Atmosféra a hydrosféra Země Lekce 1 Meteorologie a klimatologie jako vědní obory, klimatotvorné faktory, kategorie klimatu, meteorologická měření a pozorování U N I PED RNDr. Jiľí Jakubínský, Ph.D. | 23. 2. 2022 Organizační pokyny 2 hod. přednášky každý sudý týden (St 16:00 hod.) 2 hod. cvičení každý sudý týden (St 10:00,14:00 hod.) - povinná účast! kontaktní e-mail: iakubinskv(5)mail.muni.cz konzultace možná po předchozí domluvě virtuálně (MS Teams) nebo v pracovně č. -1035 (5. poschodí) na PedF MU, Poříčí 7 zkouška z předmětu (zahrnuje i obsah seminářů) bude probíhat písemnou formou (v případě 3. pokusů eventuálně ústní přezkoušení) zkušební termíny budou včas zveřejněny v IS k účasti u zkoušky je nutné splnění požadavků ze seminářů! Osnova přednášek 1. Meteorologie a klimatologie jako vědní obory, klimatotvorné faktory, kategorie klimatu, meteorologická měření a pozorování 2. Atmosféra - chemické a fyzikální vlastnosti atmosféry 3. Sluneční záření v systému zemský povrch - atmosféra 4. Teplota a vlhkost vzduchu, změna s výškou a v času. 5. Atmosférický tlak, měření tlaku, barické pole, barický gradient, tlakové útvary, vítr 6. Atmosférické fronty, vzduchové hmoty, druhy a projevy atmosférických front 7. Planetární cirkulace atmosféry, cirkulace tropických a mimotropických šířek 8. Předpovědi počasí 9. Klimatické klasifikace, Kóppenova a Alisovova klimatická klasifikace 10. Změny a kolísání klimatu, příčiny, předpoklady dalšího vývoje 11. Definice a členění hydrologie, zásoby a oběh vody na Zemi 12. Měrné jednotky odtoku, odtok vody z povodí, tvar a vývoj říční sítě 13. Režim vodních stavů a průtoků, teplotní poměry a ledové jevy řek, splaveniny 14. Druhy pod povrchových vod 15. Druhy jezer, teplotní poměry a ledové jevy 16. Světový oceán, fyzikální a chemické vlastnosti oceánské vody Atmosféra a hydrosféra Země | J. Jakubínský 3 Literatura a studijní materiály o NETOPIL, R., R. BRÁZDIL a J. DEMEK (1984): Fyzická geografie. Praha, SPN. 272 s. o THURMAN, H.V. a A.P. TRUJILLO (2005): Oceánografie. Praha, Computer Press. 479 s. o TRIZNA, M. [ed.] (2007): Meteorológia, klimatológia a hydrológia pre geografov. Bratislava, Geografika. 143 s. o VYSOUDIL, M. (1997): Meteorologie a klimatologie pro geografy. Olomouc, Vydavatelství University Palackého. 232 s. o KOPÁČEK, J. a J. BEDNÁŘ (2005): Jak vzniká počasí. Praha, Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum. 226 s. o STRAHLER, A.H. a A.N. STRAHLER (2006): Introducing physical geography. Hoboken, N.J., J.Wiley. 728 s. o BARRY, R.G. a R.J. CHORLEY (2003): Atmosphere, weather and climate. London, Routledge. 421 s. o DE BLIJ, H.J. a P.O. MULLER (1996): Physical geography of the global environment. New York, John Wiley & Sons. 599 s. Literatura a studijní materiály o Ruda, A. (2014): Klimatologie a hydrogeografie pro učitele. Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno. 257 s. http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/psl4/fyz_geogr/web/index.html o studijní materiály předmětu v Informačním systému MU Atmosféra a hydrosféra Země | J. Jakubínský Meteorologie a klimatologie • vědní disciplíny o zemské atmosféře, klimatických a povětrnostních dějích a jevech, které se v ní odehrávají • společný objekt studia, ale samostatný vývoj • pozorování závislosti zemědělské produkce na počasí a podnebí • úvahy o souvislosti počasí s vesmírnými tělesy • první pokusy o pravidelná meteorologická pozorování (Řecko, 5. st. př. n. I.) • věž větrů v Athénách • Platón (427-347 př. n. I.): „meteora" - věci a jevy mezi nebem a zemí • Aristoteles (384-322 př. n. I.): dílo Meteorologica - souhrn tehdejších