Digitálne pripojenia CHARAKTERISTIKA PRŮMYSLOVÝCH ODVĚTVÍ (ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL) ZE0116 GEOGRAFIE VÝROBNÍ SFÉRY ÚVOD DO ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU ¡Rozdílná vyspělost, produktivita práce – rozdíly v hospodářsky vyspělých a méně vyspělých zemích ¡Rozhodujícím článkem byla průmyslová velkovýroba, dnes spíš malé a střední podnikání ¡V rozvojových zemích – řemeslná výroba – velký počet zaměstnanců, ale celosvětový podíl na výrobě minimální ¡Průmyslová výroba rozdílná podle významu a velikosti svých základních jednotek ¡Jednotlivá odvětví a obory se skládají z řady územně oddělených provozoven ¡Prostorové rozložení se odlišuje od členění organizačního či odvětvového ¡Měření průmyslové výroby problematické STROJÍRENSKÝ PRŮMYSL ¡Největším odvětvím průmyslu ¡Lokalizační faktory: ¡Mění se s vývojem techniky a rozvíjející se dělbou práce ¡Výrobky často souhrnem velkého počtu dílčích výrob – dobré, když jednotlivé státy mají co nejširší zastoupení výrob ¡Těžké strojírenství – velká spotřeba energie ¡Dopravní náklady – při přepravě menších částí menší než u hotových výrobků ¡Lokalizace v oblastech spotřeby – v počátcích, pokles s rozvojem dopravy ¡Vztah k surovině jen u některých oborů s velkou spotřebou kovů (např. výroba lokomotiv…) ¡Rozsah a kvalita strojírenského průmyslu je ukazatelem hosp. potenciálu i úrovně vědecko-výzkumné základny STROJÍRENSKÝ PRŮMYSL ¡Jako samostatné odvětví od 1. pol. 19. stol. – počátky spojeny s průmyslovou revolucí ¡Původně koncentrace do měst – vznik jader budoucích strojírenských regionů ¡Významné vazby hutnictví – strojírenství ¡Výroba strojů pro cukrovary, zpracování a obrábění kovů… výroba zbraní, dopravní strojírenství… ¡Krize ve 30. letech ¡Další rozvoj v souvislosti s 2. světovou válkou a v období studené války (důležitý lokalizační faktor strategické důvody) ¡Po 2. světové válce – vznik nových podniků v málo industrializovaných regionech (Žďár nad Sázavou) ¡V 70. letech – rozvoj díky jaderné energetice ¡V 80. letech – disperze i do menších měst STROJÍRENSKÝ PRŮMYSL ¡TĚŽKÉ STROJÍRENSTVÍ ¡Vyrábí zařízení a stroje pro jiný průmysl, pro jiné strojírenské, hutnické nebo těžařské firmy ¡hutnické provozy, hutnická zařízení, výrobní a strojírenské komplexy, těžební stroje ¡Ze své podstaty potřebovává velké množství surovin a energie STROJÍRENSKÝ PRŮMYSL ¡LEHKÉ STROJÍRENSTVÍ ¡zde jsou soustředěny veškeré obory vyrábějící spotřební elektrotechniku a elektroniku ¡typickým ukazatelem tohoto druhu strojírenství je velkovýroba s malou potřebou kvalifikované pracovní síly a malou spotřebou materiálu ¡rozmístění je dáno hlavně levnou pracovní sílou, proto se v tomto oboru uplatňují i rozvojové země ¡k velkým producentům přístrojů sdělovací techniky patří Japonsko, USA, Německo, Jižní Korea, Velká Británie a krajiny bývalého SNS. Z ostatních zemí Malajsie, Thajsko, Brazílie, Mexiko, Turecko a Singapur (radiopřijímače, televizory, spotřební elektronika) STROJÍRENSKÝ PRŮMYSL ¨PŘESNÉ STROJÍRENSTVÍ ¤zahrnuje obory jemné mechaniky, optiky, výrobu měřících přístrojů a