stavu a vYiiry na tom nebylo obyvatelstvo dobfe a jeho situace se po cele
klasicke obdobi (zeasti zfejme v dusledku nanistu nakladu na doprovodnou
slozitost) zhorsovala. Rust sociainich vYdaju pozdniho klasickeho
obdobi pfiSel navic v dobe zhorsujici se situace, takze mezni vYnos investic
do slozitosti nakonec zpusobil, ze Mayove byli zrali ke kolapsu.
Na americkem Jihozapade investovalo obyvatelstvo povodi feky San
Juan do hierarchie a slozitosti, aby prostfednictvim centralizovaneho fizeni
sniZiio naklady na system pnimerujici energii ceJeho regionu. Po nejaky
cas byly mezni vYnosy techto investic pfiznive, ale jakmile phbylo komunit,
rozmanitost a efektivita tohoto ekonomickeho systemu poklesla.
Toto oslabeni se casove shodovalo s velkYm stavebnim programem, takze
s poklesem vYnosu investic do slozitosti zaroven rostly investieni na-
klady.
Ve vsech tfech phpadech tedy kfivka meznich vYnosu investic do slozitosti
umoznila vysvetlit proces kolapsu a pochopit, proe byly vsechny tfi
spolecnosti ke kolapsu nachylne.
Nynije tfeba se dotknoutjiZjen peti poslednich temat. Jsoujimi: 1) dalsi
postfehy rykajici se kolapsu a klesajici produktivity socio-politicke slozitosti;
2) aplikace a rozsifeni pfedlozene koncepce; 3) dusledky nasi teorie
pro studium nekterYch phpadu kolapsu zminenych v kapitoIach 1 a 5;
4) zaclenenijinych vysvetleni kolapsu pod tema klesajicich meznich rynosu;
5) dusledky pro soucasnost a budoucnost industriainich spolecnosti.
Ajakjsme sh'bili v prvni kapitole, dokoncime zde take definici kolapsu.
KOLAPSY AKLESAJlcf PRODUKTIVITA SLOZITOSTI
v teto casti se dostavame kjednomu z hlavnich dusledku,jez z teto studie
vyplYvaji. Vetsina autoni, jejichZ dily jsme se tu zabYvali, zjevne civilizace
a slozite spolecnosti schvaluje. Siozitost vnimaji jako zadouci, a dokonce
chvalyhodny stavlidskYch zalditosti. Civilizaceje pro ne vrcholnYm uspechern
lidske spolecnosti, \frazne vYhodnejsim nez jednoduche, menI' diferenciovane
formy organizace. Chvala umeleckych, literarnich a vedeckych
uspechu civilizaci s tim rna zjevne mnoho spolecneho stejne jako
pohled pnimysloveho sveta na sebe samajakoi:to na vyvrcholeni lidsrych
dejin. Toynbee je v tomto ohledu patrne nejextremnejsim ptikladem, ale
neni v zadnem ptipade atypicry. Spengler se syYm odmitanim civilizace
a jejich dusledku ptedstavuje mensinovY nazor stejne jako Rappaport.
Vzhledem k dfuazu kladenemu na obcanskou spoleenost jakoi:to na
fenomen zadouci je temef nevyhnutelne, ze na kolaps nahliZime jako na
6. SHRNUTi AOOSLEDKY 258
sloziteho systemu), pfinesl zaroven zvYseni meznich vYnosu organizaceo
Obdobne dospeli i Mayove do bodu, kdy vyYoj ke slozitejsim statnim
utvanim vynasel ph vynalozeni velkeho usilijen malo. Protoze status quo
byl natolik zhoubny, byl kolaps jedinym 10gickYm fesenim.
A zde se v pine mife odhaluje slabost jednoho z vysvetieni kolapsu, jejichZ
ptehied jsme phnesli v kapitole 3 - jde konkretne 0 model, kterY pracuje
s "neschopnosti pfizpusobit se". Zastanci tohoto nazoru v te Ci one
podobe tvrdi, ze slozite spoleenosti konei, protoze nedokazou reagovat
na zmenene okolnosti. Tato ptedstava je zjevne pfekonana: za situace, kdy
mezni1I)Inosyklesaji, mide bytkolaps naopaknejadekvatnejsireakci. Neni pravda,
ie by se takoveto spolecnosti nedokazaly pfizpusobit. Vekonomickem
slova smyslu se pfizpusobuji dobte - mozna ne tak, jak si pfeji ti, kdoz si
ceni civilizaci, ale za danych okolnostijde 0 zcela spravnou reakci.