meteorologických poznatků, další vývoj oboru v souvislosti s astronomií a geofyzikou • české země: první zpráva o počasí z r. 1092 (Kosmas) -> „A v samý týden velikonoční, dne 1. dubna, napadlo množství sněhu a uhodily takové mrazy, jako málokdy bývá uprostřed zimy." Atmosféra a hydrosféra Země | J. Jakubínský Meteorologie a klimatologie středověk - rozvoj meteorologie často souvisí s cestami objevitelů konstrukce prvních meteorologických přístrojů v 17. století Accademia del Cimento (Florencie, zal. 1657) Societas Meteorologica Palatina (Mannheim, zal. 1780) - základy pro formulaci prvních meteorolog, teorií E. Halley (1656-1742): první „meteorologická" mapa (mapa vzdušných proudů nad Atlantikem, Tichým a Indickým oc.) 18. a 19. století - počátky souvislých meteorolog, pozorování a měření, vznikají sítě meteorologických stanic H. W. Brandes (1820): první mapa současného rozdělení tlaku vzduchu (synoptická mapa) - další rozvoj s vynálezem telegrafu (1850) A. von Humboldt a H. W. Dove (počátek 19. stol.): základy klimatologie vznikají první pracoviště zaměřená na meteorologii a klimatologii (např. Ústřední ústav pro meteorologii a zemský magnetismus, Vídeň, zal. 1851) Atmosféra a hydrosféra Země | J. Jakubínský 7 Vii'lrrlckiknrtn morRonon iien « oktotjcr lb71. Atmosféra a hydrosféra Země | J. Jakubínský 8 4 Praha, Meteorologie a klimatologie české země: nejstarší denní záznamy o počasí z let 1533-34 souvislá meteorologická pozorování a měření od r. 1752 Klementinum (A. Strnad) 2. pol. 19. stol. - s rozvojem poznatků z termodynamiky souvisí vznik dynamické meteorologie klimatologie se soustředila zejm. na výzkum geografických podmínek a regionálních odlišností-W. Koppen 20. století - intenzivní rozvoj meteorologie jako důsledek technologického pokroku (vznik radiolokačnía družicové meteorologie, atd.) r. 1919 založen Státní ústav meteorologický v Praze (dnes ČHMÚ) potřeba mezinárodní spolupráce: vznik Světové meteorolog, organizace (WMO) při OSN v r. 1950 [v r. 2013 měla 191 členů] nový problém 20. stol.: znečištění ovzduší a nástroje jeho ochrany 21. století: projevy klimatické změny Atmosféra a hydrosféra Země | J. Jakubínský Meteorologie a klimatologie WMO /y-..... a.r^i * 7 '2».......y -.yh~ - V ' h 1 / t x, stjl - 's y _ —-" ' ~~ ^ ^ S - — ___" s*: -'ft.vy 4 r ✓> ■Fa r r_ or'Ľ f - ' f* 7.» * __—..... vT" ""«*> x j ' cV«. "«Vi w ' ~ TmiiaJa's f f x "Ovi/ ' ' [J f THE < ry- "-- \_ r - ^ --V. *. *• - V» Xľ s c 1 -v y w Hr -n / »\ \x -■s ~ - ^ > A M Ľ /é ) I C A ^- J-* J s. xo c i^iv > v >1CK-^ V x SJJV th__ SE a r9 " - ~~ " - i j° ~ - ~ - ř / s v ' N V»N v. \ \ -V V X , - N n x "v N- viii' - - ; j m vy...........- llk Atmosféra a hydrosféra Země | J. Jakubínský Meteorologie a klimatologie meteorologie („meteoros" a „logos") — věda o atmosféře, o její stavbě, vlastnostech a v ní probíhajících fyzikálních procesech — předpovídá a analyzuje počasí (tj. aktuální stav atmosféry charakterizovaný souhrnem hodnot meteorologických prvků a meteorologických jevů v daném místě a čase) — hlavními úkoly meteorologie jsou zejm.: studium stavby a složení atmosféry, oběh tepla a vody v interakci se zemským povrchem, atmosférické pohyby, elektrické pole atmosféry, optické a akustické jevy v atmosféře Země — dle zaměření meteorologii dělíme na: dynamickou, synoptickou, fyzikální, radiolokační (radarovou) a aplikovanou (podle konkrétního využití v praxi - tj. biometeorologie, agrometeorologie, letecká a námořní meteorologie, atd.) — vyšší vrstvy atmosféry studuje aerologie a aeronomie (nad troposférou) Atmosféra a hydrosféra Země | J. Jakubínský Meteorologie a klimatologie meteorologické prvky: sluneční záření, teplota vzduchu a půdy, tlak a vlhkost vzduchu, výpar, oblačnost a atmosférické srážky meteorologické jevy: tzv. meteory (úkazy pozorované v atmosféře nebo na zemském povrchu vyjma oblaků) > hydrometeory > litometeory > foto meteory > elektrometeory povětrnost: ráz počasí během několika dnů Atmosféra a hydrosféra Země | J. Jakubínský Meteorologie a klimatologie klimatologie — věda o klimatech Země, o podmínkách a příčinách jejich utváření, o působení klimatu na objekty činnosti člověka a člověka samotného a naopak — Hipparchos (190-125 př. n.l.): závislost podnebí na sklonu dopadajícího slunečního záření („klinein" - sklon) — předmětem klimatologie je studium klimatu — úkolem klimatologie je studovat obecné zákonitosti klimatických jevů, genezi klimatu, jeho změny a kolísání — dle míry vlivu aktivního povrchu na klimatotvorné procesy lze klimatologii dělit na: klimatologii přízemní atmosféry, mezní vrstvy atmosféry a aeroklimatologii (klima volné atmosféry) — obecná vs. aplikovaná klimatologie (bio/agroklimatologie, technická či dopravní klimatologie, atd.) Atmosféra a hydrosféra Země | J. Jakubínský atmosféry rakteristika Klimatotvorné faktory klima (podnebí): souhrn a postupné střídání všech stavů (podmínek počasí) možných v daném místě klima je relativně časově stálé - trvalá fyzickogeografická charak místa klima je důsledkem klimatotvorných procesů - tj. fyzikálních procesů v atmosféře a aktivní vrstvě půdy procesy jsou důsledkem působení klimatotvorných faktorů klimatotvorné faktory: — astronomické (tvar Země, sklon zemské osy, změny sluneční aktivity, složení atmosféry, uchylující síla zemské rotace) — geografické (zeměpisná šířka, rozdělení kontinentů a oceánů, orografické poměry, vzdálenost od moří a oceánů, vegetační kryt, atd.) — cirkulační (planetární a místní cirkulace atmosféry) — antropogenní (změny vlastností atmosféry a zemského povrchu vlivem člověka) Atmosféra a hydrosféra Země | J. Jakubínský Klimatický systém Země klimatický systém -fyzickogeografická sféra Země úplný klimatický systém se skládá z ... — atmosféry — hydrosféry — kryosféry — povrchu pevniny — biosféry aktivní povrch (vrstva) [AP] „aktivní vrstva je část zemského povrchu na níž probíhá transformace zářivé energie na tepelnou a opačně a z níž se uskutečňuje transport tepelné energie do atmosféry a podloží turbulentní výměnou nebo molekulárním vedením" (Netopil a kol. 1984) okamžitý stav úplného klimatického systému lze tedy označit jako počasí Atmosféra a hydrosféra Země | J. Jakubínský Úplný klimatický systém Země Změny v atmosféře: složeni, cirkulace N2, 0Zl Ar, H:0, C0:, CH*, N; 0,0, Vulkanic ka aktivita Aerosoly Změny v hydro logické m cyklu i i ' Interakce atmosféra-biosféra Interakce atmosféra i 3: v: e Změnyvkryosféře smh, permafrost, ledovce, morský led Změny zemského povrchu tvar, využiti země, vegetace, ekosystém/ Klimatický systém Země klimatický systém je prostorově a časově velmi proměnlivý prostorová proměnlivost klimatu může nabývat různého měřítka: — topická až chorická (příčinou může být např. vykácení lesa či zástavba) — regionální (způsobena cirkulačně podmíněnými změnami v rozložení meteorologických prvků) — globální (vázána na celou Zemi nebo její část) časovou proměnlivost klimatu lze rozlišit na: — sezónní (změny způsobené revolucí Země - změny počasí během roku) — meziroční (neperiodický ráz - střídání vlhkých a suchých let) — sekulární (dlouhodobé změny charakteru kolísání klimatu) Atmosféra a hydrosféra Země | J. Jakubínský Kategorie klimatu značná prostorová proměnlivost klimatického systému umožňuje klima klasifikovat do následujících kategorií: - mikroklima • režim meteorologických dějů vznikající vlivem stejnorodého AP • vertikální rozměr podmíněn charakterem AP a jevy na vyšších úrovních (obvykle desítky metrů) • horizontální rozměr v řádech stovek metrů • mikroklima nemusí vůbec vznikat • „kryptoklima" jako specifický typ mikroklimatu - místní klima • režim vznikající vlivem morfologie, převládajícího složení a struktury biotické i abiotické složky AP a vlivem mikroklimat • vertikální rozměr je dán výškou přízemní vrstvy atmosféry (80-100 m) a lokální cirkulací (podmíněnou reliéfem a „místním přehřátím" - např. pole, zpevněný povrch) • horizontální rozměr obvykle jednotky km (režim meteorolog, dějů může být ovlivněn makrometeorologickými procesy) • topoklima - místní klima formované vlivem reliéfu Atmosféra a hydrosféra Země | J. Jakubínský Kategorie klimatu mezoklima - režim vznikající vlivem charakteru AP o větších rozměrech („makrochora"), výsledky antropogenní činností (větší sídla, a pod.), vlivem makroklimat i místních klimat - vertikálně omezeno horní hranicí planetární mezní vrstvy atmosféry (1-1,5 km) - vlivem advekce se mezoklima nemusí utvářet vůbec nebo může dosahovat až do výšky 3 km) makroklima - režim vznikající vlivem interakcí mezi atmosférou a AP, podmíněných jejich energetickou bilancí a planetární cirkulací - vertikálně omezeno horní hranicí nižších klimatických kategorií a polohou tropopauzy (9-17 km) Atmosféra a hydrosféra Země | J.Jakubínský 19 Zdroj: Vysoudil, 2006 Kategorie klimatu Meteorologická měření a pozorování probíhají na meteorologických a klimatologických stanicích a pomocí radiolokačních a družicových měření Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) - celkem 802 stanic (06/2011) přízemní meteorologická měřenía pozorování jsou realizována: - meteorologickými stanicemi (ČHMÚ: plně profesionální, část pod správou AČR) • synoptické a letecké meteorologické stanice • agrometeorologické a fenologické stanice (ČHMÚ: Doksany) - klimatologickými stanicemi (ČHMÚ: obvykle dobrovolnické, částečně automatizované) - srážkoměrnými stanicemi (ČHMÚ: dobrovolnické, částečně automatizované) - stanicemi se speciálním zaměřením (pozorování a měření záření, dlouhodobý úhrn srážek, počet blesků, apod. - ČHMÚ: solární a ozónová laboratoř Hradec Králové) Meteorologická měření a pozorovaní M • termíny měření a pozorování: - meteorologie • hlavní synoptické termíny 00, 06, 12 a 18 h. UTC (tj. SEČ -lh, SELČ -2h) • vedlejší termíny 03, 09, 15 a 21 h. UTC - klimatologie • 7,14 a 21 h. místního středního času • profesionální stanice standardně měří teplotu, vlhkost a tlak vzduchu, směr a rychlost větru, úhrn srážek, výšku sněhové pokrývky, dobu trvání slunečního svitu, přízemní minimální teplotu (v 5 cm) a příkon fotonového dávkového ekvivalentu • dále se pozoruje vodorovná dohlednost, pokrytí oblohy oblačností, charakteristiky oblačnosti, stav a průběh počasí, nebezpečné a zvláštni atmosférické jevy a náhlé změny počasí • nadstandardně se měří výpar vody z vodní hladiny, teplota půdy, intenzita slunečního záření a čistota ovzduší Atmosféra a hydrosféra Země | J. Jakubínský **^*Wjí ČHMÚ Atmosféra a hydrosféra Země | J. Jakubínský 12 Meteorologická měření a pozorovaní aerologická měření - provádí vertikální sondáž atmosféry pomocí radiosond unášených balóny - informace o tlaku, teplotě a vlhkosti vzduchu, rychlosti a směru větru v daných výškových hladinách (zhruba do výšky 35 km) - ČHMÚ: Praha-Libuš a Prostějov - termíny: 00, 06, 12 a 18 h. UTC radiolokační měření - princip odrazivosti elektromagnetického záření od oblačnosti a atmosférických srážek - radiolokační odraz zachycen pomocí