Neživá příroda 2 Cvičení 11 Podzemní voda Krasové jevy Exogenní činnost oceánů Podzemní voda kolektor + zvodeň = zvodněný systém 2 Srážková voda vytváří vsakem do horninového prostředí podzemní vodu. Voda v horninovém prostředí může být vadózní (z povrchu) nebo juvenilní (z magmatu). PÁSMO PROVZDUŠNĚNÍ A NASYCENÍ KOLEKTOR A ZVODEŇ Pohyb podzemní vody Typy propustnosti hornin:  průlinová – písky, štěrky, pískovce  puklinová – žuly, ruly,  dutinová (kavernózní) – vápence, sádrovce 3 Podzemní voda je ve stálém pohybu, obvyklá rychlost je cm/den až m/rok. Rychlost proudění závisí na porozitě hornin, propustnosti a hydraulickém gradientu. PROPUSTNOST HORNIN Prameny podzemní vody Prameny sestupné Na horním konci kolektoru vsakuje srážková voda, na spodním konci vyvěrá. Existuje několik typů pramenů: údolní, vrstevní, suťové nebo vyvěračky. Prameny výstupné Podzemní voda je podle zlomové linie nebo nepropustné vrstvy nucena vystupovat na povrch. 4 Pramen je místo, kde podzemní voda vyvěrá na zemské povrch. Podle mechanismu vývěru a geologické stavby rozlišujeme prameny sestupné a výstupné. Činnost vody v krasových oblastech Rušivá činnost podzemní vody Rozpouštěním ve vápencových horninách vzniká systém podzemních i povrchových krasových tvarů. Tvořivá činnost podzemní vody Vysrážením rozpustného hydrogenuhličitanu vápenatého vznikají různé krasové tvary (krápníky, sintry). Podzemní toky mohou ukládat jeskynní sedimenty. 5 Povrchové i podzemní vody mohou snadno rozpouštět uhličitanové, síranové nebo evaporitové horniny a vytvářet velmi specifické krasové oblasti. Povrchové jevy zvětrávání vytváří tzv. exokras, podpovrchová činnost vody formuje tzv. endokrasové struktury. Povrchové krasové jevy I 6 Povrchová koroze vápenců probíhá nejintenzivněji v prvních okamžicích kontaktu se srážkovou vodou a to v místech, kde voda rychle stéká po vápencovém povrchu. Ploché povrchy a půdní profily zpomalují korozní reakce. ŠKRAPY Povrchové krasové jevy II 7 Běžným povrchovým projevem rozpouštění krasových hornin jsou kuželovité deprese označované jako závrty (mezinárodní termín doliny). ZÁVRT Povrchové krasové jevy III 8 PROPAST Povrchové krasové jevy IV • slepé údolí • propadání 9 Důležitým činitelem v krasových oblastech je povrchová voda. V okamžiku, kdy se dostane do rozpustných hornin, dochází k jejímu postupnému pronikání do podzemí. Rudické propadání Vyvěračka pod Býčí skálouPonor Punkvy PONOR A VYVĚRAČKA Podzemní krasové jevy I Vířivý pohyb vody v podzemních chodbách způsobuje ve stropní části vznik tlakových obřích hrnců. 10 Mezi endokrasové jevy počítáme procesy vedoucí ke vzniku podpovrchových forem a tvarů. Většina z nich je spojena s prouděním podzemní vody nebo chemickými reakcemi těchto vod. JESKYNĚ KRÁPNÍK Podzemní krasové jevy II 11 Voda protékající podzemním prostorem obsahuje rozpuštění hydrogenuhličitan vápenatý, který se může za určitých podmínek srážet a vytvářet tak vápenaté sintry. Podzemní krasové jevy IV 12 Vznik různých typů krápníkové výzdoby: brčka, stalaktity, stalagmity a stalagnáty. Pohyb mořské vody – povrchové proudy 13 Mořské proudy jsou vyvolány větrem nebo rozdíly v hustotě vody. Působí-li vzdušné proudění s dostatečnou intenzitou, vznikají povrchové proudy, pokud je důvodem cirkulace různá hustota vody, vznikají hlubinné proudy. POVRCHOVÉ MOŘSKÉ PROUDY Pohyb mořské vody – hlubinné proudy 14 Hlubinné proudy ovlivňují asi 90 % mořské vody a jsou vyvolány rozdílnou salinitou (hustotou) mořské vody. Někdy se označují jako termohalinní cirkulace. HLUBINNÉ MOŘSKÉ PROUDY Erozní činnost mořské vody I V příbojové zóně dochází k lámání vln vlivem změlčování dna. Vlny se třením o dno zpomalují a zkracuje se jejich vlnová délka. Zároveň dochází k nárůstu výšky vlny a její strmosti. 