Digitálne pripojenia ZEC016 EKONOMICKÁ GEOGRAFIE - PRŮMYSL KGE, PED MUNI, 2022 GEOGRAFIE PRŮMYSLU •Definice průmyslu: (podle Kopačka, L. Geografie průmyslu v České republice. In: Biologie, Chemie, Zeměpis, Praha: SPN, 2002, s. 243) ¡ Současný průmysl obecně představuje velký konglomerát vertikálně i horizontálně členěných výrob, vztahů a vazeb, v němž se v neustálém pohybu a přeměně nalézá jak stránka zajištění potřebných surovin a materiálů, tak přípravných fází výroby, vlastní výroby, ale i technologií a organizace samotných výrobků i povýrobních fází (tzn. propagace a marketingu, obchodu a servisu). Celý tento proces má ve všech dílčích fázích specifické nároky na zdroje a území a tím proto v různé míře působí na krajinu (životní prostředí, včetně socioekonomického prostředí) v dané oblasti. GEOGRAFIE PRŮMYSLU •Definice geografie průmyslu: (Toušek, V., Kunc, J. Ekonomická a sociální geografie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2008. s. 177) ¡ Věda, která se zabývá studiem vzájemných vztahů mezi průmyslovou výrobou a ostatními složkami krajiny, studiem zákonitostí a vývoje rozmístění průmyslu, jako výsledného projevu těchto vztahů (Ivanička 1964). ÚVOD DO GEOGRAFIE PRŮMYSLU ¨Průmyslová výroba je součást světového ekonomického systému ¨Průmyslová výroba je ovlivňována a ovlivňuje hospodářskou strukturu každého ekonomického systému ¨Vývoj průmyslu odráží změny strategického zaměření výroby, které jsou svázány s aktuální úrovní technického pokroku, poptávkou a organizací výroby => výsledkem je odvětvová struktura a prostorová diferenciace výroby ¨ ¨Fáze „moderního“ průmyslu: ¤Manufaktury a vznik moderních průmyslových podniků ¤Fordismus ¤Postfordismus / postmodernismus ¡ 13.jpg Ford_assembly_line_-_1913.jpg fordism.jpg ETAPA 3 - POSTFORDIZMUS ¡Etapa 3 = postfodrdimus/postmodernismus: ¨Počátek v 70. letech na vrcholu fordismu do současnosti ¨Nový systém kapitalistické akumulace, který se zformoval jako reakce na krizi fordismu ¨Období charakteristické: ¤strukturální transformací hospodářství, ¤strukturálními změnami v průmyslové výrobě, ¤prostorovými přesuny, ¤významem nových technologií, ¤organizačními a institucionálními změnami, ¤změnami v zaměstnanosti, ¤globalizací ekonomických a sociálních vazeb, ¤změnami v ekonomickém myšlení, chování a motivací. ¡ 84598-top_foto2-psbud.jpg tovarna100319.jpg tovarna-automobily.jpg fordpost.gif ETAPA 3 - DEINDUSTRIALIZACE ¨Deindustrializace – další typický jev pro tuto etapu ¤Pokles zaměstnanosti v průmyslu (hl. u výrob s nižší přidanou hodnotou) a navazující sociální a ekonomické změny ¤Typický jev pro vyspělé světové ekonomiky -> přesun výrob do tranzitních nebo rozvojových zemí (delokalizace výroby) -> růst terciérního sektoru ¤ ¤a) Outsourcing – najmutí zahraničního dodavatele ¤b) Offshoring – založení dceřiné společnosti v zahraničí ¨V rámci deindustrializace také rozvoj high-tech oborů ¤Obory s nadprůměrnou úrovní uplatňovaných vědeckých a technických znalostí a systematickým zaváděním inovací ve výrobních procesech (elektronika, optické a lékařské přístroje) ¤Na základě úzké spolupráce průmyslu s vědeckou základnou vznikají specializovaná inovační a technologická centra – vědeckotechnické parky (technologické, vědecké) nInstituce orientované do oblasti vědy, nových technologií a inovací – hl. cílem je zajišťování transferu technologií a podpora inovačního podnikání (viz dále) ¡ NEJVĚTŠÍ NADNÁRODNÍ SPOLEČNOSTI – 2020 VS 2015 Rank Company (2020) Tržby ($ millions) Company (2015) Tržby ($ millions) 1 Walmart 523 964 Wal-Mart Stores 482 130 2 Sinopec Group 407 009 State Grid 329 601 3 State Grid 383 906 China National Petroleum 299 271 4 China National Petroleum 379 130 Sinopec Group 294 344 5 Royal Dutch Shell 352 106 Royal Dutch Shell 272 156 6 Saudi Aramco 329 784 Exxon Mobil 246 204 7 Volkswagen 282 760 Volkswagen 236 600 8 BP 282 616 Toyota Motor 236 592 9 Amazon 280 522 Apple 233 715 10 Toyota Motor 275 288 BP 225 982 http://money.cnn.com/magazines/fortune/global500/2011/full_list/, pro 2015, 2020: http://fortune.com/global500/ GLOBAL 500, 2015 GLOBAL 500, 2020 GLOBAL 500, 2020, EVROPA https://qlik.fortune.com/global500/ ETAPA 3 - PZI ¨Nadnárodní společnosti jsou úzce spojeny s přímými zahraničními investicemi (PZI) ¤Záměr rezidenta jedné ekonomiky (přímý investor) získat trvalou účast v subjektu, který je rezidentem v ekonomice jiné než ekonomika investora (přímá investice) ¤Trvalá účast implikuje existenci dlouhodobého vztahu mezi přímým investorem a přímou investicí a významný vliv na řízení podniku ¨Dělení zahraničních investic podle způsobu vstupu zahraničního investora do hostitelské ekonomiky: ¤Investice na zelené louce (greenfield) – investice do nových lokalit, ¤Fúze a akvizice – investice do existujících aktiv ¤„brownfield“ investice nspecifický případ, investice do stávajících aktiv za účelem restrukturalizace nebo změny výrobních aktivit ntypické pro tranzitní ekonomiky nVstupní investice obvykle doprovázena návaznými masivnímu investicemi souvisejícími s restrukturalizací ¨PZI mají přímou souvislost s regionální politikou a regionálním rozvojem v ČR ETAPA 3 - PZI ¡Nárůst PZI je v posledních 10 letech významný ¡Velkou měrou se podílí rychle se rozvíjející státy (Čína, Indie, Brazílie, Mexiko…), ale i tranzitní středo- a východoevropské ekonomiky ¡ČR – masivní nárůst PZI po r. 1998 v souvislosti s přijetím investičních pobídek ¡Největší podíl PZI realizován v rozvinutých ekonomikách – vyšší podíl fúzí a akvizic (typický jev globalizující se ekonomiky) ETAPA 3 - PZI INVESTIČNÍ POBÍDKY V ČR ¨Pro zvýšení konkurenceschopnosti českého průmyslu přistoupila vláda ČR v roce 1998 k zavedení systému investičních pobídek pro zahraniční i domácí investory ¨Realizační organizací pro zavádění systému investičních pobídek je Ministerstvem průmyslu a obchodu založená agentura CzechInvest (www.czechinvest.org) ¨Právní úprava investičních pobídek: zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách ve znění pozdějších předpisů ¨Investičními pobídkami se rozumí ¤a) slevy na daních z příjmů podle zvláštního právního předpisu, ¤b) převod technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu, ¤c) hmotná podpora vytváření nových pracovních míst podle zvláštního právního předpisu, ¤d) hmotná podpora rekvalifikace nebo školení zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu, ¤e) převod pozemků podle zvláštního právního předpisu, evidovaných v katastru nemovitostí jako zemědělské pozemky a převod ostatních druhů pozemků, a to za ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu účinného ke dni uzavření smlouvy o převodu INVESTIČNÍ POBÍDKY V ČR ¨Právnické nebo fyzické osobě lze investiční pobídku poskytnout, pokud prokáže, že může splnit všeobecné podmínky stanovené tímto zákonem a zvláštní podmínky stanovené zvláštními právními předpisy. Všeobecnými podmínkami jsou: ¤a) zavedení nové výroby nebo rozšíření stávající výroby, ¤b) vynaložení prostředků do oborů zpracovatelského průmyslu; za zpracovatelský průmysl se nepovažuje dobývání nerostných surovin, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, stavebnictví, opravy motorových vozidel, obchod a ostatní služby, doprava a zemědělství, ¤c) pořízení strojního zařízení za tržní cenu, určeného pro výrobní účely a vyrobeného ne více než 2 roky před pořízením; hodnota tohoto strojního zařízení musí tvořit nejméně 60 % celkové hodnoty pořízeného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, ¤d) šetrnost výroby, činností, procesů, stavby nebo zařízení k životnímu prostředí, ¤e) pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku nejméně v částce 100 000 000 Kč, přičemž nejméně částka 50 000 000 Kč musí být financována z vlastního kapitálu právnické osoby nebo vlastními prostředky fyzické osoby; za splnění této podmínky se nepovažuje vynaložení investičních prostředků vytvořených ze zisku dosaženého z investiční akce posuzované pro účely poskytnutí veřejné podpory INVESTIČNÍ POBÍDKY V ČR PODNIKATELSKÁ / PRŮMYSLOVÁ ZÓNA ¡Ucelené území vymezené v závazné části schváleného územního plánu velkého územního celku či schváleného územního plánu obce jako území současně zastavěné převážně objekty pro průmyslovou výrobu, obchod, služby nebo jako zastavitelné území vhodné převážně pro umísťování průmyslové výroby, obchodu, služeb. ¡ (podle zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů podpořené průmyslové zony Podpořené průmyslové zóny od roku 1998 (Czechinvest) 1 Český Krumlov, 2 Prachatice, 3 Písek, 4 Blatná, 5 Domažlice, 6 Stod, 7 Plzeň (2)*, 8 Ostrov, 9 Podbořany (2)*, 10 Žatec (2)*, 11Klášterec nad Ohří, 12 Chomutov, 13 Most, 14 Lovosice (2)*, 15 Přestanov, 16 Ústí nad Labem, 17 Rumburk, 18 Liberec, 19 Slaný, 20Tuchlovice, 21 Kladno, 22 Unhošť, 23 Zdice, 24 Žebrák, 2 5 Zlatníky-Hodkovice, 26 Poříčany, 27 Zruč nad Sázavou, 28 Kutná Hora (3)*,29 Kolín, 30 Velim, 31 Nymburk, 32 Mladá Boleslav, 33 Jičín (2)*, 34 Hořice, 35 Vrchlabí, 36 Trutnov, 37 Kvasiny, 38 Chrudim, 39Svitavy, 40 Moravská Třebová, 41 Ždírec nad Doubravou, 42 Havlíčkův Brod, 43 Pelhřimov, 44 Kamenice nad Lipou, 45 Třebíč, 46Velké Meziříčí, 47 Žďár nad Sázavou, 48 Bystřice nad Pernštejnem, 49 Blansko, 50 Brno (2)*, 51 Pohořelice, 52 Mikulov, 53 Velké Pavlovice, 54 Vyškov (2)*, 55 Brankovice, 56 Hodonín (2)*, 57 Staré Město, 58 Zlín, 59 Vsetín, 60 Holešov, 61 Valašské Meziříčí, 62Hranice, 63 Velká Bystřice (2)*, 64 Olomouc (3)*, 65 Uničov, 66 Šumperk, 67 Mošnov, 68 Paskov, 69 Ostrava (2)*, 70 Frýdek - Místek (2)*, 71 Nošovice, 72 Třanovice, 73 Třinec, 74 Český Těšín, 75 Karviná, 76 Krnov Černovická terasa, Brno Černovická terasa, Brno CTPARK https://www.ctp.eu/industrial-warehouse-office-finder/?filter-availableonly=false/ 2006-silicon-valley-guide.jpg •Nejjižnější část sanfranciského pobřeží v S Kalifornii ve USA •Název z r. 1971 – v americkém časopise Electronic News začala vycházet týdenní rubrika „Silicon Valley USA“ o velké koncentraci společností zabývajících se křemíkovými mikročipy a počítači •Silicon Valley se skládá z 19 sídel •Za hlavní město je považováno San José • •Pobřeží SF původně využíváno námořnictvem USA pro výzkumy – firmy se zde usadily, aby pracovaly pro námořnictvo, poté NASA a letecký výzkum • •Dnes světové centrum počítačového a technologického výzkumu SILICON VALLEY VĚDECKO-TECHNICKÝ PARK ¨Koncept vědeckotechnických parků se v zahraničí, zejména ve vyspělých zemích Evropské unie, používá již několik desítek let ¨Podnikatelská infrastruktura (průmyslová zóna, podnikatelské prostory k pronájmu) přispívající k růstu ekonomické úrovně regionu prostřednictvím podpory rozvoje a růstu firem se zajímavým nápadem a zaměřením ¨Často umístěn v blízkosti univerzity (případně může být i univerzitou provozován) ¨Dochází tak k rychlému přenosu informací z výzkumných pracovišť do firem ¨Kromě pronájmu prostor, montáže, výzkumu, technického vývoje a kancelářských prostor většinou park nabízí i službu Podnikatelský inkubátor ¨Součástí vědeckotechnického parku také bývá pracoviště pro transfer technologií, které pomáhá komerčně využít výsledky výzkumu v podnikové praxi. ¨Vědeckotechnické parky v ČR jsou sdruženy do Společnosti vědeckotechnických parků (http://www.svtp.cz/katalog/) ¡BIC Brno, Brno ¡Biology Park Brno, Brno ¡Jihomoravské inovační centrum, Brno ¡Podnikatelský inkubátor Brno - Jih, Brno ¡Technologický inkubátor VUT a TI2 v Brně, Brno ¡VTP Brno, a.s., Brno INOVAČNÍ CENTRA ¡Zaměřují se na podporu inovačního podnikání a komerčního využití výzkumu a vývoje ¡Zprostředkování propojení univerzit a vědecko-výzkumných institucí s podnikatelskou sférou, s cílem maximalizovat přínos výzkumu a vývoje na regionální a národní úrovni PODNIKATELSKÝ INKUBÁTOR ¡Kombinace dotovaného (zvýhodněného) nájemného pro začínající inovativní firmy (firmy se zajímavým nápadem a zaměřením) spolu s poradenskými službami, které tyto firmu potřebují (pomoc s podnikatelským záměrem, s marketingem a propagací, se zajištěním financí, s účetnictvím, právní služby apod.). ¡Smyslem inkubátorů je koncentrovat na jednom místě rozmanité nástroje podpory začínajícím podnikatelům, které umožní úspěšně zvládnout počáteční fázi existence jejich firmy ¡Pokud podnikatel splní vstupní kritéria, může se stát nájemníkem v inkubátoru, nájem v inkubátoru je nekomerční, tj. dotovaný. Výhodou inkubátoru je koncentrace služeb a podpůrných aktivit na jednom místě ¡ ¡Příklad: JIC (www.jic.cz) ¡pro inkubované firmy poskytuje finance, prostory, poradenství, kontakty, propagaci i PR a pomoc při transferu technologií TECHNOLOGICKÁ CENTRA ¡Centra zaměřená na vývoj a inovace high-tech výrobků a technologií, včetně vývoje specifického software a aplikací, které jsou součástí těchto výrobků a technologií, zabývající se pravidelnými změnami produktů, produkčních řad, výrobních procesů, technologií, existujících vývojových služeb a dalších rozpracovaných operací, pokud takové změny představují jejich vylepšení, a existuje předpoklad, že budou přeneseny a použity ve výrobě INOVAČNÍ STRATEGIE ¡Nástroj, jehož prostřednictvím dochází k budování inovační infrastruktury potřebné pro tvorbu inovací ¡Souborem opatření na řešení problémů a potřeb, které byly identifikovány na základě průzkumu podnikatelské a vědeckovýzkumné sféry ¡Inovace představují v současné globalizované ekonomice hlavní konkurenční výhodu vyspělých ekonomik ¡První regionální inovační strategie byly iniciovány ze strany Evropské komise v roce 1994 za účelem snížení regionálních rozdílů ¡V ČR byla jižní Morava prvním regionem v ČR, který se začal soustavně věnovat podpoře inovací, a to již v roce 2001 ¡2002 –JMK jako první region vypracoval a následně zrealizoval regionální inovační strategii ¡Aktivity realizované v rámci obou dosavadních inovačních strategií (RIS I, RIS II, RIS III) stavějí jižní Moravu na přední místo v oblasti podpory inovací a inovačního podnikání v ČR AFTER CARE ¨Následná péče o investory zahrnuje širokou škálu činností: ¤podpora expanzí, reinvestic, rozvoje výzkumu ¤pomoc s hledáním vhodných průmyslových zón a podnikatelských nemovitostí ¤poradenství ohledně čerpání investičních pobídek a spolufinancování projektů ze strukturálních fondů EU ¤vyhledání dodavatelů v daném regionu ¤podpora v oblasti lidských zdrojů ¤rozvoj spolupráce investorů se středními, vyššími odbornými a vysokými školami ¤zprostředkování vyjednávání s místní samosprávou, státní správou a veřejnými institucemi ¤předkládání návrhů investorů na změny české legislativy Vládě ČR a kultivace českého podnikatelského prostředí ¤organizace odborných seminářů, pracovních snídaní s vrcholnými představiteli státní správy, diskusních kulatých stolů a společenských akcí ETAPA 4 – 4. PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE (PRŮMYSL 4.0) ¡Automatizace, robotizace, digitalizace ... a s tím související změny na trhu práce ¡Internet věcí ¡Internet služeb ¡Digitální ekonomika ¡Základní vize v roce 2011: vzniknou „chytré továrny“, které budou využívat kyberneticko-fyzikální systémy …ty převezmou opakující se a jednoduché činnosti, které do té doby vykonávali lidé … mohla být ohrožena zaměstnanost osob s nízkou kvalifikací … měla by vznikat nová pracovní místa, která však budou vyžadovat vyšší kvalifikaci zaměstnanců ¡Rizika: hackerské útoky a zneužití dat Digitálne pripojenia LOKALIZAČNÍ FAKTORY – GENEZE, VÝVOJOVÉ ETAPY A SOUČASNÝ VÝZNAM ZE0116 GEOGRAFIE VÝROBNÍ SFÉRY LOKALIZAČNÍ FAKTOR ¡V regionálně ekonomickém pojetí představuje lokalizační faktor výhodu úspory nákladů, které dosáhneme tím, že danou aktivitu lokalizujeme právě na určitém místě a ne jinde ¡Z územně-technického hlediska – místní lokalizační podmínky – požadavek, aby v daném místě byly v dostatečném rozsahu určité podmínky k dispozici ¡Lokalizační zdroje – nabídka pro zhodnocení dosud nevyužívaných nebo potenciálně využitelných místních přírodních, dopravních, aglomeračních či sociálních zdrojů ¡Lokalizační faktory nepůsobí selektivně, mnohé jsou vzájemně podmíněné, jiné se vylučují, význam jednotlivých faktorů je proměnlivý v čase ¡V případě zachování průmyslových kapacit při zániku nebo změně lokalizačních faktorů hovoříme o geografické setrvačnosti (tzv. geografické inercii) SPECIÁLNÍ LOKALIZAČNÍ TEORIE ¡Lokalizace zemědělské výroby – Johann Heinrich von Thünen – isolated state ¡Lokalizace průmyslu ¡Řešení problému vynuceno ve 2. pol. 19. stol. rozvojem průmyslu ¡Především v Německu byla této problematice věnována pozornost ¡ ¡Alfred Weber (1909) ¡Nejlepší umístění podniku je takové, u kterého jsou minimalizovány náklady ¡Přepravní náklady doplnil náklady na pracovní sílu, další faktor – aglomerační výhody ¡Přepravované materiály dělí na ubikvitní (ty suroviny nebo zdroje, které jsou v území rozmístěny rovnoměrně v dostatečném množství a v požadované kvalitě a za stejnou cenu) a lokalizované (všudypřítomné suroviny, některé jsou dostupné jen v omezené míře) ¡Definuje materiálový index – množství vstupních surovin připadajících na 1 tunu výrobku, zahrnuty nikoli všechny potřebné suroviny ale jen ty, které je nutno dopravovat LOKALIZACE ZEMĚDĚLSKÝCH ČINNOSTÍ PODLE VON THÜNENA https://transportgeography.org/contents/chapter8/urban-land-use-transportation/vonthunen-2/ WEBERŮV LOKALIZAČNÍ TROJÚHELNÍK ¡x D T S2 S1 z y D – místo lokalizace provozu T – místo trhu (spotřeby) S1, S2 – místa zdrojů surovin Nejlepší umístění podniku je takové, u kterého jsou minimalizovány náklady TEORIE LOKALIZACE VŠEOBECNÉ ¡Ve 20. a 30. letech se objevují nové lokalizační teorie pro které je charakteristické: ¡zvýšení obecnosti – vyjádření vlivu vzdálenosti na libovolné odvětví ¡snaha o integraci s ekonomickou teorií ¡ ¡A. Predöhl ¡Substituční princip výrobních faktorů (dopravních, nákladů na pracovní sílu…) ¡Firma při hledání optimálních nákladů substituuje jeden výrobní faktor druhým, pokud tím dosáhne snížení nákladů ¡T. Palander ¡Analyzuje optimum výrobní firmy z hlediska minimálních nákladů a z hlediska maximálního zisku jako jednoznačného cíle každé firmy TEORIE PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ christal7.gif ¨Rozvoj výrobních sil a nezbytnost státních zásahů do ekonomiky se odrazily ve vývoji všeobecné ekonomické teorie. Ve 30. letech začala významné místo zaujímat teorie monopolistické konkurence. ¨Umístění firmy se vysvětlovalo kritériem maximálního zisku. Jelikož tento cíl mají všechny firmy vede to k určitému uspořádání hospodářské činnosti v daném prostoru. Vysvětlit rozložení ekonomických aktivit se pokusil W. Christaller teorií centrálních míst a po něm A. Lösch teorie tržních zón. ¡ KLASTRY •80. léta – G. Becattini – „koncept průmyslových okrsků“ = územní koncentrace firem, v drtivé většině malé a střední velikosti, které vyrábí zboží nebo poskytují služby funkčně spojené s hlavní výrobní aktivitou • •90. léta – teorie clusteru – Michael A. Porter •Klastry jsou geografická soustředění vzájemně provázených firem, specializovaných dodavatelů, poskytovatelů služeb, firem v příbuzných odvětvích a přidružených institucí, jako jsou univerzity, agentury, a obchodních asociací různých směrů, které soutěží, ale také spolupracují KLASTRY •Co může klastr: •zlepšit výsledky společností do nich zapojených, •zvýšit počet inovací, •iniciovat vznik nových firem, •zvýšit export, •přilákat atraktivní investice, •podpořit výzkumnou základnu, •podpořit rozvoj kraje… • •Přínosy pro firmy: •poskytují úspory z rozsahu a snižují náklady, •snižují omezení menších firem a zvyšují specializaci, •zvyšují místní konkurenci a rivalitu a tím globální konkurenční výhodu, •zvyšují rychlost přenosu informací a technologií, •zvyšují moc a hlas menších firem, podněcují vládu k investicím do specializované infrastruktury, •umožňují efektivní propojení a partnerství,… KLASTRY V ČR 2021: https://www.nca.cz/mapa-klastru-v-cr / http://www.czechinvest.org/podporene-klastry-v-cr global_innovation_clusters_L.gif DĚLENÍ LOKALIZAČNÍCH FAKTORŮ ¨Z hlediska prostorového: ¤Makrolokalizační – větší prostorový rozsah – klimatické podmínky, sídelní struktura, apod. ¤Mikrolokalizační – v souvislosti s konkrétní lokalitou – suroviny, infrastruktura apod. ¨Z hlediska změny dynamiky vlivu: ¤S klesajícím významem – klima, suroviny, dopravní náklady… ¤S nezměněným významem – voda, infrastruktura, kapitál… ¤S rostoucím významem – informace, ŽP… ¨Z hlediska věcného charakteru: ¤Přírodní – klima, voda, reliéf, suroviny ¤Socioekonomické – cena, poptávka, výrobní náklady, infrastruktura, doprava… ¤Ostatní – ŽP, politické zájmy… PŘÍRODNÍ LOKALIZAČNÍ FAKTORY ¨Výskyt komplexu surovin dostupných v daném regionu formuje jeho prostorovou strukturu a má velký vliv na rozvoj ¨Struktura vytvořená v období rozvoj těžby obvykle získá nový charakter v pozdějších obdobích (nové impulsy rozvoje) ¨ ¨Se zkvalitněním dopravy – pokles významu jako lokalizačního faktoru ¨Voda ¤Při lokalizaci analýza z hlediska kvantity a kvality ¤Řada výrobních oborů spotřebovává velké objemy vody ¤Největší spotřeba – chemický průmysl, rafinace ropy, energetický průmysl, hutnictví železa a barevných kovů, průmysl papíru a celulózy ¤Na kvalitu vody náročné – potravinářský průmysl PŘÍRODNÍ LOKALIZAČNÍ FAKTORY ¨Klima ¤Faktor lokalizace s klesajícím významem, možnost klimatizace ¤Vliv na kvalitu produkce – při výrobě fotografických materiálů, zpracování vlny ¤Kvalita ovzduší důležitá pro farmaceutický a kosmetický průmysl ¤ ¨Suroviny ¤Význam surovin typický v období počátků rozvoje průmyslu – první manufaktury a továrny vznikaly v oblastech s dostatečným výskytem surovin (dřevo, uhlí, železná ruda, sklářské písky, oblasti chovu ovcí, pěstování lnu, obilovin…) ¤Výskyt uhlí a železné rudy – formování starých průmyslových oblastí (střední Anglie, Porúří, Horní Slezsko, oblast Velkých jezer, Lotrinsko) i nových průmyslových oblastí (SV Indie, Minas Gerais v Brazílii, Transvaal v JAR, východní Čína apod.) ¤Geochemické uzly – zóny se zvýšeným procesem mineralizace s zvýšeným výskytem nerostných surovin (severoamerický, středoamerický, jihoamerický, tichooceánský, jihoafrický, středoafrický, západostředomořský…) ¤Neobnovitelné (minerální, nerostné) x obnovitelné (biomasa) ¤ PŘÍRODNÍ LOKALIZAČNÍ FAKTORY ¨Minerální suroviny ¤Rudné (zpracovatelné na kovy – železná ruda, rudy barevných a drahých kovů) ¤Energetické (ropa, zemní plyn, uhlí, uran…) ¤Chemické (fosfáty, nitráty, ropa, draselné soli…) ¤Stavební (stavební kámen – žula, pískovec; vápenec, jíly, písky, štěrky…) ¤Ostatní (sklářské písky…) ¤ ¨Biomasa ¤Souhrn látek tvořících těla organismů – rostlin i živočichů ¤Využitelná pro energetické účely – biopalivo SOCIOEKONOMICKÉ LOKALIZAČNÍ FAKTORY ¨Energie ¤Průmysl má největší spotřebu energie ze všech hospodářských odvětví, některé obory – energeticky náročné (hutnictví železa, barevných kovů, chemický průmysl, výroba skla) ¨Tendence ve spotřeby energie: ¤Růst celkové spotřeby energie ¤Strukturální změny ve využívání energetických zdrojů (dřevo – uhlí – ropa, zemní plyn – jaderná energetika – alternativní zdroje) ¤Nerovnoměrnost rozmístění zásob a spotřeby (exportní oblast – Perský záliv (ropa), Austrálie (uhlí, uran), Kanada (uran)… x oblasti deficitu – dovozci – Z Evropa, USA, Japonsko) ¤Intenzifikace využívání energetických zdrojů – snižování energetické náročnosti po ropné krizi, racionálnější využívání ¤Zavádění alternativních zdrojů energie – vodní, geotermální, větrná, sluneční, přílivová energie, biomasa… ¤ SOCIOEKONOMICKÉ LOKALIZAČNÍ FAKTORY ¡Doprava ¡Jeden z prvních lokalizačních faktorů, význam však klesá ¡Náklady na dopravu závisí na vzdálenosti, druhu přepravy, množství a druhu přepravovaného materiálu ¡Stálé (fixní) náklady – čím větší vzdálenost, tím menší náklady na přepravu jednotkového množství ¡Nestálé (provozní) náklady – závislé na vzdálenosti, diferencované podle jednotlivých druhů dopravy ¡ ¡Lokalizační implikace prostorové diferenciace dopravních nákladů: ¡A) Průmyslová výroba může být vázaná na oblast odbytu – velká hmotnost a objem (např. výroba nápojů) nebo rychle se kazící produkty (pekárny) ¡B) Na oblast s jinou lokalizační výhodou (výskyt surovin) – objem zpracovávaných surovin – hutnictví, cukrovarnictví ¡C) Lokalizace v přechodné oblasti – významné dopravní uzly, např. přístavy – petrochemie, zpracování ryb SOCIOEKONOMICKÉ LOKALIZAČNÍ FAKTORY ¡Pracovní síla ¡Kvantita pracovní síly ¡Kvalita pracovní síly ¡Náklady na pracovní sílu ¡Kvalifikovaná x nekvalifikovaná pracovní síla (montáž x hi-tech) ¡ ¡Infrastruktura ¡Soubor technických a stavebních zařízení, která jsou potřebná pro technické zabezpečení výroby ¡Investice do území, která vytváří podmínky pro jeho rozvoj ¡Technická infrastruktura – dopravní síť a dopravní zařízení (dopravní infrastruktura), energetická síť a zařízení (energetická infrastruktura), informační síť a zařízení (informační infrastruktura) ¡Sociální infrastruktura – soubor zařízení, které poskytuje služby pracovníkům resp. obyvatelstvu (školy, zdrav. , sport. a kult. zařízení) SOCIOEKONOMICKÉ LOKALIZAČNÍ FAKTORY ¡Informace ¡Zesilující tendence faktoru ¡Návaznost na informační infrastrukturu = technická základna pro difúzi inovací ¡1) Informace pro strategické řízení podniku ¡Inputové – vstupují zvenku (průzkum trhu, chování spotřebitelů, informace o konkurenci…) ¡Outputové – směřují ze subjektu ven (reklama, účast na veletrhu…) ¡2) informace vědecko-technického charakteru ¡Vynálezy ¡Inovace – zavádění nových technologií a procesů do výroby ¡ ¡Životní prostředí ¡Stále větší význam faktoru ¡Každá větší stavba musí projít procesem EIA (posuzování vlivů na ŽP) – zhodnocení předpokládaných vlivu záměrů na ŽP a formulace opatření ke zmírnění negativních vlivů VLIV PRŮMYSLU NA ŽP hlukova mapa brna.png ¡Průmysl je jedním z největších znečišťovatelů ŽP ¡Často spojováno s narušováním klimatického systému, vznikem skleníkových plynů, zvyšování koncentrace toxických látek, hluk, atd. (zejména v nově industrializovaných státech je devastace ŽP vysoká – např. Čína ad.) ¡V energetice – zvyšující se zájem o ŽP ¡Prognózy o vyčerpání zdrojů – strukturální změny ve využívání energetických zdrojů + zpomalení růstu spotřeby energií – posilování pozice alternativních zdrojů energie – alternativní paliva, solární, větrné…elektrárny Digitálne pripojenia CHARAKTERISTIKA PRŮMYSLOVÝCH ODVĚTVÍ (TĚŽBA SUROVIN + ENERGETIKA) ZE0116 GEOGRAFIE VÝROBNÍ SFÉRY Tezba-prumysl.JPG Pramen: Diercke International Atlas TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN ¨Získávání surovin, které se obvykle vyskytují v pevném (uhlí, rudy, stavební materiál), kapalném (ropa) a plynném (zemní plyn) skupenství ¨Těžba: ¤podzemní ¤povrchová ¤vrty ¨Těžební průmysl – dobývání surovin, v některých případech prvotní úprava (drcení kameniva, čištění, fyzikálně-chemické procesy – kvůli zvyšování obsahu požadované látky) ¨Těžba surovin: ¤Jeden z hl. lokalizačních faktorů vzniku prvních průmyslových oblastí zejména v 19. století ¤Centra vázána na naleziště černého uhlí nebo železné rudy ¤Na základě těžby těchto surovin – rozvoj průmyslových odvětví – hnací odvětví průmyslové revoluce (hutnictví aj.) ¤Současnost nNárůst spotřeby a těžby surovin díky rozvoji rozvíjejících se ekonomik (Čína, Indie, Taiwan, Mexiko…) -> růst cen komodit nZměna teritoriálního rozmístění těžby surovin nProblém – ekologické aspekty těžby surovin – vliv na vývoj a vzhled krajiny – dominance antropogenních tvarů reliéfu (haldy, lomy…), při chemickém způsobu těžby – ohrožení povrchových i podzemních vod TĚŽBA ENERGETICKÝCH SUROVIN ¡Nerosty, z nichž je možno získávat energie ¡Dělení: ¡Fosilní paliva: ¡Uhelná řada: rašelina, lignit, hnědé uhlí, černé uhlí, antracit ¡Živičná řada: ropa, roponosné písky, roponosné břidlice, zemní plyn, hydráty metanu, ozokerit, minerální vosky, asfalt ¡Radioaktivní suroviny: ¡Uran, thorium, radium TĚŽBA ENERGETICKÝCH SUROVIN 1300_big.jpg ropobridl 01_resize.JPG Roponosné písky Roponosná břidlice 568-methane_hydrate.jpg Hydráty methanu ozokerit 01_resize.JPG Ozokerit a minerální vosky http://geologie.vsb.cz/loziska/suroviny/energeticke_suroviny.html ČERNÉ UHLÍ ¨Nejkvalitnější černé uhlí – v karbonských vrstvách ¤V Evropě – od britských ostrovů přes S Francii, Belgii, Porúří, Hornoslezská pánev dále na východ ¨Černé uhlí: ¤Antracitické – využití