ČESKO V ČÍSLECH ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD ČESKO V ČÍSLECH Vážené čtenářky, vážení čtenáři, otevíráte zcela novou publikaci Česko v číslech, volně navazující na dřívější brožuru Česká republika v číslech. U příležitosti výročí 100 let od přijetí zákona o státní statistické službě Vám představujeme publikaci ve zcela novém, moderním pojetí. Naší snahou bylo připravit pro široký okruh uživatelů přehled, který by populární a hravou formou popsal současný stav České republiky, ale také ukázal, jak je možné s čísly pracovat a co nám mohou ukázat. Uvnitř této publikace naleznete zajímavý výběr statistických dat o demografickém, sociálním i ekonomickém vývoji (a dalších oblastech), která srovnáváme v dlouhodobé časové řadě většinou od roku 1993, tedy od roku vzniku samostatné České republiky (pokud je takové srovnání možné). Publikace je určena nejširší veřejnosti. Pro ty, kteří by potřebovali podrobnější údaje, jsou u jednotlivých oblastí připojeny odkazy do datových zdrojů Českého statistického úřadu. Celkem tak bylo zpracováno 28 skupin statistik - vedle monotematických okruhů, jako např. obyvatelstvo, mzdy, zemědělství nebo cestovní ruch, bylo připraveno také souhrnné porovnání krajů v České republice a nechybí ani mezinárodní srovnání. Jednotlivé části jsou doplněny metodickými komentáři a zajímavostmi pro dokreslení prezentované oblasti. Věřím, že se Vám bude nová publikace líbit. Souhrnné údaje o Česku Česká republika je vnitrozemským státem ležícím uprostřed mírného pásu severní polokoule ve střední části Evropy. Svou rozlohou 78 871 km2 byla mezi 28 státy Evropské unie na 15. místě, počtem obyvatel 10 649 800 na 11. místě a hustotou zalidnění 135 obyvatel na 1 km2 na 9. místě (podle údajů k 1. lednu 2019). Státní hranice tvoří sousedství s Německem (818,9 km), Polskem (795,8 km), Rakouskem (460,4 km) a Slovenskem (251,8 km). Počet obyvatel k 31.12.2018 10 649 800 obyvatel Německo ^Ijgjl^ Rozloha k 31.12.2018 HP 78 871 km2 Největší obec*' Praha 1 308 632 obyvatel Nejmenšíobec*1 Vysoká Lhota (okr. Pelhřimov) 1 5 obyvatel ' k31.12.2018 Hranická propas je nejhlubšízatopei v České republice i i 473,5 m 1,5 m Sagrada Família 172 m Eiffelova věž 300 m Lipno 4 870 ha Nejvyšší denní úhrn 'srážek (18.7.2018) Lysá hora 153/3 mm Vltava Největší rybník Rožmberk J Obsah PH§ Ceny, inflace.................................. 11 Cestovní ruch 2Lnl2 Cizinci ^Mr Doprava CO HDP, národní účty Informační technologie Kriminalita, nehody Kultura, sport Lesnictví 16 20 23 26 28 31 35 39 Mzdy a náklady práce Obyvatelstvo fffi] Organizační statistika Příjmy, výdaje a životní podmínky domácností a\ ff Průmysl, energetika Sociální zabezpečení. Stavebnictví, byty. ŕ® Území, sídelní struktura ,® Věda, výzkum a inovace 42 47 52 55 58 62 66 69 74 Volby Vzdělávání jl Zahraniční obchod 1333 se zbožím.................. Zaměstnanost, nezaměstnanost Zdravotnictví, pracovní neschopnost..................... 2\Í~>§ Zemědělství 77 82 86 90 95 100 Metodické a doplňující informace .... 126 Zkratky.........................................................138 Zdroje dat převzatých z ministerstev a dalších institucí.....................................140 Kontakty......................................................141 Informační služby v regionech...........142 Životní prostředí 108 Regionální statistiky 112 Mezinárodní srovnání 120 9 ► bit.ly/vdb-ceny-inflace Ceny, inflace V celé historii samostatného Česka byl index spotřebitelských cen nejvyšší v roce 1993, kdy dosáhl hodnoty 20,8 %. V roce 2018 vystoupal na 2,1 %. Nárůst spotřebitelských cen mezi lety 1993 až 2018 byl velmi výrazný. Na konci roku 1993 stál například kilogram čerstvého másla 78,30 Kč, v roce 2018 již 204,80 Kč. Kilogram konzumních brambor se prodával za 3,50 Kč, v roce 2018 pak za 20,20 Kč. Cena ^ Míra inflace a vývoj mezd (%) 30 kilogramu vaječných těstovin vzrostla v tomto období z 24,50 Kč na 47,80 Kč. Snížila se ale například cena kilogramu cukru krystalového, a to z 16,00 Kč na 12,30 Kč. Balíček cigaret značky Sparta si kuřáci kupovali v roce 1999 v průměru za 39,50 Kč, v roce 2018 již jejich cena dosahovala téměř sta korun. Mnohem nižší byl nárůst u půllitru lahvového výčepního piva, jehož cena se zvýšila ze 7,60 Kč na 11,90 Kč. nflace Meziroční nárůst průměrné hrubé měsíční mzdy Ké 20,81 2,1 2018 JIJjJJL-*.jjjJJ 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 1 1 Informace o dosažené míře inflace jsou využívány např. pro účely valorizace mezd, důchodů a sociálních příjmů, dále také v souvislosti s nájemními či jinými smlouvami, v nichž je zakotvena revize původně dohodnutého finančního plnění v závislosti na vývoji inflace. Vepřovou šunku jsme v roce 1 993 zakoupili za 149,1 Kč/kg, v roce 201 8 za 214,1 Kč/kg Cena jemných párků vzrostla ze 65,5 Kč/kg v roce 1993 na 147,0 Kč/kg v roce 2018. ^ Průměrné ceny za jednotku v prosinci příslušného roku (Kč) Vepřová pečene s kostí 1 kg 1993 20.18 93,4 Vepřový bůček 1 kg 51,1 By Hovězí maso přední s kostí 1 kg 42,8 Hovězí maso zadní bez kosti 1 kg 88,4 222,2 Kuřata kuchaná celá 1 kg 1993 20.18 - 50,8 Filé mražené 1 kg 194,6 Máslo čerstvé 1 kg ^ W 204,8 ^ w Olej slunečnicový 1 I 38,6 Těstoviny vaječné 1 kg 1993 20.18 24,5 Rýže loupaná dlouhozrnná 1 kg Cukr krystalový 1 kg 18,0 16,0 12,3 Pšeničná mouka hrubá 1 kg 9'5 IM Konzumní brambory 1 kg 3,5 20,2 13 Průměrné ceny za jednotku v prosinci příslušného roku (Kč) Mléko polotučné Eidamská Vejce slepičí Chléb konzumní Pečivo pšeničné Jablka Káva Čaj černý pasterované cihla čerstvá kmínový bílé konzumní turecká porcovaný ] / ] kg 10 ks 1 kg 1 kg 1 kg ? porce 100g 1993 8,4 84,7 25,5 9,6 16,8 10,8 5,1 37,0 1998 12,1 111,6 25,3 15,8 29,8 18,7 10,7 33,7 2003 13,4 108,5 31,1 15,6 34,2 21,6 13,7 42,9 2008 17,3 121,6 26,0 22,7 52,4 24,8 20,0 44,3 2013 20,5 164,3 29,5 23,1 40,9 31,6 23,5 56,7 0\ Průměrné ceny za jednotku v prosinci roku 2018 (Kč) 29,3 Kč Káva turecká 1 porce 45,1 Kč Pečivo pšeničné bílé 1 kg 59,8 Kč Caj černý porcovaný 100 g 19,7 Kč 144,7 Kč Eidamská cihla 1 kg 36,1 Kč Vejce slepičí čerstvá 10 ks Mléko polotučné pasterované 1 I 27,0 Kč 24,7 Kč Jablka konzumní Chléb konzumní kmínový 1 kg 1 kg Měsíční televizní poplatek se zvýšil z 50 Kč v roce 1 993 na 135 Kč v roce 2018. ^ Průměrné ceny za jednotku v prosinci příslušného roku (Kč) 1999 2008 201! Minerální (pramenitá) voda v restauraci 0,331 Pivo výčepní světlé lahvové 0,5 1 Pivo světlé sudové - ležák 0,5 1 Šumivé víno polosladké 0,751 Tuzemský tmavý (tuzemák) 1 I Cigarety Sparta (BLUE KS BOX) 1 bal. itľ do rti I:: do ::l 21ielI2 V roce 201 7 pracoval v cestovním ruchu každý 22. Čech ► bit.ly/vdb-cestovni-ruch Cestovní ruch Od roku 2012 do roku 2018 se návštěvnost hotelu, penzionů a dalších ubytovacích zařízení v ČR zvýšila o 40 %. Zatímco v roce 2012 byl počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních na úrovni 15 milionů, v roce 2018 přesáhl hranici 21 milionů. V Praze se ročně ubytuje přes 37 % turistů. Po hlavním městě je druhým nejoblíbenějším cílem Jihomoravský kraj. Nejvíce zahraničních návštěvníků přijíždí z Německa, Slovenska a Polska, výrazně roste také zájem obyvatel Číny a Jižní Koreje. V roce 2017 zaměstnával cestovní ruch v Česku 238,8 tisíce osob. ^ Hlavní ukazatele cestovního ruchu v ČR za rok 20171 ló & <% Produkce cestovního ruchu (základní ceny) Hrubý domácí produkt CR Počet zaměstnaných osob v cestovním ruchu f 328 f | 149 f ■ 239 1 L mld. Kč J ^ mld. Kč J Podíl CR na HDP ČR (%) Podíl CR na počtu zaměstnaných v ČR (%) © Sebezaměstnaní 43 tis. osob Zaměstnanci 196 tis. osob Počet pracovních míst v cestovním ruchu 236 tis. Podíl CR na počtu pracovních míst v ČR (%) 4,5 Předběžné údaje V rozmezí let 2012-2018 bylo nejméně míst pro stany a karavany, a to 48 585 v roce 2015. ^ Hromadná ubytovací zařízení (HUZ) 10 057 9 426 Hromadná ubytovací zařízení 2012 2018 ; f i ITÍ i f □ □□ □□ Innnnnnl Hotely 2018 62 Hotely Ostatní hotely Kempy Chatové osady Ostatní a penziony a turistické jinde ubytovny neuvedená 2012 ^^^^^^ dff| Lůžka v hromadných ubytovacích zařízeních ^ (stálá, bez přistýlek) 2012 2014 2016 2018 560 401 519 909 533 507 537 603 a m a ^ i ^ Místa pro stany a karavany 2012 50 282 2014 50 837 2016 48 719 2018 53 746 17 flftk Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních W (tis. osob) 2012 2014 2016 2018 tfttt TMÍT TTTTT IttTt ttttt TTTTT TTTTT TTTTT tíííí TTTTT TTTTT fit TTTTT TTTTT ♦ 21 247 15 099 15 587 18 389 # V ostatních HUZ 0 V hotelech ***** # V hotelech **** 4 454 4 577 4 771 1 050 1 088 1 174 9 595 9 743 9 642 5 231 1 189 5 748 1 289 1 407 6 732 1 365 10 7761" 3" 12 268 13 151 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 dfffc Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních w (tis. osob) Přenocování hostů (tis. nocQ 28 754 Rezidenti ^^^^^- 21 794 ^^^TblbO 21 484 Nerezidenti Hosté celkem Přenocován celkem 2012 2018 18 V roce 2018 se 4 771 364 hostů nerezidentů ubytovalo v hotelech****, nejméně pak v kempech, 165 709 Hosté ze zahraničí v hromadných ubytovacích zařízeních, 2018 (%) Jit Hotely Ostatní hotely a penziony Chatové osady a tur. ubytovny a ostatní zařízení Kempy 1,6 DE SK PL GB IT AT FR ES NL HR Hosté v HUZ podle zemí EU v roce 2018 2 031 104 730 954 620 495 494939 ■ 408 422 | 299106 j 286 316 | 266 517 | 256 559 _ 174 508 SE 1143 843 BE | 110125 DK | 101 700 RO | 90 798 Fl | 78 305 LT | 65 918 IE j 57 397 HR j 54155 GR j 50 636 PT | 41 177 SI j 40 720 BG j 38 882 LV | 22 716 EE | 19318 CY | 7 937 LU I 5 989 MT I 5 303 DE SK PL GB IT NL ES FR AT Přenocování v HUZ podle zemí EU v roce 2018 5 850760 ■ 1451319 | 1 300101 | 1 256507 | 1096952 752 565 729 496 716174 578 581 Fl | IE SE | 369 595 HR | 365 986 DK | 286 902 BE | 278 706 RO | 215 886 215 098 149 778 138162 137 941 112 868 112156 95186 80 490 46 535 43 397 23 526 18 088 14 832 HR GR LT PT BG SI LV EE CY MT LU dffl Průměrný počet ^ nocí v roce 2018 MT 3 CY 3,0 NL 2,9 DE 2,9 DK 2,8 Fl ES GR PT IT ESI IE SE HR GB BE FR EU28 LU BG RO EE HU 2,1 ■ PL 2,1 1 LV SK SI 2,0 I AT LT 1,7 H Ačkoliv počet udělených azylů se postupně zvýšil, nárůst byl minimální. Koncem roku 2008 mělo azyl uděleno 1 933 osob, koncem roku 2018 to bylo 2 586 osob. ► bit.ly/vdb-cizinci Cizinci Významný podíl průmyslu i dalších odvětví s vyšším zastoupením manuálních činností se odráží v dlouhodobé poptávce po zahraniční pracovní síle. V roce 1998 u nás žilo 221 tisíc cizinců (bez azylantů), kteří tvořili 2,1 % populace. Ke konci roku 2018 žilo na území Česka již 564 tisíc cizinců a jejich zastoupení stouplo na 5,3 %. Tento podíl byl přesto desátý nej-nižší mezi státy EU. Přes 50 % tvořili v roce 2018 cizinci s trvalým pobytem, více než 45 % cizinci s přechodným nebo trvalým pobytem v EU a zbytek osoby s dlouhodobým vízem nebo s poskytnutým azylem. Nejpočetnější skupiny cizinců v Česku dlouhodobě tvoří občané Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu. Cizinci včetně azylantů (stav k 31.12.) Cizinci celkem Cizinci s pobytem nad 12 měsíců1 2004 2006 2008 2010 2012 2014 2016 2018 20 0fk Podíl cizinců včetně azylantů na obyvatelstvu České republiky Cizinci včetně azylantů Trvalý pobyt Azyl Přechodný pobyt občanů EU / Dlouhodobý pobyt Dlouhodobé vízum 62 437 99 467 " Do roku 2007 byli mezi cizince s pobytem nad 12 měsíců řazeni rovněž cizinci s aktuálně platným azylem na území ČR. Nejvíce cizinců pocházejících ze země mimo EU bylo v roce 2018 již tradičně z Ukrajiny. Cizinci bezazylantů # Země EU (bez ČR) W Ostatní země ^ Cizinci bezazylantů Slovensko 2004 2018 116817 Polsko Cizinci bezazylantů FMV ženy ftváf Muži co o m o 00 192 o CM 2004 2006 2008 2010 2012 2014 2016 2018 Ukrajina Vietnam Ruská federace ~ ............................W 47 354 16 265 78 263 34 179 14 747 21 279 131 302 61 097 38 033 21 V roce 201 8 uzavřelo sňatek v- s občanem CR 2 183 cizinek 2 680 cizinců. w ^ Sňatky cizinců v letech 1995-2018 771 61 Žena cizinka - muž ČR Muž cizinec-žena ČR Oba cizinci 508 1995 2018 ^ Státní občanství nevěsty v roce 2018 Slovensko © Ukrajina Rusko Polsko sšfl O Vietnam Bělorusko 130 Německo | 28 O Filipíny I 26 Spojené státy I 22 Moldavsko I 21 22 0 Děti narozené s cizím občanstvím Počet živě narozených Podíl na všech narozených 2018 4 425 3,9 % r 0 Děti narozené matce s cizím občanstvím Počet živě narozených Podíl na všech narozených Státní občanství ženicha v roce 2018 Slovensko Německo 234 Velká Británie 176 1 © Ukrajina O Francie 87 # Spojené státy Polsko — 70 oo Rakousko Itálie — 67 64 o Tunisko 64 Ročně pražské metro využije 460,9 milionu pasažérů, což znamená, že každý den všechny linky obslouží průměrně téměř 1,3 milionu cestujících. ► bit.ly/vdb-doprava-inf-komun-cinnosti Doprava Silnice a ulice Česka brázdilo v roce 2018 dvakrát více osobních a třikrát více nákladních automobilů než v polovině 90. let minulého století. Železniční doprava prošla od té doby dramatickým poklesem v počtu lokomotiv, nákladních vozů a přepravených cestujících. Velký rozmach naopak zažila letecká přeprava, u níž například počet pasažérů odbavených na letištích stoupl více jak čtyřnásobně. Většina nákladu se v současnosti přepravuje po silnicích. V roce 2018 se na kolech nákladních vozů převezlo 479 milionů tun nákladu, tedy přibližně o 50 milionů tun více než v roce 2008. Přeprava po železnici zůstala zhruba stejná (stoupla z 95 v roce 2008 na 99 tisíc tun v roce 2018), zatímco přeprava po lodích klesla z 1,9 milionu na 1,4 milionu tun. ^ Městská hromadná doprava Přeprava cestujících (mil. osob) 2 320,5 2 184,1 Dopravní park elektrické trakce podniků MHD (počet vozidel) gel MHD -celkem 2000 2018 Trolejbusy 2000 727 Tramvaje 1 888 Metro 504 Délka provozované sítě elektrické trakce podniků MHD - osa (km) Metro 23 Počet osobních automobilů narostl od roku 1995 o ?/7 milionu, tedy téměř dvojnásobně. Celková délka dálnic se od roku 1995 prodloužila*1 o 838 km. ^ Silniční doprava 1995 2002 2018 Železniční doprava 1995 2002 2018 Motocykly 915 229 760 219 1 132 085 Lokomotivy 2 968 2 476 1 999 Nákladní vozidla 202 929 323 434 706 262 Nákladní železniční vozy 63 649 38 750 32 213 Mikrobusy a autobusy 19 756 21 340 21 271 Vozy osobní dopravy 5 996 5 149 4 032 Počet osobních automobilů (tis.) 5 747,9 3 043,3 Osobní automobily 1995 2018 Délka silnic a dálnic v roce 2018 (km) Přeprava cestujících (tis.) 227 147 189 536 Cestující železniční dopravy 1995 2018 Provozní délka železničních tratí v roce 2018 (km) 24 *' Do kategorie dálnic byla přeřazena naprostá většina rychlostních silnic. Návrh byl schválen v roce 2015 a přeřazení bylo provedeno k 1. lednu 2016. Síť dálnic se tak rozšířila o 438 km. Počet odbavených cestujících v letecké dopravě vzrostl od roku 1995 více než čtyřnásobně na 17,8 milionu cestujících. ^ Letecká doprava Počet cestujících odbavených na letištích v ČR (mil. osob) 17,8 Letouny Vrtulníky 1995 2018 ^ Nákladní doprava Silniční nákladní doprava (tis.t) 479 235 431 855 Železniční nákladní doprava (tis.t) 95 073 0f\ Lodní doprava (vnitrozemská) -vybrané druhy plavidel Motorové nákladní lodě Vlečné a tlačné remorkéry 2018 1995 Lodní nákladní doprava (tis. t) 99 307 i 905 1 374 Průměrná přepravní vzdálenost (km) 2008 2018 2008 2018 o o o tN (N N o o o (M IN (N 25 ► bit.ly/vdb-hdp-narodni-ucty Saldo hospodaření sektoru vládních institucí skončilo v roce 2018 přebytkem ve výši 58,4 miliardy Kč, jenž v relativním vyjádření odpovídal 1,1 % hrubého domácího produktu. HDP, národní účty V roce 2018 HDP meziročně vzrostl o 2,8 %. Česká ekonomika si nejlépe vedla v roce 2006, kdy HDP vzrostl o 6,9 %. Nejhůře na tom byla v roce 2009, kdy následkem světové hospodářské krize HDP klesl o 4,8 %. Zatímco některá hospodářská odvětví od roku 1993 postupně ztrácela na svém význa- HDP, skutečná individuální spotřeba (%) 100 HDP na obyvatele v paritě kupní síly Skutečná individuální spotřeba domácností (EU28 = 100) 40 20- 1995 201 í 26 mu, jiná získávala. Průmysl hraje v české ekonomice významnou roli a jeho podíl na tvorbě hrubé přidané hodnoty se dlouhodobě pohybuje okolo 30 %. Podíl zemědělství, lesnictví a rybářství však od vzniku Česka poklesl o polovinu a v roce 2018 tvořil jen 2,2%HPH. Meziroční změny (%) Investice1' ^— Výdaje na konečnou spotřebu domácností 25 7,6 \l 1,7 V3/2 1,3 1/ -15 1993 201 í ' Výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu Dluh vládních institucí v roce 2018 meziročně poklesl o 14,8 mld. Kč na 1 734,7 mld. Kč, což v relativním vyjádření odpovídalo 32,6 % hrubého domácího produktu. ^ Hrubá přidaná hodnota podle odvětví (běžné ceny, %) 16,5 8,1 1993 2018 Zemědělství, lesnictví a rybářství Zpracovatelský průmysl Ostatní průmysl" Stavebnictví Obchod, doprava, ubytování IT, finančnictví a nemovitosti Odvětví veřejných služeb2: Ostatní služby3: flfll Vývoj bilance obchodu se zbožím s vybranými zeměmi v národním pojetí (mld. Kč FOB/CIF, běžné ceny) 300 -400 2005 "Sekce CZ-NACE B, D, E 2> Sekce CZ-NACE O, P, Q, R 3> sekce CZ-NACE M, N, S,T 204 552 Německo 129 604 Slovensko 98 467 Celkem 49 872 Rakousko -50 139 Rusko -63 571 Polsko -325 034 Cína 2011 50- Poměr státního dluhu k HDP (%) 1993 2018 27 Zatímco v roce 2004 převažovaly odchozí hovory z veřejné pevné sítě v délce 8 180 mil. minut, v roce 2017 to byly hovory z veřejné mobilní sítě v délce 20 907 mil. minut. ► bit.ly/vdb-informacni-technologie Informační technologie V roce 2018 byly k internetu připojeny již čtyři pětiny českých domácností (81 %) a podobný podíl jich mělo i počítač (78 %). Chytrý telefon používalo 95 % osob ve věku 16 až 24 let. Zato počet pevných telefonních stanic klesl z 3,7 milionu v roce 2000 na 665 tisíc v roce 2018. Podíl Čechů, kteří používají sociální sítě, v roce 2018 přesahoval 50% hranici. V absolutních číslech to bylo 4,5 milionu osob ve věku 16 a více let. V internetových obchodech nakupovalo 54 % osob starších 16 let, nejvíce oblečení a obuv. Internetové bankovnictví používalo 58 % a on-line hry hrálo 23 % obyvatel Česka. 