ZeC016 Ekonomická geografie - CR > Ulica v meste s efektom rozostrenia pohybu. KGE, PED MUNI, 2022 Ak chcete zmeniť obrázok na tejto snímke, vyberte obrázok a odstráňte ho. Potom kliknutím na ikonu Obrázky v zástupnom objekte vložte vlastný obrázok. Definice cestovního ruchu •Synonymum – turizmus •Široký pojem, mnoho forem – problém s definicí •Komplexní společenský jev, který je souhrnem aktivit a jeho účastníků a souhrnem procesů budování a provozování zařízení se službami pro tyto účastníky včetně souhrnu aktivit osob, které tyto služby poskytují a zajištují, aktivit spojených s využívaním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, souhrn politicky a veřejně správných aktivit a reakcí místní komunity a ekosystémů na uvedené aktivity (Zelenka, Pásková, 2012) •Je společenskou aktivitou, která podmiňuje přemisťovaní obyvatelstva do častí krajinné sféry, charakterizovaných interakcemi prvků, schopnými vyvolat dočasnou změnu místa pobytu (Mariot, 1983) •Aktivity lidí cestujících a zůstávajících na místech mimo jejich obvyklého prostředí, méně než jeden souvislý rok, z důvodu trávení volného času, práce a jiných účelů (WTO, 1995) Definice cestovního ruchu •„složené odvětví“ začínající primárními vstupy (půda, práce, kapitál), pokračující transformací na „meziprodukty“ (materiálně technická základna cestovního ruchu), dále vytvořením přechodných výstupů (prohlídky s průvodcem, kulturní akce, festivaly apod.) až po konečnou spotřebu turisty se závěrečným výstupem – zážitky (Mathieson, Wall, 2006) •cestovní ruch je geografický fenomén, jestliže se humánní geografie zabývá především ekonomickými, sociálními, kulturními a politickými vztahy mezi lidmi a mezi lidmi a prostorem a místy, pak každoroční migrace milionů turistů po celém světě, které jsou označovány činností cestovní ruch, jsou procesem, jež by neměli humánní geografové opomíjet (Williams, 2009) Destinace cestovního ruchu •Destinace cestovního ruchu •v užším smyslu rozumí jako cílová oblast v daném regionu, typická významnou nabídkou atraktivit cestovního ruchu a služeb cestovního ruchu •v širším smyslu je za destinaci považována země, regiony, lidská sídla a další oblasti, které jsou typické velkou koncentrací atraktivit cestovního ruchu, rozvinutými službami cestovního ruchu a další infrastrukturou, jejichž výsledkem je velká dlouhodobá koncentrace návštěvníků Volný čas a rekreace •Volný čas •Čas, v kterém člověk nevykonává činnosti pod tlakem pracovních závazků či nutnosti zachovaní svého biofyziologického či rodinného systému (Zelenka, Pásková, 2012) •Rekreace •Druhy činností anebo odpočinku, které přináší fyziologické zotavení a psychické uvolněni a představují tak protiváhu běžného života (Wokoun, Vystoupil, 1987) • Volný čas a rekreace Geografie cestovního ruchu •Jedna z nejmladších disciplín geografie (30. léta) •Dynamičtější rozvoj 80. léta •Výzkum teritoriálních aspektů interakcí mezi cestovním ruchem a krajinou, cílem geografických výzkumů cestovního ruchu je určit zákonitosti vývoje těchto interakcí •Pro geografii cestovního ruchu není podstatným přemisťovaní obyvatelstva, kterým se víc zaobírá geografie dopravy, ale interakce, které tento pohyb vyvolávají Interdisciplinarita výzkumu cestovního ruchu Zdroj: Pásková 2002; Vystoupil, 2008 Vznik fenoménu •Rané formy „cestovního ruchu“ •Náboženské poutě •Zachyceny například Geoffrey Chaucerem: „The Canterbury Tales“ (1387–1400) 200px-Geoffrey_Chaucer_-_Illustration_from_Cassell%27s_History_of_England_-_Century_Edition_-_publi shed_circa_1902 