v energetice ¤Žírné – výroba koksu, chemický průmysl ¨Způsoby těžby: ¤Povrchová – pokud je vrstva uhlí blízko povrchu, výrazné narušení vzhledu krajiny, po ukončení těžby nutná rekultivace ¤Podpovrchová – většina těžby ČU, hloubky více než 1500 m – vyšší riziko práce (Čína, JAR…) ¨Prozkoumané zásoby: ¤USA, Indie, Čína (dohromady 55 % světových zásob) ¤Evropa – Rusko, Polsko, Ukrajina ¨Těžba měla v historii vždy rostoucí trend ¤Největší nárůst v průběhu 19. století – hlavní energetický zdroj ¤2. pol. 20. stol. – rostoucí spotřeba v sílícím průmyslu ČERNÉ UHLÍ coal_deposits.jpg ¨V posl. desetiletích – teritoriální restrukturalizace ¤Státy Z Evropy (Francie, Belgie, V. Británie, Německo, ČR, Polsko …) ustupují od těžby a zavírají doly <- zvyšování ceny práce na Zevr. trzích a snižování cen dovozců ¤Rusko, Kazachstán, USA, Kanada – po poklesu v 90. letech mírný nárůst ¤Největší nárůst – Čína, Indie, Austrálie, Indonésie, JAR, Kolumbie ¨Hl. oblasti těžby: ¤SV Číny ¤SV Indie ¤Pánev Newcastle v Austrálie ¤Apalačské pohoří a SV USA ¤JAR – Transvaal (Johannesburg) ¤Německo – Porúří a Sársko ¤Hornoslezská pánev v Polsku ¤Kuzbas ¤Rusko – Pečorská, Lenská, ¡ Tajmyrská a Tunguzská pánev ¤Ukrajina – Donbas ČERNÉ UHLÍ V ČR ¡Významný evropský producent ¡Avšak jako ve vyspělých státech Z Evropy i v ČR pokles těžby z max. hodnot v 80. letech ¡Oblast těžby soustředěna do Ostravsko-karvinského revíru ¡ ¡ ¡ ¡ tezba_uhli_graf.jpg 1. Hornoslezská pánev 4 Středočeské pánve 2. Vnitrosudetská pánev 5 Mělnická pánev 3. Podkrkonošská pánev 6 Plzeňská a Radnická pánev img11.gif http://www.geofond.cz/dokumenty/nersur_rocenky/rocenkanerudy99/html/c_uhli.html HNĚDÉ UHLÍ ¡Energetická surovina, těžba objemově menší než ČU, povrchové doly ¡Max. světové těžby v r. 1989, v 90. l. – snížení ¡Největší producent – Německo, další: USA, Rusko, Austrálie, ČR (v první 10) ¡Těžba důležitá ve státech, kde je jedinou surovinou – balkánské země – Řecko, Srbsko, Bulharsko, Makedonie, Bosna a Hercegovina ¡ HNĚDÉ UHLÍ V ČR img12.gif 1 Chebská pánev 3 Severočeská pánev 2 Sokolovská pánev 4 Žitavská pánev http://www.geofond.cz/dokumenty/nersur_rocenky/rocenkanerudy99/html/h_uhli.html ROPA ¨Výskyt v pórovitých horninách mezi nepropustnými vrstvami, cca 85 % z písčitých a 15 % z vápencových vrstev ¨Těžba pomocí vrtů – obtížná – prům. výtěžnost cca 35 % (zbytek nevytěžen), začátek v 2. pol. 19. stol. – Rusko a USA ¨Po r. 1900 nárůst těžby – vyšší využití motorů (auta, letadla) během 1. sv. v., 2. sv. v. ¨V současnosti hl. energetický zdroj a široké využití v chemickém průmyslu ¨Vliv těžby na mezinárodní vztahy – rozvojové země bohaté na ropu začaly vyvíjet politický tlak skrze OPEC (*1960, Bagdád) ¤V současné době 13 států – Alžírsko, Angola, Indonésie, Irák, Írán, Kuvajt, Libye, Nigerie, Katar, Saudská Arábie, SAE, Venezuela, Gabon – sídlo ve Vídni ¤Kartel určující objem a cenu exportované ropy pomocí těžebních kvót ¤V 70. letech – kontrola ropného průmyslu státy Středního východu, snaha o zajištění většího vlivu rozvojových zemí na světových záležitostech – problémy pro země dovážející ropu – nedostatek paliva na světových trzích ¤Od 80. let – rozvinuté země hledají nová naleziště, zavádění úsporných opatření, snižování spotřeby ropy („3. průmyslová revoluce“) => opětovný pokles cen ropy, který nastal znovu v 90. letech ¤https://www.stream.cz/slavnedny/10007757-den-kdy-zacal-prvni-ropny-sok-16-rijen ROPA ¨Těžba: ¤Perský záliv (Saudská Arábie, Írán, Irák, Kuvajt, SAE) ¤Rusko ¤Venezuela ¨Cca ½ vytěžené ropy je předmětem mezinárodního obchodu ¨Přeprava z místa těžby sítí ropovodů nebo tankery ¨Oblasti importu: ¤Evropa (bez Noska, VB a Ruska) ¤USA ¤Japonsko ¤Čína ¨Prvotní zpracování v rafinériích (největší v USA, Číně, Rusku, Japonsku, Indii a J Koreji) ropa-12.jpg doprava-ropy-01.jpg ROPA doprava-ropy-02-full.jpg ZEMNÍ PLYN ¨Směs plynů nahromaděná v zemské kůře ¨Z velké části vázán na ložiska černého uhlí nebo ropy ¨Využití v energetice na poč. 20. stol., dlouho vypouštěn jako odpadní plyn ¨Větší rozvoj plynárenské energetiky až v 2. pol. 20. stol. ¤Využití původně vázáno na místa těžby, později síť dálkových plynovodů a přeprava tankery v kapalném stavu ¨Oblasti těžby: ¤Oblast Kaspického moře ¤Západosibiřská nížina ¤Perský záliv (Írán, Katar, méně Saudská Arábie, SAE) ¤USA ¤Venezuela ¤Alžírsko ¨Nejhustší síť plynovodů v USA, Rusku a Blízkém východě TĚŽBA ROPY A ZEMNÍHO PLYNU V ČR ¡Podíl tuzemských zdrojů na celkové spotřebě malý: ropa – 4 %, zemní plyn – 2,0 % ¡Celkem je v ČR 70 dobývacích prostor, z toho je 38 v těžbě ¡MND (dříve Moravské naftové doly, a.s. ) – Hodonín ¡Hlavním centrem těžby je oblast Břeclav – Hodonín, posun také na Vyškovsko a Kroměřížsko (Ždánický les) ¡Na většině ložisek se společně s ropou vyskytuje i zemní plyn ¡Průzkum pokračuje, ale není reálné do budoucna očekávat výraznější posílení domácích zdrojů v bilanci tekutých paliv vyskyt_ropy_soucasnost_6.jpg URAN uranova_mapa.jpg ¨90. léta 20. stol. – recese těžby ¨V posledních letech – opět oživení – strategický materiál (proto některé státy nezveřejňují údaje o těžbě) ¨Těžba: ¤Kanada ¤Austrálie ¤Kazachstán ¤Niger ¤Rusko ¤Namibie ¤Uzbekistán ¤USA ¨Co po situaci ve Fukušimě??? Country 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 Kazakhstan 17,803 19,451 21,317 22,451 23,127 23,607 24,586 23,321 21,705 22,808 Canada 9783 9145 8999 9331 9134 13,325 14,039 13,116 7001 6938 Australia 5900 5983 6991 6350 5001 5654 6315 5882 6517 6613 Namibia 4496 3258 4495 4323 3255 2993 3654 4224 5525 5476 Uzbekistan (est.) 2400 2500 2400 2400 2400 2385 2404 2404 2404 3500 Niger 4198 4351 4667 4518 4057 4116 3479 3449 2911 2983 Russia 3562 2993 2872 3135 2990 3055 3004 2917 2904 2911 China (est.) 827 885 1500 1500 1500 1616 1616 1885 1885 1885 Ukraine 850 890 960 922 926 1200 1005 550 1180 801 USA 1660 1537 1596 1792 1919 1256 1125 940 582 67 India (est.) 400 400 385 385 385 385 385 421 423 308 South Africa (est.) 583 582 465 531 573 393 490 308 346 346 Iran (est.) 0 0 0 0 0 38 0 40 71 71 Pakistan (est.) 45 45 45 45 45 45 45 45 45 45 Czech Republic 254 229 228 215 193 155 138 0 0 0 Romania 77 77 90 77 77 77 50 0 0 0 Brazil 148 265 326 192 55 40 44 0 0 0 France 7 6 3 5 3 2 0 0 0 0 Germany 8 51 50 27 33 0 0 0 0 0 Malawi 670 846 1101 1132 369 0 0 0 0 0 Total world 53,671 53,493 58,493 59,331 56,041 60,304 62,379 59,462 53,498 54,752 http://www.world-nuclear.org/information-library/nuclear-fuel-cycle/mining-of-uranium/world-uranium -mining-production.aspx Těžba uranu ve světe URAN VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE ¡Rozvoj výroby elektrické energie je spojený s rozvojem průmyslu ¡Dostatek elektrické energie je základním předpokladem úspěšného fungování hospodářství ¡Největším konzumentem – průmysl ¡ ¡Elektrická energie se získává přeměnou primárních zdrojů (uhlí, ropa, zemní plyn, uran…) v elektrárnách ¡V procesu přeměny primárních zdrojů dochází ke ztrátám – efektivita spalovacího procesu – ztráty kolísají mezi 10–90 % (nejefektivnější hydroelektrárny, pak jaderné a tepelné – zemní plyn, ropa, černé uhlí, hnědé uhlí) ¡Výroba el. E má ve světě rostoucí trend ¡Největší spotřeba v S Americe, Evropě a V Čína + Japonsko ¡Výroba zajišťována ze 2/3 v tepelných elektrárnách, 17 % jaderné elektrárny, 15 % vodní, 2 % ostatní VÝROBA ELEKTRICKÉ ENERGIE https://www.iea.org/data-and-statistics?country=WORLD&fuel=Energy%20supply&indicator=ElecGenByFue LOKALIZAČNÍ FAKTORY PRO PRŮMYSL PALIV A ENERGIE ¡Úzká vazba na zdroj primárních paliv, energii a značné množství vody ¡Původně – vznik elektráren přímo v pánvích (zdroj surovin) nebo ve velkých městech s velkou spotřebou ¡Později – menší vazba na zdroje a spotřeby (především jaderné elektrárny), někdy lokalizace do energeticky deficitního regionu ¡Důležitá konstelace faktorů bezpečnostních, geologických, tektonických, (klimatických, hydrologických) ¡Budoucnost – tokamak ITER (termojaderná fúze, stavba elektrárny 2050 ?) JADERNÁ ENERGETIKA ¡K 1. lednu 2015 bylo ve 30 státech světa v provozu 437 jaderných reaktorů s celkovou instalovanou kapacitou 377 728 MWe. ¡1. 1. 2017 bylo ve 30 státech v provozu 447 jaderných reaktorů s celkovou instalovanou kapacitou 391 386 MWe. Ve výstavbě je jich 60 ve 14 zemích. ¡K 1. 9. 