speciální zařízení pro zdravotnické i jiné účely a hlavně v poslední době náročnou elektroniku (počítače, digitální a telekomunikační přístroje, hodinky, fotoaparáty, dalekohledy, přesná optika, laserové technologie) ¤hlavními rysem odvětví je převaha kvalifikované práce nad množstvím a hodnotou materiálu (výjimka - barevné kovy) -> rozmístění do vyspělých států, které je většinou podmíněno úzkou spoluprací s vědeckým výzkumem ¤k tradičním oborům patří výroba zařízení na měření času, zvláště hodinek (hlavní světoví producenti jsou Švýcarsko (téměř 50 % tradiční nedigitální výroby), Německo, USA a po válce se na přední místa dostaly i Japonsko a dnešní SNS, Singapur a Hong-Kong) ¤Kosmický průzkum si vynutil kvalitní optické a fotografické přístroje, jejich výrobní centra jsou hlavně v USA, dále pak v Německu a Japonsku ¤Velký boom v posledních letech zaznamenal, výroba osobních počítačů – nejvyspělejší strojírenský obor, vyžadující úzkou spolupráci s výzkumnou základnou. Ve špičkové výrobě si udržují velký náskok USA (70 % výroby). Výroba v ostatních zemích je převážně prováděna v americké licenci a je soustředěna v Japonsku, zemích Asijských tygrů a Evropské unie STROJÍRENSKÝ PRŮMYSL ¡INVESTIČNÍ STROJÍRENSTVÍ ¡provádí výrobu kompletních celků pro energetiku, dopravní, těžební a zpracovatelský průmysl, jedná se o tzv. dodávky na klíč ¡firma spolupracuje s velkou řadou subdodavatelů a předává kompletní dílo v cílové oblasti zákazníka, zajišťuje veškeré technologie, materiál i konečnou kompletizaci ¡výroba takovýchto investičních celků je možná jen v oblastech s velkou koncentrací různorodého a vyspělého strojírenství ¡tradiční dodavatelé nejsložitějších investičních celků jsou USA, Japonsko, SRN, Velká Británie, Francie a krajiny bývalého SNS ¡celky nižšího řádu dodávají Itálie, Švýcarsko, Kanada, Nizozemí, ale i Polsko, Maďarsko a Česká republika. Kdysi ČSSR například zajišťovala výrobu těžebních zařízení pro země Arabského poloostrova (ČR jaderné elektrárny v Íránu a Číně) DOPRAVNÍ STROJÍRENSTVÍ ¨Podle zaměstnanosti největší (řada dílčích oborů s mnoha zaměstnanci) ¨Lokalizace hl. ve městech a regionech spotřeby (automobilový průmysl) ¡ ¡Automobilový průmysl ¨Jedno z nejdynamičtěji se vyvíjejících průmyslových odvětví ¨Konec 19. stol. - vynález automobilu, 20. stol. – velký rozvoj ¨Henry Ford – zdokonalení výrobních metod; zavedením hromadné výroby se standardizovanými pracovními postupy produkci automobilů výrazně zlevnil (fordismus) ¨Poč. 21. stol. – výroba automobilů globalizovaným odvětví – rozšíření v množství zemí DOPRAVNÍ STROJÍRENSTVÍ ¨Vzhledem k zajištění výroby z hlediska vývoje, kapitálu, pracovní síly atd. lze rozlišit 2 typy center automobilové výroby: ¤Centra, v nichž je výroba výrazně podporována vývojem nTradiční centra automobilového průmyslu, ve kterých většinou sídlí i vedení společnosti nVýroba navazuje na konstrukční kanceláře, výzkumné laboratoře a zkušební areály nVyvíjeny nové typy automobilů nPřijímána strategická rozhodnutí vzhledem k organizaci výroby nUSA, Německo, Francie, Japonsko, Škoda v Mladé Boleslavi ¤Centra výroby bez vlastního vývoje nMontážní podniky s licenční výrobou, většinou lokalizovány v oblastech s relativně levnou pracovní silou doplněnou o faktor spotřeby nTechnologie a hl. komponenty dodávány z oblastí vývoje nOd 70. let rozvoj ve Španělsku, Mexiku, Brazílii, Belgii nV současnosti – Slovensko, Ukrajina, Turecko, Írán, Čína, Indie Model dodavatelské struktury v 70. – 80. letech Struktura dodavatelského řetězce a jeho vnitřní propojení Redukce současné dodavateské struktury SLUŠNÁ, Ľubica - BALOG, Miroslav - BALÁŽ, Vladimír - LÁBAJ, Martin - LÍŠKOVÁ, Barbara - ŠVAČ, Vladimír - VRÁBEĽ, Róbert. (2015, str. 19) http://oica.net/category/production-statistics/ 2017 PRODUCTION STATISTICS Country/Region Cars Commercial vehicles Total % change China 24806687 4208747 29015434 3.19 USA 3033216 8156769 11189985 -8.13 Japan 8347836 1345910 9693746 5.31 Germany 5645581 0 5645581 -1.76 India 3952550 830346 4782896 5.83 South Korea 3735399 379514 4114913 -2.69 Mexico 1900029 2168386 4068415 13 Spain 2291492 556843 2848335 -1.3 Brazil 2269468 430204 2699672 25.2 France 1748000 479000 2227000 6.54 Canada 749458 1450331 2199789 -7.21 Thailand 818440 1170383 1988823 2.28 UK 1671166 78219 1749385 -3.70 Turkey 1142906 552825 1695731 14.12 Russia 1348029 203264 1551293 19.01 Iran 1418550 96846 1515396 18.19 Czech Rep. 1413881 6112 1419993 0 Indonesia 982356 234259 1216615 3.3 Italy 742642 399568 1142210 3.53 Slovakia 1001520 0 1001520 -3.7 Others 536725 221947 758672 16 Poland 514700 175029 689729 1.16 South Africa 321358 268593 589951 -1.51 Hungary 502000 3400 505400 -4.01 Argentina 203700 268458 472158 -0.13 Malaysia 424880 35260 460140 -15.62 Belgium 336000 43140 379140 -5.08 Morocco 341802 34484 376826 9 Romania 359240 10 359250 -0.02 Taiwan 230356 61207 291563 -5.8 Sweden 226000 0 226000 10.04 Slovenia 189852 0 189852 42 Portugal 126426 49118 175544 22.68 Netherlands 155000 2280 157280 74.97 Uzbekistan 140247 0 140247 59.10 Austria 81000 18880 99880 -8.98 Australia 88195 10437 98632 -38.85 Finland 91598 0 91598 90.83 Serbia 79360 552 79912 -0.51 Egypt 9970 26670 36640 1.13 Ukraine 7296 2246 9542 81.27 Total 73456531 23846003 97302534 2.36 Obrázok, na ktorom je mapa Automaticky generovaný popis CHEMICKÝ PRŮMYSL ¨Základní odvětví zpracovatelského průmyslu ¨Relativně mladé odvětví s rostoucím významem ¤počátky v 19. století – první výroby anorganické chemie s využitím soli a síry ¤Postupně i rozvoj organické chemie ¤Impuls pro rychlejší rozvoj – organické syntézy na základě destilace uhlí na počátku 20. stol. (zejména státy Z Evropy – Německo, Francie, VB, později USA) ¤Poč. 2. pol. 20. stol. – transformace základních vstupních surovin a orientace na ropu a zemní plyn – zásadní přelom v rozvoji chemického průmyslu -> poté se chemický průmysl stal jedním z nejrychleji se rozvíjejících odvětví hospodářství ¨Obory chemického průmyslu: ¤Obory průmyslu anorganické chemie (výroba základních anorganických materiálů – kyseliny, zásady, umělá hnojiva) ¤Obory organické chemie (výroba základních organických látek na bázi ropy a zemního plynu, chemická