0 Aktivní SIM karty ve veřejných mobilních sítích celkem (tis.) 14 756 flfffc Účastnické stanice v pevných telefonních sítích w celkem*' (tis.) 2000 2018 flfffc Aktivní SIM karty ve veřejných mobilních sítích celkem (tis.) £ Z toho předplacené karty 100 % i Ostatní 7539i 81481 8463 9 4781 !Q 276 5454 5358 5 055 4 8211 4 480 2002 2004 2006 2008 2010 2012 2014 2016 2018 28 1 Zahrnuje telefonní služby poskytované pouze ve veřejné komutované telefonní síti (PSTN). Podíl podniků s vlastními webovými stránkami se od roku 2001 téměř zdvojnásobil. Pouze 2,1 % podniků nemělo v roce 2018 připojení k internetu. flfffc Národní odchozí telefonní provoz celkem (mil. minut) 20 907 2004 2017 ^ ^ Odeslané krátké textové (SMS) zprávy (mil.) 8 385 5 130 SMS zprávy 2003 2017 ^ ^ Registrované domény v ČR celkem (tis.) 1323 ^ ^ Podniky využívající moderní technologie*1 (%) Připojení k internetu Profil na sociálních sítích 97,9 77,1 42,3 Webové stránky 15,0 2018 2001 82,8 44,6 Podíl na celkovém počtu podniků; období šetření - leden daného roku 'Údaj z roku 2013 29 V roce 201 8 sledovalo filmy nebo videa na internetu 49,7 % jednotlivců (16+), rádio na internetu poslouchalo 19,6 % jednotlivců. Domácnosti*1 s vlastním osobním počítačem (%) 80,5 Domácnosti s vlastním osobním počítačem s pripojením k internetu 1993 2001 201í Jednotlivci*1 (16+) používající internet (%) Jednotlivci (16+) používající internet celkem 32,1 2005 30 2010 201! 0 Jednotlivci*1 (16+) používající internet v mobilním telefonu (%) podle věkových skupin: 2010 2018 16-24 let 9,7 93,7 25-34 let 6,1 90,0 35-44 let 5,2 81,6 45-54 let 2,7 66,6 55-64 let 0,9 35,9 65 a více let - 9,9 podle pohlaví: 2010 2018 muži 5,4 60,7 ženy 2,7 56,3 flffl Vybrané aktivity prováděné jednotlivci (16+) na internetu v roce 2018 (%) Účast v sociálních sítích 51,0% Používání internetového bankovnictví 57,6%* Nakupování přes internet 53,9 % Používání internetového úložiště 19,0% On-line hraní /stahování her 23,2 % £3 Podíl na celkovém počtu domácností/jednotlivců (období šetření - 2. čtvrtletí daného roku) ► bit.ly/vdb-kriminalita-nehody Kriminalita, nehody Bezpečnost na území ČR se pohledem na počet re-gistrovaných trestných činů výrazně zlepšuje. Mezi roky 1993 a 2018 klesl z téměř 400 tisíc případů na 192 tisíc, tedy o více než polovinu. Od roku 2005 klesl výrazně jak počet trestných činů v oblasti hospodářské a obecné kriminality, tak také počet loupeží a vloupání. V roce 2005 se událo 186 případů vražd, v roce 2018 jich bylo 116. V této souvislosti se také ve stejném období snížila statistika nepodmíněně odsouzených osob z 10 tisíc na 8,6 tisíce. Méně příznivý vývoj sledujeme v silniční dopravě. Počet nehod vzrostl ze 75 tisíc v roce 2010 na 105 tisíc v roce 2018. Mírně se ve stejné době zvýšil i počet usmrcených nebo zraněných osob, který v současnosti přesahuje hodnotu 28 tisíc. Z 5 na 6,5 miliardy Kč vzrostla rovněž věcná škoda způsobená při dopravních nehodách. Nezměněný stav pozorujeme ve statistice požárů, jejichž výskyt byl v roce 2018 srovnatelný s rokem 1993. Stejně tak se nepodařilo v tomto období snížit počet usmrcených osob při požárech, který se stabilně pohybuje kolem stovky ročně. Registrované trestné činy Trestné činy 1993 192 405 2018 ^ Registrované trestné činy 2005 2010 2015 2018 Hospodářská ' kriminalita 43 882 28 371 30616 24 837 piji Obecná ' kriminalita 277 504 249 038 184 357 141 581 (^3? I vraždy 186 173 155 116 t$ loupeže 5 550 4019 2 022 1 406 1 vloupání do bytů a rodinných domů 10361 10091 6 895 4 724 31 Osoby obžalované a odsouzené v roce 2018 > A ^ ^ ^ 9 110 HP HP Obžalované Odsouzené odsouzené odsouzení osoby osoby celkem ženy mladiství 0 Osoby odsouzené k nepodmíněnému a podmíněně odloženému trestu odnětí svobody* *>1 Trejty- - -EŽglW podmíněné odložené 36 006 10 078 JZ Tresty *y=y nepodmíněné 31 328 8 628 2005 2018 Stíhané osoby (s českým státním občanstvím)* Stíhané osoby podle pohlaví Muži 90 873 79 266 70 812l 65 212 I 63 309 Ženy 16 164 115 067 i 14 7271 13 865113 490 2014 2015 2016 2017 201í Stíhané osoby podle druhu trestných činů Majetkové trestné činy muzi 17 037 27184 zeny 3 424 4131 Krádeže prosté muži zeny 2 436 2 885 2018 2009 32 *' Ministerstvo spravedlnosti **' Policejní prezidium ČR Nehody v silniční dopravě Nehody vsilniční -o^Co- dopravě 104 764 75 522 19 676 Nehody se zraněním nebo usmrcením 21 889 2010 2018 ^ Následky nehod v silniční dopravě Usmrcené osoby (do 30 dnů po nehodě) Těžce zraněné osoby £ Lehce zraněné osoby 688 611 656 742 2 465 2010 2012 2014 2016 201 flffl Osoby usmrcené při nehodách v silniční dopravě (do 30 dnů po nehodě) Při nehodách způsobených pod vlivem alkoholu Při nehodách mezi vozidly Při nehodách jednotlivých vozidel Při nehodách mezi vozidlem a chodcem Při nehodách mimo obce (mimo dálnice) Při nehodách v obcích (mimo dálnice) Při nehodách na dálnicích © Věcná škoda (mil. Kč) 2018 2015 2010 335 359 2010 2012 2014 2016 2018 4 925 4 875 4 933 5 804 6 548 K nejvíce nehodám v silniční dopravě dochází v měsících červen až srpen (r. 2010-2017). Za období let 2010-2018 bylo při nehodách způsobených pod vlivem alkoholu usmrceno nejméně osob v roce 2012. Zemřelo 50 osob. A v 33 V roce 2016 byl zaznamenán nejvyssí počet osob zachráněných při požárech - 13 547 Nejméně osob zraněných při požárech, 842, bylo v roce 1 994. ^ Požáry celkem 19 822 20 720 Požáry 1993 2018 1993 2005 2018 Zemědělství 1 775 615 3 089 Lesnictví 1 664 626 2 221 Průmysl 1 138 809 1 101 Stavebnictví 294 80 131 Obchod 384 240 183 Doprava, spoje 3 145 2 204 2 157 Domácnosti, obytné domy 3 41 1 2 614 5 340 ^ Uchráněné hodnoty a škody (mil. Kč) 4 729 10 866 Přímé škody způsobené požáry 1993 34 2 870 2018 ^ Oběti požárů Řfl Zachráněné Zraněné Usmrcené 1993 2018 áffk Počet lesních požárů 0 Výměra lesních požárů(ha) 2 033 732 2010 2018 2010 2018 Nabídka kulturního vyžití se stabilně zvyšuje. Zatímco v roce 1 998 bylo státem evidováno 163 hradů, zámků a památkovýh objektů, v roce 201 8 jich byl již dvojnásobek, a to 327 ► bit.ly/vdb-kultura-sport Kultura, sport Nabídka objektů kulturního dědictví, jako jsou muzea, galerie a zpřístupněné památky, v Česku stabilně roste. Počet návštěv sice v 90. letech minulého století stagnoval, v roce 1995 to bylo 8,7 milionu, mezi lety 2000 a 2018 ale stoupl o polovinu na více jak 14,2 milionu platících zájemců. Od počátku tisíciletí stoupá rovněž počet a návštěvnost kin, divadel a zoologických zahrad. Návštěvnost kin se například zdvojnásobila, když v roce 2000 do nich zavítalo 8,7 milionu diváků a v roce 2018 již 16,3 milionu. Nové technologie zásadně ovlivňují činnost knihoven. V posledních desetiletích klesá jejich počet i počet jejich čtenářů a výpůjček knih, roste však návštěvnost knihoven, které se stávají stá levice místy vyhledávání informací na internetu a pořádání vzdělávacích a kulturních akcí. V roce 2018 vycházelo na území Česka 5,5 tisíce periodik. Srovnáme-li tuto hodnotu s počtem 1,4 tisíce titulů vydávaných v roce 1993, vzrostl jejich počet čtyřnásobně. Vývoj vydávaných knih zaznamenal ve stejném období dvojnásobný růst z 8,2 tisíce na 16,7 tisíce. Největší členskou základnu má mezi sporty v Česku jednoznačně fotbal. Tomuto odvětví se v roce 2018 organizovaně věnovalo přes 350 tisíc osob. 0 Hrady, zámky a ostatní památkové objekty s kulturním využitím zpřístupněné za vstupné 315 I 327 1995 2000 2005 2010 2015 2018 ^ Návštěvníci (tis.) 8 693 | 9 090 14 238 ttttt Ittttt ttttt ttttt Ittttt ttttt 1995 2000 ttttt 2018 35 V roce 201 8 zoologické zahrady zaznamenaly přímo rekordní návštěvnost, a to téměř 6,4 mil. návštěvníků. Návštěvníci (tis.) 18 000 - 12 000 4 589 3 963 2000 30 18 000 16 344 14 299 12 000 2018 Počet kulturních zařízení Kina 2000 2018 Počet vydaných vy so ko š ko I s kýc h skript a učebnic se dramaticky smzil. Zatímco v roce 2008 jejich počet činil 1 557, v roce 2018 to bylo pouhých 364 ^ Veřejné knihovny 6 238 5317 Veřejné knihovny 1993 2018 flfffc Registrovaní čtenáři (tis.) 2000 2018 ^ Výpůjčky (tis.) 2000 2018 ^ Vydávané noviny, časopisy a knihy 16 676 1 367 Noviny a časopisy 1993 2018 0 Knihy (tituly) 441 2 330 236 Školní učebnice Dětské knihy 3 340 2005 37 v Od vzniku Česka získali naši sportovci na olympijských hrách 24 zlatých, 28 stříbrných a 33 bronzových medailí. (ff\ Umístění českých sportovců na letních a zimních ^■^ olympijských hrách Zlato Stříbro Bronz Celkem XXVI Atlanta ^2r(1996) ÜT O o O XXVII Sydney \2r (2ooo) O o O XXVIII Atény 0 (2004) " O o O XXIX Peking (2008) W o o XXX Londýn (2012) V o o Q XXXI Rio de Janeiro ^2J7(2016) W o oe XVII Lillehammer HÍr (1994) XVIII Nagano NÜ/(1998) o o O XIX Salt Lake City XtP (2002) U © O XX Turín \Uř (2006) " o O XXI Vancouver Hp (2010) - O O XXII Soči Hár(20l4) O © 0 XXIII Pchjongčchang ^ / (2018) o o O ffk Čeští účastníci na letních a zimních olympijských hrách XXVI Atlanta (1996) 76 39 XXVII Sydney (2000) 86 33 I XXVIII Atény (2004) 80 XXIX Peking (2008) 75 59 ■ © © © © © © 0 XXX Londýn (2012) XXXI Rio "de Janeiro (2016) XVII Lillehammer (1994) Xviíí Nagano (1998) XIX Salt Lake City (2002) XXTurín (2006) XXI Vancouver (2010) XXII Soči (2014) XXIII Pchjongčchang (201 65 63 49 16 52 1 56 20 Počet jednotlivců, kteří se organizovaně věnovali vybraným sportům v roce 2018 - členové České unie sportu «o o m P) o m mom w i * o o» o ch — \ — <* * * o k ch «o ch k ch o i k w j ch ch i ch «0 — oj o> ch! — -q OJ < ro -q Jľ O o "D OJ 'F 'OJ oí —I ! O- i/V 01 ôj KD -D cu ro o LT) V zalesňování je zřetelný nárůst zastoupení listnatých dřevin. V roce 1 993 bylo listnatými dřevinami zalesněno 4,8 tis. hektarů plochy a v roce 2018 to bylo 9,5 tis. hektarů. Lesnictví Ke konci roku 2018 lesy zabíraly 2,7 milionu hektarů půdy a pokrývaly bezmála třetinu republiky. Těžba dřeva v lesích je nejvýznamnější částí produkce lesnictví. V roce 2018 dosáhla 25,7 milionu kubíků dřeva bez kůry a jednalo se o nejvyšší hodnotu v historii. V roce 1993 to například bylo jen 10,4 milionu kubíků dřeva. Samotná nahodilá těžba ve výši 23 milionů kubíků dřeva, zaviněná velkým suchem a napadením stromů hmyzími škůdci, byla v roce 2018 vyšší než celková těžba v jakémkoliv předchozím roce. Umělé zalesňování proběhlo v roce 2018 na ploše 21,2 tisíce hektarů. Zvýšil se podíl listnatých dřevin (45 %), stále nejvíce se však zalesňuje smrkem (37 %), dále bukem (22 %) a dubem (14 %). Rekordní zalesňování nicméně proběhlo v roce 1995, kdy se nové stromky objevily na více než 30 tisících hektarech lesní půdy. Dlouhodobě klesá zájem o myslivost, počet honiteb však mírně roste. Přibývá také odstřelů černé, jelení, daňčí a mufloní zvěře. Mezi lety 1993 až 2018 se téměř zčtyřnásobil odstřel černé zvěře, v případě jelení vzrostl o polovinu. Rovněž lov bažantů v tomto období o třetinu zintenzívnil. Naopak pětkrát nižší byl například odstřel zajíců. ► bit.ly/vdb-lesnictvi Zalesňování (ha) max. min. Zalesňování 1993 2018 Zalesňování (%) 1993 2018 39 Do rekordní hodnoty nahodilé těžby se v roce 2007 promítla likvidace dřeva poničeného orkánem KyriiI, v roce 2018 to bylo zejména zpracování dřeva napadeného hmyzími škůdci. Těžba dřeva celkem (tis. m3 bez kůry) 1993 2018 Těžba dřeva celkem 10 406 25 689 jehličnaté 9 686 24213 listnaté 720 1 476 0 Celkem 1 A A A A # Nahodilá 25 689 / 1 U lUO^, 23 013/ 8 10o\ 1993 2018 Jehličnaté Listnaté 100 40 20 0 1993 2018 40 Nahodilá těžba dřeva (tis. m3 bez kůry) 1993 2018 Nahodilá těžba dřeva 8 100 23 013 z toho: hmyzová 2 097 13 059 živelní 3 935 8 378 A i W 1 Živelní [ \ Hmyzová / 1993 max max. Živelní Hmyzová Odstřel/lov zvěře (kusy) O mysliveckém hospodaření podává informaci Roční výkaz o honitbách, stavu a lovu zvěře (za období od 1.4. daného roku do 31. 3. roku následujícího). Data jsou přebírána ze statistického zjišťování Ministerstva zemědělství a z datových zdrojů Ministerstva životního prostředí. Odstřel # Lov Jelení 19 369 28 287 1993 2018 Srnčí 93 075^^, 102 229 1993 2018 Černá 36 823,^ \J 137 823 1993 2018 1993 Bažanti 350 046 1993 Liška obecná 2018 2018 67 445 1993 2018 Kuna lesní a skalní 11 312 1993 2018 41 Zajíci a koroptve jsou stále vzácnější. Koroptev polní je považována za bioindikátor stavu zemědělské krajiny a patří v současnosti k chráněným druhům. Na dlouhodobý pokles jejích stavů má vliv zejména velkoplošné intenzivní zemědělské hospodaření. Mi; . ► bit.ly/vdb-mzdy-naklady-prace Mzdy a náklady práce V roce 201 8 dosáhly úplné náklady práce průměrně na jednoho zaměstnance částky 312 Kč/hod., což je 44 468 Kc na jednoho zaměstnance mesicne. Průměrná hrubá měsíční mzda dosahovala v roce 2018 téměř 32 tisíc korun, přičemž meziroční nominální nárůst 7,5 % byl nejvyšší od roku 2008. V roce 2000 byla průměrná mzda jen 13,2 tisíce Kč, hranici 20 tisíc poprvé překonala v roce 2007. K nejlépe placeným profesím v Česku v roce 2018 patřili řídící pracovníci v ICT a v oblasti lidských zdrojů či nejvyšší představitelé firem. K nejhůře odměňovaným profesím se řadili pracovníci ostrahy nebo uklízeči. Nevysoké výdělky měli prodavači, pekaři a cukráři. Podle dosaženého vzdělání zaměstnance pobírali v roce 2018 nejvyšší výdělky vysokoškoláci, naopak nejnižší mediánovou mzdu měli zaměstnanci se základním či nedokončeným vzděláním. Podle věkových kategorií pobírali nejnižší mediánové mzdy zaměstnanci do 20 let (21 451 Kč), zatímco v kategorii 30-34 let byl medián nejvyšší (30 687 Kč). Česko stále patří k zemím, kde jsou vyšší rozdíly v odměňování mužů a žen. U třicátníků a čtyřicátníků se však tato propast mezi výdělky pomalu uzavírá. ^ Struktura nákladů práce v národním hospodářství (Kč/měsíc/1 zaměstnanec, přepočtené počty) 2018 ^^^^^^ ^^^^ mĚ lil 2008 23 223 Přísné náklady Sociální Sociální náklady Personální požitky a výdaje náklady Daně a dotace 42 Z dlouhodobého pohledu byl vývoj mezd v roce 201 8 nejlépe srovnatelný s před krizovým rokem 2008. Za toto období průměrná mzda vzrostla nominálně o 41,1 %, cenová hladina se zvýšila o 16,1 %, reálně tak mzdy vzrostly o 21,5% *k Průměrná hrubá měsíční mzda podle odvětví*' - sekce CZ-NACE (Kč) > 2000 • 2018 (zaměstnanci přepočtení na plný pracovní úvazek) Zemědělství, jfrtj^ lesnictví JI Wí o rybářství 10 456 2 5 3 86 i Činnosti (Éjf v oblasti ^ÄV^P nemovitostí 12381 27 716 ± \ Průmysl J 13 234 32 017 L ( Profesní, k vědecké ) a technické činnosti 16 003 39 017 ^j^^j Stavebnictví 12 623 28 058 Administrativní fgKAj o podpůrné činnosti ^0^465^0 848 Velkoobchod a maloobchod; A > opravy a údržba motorových vozidel 12 570 29948 Veřejná správa V" a obrana; i povinné sociální ^^^^ zabezpečení 15472 36 299 • «0>^- Doprava 1 \' * a skladování 13 368 29 372 ^y*^ Vzdělávání 12207 31 410 ^^^*^É Ubytování, .i^W^y^B stravování ^ y a pohostinství 7 526 1 8 753 ^ Zdravotní a sociální péče 11 969 33 538 i^tfj Informační .§ o komunikační ™ činnosti 22 089 5 5 5 25 Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 11 407 28 192 r ^ ^ Peněžnictví ^ftjfl a pojištovnictví 25 125 5 4 8 26 \ Ostatní j V činnosti li 145 23 734 0 * 1 Údaje se týkají pouze zaměstnanců v pracovním poměru ke zpravodajské jednotce. Zahrnuty nejsou osoby vykonávající veřejné funkce, např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci aj. Údaje vycházejí ze čtvrtletního zjišťování, hodnoty za rok 2018 jsou předběžné. 