2020 bylo ve 31 státech světa v provozu 441 jaderných reaktorů s celkovou instalovanou kapacitou 391 665 MWe. Ve výstavbě je jich 53 v 19 zemích. Plánuje se výstavba 106 reaktorů. Uvažuje o vybudování dalších 325 reaktorů, jejichž instalovaný výkon by měl dosáhnout asi 354 162 MW. ¡Celosvětově tyto reaktory vyrábějí asi 11 % světové elektřiny. ¡Nejvíce jaderných zdrojů stojí v USA (95), ve Francii (56), Číně (48), Rusku (38), Japonsku (33), Jižní Koreji (24), Indii (22), Kanadě (19) a Ukrajině a Velké Británii (obě 15). https://www.cez.cz/cs/pro-media/cisla-a-statistiky/energetika-ve-svete.html JADERNÁ ENERGETIKA http://benjamin2121.blog.cz/1604/jaderne-elektrarny-ve-svete http://benjamin2121.blog.cz/1604/jaderne-elektrarny-ve-svete JADERNÁ ENERGETIKA http://benjamin2121.blog.cz/1604/jaderne-elektrarny-ve-svete https://www.statista.com/chart/20750/number-of-operational-reactor-units-by-country/ JADERNÁ ENERGETIKA http://benjamin2121.blog.cz/1604/jaderne-elektrarny-ve-svete Aktuální data: https://www.cez.cz/cs/pro-media/cisla-a-statistiky/energetika-ve-svete ALTERNATIVNÍ ZDROJE ENERGIE https://ourworldindata.org/renewable-energy Renewable data book: https://www.nrel.gov/docs/fy20osti/75284.pdf HYDROELEKRÁRNY http://benjamin2121.blog.cz/1604/jaderne-elektrarny-ve-svete http://www.ren21.net/wp-content/uploads/2015/07/REN12-GSR2015_Onlinebook_low1.pdf ¡Využití potenciálu řek ¡Výhoda – nízká cena výroby, nevyčerpatelnost zdroje, nezatěžování ŽP ¡Nevýhoda – velké zásahy do krajiny, vysoké vstupní investice ¡2 typy: ¡V horských oblastech – založeno na spádu toku – obvyklé velké množství malých vodních energetických stupňů (Alpy, Skandinávie) ¡Na velkých nížinných řekách – založeno na velkém průtoku (Čína, Brazílie, USA, Rusko) A picture containing device Description automatically generated https://www.hydropower.org/publications/2020-hydropower-status-report-ppt Country Annual hydroelectric production (TWh) Installed capacity (GW) China 652.05 196.79 Canada 369.5 88.974 Brazil 363.8 69.080 United States 250.6 79.511 Russia 167.0 45.000 Norway 140.5 27.528 India 115.6 33.600 Venezuela 85.96 14.622 Japan 69.2 27.229 Sweden 65.5 16.209 Rank Station Country Capacity (MW) 1. Three Gorges Dam China 22,500 2. Itaipu Dam Brazil Paraguay 14,000 3. Xiluodu Dam China 13,860 4. Guri Dam Venezuela 10,235 5. Tucurui Dam Brazil 8,370 6. Grand Coulee Dam United States 6,809 https://en.wikipedia.org/wiki/Hydroelectricity TĚŽBA RUDNÝCH SUROVIN – ŽELEZNÁ RUDA ¨Objemově nejvýznamnější ruda ¨Výskyt vázaný na oblast mírného pásma ¨K těžbě vhodné rudy, které obsahují aspoň 20 % železa ¨Světové zásoby: ¤Celkem cca 160 mld. tun ¤Největší: viz obrázek ¨V 90. letech pokles těžby ve vyspělých zemích (USA, Rusko, Austrálie, Ukrajina), nárůst v rozvíjejících se zemích (Čína, Indie, Brazílie, Venezuela), zvyšující se poptávka a ceny přinutily zvýšil těžbu i producenty ve vyspělých zemích ¡ -> za posledních 20 let nárůst těžby až 3násobně Estimated iron ore production in million metric tons for 2010-2020 TĚŽBA RUDNÝCH SUROVIN – ŽELEZNÁ RUDA Obrázok, na ktorom je mapa Automaticky generovaný popis HUTNICKÝ PRŮMYSL - LOKALIZACE ¨Původně vázán na místní ekonomicko-technologické faktory – železnou rudu, dřevo (dřevěné uhlí) a vodní energii ¨S rozvojem mechanizace a technologického vývoje železa mnohá centra zanikají nebo přecházejí přes slévárenství ke strojírenské výrobě (Blansko, Adamov) ¨V místech těžby kvalitnějších železných rud – vznik závodů s nižšími náklady na výrobu ¨Hutní základna může být fixována na rudu a palivo (např. Porúří, stř. Anglie, Kladno) nebo na jednu z potřebných surovin ¨Někdy lokalizace bere ohled na dopravu výchozích surovin (dovoz železného šrotu apod., Košice) ¨Hutní závody barevných kovů (hliník, nikl, slitiny) lokalizovány v blízkosti vodních toků a energetických závodů ¨Významných faktorem je ochrana ŽP MĚĎ ¡Jedním z nejdéle využívaných kovů – ve slitině s cínem (bronz) sloužila od starověku k výrobě šperků, nástrojů a zbraní ¡V 2. pol. 20. stol. – růst významu díky rozvoji elektrotechnického průmyslu (vodič) ¡Světová produkce roste ¡ ¡ Leyo, Public domain, via Wikimedia Commons Copper_wire_comparison.JPG 644px-NatCopper.jpg 800px-Kupferfittings_4062.jpg MĚĎ Obrázok, na ktorom je mapa Automaticky generovaný popis BAUXIT ¡Výchozí surovina pro výrobu hliníku (nejvyužívanější barevný kov) ¡Využití nejvíce v automobilovém a leteckém průmyslu ¡Zásoby: ¡V tropickém pásu ¡Těžba roste ¡Karibská oblast (Jamajka, Guyana, Surinam) ¡Z Afrika (Guinea, Siera Leone) ¡Austrálie ¡Čína ¡Brazílie bauxite-pisolitic-14.jpg BAUXIT Obrázok, na ktorom je mapa Automaticky generovaný popis NIKL ¡Využití k zušlechťování železa (zejména na výrobu nerezové oceli) a jako legovací kov v barevné metalurgii a na elektrolytické pokovování (tzn. přidávání do základního kovu jiný kov pro zlepšení jeho mechanických vlastností) ¡Koncové použití niklových slitin zejména v dopravě, chemickém průmyslu a elektrotechnice ¡Těžba roste ¡Největší rezervy má Austrálie, Indonésie, Brazílie ¡Největší těžba: –Filipíny, Indonésie, Austrálie –Růst v Číně, Brazílii, Kolumbii Obrázok, na ktorom je mapa Automaticky generovaný popis ZINEK ¡Využití na výrobu plechů, ochranu železa před korozí a výrobu slitin ¡Těžba: Čína, Peru, USA… 800px-World_Zinc_Production_2006.svg.png Obrázok, na ktorom je mapa Automaticky generovaný popis OLOVO ¡Výskyt společně s dalšími kovy v polymetalických rudách, často jako vedlejší produkt při těžbě zinku ¡Využití v automobilovém průmyslu (baterie), telekomunikacích a elektrotechnickém průmyslu ¡Největší zásoby: Austrálie, Čína, Kazachstán ¡Růst těžby ¡Producenti: ¡Čína, Austrálie, USA, Peru ¡Švédsko, Irsko, Polsko 800px-Lead_electrolytic_and_1cm3_cube.jpg CÍN ¡Snadno tavitelný ¡V minulosti využití ve slitině s mědí (bronz), snadná opracovatelnost – výroba předmětů denní potřeby ¡V současnosti – výroba konzerv a přepravních kontejnerů, elektrotechnický průmysl ¡Zásoby: Čína, Malajsie, Peru, Indonésie, Brazílie ¡Producenti: Čína, Indonésie, Myanmar, Brazílie World tin mine reserves and reserve base in tons Country Reserves Reserve base China 1,700,000 3,500,000 Malaysia 1,000,000 1,200,000 Peru 710,000 1,000,000 Indonesia 800,000 900,000 Brazil 540,000 2,500,000 Bolivia 450,000 900,000 Russia 300,000 350,000 Thailand 170,000 250,000 Australia 150,000 300,000 Other 180,000 200,000 Pewterplate_exb.jpg 800px-Inside_of_a_tin_platted_can.jpg Obrázok, na ktorom je mapa Automaticky generovaný popis DRAHÉ KOVY - STŘÍBRO ¡Často v polymetalických ložiscích ¡Surovinou pro fotografický průmyslu a šperkařství ¡Zásoby: Rusko, Čína, Mexiko ¡Producenti: Peru, Mexiko, Čína, Čile Obrázok, na ktorom je mapa Automaticky generovaný popis ZLATO •Vnímáno jako ekonomický kov •Využití: elektrotechnika, výroba šperků •Zásoby: Austrálie, Rusko, JAR •Těžba: Čína, Rusko, Austrálie Native_gold_nuggets.jpg gold.jpg Obrázok, na ktorom je mapa Automaticky generovaný popis PLATINA ¡Vlastnosti: odolnost, špatná tavitelnost, odolnost vůči kyselinám ¡Využití: elektrotechnický průmysl, medicína, keramický průmysl ¡Výskyt v malých množstvích ¡Producenti: JAR, Rusko, Zimbabwe 800px-Platinum-nugget.jpg Obrázok, na ktorom je mapa Automaticky generovaný popis TĚŽBA CHEMICKÝCH SUROVIN - SÍRA ¡Významná chemická surovina ¡Výskyt v ryzím stavu i sloučeniny (pyrity) ¡Využití jako součást výbušnin, chemický průmysl (vulkanizace kaučuku), kyselina sírová ¡Producenti: Kanada, USA, Čína, Rusko, státy Perského zálivu 250px-Sulfur-sample.jpg Obrázok, na ktorom je mapa Automaticky generovaný popis FOSFÁTY ¡Využití zejména pro výrobu hnojiv ¡Výskyt v přírodě i v organické podobě (guáno) ¡Zásoby: Maroko, Čína ¡Producenti: Maroko, Čína, USA, Rusko, Tunisko Phosphates.jpg Phosphates_spotreba.jpg SOLI ¨Kuchyňské / draselné – významné suroviny pro chemickou výrobu ¨Kuchyňská sůl: ¤Získávání těžbou a odpařováním mořské vody ¤Producenti: Čína, USA, Německo, Indie, Kanada, Austrálie ¨Draselné soli ¤Surovinou pro výrobu hnojiv, farmaceutický nebo kosmetický průmysl ¤Producenti: Kanada, Rusko, Bělorusko, Německo, Izrael 800px-Salt_Farmers_-_Pak_Thale.jpg Obrázok, na ktorom je mapa Automaticky generovaný popis Obrázok, na ktorom je mapa Automaticky generovaný popis Digitálne pripojenia CHARAKTERISTIKA PRŮMYSLOVÝCH ODVĚTVÍ (ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL) ZE0116 GEOGRAFIE VÝROBNÍ SFÉRY ÚVOD DO ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU ¡Rozdílná vyspělost, produktivita práce – rozdíly v hospodářsky vyspělých a méně vyspělých zemích ¡Rozhodujícím článkem byla průmyslová velkovýroba, dnes spíš malé a střední podnikání ¡V rozvojových zemích – řemeslná výroba – velký počet zaměstnanců, ale celosvětový podíl na výrobě minimální ¡Průmyslová výroba rozdílná podle významu a velikosti svých základních jednotek ¡Jednotlivá odvětví a obory se skládají z řady územně oddělených provozoven ¡Prostorové rozložení se odlišuje od členění organizačního či odvětvového ¡Měření průmyslové výroby problematické STROJÍRENSKÝ PRŮMYSL ¡Největším odvětvím průmyslu ¡Lokalizační faktory: ¡Mění se s vývojem techniky a rozvíjející se dělbou práce ¡Výrobky často souhrnem velkého počtu dílčích výrob – dobré, když jednotlivé státy mají co nejširší zastoupení výrob ¡Těžké strojírenství – velká spotřeba energie ¡Dopravní náklady – při přepravě menších částí menší než u hotových výrobků ¡Lokalizace v oblastech spotřeby – v počátcích, pokles s rozvojem dopravy ¡Vztah k surovině jen u některých oborů s velkou spotřebou kovů (např. výroba lokomotiv…) ¡Rozsah a kvalita strojírenského průmyslu je ukazatelem hosp. potenciálu i úrovně vědecko-výzkumné základny STROJÍRENSKÝ PRŮMYSL ¡Jako samostatné odvětví od 1. pol. 19. stol. – počátky spojeny s průmyslovou revolucí ¡Původně koncentrace do měst – vznik jader budoucích strojírenských regionů ¡Významné vazby hutnictví – strojírenství ¡Výroba strojů pro cukrovary, zpracování a obrábění kovů… výroba zbraní, dopravní strojírenství… ¡Krize ve 30. letech ¡Další rozvoj v souvislosti s 2. světovou válkou a v období studené války (důležitý lokalizační faktor strategické důvody) ¡Po 2. světové válce – vznik nových podniků v málo industrializovaných regionech (Žďár nad Sázavou) ¡V 70. letech – rozvoj díky jaderné energetice ¡V 80. letech – disperze i do menších měst STROJÍRENSKÝ PRŮMYSL ¡TĚŽKÉ STROJÍRENSTVÍ ¡Vyrábí zařízení a stroje pro jiný průmysl, pro jiné strojírenské, hutnické nebo těžařské firmy ¡hutnické provozy, hutnická zařízení, výrobní a strojírenské komplexy, těžební stroje ¡Ze své podstaty potřebovává