Cestovní ruch v moderním pojetí •Podmínky pro vznik: •Dostupnost dopravy pro široké masy obyvatelstva •Introdukce nových typů hromadné dopravy a rozvoj dopravních sítí •Vznik kategorie volného času v souvislosti se změnou motivací obyvatelstva •Vznik nového podnikatelského sektoru • •Uvedené podmínky byly naplněny především v souvislosti s průmyslovou revolucí a modernizačními procesy s ní spojenými •Rozvoj výrobních vztahů zapříčinil zkracování pracovní doby •Byly uspokojeny základní životní potřeby tudíž mohly být saturovány i některé další z hlediska čistého přežití méně důležité • Cestovní ruch ve 20. století a dnes •Po obou světových válkách vždy skokově vzrostl význam cestovního ruchu v životě obyvatel i ve světové ekonomice •Jeho hlavním úkolem je regenerovat fyzické i duševní síly, které jsou vyčerpány v souvislosti s negativními vlivy ekonomické činnosti: urbanizační procesy (koncentrace obyvatelstva), poškození životního prostředí, odtržení lidí od přírody apod.) •Cestovní ruch se stal masovým jevem •Cestovní ruch je dnes v rámci celé planety nejrychleji se rozvíjejícím ekonomickým odvětvím • (UNWTO, 2018:3) Cestovní ruch ve 20. století a dnes Cestovní ruch ve 20. století a dnes https://www.statista.com/statistics/1099933/travel-and-tourism-share-of-gdp/ Motivace v cestovním ruchu •Fyziologické potřeby – odpočinek, uvolnění, zotavení jako hlavní důvod pro výběr dovolenky a tak účasti na cestovním ruchu •Bezpečí – výběr bezpečné destinace (terorizmus anebo vysoká kriminalita působí jako překážka cestovného ruchu) •Vztahy – příležitost rozvoje vztahů s rodinou a přáteli, připadne možnost navázání nových známostí a přátelství •Úcta – různé zážitky z cestovaní můžou posilovat naši sebedůvěru, plnit potřeby uznaní, poznávaní a porozumění •Seberealizace – rozvoj osobnosti (Holden, 2005) Maslowova hierarchie potřeb Motivace v cestovním ruchu •V případě cestovního ruchu tvoří motivaci kombinace vnějších a vnitřních faktorů, vedoucích k realizovaní cestovaní u účastníka cestovného ruchu •Dělení motivačních faktorů (Pham, 2006) •Fyzické – relaxace, klima, sport a zdraví •Emocionální – nostalgie, estetika, milostný vztah, fantazie •Kulturní – gastronomie, prohlídky památek, poznávaní historie •Osobní – návštěva známých anebo příbuzných •Osobní rozvoj – učení se cizích jazyků Důvody a způsoby cestovaní Nejnavštěvovanější destinace Nejnavštěvovanější destinace Nejnavštěvovanější destinace Typologie cestovního ruchu Typologie cestovního ruchu (GALVASOVÁ a kol., 2008) Druhy cestovního ruchu Formy cestovního ruchu Typy cestovního ruchu - Dle místa realizace - Rekreační cestovní ruch - Aktivní cestovní ruch - Dle původu účastníků - Kulturní cestovní ruch - Incentivní cestovní ruch - Dle vlivu na platební bilanci - Společensky orientovaný cestovní ruch - Poznávací cestovní ruch - Dle počtu účastníků - Sportovní cestovní ruch - Venkovský cestovní ruch - Dle místa realizace - Ekonomicky orientovaný cestovní ruch - Veletržní a kongresový cestovní ruch - Dle délky trvání - Specificky orientovaný cestovní ruch - Lázeňský a rekreační cestovní ruch - Dle způsobu zabezpečení - … - Dle způsobu financování - Dle převahy místa pobytu - Dle věku účastníků Typologie cestovního ruchu •Druhy cestovního ruchu - klíčovým kritériem je jevový průběh cestovního ruchu a způsob jeho realizace v závislosti na geografických, ekonomických, společenských a jiných podmínkách, jakož i jeho účinky •Formy cestovního ruchu – klíčovým kritériem je motivace návštěvníka •Typy cestovního ruchu – používané jen