43 Počet zaměstnanců dosáhl v roce 2018 historicky nejvyšší úrovně 4 071 tisíc osob. Jejich počet roste nepřetržitě již od roku 2014. flftl Průměrný počet zaměstnanců dle odvětví*1 - sekce CZ- (zaměstnanci přepočtení na plný pracovní úvazek) NACE (tis. osob) 2000 '201! ~" Zemědělství, lesnictví 'j^ a rybářství L 96,8 174,8 Průmysl 1 267,4 1 353,2 Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod; A » opravy a údržba motorových vozidel Doprava a skladování 1 Ubytování, stravování a pohostinství X^J Informační Lj0 a komunikační činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní a podpůrné činnosti Veřejná správa v\ a obrana; A-f] povinné sociální ^lyS** zabezpečení I Vzdělávání Zdravotní a sociální péče \z Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Ostatní činnosti 44 *> Údaje se týkají pouze zaměstnanců v pracovním poměru ke zpravodajské jednotce. Zahrnuty nejsou osoby vykonávající veřejné funkce, např. poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci aj. Údaje vycházejí ze čtvrtletního zjišťování, hodnoty za rok 2018 jsou předběžné. V roce 2011 byl medián mezd mužů o 19,3 % vyssi nez v případě žen, roku 2018 to bylo o 17,8 % více. flffl Mediány hrubých měsíčních mezd podle ^ pohlaví zaměstnanců*1 31 433 731 Ženy 19 «o Střední bez maturity 2011 2018 Střední s maturitou 2 99 Vyšší odborné a bakalářské 34 125 Vysokoškolské *> Údaje jsou čerpány z ISPV. 32 714 40 795 flffl Mediány hrubých měsíčních mezd podle věku w zaměstnanců*1 za rok 2018 25 129 29 760 26 585 27 156 26 540 26 996 26 624 27 656 26 810 22 649 20 286 29 184 Kč Celkem Věk 65 a více let 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 et et et et et et et et et do 19 let 28 963 30 015 30 089 31 574 32 717 33 946 33 428 32 584 30 262 25 858 22 385 45 V roce 201 8 měli největší výdělky řídící pracovníci s mediánem mzdy 51 598 Kč Nejnižší mzdová úroveň byla obecně u pomocných a nekvalifikovaných pracovníků s mediánem mzdy 17 941 Kč ^ Mediány hrubých měsíčních mezd podle hlavních tříd CZ-ISCO a pohlaví zaměstnanců* # 2011 celkem #2011 muži # 2011 ženy # 2018 celkem # 2018 muži 2018 ženy Zaměstnanci v ozbrojených silách Zákonodárci a řídící pracovníci 1"! 4» Specialisté .... j... - Techničtí a odborní pracovníci %j Úředníci <* nu _ _ o> lO d ■> * K W O. £ Pracovníci ve službách a prodeji Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství a Řemeslníci a opraváři 4» Obsluha strojů a zařízení, montéři SO o — n Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci o 46 *> Údaje jsou čerpány z ISPV. Obyvatelstvo ► bit.ly/vdb-obyvatelstvo Česká republika prošla od svého vzniku v roce 1993 několika podstatnými demografickými změnami. K citelným proměnám došlo v důsledku stárnutí obyvatelstva u věkové struktury, kdy se zvýšilo zastoupení seniorů, zatímco podíl osob v produktivním věku se snížil. Pokles zaznamenala porodnost, na přelomu století se úhrnná plodnost propadla na jednu z nejnižších hodnot na světě; rození dětí ^ Počet obyvatel České republiky (k 31.12.2018)*1 10,650 mil. obyvatel *"1 Pohyb obyvatelstva v roce 20^8 Přirozený přírůstek 1 116 Celkový přírůstek 39 745 oOo začaly ženy odkládat do vyššího věku a dnes polovina porodů patří neprovdaným ženám. Snížila se sňatečnost, naopak téměř každé druhé manželství se rozvádí. Příznivé změny zaznamenala úmrtnost, kdy se zvýšila naděje dožití. Česká republika se stala migračně ziskovou zemí, s výjimkou roku 2013 se počet obyvatel zvyšuje nepřetržitě od roku 2003. V roce 2018 u nás žilo 10,65 milionu obyvatel. 121 025 118 185 Živě narození * Zemřelí SÍSk Přistěhovalí 114 036 112 920 ,58 148 Vystěhovalí 19519 12 900 7 424 1993 Do počtu obyvatel se zahrnují osoby s trvalým pobytem v ČR (bez ohledu na státní občanství), cizinci s dlouhodobým pobytem, cizinci s přiznaným azylem a občané jiných států EU s přechodným pobytem. 2018 47 Hodnota indexu stáří dlouhodobě roste. V roce 1993 dosahovala 67 v roce 201 8 již ^ Počet obyvatel podle věku a pohlaví 123 tzn. na 100 dětí do 14 let připadalo 123 osob starších 65 let. 2001 Počet osob 50 000 100 000 150 000 200 000 Počet osob flftl Průměrný věk W v roce 2018 (roky) 140,9 43,7 flffl Naděje dožití ^ při narození (roky) 1993 2018 1993 2018 ^999999999999999999999^ Průměrná délka trvání rozvádějícího se manželství se od roku 1993 zvýšila z 10,3 na dff| Obyvatelstvo ČR podle ^ rodinného stavu (%) Svobod n í/é Ženatí/vdané Rozveden í/é Ovdověl í/é Úhrnná rozvodovost (%) 36,2 44,8 1993 2018 0 Rozvody 30 227 24 313 4 1993 2018 0\ Průměrný věk svobodných snoubenců (roky) Věk ženichů 32,2 Věk nevěst 1993 2018 dff| Rozvody podle délky trvání manželství (roky) 0-1 A 6-9 15-19 2-5 #10-14 Ä 20 a více v roce 2018. 1993 1998 2003 2008 2013 2018 49 V roce 1993 dosahoval podíl dětí narozených mimo manželství necelých 13 % v roce 201 8 činil 49 % tedy každé druhé živě narozené dítě se narodilo neprovdaným matkám. Živě narození 121 025 Živě narození 15 323 z toho mimo manželství 1993 ^ Počet porodů jedno dítě Porody celkem 114 036 55 338 2018 119 271 111 398 dvojčata trojčata čtyřčata paterčata ^ Úhrnná plodnost ^ Živě narozené děti podle věku matek při porodu 19 088 1993 2018 ^ Průměrný věk matek 1 080 1 495 i Průměrný věk ň& matky při narození dítěte (roky) 30,1 13 9 1 y^v Průměrný věk "C=2r) matky při narození n vS\ prvního dítěte 28,J (roky) 1993 A 2018 50 0 Potraty, z toho umělá přerušení těhotenství (tis.) Umělá přerušení těhotenství 1993 2018 flk Potraty na 100 ^ živě narozených dff| Kojenecká ^ úmrtnost (%o) ^ Zemřelí podle vybraných příčin smrti dle MKN-10 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 1993 1998 2003 2008 2013 2018 II. Novotvary IX. Nemoci oběhové soustavy X. Nemoci dýchací soustavy XX. Vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti (V01-Y98) Dopravní nehody [g££y (V01-V99) Pády (W00-W19) Úmyslné sebepoškození (X60-X84) V roce 1996 počet zemřelých významně převýšil počet živě narozených, přirozený úbytek dosáhl v tomto roce nejvyšší hodnoty -22 336 osob. 'Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů, 10. revize Od roku 1994 se snížil počet úmrtí na nemoci oběhové soustavy, stále se ale jedná o nejčastější příčinu smrti. V roce 201 8 připadalo 43% úmrtí právě na ně. 51 Ekonomickým subjektem je každá právnická osoba, fyzická osoba s postavením podnikatele a organizační složka státu, která je účetní jednotkou. ■ ► bit.ly/vdb-organizacni-statistika Organizační statistika Počet ekonomických subjektu v Česku se mezi lety 1993 až 2018 více jak zdvojnásobil, takže v současnosti je v Registru ekonomických subjektu ČSÚ evidováno téměř 2,9 milionu právnických a fyzických osob a organizačních složek státu. Počet soukromých podnikatelů se zvýšil z 1,1 milionu na téměř dva miliony a počet obchodních společností se zos-minásobil. Výrazně poklesl jen stav státních podni- 0 Zapsané ekonomické subjekty celkem (tis. subjektů, stav k 31.12.) 2 889,4 1 250,2 Ekonomické subjekty 1993 52 2018 ků, a to z téměř 3 tisíc v roce 1993 na 51 v roce 2018. Více než pětina evidovaných subjektů měla jako hlavní předmět činnosti velkoobchod a maloobchod; opravy a údržbu motorových vozidel. Nejvíce jich sídlí v Praze, ve Středočeském a Jihomoravském kraji, nejméně v Karlovarském kraji a na Vysočině. Ekonomicky aktivních je v současnosti jen polovina evidovaných subjektů. flfffc Zapsané ekonomické subjekty podle počtu zaměstnanců (stav k 31.12.) 29 544 247 342 2 422 »416 76 0 vč. bez udání počtu 1-19 20-249 250 a více A Zapsané ekonomické subjekty podle vybraných právních forem (stav k 31.12.) 1993 2005 2018 Soukromí podnikatelé11 1 114 621 1 781 146 1 958 944 Obchodní společnosti2' z toho akciové společnosti 60 376 256 657 501 187 4 813 17 031 26 391 Družstva 4617 13 839 13 783 Státní podniky3' 2 920 102 51 A Zapsané ekono inštitucionálnu mické sub :h sektorů 1993 jekty podle (stav k 31.1 2005 2.) 2018 Veřejné podniky a korporace 4 734 241 1 1 134 Soukromé podniky a korporace z toho pod zahr. kontrolou 80 746 358 71 1 519 750 9 333 130 961 89 085 Vládní instituce 14 428 18 470 18 046 Neziskové instituce sloužící domácnostem 30 743 131 296 149 355 Domácnosti 1 1 19 390 1 877 323 2 201 080 11 Soukromí podnikatelé zahrnují soukromé podnikatele podnikající podle živnostenského zákona a zemědělské podnikatele - fyzické osoby a do roku 2009 samostatně hospodařící rolníky. 2) Obchodní společnosti zahrnují veřejné obchodní společnosti, společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti, akciové společnosti a od roku 2010 i evropské společnosti a evropská hospodářská zájmová sdružení. 3) Bez podniků v likvidaci. flftfr Podíl aktivních a neaktivních ekonomických subjektů v České republice (stav k 31.12.2018) Subjekty celkem se zjištěnou aktivitou neaktivní Fyzické osoby ^ ©? Zemědělští podnikatelé ©) Obchodní společnosti Akciové společnosti Družstva 4» ©* Státní podniky ^ 53 Největší podíl z registrovaných ekonomických subjektů tvoří soukromí podnikatelé. K31. 12. 2018 jich bylo 67,8 % K31. 12. 2018 bylo registrováno milionu ekonomických subjektů, přičemž 52,0 % z nich bylo aktivních. K31. 12. 2018 měla více než pětina ekonomických subjektů sídlo v Praze. Naopak nejmenší počet ekonomických subjektů byl registrován v Karlovarském kraji a na Vysočině. ; Síííi dfffc Ekonomické subjekty se zjištěnou aktivitou w (tis. subjektů, stav k 31.12.) 1 502, 6 1 166,3 Ekonomické subjekty 2000 2013* 2018 *> Od roku 2013 jsou data zpřesněna dle ROS, a nejsou tedy plně srovnatelná. Vzniklé a zaniklé ekonomické subjekty Vzniklé Zaniklé flffl Zapsané ekonomické subjekty podle převažující W činnosti CZ-NACE (stav k 31.12.) 100 % 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2013 2011 ^ Nezařazeno m Činnosti exteritoriálních organizací a orgánů A Činnosti domácností jako zaměstnavatelů ^ Ostatní činnosti m Kulturní, zábavní a rekreační činnosti ^ Zdravotní a sociální péče ^ Vzdělávání ^ Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení ^ Administrativní a podpůrné činnosti I Profesní, vědecké a technické činnosti ^ Činnosti v oblasti nemovitostí ^ Peněžnictví a pojišťovnictví ^ Informační a komunikační činnosti ^ Ubytování, stravování a pohostinství É Doprava a skladování A Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel ^ Stavebnictví ^ Průmysl celkem ^ Zemědělství, lesnictví a rybářství 54 ► bitJy/vdb-prijmy-vydaje-zivotni-podminky Průměrné čisté příjmy domácnosti (na osobu) dosáhly v roce 2017 182,4 tis. Kč, což je o 27,5 % více než v roce 2009, kdy činily 143,1 tis. Kč. Příjmy, výdaje a životní podmínky domácností Průměrné měsíční náklady na bydlení české domácnosti v roce 2018 činily 5,7 tisíce korun a čtvrtina ztoho šla na úhradu nájemného a druhá čtvrtina na platby za elektřinu. Každý desátý Čech byl ohrožen chudobou, podobně jako v roce 2010. S velkými obtížemi vycházelo s příjmem 4,9 % domácností v roce 2018 a 8,2 % v roce 2010. Průměrné roční peněžní příjmy na osobu (Kč) Čisté Zdravotní Daň Bonus a sociální z příjmů u daňového pojištění fyzických zvýhodnění osob na děti "# " • + 1 = 10 734 12 525 290 14 709 18 892 375 Čisté roční peněžní příjmy na osobu*1 (Kč) Domácnosti celkem Zaměstnanci celkem Samostatně vyděl, činní Důchodci celkem s pracujícími členy bez pracujících členů 182 443 143 118 191 391 148 159 203 314 162 372 161 033 131 180 181 044 143 487 156 078 127 362 2017 2009 *> Domácnosti jsou členěny podle osoby v čele domácnosti. 55 -4 Náklady na bydlení činily v roce 201 0 16,7 % z čistých peněžních příjmů domácnosti. V roce 201 8 to bylo 15,9 % ^ Druh domu (%) 2010 jffi 2018 " Rodinný " 43,0 dům 42,8 2010 2018 Bytový 50,5 dům 56,6 2010 M 2018 Jiná 0,6 budova 0,6 flffl Právní forma užívání bytu (%) Em Jiné formy užívání bytu Pronajatý Družstevní 20,4 19,0 11.0 V osobním vlastnictví Ve vlastním domě 26,2 39,5 38,7 0 2010 2018 Struktura měsíčních nákladů domácnosti na bydlení (%) I Nájemné, úhrada £ za užívání bytu I Elektřina Q Ostatní služby I Plyn z dálkového _ zdroje •[uhaa I Teplo a teplá voda paliva flffl Subjektivní názory -náklady na bydlení jsou (%) ■velkou. zátěží 2010 2018 25,5 V 18,9 určitou 64,9 zátěží 69,7 vůbec 9,6 neJ's°u 11,4 zatezi l! 1 ^ Vybavenost domácností v roce 2018 (%) Pračka Sušička prádla Myčka Telefon Osobní Přístup na nádobí (pevná linka, mobil) počítač internet Ano Osobní auto Ne 56 Míra ohrožení příjmovou chudobou se dlouhodobě pohybuje okolo devíti procent. V roce 201 8 dosáhla úrovně 9,6 % Podíl domácností, které vycházejí dle svého subjektivního nározu s příjmy s obtížemi, se snižuje. V roce 2010 dosáhl 28 %, v roce 2018 činil 17,6 % dfffc Míra ohrožení příjmovou chudobou a hranice příjmové chudoby ^ Hranice příjmové Míra chudoby * chudoby (podíl z celkového ffffis (Kč/osoba/měsíc) počtu osob v %) 12 000__________________________________________________________________________--^--12,0 10 000-8 000-6 000-4 000-2 000- 9,0 ľ8 96 8,6 97 97 97Úl 96 10,0 ,0 6,0 4,0 2,0 0 ^H^H^H^H^H^H-^H^H_^H0.0 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 Míra ohrožení příjmovou chudobou udává podíl osob v domácnostech, které nedosahují svými příjmy na určitou hranici příjmů. Tato hranice se počítá z příjmového rozdělení v České republice a je to přesně 60 % mediánu (prostřední hodnoty) čistého peněžního příjmu, přičemž je zohledněna i velikost a složení vícečlenných domácností. 2018 996,2 tis. osob pod hranicí chudoby flfll Domácnost ^ vycházela s příjmem 1,2 2,6 velmi snadno snadno docela snadno s menšími obtížemi s obtížemi J-^ s velkými 2010 2018 obtížemi ffk Domácnost ^ si nemohla dovolit ročně týdenní I dovolenou " mimo domov 40,0 23,1 I jíst obden ' maso ■ 10,5 6,4 &±Sli dostatečně vytápět byt ■ 5,7 [3,2 zaplatit ^^y1 neočekávaný výdaj 10 700 Kč 39,2 '8 500 Kč 57 ► bit.ly/vdb-prumysl-energetika Průmysl, energetika Tuzemská průmyslová produkce za rok 2018 vzrostla meziročně o 3,0 %, přičemž růst zaznamenala téměř všechna odvětví zpracovatelského průmyslu. Více než polovina naší produkce mířila na export. Mezi pět klíčových odvětví českého průmyslu patří výroba motorových vozidel, výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, výroba strojů a zařízení, výroba elektrických zařízení a výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení. V roce 2018 se v Česku například vyrobilo 1,4 milionu osobních automobilů, 37,7 tisíce kabelek nebo 615 tisíc párů usňových bot. .ig Těžba ")^^ a dobývání 97,0 99,3 0 no- Index průmyslové produkce (předchozí rok= 100) 2008 2018 Zpracovatelský ffiff průmysl 110 110 l\y 103,3 105 I V 7^v/\ 105 100 98,5/ \y 100 90 V-l 90 V 85 80 - 80 2008 2018 Index průmyslové výroba a rozvod , , „z.^ elektřiny, plynu, tepla produkce (IPP) meri a klimatizovaného vlastní produkci vzduchu průmyslových odvětví i průmyslu celkem ...\P}A očištěnou od cenových vlivů. Jedná se o základní ukazatel konjunkturální statistiky průmyslu. Při jeho výpočtu se z větší části vychází z tržeb za vlastní výrobky a služby přeceněných do - stálých cen. 2008 2018 ' 58 V roce 201 8 se českému průmyslu dařilo. Tržby z průmyslové činnosti vzrostly o 3,5 %. Tuzemské tržby se zvýšily o 4,5 %, tržby z přímého vývozu vzrostly o 2,8 %. ^ Základní ukazatele průmyslu v roce 2018* Průměrný počet podnikatelských subjektů 193 025 Počet zaměstnanců (tis. fyz. osob) 1 275 Mzdy zaměstnanců11 (mil. Kč) 485 751 Průmyslové podniky celkem 4 292 1 1 018 1 410 802 z toho s 50 a více zaměstnanci ^ Základní ukazatele průmyslu podle činností (sekce CZ-NACE) v roce 2018* talii" Těžba a dobývání Průměrný počet llllil podnikatelských subjektů Zaměstnanci (tis. fyzických osob)21 Zpracovatelský Výroba a rozvod Zásobování vodou; činnosti průmysl elektřiny, plynu, související s odpadními ^^^^^^^^^tepla a klim. vzduchu vodami, odpady a sanace 409 174 801 ^ p Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnance (Kč) .........•..........................ľ!^^K!