Zemědělství světa ZE0116 GEOGRAFIE VÝROBNÍ SFÉRY Základní charakteristiky současného vývoje ¨Hospodářsky vyspělé země ¤Agroenvironmetální opatření ¤Soukromé vlastnictví půdy, převaha rodinných farem – vlastník půdy řídí svoji farmu sám, nese rizika ¤Zemědělské podnikání založené na velké rozloze půdy (např. Agrofert, Nestlé…) ¤Problémem vyspělých zemí jsou dotace – oproti jiným státům drahá výroba – tlak na snížení dotovanosti ¤Snaha o diverzifikaci zemědělství ¤Problém – vysoký průměrný věk zemědělců – proto snaha o podporu mladých ¤ uDomov aneb Kam směřuje naše cesta, Yann Arthus-Bertrand: https://www.youtube.com/watch?v=XNeQshIImuk 1.4:21–5:30 Nigérie, čaj, skleníky 2.17:50-18:38 Nepál, ruční práce 3.21:52-23:30 Indonésie, ubývání lesů, palmový olej 4.29:56-35:17 USA, Burkina Faso, Kazachstán 5.58:45-1:00.19 Svazijsko 6.1:05.45-1:07.03 Madagaskar 7.1:20.34-1:21.24 Japonsko 8.1:24.26-1:26.20 Nizozemsko 9.1:26.20-1:27.13 Francie Základní charakteristiky současného vývoje ¨Hospodářsky málo vyspělé země ¤Různé formy využití půdy a hospodářské činnosti ¤Nejzaostalejší země – občinové zemědělství – veškerý majetek obce je půda nZemědělec má právo na obdělání půdy a zisku úrody nStřední Afrika + Latinská Amerika (Indiáni v horách) nŠpatné využití půdy, skrytá nezaměstnanost… ¤Otrokářský výrobní způsob nDochování v tzv. „domácím otrokářství“ – Asie, Sahel, plantáže J Ameriky + utajené formy ¨Zachování feudálních a pseudofeudálních vztahů ¤Půda patří státu (feudálovi) nebo okruhu statkářů, prosté obyvatelstvo není schopné vyprodukovat dostatek potravin a trpí hladem ¤Hlavně v Jižní Americe – latifundie ¨Socialistická cesta hospodářství ¤Zemědělská družstva – Angola, Etiopie, Mozambik Typologie světového zemědělství —1976 – prof. Kostrowicki —Na základě klasifikačních kritérií, která jsou celosvětově porovnatelná: —T = S * O/P * C — —T – typ zemědělství —S – charakter společenského vlastnictví —O – organizační a technické podmínky —P – výrobní charakteristiky —C – strukturální charakteristiky — —Vymezeno 18 základních typů —1. Nomadické zemědělství (migrační pastevectví ovcí a koz) – S Afrika, Střední Východ —2. Tradiční rotační samozásobitelský naturální výrobní typ (lov, sběr, ozim-jař-úhor) – ostrůvkovitě po celém světě —3. Tradiční intenzivní samozásobitelské zemědělství malých závodů (převaha ruční práce, vysoké zornění půdy, 2-3 úrody za rok) – Japonsko, Taiwan —4. Tradiční smíšené zemědělství malých závodů (hl. malí výrobci, střídání kultur, pastviny, závlahy) – Středomoří S Afrika, J Amerika Typologie světového zemědělství —5. Tradiční polotržní zemědělství specializované (specializace na RV, vysoký podíl trvalých kultur – bavlna, sisa) – J Amerika, S+V Afrika —6. Tradiční zemědělství latifundií (RV x ŽV, koncentrace půdy, stupeň produktivity malý) – J Evropa, J Amerika —7. Plantážní zemědělství (tradiční x moderní, využití práce otroků, cukrová třtina, káva, kakao, kaučuk) –tropické oblasti Ameriky, Asie —8. Tržní zemědělská malovýroba (základem rodinné farmy, vysoká modernizace, hnojení, specializace) – Evropa, Japonsko —9. Zemědělství velkostatků (vysoký stupeň mechanizace, velká investice do půdy) – Evropa —10. Tržní specializované zemědělství (na bázi rodinných farem, ale námezdní síla, vysoký stupeň produktivity práce, vysoká efektivnost výroby) – USA, Kanada, Nový Zéland, J Afrika —11. Rančerství (ŽV, na stepích – cowboy, malý počet pracovníků na velkých plochách, specializace na 1 produkt) – Z Amerika, Austrálie —12. Vysoce zprůmyslněné zemědělství – nejvyspělejší státy Evropy, USA, Kanada —A) výkrm dobytka —B) rostlinná produkce —13. – 18. Prvky socialistického zemědělství —např. specializace na 1 nebo více produktů – vliv klimatu / extenzivní pastevectví – S Kavkaz, Mongolsko, JV Asie; —produkce cukrové třtiny – Kuba, velký podíl ruční práce, trvalé kultury – Čína Rostlinná výroba ¨Nejjednodušší, základ světového zemědělství ¨2/3 produkce světového zemědělství ¨Ve vyspělých zemích – 50 % a méně z úhrnu zemědělské produkce ¨V méně vyspělých zemích – vyšší podíl ¨Členění: ¤Produkce potravin (největší složka) ¤Produkce krmiv ¤Produkce technických plodin ¤Produkce pochutin ¨Struktura RV se vyvíjí v závislosti na SE rozvoji zemí, přesto dominantní postavení stále obiloviny (pšenice, rýže, kukuřice, ječmen, žito, oves, proso a sorgho) ¤ Produkce obilovin uDominantní plodiny RV (50–60 % produkce) uDíky vysoké energetické hodnotě rozhodující potraviny na Zemi uPodíl na výživě různý – Austrálie 15 %, Asie 65 % uVýznam zvyšuje možnost dlouhodobého skladování a přepravy na velké vzdálenosti – vytváření potravinových rezerv u1/5 světového obchodu se zem. produkty uNejdůležitější – rýže, pšenice uNejvětší podíl – pšenice, kukuřice, rýže uJečmen, proso, sorgho – stagnace uŽito, oves – pokles uV hospodářsky vyspělých zemích – hlavně pšenice uOstatní země – pestré (Amerika – kukuřice, Afrika – sorgho, proso, kukuřice, Afrika – rýže) uVývoj produkce v posledních 60 letech – vzestupná tendence Pšenice ¨Nejnáročnější obilovinou na půdní a klimatické podmínky mírných zeměpisných šířek ¨Těžiště produkce – stepní (černozemní) oblasti severní polokoule ¨Pěstována však na všech kontinentech – sklizeň po celý rok – mezinárodní obchod ¨Cca 30 % osevních ploch ze všech obilovin ¨Ve vyspělých zemích – vysoká mechanizace a produktivita práce, vysoká rentabilita, ale rozdílná intenzita (rozdílné ha výnosy – průměr 2,7 t/ha, Německo až 7 t/ha) Pšenice ¨Světová produkce: ¤Asie – 41 %, Evropa – 32 %, Severní Amerika – 13 % ¨Největší produkční oblasti: ¤Dálný východ – Severočínská nížina ¤Jižní Asie (SZ Indie, Pákistán) ¤Evropa nvýchodoevropská pšeničná oblast (Podunají – Ukrajina – Severní Kavkaz – Povolní – Jižní Ural) nzápadoevropská oblast (S Francie, S Itálie, Německo) ¤Severní Amerika (prérie podíl středního a dolního toku Mississippi – Kansas, Oklahoma, Severní a Jižní Dakota + Kanada – Manitoba, Saskatchewan ) ¤Jihovýchodní Austrálie ¤Argentina ¨Největší producenti – státy: Čína, Indie, USA, Rusko, Francie, Kanada, Austrálie, Turecko, Německo, Pákistán, Ukrajina Rýže ¨Nejdůležitější obilovina vlhkých tropů ¨Areál pěstování velmi široký (na severní polokouli až do 46° s.