některými autoři, také podle motivace návštěvníka • Druhy cestovního ruchu •Podle místa realizace: •domácí cestovní ruch •zahraniční cestovní ruch •Z hlediska vztahu k ekonomice státu: •příjezdový cestovní ruch (aktivní zahraniční) - příjezdy a pobyt zahraničních návštěvníků; z pohledu daného státu jde o přínos platebních prostředků •výjezdový cestovní ruch (pasivní zahraniční) - vycestování (výjezdy) vlastních občanů do zahraničí a jejich pobyt v zahraničí; z pohledu daného státu jde o výdej platebních prostředků do zahraničí •Souhrn veškerého zahraničního cestovního ruchu bývá označován jako tzv. mezinárodní cestovní ruch. Dále se vyčleňuje tzv. tranzitní CR - je spojený s průjezdem území určitého státu, který nezahrnuje pobyt a je obvykle omezen určitým počtem hodin · Druhy cestovního ruchu •Podle způsobu účasti a formy úhrady nákladů: •volný (komerční) cestovní ruch - všechny náklady si účastníci hradí ze svých příjmů a o místě, termínu, apod. se svobodně rozhodují; •vázaný cestovní ruch - úhrada účastníka je plně hrazena nebo doplňována ze společenských fondů, např. lázeňské léčení •Podle způsobu a organizace zabezpečení služeb: •neorganizovaný cestovní ruch - vše potřebné si účastník cestovního ruchu zajišťuje sám, resp. pouze částečně využívá služeb cestovní kanceláře, touroperátora (např. k prodeji jízdenek, letenek, apod.); •organizovaný cestovní ruch - cestu i pobyt zajišťuje určitá organizace (např. cestovní kancelář). •Samostatně se někdy vyčleňuje ještě tzv. cestovní ruch mimo veřejné formy jedná se o chataře a chalupáře, patří sem např. i turisté ubytování u příbuzných a známých, apod. - jde o cestovní ruch, kdy není potřeba organizovat ubytování ani v zásadě žádné jiné služby Druhy cestovního ruchu •Podle velikosti skupiny: •skupinový (hromadný) cestovní ruch - v rámci tohoto cestovního ruchu cestuje formální nebo neformální skupina (např. školní skupina vers. neformální skupina známých); •individuální cestovní ruch - v tomto případě cestuje účastník sám nebo se svou rodinou. •Podle délky účasti •krátkodobý cestovní ruch - je zpravidla charakterizován pobytem do tří dnů mimo trvalé bydliště (tedy nejvýše dvě přenocování); •dlouhodobý cestovní ruch - předpokládá zpravidla cestovní pobyt delší než tři dny mimo trvalé bydliště, nikoliv však delší než 6 měsíců (rozdílnost dle legislativ jednotlivých zemí, už při pobytu nad 90 dnů lze hovořit o tzv. dlouhodobém pobytu). · Druhy cestovního ruchu •Podle časového rytmu : •každodenní •víkendový •týdenní •dlouhodobější •Podle rozložení během roku: •sezónní (především letní a zimní sezóna) •celoroční · Základní formy cestovního ruchu •městský a kulturně-poznávací cestovní ruch – kulturní dědictví, historická města, kulturně-historické památky včetně technických a církevních, muzea, divadla atd. •přírodní cestovní ruch – členěný na letní rekreaci u vody, zimní a letní rekreaci a cestovní ruch v horách, venkovský a vinařský cestovní ruch •sportovní cestovní ruch – zahrnuje aktivní dovolenou a všechny formy nejrozšířenějších sportů (např. turistika, cykloturistika, hipoturistika, zimní a vodní sporty, lov, golf) •lázeňský cestovní ruch – zdravotní pobyty v lázních, wellness, zdravotní cestovní ruch atd. •kongresový a incentivní cestovní ruch – zahrnující i obchodní cestovní ruch Specifické formy cestovního ruchu •akční cestovní ruch •dobrodružný cestovní ruch •dobrovolnický cestovní ruch (volunteer tourism) •gurmánský cestovní ruch/gastroturizmus •náboženský cestovní ruch •prožitkový nákupní cestovní ruch •tematický