ľ.................................i..................................... 24 34 _ 1 168 6 443 -é 49 *> Předběžné údaje " Bez ostatních osobních nákladů 2) Průměrný evidenční počet zaměstnanců 59 K největšímu nárůstu objemu produkce došlo v roce 201 8 ve výrobě počítačů a elektronických a optických přístrojů, a to meziročně o 11,3 % Výroba vybraných výrobků Tkaniny bavlněné Tkaniny ze Oděvy nepletené, Obuv 2010 • 2018 Kabelky vč. směsových (tis. m2) syntetického hedvábí (tis. m2) neháčkované (tis. kusů) usňová (tis. párů) (kusů) 53 166 ■ 247 227^^^^" ■- 1 221 ^^^^ - 1 137 ^^^^ ■ 67 779 ^^^^ Dřevo souvisle opracované -jehličnaté (t) Dřevěný nábytek do ložnic, jídelen a obývacích pokojů (tis. kusů) Lustry a ostatní stropní svítidla (tis. kusů) Osobní automobily (tis. kusů) Plastické hmoty (tis.t) • 186 066 ^^^^- ■■ 1 295 -- 4 863 ■ 1 071 ^^^^ ■ 1 253 ^^^^ <4 n V roce 2018 české domácnosti spotřebovaly celkem 15 050 GWh elektřiny. Množství elektřiny vyrobené vodními elektrárnami v roce 2018 bylo nejnižší od roku 201 1. ^ Výroba a spotřeba elektřiny (GWh) 2007 2018" Výroba elektřiny (brutto) 88198 88 002 Saldo dovozu (+), vývozu (-) -16153 -13 907 Vlastní spotřeba na výrobu elektřiny 6 786 6100 Ztráty v rozvodu 4915 4 269 Výroba elektřiny (mil. kWh) ^40 29 921 609 59 375 52 452 2 524 2 679 2007 2018 Solární Větrné Parní a paroplynové n Vodní Předběžné údaje Čistá domácí spotřeba elektřiny (%) Velkoodběr Maloodběr - domácnosti Maloodběr - podnikatelský Ostatní dff| Podíl energie z obnovitelných zdrojů v zemích W EU28vroce2018(%) 0- ■15 15,1 -30,0 30,1 -45,0 45,1 -60,0 9,1 Lucembursko c © W 61 Od 1. února 2018 byla zavedena jako jedna z dávek nemocenského pojištění otcovská poporodní péče. Nárok na ni vzniká otci dítěte, který pečuje o dítě. Výdaje na otcovskou poporodní péči v roce 201 8 činily 221 milionů Kč. ► bit.ly/vdb-socialni-zabezpeceni Sociální zabezpečení Příjmy z pojistného na nemocenské pojištění v roce 2018 meziročně vzrostly o 10 % a dosáhly hodnoty 34,6 miliardy Kč, přičemž v roce 1993 to bylo 26,5 miliardy. Průměrný počet nemocensky pojištěných osob se přitom nezměnil a činil kolem 4,7 milionu. Výdaje na dávky státní sociální podpory se od roku 2011 pohybují okolo hodnoty 35 mld. Kč. V roce 2018 bylo na ně vydáno celkem 35,4 mld. Kč, což představovalo 2,5 % státního rozpočtu. Výdaje na rodičovský příspěvek tvořily přibližně 70 % výdajů na dávky státní sociální podpory. ffffc Průměrný počet osob nemocensky pojištěných w (tis. osob) ffffc Výdaje na dávky nemocenského pojištění (mil. Kč) 33 974 26 544 Výdaje 1993 62 2018 ffffc Výdaje na vybrané dávky nemocenského pojištění podle typu (mil. Kč) Nemocenské Ošetřovné Peněžitá pomoc v mateřství 1993 1998 2003 2008 2013 201 V roce 201 8 bylo celkem 57 997 neuspokojených žádostí o umístění do domovů pro seniory jejich kapacita činila 37 048 lůžek. flfffc Výdaje na vybrané dávky státní sociální podpory a pěstounské péče (mil. Kč) Přídavek naditě 2018 Příspěvek na bydlení Rodičovský příspěvek 7 691 24 959 r Porodné 581 175 Pohřebné 13 Dávky pěstounské péče 339 flffl Lůžka a neuspokojené žádosti o umístění ve vybraných zařízeních sociálních služeb Místa v zařízeních sociálních služeb Neuspokojené žádosti o umístění (žadatel může podat i více žádostí) Domovy pro seniory TWbb bbbbb ibbbfťi Domovy se zvláštním režimem 24 198 37 506 20 075 7 484 2008 2018 2008 2018 Domovy pro osoby se zdravotním postižením Azylové domy 15 157 -^^11 999 7 685 ^—""V 265/ 2 873 2 733 2 548 2008 2018 2008 2018 Na konci roku 1993 činil průměrný starobní důchod 2 824 Kč, do roku 2018 vzrostl na 12 435 Kč. Muži 13 703 Kč Zeny 11 296 Kč dff| Počet příjemců starobního důchodu (sólo) podle jeho výše (Kč, stav v prosinci)*' 4^ 1998 2018 Muži 200 000 100 000 18 000 a více 17 000-17 999 16 000-16 999 15 000-15 999 14 000-14 999 13 000-13 999 12 000-12 999 11 000-11 999 10 000-10 999 9 000-9 999 8 000-8 999 7 000-7 999 6 000-6 999 5 000-5 999 4 000-4 999 do 3 999 100 000 200 000 (ffk Průměrný starobní důchod k průměrné mzdě 1993 2018 Průměrný starobní důchod11 (KČ) 2 734 12 391 Průměrná mzda (Kč)- hrubá 21 5 817 32 510 Průměrná mzda (Kč)- čistá 3) 4 551 24 463 Relace důchodu ke mzdě (%) - hrubé 47,0 38,1 Relace důchodu ke mzdě (%) - čisté 60,1 50,7 11 Měsíční průměr roční výplaty důchodu vypláceného samostatně (bez pozůstalostního). 2) Jako průměrná hrubá mzda je uveden všeobecný vyměřovací základ (§ 17odst.2 zákona č. 155/1995 Sb.) stanovený nař. vlády. 3) Průměrná čistá mzda je průměrná hrubá mzda snížená o daň z příjmu a o pojistné zdravotního a soc. pojištění. 64 Plný starobní důchod bez souběhu s vdovským nebo vdoveckým V roce 1 995 činily veškeré výdaje na důchody 110 miliard Kč, do roku 2018 vzrostly na 434 miliard Kč, jejich podíl na HDP se zvýšil z 6,9 % v roce 1 995 na 8,1 % v roce 2018. flfffc Průměrná měsíční výše důchodů podle druhu (Kč v prosinci příslušného roku) Starobní důchod (sólo) celkem 5 576 12 435 8 Starobní důchod (sólo) muži 6 174 13 703 r Starobní důchod (sólo) ženy 5 087 11 296 Invalidní důchod pro invaliditu III. stupně11 5 398 11 059 Vdovský důchod (sólo) 8 029 (~)T) Vdovecký \JZ důchod O (sólo) ■ 3 042 7 137 Sirotčí důchod ■ 2 761 6351 1998 2018 flffl Výdaje na důchody celkem (vyplácené ČSSZ, mil. Kč) 423 677 Podíl výdajů na důchody na HDP (%) 181 921 2000 2018 2018 | 2000 Výdaje na důchody vyplácené ČSSZ (mil. Kč) 2000 Starobní Invalidní III. stupeň11 g % 26 Vdovské á 1 14 Vdovecké 1 ( Sirotčí ............i 2018 351 235 25 039 21 601 ■-• 2 792 1 975 3 246 " Invalidní důchod pro invaliditu III. stupně (do 31.12.2009 nazývaný plný invalidní důchod); nárok vzniká občanovi, který splnil podmínku míry poklesu pracovní schopnosti alespoň o 70 % a potřebné doby pojištění. 65 V roce 2018 byla dokončena výstavba 33 850 bytů, což bylo nejvíce od roku 201 1. ► bit.ly/vdb-stavebnictvi-byty Stavebnictví, byty V roce 1989 u nás bylo dokončeno přes 55 tisíc bytů v rodinných i bytových domech, v roce 2018 to bylo jen 33,9 tisíce. Byty v roce 1989 měly v průměru něco přes 50 m2, v roce 2018 už 73 m2. Byty v rodinných domech se v současnosti stavějí především ve Středočeském kraji v obcích kolem Prahy, kde se v roce 2018 realizovala čtvrtina z celkového počtu. Významná byla také výstavba v krajích Jihomoravském, především v okrese Brno-venkov, a Moravskoslezském, kde se odehrává spíše ve městech. Výstavba bytů v Praze je charakteristická převahou bytových domů. Rozsáhlá výstavba probíhá rovněž v horských obcích, které jsou atraktivní pro výstavbu rekreačních bytů. Průměrné investiční náklady na výstavbu jednoho bytu v rodinném domě v roce 2018 činily 3,43 milionu Kč. Téměř dvě třetiny bytových domů se stavěly jako velmi energeticky úsporné. Index stavební produkce (meziroční, stálé ceny) ^ Dokončené byty celkem 110- 107,1 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 60 • jnnnl EĎĎI V roce 201 8 bydlelo 38.7 % českých domácností ve vlastním domě, 28.8 % v bytě v osobním vlastnictví. Nájemní bydlení v roce 2018 využívalo 19,0 % domácností. Dokončené byty v roce 2018 7 244 C R byty CELKEM 33 850 STC PHA JHM MSK PLK JHC PAK OLK HKK VYS ZLK ULK LBK KVK 4^ Byty v nových bytových domech ULK LBK 1 20 'KVK PLK ■- # ^OLK - 213 m p ZL^ MM ZL256 Česká republika CELKEM 10 305 Min. Ústecký kraj 33 Max. hlavní město Praha 4 008 Byty v nových rodinných domech Min." 288 MSK Česká republika CELKEM Min. Karlovarský kraj 19 152! 288 Max. Středočeský kraj 5013 67 Za rok 2018 bylo dokončeno 11 domovů-penzionů nebo domovů pro seniory. Zároveň bylo dokončeno 318 bytů v těchto domovech. Dokončené byty v nových budovách v roce 2018 Průměrná obytná plocha 1 bytu (m2) Rodinné domy 91 Průměrné náklady na výstavbu 1 bytu (mil. Kč) 3,4 Průměrné náklady na výstavbu 1 m2 obytné plochy (Kč) Průměrná doba výstavby 1 objektu (měsíce) 40 Bytové domy 51 2,1 37 680 42 115 42 Dokončené byty v roce 2018 podle typu budovy Rodinné domy (nové) Bytové domy (nové) 19 152 Nástavby, vestavby a přístavby k rodinným a bytovým domům j 974 Stavebně -g upravené o g> nebytové _g>® prostory * = 1 44 10 305 1 443 318 Domovy - penziony nebo domovy pro seniory Kí. 1. 1993 měla Česká republika celkem 6 196 obcí, z toho 5 vojenských újezdů. K 1. 1. 2018 pak 6 258 obcí, z toho 4 vojenské újezdy. ► bit.ly/vdb-uzemi-sidelni-struktura Území, sídelní struktura V roce 2018 bylo v Česku 6 258 obcí, 606 měst, z toho statutárních 27, a dále 227 městysů. Od roku 1993 se počet obcí u nás zvýšil o více jak 60. Obcí s největším počtem obyvatel v Česku je Praha (1,3 milionu), následovaná Brnem (381 tisíc), Ostravou (289 tisíc) a Plzní (172 tisíc). Nejmenší populaci mezi statutárními městy měly Třinec (35 tisíc), Přerov (43 tisíc) a Prostějov (44 tisíc). Praha má také mezi statutárními městy nejvyšší přírůstek, když v ní mezi lety 1993 až 2018 přibylo 92 tisíc obyvatel. Rekordní pokles počtu obyvatel naopak zaznamenala v tomto období Ostrava (-37 tisíc). Od 1. ledna 2000 platí v České republice nové územní uspořádání a stávající okresy jsou seskupeny do 14 krajů včetně hl. m. Prahy jako samostatného kraje. 0 Uzemní struktura ČR k 31.12.2018 Počet obcí celkem 6 258 Počet měst celkem z toho Počet Počet statutární městysů vojenských mesta (vč. Prahy) újezdů 27 227 # 1. ledna 1995 - vytvoření okresu Jeseník # 1. ledna 2000 - vznik nových krajů # 1. ledna 2003 - zrušení okresních úřadů pro státní správu a zavedení 205 obcí s rozšířenou působností 1. ledna 2005- přesun 25 obcí z Kraje Vysočina do Jihomoravského kraje a 3 obcí z Moravskoslezského kraje do Olomouckého kraje 1. ledna 2007 - změna hranic okresů s ohledem na skladebnost obcí s rozšířenou působností (výjimka 33 obcí spadajících do správních obvodů obcí s rozšířenou působností vjiném okresu) 69 04 Obcí s nejmenším počtem obyvatel je Vysoká Lhota v okrese Pelhřimov. K31. 12. 2018 měla celkem 15 obyvatel. 4 © Obce s největším počtem obyvatel (31.12. 2018) Liberec Ústí nad Labem - 104 445 92 952~~~~~^^L^ ^) Hradec Králové ^ 92 742 ťagggM m Ostrava Pardubice ^ W 90 688 Plzeň ^^^^ ^^^^ \71HH\ M Olomouc české M W 100523 Budějovice ^^^^ 94 014^B © Obce s nejmenším počtem obyvatel (31.12.2018) Hradiště 0 Čilá Bludov Kaničky Hradiště G Čejkovice sinice Zadní Střítež Boletice 0 thýst ovice Vysoká Lhota Libavá 0 Březina 0 15 70 Změna počtu obyvatel v největších statutárních městech mezi roky 1993 a 2018 (osoby) Praha 91 609 | Liberec | 3 427 Plzeň 146 Olomouc -5 370 | České Budějovice -5 594| Ústí nad Labem -6 576 | Hradec Králové -8112| Brno -9 4311 Ostrava |-37114 Jedná se o vojenské újezdy Březina, Boletice, Hradiště a Libavá. Obcí s největším průměrným ročním migračním přírůstkem za roky 1 993 až 2018 je Radkova Lhota v okrese Přerov. Přírůstek dosáhl Obce s největším přirozeným ^ přírůstkem/úbytkem v letech 1993 až 2018 na tisíc obyvatel (roční průměr) Nupaky(PY) Chodov (KV) Milovice (NB) Chýně (PZ) Nová Ves (PY) Radkova Lhota (PR) Nelepeč-Žernůvka (BO) Černovice (DO) Liblín (RO) Kojatice (TR) Nupaky 21,2 17,8 16,2 14,6 -120,0 -119,0 -107,8 -77,5 -68,8 Radkova Lhota dff| Obce s největším celkovým ^ přírůstkem/úbytkem v letech 1993 až 2018 na tisíc obyvatel (roční průměr) Nupaky (PY) Herink (PY) Nová Ves (PY) Květnice (PY) Chýně (PZ) Březina (VY) Vysoká Lhota (PE) Křišťanov (PT) Zadní Střítež (TA) Životice (PJ) 114,4 112,5 | 90,4 ■ 86,1 1 84,2 -41,2 L 34,1 I -31,5 ■ -28,9 Nupaky Březina 0\ Obce s největší změnou ^ průměrného věku v letech 1993 až 2018 (roky) Vysoká Lhota (PE) Přední Výtoň (CK) Jiřetín pod Bukovou (JN) Janovice v Podještědí (LB) Olbramov (TC) 24,7 20,4 | 16,8 15,8 1 15,8 Lhotka (PR) Měkynec (ST) Kosátky (MB) Biskupice (CR) Jenštejn (PY) Vysoká Lhota -19,3 -17,9 -16,4 -15,5 -15,5 Lhotka 71 127,1 na tisíc obyvatel A I 1<1 1U1 Jji Městem s nejvyšším průměrným věkem je Janov (okres Bruntál). Průměrný věk jeho obyvatel byl v roce 2018 47,5 roku. 0 Statutární města Ústí nad Labem 92 952 Teplice Most 49575 ~ 66 186 Chomutov 48720 Děčín 48 809 Liberec Jablonec n. Nisou 104445-, 45802 Kladno 69054 e u Ml. Boleslav 44 489 Přírůstek /úbytek obyvatel mezi lety 1993-2018 více než -20 000 ■19 999 až-10 000 -9 999 ažO 0 až 9 999 10 000 až 1 9 999 více než 20 000 F Praha 1 308 632 ¥ Pardubice 90 688 Hradec Opava Králové Havířov 92 742 56 638 71 903: Ostrava Olomouc 289 128 i Karviná 52824 100 523 Prostějov 43680 Jihlava 50 845 0 České Budějovice 94 014 Statutární města s největším celkovým přírůstkem/úbytkem v letech 1993 až 2018 na tisíc obyvatel (roční průměr) Opava Praha Liberec Plzeň |0,4 Kladno -0,1 Jablonec nad Nisou -0,1 Přerov Havířov -5,8 Karviná -8,9 72 Přerov 43 186 ^^^i ; 52 824 ov j i Třinec Třinec 35 131 Frýdek -Místek 55 931 Průměrný roční přírůstek/ úbytek obyvatelstva ČR za roky 1993 až 2018 na tisíc obyvatel + 1,5 Průměrný roční přirozený přírůstek/úbytek obyvatel ČR za roky 1993 až 2018 na tisíc obyvatel -0,5 flftl Statutární města s největším přirozeným ^ přírůstkem/úbytkem v letech 1993 až 2018 na tisíc obyvatel (roční průměr) Mladá Boleslav h2\ Zlín 1 -1,3 Frýdek-Místek hoj Třinec Jihlava Karviná Ústí nad Labem 0-8 j Prostějov Liberec Karlovy Vary -2,7 ejbeznejsím názvem obce je Nová Ves V Česku je obcí s názvem Nová Ves 14 Nejníže ležící obec Hřensko (okres Děčín) 130 m n. m. Nejkratší název Aš (okres Cheb) Obec s nejnižším průměrným věkem Chýně (okres Praha-západ) 31,5 roku (okres Český Krumlov) nejjižnější obec Nejvýše ležící obec Kvilda (okres Prachatice) . 1065 m n. m. / Obec s největší rozlohou Praha 496,21 km2 Obec s nejvyšším počtem obyvatel Praha 1 308 632 ... obyvatel j Nejkratší název Eš (okres Pelhřimovy) Obec s nejvyšším průměrným věkem Vysoká Lhota (okres Pelhřimov) 66,2 roku Obec s nejdelším názvem Nová Ves u Nového Města na Moravě (okr. Zdar nad Sázavou] Obec s nejmenší rozlohou Závist (okres Blansko) 0,44 km2 73 ► bit.ly/vdb-veda-vyzkum-a-inovace Věda, výzkum a inovace V roce 201 8 dosáhly výdaje na výzkum a vývoj 102,8 mid. Kč, v roce 1995 se jednalo o 14,0 mid. Kč. Český výzkum a vývoj zaznamenal v roce 2018 dynamický růst. Podniky, český stát a Evropská unie vynaložily v roce 2018 na výzkum a vývoj prováděný na našem území celkem 102,8 miliardy Kč. Výdaje poprvé překonaly stomiliardovou hranici. V roce 1995 to bylo jen 14 miliard Kč. Na financování domácího výzkumu a vývoje se český stát v posledních letech podílí přibližně z jedné třetiny. V roce 2018 na něj konkrétně vynaložil 35 miliard korun. Největší část prostředků směřoval do výzkumu a vývoje prováděného na veřejných vysokých školách (15,9 mid. Kč) a v jednotlivých ústavech Akademie věd ČR (10,0 mid. Kč). Podniky ve stejném roce obdržely z veřejných zdrojů na výzkum a vývoj 4,5 mid. Kč. dflfc Zaměstnanci ve VaV celkem - přepočtené osoby (přepočteno na plnou roční pracovní dobu plně věnovanou VaV (FTE)) 43 370 52 290 66 433 74 969 2005 2010 2015 2018 Pracoviště zabývající se výzkumem a vývojem (VaV) 2 017 2 587 2 870 3 106 2005 2010 2015 2018 ffffc Zaměstnanci podle sektorů provádění VaV (přepočtený počet (FTE)) 232 áW»^ soukromý H7 lfotif neziskový 229 10 972 11 054 21 116 vysokoškolský 14 056 11 384 26 541 42 349 36 365 [Laji podnikatelský 2005 2010 2015 201! 74 Výdaje na VaV celkem (mld. Kč) 102,8, Výdaje na výzkum a vývoj Výdaje na VaV celkem (%zhdp; Běžné a kapitálové výdaje na VaV (mld. Kč) £ Mzdové Celkem 0 Ostatní 102,8 bezne i Investiční Výdaje na VaV podle sektorů provádění (mld. Kč) £ Podnikatelský A Vládní Celkem Vysokoškolský Soukromý neziskový 102,8 Celkem 38,1 flfffr Přímá veřejná podpora VaV ze státního ^ rozpočtu ČR celkem (mld. Kč) 33,' 11,9 2000 2018 Přímá veřejná podpora VaV ze státního rozpočtu ČR podle hlavních příjemců (mld. Kč) 35 30 25 20 15 10 5 0 O LO O LO 00 o o <— <— <— o o o o o r\i r\i r\i r\i rN 0 Veřejné vysoké Q Veřejné výzkumné školy instituce Q Soukromé podniky i Ostatní příjemci 75 V roce 201 8 v bylo v CR podle předběžných údajů 83 poskytovatelů patentových licencí. Přijaté licenční poplatky činily celkem 1 602 mil. Kč. 0 Udělené patenty s účinky v ČR ve vybraných oblastech techniky v roce 2018 27 gm ► 660 578 ► ICT Hightech Biotechnologie Obnovitelné zdroje Struktura udělených patentů s účinky v ČR ve vybraných oblastech techniky podle roku udělení Obnovitelné zdroje Biotechnologie High-tech ICT 1995 76 2000 2005 2010 2015 2018 áf\ Celkový počet poskytnutých licencí1 platných ve sledovaném roce 818 204 2008 201! Podle typu poskytovatele těchto licencí (celkem) 818 612 2008 2011 2014 2018 Q Podnik celkem Q Veřejná výzkumná instituce celkem 0 Počet licencí*1 poskytnutých poprvé (nově) ve sledovaném roce 176 2008 201! Podle typu poskytovatele těchto licencí (celkem) 176 2008 2011 2014 2018 0 Veřejná vysoká škola £ Fyzická osoba podnikající §M\ Ostatní Patentové licence, licence na užitné vzory a licence na průmyslové vzory ► bit.ly/vdb-volby Volby V říjnu 2018 se uskutečnily volby do zastupitelstev obcí a Senátu Parlamentu ČR, v květnu 2019 pak volby do Evropského parlamentu. V obecních volbách voliči rozhodli o složení 6 377 zastupitelstev. Na výběr měli z celkem 216 138 kandidátů, kteří si rozdělili 61 892 mandátů. Volební účast dosáhla 47,34 %. Průměrný věk zvolených zastupitelů byl 47 let a nejstaršímu bylo 87 let. Osmnáctiletých, tedy nejmladších zastupitelů bylo 17. V říjnu 2018 obměnili voliči i složení Senátu. Volby se konaly ve dvou kolech ve 27 senátních obvodech. Účast dosáhla ve druhém kole senátních voleb 16,5 %, v prvním kole voleb přišlo k senátním volbám 42,3% voličů. ^ Volby do zastupitelstev obcí 5. a 6.10.2018 - volební účast (%) Kraj Vysočina Pardubický kraj Středočeský kraj Jihočeský kraj Zlínský kraj Jihomoravský kraj Královéhradecký kraj Plzeňský kraj Olomoucký kraj hlavní město Praha Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj 53,8 50,6 50,6 50,0 49,8 49,7 49,7 47,8 47,2 46,4 45,4 41,7 40,4 40,3 Minimum 35,3 "\ Most í 'ČR celkem \ 47,3 35,0-40,0 40,1 -45,0 45,1 -50,0 50,1 -55,0 55,1 -60,0 57,9 Žďár nad Sázavou Maximum Nejvyšší volební účast ve volbách do zastupitelstev obcí v říjnu 201 8 byla v okrese v Zdar nad Sázavou - 57,9 % naopak nejnižší v okrese Most - 35,3% 77 Ve volbách do zastupitelstev obcí získalo 119 politických subjektů alespoň jeden mandát. Q Volby do zastupitelstev obcí 5. a 6.10.2018 Hlasy a mandáty pro navrhující politické strany a hnutí a nezávislé kandidáty (top 20 podle počtu získaných hlasů) Získané hlasy Získané mandáty Nezávislý kandidát 23 850 273 43 778 ANO 2011 13 427 425 1 341 Občanská demokratická strana 1 1 359 127 2 142 Česká pirátská strana 6 944 665 207 Česká strana sociálně demokratická 4 974 871 1 834 Křesťanská a demokratická unie -Československá