meteorologického radaru - analýzou odrazu lze zjistit informace o vzdálenosti a směru pozorovaných objektů od místa pozorování - ČHMÚ: radiolokační stanice Brdy-Praha a Skalka (Drahanská vrchovina) Atmosféra a hydrosféra Země | J. Jakubínský Meteorologická měření a pozorování Meteorologická měření a pozorování Atmosféra a hydrosféra Země | J. Jakubínský Meteorologická měření a pozorování družicová měření a pozorování - operativní informace o stavu atmosféry nad velkými částmi Země - světový meteorologický kosmický systém (-> DPZ) • kosmický subsystém (soubor družic pro pozorování povrchu Země a atmosféry) • pozemní subsystém (infrastruktura k příjmu a zpracování dat z družic) - družice se pohybují po třech orbitálních drahách specifických výškou nad povrchem Země a svou polohou • geostacionární (rovníková) dráha (cca 35 900 km, např. METEOSAT, ENVISAT, GOES, GOMS) • šikmá dráha (300-600 km, METEOR) • subpolární dráha (800-900 km, např. LANDSAT, SPOT, TERRA, NOAA,) - družice s šikmou a subpolární dráhou letu jsou nověji označovány jako „LEO" (Low Earth Orbit), přelet nad jedním územím obvykle 2 x denně - družice s geostacionární dráhou („GEO" - Geostationary Earth Orbit) „visí" nad určitým územím (oblast snímání cca 80° s. š. - 80° j. š.) Atmosféra a hydrosféra Země | J. Jakubínský 30 15 Zdroj: Vysoudil, 2006 Atmosféra a hydrosféra Země | J. Jakubínský 31 Meteorologická měření a pozorovaní Snímek oblačnosti z družice MS6 (Meteosat 2. generace), Meteosat-8, resp. Meteosat-9 v pásmu tepelného záření (IR), zdroj: ČHMÚ, EUMETSAT Atmosféra a hydrosféra Země | J. Jakubínský 32 Meteorologická měření a pozorování význam družicového měření a pozorování pro potřeby meteorologie: - monitoring aktuálního počasí a jeho předpověď - parametry oblačnosti - rychlost a směr větru na lokální i globální úrovni - studium tropických cyklon a možnost predikce jejich vzniku pro potřeby klimatologie: - energetické toky v rámci úplného klimatického systému Země - teplota povrchu oceánu - globální rozložení teploty vzduchu a AP - globální rozložení a charakter vodních par / oblačnosti - proudění větru a cirkulace vzduchu na globální úrovni Atmosféra a hydrosféra Země | J. Jakubínský 34 Meteorologická měření a pozorování meteorologická budka - bílá barva - dřevěné dvojité žaluzie a drátěné dno - dvojitá stříška - výška nad povrchem 180 cm - dvířka orientována k severu - obsah budky: • 2 staniční teploměry (suchý a vlhký) • vlasový vlhkoměr (hygrometr) • extrémní teploměry (Sixův t., min. a max.] • termograf • hygrograf - výsledky kontinuálních měření předávány na centrální pracoviště prostřednictvím zprávy SYNOP (lx hod.) - náhlé změny počasí (překročení stanovených mezí) na stanici předávány ihned ve formě zprávy BOUŘE } kontinuální záznam meteorolog, prvků Atmosféra a hydrosféra Země | J. Jakubínský 18 Atmosféra a hydrosféra Země | J. Jakubínský 38 33 Meteorologická měření a pozorovaní MAME: Brno, Czech Republic IelEV: 260 meters LAT: 49-11.22 N LONG: «16-35.76 E TEMPERATURE (C) ".D mean max mean 't. mean heat je:: □ays COOL des days 2016 01 2. 7 -2.3 0.2 493.1 e.e 2016 02 8. S 2.2 5.4 374.5 0.0 2016 CS W, a 2.2 6,3 371.9 0.0 2016 16. e 5.4 li.: 216.0 6.6 2016 05 23. 2 íl.: 17.1 66.6 28.6 2016 C 6 23. : 15.2 21.4 2.7 95.9 2016 C7 30. a 16. 5 23.2 7.: 141.9 2016 08 26, 0 14. 8 26,3 S.9 76.6 2016 CP 23 . s 13.1 IB.4 46. 