To, co mliie by! katastrofou pro spravni aparat (a pozdejsi pozorovateIe),
nemusi by! katastrofou pro podstatnou cast obyvatelstva Gak rozebira
napf. Pfeiffer [1977: 469-471]). Jednoznacnou katastrofouje kolaps
jenom pro ty Cleny spolecnosti, ktefi nemaji pi'ilditost ani schopnost
produkovat primitrni potravinove zdroje. Pro menI' specializovane vrstvy
bYva pfetnuti vazeb mezi mistnimi skupinami a regionalni entitou mnohdy
atraktivni. Kolaps neni ve sve podstate katastrofou. Je to racionaini
a llsporny proces, z nehoz muze mit znacna east civilizace prospech.
Jisry rozpor pfedstavuje v tomto nahledu na vec velky ubytek obyvatelstva,
kterY kolaps nekdy doprovazi. Mayove jsou toho klasickYm pfiklademo
Jak vYhodny mohl kolaps mayske fiSe by!, kdyz mel za nasledek tak
velkY pokles poctu obyvatel? Ve skutecnosti vsak, jak ukazuje Sidrysova
a Bergerova (1979) prace, je vztah mezi kolapsem mayske fiSe a poklesem
poetu obyvatel nejasny. Neni jiste, zda se tyto dva jevy odehraly soucasne
(zejmena kdyz trvalo desetileti, nd kolaps postihl vsechna centra),
ani to, zda pokles obyvatelstva v nizinnych oblastech neni jen odrazem
migrace do perifernich oblasti. Jelikoz nejsou tyto nejasnosti vyfeSeny,
jsou diskuse 0 pficine a nasledcich pfedcasne. V zadnem ptipade vsak
z niceho, co bylo v pfedchozich odstavcich feceno, nema vyplYvat, ze lidske
ciny musi ve vsech piipadech a v dlouhodobem casovem horizontu
vest pouze k zadoucim vYsledkum. Jestlize byl maysry kolaps v dlouhodobem
mefitku zhoubny pro velkou cast obyvatelstva, neznamena to, ze
nebyl - kratkodobe vzato - uspornYm procesem.
Ve skutecnosti existuji znamky toho, ze zastaveni poeetniho nistu obyvatelstva
nebo jeho ubytek mliie kolapsu casove ptechazet, a to az 0 nekolik
stoleti. 0 takovYchto vzorcich jsme mluvili v phpadi' kolapsu fimskeho
a mayskeho. Nedavne vYzkumy napovidaji, ze podobny trend mohl existo-
6. SHRNUTi AOOSLEDKY 260
katastrofu. Konec umeleckych a literarnich prvku civilizace a nadstavbovYch
sluzeb Ci ochrany, jd poskytuje administrativa, je vniman jako strasna
udalost, jako zanik skuteeneho raje. ptedstava, ze kolaps je katastrofou,
je hojne rozsitena nejcn u vefejnosti, ale tez u badatelu, kteti se jim
zabYvaji. Pro archeologii to plati stejne jako pro kterYkoli jiny obor. My,
archeologove, marne jakozto profesni skupina sklon nepomerne vice studovat
mestska a administrativni centra, kde se beine nachazeji ty nejbohatSi
archeologicke pozustatky. Kdyz jsou s kolapsem tato centra opustena
nebo se co do velikosti zmensi, je tato ztrata katastrofalni pro nasi
datovou zakladnu, muzejni sbirky, a dokonce i pro nasi schopnost zajistit
si financni podporu. (Temna obdobi jsou jen zfidkakdy atraktivni pro
filantropy nebo financujici instituce.) Vinni nejsou ale jen archeologove.
Klasieti vedci a historici, kteii spolehaji na literarni prameny, maji rovnez
pfedsudky virCi temnYm obdobim, nebot v takovYchto obdobich jejich datova
zakladna rovnez vetsinou mizi.
Mene pfedpojary piistup spoeiva v tom, ze budeme nejen studovat elity
a jejich rytvory, ale tez ziskavat infonnace 0 vYrobnich segmentech sloZirych
spoiecnosti, ktere pfetrvavaji, tfebaze ve zmensenem poetu, i po
kolapsu. Archeologie rna samozfejme velkY potenciaJ k tomu, aby mohla
takove informace poskytnout.