strana lidová 4 572 660 3 495 Komunistická strana Čech a Moravy 4 554 921 1 407 STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ 4 221 224 2 445 TOP 09 3 853 435 362 Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) 2 905 034 132 Strana zelených 1 101 413 120 NEZÁVISLÍ 534 048 197 Starostové pro Liberecký kraj 533 723 136 Strana svobodných občanů 488 377 74 Ostravák 447 207 7 PRO Zdraví a Sport 372 837 60 Nestraníci 347 451 230 Strana soukromníků České republiky 302 221 58 SNK Evropští demokraté 272 152 217 VOLBA PRO KLADNO 208 233 13 78 ^ Celkový přehled o účasti volebních stran ve volbách Zastupitelstva obcí, měst a městysů Zastupitelstva městských obvodů a městských částí Počet volebních stran 314 151 Počet platných kandidátů 195 607 20 531 Počet zvolených zastupitelů 59 331 2 561 Struktura zvolených zastupitelů (v %) Zastupitelstva obcí, měst a městysů 47,1 roku Zastupitelstva měst. obvodů a měst. částí 47,5 roku 60 let a více 60 let a více 16,4 55-59 let n,o| 55-59 let 50-54 let 13,6| 50-54 let 13,71 45-49 let 45-49 let 15,l| 40-44 let 18,9^ 40-44 let 17,1 35-39 let 12,9 | 35-39 let 12,8 | 30-34 let 7,8 I 30-34 let 8,31 25-29 let 20-24 let do 19 let |0,9 W 0,1 25-29 let 20-24 let do 19 let |l,0 0,1 28,5% l Podíl žen Bez zastupitelstev městských obvodů a městských částí © Volby do Senátu Parlamentu ČR 5. a 6.10.2018 Minimum 29,8 Ostrava-město 49,7 Benešov Maximum ^.Náchod j mmw * Volební účast v 1. kole voleb do Senátu (%) 29,0-35,0 35,1-44,0 44,1-45,0 45,1-50,0 Volební účast v 2. kole voleb do Senátu (%) 16,5 9,0-13,0 13,1-15,0 15,1-18,0 18,1-23,0 ^\ Složení zvolených senátorů podle věku a pohlaví Celkem Muži 27 25 Ženy Průměrný věk 54,4 roku Věk nejstaršího zvoleného senátora 71 let Podíl zvolených senátorů dle věkových skupin (%) 60 a více let 50-59 let 40-49 let 7,4 % Podíl žen 79 Ve dvou senátních obvodech byl kandidát zvolen v prvním kole hlasování - Praha 4 a Vsetín Senát má 81 senátorů, kteří jsou voleni na dobu šesti let. Každé 2 roky se volí třetina senátorů. A Volby do Senátu Parlamentu ČR 5. a 6.10.2018 - získané hlasy podle ^ volebních stran, jejichž alespoň jeden kandidát postoupil do 2. kola 1. kolo 2. kolo Počet kandidátů Hlasy celkem (%) Počet kandidátů Hlasy celkem (%) Občanská demokratická strana 17 14,3 10 24,6 ANO 201 1 22 13,5 10 13,8 Nezávislý kandidát 18 8,8 3 8,6 Česká strana sociálně 23 9,2 8,1 demokratická D STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ 3 2,7 3 7,4 Křesťanská a demokratická unie - 11 8,4 6,8 Československá strana lidová o SENÁTOR 21 4 3,1 3 5,8 Koalice ODS, STAN a TOP 09 1 1,5 1 3,3 Koalice ODS, STAN a STO 1 0,7 1 3,2 „Marek Hilšer do Senátu" 1 1,4 1 2,8 Česká pirátská strana 11 5,0 1 2,5 Koalice Zelení, ODS, 1 1,0 2,1 STAN a TOP 09 Koalice STAN, TOP 09 1 0,6 1 2,1 Koalice STAN a HOPB 1 1,1 1 1,8 Strana soukromníků České o 1,1 1,7 republiky z Koalice KDU-ČSL a NV 1 0,7 1 1,6 Ostravák 1 0,6 1 1,2 Koalice Piráti a LES 1 0,6 1 1,0 Komunistická strana Čech a Moravy 27 7,4 0,9 Koalice Piráti a VIZE 1 0,5 1 0,7 80 © Volby do Evropského parlamentu 24. a 25.5.2019 Zvolení poslanci do EP Á ANO 2011 Piráti SPD KSČM ODS STAN + TOP KDU-ČSL Průměrný věk 46 let 33,3 % Podíl žen áf\ Volby do Evropského parlamentu - volební účast (%) 20 40 60 80 100 Podíl zvolených žen do Evropského parlamentu (%) 0-14 15-29 30-44 45-60 Ve volbách do Evropského parlamentu byla v CR nejvyšší volební účast od vstupu do EU v roce 2004, a to 28,7 % + * 1 *** 81 Vzdělávání ► /bit.ly/vdb-vzdelavani V roce 2018 bylo v v CR celkem 355 gymnázií, studovalo na nich 130 133 zaku. Počet dívek byl o třetinu vyšší nežli počet chlapců. Celkem 364 tisíc dětí v roce 2018 navštěvovalo 5 287 mateřských škol. Z nich 7,5 % tvořily školky soukromé, jejichž počet se za posledních deset let pětinásobně zvýšil. Základní školy navštěvovalo celkem 941 tisíc žáků, což je o 15 % více než před 10 lety. Počet škol se za tu dobu téměř nezměnil, přibyly ale nové třídy. Pokles počtu žáků středních škol se v posledních letech zastavil a v roce 2018 dosáhl tento počet 421 tisíc. Tři čtvrtiny středoškoláků studovaly střední školy s maturitní zkouš- kou, z toho 44 % v odborném středním vzdělávání a 31 % na gymnáziích. Pětina žáků středních škol navštěvovala školy poskytující střední vzdělávání s výučním listem a 3,5 % se věnovala nástavbovému studiu. Ostatní studovali v oborech středního vzdělávání bez výučního listu i maturity nebo na konzervatořích. Na 26 veřejných a 36 soukromých vysokých školách v České republice v roce 2018 studovalo 290 tisíc studentů. Většina studentů (90 %) studovala na veřejných vysokých školách. ^ Školy (počet) Mateřské Základní Střední Konzervatoře Vyšší odborné 2008/2009 ■^^^^.........^^^^........................................... Vysoké1 166 184 82 ' Všechny vysoké školy, tj. veřejné, soukromé i státní Ve školním roce 2018/2019 bylo nově přijato do prvních tříd základních škol 108 tisíc prvňačku. Přes 23% z nich byli žáci starší sedmi let, tedy po odkladu povinné školní docházky. 0X Děti, žáci v mateřských a základních školách Děti v materských školách 301 620 363 776 144 502 174 772 2008/2009 2018/2019 Žáci na základních školách 940 928 816015 ______ í 392 745 456 757 2008/2009 2018/2019 ^ Žáci na středních školách 564 326 S výučním listem1' flfffc Žáci konzervatória studenti vyšších odborných škol Žáci konzervatoří 3 535 2008/2009 2018/2019 Studenti vyšších odborných škol 28 027 n*s=r 18416 2008/2009 2018/2019 1 Včetně zkráceného studia, bez nástavbového studia 83 V roce 201 8 činily výdaje na vzdělávání na veřejných vysokých školách 32 139 milionů Kč, z toho 6 206 mil. Kč činily finance ze strukturálních fondů EU. ^ Učitelé*' ve školách v roce 2018 (podíl v %) iiiiimy ^ Průměrná hrubá měsíční mzda učitelů a akademických pracovníků v roce 2018 (Kč) j Základní ^Střední školy^^H [ školy a konzervatoře L 36 623 M Ä 37011 Mm k. A 0\ Vyšší odborné školy 37 402 ■ŕ Mateřské školy Základní školy Střední školy a konzervatoře Vyšší odborné školy Veřejné vysoké školy al Muži tl 177 4pa^ Muži ííni 9 944 Muži íft) 15 696 Muži rimn 463 kŽšX Muži íňl 11 429 ai Ženy 30 404 fežll Ženy M 54 401 í^i ženy M 23 563 í^i ženy /f\ 900 í^i ženy M 6 341 84 Přepočtení na plně zaměstnané Vyso koš ko I s kým i obory s největším počtem 58 514 studentů byla v roce 201 8 skupina oborů Obchod, administrativa a právo. Veřejné a soukromé vysoké školy (podíl v %) 20 24 Počet 36 26 24 Počet 36 ....... vysokých ....... škol 45 55 58 42 4 784 198 773 Studenti 28 726 261 796 vysokých \ škol 126 29 976 Absolventi 8 351 60 204 ..............\ /vysokých \ škol 88 kro m é VŠ EU28 'Mimo EU i Nespecifikováno 80 *' Vývoz je v ocenění na hranici vyvážející země (FOB). Dovoz je vyjádřen v cenách na hranici dovážející země (CIF). Rozdíl mezi oběma oceněními zboží je v nákladech na dopravu a pojištění zboží. 24 Vývoz a dovoz podle vybraných oddílů CZ-CPA v roce 2018 Vývoz celkem 3 616,2 mld. Kč FOB Motorová vozidla (kromě motocyklů), přívěsy a návěsy a zařízeni jinde neuvedené Dovoz celkem jjg, 3 517,8 mld. Kč CIF Motorová vozidla (kromě motocyklů), přívěsy a návěsy Počítače, elektronické a optické přístroje 404,2 _l Počítače, elektronické a optické přístroje a zařízení 382,8 Chemické látky a chemické přípravky 164,4 Elektrická zařízení 308,7 Potravinářské výrobky 107,0 Ostatní Ropa a zemní plyn 4,9 Stroje a zařízení jinde neuvedené 341,9 Chemické látky a chemické přípravky 281,3 408,1 Elektrická zařízení Potravinářské výrobky 263,7 147,0 Nejvyšší kladnou bilancí 204,6 mld. Kč FOB/GIF skončil zahraniční obchod s Německem. Nejvíce zboží v bylo z České republiky vyvezeno do Německa, na Slovensko a do Polska. ^ Vývoz, dovoz a bilance podlé vybraných zemí (mld. Kč FOB/CIF) ^ ČÍNA 1 200 1 000 800 19,1 Největší deficit bilance zahraničního obchodu se zbožím byl s Čínou, a to -325,0 mld. Kč FOB/CIF. 88 NĚMECKO 1 132,0 Dovoz 600 621,0 400 - 2oo 149,2 Bilance 204,6 0' -200 -400 2010 2018 Nejvyšší kladná - bilance zahraničního ^ -4 4 Í obchodu se zbožím | t JllffL> byla s Německem, a to ^ '" 204,6 mld. Kč FOB/CIF. Nejvíce zboží bylo do České republiky dovezeno z Německa, Cíny a Polska. ^ ^ Vývoz, dovoz a bilance podle vybraných zemí (mId. Kč FOB/CIF) £ Vývoz £ Dovoz Bilance | ^ FRANCIE 400 ^ | ITÁLIE 400 ^ NIZOZEMSKO 400 POLSKO 400 300 300 __ 300 300 __. 200 182,0 J25J_^--^ 200 -158,1 105,8 ^-——^^^ 200 126,0 293,1 169.2 y^Z^ ^ 229,5 100 75,5 ^ - 49^6 64^0 100 ^x=s^ 135,0 85,4 100.155,«--0 -100 20'5 -23J -100 - 11,0 37'9 -100 - -13,4 "—"s.,,-63^ -100 2010 2018 2010 2018 2010 2018 2010 2018 ^ RAKOUSKO 400 RUSKÁ FEDERACE 400 SLOVENSKO 400 £1^ VELKÁ ^1? BRITÁNIE 400 __. 300 300 300 >"^ÍÍi 300 __. 200 __ 157,7 118,7 ____— 100 T_.___ 200 ^30J__^^^27^7 200 211,1 191'8 100 ^^^^ 200... 157,8 100,1^— inn—,--- yo"> 11 A ______ 85,3____ n 33.3 49,9 -100 0 56^ 77^6 -73^4___ -100-" -50,1 83,0 0 -100 n44^ 61'4 -100 - 2010 2018 2010 2018 2010 2018 2010 2018 ► bit.ly/vdb-zamestnanost-nezamestnanost V roce 201 8 byl historicky nejnižší počet nezaměstnaných, a to 121,6 tisíce osob. Naopak nejvyšší počet nezaměstnaných byl v roce 2000 a činil 454,5 tisíce osob. \ Zaměstnanost, nezaměstnanost Rok 2018 byl ve statistice zaměstnanosti a nezaměstnanosti v mnoha oblastech výjimečný. Došlo k bezprecedentnímu poklesu nezaměstnanosti na straně jedné a zrcadlově k nárůstu počtu volných pracovních míst na straně druhé. Počet zaměstnaných vystoupal na historicky rekordní úroveň, když atakoval hranici 5,3 milionu osob. Míra zaměstnanosti činila 59,2 %. V roce 1993 bylo v Česku 4,9 milionu zaměstnaných osob a míra zaměstnanosti dosáhla 58,8 %. Celkový počet nezaměstnaných se v roce 2018 snížil na 121 tisíc osob. Obecná míra nezaměstnanosti se tak dostala na historicky rekordně nízkou hodnotu 2,2 %. Počet dlouhodobě nezaměstnaných se snížil na 34,9 tisíce osob, a více než rok tak bylo bez práce jen 31,5 % nezaměstnaných. Celkový počet nezaměstnaných v roce 1993 byl 220 tisíc osob. Obecná míra nezaměstnanosti tehdy dosáhla 4,3 %. Více než desetinu zaměstnaných osob v Česku tvoří v současnosti lidé s cizím státním občanstvím. ^ Obyvatelstvo ve věku 15a více let podle ekonomické aktivity (tis. oso b) Obyvatelstvo ve věku 15 a více let Míra ekonomické aktivity (%) Míra zaměstnanosti (%) 8 941,8 I 1 60,6 1 1 59'2 i -.8 292,7/ 1993 ./ \ 61'4 / 1993 ./ \ 58'8 / 1993 ./ Wgm Zaměstnaní «g» Nezaměstnaní ávSk Ekonomicky mm I neaktivní 3 504,6 3 711,4 I 3 645,4 1 3 526,4 220,0 ■ 335,7 ■ 399j ■ 229,8 368,9 ■ 121,6 4 873,5 I 4 865,7 1 4 733,2 1 5 002,5 ■ 4 937,1 1993 1998 2003 2008 2013 5 293,8 201! 90 V období od roku 1993 do roku 2018 se počet zaměstnaných osob mladších 40 let snížil o 18,2 %, tj.o 462,7 tisíce osob. Naopak vzrostl počet zaměstnaných ve věku 40 let a více, ve sledovaném období o 882,9 tisíce osob. ^ ^ Zaměstnaní podle dosaženého vzdělání (tis. osob) 2 500 2 000 1 500 1 000 500 1993 2018 ^ ^ Zaměstnaní podle dosaženého vzdělání (%) 30 46 Základní vzdělání a bez vzdělání Střední s maturitou ^ Zaměstnaní podle pohlaví a věku (tis. osob) 2018 1993 bez maturity Vysokoškolské 450 400 Žerv 2018 1993 400 91 Po celé sledované období je nejvíce zaměstnaných ve zpracovatelském průmyslu, následují velkoobchod a maloobchod a stavebnictví. Zpracovatelský průmysl 499,4 Velkoobchod a maloob.; opr. mot. vozidel 329,6 Zdravotní a sociální péče 298,3 ^ Zaměstnanost v roce 2018 (tis. osob) Muži Informační Zemědělství, a komunikační lesnictví činnosti a rybářství 129,2 106,9 Kulturní, zábavní a rekr. činnosti 48,4 Zásob, vodou, Ostatní činnosti souvis.činnosti | s odpady 42,0 31,5| Výroba a'°™?d Činnosti elektriny vob|asti } plynu, tepla nemovitostí Ubytování, stravování a pohostinství Doprava a skladování *> *> "c "c >N > > OJ >*/> Q-:5' o. re 68,0 276,6 109,1 87,7 Administrativa a podpůrné činnosti 64,6 Ostatní činnosti 64,6 Zemědělství, lesnictví a rybářství 41,4 Informační a komunikační činnosti 40,6 Veřejná správa a obrana; pov. soc. zabezpečení 170,0 Ostatní Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti 133,2 32,5 L 3 Výroba | a rozvod | Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 48/5 Stavebnictví 31,5 Záso vodc Těžba a dobývání Profesní, vědecké a technické činnosti 133,4 Ubytování, stravování s a pohostinství I 78,2 C Velkoobchod a maloob.; opr. mot. vozidel 286,0 Doprava a skladování 240,0 Veřejná správa a obrana; pov. soc. zabezpečení 173,2 92 Mezi lety 1993 a 201 8 došlo k nejvýraznějšímu relativnímu poklesu počtu zaměstnaných v odvětví těžby a dobývání, a to o 73,3 %, naopak k největšímu nárůstu došlo v odvětví profesní, vědecké a technické činnosti, a sice o 117,3 % Změny v počtech zaměstnaných podle odvětví (sekcí CZ-NACE) mezi roky 1993 a 2018 (tis. osob) Muži Ženy Nej vyšší nárůst počtu zaměstnaných žen zaznamenalo odvětví zdravotní a sociální péče, kde se mezi roky 1993 a 2018 zvýšil o 80,0 tisíc žen Největší pokles počtu zaměstnaných mužů zaznamenalo zemědělství, a to o 123,8 tisíce mužů. Zemědělství, lesnictví a rybářství Těžba a dobývání Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla ■18,2 Zásob, vodou; činnosti souvis, s odpady 16,7 Stavebnictví -40,0 ^ Velkoobchod a maloob.; opr. mot. vozidel Doprava a skladování 8,4 Ubytování, stravování a pohostinství 15,8 Informační a komunikační činnosti -17,5 -8,3 2,2 -17,2 19,1 22,6 -10,3 Peněžnictví a pojišťovnictví Muži 28,1 w0y+ Činnosti v oblasti LDJflO.I nemovitostí 13,5 ^ Profesní, vědecké i© a technické ^ činnosti Administrativní a podpůrné činnosti 14,5 Veřejná správa a obrana; pov. soc. zabezp. -26,0 Vzdělávání -11,6 _ BH B6BBG iBBBffl Zdravotní a sociální péče 13,7 Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 15,7 Ostatní činnosti -2,0 Pokles Růst Ženy 21,4 7,6 31,5 17,9 8,9 93 ft 12 - 10 - Obecná míra nezaměstnanosti (%) ^ ^ Nezaměstnaní podle dosaženého vzdělání (%) Základní vzdělání a bez vzdělání Střední s maturitou ^ Nezaměstnaní podle pohlavia věku (tis. osob) Věk 15-19 let Muži PEl Střední li-HV bez maturity Vysokoškolské Žerv 1993 2018 94 Zdraví je Světovou zdravotnickou organizací (WHO) definováno jako stav plné tělesné, duševní a sociální pohody, a nikoliv jen jako nepřítomnost nemoci či vady (WHO, 1946). V roce 1977 se objevila doplňující charakteristika zdraví jako schopnosti vést sociálně a ekonomicky produktivní život. ► bit.ly/vdb-zdravotnictvi-pracovni-neschopnost Zdravotnictví, pracovní neschopnost Počet nemocnic v Česku postupně klesá. V roce 2000 jich působilo 211, v roce 2018 jen 194. O třicet ale vzrostl v tomto období počet lázeňských léčeben a o pět bylo více hospiců. Od roku 2000 rovněž stoupl počet lékařů z 38 na 50 tisíc. Snížil se tak průměrný počet pacientů na jednoho lékaře z 287 na 250. V Česku se výrazně zvýšila bezpečnost práce. Mezi lety 1995 a 2018 klesl počet pracovních úrazů o více jak polovinu. Češi prostonali v roce 2018 cel- ^ Počet vybraných zdravotnických zařízení kem 77,2 milionu dnů. Nahlášeno bylo 1,8 milionu případů pracovní neschopnosti, tedy nejvíce za posledních deset let. V přepočtu na 100 nemocensky pojištěných osob bylo nahlášeno 39 případů za rok, což bylo o 9 více než v roce 2013 a o 2,5 více než v roce 2017. Pro nemoc chybělo v roce 2018 na pracovišti každý den v průměru 181 433 pojištěnců, následkem pracovního úrazu 7 043 a kvůli jinému než pracovnímu úrazu 22 913 nemocensky pojištěných. Nemocnice Odborné léčebné ústavy z toho léčebny pro Lázeňské dlouhodobě léčebny nemocné 18 2018 2000 " Od roku 2016 byla část léčeben pro dlouhodobě nemocné převedena do nemocnic jako samostatná oddělení. 2) Údaj o počtu hospiců je z roku 2005. 1321 95 Počet lázeňských pacientů se snížil z 383 414 v roce 2008 na 349 306 v roce 2018. Cizinci tvořili v roce 2018 40% pacientů lázeňských zařízení. ^ Počet lůžek ve zdravotnických zařízeních celkem 117735 Lůžka 2008 im s O 0 Nemocnice Počet lůžek na 1 000 obyv. 6,3 5,7 2008 2018 Případy hospitalizace (tis.) 2 271 2 200 [ji) 2008 2018 Průměrná ošetřovací doba v nemocnicích se od roku 2008 snížila z 6,9 dne na 6,2 dne v roce 2018. Lázeňské léčebny Počet lůžek (pro komplexní lázeňskou péči) 25 346 17 319 2008 2018 Přestože se v roce 2018 počet lázeňských léčeben ve srovnání s rokem 2008 zvýšil o devět, počet lůžek v těchto zařízeních se snížil o 30 %. Průměrná ošetřovací doba (dny) 15,1 14,3 2008 2018 ice ©HosP Počet lůžek 366 484 2008 Počet lékařů 29,4 2018 49,7 2008 2018 V České republice byl první hospic otevřen v roce 1995 v Červeném Kostelci. 