š. – Francie, Itálie, Rumunsko, na jižní polokouli po 40° j.š.) ¨Většina produkce na velkých nížinách s dostatkem vody nutné pro závlahy ¨Vyžaduje vysoké a stále teploty – možnost 2–3 úrod/rok – umožňuje největší koncentraci zemědělské populace s vysokou hustotou osídlení ¨Koncentrace do Asie – přes 90 % světové sklizně ¤Čínsko-japonská podoblast (35 % světové produkce) ¤Indická + Bangladéš + Pákistán (30 %) ¤Jihovýchodní Asie (Indonésie, Thajsko, Myanmar, Vietnam – 25 %) ¨Latinská Amerika – hlavně Brazílie – zde hlavní obilovinou ¨USA – Mexický záliv ¨Afrika – Egypt, Nigérie Kukuřice ¨Co do objemu nejvýznamnější obilovina ¨Velké množství vyšlechtěných odrůd – přizpůsobivá plodina (GMO) ¨Nejhodnotnější jadrné krmivo pro dobytek (většina produkce na krmení) ¨Postupné zvyšování významu pro průmyslové využití (výroba škrobu, bioetanolu…) ¨Jako potravina významná hlavně v Latinské Americe (kukuřičné placky – tortilly) ¨Těžištěm pěstování – corn belt – střední severozápad a severovýchod USA (40 % světové produkce) ¨2. místo – Asie – Čína ¨3. místo – Latinská Amerika – Brazílie, Mexiko, Argentina ¨4. místo – Evropa – Podunají, Ukrajina Ječmen ¨Plodina „širokých areálů“ – snáší nízké teploty, krátká vegetační doba – pěstování i v extrémních podmínkách (např. Tibet) ¨Část produkce – sladovnické odrůdy (oblasti s kvalitními půdami, vyššími teplotami a dostatkem vláhy) – základ pro výrobu piva ¨1. Evropa (60 % sklizně) – Rusko, Německo, Francie, Ukrajina, Španělsko ¨2. S Amerika (15 %) – Kanada ¨3. Asie (14 %) – Turecko, Čína ¨Produkce klesá, ústup na úkor pšenice ¨Velmi odolné plodiny, i chladnější oblasti ¨Žito – Polsko, Rusko, Bělorusko, Německo ¨Oves – v oblastech chovu koní (krmivo) – Rusko, Kanada, USA, Austrálie u Žito, oves Proso, sorgho ¨Hlavní plodiny suchých subtropů – vyžaduje vysoké teploty, snáší dlouhé sucho ¨Sorgho (= čirok) ¤Amerika (USA, Mexiko, Argentina) ¤Asie (Indie, Čína) ¤Afrika (Nigerie, Súdán) ¤ ¨Proso ¤Asie (Indie, Čína) ¤Afrika (Nigérie, Niger, Mali, Burkina Faso) Hlízovité kultury - brambory ¨Odlišné druhy, z nichž se využívají hlavně podzemní části ¨Využití jako potravina, krmivo, výroba škrobu a líhu ¨ ¨Brambory ¤Důležitá roli v období průmyslové revoluce – prudký růst obyvatelstva – obilnářství nepokrylo spotřebu ¤Počátek 20. století – nejvýznamnější krmivo ¤S nástupem jadrných krmiv (obiloviny) jejich význam upadá (hlavně v Evropě) ¤V současnosti – jako potravina pouze 1/5 světové produkce, růst významu jako technické plodiny k výrobě škrobu ¤Produkce: nEvropa (41 %) – neustálý pokles (Rusko, Ukrajina, Polsko, Německo) nAsie (40 %) – růst produkce (Čína, Indie) nS Amerika (12 %) - USA Cukr ¨Základní potravina vzhledem k nutriční hodnotě ¨Poměr třtinové