cestovní ruch •zážitkový cestovní ruch •temný cestovní ruch (dark tourism) •filmový cestovní ruch Odvětví cestovního ruchu Multiplikační efekt MMR, 2013 Předpoklady cestovního ruchu •Lokalizační •Přírodní •Kulturně-historické •Selektivní •Demografické •Urbanizační •Ekonomické •Sociálně-kulturní a sociálně-politické •Realizační •Komunikační •Základní a doprovodní infrastruktura cestovního ruchu Přírodní zdroje a předpoklady CR •Jedním hlavních úkolů geografie cestovního ruchu je studium přírodního rekreačního potenciálu (kapacita, kvalita, délka využitelnosti) •Při cestovním ruchu jako celospolečenském jevu vystupují jako hlavní lokalizační faktor (předpoklad pro formování rekreačních procesů) •Jsou postupně transformovány činností člověka – antropogenizovaný přírodní potenciál • • Přírodní zdroje a předpoklady CR •Reliéf – morfologie krajiny má různé využití a podmiňuje výskyt dalších ostatních rekreačních prvků (říční síť, vegetace, rozmístění sídel apod.) •Zájem lidí z morfologicky odlišných forem reliéfu •Hory, pohoří – zimní sporty, turistika, horolezectví •Typ pláží (písečná, štěrkovitá, skalnatá) •Klimatické poměry – základní přírodní předpoklad, horizontální a vertikální zonálnost podnebí a působení klimatických prvků v lokalitě •Průměrná teplota, srážky, počet dní so sněhovou pokrývkou, vlhkost vzduchu apod. • Přírodní zdroje a předpoklady CR •Vodstvo – jeden z rozhodujících vlivů •Největší význam moře – především dlouhodobé pobyty •Řeky a vnitrozemské vodní plochy – krátkodobá rekreace •Koupání, vodní sporty, rybolov, vodní turistika + termální prameny (lázně) •Rostlinstvo – dotváří charakter krajiny •Základní prvek – les (hlavně v mírném pásmu), rozmístění + druhová skladba •V zázemí měst – příměstská denní a víkendová rekreace •Živočišstvo – nejmenší význam •Speciální rekreační činnosti – možnost lovu zvěře a rybolovu • • Potenciál rekreační plochy Atlas cestovního ruchu ČR, Vystoupil, 2006 Kulturně-historické předpoklady CR •Vznikly činností člověka •Charakteristické bodové rozložení (přírodní mají liniové a areálové) •Přitahují určitý okruh návštěvníků a samy o sobě vystupují jako součást potenciálu krajiny a určují směry jejich funkčního využití •Kulturně historické památky •Kulturní zařízení a kulturní akce •Sportovní akce • • Kulturně-historické předpoklady CR •Kulturně-historické památky – specifické místo, působí pohyby za poznáváním a poučením v mezinárodním a domácím cestovním ruchu •Seznamování s historií, architekturou, technickými památkami a kulturou •Zejména architektonická díla (městské historické celky, hrady, zámky, sakrální stavby) •Kulturní zařízení a kulturní akce – velmi pestré a rozdílná funkce v cestovním ruchu •Muzea, galerie •Divadla, koncerty, festivaly •Folklorní slavnosti, kongresy, sympozia •Sportovní akce – stále větší místo v rámci cestovního ruchu + rozvíjení přátelských vztahů mezi kulturami • • Selektivní faktory a předpoklady CR •Zdroje, předpoklady a impulsy, které uvádějí v činnost rekreační a turistické procesy •Veškeré socioekonomické zdroje, předpoklady a možnosti, ovlivňující zejména rozdílnou intenzitu účasti obyvatelstva na cestovním ruchu a rekreaci •Jde je rozdělit na: •Demografické faktory •Urbanizační faktory •Ekonomické faktory •Sociálně-kulturní a sociálně-politické podmínky Selektivní faktory a předpoklady CR •Demografické faktory – demografická struktura má vliv na účasti obyvatelstva na cestovním ruchu •Jiné rekreační nároky – rodina s dětmi, mladí svobodní a staré obyvatelstvo •Urbanizační faktory – diferenciačním