96 Nový program WHO Zdraví pro všechny v 21. století (z r. 1 999) přináší definici zdraví, která z praktických důvodů vymezuje zdraví jako „snížení úmrtnosti, nemocnosti a postižení v důsledku zjistitelných nemocí a poruch a nárůst pociťované úrovně zdraví". Počet lékařů (státní i nestátní zařízení; přepočteno na plný pracovní úvazek) 38330 Počet obyvatel na 1 lékaře (bez zubních lékařů) 2000 2018 287 tttttttttttttttttttt • • • • • • fftfffl ffffffffffffffffffff ffffffffffffffffffff ffffffffffffffffffff ffffffffffffffffffff ffífffíffífffffffffí ffffffffffffffffffff ffffffffffffffffffff TTtttttttttttTtttTft 250 mmttttttmtfHt ffffi ffffffffffffffffffff tmtiŕtttfttftŤtttTf ffffffffffffffffffff Tttniřtttttttttttttt fffffffíffífíffffffí ffffffffffffffffffff ffffffffffffffffffff ttttttttttttttttttft t = 10 obyvatel Počet lékařů na 1 000 obyvatel ooottmtttt*37 2008 2018 tttttttttt 4,3 ttflttttttfi 4,7 ^ Počet obyvatel na 1 zubního lékaře 2000 2018 1 527 394 tttttttttttttttttttt tttttttttttttttttttt ffffffffffffffffffff ffffffffffffffffffff tttttttttttttttttttt tttttttttttttttttttt ffffffffffffffffffff ttttttttttttttttttft ffffffffffffffffffff ffffffffffffffffffff •••••••••••••••••••• •••••••••••••••••••• tttttttttttttttttttt tttttttttttttttttttt tttttttttttttttttttt ffffffffffffffffffff ffffffffffffffffffff ffffffffffffffffffff tttttttttttttttttttt ffffffffffffffffffff ffffffffffffffffffff ffffffffffffffffffff t = 10 obyvatel 97 Lékárenskou péči zajišťovalo (k 31. 12. 2018) 2 846 lékáren a výdejen zdravotnických prostředků (včetně detašovaných pracovišť). V roce 2008 (k 31. 12.) se jednalo o 2 786 subjektů. flffl Pracovní úrazy podle ^ pohlaví (tis.) Počet případů celkem 106,3 46,2 1995 2018 Muži Ženy 81,1 1995 2018 0 Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz Průměrná doba trvání 1 případu (kal. dny) ■ 1 43,0 40,3 25,3 23,6 1995 201! Muži Ženy Průměrné procento pracovní neschopnosti 6,9 4,0 1995 2018 0 Hlášená nová onemocnění podle pohlaví (na 100 000 obyvatel, střed ní stav)*1 Muži Zeny Celkem 98 Nemoci z povolání11 63,3 27,4 1993 2017 in in ^- 1993 TBC dýchacího ústrojí 15,5 4,4 1993 2017 20,7 H 1 1993 2017 Léčení diabetici21 4 781 8 153 1993 2017 o o T— Ol 00 00 1993 2017 "'Od r. 2000 všechny rezorty 11 Na 100 000 nemocensky pojištěných osob 21 Počet léčených diabetiků na 100 000 obyvatel k 31.12. Výdaje zdravotních pojišťoven na jednoho pojištěnce vzrostly od roku 2000 více než dvojnásobně u mužů i žen. V roce 2017 byly nejnižší výdaje zdravotních pojišťoven na jednoho pojištěnce ve věkové skupině mužů 20-29letých. ^ Výdaje zdravotních pojišťoven na zdravotní péči podle diagnóz (mil. Kč) Novotvary 7 222 26 295 2000 2017 Nemoci oběhové soustavy 7 464 28 898 2000 2017 Nemoci trávicí soustavy 8 903 16 030 1993 2017 Výdaje zdravotních pojišťoven na jednoho pojištěnce veřejného zdravotního pojištění v roce 2017 (Kč) 80 000 60 000 40 000 20 000 0 0 20 000 40 000 60 000 80 000 99 Zemědělství ► bit.ly/vdb-zemedelstvi Mezi lety 1998 a 2018 stoupla rostlinná produkce v Česku o polovinu, živočišná produkce naopak mírně klesla. Od roku 1993 klesla celková osevní plocha o 718 tisíc hektarů, takže v roce 2018 zabírala 2,46 milionu hektarů. Výnosy z hektaru se u většiny zemědělských plodin zvýšily. Výrazně se ale snížily stavy skotu a prasat, mírněji pak drůbeže a ovcí, naopak o 16 tisíc kusů vzrostl počet koní. Češi si od doby sametové revoluce více oblíbili obiloviny, luštěniny, zeleninu a ovoce. Poklesla naopak spotřeba konzumního mléka, masa, brambor a cukru. V roce 1989 se zkonzumovalo 30,0 kg hovězího masa na obyvatele, v roce 2018 spotřeba hovězího masa představovala 8,7 kg. Naopak u drůbežího masa došlo k nárůstu spotřeby z 13,0 kg v roce 1989 na rekordních 28,4 kg v roce 2018. flftl Produkce zemědělského odvětví ^■^ (mil. Kč, běžné ceny) 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 Produkce zemědělského odvětví 33 Živočišná íňTO produkce 1998 201! 0 Produkce zemědělského odvětví (mil. Kč, běžné ceny) 2018 75 762 1998 Rostlinná produkce 3& 51 678 Živočišná produkce 100 Hektarové výnosy sklizně obilovin činily 5,21 t/ha v roce 201 8, zatímco v roce 1 993 to bylo 4,03 t/ha U řepky se jednalo o výnos 3,43 t/ha v roce 2018 ve srovnání s 2,26 t/ha v roce 1993. is. ha) ^ Osevní plochy zemědělských plodin (ti VV2 Osevní plocha celkem v roce 1 993 P 3 179 tis. ha 1 607 962 105 167 Obiloviny Pícniny na Brambory Řepka celkem orné půdě celkem Osevní plocha celkem v roce 201 8 2 461 tis. ha 1 339 Obiloviny celkem 468 23 412 Pícniny na orné půdě Brambory celkem ^ Sklizeň vybraných zemědělských plodin oo VO VO 00 1 471 Obiloviny z toho Brambory celkem pšenice celkem P Sklizeň v tis. t 56682 27 436 2002 45 284 2018 6 442 5 126 Hrozny Chmel 26 6531H 32 304 ,36 697 1 1 B 1 1 00 fN m m vo ,_ Mrkev Zelí Cibule Jablka Sklizeň v t 101 \ .u Ir * Stav prasat se od roku 1 993 smzil temer o 70 % ze 4 599 tis. ks na 1 557 tis. ks w----om a ^ Stavy hospodářských zvířať' (tis. ks) Skot 1993 2018 Ovce 500-400-300 200-100-0 102 254 219 1993 201 ř z toho krávy 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 932 587 1993 2018 Koně 500-400-300 200-100-0 19 35 1993 2018 Prasata 5 000 4 599 2018 Drůbež 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 28 220 23 573 I993 201 ř ©Spotřeba minerální minerálních hnojiv (t živin) Dusíkatá Fosforečná Draselná *» V letech 1993-2002 stav k 1.3.; od roku 2003 stav k 1.4. Spotřeba potravin a nápojů na 1 obyvatele Výpočet spotřeby potravin a nápojů je zpracován bilanční metodou v hmotnostních jednotkách s roční periodicitou. Spotřeba jednotlivých položek potravin a nápojů je propočtena jako průměr na jednoho obyvatele České republiky. Počet obyvatel je dán středním stavem obyvatelstva k 1. 7. příslušného roku. Spotřeba potravin je ovlivněna mnoha faktory, jako jsou například ceny potravin, koupěschopnost obyvatelstva, nejrůznější trendy zdravé výživy a v neposlední řadě také změny ve stravovacích zvyklostech a vliv reklamy. Statistika spotřeby potravin se snaží reagovat na požadavky odborné veřejnosti na sledování dalších druhů potravin. Spotřeba masa celkem (kg) Spotřeba masa v hodnotě na kosti v kg zahrnuje maso vepřové, hovězí, telecí, skopové, kozí, koňské, drůbeží, králičia zvěřinu. Vnitřnosti jsou zahrnuty ve spotřebě jednotlivých druhů mas. Maso v hodnotě na kosti je jatečná mrtvá váha masa, které bylo získáno jako půlky, čtvrtě či kusy masa. Zahrnuje i podmíněně poživatelné maso (nucený výsek). Spotřeba masa celkem (kg) 60 - .48,-1 40 30 10 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 *V Vepřové 43,2 ------28.4 19,8 — ................... "■^^ Hovězí 8,7 11,7 -- 1993 2018 -84,3 Maso celkem 82,4 1993 2018 Spotřeba ryb dlouhodobě stoupá. Ze 4.5 kg na 1 obyvatele v roce 1 993 vzrostla na 5.6 kg na 1 obyvatele v roce 2018. 103 Vzrůstající obliba sýrů se výrazněji projevuje ve zvyšující se spotřebě přírodních sýrů. Zatímco v roce 1993 se pohybovala na úrovni 4,0 kg na 1 obyv., v roce 2018 vyšplhala na 11,6 kg na 1 obyv. :4 ^ ^ Spotřeba tuků a olejů (kg) 1993 2018 Máslo t A Rostlinné jedlé tuky a oleje Sádlo vepřové vč. slaniny ^ Spotřeba vajec (ks) 450 400 350 300 250 max. min. 319 238 1993 201 í 104 Spotřeba mléčných výrobků 1993 2018 Mléko ^ ^ a mléčné , M L r* "(kg)""" 1,8 Rýže (kg) Těstoviny (kg) 3,9 3,3 3,0 6,6 8,2 105 Spotřeba zrnkové kávy se pohybovala v období let 1993 až 201 8 v rozmezí 1,86 až 2,60 kg na jednoho obyvatele. Spotřeba čaje od 0,17 do 0,39 kg na jednoho obyvatele. ^ Spotřeba vybraných nápojů (I) 1993 Cl Nápoje nealkoholické 112,1 z toho minerální vody Ttti Nápoje alkoholické1' 16,7 9,2 i Lihoviny-40% 4r Pivo 7,8 153,6 1 T Víno 15,3 106 2018 9,9 7,0 HP 20,4 ^ Spotřeba ovoce a zeleniny (kg) 86,1 87,1 72,7 ó Spotřeba ovoce (v hodnotě čerstvého) (v hodnotě čerstvé) 1993 2018 1993 201 í V roce 2018 spotřeboval V roce 2018 spotřeboval jeden obyvatel ČR jeden obyvatel ČR v průměru v průměru 86,1 kg 87,1 kg ovoce zeleniny (v h od n otě če rstvé ho) (v h od n otě če rstvé) 'V hodnotě čistého lihu V roce 2018 se spotřeba jižního ovoce na obyvatele dostala na 36,4 kg oproti 24,2 kg v roce 1 993. Spotřeba ovoce v hodnotě čerstvého (kg) 40- io- Vinné hrozny Švestky 1993 2011 1993 2018 Jižní ovoce Jablka ^fc^ Švestky Vinné hrozny 1,3 3,6 Spotřeba zeleniny v hodnotě čerstvé (kg) 15 Rajčata Cibule Rajčata Paprika Hlávkový salát 1993 2018 10,1^^^^ 6,5^ #—® 2,5 ^ ♦ • 1,2 2,5 107 Životní prostředí ► bit.ly/vdb-zivotni-prostredi V roce 1993 se v Česku vyrobilo 1,1 miliardy metrů krychlových pitné vody. Od té doby její produkce klesala a v roce 2018 dosáhla jen 610 milionů metrů krychlových. Vodou z veřejných vodovodů nebylo v roce 2018 zásobeno přes 5 % obyvatel, v roce 1993 to bylo 15,3 %. Podíl obyvatel napojených v roce Počet chráněných 3 000 " uzemi 2 500 2 000 1 500 1 000 Chráněná území 500 2 639 2018 na kanalizaci dosáhl 85,5 %, což představovalo 9,09 milionu osob. Pitná voda stála v roce 2018 průměrně 38,10 Kč za m3 bez DPH, cena stočného dosáhla v průměru 33,40 Kč za m3 bez DPH. V roce 2018 vyprodukovalo Česko 3,7 milionu tun komunálního odpadu, což bylo o 31 % více než v roce 2002. 1993 2011 Maloplošná chráněná uzemi ■s- •. ••/- '■'< ". Vit "V • . • .... >•■*■ Počet maloplošných chráněných území 1 997 2000 2018 Rozloha maloplošných chráněných území (tis. ha) 89 2000 2018 108 ' Zdrojem údajů o chráněných územích je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Nejmladším národním parkem v České republice je národní park České Švýcarsko. Byl vyhlášen v roce 1 999. ©Velkoplošná chráněná území Labské, pískovce k31.12.2018 Lužické Jizerské České Švýcarsko ^\ •-"'-"-^ ^ ---^^l;ory y Krkonošsky České středohoří *■ CHKO NP Slavkovský ; les Kokořínsko - Máchův kraj Křivoklátsko Český les Šumava Český kras Blaník NPSu Blanský les Počet velkoplošných chráněných území Chráněné krajinné oblasti Národní parky ■3> O 1993 2018 ; 24 1993 2018 park Broumovsko Orlické hory Jeseníky Poodří Litovelské Pomoraví Moravský kras Třeboňsko Podyjí Pálavá Beskydy Bílé Karpaty Rozloha chráněných území (tis. ha) Národní parky Til 119 1993 2018 Chráněné krajinné oblasti 1 042 1993 1 137 2018 109 °o H'0 o OÍĽOo Počet čistíren odpadních vod se od roku 2000 více než zdvojnásobil. Zatímco v roce 2000 jich fungovalo 1 055 v roce 2018 to bylo 2 677 ^ Voda fakturovaná pitná (mil. m3) 800 -743 600 400 200- z toho pro RITEW domácnosti 1993 ^ Voda vyrobená pitná (mil. m3) 110 2018 0 Vodné a stočné (Kč/m3, bez DPH) flftl Podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodů ^ pro veřejnou potřebu (%) 1993 201! 84,7 94,7 I flffl Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na ^ kanalizaci (%) 199: 201! 72,8 85,5 ^ Produkce komunálních odpadů (tis. tun) 3 732 2 845 Produkce komunálních odpadů 2002 Odděleně sbírané složky (kg) 2018 2002 2018 Komunálníodpad (kg/obyvatel) 2002 2018 ^ Produkce podnikových odpadů z toho nebezpečných Produkce komunálních odpadů v zemích EU28 ^ (kg/obyvatel, rok 2017) 200- -399 400- -599 600- -800 Investice na ochranu životního prostředí stouply od roku 1993 o více než 60 %. V roce 1 993 bylo do životního prostředí investováno 19 890 mil. Kč, v běžných cenách V roce 2018 to bylo 31 028 mil. Kč, v běžných cenách. 111 ► bit.ly/vdb-regionalni-statistiky Regionální statistiky Největšími regiony Česka jsou kraje Středočeský a Jihočeský, které svojí rozlohou překračují hranici 10 tisíc kilometrů čtverečních. Nejlidnatěj-ší byly v roce 2018 kraj Středočeský (1,369 mil.) a hlavní město Praha (1,309 mil.). V roce 1993 přitom žilo nejvíce osob v Moravskoslezském kraji. Nejmenšími kraji podle počtu obyvatel byly Karlovarský (295 tis.) a Liberecký (442 tis.). Nejhustěji obydleným regionem byla Praha (2,6 tisíce obyvatel na kilometr čtvereční) a naopak nejméně lidí žilo v průměru na 1 km2 v roce 2018 v Jihočeském kraji (64). TÍM ji ■ •"j'ii.; t Ir 1 m life ^ Kraje České republiky a jejich krajská města 3?© Liberecký kraj Liberec Ústecký kraj Ústí nad Labem Královéhradecký kraj Hradec Králové Karlovarský kraj Karlovy Vary 5p* I. m. Prahí Praha Středočeský kraj 1 Praha m Plzeňský kraj Plzeň Pardubický kraj Pardubice Olomoucký kraj Olomouc Moravskoslezský kraj Ostrava 11 1 Kraj Vysočina Jihlava Jihočeský kraj České Budějovice Jihomoravský kraj Brno Zlínský kraj Zlín 0 STČ JHČ PLK JHM VYS MS K ULK OLK HKK PAK ZLK KVK LBK PHA Rozloha krajů (k 31.12.2018, km2) 10 928 10 058 7 649 7 188 6 79ó| 5 430 ■ 5 339 1 5 272 1 4 759 1 4519 3 963 3310 3 163 112 V roce 201 8 měl nejvíce obyvatel Středočeský kraj, a to 1,369 milionu, zatímco nejméně obyvatel žilo v Karlovarském kraji, a to 295 tisíc. Počet obyvatel v roce 1993 a 2018 (k 31.12.) STČ PHA MSK JHM ULK JHČ OLK PLK ZLK HKK PAK VYS LBK KVK 1 369 332 1 308 632 1 203 299 # 1 187 667 # • 820 789 642 133 • 632 492 • 584 672 # 582 921 • 551 021 • 520316 • 509 274 • 442 356 • 294 896 počet obyvatel 1 993 10 334 013 ČR celkem ^ Počet obyvatel na km2 (k 31.12.2018) 76,4 50-100 101-150 151-200 201-250 251 a více Pokračuje trend stárnutí obyvatelstva, průměrný věk se dlouhodobě zvyšuje. Nejvyšší průměrný věk: Královéhradecký kraj a Zlínský kraj 43,1 roku Nejnižší průměrný věk: Středočeský kraj fftfc Průměrný w (k 31.12.) věk dftl Index stáří W (k 31.12.) 1993 2018 1993 2018 ZLK 36,3 43,1 HKK 70,7 136,3 HKK 37,1 43,1 ZLK 62,1 134,8 KVK 35,4 42,9 KVK 51,9 132,4 OLK 36,3 42,8 VYS 61,3 130,4 VYS 36,1 42,8 OLK 63,8 130,2 PLK 37,3 42,7 PLK 70,5 129,7 MSK 35,6 42,7 MSK 54,8 128,9 JHČ 36,4 42,7 JHČ 63,0 127,0 PAK 36,5 42,4 PAK 64,5 126,5 JHM 37,0 42,4 JHM 69,8 123,6 LBK 36,1 42,1 LBK 61,6 122,6 ULK 35,8 42,0 ULK 57,7 120,1 PHA 39,3 41,9 PHA 93,6 119,6 STČ 37,5 41,2 STČ 73,3 103,0 41,2 roku 103,0 Index stáří, tedy počet obyvatel ve věku 65 a více let na 100 obyvatel ve věku do 14 let, se zvyšuje. Nejvyšší index stáří: Královéhradecký kraj 136,3 Nejnižší index stáří: Středočeský kraj 113 ^ Přirozený přírůstek v roce 2018 V roce 201 8 počet obyvatel v polovině krajů rostl a v polovině klesal. Největší přírůstky měly Středočeský kraj a hlavní město Praha, naopak největší úbytky Mo ra vs kos I ezs ký, Karlovarský a Olomoucký kraj. -751 a méně -750-0 0-750 751 -1500 1501a více 0 PHA STČ JHM MSK ULK JHČ OLK PLK ZLK HKK PAK VYS LBK KVK 114 Živě narození a zemřelí v roce 2018 (tis. osob) Živě narození dlouhodobě převažují nad zemřelými jen ve čtyřech krajích, přičemž největší převaha je v Praze a ve Středočeském kraji. Naopak Moravskoslezský a Zlínský kraj převahou zemřelých nad živě narozenými obyvateli dlouhodobě ztrácejí. Úhrnná plodnost v roce 2018 1.60 a méně 1,61-1,70 1,71 a více ^ Naděje dožití při narození (roky 2017-2018) »75,4 *74,2 «81,7 A80,0 *77,2 * 74,5 w 78,3 i 82,6 i 79,9 i 83,0 * 76,5 ČR celkem ±76,0 ±81,9 . ,A, »76,1 W 70,2. í o i a »81,6 *81'6 *76,3 i 82,0 Muži 182,3 *75,6 í™'f *76,9 »81-9 Í83'0 .76 3 *75'8 JJM i 82,4 Ženy Přírůstek stěhováním v roce 2018 méně než 0 0-2999 3000-5999 6000-8999 9000 a více Přistěhovalí a vystěhovalí v roce 2018 (tis. osob) 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 Bez cizinců s platným azylem na území ČR. ^ Podíl cizinců na obyvatelstvu (k 31.12.2018, %)*' I m 3,0 3,4 2,3 2,i Aál'9 1,8 0-3,9 Á,0-7,9 8,0-11,9 1 2,0 a více ^ Počet cizincův krajích (k 31.12.2018) 76 393 50 351 37017 205 595 115 Největší rozdíl mezi průměrnou hrubou měsíční mzdou mužů a žen byl v roce 201 8 v Praze, a to 30,5 %, nejmenší pak v Olomouckém kraji, a to 19,5 % Regionální HDP na 1 obyvatele (běžné ceny, ČR = 100 %, rok 2018) 69 a méně 70-79 80-89 90-99 100 a více ^ Průměrná hrubá měsíční mzda v roce 2018 (Kč)*1 PHA STČ PLK JHM LBK HKK VYS ULK JHČ MSK PAK ZLK OLK KVK 116 42 502 34 390 33 020 32 639 31 615 31 373 31 002 30 802 30 620 30 364 30 358 30317 30 073 29 236 ^ Obecná míra nezaměstnanosti v roce 2018 (%) 0-1,0 1,1-2,0 2,1 -3,0 3,1 a více ^ Volná pracovní místa (k 31.12.2018) PHA STČ PAK PLK JHM JHČ MSK ULK HKK ZLK LBK OLK VYS KVK 67323 48 071 35 590 34 866 24014 17 575 17 227 14980 | 12 845 m 11 849 J 11 030 1 10 896 9 998j 8 143 B ■ 1 Údaje ze Strukturální mzdové statistiky flftl Příjemci důchodů celkem (prosinec 2018, tis. osob) • ^ o©© flffl Průměrná výše starobního důchodu (sólo; prosinec 2018) ČRženyiÄi iÄČRmuži 11 296 Kč W W13 703 Kč PHA STČ MSK PLK JHČ LBK HKK JHM ULK ZLK PAK VYS OLK KVK 12 207 12 190 12 164 12 063 12 054 flftl Podíl rozlohy národních parků a chráněných krajinných oblastí na rozloze kraje (k 31.12.2018, %) 8 méně než 7.0 71-14,0 14,1-21,0 21,1-28,0 28,1 a více dff| Produkce komunálního odpadu na 1 obyvatele w v roce 2018 (kg) STČ JHČ VYS ULK OLK MSK PAK PLK HKK ZLK KVK JHM PHA LBK 402,4 392,3 387,4 364,4 361,8 360,1 343,5 337,4 331,7 331,3 328,3 325,8 311,1 308,1 117 vyssi nez zeny. Nejmenší rozdíl činil 2 154 Kč, opět ve prospěch mužů, a to v Praze. Ústecký kraj má tretí nejmladší obyvatelstvo ze všech krajů. Nejmenší podíl mají obyvatelé s vysokoškolským vzděláním. Kraj má nejvyšší potratovost. Z osevních ploch dosahují obiloviny druhý největší podíl ze všech krajů. Vytěží se zde po Praze nejmenší objem dřeva. Průmysl se zde nejvíce podílí na celkové spotřebě elektřiny. Je zde druhá největší výměra CHKO. Liberecký kraj je rozlohou a počtem obyvatel druhým nejmenším krajem republiky. Podíl národních parků a CHKO na výměře je mezi kraji nejvyšší. V kraji je vyprodukováno nejméně komunálního odpadu na obyvatele. Ze všech krajů zde