a řepného cukru cca 70 : 30 % ¨Produkce cukru celkem: ¤Asie (32 %) – Indie (2.), Čína (3.), Thajsko (5.) ¤Evropa (21 %) – Francie, Německo ¤Jižní Amerika – Brazílie (1.) ¤Severní a střední Amerika – USA (4.), Mexiko ¨Cukrová třtina ¤Cukr levnější, vyšší ha výnos ¤Pěstování v subrovníkovém pásmu ¤Sklizeň náročná na pracovní sílu, velké nároky na dopravu, nutnost rychlého zpracování ¤2 hlavní produkční oblasti – Latinská Amerika (Brazílie), Asie (Indie, Čína) ¤Významný zdroj pro výrobu destilátů a etanolu ¤Obnovitelný zdroj (Brazílie) – výroba pohonných hmot ¨Řepný cukr ¤Pěstování v mírném pásu, oblasti s kvalitními půdami, dostatečným teplem a vláhou ¤Odpad – krmivo – produkce doprovázena ŽV ¤Produkce klesá – Evropa – Francie, Německo, Rusko, Polsko, Ukrajina / USA Ovoce ¨Zdroj cenných látek pro lidský organismus (vitamíny, minerální látky), které jsou pro organismus nenahraditelné ¨Některé druhy hlavně místní význam, jiné důležitou složkou obchodu, často i mezinárodního (citrusy, banány apod.) ¨Mnohé druhy tropického a subtropického ovoce v Evropě dlouho neznámé – teprve od poč. 20. století se exotické ovoce dostávalo na trhy zemí mírného pásu (rozvoj lodí pro přepravu ovoce ze zámoří) ¨Letecká doprava umožnila dodávky ovoce, které po sklizni rychle podléhají zkáze (mango, liči, avokádo aj.) ¨Různé druhy ovoce jsou důležitou surovinou pro potravinářský průmysl ¨Pro světový obchod důležité rychlé zpracování ovoce na výrobky, které zkáze nepodléhají ¨Specializace jednotlivých pěstitelských oblastí, sjednocení jejich odrůdové skladby ¨Koncentrace pěstování ovoce do oblastí s nejpříznivějšími klimatickými a půdními podmínkami, ze severních chladnějších oblastí mírného pásma přesun do oblastí jižnějších ¨Ve srovnání s mírným pásem nabízejí tropy a subtropy mnohonásobně větší sortiment ovocných druhů ¨Přes rozmanitost i celkovou produkci tropického a subtropického ovoce je často situace v zásobování obyvatel rozvojových zemí ovocem nedostatečná. Velké množství ovoce vypěstovaného v těchto zemích součástí rozsáhlých exportů do hospodářsky vyspělejších zemí ¨Stále více zásady velkovýroby ¨ Banány —Co do objemu produkce na prvním místě banány, nejvyšší export ze všech ovocných druhů —Někteří , i menší, producenti mají procentuální podíl banánů na svém vývozu i vyšší než 50 % (Ecuador, Kostarika, Honduras apod. – pěstování na plantážích amerických monopolů) —Světová sklizeň neustále roste (díky rozšiřování dopravních možností a rostoucí spotřebě) —Největší světoví producenti – Indie, Brazílie, Ekvádor, Filipíny, Indonésie, Mexiko —Největší dovozní oblastí - Severní Amerika (USA) a Evropa Citrusy —Celosvětová produkce citrusového ovoce přesahuje 100 mil. tun, převážně v subtropických oblastech. —Nejvíce produkce z Jižní Ameriky (Brazílie), Severní Ameriky (Kalifornie a Florida), dále z Asie (JZ Asie, Indie, Čína) a Jižní Evropy (Středomoří) —V posledním období růst produkce na Africkém kontinentě (Maroko, Egypt, JAR) —Největší