faktorem je urbanizace •Zcela jiné nároky venkovského a městského obyvatelstva •Krátkodobá víkendová rekreace – 5-10 % venkovského a 40 %městského obyv. •Druhé bydlení – doména městského obyvatelstva •Role velikosti města a socioekonomická struktura Selektivní faktory a předpoklady CR •Ekonomické faktory – souvis s urbanizací – změna geografického prostředí (typ industriální krajiny) •Antropogenní formy dominují nad přírodními strukturami •Změna způsobu života – rozvoj rekreačních forem, kontaktů s přírodou, historií a kulturou v geografickém prostředí •Dynamický a masový charakter cestovního ruchu •Sociálně kulturní a sociálně-politické podmínky – oficiální státní politika, hmotná a kulturní vyspělost obyvatelstva a fond volného času •Sociální politika vytváří podmínky masové účasti na cestovním ruchu •Existuje přímá úměrnost mezi životním standardem obyvatelstva a jeho účastí na cestovním ruchu •Aktivita pohybu s vazbou na ekonomickou aktivitu, sociální a zaměstnaneckou strukturou a vzdělání a kulturu Realizační faktory a předpoklady CR •Umožnují svou existencí vlastní uskutečnění cestovního ruchu a rekreace •Vytvářejí spojovací článek mezi oblasti zájmu o cestovní ruch a rekreaci a cílovými oblastmi cestovního ruchu a rekreace •Realizují se prostřednictvím komunikačních předpokladů a materiálně-technické základny, resp. základní a doplňkové infrastruktury cestovního ruchu Realizační faktory a předpoklady CR •Komunikační předpoklady •Dopravní síť a prostředky – základním předpokladem realizace a rozvoje cestovního ruchu a rekreace •Analýzy rozmístění komunikačních sítí a dostupnost turistických a rekreačních míst a oblastí •Specifický význam dopravy u mezinárodního cestovního ruchu •Zakládaní a doprovodní infrastruktura cestovního ruchu •Mimo přírodní sféry je nutné vytvořit další skupinu předpokladů, které by zabezpečovali co nejefektivnější využívání středisek a oblastí cestovního ruchu a tím je infrastruktura cestovního ruchu •V širším smyslu – všechny hmotné prostředky které se podílejí na tvorbě a realizaci služeb cestovního ruchu •V užším smyslu – hmotné prostředky které slouží potřebám výlučně cestovního ruchu •Základní úlohou infrastruktury je utváření věcných předpokladů na zabezpečení účasti obyvatelstva na cestovním ruchu, na zabezpečení tvorby a realizace služeb Nejnavštěvovanější turistické cíle Klasifikace, typologizace a regionalizace oblastí a středisek cestovního ruchu •V ČR - devět základních funkčních typů středisek cestovního ruchu: •střediska letní rekreace u vody •horská střediska letní a zimní rekreace •historická města a střediska mezinárodního a národního významu •historická města nadregionálního významu •ostatní města •přírodní atraktivity (jeskyně, skalní města) •lázeňská střediska •ostatní turistická střediska •nejvýznamnější střediska druhého bydlení Negativní vlivy cestovního ruchu •Vlivy na přírodní prostředí •Biodiverzita (ničení ekosystémů) •Fyzické poškození krajiny a eroze (destrukce vegetačního krytu) •Turistické znečistění (emise, odpady) •Přírodní zdroje (především voda) •Změny krajinného rázu (nevhodná architektura v krajině) •Vlivy na socio-kulturní prostředí •Sociální (turistická iritace) •Kulturní (akulturace, inscenizace) •Ekonomické (destabilizace pracovního trhu, kongesce veřejných prostor, komunikací) •Urbanistické (vytlačování obytné funkce) Udržitelný rozvoj cestovního ruchu a jeho vlivy na geografické prostředí •Problematika udržitelného cestovního ruchu celosvětově jedno z nejvýznamnějších paradigmat v geografii