Je tfeba znovu zduraznit, ze slozite spoleenosti se v lidske historii objevily
teprve nedavno. Kolaps tedy neznamena pad do nejakeho prvotniho
chaosu, ale navrat do normainiho stavu ni25i slozitosti. Proti pfedstave,
ze kolaps je bez vYjimky katastrofou, navic hovofi take nami pfedlozena
teorie. Jelikoz je kolaps zpusobovan klesajicimi meznimi vYnosy, je to
v podstate uspomy proces. Nastava tehdy, kdyz je nutne vratit mezni vYnosy
organizaenich investic na pfiznivejsi uroven. Pro obyvatelstvo, ktere
za svou podporu slozitosti dostava zpatky jen malo, vede ztrata slozitosti
k ekonomickYm a patrne tei: administrativnim ziskum. A elovek si v teto
souvislosti opet vzpomene na podporu, kterou pozdne timske obyvatelstvo
poskytovalo barbarum vtrhavajicim do jejich zeme a na uspechy
rychZ barbani pfi odvraceni dalSich vpadu do zapadni Evropy. Postoje
pozdnich Mayir Ci pfislusniku kultury Chaco k jejich spravnim einitelum
nelze zjistit, je vsak snadne si je domyslet.
Spoleenosti kolabuji, kdyz pusobici tlak vyzaduje jiste organizacni
zmeny. Vsituaci, kdy by mezni uziteenostjeSte vetsi slozitosti byla pfilis
nizka, pfedstavuje kolaps uspornou alternativu. Proto se Chacoanci rozhodli
nevzeptit poslednimu suchu, protoze naklady na to by byly s ohledem
na oeekavane pfinosy pfilis vysoke. Aekoli konec chacoanskeho
systemu znamenal konec urcirych vYhod (coz plati pro konec kazdeho
6. SHRNUTI AOOSLEDKY 259
vat i u velkych mississippsrych center civilizace Cahokia. Poeet obyvatelstva
v teto oblasti dosahl sveho maxima nekdy kolem roku ll50 n. I. a pak
klesal az do koneeneho kolapsu 0 250 let pozdeji (Milner 1986).
Musi kazda slozita spolecnost prodi'lat tento proces? Vedou investice
do slozitosti vzdyck-y k bodu, kdy mezni vYn0sy klesaji? Moderni ekonomicke
vYzkumy neposkytuji jasnou odpovi'd' na tuto otazku. V teto publikaci
pouze tvrdime, ze tam, kde tento proces probiha a nekontrolovane
pokracuje, bude spoleenost v dusledku toho ke kolapsu nachylna. Protoze
mene nakladnii organizaeni teSeni jsou volena dfive nd nakladna,
zda se by! jasne, ze potfeba pfidavat dalSi organizaeni prvky musi pravidelne
vest k poklesu meznich vYnosu. U spoleenosti s nutnYm kapit31em,
technickYm odrazoyYm mustkem a ekonomickYmi a demografickYmi pobidkami
muze zisk nove energeticke injekce (napiiklad prostfednictvim
budovani imperia nebo vyuziti noveho energetickeho zdroje) nebo ekonomicky
vyYoj na eas zvratit pnibeh kfivky klesajicich meznich vYn0su
anebo zajistit dostatek prosttedku na to, aby bylo moine tento pokles
ufinancovat. Renfrew (1972: 36-37) tvrdi ptesni' totei, pokudjde 0 vyYoj
slozitosti v Recku a egejske oblasti.
Je tfeba pfipustit, ze tento piistup ptipravuje kolaps 0 znaenou east
jeho mysteri6znosti a dela z nej zcela pozemskou ekonomickou zalezitost.
Nejde, jak by fekl Finley "...ani 0 dramatickY, ani 0 romanticky
nahled ... na velka kataklyzmata di'jin. (:Iovek by z toho film nenatocil"
(1986: 161).
DALSI DilSLEDKY POKLESU MEZNicH VYNOSU
Z teto prace muze etenat naby! dojmu, ze archeologie se snazi nahradit
ekonomii v pozici pesimisticke vi'dy. Kfivka mezniho produktu neni
samozfejmi' nii'im novYm. Byla vyvinuta proto, aby vyjadtovala menici
se vztah mezi naklady a vYnosy ph dobYvani zdroju a vztah mezi vstupy
a vYstupy ve \frobnim sektoru. Myslenka, ze vYnosy ureite ekonomicke
aktivity postupne klesaji, je minimalne tak stara jako prace klasicrych
ekonomu 19. stoleti: Thomase Malthuse, Davida Ricarda a Johna Stuarta
Milia (Barnett a Morse 1963: 2). Tyka se, jakjsme vidi'li v kapitole 4, zemi'delstvi,
jez zajistuje vYzivu obyvatelstva, produkce nerostnych surovin
a energie, zpracovani inforrnaci a mnoha prvku socio-politicke organizace.
Wittfogel (1955, 1957) pouzil pojrnu "administrativni vYnosy" ph
diskusi 0 vlivu statu na ekonomicke zalezitosti v orientalnich despociich.
Lattimore (1940) vysvetiuje einske dynasticke cykly prostfednictvim nistu
6. SHRNUTI AOOSLEDKY 261