15 Pro exogenní procesy na pobřeží je rozhodující okamžik, kdy vlny dorazí k pobřeží a předávají přenášenou energii. Erozní činnost mořské vody II Ohyb vln způsobí, že většina dorazí na pláž kolmo bez ohledu na původní směr. Narazí-li vlna na pevnou překážku (skalní bariéra, kosa) může dojít k odrazu vlny a odražená vlna pak interferuje s protichůdnými vlnami. 16 Většina vln nepostupuje k pobřeží kolmo a tak se stane, že v mělčích částech vlna zpomaluje, zatímco v hlubších vodách postupuje svojí původní rychlostí. Pobřežní eroze I Skalnatá pobřeží jsou tvořena klify (přímořskými sruby), na které působí mechanická energie příboje. 17 Erozní činnost moře, způsobená nárazem mořských vln na pobřeží, se označuje jako abraze. Výsledek erozivní činnosti závisí na intenzitě vlnobití, tvaru pobřeží a jeho geologické stavbě. Pobřežní eroze II Odolnější části hornin mohou vytvářet různé geomorfologické tvary – skalní okna a brány, jehly nebo skalní ostrohy. 18 Tvořivá činnost moře Okrajovou část moře tvoří kontinentální šelf, který je pokračováním pobřeží směrem do moře. Tuto oblast označujeme jako litorální a její dosah může být i několik desítek kilometrů. Dále navazuje oblast batyální – kontinentální svah. Může být jednoduchý nebo stupňovitý a většinou klesá do hloubek kolem 2 500 m. Na něj navazuje oblast abysální představující hluboké oceánské dno. 19 Mořské prostředí je účinným transportérem materiálu a následně i velmi příhodným prostředím pro sedimentaci klastických, chemogenních i organogenních složek. Sedimenty mělkého moře Litorální pásmo zahrnuje tu část dna, kam dosahuje příboj – to je asi do hloubky 20 m. Dochází zde k sedimentaci převážně hrubozrnného materiálu typu balvanů, štěrků a písků, prostor je ovlivněn kolísáním hladiny při přílivu a odlivu. Směrem od pobřeží plynule navazuje pásmo neritické, které končí na okraji kontinentálního svahu. Vznikají zde sedimenty šelfového moře. Běžně se zde ukládají písčité sedimenty, vápnitojílovitá bahna, nebo zde vznikají korálové útesy. 20 Litorální oblast nad kontinentálním šelfem se dělí na pásmo litorální (příbřežní) a neritické (předbřežní). Obrovské množství materiálu přináší do pobřežních oblastí vodní toky. Hlubokomořské sedimenty Na kontinentálním svahu v oblasti batyální vznikají hemipelagické sedimenty kontinentálního svahu. Na kontinentální svah navazuje oblast abysální, která tvoří asi 4/5 oceánského dna. Vznikají zde eupelagické sedimenty složené z drobných schránek planktonních organismů vápnitého nebo křemičitého charakteru (radioláriové bahno). 21 TURBIDITNÍ PROUDY Souhrn 22 Důležité informace:  Podzemní vody se hromadí v propustných horninách (kolektroech) a vytvářejí zvodeň. Na povrch se dostávají v pramenech.  Podzemní a srážkové vody intenzivně formují krasové oblasti, a to na povrchu i v podzemí.  Povrch krasových oblastí je specifický, je modelován procesy rozpouštění, vznikají škrapy, závrty, polje nebo propasti.  Podzemní voda vytváří v krasových oblastech jeskynní systémy.  Mořská voda přenáší obrovské množství energie, které se uvolňuje při erozi mořského prostředí.  Sedimentace v mořském prostředí reprezentuje obrovské objemy různorodého materiálu.