vlákna, syntetický kaučuk, plasty, barvy) CHEMICKÝ PRŮMYSL ¡Na výše uvedené obory navazuje spotřební chemie – produkty určené koncovému spotřebiteli (farmaceutický průmysl, výroba kosmetických, potravinářských nebo čisticích prostředků) ¡Lokalizační faktory – energie, suroviny, pracovní síla, investice, voda ¡Původní chemický průmysl vázán na energetické zdroje (uhlí – Německo, VB, S Francie, dřevo – Finsko, USA, Kanada, ropa – Rumunsko) ¡Nové chemické závody vznikají v dovozních přístavech, na periferiích těžkého průmyslu, energetického průmyslu, v ropných oblastech, na periferii měst a ve vyhovujícím prostředí (výroba léčiv) ¡ ¡Na energii náročné obory základní těžké chemie ¡Voda + suroviny – důležité pro anorganickou chemii (výroba amoniaku, kyseliny sírové…) ¡Voda + suroviny + kvalifikovaná pracovní síla + kapitálová náročnost (biochemie, kosmetika,…) CHEMICKÝ PRŮMYSL ¨Základem výroba kyseliny sírové – použití v dalších výrobách organické, anorganické i spotřební chemie ¤Výroba kyseliny sírové pro obtížnost přepravy vázaná na oblast jejího dalšího zpracování – většinou přímo v chemických kombinátech ¤Největší producenti – USA, Japonsko, Čína, Německo, Brazílie ¨Největší objem výroby anorganické chemie soustředěn do výroby umělých hnojiv ¤Pokles výroby umělých hnojiv ve vyspělých státech Evropy (vysoká zatíženost chemizací, rozvoj biozemědělství), stagnace v Rusku a USA, růst v Číně, Indii, Mexiku nFosforečná hnojiva – Rusko, USA, Čína, Brazílie… Maroko, Tunisko (těžba fosfátů) nDraselná hnojiva – výroba z draselných solí – Kanada, Rusko, Bělorusko, Německo, Izrael nDusíkatá hnojiva – výroba na bázi zemního plynu – Čína, USA, Rusko, Indii, Mexiko, státy v okolí Perského zálivu CHEMICKÝ PRŮMYSL ¨V porovnání s anorganickou chemií velmi dynamický nárůst ¨Produkty mají velmi široké uplatnění, využití ve všech hospodářských odvětvích ¨Nejrozsáhlejším oborem – výroba syntetických materiálů ¤První umělé hmoty již na počátku 20. století – od té doby výrazný nárůst ¤Hl. surovinou při výrobě – ropa a zemní plyn ¤Celková roční světová výroba plastů – cca 120 mil. tun (Evropa + Severní Amerika – 2/3 podíl) ¤Dynamický rozvoj v Asii (Čína, Jižní Korea, Japonsko) – 1/5 výroby ¤Největší producenti: USA, Japonsko, Německo, Francie, Nizozemsko, Itálie, Rusko, Belgie, Kanada, Čína ¨Výroba syntetického kaučuku ¤Jako náhrada přírodního kaučuku se vyrábí od 30. let 20. století ¤V současné době převyšuje produkci přírodního kaučuku (latex) více než 2x ¤Základní surovinou – ropa a zemní plyn ¤Největší producenti: USA, Japonsko, Francie, Německo, rozvoj v Jižní Koreji CHEMICKÝ PRŮMYSL ¨ Produkce chemických vláken ¤A) výroba celulózových vláken nVe vyspělých státech na ústupu ¤B) výroba syntetických vláken nOd 80. let – dynamický růst nCentra výroby – USA, V Asie (Japonsko, Tchaj-wan, Čína, Jižní Korea) nVýznamná část produkce i v evropských zemích – Německo, Itálie, VB… nV Irsku – jedno z nosných odvětví „irského ekonomického zázraku“ ¨Farmaceutický průmysl nVýrazně orientován na spotřebu nNáročný na kvalifikovanou pracovní sílu nSoustředění do spotřebních