8 44.6 2016 ie 17. : 9.9 13.S 25. a 0.0 2016 11 2016 12 19. : S.9 13.9 1607.6 380.2 PRECIPITATION (m) ---DAYS OF RAIN--OVER YR MO TOTAL DAY DATE 0.3« 3,60 3d ,e& 2B16 91 S .4 4.1 14 3 1 0 2016 62 62 .2 15.7 18 12 5 0 2016 63 33 8 18.8 88 8 3 0 2016 64 31 .5 9.4 as S 3 0 2016 85 23 .1 7.4 29 7 3 0 2016 66 23 .1 8.4 15 5 3 0 2016 67 128 8 S2.8 31 19 8 1 2'MS 09 28 2 14.7 21 4 3 0 2016 99 7 .6 6.3 es 2 1 0 ie 6 .1 4,1 64 2 1 0 li 2016 12 352 8 52.8 3ul 61 31 1 Atmosféra a hydrosféra Země | J. Jakubínský Meteorologická měření a pozorování intenzita slunečního záření - pyranometry (solarimetry) - měření charakteristik elektromagnetického záření - registrují globální, rozptýlené i odražené záření o vlnové délce 0,3-3,0 Lim - množství záření dopadajícího na jednotku plochy - ČHMÚ: měření pouze na vybraných stanicích - denní chod průměrných hodinových úhrnů globálního záření Meteorologická měření a pozorování délka trvání slunečního svitu - heliograf (Campbell-Stokes) - koule z žíhaného optického skla - záznamový pásek pro vypálení stopy - 3 typy záznamových pásků - nutné nastavit podle z. š. stanice - izohélie: čára spojující místa se stejnou délkou slunečního svitu Atmosféra a hydrosféra Země | J. Jakubínský Meteorologická měření a pozorová měření teploty vzduchu - suchá, vlhká, maximální, minimální a přízemní (5 cm) teplota vzduchu - standardně ve 2 m nad AP, s přesností na 0,1 °C - přístroje: • skleněný kapalinový teploměr • deformační bimetalový teploměr • elektrický teploměr (odporový a termoelektrický) - průměrná denní teplota [°C] f7 + t14 + 2 . t 21 počty „charakteristických dnů" • arktický den (tmax< -10 °C), ledový den (tmax< -0,1 °C), mrazový den (tmin < -0,1 °C), letní den (tmax> 25 °C), tropický den (tmax> 30 °C), tropická noc (tmin^20°C) Atmosféra a hydrosféra Země | J. Jakubínský 21 Meteorologická měření a pozorování měření teploty půdy - rtuťové či elektrické teploměry - standardní hloubky měření 5,10, 20, 50 a 100 cm - lomené půdní teploměry (hloubky do 20 cm) - hloubkové půdní teploměry m. Atmosféra a hydrosféra Země | J. Jakubínský 44 Meteorologická měření a pozorování měření srážek - srážkoměr - ombrograf pro kontinuální záznam srážkových úhrnů - totalizátor pro měření srážkových úhrnů v nepřístupných oblastech - odečet vždy v 7 hod. ráno - v zimě se měří také celková výška sněhu (sněhoměrnou latí [cm]), výška nového sněhu (sněhoměrným prkénkem [cm]) a vodní hodnota sněhu (váhovým sněhometrem [mm], lx týdně) - běžné charakteristiky: měsíční srážkový úhrn, průměrný dlouhodobý měsíční úhrn, nejvyšší denní úhrn, počet dní se srážkami, se sněžením, kroupami, apod. Atmosféra a hydrosféra Země | J. Jakubínský Meteorologická měření a pozorován Atmosféra a hydrosféra Země | J. Jakubínský 23 Atmosféra a hydrosféra Země | J.Jakubínský 49 Meteorologická měření a pozorování měření vlhkosti vzduchu - psychrometr (psychrometrická metoda založena na měření rozdílu teplot suchého a vlhkého teploměru -psychrometrický rozdíl), Augustův psychrometr - hygrometr (vlasový vlhkoměr - měří změnu délky vlasu se změnou vlhkosti) A. 3 -'■ i i 0U I Atmosféra a hydrosféra Země | J. Jakubínský 50 Meteorologická měření a pozorování měření tlaku vzduchu - rtuťový tlakoměr (E. Toricelli, 17. stol., jednotka tlaku torr [mm]), aneroid, barograf • výška Hg sloupce ve skleněné trubici, nahoře uzavřené, dole ponořené do nádoby s Hg • odečtený tlak je třeba redukovat na teplotu 0 °C (tepelná roztažnost), nadmořskou výšku a tíhové zrychlení • normální tlak vzduchu p„ = 1013,25 hPa (= 760 torr) • význam měření tlaku pro předpovědi počasí Atmosféra a hydrosféra Země | J. J a k u b í n s k ý Meteorologická měření a pozorování Atmosféra a hydrosféra Země | J. J a k u b í n s k ý 52 Meteorologická měření a pozorován rychlost m/% km/h Uak větru v od povídají ci měřeni v 10 m označení 0 0-02 0-1 0 Bezvětří kouř stoupá svislo vzhůru moře je zrcadlově hladké 1 03-|1J 1-5 0-0,1 —