velké množství surovin a energie STROJÍRENSKÝ PRŮMYSL ¡LEHKÉ STROJÍRENSTVÍ ¡zde jsou soustředěny veškeré obory vyrábějící spotřební elektrotechniku a elektroniku ¡typickým ukazatelem tohoto druhu strojírenství je velkovýroba s malou potřebou kvalifikované pracovní síly a malou spotřebou materiálu ¡rozmístění je dáno hlavně levnou pracovní sílou, proto se v tomto oboru uplatňují i rozvojové země ¡k velkým producentům přístrojů sdělovací techniky patří Japonsko, USA, Německo, Jižní Korea, Velká Británie a krajiny bývalého SNS. Z ostatních zemí Malajsie, Thajsko, Brazílie, Mexiko, Turecko a Singapur (radiopřijímače, televizory, spotřební elektronika) STROJÍRENSKÝ PRŮMYSL ¨PŘESNÉ STROJÍRENSTVÍ ¤zahrnuje obory jemné mechaniky, optiky, výrobu měřících přístrojů a speciální zařízení pro zdravotnické i jiné účely a hlavně v poslední době náročnou elektroniku (počítače, digitální a telekomunikační přístroje, hodinky, fotoaparáty, dalekohledy, přesná optika, laserové technologie) ¤hlavními rysem odvětví je převaha kvalifikované práce nad množstvím a hodnotou materiálu (výjimka - barevné kovy) -> rozmístění do vyspělých států, které je většinou podmíněno úzkou spoluprací s vědeckým výzkumem ¤k tradičním oborům patří výroba zařízení na měření času, zvláště hodinek (hlavní světoví producenti jsou Švýcarsko (téměř 50 % tradiční nedigitální výroby), Německo, USA a po válce se na přední místa dostaly i Japonsko a dnešní SNS, Singapur a Hong-Kong) ¤Kosmický průzkum si vynutil kvalitní optické a fotografické přístroje, jejich výrobní centra jsou hlavně v USA, dále pak v Německu a Japonsku ¤Velký boom v posledních letech zaznamenal, výroba osobních počítačů – nejvyspělejší strojírenský obor, vyžadující úzkou spolupráci s výzkumnou základnou. Ve špičkové výrobě si udržují velký náskok USA (70 % výroby). Výroba v ostatních zemích je převážně prováděna v americké licenci a je soustředěna v Japonsku, zemích Asijských tygrů a Evropské unie STROJÍRENSKÝ PRŮMYSL ¡INVESTIČNÍ STROJÍRENSTVÍ ¡provádí výrobu kompletních celků pro energetiku, dopravní, těžební a zpracovatelský průmysl, jedná se o tzv. dodávky na klíč ¡firma spolupracuje s velkou řadou subdodavatelů a předává kompletní dílo v cílové oblasti zákazníka, zajišťuje veškeré technologie, materiál i konečnou kompletizaci ¡výroba takovýchto investičních celků je možná jen v oblastech s velkou koncentrací různorodého a vyspělého strojírenství ¡tradiční dodavatelé nejsložitějších investičních celků jsou USA, Japonsko, Německo, Velká Británie, Francie a krajiny bývalého SNS ¡celky nižšího řádu dodávají Itálie, Švýcarsko, Kanada, Nizozemí, ale i Polsko, Maďarsko a Česká republika. Kdysi ČSSR například zajišťovala výrobu těžebních zařízení pro země Arabského poloostrova (ČR jaderné elektrárny v Íránu a Číně) DOPRAVNÍ STROJÍRENSTVÍ ¨Podle zaměstnanosti největší (řada dílčích oborů s mnoha zaměstnanci) ¨Lokalizace hlavně ve městech a regionech spotřeby (automobilový průmysl) ¡ ¡Automobilový průmysl ¨Jedno z nejdynamičtěji se vyvíjejících průmyslových odvětví ¨Konec 19. stol. - vynález automobilu, 20. stol. – velký rozvoj ¨Henry Ford – zdokonalení výrobních metod; zavedením hromadné výroby se standardizovanými pracovními postupy produkci automobilů výrazně zlevnil (fordismus) ¨Poč. 21. stol. – výroba automobilů globalizovaným odvětví – rozšíření v množství zemí DOPRAVNÍ STROJÍRENSTVÍ ¨Vzhledem k zajištění výroby z hlediska vývoje, kapitálu, pracovní síly atd. lze rozlišit 2 typy center automobilové výroby: ¤Centra, v nichž je výroba výrazně podporována vývojem nTradiční centra automobilového průmyslu, ve kterých většinou sídlí i vedení společnosti nVýroba navazuje na konstrukční kanceláře, výzkumné laboratoře a zkušební areály nVyvíjeny nové typy automobilů nPřijímána strategická rozhodnutí vzhledem k organizaci výroby nUSA, Německo, Francie, Japonsko, Škoda v Mladé Boleslavi ¤Centra výroby bez vlastního vývoje nMontážní podniky s licenční výrobou, většinou lokalizovány v oblastech s relativně levnou pracovní silou doplněnou o faktor spotřeby nTechnologie a hl. komponenty dodávány z oblastí vývoje nOd 70. let rozvoj ve Španělsku, Mexiku, Brazílii, Belgii nV současnosti – Slovensko, Ukrajina, Turecko, Írán, Čína, Indie Model dodavatelské struktury v 70. – 80. letech Struktura dodavatelského řetězce a jeho vnitřní propojení Redukce současné dodavateské struktury SLUŠNÁ, Ľubica - BALOG, Miroslav - BALÁŽ, Vladimír - LÁBAJ, Martin - LÍŠKOVÁ, Barbara - ŠVAČ, Vladimír - VRÁBEĽ, Róbert. (2015, str. 19) Obrázok, na ktorom je mapa Automaticky generovaný popis CHEMICKÝ PRŮMYSL ¨Základní odvětví zpracovatelského průmyslu ¨Relativně mladé odvětví s rostoucím významem ¤počátky v 19. století – první výroby anorganické chemie s využitím soli a síry ¤Postupně i rozvoj organické chemie ¤Impuls pro rychlejší rozvoj – organické syntézy na základě destilace uhlí na počátku 20. stol. (zejména státy Z Evropy – Německo, Francie, VB, později USA) ¤Poč. 2. pol. 20. stol. – transformace základních vstupních surovin a orientace na ropu a zemní plyn – zásadní přelom v rozvoji chemického průmyslu -> poté se chemický průmysl stal jedním z nejrychleji se rozvíjejících odvětví hospodářství ¨Obory chemického průmyslu: ¤Obory průmyslu anorganické chemie (výroba základních anorganických materiálů – kyseliny, zásady, umělá hnojiva) ¤Obory organické chemie (výroba základních organických látek na bázi ropy a zemního plynu, chemická vlákna, syntetický kaučuk, plasty, barvy) CHEMICKÝ PRŮMYSL ¡Na výše uvedené obory navazuje spotřební chemie – produkty určené koncovému spotřebiteli (farmaceutický průmysl, výroba kosmetických, potravinářských nebo čisticích prostředků) ¡Lokalizační faktory – energie, suroviny, pracovní síla, investice, voda ¡Původní chemický průmysl vázán na energetické zdroje (uhlí – Německo, VB, S Francie, dřevo – Finsko, USA, Kanada, ropa – Rumunsko) ¡Nové chemické závody vznikají v dovozních přístavech, na periferiích těžkého průmyslu, energetického průmyslu, v ropných oblastech, na periferii měst a ve vyhovujícím prostředí (výroba léčiv) ¡ ¡Na energii náročné obory základní těžké chemie ¡Voda + suroviny – důležité pro anorganickou chemii (výroba amoniaku, kyseliny sírové…) ¡Voda + suroviny + kvalifikovaná pracovní síla + kapitálová náročnost (biochemie, kosmetika,…) CHEMICKÝ PRŮMYSL ¨Základem výroba kyseliny sírové – použití v dalších výrobách organické, anorganické i spotřební chemie ¤Výroba kyseliny sírové pro obtížnost přepravy vázaná na oblast jejího dalšího zpracování – většinou přímo v chemických kombinátech ¤Největší producenti – USA, Japonsko, Čína, Německo, Brazílie ¨Největší objem výroby anorganické chemie soustředěn do výroby umělých hnojiv ¤Pokles výroby umělých hnojiv ve vyspělých státech Evropy (vysoká zatíženost chemizací, rozvoj biozemědělství), stagnace v Rusku a USA, růst v Číně, Indii, Mexiku nFosforečná hnojiva – Rusko, USA, Čína, Brazílie… Maroko, Tunisko (těžba fosfátů) nDraselná hnojiva – výroba z draselných solí – Kanada, Rusko, Bělorusko, Německo, Izrael nDusíkatá hnojiva – výroba na bázi zemního plynu – Čína, USA, Rusko, Indii, Mexiko, státy v okolí Perského zálivu CHEMICKÝ PRŮMYSL ¨V porovnání s anorganickou chemií velmi dynamický nárůst ¨Produkty mají velmi široké uplatnění, využití ve všech hospodářských odvětvích ¨Nejrozsáhlejším oborem – výroba syntetických materiálů ¤První umělé hmoty již na počátku 20. století – od té doby výrazný nárůst ¤Hl. surovinou při výrobě – ropa a zemní plyn ¤Celková roční světová výroba plastů – cca 120 mil. tun (Evropa + Severní Amerika – 2/3 podíl) ¤Dynamický rozvoj v Asii (Čína, Jižní Korea, Japonsko) – 1/5 výroby ¤Největší producenti: USA, Japonsko, Německo, Francie, Nizozemsko, Itálie, Rusko, Belgie, Kanada, Čína ¨Výroba syntetického kaučuku ¤Jako náhrada přírodního kaučuku se vyrábí od 30. let 20. století ¤V současné době převyšuje produkci přírodního kaučuku (latex) více než 2x ¤Základní surovinou – ropa a zemní plyn ¤Největší producenti: USA, Japonsko, Francie, Německo, rozvoj v Jižní Koreji CHEMICKÝ PRŮMYSL ¨ Produkce chemických vláken ¤A) výroba celulózových vláken nVe vyspělých státech na ústupu ¤B) výroba syntetických vláken nOd 80. let – dynamický růst nCentra výroby – USA, V Asie (Japonsko, Tchaj-wan, Čína, Jižní Korea) nVýznamná část produkce i v evropských zemích – Německo, Itálie, VB… nV Irsku – jedno z nosných odvětví „irského ekonomického zázraku“ ¨Farmaceutický průmysl nVýrazně orientován na spotřebu nNáročný na kvalifikovanou pracovní sílu nSoustředění do spotřebních center nSpecializace ve vyspělých státech TEXTILNÍ PRŮMYSL ¨Nejstarší průmyslové odvětví, které stálo u zrodu průmyslové revoluce v 18. století – s jeho rozvojem spojen i rozvoj industrializace ¨V oborech textilního průmyslu vznikala první tovární výroba na základě výroby manufakturní ¨Dlouhou dobu ve většině průmyslových zemí vedoucím průmyslovým odvětvím ¨V průběhu 20. stol. – strukturální změny v surovinové základně a restrukturalizace prostorového rozložení textilního průmyslu ¤Hlavními surovinami do 60 let. 20. stol – přírodní suroviny (vlna, bavlna) ¤S rozvojem organické chemie v 60. letech nastupují jako hlavní textilní surovina umělá vlákna ¤80. léta – návrat k přírodním materiálům (prvně směsové tkaniny – synteticko-přírodní vlákna) ¤90. léta – zvyšování produkce bavlněných tkanin ¤Přesto umělá vlákna tvoří hlavní podíl ¨V současnosti – pomalu rostoucí odvětví ¨Podíl na objemu celkové průmyslové výroby se snižuje, avšak zaměstnanost v globálním měřítku vysoká TEXTILNÍ PRŮMYSL ¨V prostorovém uspořádání rozlišujeme 2 typy textilních průmyslových oblastí ¤Staré textilní oblasti – Západní Evropa, USA nTextilní průmysl zde prošel silnou restrukturalizací – snižování zaměstnanosti, změny v technologii výroby nVelikostně převládají střední podniky – soustřeďují se na výrobu s vyšší přidanou hodnotou (speciální textilie, např. žáruvzdorné…) ¤Nové textilní oblasti nV průmyslově mladších oblastech s pozdějším nástupem industrializace a levnou pracovní silou (JV Asie, některé země Afriky) nVýroba zaměřena na objem ¨Lokalizační faktory: ¤Faktor pracovní síly (textilní průmysl je náročný na kvantitu pracovníků) ¤Surovinový faktor – důležitý pro lokalizaci podniků na prvotní úpravu a zpracování přírodních materiálů ¤Faktor spotřeby – nutná vazba textilního průmyslu na oděvní průmysl BAVLNÁŘSKÝ PRŮMYSL ¨Nejrozšířenější obor světového průmyslu ¨Celková tendence vzestupná ¨Charakteristickou tendencí je pokles výroby bavlněných tkanin ve vyspělých zemích západní Evropy nebo v Japonsku a přesun výroby blíže k oblastem pěstování bavlny ¨Většina produkce z Číny a Indie, rozvoj výroby v Pákistánu, Brazílii, Egyptě, Turecku nebo středoasijských republikách (např. Uzbekistán) ¨Stále silné postavení v USA, ale i zde pokles VÝROBA HEDVÁBÍ A VLNAŘSKÝ PRŮMYSL ¡Výroba hedvábí ¨V 90. letech 20. století prošla výroba hedvábí značnou krizí – minimum výroby v roce 1997 ¨V posledních letech opět růst ¨Největší producenti – Čína (téměř 70 % světové produkce), Indie, Turkmenistán ¡Vlnařský průmysl ¨V posledních letech výrazný pokles výroby ¨Produkce vlny (suroviny) v Austrálii, na Novém Zélandě a v Argentině ¨Odtud export do zemí západní Evropy (VB, Itálie, Francie, Belgie) – export klesá ¨Zvýšení produkce v Indii, Číně, Turecku ¡ HLAVNÍ SVĚTOVÉ TEXTILNÍ OBLASTI •JV pobřeží Číny •SZ Indie •Vietnam •Bangladéš •S Itálie •Střední Anglie •Střední Polsko •Porúří •JV USA •Turecko POTRAVINÁŘSKÝ PRŮMYSL ¡Zahrnuje desítky oborů, které mají společný cíl – zajistit potravu pro obyvatele ¡Zpracovává či upravuje rozmanité produkty rostlinné a živočišní výroby ¡Lokalizace: ¡Uprostřed produkčních zemědělských oblastí – např. sušení a fermentace kávy, výroba sladu, výroba vína, čištění rýže… ¡Orientace na spotřebitele – obory, které zpracovávají značně upravené primární suroviny (výroba cukru, mouky…pekárenství…) ¡Změna lokalizace s rozvojem technologií – mrazírenství, konzervování… - odpojení lokalizace odvětví a zdroje surovin ¡V současnosti – lokalizace velkých podniků spíše do míst spotřeby, drobnější rozptýleny v surovinových oblastech ¡Význam faktorů pracovních sil i dopravy klesá ¡Potravinářský průmysl nevytváří rozsáhlé územní komplexy, obvyklé je uspořádání oblastí lokálního významu, kde potravinářství se zemědělství vytváří agrokomplexy (na sebe navazující surovinová a zpracovatelská činnost) – centry obvykle malá města POTRAVINÁŘSKÝ PRŮMYSL ¨Průmysl cukrovarnický ¤zpracování objemných surovin, proto orientace do spotřebních oblastí ¤Zpracování ve 2 fázích: 1. výroba surového cukru, 2. konečná úprava (rafinace) ¨Průmysl tukový ¤Nejsoustředěnější v celém potravinářství ¤Spotřeba rozložena nerovnoměrně – vysoká v nejbohatších, hospodářsky vyspělých zemích ¤Výroba umělých tuků se neustále zvyšuje ¨Mlékárenský průmysl ¤Soustředění blízko chovatelských oblastí (omezené možnosti transportu mléka) a v nich v centrech spotřeby ¨Masný průmysl ¤Zpracování masa na uzeniny, konzervy apod. ¤Značná číst se konzervuje v mrazírnách ¤Lokalizace v oblastech s možností zásobování masem POTRAVINÁŘSKÝ PRŮMYSL ¨Rybný průmysl ¤Zpracování cca ½ světového výlovu ryb, přesto značný význam, protože v přímořských oblastech tvoří ryby často hl. složku potravy ¤Důležitý obor exportu ¤Koncentrace a specializace podle možností výlovu, zpracování ryb především v přístavech ¨Konzervárenství ¤Překryv se zpracováním masa, včetně rybího ¤Zpracování o produktů RV (ovoce, zelenina) ¤Urbanizace světa při stoupající spotřebě vyžaduje rychlý růst potravinářských oborů ¤Spíše oborem menších závodů, často polořemeslný charakter ¤Rozmístění orientováno na hlavní produkční oblasti, někdy přístavy ¤Většina konzerváren umístěna do hl. koncentrací spotřebitelů ¨Pivovarnictví ¤Zvyšující se spotřeba a nové technologie umožňují koncentraci do velkých závodů ve spotřebních centrech ¤Spotřeba piva menší v zemích s produkcí vína, např. ve Středomoří DŘEVOZPRACUJÍCÍ A PAPÍRENSKÝ PRŮMYSL ¨Společná základní surovina – rozmístění průmyslu poměrně rovnoměrné ¨Značný podíl dřeva jako palivo (v hospodářsky odlehlých oblastech) ¨Hl. produkční oblasti – lesy mírného pásma s jednoduchou skladbou dřevin a snadno dostupné + sub/rovníkové země s velkou zásobou dřevin (Brazílie, Indonésie, Nigérie, Filipíny, Tanzanie) ¨Nábytkářství – umístění v centech spotřeby ¨Papírenský průmysl ¤Náročný na spotřebu vody, proto lokalizace při velkých zdrojích čisté vody a spíše mimo hl. průmyslové a sídelní koncentrace ¤Negativní vliv na čistotu vody a ovzduší ¨Průmysl polygrafický ¤Hl. materiálem je novinový papír ¤Zcela orientován do spotřebních center ¤Vyžaduje kvalifikovanou pracovní sílu ¤Patří mezi nejmladší odvětví, přesto zastoupen ve většině zemí světa Digitálne pripojenia GEOGRAFIE PRŮMYSLU (VÝVOJOVÉ PROUDY, HISTORIE, KLASIFIKACE, METODY HODNOCENÍ PRŮMYSLU) ZE0116 GEOGRAFIE VÝROBNÍ SFÉRY PRŮMYSLOVÁ VÝROBA ¡Průmyslem se zabývají také další vědní obory ekonomika průmyslu ekonomika jednotlivých výrob, technologie (neprostorové aspekty) ¡Dodnes velmi významnou disciplínou ¡produkuje cca 70 % jeho celkové materiální produkce a zaměstnává asi 20 % ekonomicky aktivního obyvatelstva světa ¡významné rozdíly ve vyspělých a rozvojových zemích ¡podíl průmyslové výroby na HDP ve většině vyspělých zemí klesá, ¡ale podíl průmyslových výrobků a polotovarů v mezinárodní směně trvale roste ¡ ¡Rozmístění průmyslové výroby je ovlivňováno souborem mnoha činitelů ¡specifické nároky na suroviny, energii, investice a pracovní síly HISTORIE PRŮMYSLOVÉHO VÝVOJE •Starověk – uzavřená výroba v rámci rodinného hospodářství (rodového, kmenového hospodářství) •Středověk (10. – 15. stol.) – vznik středověkých měst a rozvoj řemesel – vznik a rozvoj cechů •Období průmyslové revoluce – tj. rozvoj a proměny výrobní základny, nové organizování výroby a nové technologie – vznik rozptýlených manufaktur, později soustředěných do výrobních středisek, vedle individualizované, zakázkové se objevuje i hromadná, velkosériová produkce • ¡Etapizace vzniku a rozvoje průmyslu • 1. Raná fáze (1500–1770) •založena na nových poznatcích a rozvoji společnosti, vzmáhajícím se užitím inovací v technice •Základem industrializace zejména výrobní koncentrace textilní, sklářské výroby a výroby porcelánu, od 16. století i územní koncentrace manufaktur (hl. v Anglii) •pro lokalizaci výhodná především údolí středohor s možnostmi vodního zásobování a nasazení hydroenergie •Podobný proces působil i mimo Evropu, např. u barvíren (indigo) a cukrovarů v západní Indii (1694) HISTORIE PRŮMYSLOVÉHO VÝVOJE •2. fáze: průmyslová revoluce •ve 2. třetině 18. století propojení výroby s mechanizací, která umožnila nahradit ruční práci stroji •pokračoval přechod ke koncentrované tovární výrobě, především nasazení nových druhů energií (uhlí) a k zavedení nových dopravních systémů (vynález parního stroje, 1765) •začala éra továrních sídlišť se 7 až 8 poschoďovými budovami, což změnilo města ve smyslu krajinného prostoru • •3. fáze (1870/80 až 1. světová válka) •intenzivní prostorově inovačním rozšířením revoluce v dopravě (rozšíření železniční sítě osobní a nákladní dopravy) -> silný vliv na další prostorový rozvoj průmyslu •výstavba dopravní sítě i mimo evropskou oblast (koloniální země se svými nerostnými surovinami) -> mimoevropský průmyslový rozvoj se současným rozvrácením výroby ve starých průmyslových regionech HISTORIE PRŮMYSLOVÉHO VÝVOJE •4. fáze •desetiletí po 1. svět. válce, ukončeno světovou hospodářskou krizí •rychlé oživení průmyslového vývoje po 1. světové válce a vtažení stále většího počtu zemí do průmyslového rozvoje • rozvoj makrochemie na bázi uhlí a ropy a rozmach elektronického průmyslu, rozhodující inovační nárůst automobilizace v systému dopravy • •5. meziválečná fáze •období od světové hospodářské krize až ke 2. světové válce •hospodářský vývoj je více uzavřený a stále více ovlivňován působením státu (podmíněno odrazem zkušeností ze světové krize) •šíření neomerkantilistických tendencí (dovoz s celními bariérami) HISTORIE PRŮMYSLOVÉHO VÝVOJE •6. poválečná fáze • 2. světová válka je prahem k nové bouřlivé fázi prostorového rozvoje průmyslu •politické osamostatňování původně silně závislých oblastí a jejich industrializací (jejich orientace na vznik základní struktury průmyslu) •V tradičních průmyslových oblastech toto období končí v r. 1974, tj. energetickou krizí, spojenou s prosazením nového oceňování surovin •7. fáze •do konce 80. let ukončená likvidací blokového rozdělení světa světového průmyslového vývoje •8. fáze (od počátku 90. let) •spojena nejprve s tendencí k výrazným přesunům průmyslového rozvoje •od poloviny desetiletí celková globalizace světové ekonomiky GLOBALIZACE PRŮMYSLU ¡Vznik a rozvoj nadnárodních společností ¤Hlavní hybatelé globální ekonomiky ¤Jejich prostorové rozmístění je jedním z řídících mechanismů globální