pracuje největší podíl zaměstnaných v průmyslu, naopak po Praze nejmenší v zemědělství. Nachází se zde třetí největší počet hromadných ubytovacích zařízení. Karlovarský kraj je rozlohou třetím nejmenším krajem, žije zde nejméně obyvatel a i jeho krajské město je ze všech krajských měst nejmenší. Nejnižší je zdejší průměrná roční teplota. Po Praze zde žije největší podíl cizinců. Ekonomicky je kraj z pohledu HDP na obyvatele nejméně výkonným regionem. Turisté zde tráví v průměru nejdelší pobyty. Plzeňský kraj je třetím největším krajem republiky, avšak má třetí nejmenší hustotu zalidnění. Na území krájeje největší plocha národních parků u nás. Kraj má čtvrtý nejvyšší počet čistíren odpadních vod. Podíl návštěvníků ze zahraničí v hromadných ubytovacích zařízeních je čtvrtý nejvyšší. V kraji je druhý největší počet volných pracovních míst na jednoho uchazeče. Středočeský kraj je největším krajem jak co do rozlohy, tak do počtu obyvatel. Do roku 2070 je očekáván nejvyšší nárůst počtu obyvatel, a to více než o třetinu. Žije zde nejmladší obyvatelstvo v republice. Kraj má také nejvíce okresů a obcí, avšak nejmenší podíl městského obyvatelstva. Nejvíce lidí zde po Praze pracuje ve službách. Zaměstnanci ve zpracovatelském průmyslu v tomto kraji pobírají nejvyšší mzdy. Hlavní město Praha je rozlohou nejmenším krajem, zatímco jeho počet obyvatel je druhý nejvyšší. Více než 15 % obyvatel tvoří cizinci. Kraj má dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost a nejvyšší mzdy. Po Středočeském kraji se zde staví nejvíce bytů. V Praze studuje 113 tisíc VŠ studentů, což představuje 39 % všech studentů VŠ v ČR. Hromadná ubytovací zařízení mají největší kapacitu ze všech krajů, a to 93 tisíc lůžek. Jihočeský kraj je rozlohou druhým největším krajem, ale má nejmenší hustotu zalidnění. Ze všech krajů zde pracuje největší podíl zaměstnaných v zemědělství, lesnictví nebo rybářství, chová se zde nejvíce skotu a ovcí a dlouhodobě se vytěží největší objem dřeva. Jaderná energetika se podílí téměř 93 % na celokrajské výrobě elektřiny, v souhrnu se v kraji vyrobí po Ústeckém kraji nejvíce elektrické energie. Počet hromadných ubytovacích zařízení je ze všech krajů největší. V Královéhradeckém kraji žije druhé nejstarší obyvatelstvo v republice, je zde nejvyšší podíl osob 65letých a starších a nejméně osob je v produktivním věku. V kraji je po Jihočeském kraji druhý nejvyšší počet hromadných ubytovacích zařízení. Sklidil se zde třetí nejvyšší objem cukrovky technické. Na druhém místě je kraj v počtu stromů jabloní, třešní a keřů rybízu i ve sklizni těchto plodin. Kraj Vysočina má druhý nejvyšší podíl zemědělské půdy na rozloze. Počtem obyvatel je třetím nejmenším. Počet obcí je druhý nejvyšší, je zde druhá nejnižší hustota zalidnění. Podíl žen je ze všech krajů nejnižší. Naděje dožití žen je zde nejvyšší, muži zaujímají třetí pozici. Více než třetina republikové sklizně brambor pochází z Vysočiny, naopak podíl obilovin z osevní plochy je nejmenší. V Pardubickém kraji je třetí nejvyšší podíl zemědělské půdy na celkové výměře. Ženy zde mají nejnižší potratovost ze všech krajů. Nejnižší je zde dlouhodobá nezaměstnanost nad 12 měsíců a v nabídce je nejvíce volných pracovních míst na jednoho uchazeče. Je zde druhý nejvyšší podíl nakupujících přes internet a nejvyšší podíl uživatelů internetového bankovnictví. V Jihomoravském kraji, regionu s nejvyšší průměrnou roční teplotou, se obiloviny podílejí na osevních plochách nejvíce ze všech krajů, nejméně je naopak řepky. Kraj je třetím největším producentem vepřového masa. Ekonomicky je tento kraj po Praze z hlediska HDP na obyvatele nejvýkonnější. Mezi ekonomickými subjekty je zde po Praze i druhý nejvyšší podíl právnických osob. Zlínský kraj je regionem s druhým nejnižším zastoupením vodních ploch u nás. Má pátou nejvyšší hustotu zalidnění a čtvrtý nejnižší podíl městského obyvatelstva. Obyvatelstvo tohoto krájeje z hlediska průměrného věku nejstarší. V poměru k počtu obyvatel zde žije nejméně cizinců. Po Praze se zde rodí nejméně dětí mimo manželství. Olomoucký kraj je z hlediska rozlohy osmým největším krajem. Podíl cizinců na obyvatelstvu je druhý nejnižší. V kraji jsou dosahovány nejvyšší hektarové výnosy ječmene jarního, pšenice ozimé i technické cukrovky. Ekonomický výkon kraje z pohledu HDP na obyvatele je čtvrtý nejnižší a průměrné hrubé měsíční mzdy jsou třetí nejnižší. Moravskoslezský kraj, nejdeštivější a třetí nejlidnatější kraj v republice, má po Praze druhou nejvyšší hustotu zalidnění, jakož i druhý nejvyšší podíl zastavěné plochy. Registrováno zde bylo na počet obyvatel nejméně ekonomických subjektů. Kraj má druhou největší kapacitu čistíren odpadních vod. V průmyslových podnicích se sto a více zaměstnanci pracuje mezi kraji druhý nejvyšší počet zaměstnanců. Nezaměstnanost zůstává nejvyšší ze všech krajů. 119 Česká republika se stala plnoprávným členem Evropské unie dne 1. května 2004. Unii v roce 2018 tvořilo 28 členských států. \4 Mezinárodní srovnání V roce 2018 bylo Česko 11. nejlidnatější zemí Evropské unie, rozlohou zaujímalo 15. pozici, hustotou zalidnění na kilometr čtvereční pak bylo deváté. S hodnotou 70,3 % se řadíme na první místo mezi státy EU v podílu osob se středoškolským vzděláním ukončeným závěrečnou nebo maturitní zkouškou či s nástavbovým vzděláním, jako jsou pomaturitní rekvalifikační kurzy. Unijní průměr činí 44,9 %. Od vstupu Česka do EU pokračovaly dřívější tendence v oblasti reprodukčního vývoje. Přetrvával například trend mírného růstu úhrnné plodnosti, který dosahoval v roce 2017 míry 1,69, v EU byl 1,59. Dynamika HDP v Česku byla a zůstává v rámci Unie nadprůměrná. V roce 2018 činila 3,0 %, zatímco průměr EU byl 2,0 %. ► bit.ly/mezinarodni-data Hrubý dluh vládních institucí v roce 2018 (% HDP) • © W Dánsko a Irsko byly v roce 2018 zeměmi s nejnižší mírou inflace 0,7 % Naopak nejvyšší míra inflace v EU byla zaznamenána ve stejném roce v Estonsku 3,4 % flfffc HDP na 1 obyvatele ve standardech kupní síly W v roce 2018 (PPS), EU28 = 100 ^ Míra růstu reálného HDP v roce 2018 (%) 0-2,9 3,0-5,9 6,0-9,0 I 2,4 1,7 ti,5 2,6 Í3,Q^ 1,7 0,9 2,6 6,9 4,1 3,1 1,9 3,9 O 0,9 Itálie min. Ó 121 254 129 127 Česká republika byla v rámci EU v letech 2016-2018 zemí s nejnizsi mírou nezaměstnanosti. Míra zaměstnanosti v roce 2018 - věková skupina 15 let a více (%) Švédsko Nizozemsko Velká Británie Estonsko Dánsko Česko Německo Irsko Rakousko Litva Malta im............................... Lotyšsko Lucembursko 61,9 óTé 6076 6ÓA 59A 59,2 59,2 '5876 5874 '"5778" '"5773" 57,2 5679 '5675 ^ Míra nezaměstnanosti v roce 2018 - věková skupina 15-74 let (%) 6,8 průměr ■=U28 Česko Německo Maďarsko Malta Nizozemsko Polsko Velká Británie Rumunsko Rakousko Dánsko Slovinsko Bulharsko Estonsko Lucembursko 3,4 3,7 3.7 3.8 "379" 4,6 4,2 4.9 5,0 "s7i"' 5,2 5.4 5.5 Slovensko 55,9 Slovinsko 55,8 Finsko 55,1 Portugalsko 55,0 Maďarsko 54,6 Polsko 54,2 Rumunsko 52,7 Bulharsko 52,4 Belgie 51,0 Francie 50,7 Španělsko 49,1 Chorvatsko 46,9 Itálie 44,6 Řecko 41,9 Irsko 5,8 Belgie 6,0 Litva 6,2 Švédsko 6,3 Slovensko 6,5 Portugalsko 7,0 Finsko 7,4 Lotyšsko 7,4 Chorvatsko 8,4 Kypr 8,4 Francie 9,1 Itálie 10,6 Španělsko 15,3 Řecko 19,3 122 v C R byla v roce 2018 zemí s nejnižší mírou dlouhodobé nezaměstnanosti. Naopak v Řecku byla míra dlouhodobé nezaměstnanosti temer pětkrát vyšší než průměr zemí EU. 0 Míra dlouhodobé nezaměstnanosti v roce 2018 (12 měsíců a déle, %) 0 Míra ohrožení chudobou po započtení sociálních dávek*' (rok 2017, %) 0-10 11-20 21 a více 1 Podíl osob s ekvivalizovaným disponibilním příjmem pod hranicí rizika chudoby (60 % mediánu národního ekvivalizovaného disponibilního příjmu) po započtení sociálních dávek 123 Naděje dožití při narození udává, kolika let se pravděpodobně dožije osoba právě narozená. Naděje dožití při narození (rok 2017) max. min. w 69,8 Lotyšsko W76,l Česko max. 86,1 Španělsko mm. 78,4 Bulharsko 82,0 Česko 4h Úhrnná plodnost W (rok 2017)*' 2,0 Ol,90 1,9 i Francie 1,8 1,7 1,6 I ©1,69 Česko 1,5 j 1,4 j ! 1,2 1,1 1,0 1,59 Průměr EU28 11,26 Malta »Součet měr plodnosti podle věku vyjadřuje průměrný počet živě narozených dětí, které by se narodily jedné ženě za předpokladu, že by míry plodnosti podle věku zaznamenané ve sledovaném kalendářním roce zůstaly během jejího reprodukčního věku (15-49 let) neměnné. Průměrný věk žen při narození dítěte vychází z rozložení měr plodnosti podle věku. 124 áf\ Obyvatelstvo ^ podle vzdělání v roce 2018 (vyšší sekundární a nástavbové), klasifikace ISCED (3-4) (%) cz SK PL HU DE RO LV HR SI LT BG AT EE EU 28 Fl SE DK FR NL IT GR GB CY BE IE LU MT PT ES 70,3 67,3 61,7 59,0 57,6 57,5 57,3 57,0 55,8 54,6 54,0 52.5 47.3 44.9 43.1 42.1 42.1 41.5 39.4 39.4 38.6 37.2 36.9 36.5 35.1 34.5 24,5 Obyvatelstvo podle vzdělání v roce 2018 (terciární), klasifikace ISCED (5-8) (%) IE GB Fl LU I SE CY EE LT BE DK NL FR ES LV AT EU 28 Sl GR DE PL BG CR HU MT SK PT CZ IT RO 43.7 42.1 42,0 41,9 40,9 40,6 40,4 38,9 38.2 37.2 35.4 34.2 34.1 32,4 30,9 30,3 30,2 28,9 28,4 28.3 26.4 24,3 23,9 23,8 23,1 22,3 22,2 17,9 16.1 dfffc Hrubé domácí výdaje na výzkum a vývoj (GERD) W (% HDP; rok 2017) 1,0 -1,9 2,0 -2,9 3,0 -3,9 0,6 0,5 Rumunsko, Lotyšsko, Malta min. 2,1 EU28 Metodické a doplňující informace ceny, inflace Míra inflace představuje procentní změnu průměrné hladiny spotřebitelských cen za 12 posledních měsíců proti průměru 12 předchozích měsíců. Vývoj se sleduje prostřednictvím spotřebního koše složeného z vybraných druhů zbožia služeb, tzv. cenových reprezentantů. Jedná se o takové výrobky a služby, které se významnou měrou podílejí na výdajích obyvatelstva a svým rozsahem pokrývají celou sféru spotřeby. Spotřební koš je pravidelně aktualizován. Indexy spotřebitelských cen (životních nákladů) jsou důležitým ukazatelem pro stanovení minimální mzdy, valorizace důchodů nebo např. částek životního minima. cestovní ruch Statistika cestovního ruchu poskytuje především údaje o jeho objemu, charakteristikách, výdajích a o přínosech pro národní hospodářství. ČSÚ sleduje jak kapacity a návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení, tak cesty českých občanů v ČR i do zahraničí prostřednictvím šetření v náhodně vybraných domácnostech. Za hromadná ubytovací zařízení jsou považována ta s 5 a více pokoji a zároveň s 10 a více lůžky. V počtu hostů a přenocování se nerozlišují důvody ubytování, ale nejsou v něm započteni lidé přechodně ubytovaní za účelem zaměstnání nebo řádného studia. Naproti tomu jsou započteni hosté, kteří podstoupili léčbu v léčebných lázních. 12Ó CIZINCI Cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky. Údaje o cizincích zahrnují osoby s cizím státním občanstvím, které mají v ČR trvalé bydliště, dále cizince s vízy nad 90 dnů a přiznaným azylem, rovněž občany zemí Evropské unie s přechodným pobytem a třetích zemí s dlouhodobým pobytem na území ČR. Zdrojem dat o počtu a struktuře cizinců jsou statistiky Ředitelství služby cizinecké policie Ministerstva vnitra, údaje o sňatcích a narozených dětech vycházejí ze zpracování demografické statistiky ČSÚ. DOPRAVA Doprava se dělí do šesti základních skupin (silniční, železniční, letecká, lodní, potrubní a poštovnO. Z pohledu toho, co se přepravuje, se doprava dále dělí na osobní a nákladní. V počtech silničních motorových vozidel jsou zahrnuta všechna motorová vozidla, která měla k 31. prosinci daného roku přidělenu registrační značku. V letecké dopravě jsou uvedeny údaje za tuzemské civilní letecké dopravce zajišťující vnitrostátní a mezinárodní komerční pravidelnou i nepravidelnou přepravu osob nebo nákladu. Údaje o dopravě byly převzaty z datových zdrojů Ministerstva dopravy. HDP, NÁRODNÍ UCTY Hrubý domácí produkt (HDP) je peněžním vyjádřením celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených vdaném období na určitém území. Slouží k měření výkonnosti ekonomiky a ke srovnání míry ekonomického rozvoje celé země, resp. regionu. Představuje souhrn hodnot přidaných zpracováním ve všech odvětvích v činnostech považovaných v systému národního účetnictví za produktivní (tj. včetně služeb tržní i netržní povahy) a čistých daní na produkty, je vyjádřen v kupních cenách. Aby byl vyloučen vliv změn cen, přepočítává se hodnota HDP do stálých cen (např. cen roku 2010) nebo do cen předchozího roku. 127 informační technologie Údaje o informačních technologiích vznikají kombinací řady zdrojů. Data o telekomunikační a internetové infrastruktuře přebírá ČSÚ z Českého telekomunikačního úřadu a doplňuje je údaji ze statistiky rodinných účtů a jiných zdrojů. Informace o přístupu obyvatel ve věku 16 a více let k informačním technologiím a jejich využívání pocházejí z Výběrového šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci (VŠIT). V podnikatelském sektoru se připojení k internetu a provoz webových stránek zjišťuje v podnicích s 10 a více zaměstnanci. kriminalita, nehody Kriminalita zahrnuje registrované trestné činy podle trestního zákona, resp. trestního zákoníku. Ve statistice nehod v silniční dopravě jsou uvedeny všechny nehody v silničním provozu, které byly dopravní policii nahlášeny. Účastník dopravní nehody je povinen nehodu nahlásit dopravní policii, dojde-li ke zranění nebo usmrcení, nebo ke škodě na majetku třetí osoby, nebo při škodě na některém z vozidel (včetně nákladu) převyšující částku 100 tisíc Kč. Požárem se rozumí každé nežádoucí hoření, při kterém došlo k usmrcení či zranění osob nebo zvířat, ke škodám na materiálních hodnotách nebo životním prostředí (případně k bezprostřednímu ohrožení). Zdrojem dat jsou podklady poskytnuté Ministerstvem spravedlnosti, Generálním ředitelstvím Vězeňské služby ČR (kriminalita), Policejním prezidiem ČR, Ministerstvem dopravy (dopravní nehody) a Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru ČR (požáry). 128 KULTURA, SPORT Kulturou se rozumí soubor vybraných, zejména tvůrčích lidských činností. Do kultury řadíme např. literaturu, divadlo, film, umění, činnost knihoven aj. Statistika kultury poskytuje rovněž informace o médiích (tisk, rozhlas, televize). Zdrojem dat jsou statistiky Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS). Do sportu jsou dle definice Rady Evropy řazeny veškeré formy tělesné aktivity, které jsou provozovány příležitostně nebo organizovaně, usilují o vylepšení fyzické kondice a duševní pohody, utvoření společenských vztahů či dosažení výsledků v soutěžích na všech úrovních. Zdrojem použitých dat je Česká unie sportu (ČUS). LESNICTVÍ Do statistiky lesnictví se zahrnují údaje o státních lesích, lesích vlastněných městy a obcemi, soukromými vlastníky a ostatními vlastníky. Zalesňováním se rozumí zalesnění a obnova lesa prováděná uměle (tj. výsev a výsadba lesa); patří sem plochy poprvé i opakovaně zalesněné. Těžba dřeva zahrnuje vytěžené dřevo (nezahrnuje těžební zbytky), včetně těžby vtzv. samovýrobě, těžby kalamitní (hmyzové nebo živelní) a těžby nahodilé. Údaje o stavu a lovu lesní zvěře vycházejí ze statistického zjišťování Ministerstva zemědělství a z datových zdrojů Ministerstva životního prostředí. 129 MZDY A NÁKLADY PRÁCE Průměrná hrubá měsíční mzda vychází z podnikového výkaznictví a představuje podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a platy, příplatky a doplatky, odměny, náhrady mezd a platů, odměny za pracovní pohotovost a jiné složky zúčtované k výplatě. Nezahrnují se náhrady mzdy nebo platu za dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény placené zaměstnavatelem. Medián mezd představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení; to znamená, že polovina hodnot mezd je nižší a druhá polovina je vyšší než medián. Údaje o mediánu mezd vycházejí ze strukturální mzdové statistiky, která poskytuje podrobné informace o mzdách jednotlivých zaměstnanců. ČSÚ data připravuje ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí (mzdová sféra) a Ministerstvem financí (platová sféra). Průměrný evidenční počet zaměstnanců přepočtený je přepočtem průměrného evidenčního počtu zaměstnanců ve fyzických osobách podle délky jejich pracovních úvazků na zaměstnavatelem stanovenou (plnou) pracovní dobu. OBYVATELSTVO Stav a pohyb obyvatelstva, jakož i proměny jeho struktury z hlediska věku a rodinného stavu v čase patří mezi základní charakteristiky, které sleduje demografická statistika. Obyvatelstvo v sobě zahrnuje všechny osoby, které mají v ČR trvalé bydliště bez ohledu na státní občanství, jakož i azylanty, cizince s vízy nad 90 dnů, občany EU s přechodným pobytem a občany ostatních zemí s dlouhodobým pobytem. Údaje o sňatcích, narozených dětech a zemřelých osobách jsou přebírány od matričních úřadů, rozvody od soudů, potraty z Ústavu zdravotnických informácia statistiky a data o vnitřním a zahraničním stěhování od Ministerstva vnitra. ORGANIZAČNÍ STATISTIKA ČSÚ vede Registr ekonomických subjektu (RES), kde jsou evidovány právnické osoby včetně organizačních složek státu a fyzické osoby mající postavení podnikatele. RES je veřejným seznamem, který vytváří a spravuje ČSÚ na základě zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. Registr ekonomických subjektů je průběžně aktualizován daty ze statistických zjišťování a údaji z obchodního rejstříku, živnostenských úřadů a z dalších administrativních zdrojů. Po spuštění základních registrů veřejné správy v polovině roku 2012 se hlavním zdrojem pro jeho aktualizaci stal Registr osob (ROS). PŘÍJMY, VÝDAJE A ŽIVOTNÍ PODMÍNKY DOMÁCNOSTÍ Údaje o životní úrovni obyvatelstva má ČSÚ k dispozici na základě výběrového šetření „Životní podmínky" (tzv. EU-SILC). Šetření každoročně přináší údaje o sociální situaci domácností, zjišťuje výši a skladbu jejich příjmů a informuje o podílu osob ohrožených příjmovou chudobou a sociálním vyloučením. Šetřeny jsou i údaje o charakteristice bydlení a vybavenosti bytu. Obdobné zjišťování zároveň probíhá celkem ve 34 evropských zemích. PRŮMYSL, ENERGETIKA Do průmyslu se zahrnují podniky (bez ohledu na jejich velikost) s převažující činností, která je podle Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) zahrnuta do sekcí B - Těžba a dobývání, C - Zpracovatelský průmysl, D - Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu nebo E - Zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi. Data o energetice z výkazů a dalších zdrojů ČSÚ zahrnuje do energetických bilancí. Jednou za 5 let je organizováno výběrové šetření o spotřebě paliv a energií v domácnostech. 