PRŮBĚŽNÁ PEDAGOGICKÁ PRAXE Komunikace založená na partnerském přístupu uje založena na rovnocennosti a respektování důstojnosti = partnerský přístup ueliminuje rizika výchovy založené na nerovném, mocenském vztahu mezi dospělými a dětmi uzajišťuje výchovné vedení, které je v souladu s demokratickým stylem výchovy ujednou ze základních komunikačních dovedností tohoto přístupu je zvládání negativních emocí nejen u dětí ale i sám u sebe u u u Komunikace x emoce https://4.bp.blogspot.com/-SQTu_SURUL8/VUH9cdZ_IoI/AAAAAAAAOyA/09YWjJSGVZ0/s1600/tomubungen.gif https://4.bp.blogspot.com/-SQTu_SURUL8/VUH9cdZ_IoI/AAAAAAAAOyA/09YWjJSGVZ0/s1600/tomubungen.gif Může být komunikace efektivní, pokud jsou vyhrocené emoce? Začít musíme u sebe! Pomůže empatická reakce. Popis, konstatování https://4.bp.blogspot.com/-SQTu_SURUL8/VUH9cdZ_IoI/AAAAAAAAOyA/09YWjJSGVZ0/s1600/tomubungen.gif Zaměřujeme se na to CO se stalo, nikoliv na to, KDO to udělal! •Vidím … •Slyším … •Cítím … • Informace, sdělení uJe potřeba … uMy to děláme tak … uVe školce platí pravidlo … u uPříklad: uVe výtvarném koutku zůstaly roztahané pomůcky … „JÁ“ výroky uVyjádření očekávání, potřeb uOčekávám že, … uPomohlo by mi, kdyby … u uPříklad: uHonzík se neobléká, běhá po šatně a ostatní děti čekají … Možnost výběru uUděláš to tak, nebo tak … uMůžeš si vybrat … u uPříklad: uKaždé dítě má svoji složku s „úkoly“ na podporu rozvoje školní připravenosti a Filip nemá splněný žádný z těchto úkolů. Dvě slova uAničko … ! u uPříklad: uKubík má u nosu „nudli“ a už dostal informaci i možnost výběru. Zapojení dětí do řešení uProstor pro spoluúčast a aktivitu dětí uCo s tím uděláme? uCo s tím budeme dělat? uJak to budeme řešit? Zkuste nasimulovat rozhovor Umění klást otázky uZjišťovací otázky - postup sloužící k získání informací. uOtevřené otázky - způsob, jak druhé vtáhnout do konverzace. Otevřená otázka uOd komunikačního partnera vyžaduje plnohodnotnou odpověď, obsahující jeho informace, pocity nebo vědomosti. uobjektivní otázky, které nenavádějí k určité odpovědi, ale komunikační partner se musí vyjádřit vlastními slovy a dle svého uvážení. uobvykle začíná slovy: proč; jak; co; jaký; pověz mi, co si myslíš o; atd. uNěkdy je dobré na začátku rozhovoru téma nejprve zúžit a specifikovat. Poté, co se dítě „rozmluví“ můžete téma opět rozšířit. u Profesní činnosti uV Rámci profesních kvalit učitele jsou vyjádřeny v podobě kritérií kvality v osmi oblastech: u1. Plánování vzdělávací nabídky u2. Prostředí pro učení u3. Procesy učení u4. Hodnocení vzdělávacích pokroků dětí u5. Reflexe vzdělávání u6. Rozvoj školy a spolupráce s kolegy u7. Spolupráce s rodiči a širší veřejností u8. Profesní rozvoj učitele u 2.1 vytváří prostředí vzájemné úcty a respektu uje ke každému dítěti zdvořilý a důsledně vyžaduje od dětí, aby byly zdvořilé vůči sobě navzájem, vyhýbá se ironii; udává prostor k vyjádření vlastních zkušeností, názorů a představ dětí; uprojevuje vstřícnost, vřelost, zájem a respekt každému dítěti. uUčitel jde dítěti příkladem v chování a jednání. Měl by tedy být sám vzorem respektujícího chování (Kopřiva et al., 2008). Používá popisný jazyk, který dětem umožňuje lepší orientaci v sobě, ale i v prostředí celé třídy. V jeho komunikaci nepřevládají jeho názory, zkušenosti a požadavky na děti, ale naopak častěji se obrací na děti s dotazy na jejich názory a zkušenosti. Využívá aktivní naslouchání a pozitivní neverbální komunikaci (úsměv), projevuje zájem o děti. u 2.3 vyjadřuje dětem důvěru a pozitivní očekávání, podporuje jejich sebedůvěru: ustaví na silných stránkách dítěte; uvytváří situace, ve kterých může dítě prožít úspěch, podporuje snahu dítěte, povzbuzuje ho („Zkus to ještě jednou, už jsi blízko, to dokážeš, neboj se…“). uV souladu s RVP PV „podporuje děti v samostatných pokusech, je uznalý, dostatečně oceňuje a vyhodnocuje konkrétní projevy a výkony dítěte a přiměřeně na ně reaguje pozitivním oceněním, vyvaruje se paušálních pochval stejně jako odsudků“. Zaměřuje se na silné stránky, tzn. oceňuje, co se dítěti již podařilo a neupozorňuje na to, co se dítěti nedaří. Využívá dětí, které mají větší zkušenosti nebo se jim daří některé činnosti víc k tomu, aby např. vedly skupinovou práci. u 3.5 komunikuje s dětmi způsobem, který odpovídá jejich věku, kultivovaně, jasně, srozumitelně upři vzdělávání používá spisovnou češtinu; uvyjadřuje se jazykem srozumitelným pro děti; uhojně využívá prostředky neverbální komunikace. uUčitel používá jednoduché výrazy, ale nerezignuje při tom na odborný jazyk. Srozumitelnost neznamená používat zdrobněliny. Naopak, těm se vyhýbá. Tam, kde je to vhodné, např. při oceňování dětí, používá např. zvednutý palec, zvednuté obočí jako znak údivu apod. u