vývozní i značnou spotřebitelskou oblastí je Evropa (státy v severní části mírného pásma) —Největší podíl: pomeranče (Brazílie, USA, Mexiko, Španělsko, Indie, Itálie) —Další: mandarinky, citrony, grapefruity — Jablka —Nejrozšířenějším ovocným druhem mírného pásma — V minulosti největší produkční a zároveň spotřební oblastí Evropa, až 56%, společně s bývalým SSSR, v současnosti hlavní podíl produkce v Asii – Čína (1.) + vliv propadu produkce na území bývalého SSSR —Další producenti: USA (2.), v Evropě – Polsko, Francie, Itálie, Německo, Rusko — Hrozny ¨Menší část jako stolní ovoce, většina pro výrobu nápojů (zejména vína) ¨Evropa – 46 % produkce – Francie, Itálie, Španělsko, Německo —Roste produkce v „nových“ oblastech – USA, Argentina, JAR, Austrálie, Čína, Turecko, Írán… — — Zelenina ¨Významné odvětví RV, jedním z nejintenzivnějších odvětví ¨Zelenina = plodiny, jejichž konzumní části nedozrávají v jednom termínu, snadno se poškodí a jsou špatně skladovatelné (z toho vyplývají těžkosti s mechanizací sklizně, mechanizací posklizňové úpravy, a s tím pak souvisejícími požadavky na ruční práci), mechanizace působí ve většině případů snižování kvality výrobků, sklizňové ztráty i snižování výnosů ¨Zelenina není v surovém stavu, většinou předmětem mezinárodního obchodu (s výjimkou některých raných druhů – rajčat, cibule, papriky apod.) ¨Produkce zeleniny je převážně soustředěna do hlavních spotřebních oblastí, tj. především do příměstských oblastí ¨Velká část zeleniny je citlivější a náročnější na přírodní podmínky než základní potravinářské plodiny. Proto je zvláštností produkce v chráněných prostorách skleníků a fóliových krytů, kde se i za nepříznivých povětrnostních podmínek upravuje vytápěním a přisvětlením mikroklima pro rychlení zelenin. ¨Hlavní oblasti pěstování zeleniny - teplejší oblasti především Západní a Jižní Evropy, tichomořské oblasti USA, jižní Čína atd. Zelenina ¨Hlavní druhy zeleniny hojně pěstované ve světovém měřítku : 1. zeleniny košťálové – zelí, kapusta, květák, kedluben aj. 2. zeleniny kořenové – mrkev, petržel, celer aj. 3. zeleniny cibulové – cibule, pór, česnek aj. 4. zeleniny salátové a listové – salát, čekanka, špenát aj. 5. zeleniny plodové – okurky, rajčata, paprika aj. 6. zeleniny luskové – hrách, fazole aj. 7. zeleniny kořeninové a vytrvalé – kmín, majoránka, kopr, chřest, reveň, křen aj. — —Ze všech druhů zeleniny je ve světě nejrozšířenější produkce rajčat —Rajčata se nekonzumují jen v původním stavu, ale i ve formě rajského protlaku, kečupů a šťáv —Hlavní produkční oblastí Asie – 43 % světové produkce - Čína a Turecko —Nově – pěstování ve sklenících — —Co do objemu roční světové produkce je na 2. místě zelí (bílé i červené) —Původně rostlo v teplých krajích zapadní Středomoří, Římané ji postupně rozšířili do Západní a střední Evropy —Nejrozšířenější košťálovou zeleninou —Rozšířením vhodných odrůd, zpracovatelských kapacit a skladů je možné zabezpečit celoroční zásobení