center nSpecializace ve vyspělých státech TEXTILNÍ PRŮMYSL ¨Nejstarší průmyslové odvětví, které stálo u zrodu průmyslové revoluce v 18. století – s jeho rozvojem spojen i rozvoj industrializace ¨V oborech textilního průmyslu vznikala první tovární výroba na základě výroby manufakturní ¨Dlouhou dobu ve většině průmyslových zemí vedoucím průmyslovým odvětvím ¨V průběhu 20. stol. – strukturální změny v surovinové základně a restrukturalizace prostorového rozložení textilního průmyslu ¤Hlavními surovinami do 60 let. 20. stol – přírodní suroviny (vlna, bavlna) ¤S rozvojem organické chemie v 60. letech nastupují jako hlavní textilní surovina umělá vlákna ¤80. léta – návrat k přírodním materiálům (prvně směsové tkaniny – synteticko-přírodní vlákna) ¤90. léta – zvyšování produkce bavlněných tkanin ¤Přesto umělá vlákna tvoří hlavní podíl ¨V současnosti – pomalu rostoucí odvětví ¨Podíl na objemu celkové průmyslové výroby se snižuje, avšak zaměstnanost v globálním měřítku vysoká TEXTILNÍ PRŮMYSL ¨V prostorovém uspořádání rozlišujeme 2 typy textilních průmyslových oblastí ¤Staré textilní oblasti – Západní Evropa, USA nTextilní průmysl zde prošel silnou restrukturalizací – snižování zaměstnanosti, změny v technologii výroby nVelikostně převládají střední podniky – soustřeďují se na výrobu s vyšší přidanou hodnotou (speciální textilie, např. žáruvzdorné…) ¤Nové textilní oblasti nV průmyslově mladších oblastech s pozdějším nástupem industrializace a levnou pracovní silou (JV Asie, některé země Afriky) nVýroba zaměřena na objem ¨Lokalizační faktory: ¤Faktor kvalifikované pracovní síly (textilní průmysl je náročný na kvantitu pracovníků) ¤Surovinový faktor – důležitý pro lokalizaci podniků na prvotní úpravu a zpracování přírodních materiálů ¤Faktor spotřeby – nutná vazba textilního průmyslu na oděvní průmysl BAVLNÁŘSKÝ PRŮMYSL ¨Nejrozšířenější obor světového průmyslu ¨Celková tendence vzestupná ¨Charakteristickou tendencí je pokles výroby bavlněných tkanin ve vyspělých zemích západní Evropy nebo v Japonsku a přesun výroby blíže k oblastem pěstování bavlny ¨Většina produkce z Číny a Indie, rozvoj výroby v Pákistánu, Brazílii, Egyptě, Turecku nebo středoasijských republikách (např. Uzbekistán) ¨Stále silné postavení v USA, ale i zde pokles VÝROBA HEDVÁBÍ A VLNAŘSKÝ PRŮMYSL ¡Výroba hedvábí ¨V 90. letech 20. století prošla výroba hedvábí značnou krizí – minimum výroby v roce 1997 ¨V posledních letech opět růst ¨Největší producenti – Čína (téměř 70 % světové produkce), Indie, Turkmenistán ¡Vlnařský průmysl ¨V posledních letech výrazný pokles výroby ¨Produkce vlny (suroviny) v Austrálii, na Novém Zélandě a v Argentině ¨Odtud export do zemí západní Evropy (VB, Itálie, Francie, Belgie) – export klesá ¨Zvýšení produkce v Indii, Číně, Turecku ¡ HLAVNÍ SVĚTOVÉ TEXTILNÍ OBLASTI •JV pobřeží Číny •SZ Indie •Vietnam •Bangladéš •S Itálie •Střední Anglie •Střední Polsko •Porúří •JV USA •Turecko POTRAVINÁŘSKÝ PRŮMYSL ¡Zahrnuje desítky oborů, které mají společný cíl – zajistit potravu pro obyvatele ¡Zpracovává či upravuje rozmanité produkty rostlinné a živočišní