cestovního ruchu •Výzkumná témata: •objasnění rostoucího významu, podstaty a principů dlouhodobě „udržitelného“ cestovního ruchu •jeho úlohy v dlouhodobě „udržitelném rozvoji“ lokality či regionu •Mnohostrane analýzy a hodnocení negativních dopadů cestovního ruchu na přírodní a zejména sociální prostředí, také aplikace moderních výzkumných modelů, teoretických přístupů a konceptů a diskutuje možnosti hledání zákonitostí v oblasti zjištěných dopadů (při zohlednění časoprostorového kontextu) a způsobů jejich verifikace • Aktuální trendy v teorii a výzkumu geografie cestovního ruchu •Výzkumné aktivity jsou ve velké míre chápány jako aplikovaný výzkum •Interdisciplinarita – vzdělávací programy v managementu cestovního ruchu, hotelnictví a volného času •Geografické aspekty volného času a cestovního ruchu z pohledu prostorových změn poptávky a nabídky, spotřeby produktů, výzkumu motivů v rámci rozhodovacích procesů o cestování a distribuce výkonů •Kvalitnější hodnocení ekonomických efektů cestovního ruchu •Negativní vliv cestovního ruchu – sociální, kulturní, fyzická geografie Rajonizace cestovního ruchu v ČR •zařazení regionů / rajony, oblasti / do čtyř kategorií podle vhodnosti pro cestovní ruch •I. - mezinárodní význam (Praha, NP, UNESCO, ZČ lázně) •II. - národní význam (Říp, hrady , zámky, lázně, CHKO …) •III. - oblastní význam (Nechanice, Králův Dvůr, Svitavy …) •IV. - lokální význam (kostely, chráněná naleziště, městská muzea …) •hodnotící faktory •přírodní podmínky (hory, lesy, vodní plochy…) •výsledky lidské činnosti (kulturne-historické, lázně, přehrady…) •vybavenost (ubytování, stravování, lanovky, půjčovny+služby) •dopravní předpoklady = realizační předpoklady •negativní faktory (ceny, kriminalita, hmyz, ŽP ) • I. kategorie •Praha, Český Krumlov, Brno + další památky UNESCO •Národní parky •KRNAP •Šumava •Podyjí •České Švýcarsko •Lázně (ZČ, Teplice, Luhačovice, Libverda, Velichovky, Jánské Lázně apod.) •Jeseníky •Valašsko + Beskydy • •Krušnohoří •Český ráj •Jihočeské rybníky •Křivoklátsko •Dolní Vltava •Jizerské hory •Posázaví •ČM vrchovina •Orlické hory •Moravský kras • •Pošumaví •Horní Vltava •Střední Vltava •Č. Středohoří •Pálava •Bílé Karpaty • II. kategorie •Lužické hory •Doksy a okolí •Podkrkonoší •Broumovsko •Mělnicko •Horní Střela •Stříbrsko •Český les •Kaplicko •Brdy • •Táborsko •Železné hory •Povodí Orlice •Drahanská vrchovina •Chřiby •Slovácko •Chodsko •Frýdlantsko •Šluknov •Žďánický les •Ivančicko • III. kategorie • = pouze atraktivity lokálního významu • •Staroboleslavsko •Džbán •Boskovicko •Kounicko •Hrotovicko •aj. • Prolínání a nejednotnost v zařazení do III. a IV. kategorie. • • IV. kategorie •16 památek: 1.Brno 2.Český Krumlov 3.Holašovice 4.Kroměříž 5.Kutná Hora 6.Lednicko-valtický areál 7.Litomyšl 8.Olomouc 9.Praha 10.Telč 11.Třebíč 12.Žďár nad Sázavou 13.Národní hřebčín Kladruby nad Labem (od 6/2019) 14.Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří (od 6/2019) 15.Jizerskohorské bučiny (2021) 16.Západočeský lázeňský trojúhelník - Velká lázeňská města Evropy (2021) • 4626 6 biosférických rezervací: 1.Třeboňsko 2.Dolní Morava 3.NP a CHKO Šumava 4.KRNAP 5.Křivoklátsko 6.Bíle Karpaty Památky UNESCO v ČR Informační zdroje •ČSÚ – ročenky •https://mmr.cz/cs/uvod (Ministerstvo pro místní rozvoj) •https://www.czechtourism.cz/cs-CZ •https://www.kudyznudy.cz/ •https://www.mkcr.cz/ (Ministerstvo kultury) •https://tourdata.cz/wp-content/uploads/2021/07/NTC2020-revize.pdf • •unwto.org •https://www.e-unwto.org/doi/book/10.18111/9789284422456 • • •