trhu, i v našich přírodních podmínkách. —Největším světovým producentem: Čína —Další producenti: Indie; Rusko; Korea; Japonsko; USA a Polsko Luskoviny ¨Zdroj bílkovin – jejich kultivace vyřešila problém nedostatku bílkovin v hospodářsky méně vyspělých zemích ¨Zlepšují půdní strukturu – vhodné meziplodiny (zvyšování ha výnosu ostatních plodin) ¨Některé mají význam i jako olejniny (sója, podzemnice olejná) ¨Osevní plochy luskovin: 45 % sója, 25 % fazole, 10 % hrách a cizrna, 6 % bob, 2 % čočka ¨ uSója ¨Největší producenti: USA, Brazílie (oba celkem cca 62 % svět. produkce), Argentina, Čína, Indie ¨Mnohostranné využití – oleje, mouka, rostlinné mléko, sýry… + krmivo u uFazole: Brazílie, Indie, Čína, Myanmar, Mexiko, USA uHrách: Kanada, Francie, Rusko, Čína uČočka: Indie, Turecko, Kanada, Austrálie Olejniny ¨Plodiny schopné hromadit oleje a tuky v množství rentabilním pro průmyslové zpracování ¨Rostlinné oleje – nejčastěji ze semen a plodů, surovina pro potravinářský i chemický průmysl (laky, mýdla, kosmetika…) ¨V posledních letech – výroba biopaliv ¨3 základní skupiny: ¤Měkká semena – bavlníkové semeno, podzemnice olejná, sójové boby, slunečnicová jádra, plody olivy, sezamové semeno ¤Tvrdá semena – kopra, palmová jádra ¤Technická semena – lněné semeno, ricinové boby, u tungové ořechy ¨Za posledních 20 let velký růst produkce olejnin ¨ KOPRA Sója - největší podíl produkce olejnin ¨ Bavlníkové semeno ¨Surovina k produkci bavlny, v potravinářství – produkce oleje, i pro technické účely (prací prostředky, mýdla…) ¨Čína, Indie, Pákistán, USA, Brazílie ¨ Podzemnice olejná ¨Olejnina tropických oblastí (oblasti se střídáním dešťů a sucha – monzunové oblasti) ¨V potravinářství – výroba margarínu a stolního oleje, burákové máslo, arašídy ¨Dále výroba mýdla, kosmetiky… ¨Čína, Indie, Nigérie, Senegal, Jih USA ¨ Řepka olejná ¨Nejvýznamnější olejnina mírných šířek ¨Produkce technického oleje, gumárenství, výroba mýdel a laků ¨Aditivum do pohonných hmot ¨Čína (1.), Indie, Německo, Francie, Velká Británie, Kanada (2.) Slunečnice ¨Olej zejména pro potravinářství ¨V průmyslu – výroba mýdla, barev, laků ¨Největší produkční oblast – Evropa (54 % světové produkce) – Rusko, Ukrajina, Rumunsko, Francie ¨Jižní Amerika – Argentina ¨Asie – Čína, Indie, Turecko ¨ Olivovník ¨Hlavní olejnina subtropického pásma, především kolem Středozemního moře (často jediné možné využití nekvalitních půd) ¨Olivový olej – nejjemnější stolní olej (lisování zralých plodů za studena) ¨Největší produkční oblast – Evropa (67 %) – Španělsko, Itálie, Řecko ¨Asie – Sýrie, Turecko ¨Afrika – Tunis, Maroko ¨ Palmová jádra, kopra ¨Významná plodina subrovníkových a rovníkových oblastí ¨Palmová jádra – Malajsie, Indonésie, Nigérie ¨Kopra – Filipíny, Indonésie Pochutiny ¨Potraviny s velmi malou výživnou hodnotou – konzumace pro své chuťové vlastnosti ¨1. Látky používané k přípravě nápojů ¤Kávovník nPlantážní způsob pěstování nNáhorní plošiny subrovníkového a rovníkového pásma