Číslovky


Číslovky jsou podobně jako zájmena uzavřeným slovním druhem, nové číslovky nevznikají. Dají se
jednoznačně vymezit podle významového kritéria – jsou to slova číselného významu a přiřazujeme je k
plnovýznamovým slovním druhům. Podle toho, jestli vyjadřují počet určitý či neurčitý, se rozlišují
číslovky určité (šestý) a neurčité (několikátý). Obě skupiny se pak tradičně dělí podle významu na
čtyři druhy: základní – vyjadřují počet (sedm, několik), řadové – vyjadřují pořadí (sedmý,
několikátý), druhové – vyjadřují počet druhů (sedmero/ý, několikero/ý), násobné – označují
především počet opakování děje (sedmkrát, několikrát). Při podrobnějším třídění se rozlišují ještě
další druhy číslovek, např. skupinové, označující početnost skupiny (dvojice, pětice, tisícovka),
dílové, označující velikost dílu (polovina, půl, pětina) nebo souborové, které označují počet
souborů (dvoje, několikery) a pojí se s pomnožnými podstatnými jmény (troje nůžky).

            Číslovky jsou nesourodé z hlediska svých tvarů, tzn. že se skloňují většinou jako jiné
slovní druhy: jako podstatná jména (tisíc – stroj, miliarda – žena), jako přídavná jména (druhý –
mladý, první – jarní), jako zájmena (jeden – ten). Některé číslovky mají skloňování, které se
odchyluje od pravidelných vzorů, označujeme ho jako zvláštní skloňování. Mají ho některé číslovky
základní a neurčité: dva, oba – zachovávají soubor duálových tvarů (např. 2. a 6. p. dvou, obou, 3.
a 7. p. dvěma, oběma).Tři a čtyři mají většinu tvarů jako vz. kost v množném čísle, kromě 2. pádu,
kde je tvar čtyř, hovorově také třech, čtyřech, a 7. pádu třemi. Pět až devadesát devět užívají jen
dva tvary (1. a 4. p. pět, ostatní pády pěti). Neurčité číslovky kolik, tolik, několik a ve spojení
se jménem i číslovka mnoho (událostí) užívají mimo 1. a 4. p. tvary zakončené na -a (kolika,
mnoha).

Řada číslovek se neskloňuje, např. násobné typu dvakrát, dvojmo, dvojnásobně. Nesklonná může zůstat
i číslovka sto (ke sto divákům) atd.

            Ohebné číslovky vyjadřují většinou mluvnické kategorie rodu, čísla a pádu ve shodě s
řídícím podstatným jménem. Existují však číslovky, které vyjadřují některé kategorie omezeně,
např.: dva, tři, čtyři, pět a ostatní na -t, sedm, osm mají jen množné číslo. Tři, čtyři, pět a
ostatní na -t, sedm, osm nevyjadřují kategorii rodu. Jen číslovky skloňující se jako přídavná jména
mohou vyjadřovat životnost (Naši hokejisté skončili jako čtvrtí).