131 sociální zabezpečení Sociální zabezpečení zahrnuje systém důchodového pojištění, nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory a pěstounské péče, nepojistné dávkové systémy (zahrnující dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky pro osoby se zdravotním postižením a příspěvek na péči) a sociální služby. Údaje zveřejněné v této kapitole jsou převzaty z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a České správy sociálního zabezpečení. I I I I stavebnictví, byty Za stavební činnosti jsou podle klasifikace CZ-NACE považovány činnosti v sekci F (41 - výstavba budov, 42 - inženýrské stavitelství, 43 - specializované stavební činnosti). Při výpočtu indexu stavební produkce se vychází z vývoje stavebních prací provedených pracovníky všech podniků s převažující stavební činností (včetně odhadu za živnostníky) převedených do stálých cen (průměr roku 2005). Dokončené byty jsou byty, na které bylo po dokončení výstavby vydáno příslušným stavebním úřadem kolaudační rozhodnutí. Zahrnují byty v nových budovách pro bydlení včetně nástaveb, vestaveb nebo přístaveb, byty v domovech-penzionech a domovech pro seniory a byty v nebytových budovách včetně bytů získaných adaptací nebytových prostor. Údaje jsou získávány úplným zjišťováním na všech stavebních úřadech. 132 ÚZEMÍ, SÍDELNÍ STRUKTURA Obec je definována jako základní územní samosprávné společenství občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Za obce se považují také hlavní město Praha, statutární města, města a městyse. Vojenský újezd je vymezená část území státu určená k zajišťování obrany státu a k výcviku ozbrojených sil podle zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky. Vojenské újezdy tvoří územní správní jednotky, ale od 1. ledna 2016 nejsou ve vojenských újezdech hlášeni k trvalému pobytu žádní obyvatelé. VĚDA, VÝZKUM A INOVACE Statistika vědy, výzkumu a inovací poskytuje základní údaje o klíčových činnostech v oblastech vědy, technologií a inovací v České republice jak z hlediska vstupů, tzn. finančních a kvalifikovaných lidských zdrojů, tak jejich výsledků, jako jsou inovace, udělené patenty či zahraniční obchod s high-tech produkcí. Výdaje na výzkum a vývoj (VaV) zahrnují veškeré běžné (mzdové a ostatní) a kapitálové (investiční) výdaje vynaložené v průběhu sledovaného roku na VaV prováděné ve sledovaných subjektech na území daného státu, a to bez ohledu na zdroj nebo způsob jejich financování. Kromě dat ze statistického výkaznictví ČSÚ (výzkum, vývoj a licence) jsou použity údaje z Úřadu průmyslového vlastnictví ČR (patenty). 133 VOLBY Právní normy v oblasti voleb a celostátního referenda v ČR svěřují všechny činnosti při jejich přípravě a provedení do působnosti volebních orgánů a defi n ují je jako výkon státní správy. Jedním z volebních orgánů je určen iČSÚ a má jako hlavní úkol stanoveno vypracování závazného systému zjišťování a zpracování výsledků voleb, příp. výsledků hlasování v celostátním referendu, vyhotovení programového vybavení a samotné zpracování a poskytování výsledků voleb či referenda. VZDĚLÁVÁNÍ Základem pro českou klasifikaci vzděláníje mezinárodní Klasifikace vzdělání ISCED 2011, která byla vytvořena organizací UNESCO ve spolupráci s Eurostatem a OECD. Tato klasifikace slouží pro zařazování vzdělávacích aktivit do mezinárodně uznávaných skupin. Údaje o vzdělávání přebírá ČSÚ ze statistik Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Jedná se především o počty škol podle jednotlivých druhů, počty tříd, žáků a studentů ve školách, dále údaje o přijatých do 1. ročníků, absolventech škol, počtech pedagogických pracovníků atd. ZAHRANIČNÍ OBCHOD SE ZBOŽÍM Zahraniční obchod se zbožím vypovídá o vývozní a dovozní výkonnosti české ekonomiky, tedy i o obchodní bilanci zahraničního obchodu. Sleduje skutečný obchod se zbožím realizovaný mezi českými a zahraničními subjekty, tj. změnu vlastnictví mezi rezidenty a ne-rezidenty. Ve statistice zahraničního obchodu se zbožím není podstatné, zda zboží fyzicky překročilo hranice, proto je za vývoz považována jak hodnota vyvezeného zboží hlášená při přechodu hranic přímo rezidenty z dat Intrastatu a Extrastatu, tak hodnota zboží nakoupeného zahraničními subjekty na území České republiky z daňových přiznání k dani z přidané hodnoty odevzdaných nerezidenty v České republice. ZAMĚSTNANOST, NEZAMĚSTNANOST Statistické údaje o zaměstnanosti a nezaměstnanosti se v rámci ČSÚ publikují především z výsledků Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS), a to již od roku 1992. Šetření probíhá v náhodně vybraných domácnostech napříč republikou kontinuálně v průběhu celého roku. Hlavním cílem VŠPS je získávání pravidelných informací o situaci na trhu práce, umožňujících její analýzu z různých hledisek, zejména ekonomických, sociálních a demografických. Přístup uplatněný ve VŠPS umožňuje sledovat reálnou situaci domácností a respondentů a vytvářet informační předpoklady pro formulování zásad a opatření sociální politiky a politiky zaměstnanosti. ZDRAVOTNICTVÍ, PRACOVNÍ NESCHOPNOST Údaje o zdravotním stavu obyvatelstva a o činnosti poskytovatelů zdravotních služeb jsou čerpány z Národního zdravotnického informačního systému. ČSÚ zpracovává údaje o nově hlášených případech pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz, vybrané ukazatele finančního hospodaření zdravotních pojišťoven a výdaje na zdravotnictví podle systému zdravotnických účtů. Informace o výdajích na zdravotnictví vycházejí z údajů Ministerstva financí, Ministerstva práce a sociálních věcí a zdravotních pojišťoven. Všechny ostatní údaje z oblasti zdravotnictví přebírá ČSÚ z Ústavu zdravotnických informácia statistiky ČR. 135 ZEMĚDĚLSTVÍ Základní evidenční jednotkou v zemědělské statistice je zemědělský subjekt vymezený alespoň jednou z uvedených prahových hodnot, a to výměra od 1 ha obhospodařované zemědělské půdy, 1 500 m2 pěstovaných intenzivních plodin (sady, zelenina, květiny), 1 000 m2 vinic, 300 m2 skleníků a pařenišť, chov od 1 ks skotu, 2 ks prasat, 4 ks ovcí a koz, 50 ks drůbeže, 100 ks králíků, 100 ks kožešinových zvířat. Údaje jsou zjišťovány převážně výběrovým způsobem. Celoplošná strukturální šetření podchycující veškeré hospodařící zemědělské subjekty jsou zabezpečována v delších časových intervalech v rámci agrocenzů. Od roku 2002 se údaje šetří a dopočítávají pouze za zemědělský sektor, nezahrnují domácnosti mimo zemědělský sektor, které pěstují zemědělské plodiny nebo chovají zvířata v rámci svých hobby aktivit. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je rozlišováno šest kategorií zvláště chráněných území. Národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO) jsou označovány jako velkoplošná chráněná území. Za maloplošná chráněná území jsou považovány národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Zdrojem údajů je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Statistické zjišťování o odpadech a druhotných surovinách je prováděno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady 2150/2002/ES, o statistice odpadů, a se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/2008/ES, o odpadech. Odpad je jakákoliv látka nebo předmět, kterých se držitel zbavuje nebo má v úmyslu se zbavit nebo se od něho požaduje, aby se jich zbavil. Komunálním odpadem se dle rozhodnutí Komise č. 753/2011 /EU rozumí odpad vyprodukovaný v domácnostech a podobný odpad (odpad srovnatelný s odpadem z domácností, s výjimkou odpadu z výroby a odpadu ze zemědělstvo. Údaje o vodovodech a kanalizacích pocházejí ze statistického zjišťování ČSÚ, které zahrnuje provozovatele vodovodních sítí a obce. REGIONÁLNÍ STATISTIKY Území České republiky je od 1. ledna 2000 členěno do 14 krajů, a to na základě ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků. Podrobněji pak byly podmínky fungování krajů, struktura jejich orgánů apod. definovány zákonem o krajích (krajském zřízení) č. 129/2000 Sb. Poprvé proběhly volby do nových zastupitelstev krajů v listopadu 2000. Na základě výsledků voleb byla ustavena zastupitelstva, zvoleny rady a hejtmani jednotlivých krajů. Výjimku v krajském uspořádání tvoří kraj hlavní město Praha, jehož orgány jsou voleny podle zákona o volbách do zastupitelstev obcí. MEZINÁRODNÍ SROVNÁNÍ ČSÚ poskytuje data také mezinárodním organizacím a sdružením. V rámci Evropského společenství koncentruje data jednotlivých členských zemí Statistický úřad Evropských společenství - Eurostat. Přestože je velká část statistik metodicky koordinována mezi členskými zeměmi, v některých případech se data publikovaná ČSÚ mohou lišit od údajů zveřejňovaných Eurostatem. Příčinou jsou metodické rozdíly. Zdrojem informací v této kapitole jsou právě data převzatá z databází Eurostatu. Podrobněji se s metodikou jednotlivých statistik a ukazatelů můžete seznámit na webu ČSÚ v nabídce Statistiky nebo v nabídce Klasifikace, číselníky. 137 Zkratky STÁTY AT Rakousko BE Belgie BG Bulharsko CY Kypr CZ Česká republika DE Německo DK Dánsko EE Estonsko ES Španělsko EU Evropská unie Fl Finsko FR Francie GB Velká Británie GR Řecko HR Chorvatsko HU Maďarsko IE Irsko IT Itálie LT Litva LU Lucembursko LV Lotyšsko MT Malta NL Nizozemsko PL Polsko PT Portugalsko RO Rumunsko SE Švédsko SI Slovinsko SK Slovensko KRAJE HKK Královéhradecký kraj JHČ Jihočeský kraj JHM Jihomoravský kraj KVK Karlovarský kraj LBK Liberecký kraj MSK Moravskoslezský kraj OLK Olomoucký kraj PAK Pardubický kraj PHA Hlavní město Praha PLK Plzeňský kraj STČ Středočeský kraj ULK Ústecký kraj VYS Kraj Vysočina ZLK Zlínský kraj OKRESY BO okres Brno-venkov CK okres Český Krumlov CR okres Chrudim DO okres Domažlice JN okres Jablonec nad Nisou KV okres Karlovy Vary LB okres Liberec MB okres Mladá Boleslav NB okres Nymburk PE okres Pelhřimov PJ okres Plzeň-jih PR okres Přerov PT okres Prachatice PY okres Praha-východ PZ okres Praha-západ RO okres Rokycany ST okres Strakonice TA okres Tábor TC okres Tachov TR okres Třebíč VY okres Vyškov 138 Ostatní zkratky CIF Dovoz zboží vyjádřený v hodnotě na hranici dovážející země CR Cestovní ruch CZ-CPA Klasifikace produkce CZ-ISCO Klasifikace zaměstnání CZ-NACE Klasifikace ekonomických činností ČSSZ Česká správa sociálního zabezpečení ČSÚ Český statistický úřad EU Evropská unie EU-SILC European Union - Statistics on Income and Living Conditions (Výběrové šetření životních podmínek) FOB Vývoz zboží vyjádřený v hodnotě na hranici vyvážející země FTE Full-time equivalent (přepočet na plný pracovní úvazek) GERD Gross Domestic Expenditure on R&D (hrubé domácí výdaje na výzkum a vývoj) HDP Hrubý domácí produkt HUZ Hromadná ubytovací zařízení CHKO Chráněná krajinná oblast ICT Informačnía komunikačnítechnologie ISCED International Standard Classification of Education (Mezinárodní standardní klasifikace vzdělání) ISPV Informační systém o průměrném výdělku LFS Labour Force Survey (Výběrové šetření pracovních sil) MHD Městská hromadná doprava MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí NP Národní park PSTN Veřejná komutovaná telefonní síť RES Registr ekonomických subjektů ROS Registr osob VaV Výzkum a vývoj VŠCR Výběrové šetření cestovního ruchu VŠPS Výběrové šetření pracovních sil WHO World Health Organization (Světová zdravotnická organizace) 139 Zdroje dat převzatých z ministerstev a dalších institucí Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Česká správa sociálního zabezpečení Česká unie sportu Český hydrometeorologický ústav Český telekomunikační úřad Český úřad zeměměřický a katastrální Energetický regulační úřad Eurostat Generální ředitelství Vězeňské služby ČR Hasičský záchranný sbor ČR Ministerstvo dopravy Ministerstvo financí Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo vnitra Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí Národní informační a poradenské středisko pro kulturu Policie ČR Ředitelství služby cizinecké policie Úřad práce České republiky - generální ředitelství Úřad průmyslového vlastnictví ČR Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR 140 www.och ra n a pri rody.cz www.cssz.cz/cz www.cuscz.cz/ www.chmi.cz www.ctu.cz/ www.cuzk.cz www.eru.cz ec.europa.eu/eurostat/ www.vscr.cz/ www.hzscr.cz/ www.mdcr.cz/ www.mfcr.cz www.mpsv.cz/ www.mpo.cz/ portal.justice.cz www.msmt.cz www.mvcr.cz www.mze.cz www.mzp.cz/ www.nipos-mk.cz/ www.policie.cz www.policie.cz/sluzba-cizinecke-policie.aspx www. u ra d p ra ce.cz/ www.upv.cz/cs.html www.uzis.cz/ Kontakty ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81 100 82 Praha 10 tel.: 274 051 111 | www.czso.cz Evropská statistika (ESDS), mezinárodní srovnání tel.: 274 052 347 e-mail: esds@czso.cz Odpovědi na telefonické, e-mailové i písemné dotazy a zpracování informací podle individuálních požadavků; konzultace a poradenská činnost tel.: 274 052 304, 274 054 345, 274 052 757, 274 052 354 e-mail: infoservis@czso.cz SafeCentrum e-mail: safecentrum@czso.cz ÚSTŘEDNÍ STATISTICKÁ KNIHOVNA tel.: 274 052 361 e-mail: knihovna@czso.cz Prodejna publikací ČSÚ tel.: 274 052 361 e-mail: prodejna@czso.cz Předplatné a distribuce statistických publikací tel.: 274 052 783, 274 052 733 e-mail: objednavky@czso.cz Distribuce databází RES a RSO, specializované výběry tel.: 274 052 733,485 238 821 e-mail: resinfo@czso.cz Informační služby v regionech Hl. m. Praha | Na padesátém 81,100 82 Praha 10, tel.: 274 054 163,274 054 223 e-mail: infoservispraha@czso.cz | www.praha.czso.cz Středočeský kraj | Na padesátém 81,100 82 Praha 10, tel.: 274 054 175 e-mail: infoservisstc@czso.cz | www.stredocesky.czso.cz České Budějovice | Žižkova 1,370 77 České Budějovice, tel.: 386 718 440 e-mail: infoserviscb@czso.cz | www.cbudejovice.czso.cz Plzeň I Slovanská alej 36,326 64 Plzeň, tel.: 377 612 108,377 612 145 e-mail: infoservisplzen@czso.cz | www.plzen.czso.cz Karlovy Vary | Závodní 360/94,360 06 Karlovy Vary, tel.: 353 114 529,353 114 525 e-mail: infoserviskv@czso.cz | www.kvary.czso.cz Ústí nad Labem | Spálová 2684,400 11 Ústí nad Labem, tel.: 472 706 176,472 706 121 e-mail: infoservisul@czso.cz | www.ustinadlabem.czso.cz Liberec | nám. Dr. Edvarda Beneše 585/26,460 01 Liberec 1, tel.: 485 238 811 e-mail: infoservislbc@czso.cz I www.liberec.czso.cz 142 Hradec Králové | Myslivečkova 914,500 03 Hradec Králové 3, tel.: 495 762 322,495 762 317 e-mail: infoservishki@czso.cz | www.hradeckralove.czso.cz Pardubice | V Ráji 872,531 53 Pardubice, tel.: 466 743 480,466 743 418 e-mail: infoservispa@czso.cz | www.pardubice.czso.cz Jihlava | Ke Skalce 30,586 01 Jihlava, tel.: 567 109 062,567 109 073 e-mail: infoservisvys@czso.cz | www.jihlava.czso.cz Brno I Jezuitská 2,601 59 Brno, tel: 542 528 115,542 528 200 e-mail: infoservisbrno@czso.cz I www.brno.czso.cz Olomouc iJeremenkova 1142/42,772 11 Olomouc, tel.: 585 731 516,585 731 511 e-mail: infoservisolomi@czso.cz | www.olomouc.czso.cz Zlín I tř. Tomáše Bati 1565,761 76 Zlín, tel.: 577 004 932,577 004 935 e-mail: infoservis-zl@czso.cz | www.zlin.czso.cz Ostrava | Repinova 17,702 03 Ostrava, tel: 595 131 230,595 131 223 e-mail: infoservis_ov@czso.cz I www.ostrava.czso.cz 143 ČESKO V ČÍSLECH Vydal: Český statistický úřad, 2020 První vydání, Praha 2020 Kód publikace: 320203-19 ISBN: 978-80-250-2962-6 Autor: Kolektiv autorů Odpovědná redaktorka: Mgr. Ing. Jana Kučerová Grafická úprava: Veronika Wólfelová, Helena Mešková Jazyková úprava: Vladimír Salavec Počet stran: 144 Tisk: P.O.S. FACTORY, s.r.o.