nLatinská Amerika – Brazílie, Kolumbie, Mexiko, Guatemala, Honduras nAsie – Vietnam, Indonésie, Indie nAfrika – Etiopie, Uganda, Pobřeží Slonoviny nHlavní odbytiště – Evropa, Severní Amerika ¤Kakaovník nPobřežní a říční roviny rovníkového a subrovníkového pásu nAfrika – Pobřeží Slonoviny (největší světový producent), Ghana, Nigérie, Kamerun nLatinská Amerika – Brazílie, Ekvádor, Kolumbie, Mexiko nProdukce v Asii roste - Indie ¤Čajovník nJižní oblasti monzunové Asie – jih a severovýchod Indie, Srí Lanka (2 největší dovozci), východní Čína, Japonsko, Indonésie, Vietnam nAfrika – Keňa, Malawi nDále: Gruzie, Turecko, Argentina nDovozci – Evropa (z toho 60 % Velká Británie) ¤Chmel nSurovina pro výrobu piva nNížiny mírného pásma na obou polokoulích nHlavní pěstitelská oblast – Evropa – až 50 % produkce, ale podíl se snižuje ve prospěch USA a Číny nEvropa – Německo (největší světový producent), ČR, Polsko, Velká Británie ¨ ¨2. Látky užívané ke kořenění jídel ¤Různé druhy koření ¤Dříve významných artiklem světového obchodu, v současné době objemem klesá ¤Nejvýznamnější – pepř, nové koření, vanilka, hřebíček, zázvor, skořice… Plodiny k průmyslovému zpracování ¨Plodiny pro hospodářské využití jako technických nepotravinářských surovin ¨A) Kultury a plodiny textilní ¤Cca 10 % světového obchodu ze zem. produkty ¤S růstem syntetických vláken klesá význam některých rostlinných vláken ¤Dělení podle toho, z jakých částí rostlin pocházejí: nVlákna různých plodů – bavlna, kapok, kokosová vlákna nVlákna lýková – jemná: len, konopí, ramie; hrubá: juta, kenaf (bombajské konopí) nVlákna listová – sisal ¨B) kaučukovník ¨C) tabák ¨ ramie.jpg ramie kapok.jpg Kapoková vlákna kenaf.jpg kenaf sisal.jpg Agave sisilana ¨Bavlník ¤Nejdůležitější plodina poskytující přírodní textilní surovinu ¤Produkce vyšší než všechna ostatní přírodní vlákna dohromady ¤Průmyslové zpracování bavlny bylo důležitým článkem první etapy industrializace v Evropě, USA a Japonsku ¤Pěstování v tropech a subtropech ¤Náročný na teplo a světlo, vláha v době růstu, sucho a teplo v době zrání -> monzunové oblasti ¤Asie – Čína (největší světový producent); Jižní Asie – Indie, Pákistán; Turecko ¤USA – Texas, Kalifornie, Arizona ¤Afrika – Egypt ¤Uzbekistán, Turkmenistán, Brazílie, Řecko ¨ ¨Juta ¤Indie, Bangladéš ¨Len ¤Čína, Francie, Rusko, Bělorusko ¤ ¨Kaučukovník ¤Suroviny pro chemický průmysl ¤Šťáva kaučukovníku (latex) je surovinou pro výrobu gumových výrobků, hl. pneumatik ¤Asie (> 90 % produkce) – Thajsko, Indonésie, Malajsie… Indie, Čína ¤Afrika – Nigérie, Pobřeží Slonoviny, Libérie ¤Brazílie – původní oblast pěstování (dodnes) ¤ ¨Tabák ¤Využití k výrobě kuřiva ¤Z listů také postřik na ochranu rostlin proti škůdcům ¤Produkce mírně klesá v souvislosti s protikuřáckou kampaní v USA a Evropě ¤Asie (62 % produkce) – Čína (1.), Indie, Turecko, Indonésie ¤Jižní Amerika (14 %) – Brazílie (2.) ¤Severní Amerika (9 %) – USA ¤Evropa – Řecko, Itálie ¤Afrika – Zimbabwe, Malawi ¤ ¨