výroby ¡Lokalizace: ¡Uprostřed produkčních zemědělských oblastí – např. sušení a fermentace kávy, výroba sladu, výroba vína, čištění rýže… ¡Orientace na spotřebitele – obory, které zpracovávají značně upravené primární suroviny (výroba cukru, mouky…pekárenství…) ¡Změna lokalizace s rozvojem technologií – mrazírenství, konzervování… - odpojení lokalizace odvětví a zdroje surovin ¡V současnosti – lokalizace velkých podniků spíše do míst spotřeby, drobnější rozptýleny v surovinových oblastech ¡Význam faktorů pracovních sil i dopravy klesá ¡Potravinářský průmysl nevytváří rozsáhlé územní komplexy, obvyklé je uspořádání oblastí lokálního významu, kde potravinářství se zemědělství vytváří agrokomplexy (na sebe navazující surovinová a zpracovatelská činnost) – centry obvykle malá města POTRAVINÁŘSKÝ PRŮMYSL ¨Průmysl cukrovarnický ¤zpracování objemných surovin, proto orientace do spotřebních oblastí ¤Zpracování ve 2 fázích: 1. výroba surového cukru, 2. konečná úprava (rafinace) ¨Průmysl tukový ¤Nejsoustředěnější v celém potravinářství ¤Spotřeba rozložena nerovnoměrně – vysoká v nejbohatších, hospodářsky vyspělých zemích ¤Výroba umělých tuků se neustále zvyšuje ¨Mlékárenský průmysl ¤Soustředění blízko chovatelských oblastí (omezené možnosti transportu mléka) a v nich v centrech spotřeby ¨Masný průmysl ¤Zpracování masa na uzeniny, konzervy apod. ¤Značná číst se konzervuje v mrazírnách ¤Lokalizace v oblastech s možností zásobování masem POTRAVINÁŘSKÝ PRŮMYSL ¨Rybný průmysl ¤Zpracování cca ½ světového výlovu ryb, přesto značný význam, protože v přímořských oblastech tvoří ryby často hl. složku potravy ¤Důležitý obor exportu ¤Koncentrace a specializace podle možností výlovu, zpracování ryb především v přístavech ¨Konzervárenství ¤Překryv se zpracováním masa, včetně rybího ¤Zpracování o produktů RV (ovoce, zelenina) ¤Urbanizace světa při stoupající spotřebě vyžaduje rychlý růst potravinářských oborů ¤Spíše oborem menších závodů, často polořemeslný charakter ¤Rozmístění orientováno na hlavní produkční oblasti, někdy přístavy ¤Většina konzerváren umístěna do hl. koncentrací spotřebitelů ¨Pivovarnictví ¤Zvyšující se spotřeba a nové technologie umožňují koncentraci do velkých závodů ve spotřebních centrech ¤Spotřeba piva menší v zemích s produkcí vína, např. ve Středomoří DŘEVOZPRACUJÍCÍ A PAPÍRENSKÝ PRŮMYSL ¨Společná základní surovina – rozmístění průmyslu poměrně rovnoměrné ¨Značný podíl dřeva jako palivo (v hospodářsky odlehlých oblastech) ¨Hl. produkční oblasti – lesy mírného pásma s jednoduchou skladbou dřevin a snadno dostupné + sub/rovníkové země s velkou zásobou dřevin (Brazílie, Indonésie, Nigérie, Filipíny, Tanzanie) ¨Nábytkářství – umístění v centech spotřeby ¨Papírenský průmysl ¤Náročný na spotřebu vody, proto lokalizace při velkých zdrojích čisté vody a spíše mimo hl. průmyslové a sídelní koncentrace ¤Negativní vliv na čistotu vody a ovzduší ¨Průmysl polygrafický ¤Hl. materiálem je novinový papír ¤Zcela orientován do spotřebních center ¤Vyžaduje kvalifikovanou pracovní sílu ¤Patří mezi nejmladší odvětví, přesto zastoupen ve většině zemí světa