ekonomické integrace ¡Dělení podle vnitřní organizace produkční sítě: ¤Vertikálně integrované – produkce podniků v konkrétních zemích slouží jako základ pro výrobu v dalších podnicích společnosti v jiných zemích ¤Horizontálně integrované – výrobní podniky lokalizovány v různých státech a vyrábějí stejné nebo podobné výrobky ¤Diverzifikované nadnárodní společnosti – jednotlivé podniky v různých zemích bez větší míry integrace ¡Velký rozvoj od 70. let – nárůst významu řady světových koncernů hl. v rozvojovém světě ¡Surovinové zdroje, levná pracovní síla -> vhodná pracovní i vývozní základna řady produktů pro globální trh KONDRATĚVOVY DLOUHÉ VĚDECKO-TECHNICKÉ CYKLY KONDRATĚVOVY CYKLY •Charakteristické pro tyto cykly jsou bazické inovace: •1. cyklus průmyslového rozvoje - vysokopecní výroba železa, průmyslové využití parního stroje a bavlny v textilní výrobě, •2. cyklus – stavba železnic ve velkém, technické změny i v zemědělství •3. cyklus – nástup rádia a telefonu, elektrifikace ve velkém, rozvoj chemie •4. cyklus – výroba a využití automobilů, vznik petrochemie •5. cyklus – informační technologie •Bazické inovace vždy charakterizovaly počátek dlouhého, technického, resp. technicko-ekonomického cyklu trvajícího 30–60 let •V každém cyklu šlo o generační výměnu techniky a technologií, zásadní změnu v pracovních nástrojích nebo zdrojích energie či ekonomickou konjunkturu a iniciaci dalekosáhlých společenských změn •Poslední, pátý cyklus začal v polovině 70. let (tj. mimo vlastní cykly K.) a znamená mimo jiné překonání tradičního dilema: •masová výroba – stanovuje hromadnou spotřebu standardizovanými uživateli anebo •kusová výroba – představuje specializovanou spotřebu individuálními uživateli •Jeho charakteristikou je nástup společnosti 21. století, postmoderní společnosti komunikace = informační společnosti nebo společnosti digitálního kapitalismu, ale také společnosti rozvoje služeb a nového odvětví cestovního ruchu GEOGRAFICKÁ ETAPIZACE VÝVOJE SVĚTOVÉ EKONOMIKY ¡Z pohledu systémově geografického, hodnotícího vnitřní, ale i teritoriální složitost světového ekonomického systému, lze vyčlenit také čtyři, ale poněkud časově a dějově jiné základní vývojové etapy světového hospodářství: ¡ •1. Lokální (individuální) ekonomika •2. Mezinárodní ekonomika (cca od 80. let 19. století) •3. Světová ekonomika (po 2. svět. válce) •4. Globální ekonomika (od konce 80. a začátku 90. let) KLASIFIKACE PRŮMYSLU •Typickým rysem průmyslu je jeho velmi diferencovaná struktura •V průběhu vývoje se objevovaly nové druhy výrob i celá průmyslová odvětví •Některá odvětví ztrácela na významu, význam jiných rostl (např. výroba automobilů) •Vývojové tendence průmyslu jako celku nelze sledovat, proto byla vytvořena klasifikace průmyslu, která vyčleňuje menší celky se společnými znaky ČLENĚNÍ PODLE FUNKCE VYUŽITÍ FINÁLNÍCH VÝROBKŮ ¨V ČR používáno do r. 1993 ¨Průmysl rozdělen na 2 části a 18 odvětví: ¨ ¨A) těžký průmysl (výroba výrobních prostředků) ¤Průmysl paliv ¤Energetický průmysl ¤Hutnictví železa ¤Hutnictví neželezných kovů ¤Chemický průmysl ¤Strojírenský průmysl ¤Elektrotechnický průmysl a kovozpracující průmysl ¤Průmysl stavebních hmot ¤Dřevozpracující průmysl ČLENĚNÍ PODLE FUNKCE VYUŽITÍ FINÁLNÍCH VÝROBKŮ ¡B) lehký průmysl (výroba spotřebních předmětů => spotřební průmysl) ¡Průmysl papíru a celulózy ¡Průmysl skla, keramiky a porcelánu ¡Textilní průmysl ¡Oděvní průmysl ¡Kožedělný průmysl ¡Polygrafický průmysl ¡Průmysl potravin a pochutin ¡Výroba mrazírenská, zřídelní a tabáková ¡Ostatní průmyslová výroba ¡ ¡Klasifikace nebyla příliš přesná, přesahy odvětví do druhé části klasifikace (např. farmaceutický průmysl patřil pod chemický apod.) ČLENĚNÍ PODLE CHARAKTERU POSTAVENÍ VÝROBNÍHO PROCESU K VÝCHOZÍM SUROVINÁM ¡V ČR v letech 1994–2007 používána klasifikace OKEČ ¡Od 1. 1. 2008 nová klasifikace ekonomických činností CZ-NACE ¡Současné členění průmyslu na 3 odvětví: ¡Těžba nerostných surovin ¡Zpracovatelský průmysl ¡Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu SEKCE B - TĚŽBA A DOBÝVÁNÍ 05 Těžba a úprava černého a hnědého uhlí 06 Těžba ropy a zemního plynu 07 Těžba a úprava rud 08 Ostatní těžba a dobývání 09 Podpůrné činnosti při těžbě SEKCE C - ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL 10 Výroba potravinářských výrobků 11 Výroba nápojů 12 Výroba tabákových výrobků 13 Výroba textilií 14 Výroba oděvů 15 Výroba usní a souvisejících výrobků 16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku 17 Výroba papíru a výrobků z papíru 18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů 19 Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků 21 Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků 22 Výroba pryžových a plastových výrobků 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 27 Výroba elektrických zařízení 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 31 Výroba nábytku 32 Ostatní zpracovatelský průmysl 33 Opravy a instalace strojů a zařízení SEKCE D - VÝROBA A ROZVOD ELEKTŘINY, PLYNU, TEPLA A KLIMATIZOVANÉHO VZDUCHU GEOGRAFICKÉ METODY HODNOCENÍ PRŮMYSLU ¡Situace před rokem 1989 ¡centrální plánování, téměř žádný soukromý sektor, menší množství podniků, např. databáze „Průmysl 1987“ ¡Situace po roce 1989 ¡nedostatek aktuálních a přesných dat zejména na regionální (lokální) úrovni ¡ ¡Hodnocení podle: ¤Velikosti průmyslu ¤Struktury průmyslu ¤Specializace a diverzifikace průmyslu ¤Koncentrace průmyslu VELIKOST PRŮMYSLU ¡Nejjednodušší ukazatel ¡Velikost zaměstnanosti v průmyslu (počet pracovníků) ¡Hodnota výroby (objem výroby zboží, obrat výroby, zisk, hodnota základních prostředků) ¡Kde tyto ukazatele najít (pro ČR)? ¡RES – orientační počet zaměstnanců (www.czso.cz) ¡Obchodní rejstřík – základní kapitál (www.justice.cz) ¡Živnostenský rejstřík – předmět podnikání (www.rzp.cz) ¡HBI – komplexní info o podniku (ale nutné heslo L, www.hbi.cz) www.hbi.cz STRUKTURA PRŮMYSLU ¡Vyjádřením struktury v územní jednotce můžeme hodnotit význam jednotlivých odvětví v dané prostorové jednotce ¡Nejčastěji – podíl jednotlivých průmyslových odvětví na celkové hodnotě průmyslu daného regionu ¡Vnitřní struktura průmyslových odvětví s ohledem na zaměstnanost: ¡Struktura zaměstnanosti dle pohlaví ¡Vzdělanostní struktura ¡… SPECIALIZACE PRŮMYSLU ¨Pro vyjádření míry struktury průmyslu v dané územní jednotce ¨Specializace průmyslu – struktura průmyslu v dané územní jednotce, která se vyznačuje vysokým podílem jednoho nebo několika průmyslových odvětví ¨Ukazatel – index specializace – dává představu o stupni významnosti průmyslového odvětví v dané územní jednotce v porovnání s postavením průmyslového odvětví v hierarchicky vyšší prostorové jednotce ¤Příklad výpočtu: poměr relativního zastoupení i-tého odvětví na celkové zaměstnanosti v kraji k relativnímu zastoupení tohoto odvětví na celkové zaměstnanosti v ČR ¤Index se pohybuje kolem 1, když je > 1, pak je specializace v dané jednotce vyšší než v jednotce hierarchicky vyšší Sektory a odvětví národního hospodářství Česká republika Jihomoravský kraj Index specializace* tis. relativně tis. relativně I. sektor 230,9 4,9 27,9 5,4 1,10 II. sektor 1 868,0 39,5 202,2 38,9 0,98 průmysl 1 411,6 29,9 152,3 29,3 0,98 těžební 69,9 1,5 3,0 0,6 0,40 zpracovatelský 1 238,8 26,2 136,9 26,3 1,00 energie a vody 102,8 2,2 10,2 2,0 0,91 stavebnictví 456,5 9,7 52,1 10,0 1,03 III. sektor 2 484,6 52,6 289,3 55,8 1,06 obchod 598,9 12,7 65,1 12,5 0,98 pohostinství a ubytování 156,4 3,3 13,8 2,7 0,82 doprava a spoje 328,2 6,9 27,1 5,2 0,75 peněžnictví 100,3 2,1 10,6 2,0 0,95 služby pro podniky 222,7 4,7 43,5 8,4 1,79 veřejná správa 332,8 7,0 38,0 7,3 1,04 školství 300,9 6,4 42,2 8,1 1,27 zdravotnictví 285,1 6,0 32,1 6,2 1,03 ostatní služby 159,3 3,4 16,9 3,2 0,94 celkem 4 727,7 100,0 520,4 100,0 1,00 Struktura zaměstnanosti v Jihomoravském kraji a v ČR podle odvětví ekonomiky v roce 2000 DIVERZIFIKACE PRŮMYSLU ¡Opakem specializace ¡Rovnovážná struktura průmyslových odvětví v daném regionu ¡Absolutní diverzifikace – zastoupení všech odvětví stejným podílem na struktuře průmyslu v daném regionu ¡Nejběžnějšími mírami diverzifikace jsou: ¡Čistý index diverzifikace ¡Hrubý index diverzifikace KONCENTRACE PRŮMYSLU ¨Jednou z nejtypičtějších vlastností průmyslu ¨Nejjednodušší způsob vyjádření: ¤Hustota průmyslu (počet ukazatelů, např. počet zaměstnaných na jednotku plochy) ¤Intenzita průmyslu – přepočet základních ukazatelů, např. počet zaměstnaných hodnota výroby na počet obyvatel apod. ¨Index koncentrace – míra koncentrace průmyslu v porovnání s rozmístěním obyvatelstva = jaký podíl obyvatel územní jednotky žije na území, na kterém se koncentruje polovina hodnoty průmyslu této územní jednotky ¤Hodnoty do 100 – čím vyšší hodnota, tím větší koncentrace odvětví v porovnání s rozmístěním obyvatelstva ¤Minimální hodnoty – rovnoměrné rozmístění průmyslu (disperze) ¨Koeficient koncentrace = lokalizační kvocient – porovnání úrovně koncentrace průmyslu/odvětví ve zvolené územní jednotce s úrovní koncentrace průmyslu v územní jednotce hierarchicky vyšší ¤Hodnoty okolo 1, větší než 1 = nadprůměrné zastoupení průmyslu v regionu a naopak LORENZOVA KŘIVKA ¡Použití pro grafické vyjádření koncentrace ¡Pro průmysl – vyjádření koncentrace průmyslu/odvětví v dané územní jednotce porovnání základního ukazatele (počet zaměstnaných v průmyslu) v průmyslu k obecnému ukazateli (počet obyvatel, rozloha územní jednotky apod.)