Rámcové vzdělávací programy jaro Vzdělávání •latinské „educare“ – vedení vpřed •podle OSN je vzdělávání základní lidskou potřebou •proces směřující primárně k rozvoji vědomostí (pojmy, názvy), dovedností a návyků (sociální, motorické) a schopností •plný rozvoj osobnosti •zaměňován s pojmem vzdělání (výsledek, dosažená úroveň) • • 2 Školství Legislativní dokumenty •Ústava ČR •Listina základních lidských práv a svobod •Deklarace práv dítěte •Rámcové vzdělávací programy • • •Poznámka: •Pedagogické dokumenty dělení podle převahy funkcí a)Teoretické pedagogické dokumenty: koncepce či pojetí školy, RVP, ŠVP, standardy, učební programy, plány, učebnice, metodické příručky b)Praktické pedagogické dokumenty: vnitřní řád školy, třídní kniha, katalogové a žákovské listy, žákovské knížky. • 3 Konc. 20. st. - reforma ve školství v ČR •zásadní změna vzdělávání i vzdělávací politiky pro zvýšení a zlepšení kvality vzdělávání a efektivity výsledků vzdělávání. •důraz: snazší přístup ke vzdělávání a zajištění rovnosti ve vzdělávání, a individuální přístup k potřebám vzdělávaných, celoživotní proces učení, vzdělávání pro život a uplatnění absolventů vzdělávání na mezinárodním trhu práce. •podstata: změna cílů a obsahu vzdělávání směrem k utváření a rozvoji životních dovednosti (klíčových kompetencí) a k přípravě žáků pro praktický život. Změnou procházejí i procesy řízení vzdělávání, jeho průběžná diagnostika a způsoby hodnocení dosahovaných výsledků. •start změn: tvorba rámcových vzdělávacích programů (RVP) pro předškolní a základní vzdělávání (schváleny změny 2004). Na tyto RVP navázal postupný vznik RVP pro všechny další vzdělávací obory. •přípravy ŠVP - SWOT analýzy škol, podle svých zkušenost dotvářet obsah vzdělání a pracovat na postupech a vhodných vyučovacích metodách, kterými by školy dosáhly svých stanovených cílů. •předpoklad: změna učitelova přístupu ke vzdělávání; promítnutí zkušenosti z výuky. •reforma se průběžně hodnotila – další úpravy, stanovení nových priotit 4 Pojem kompetence •20. století - nutnost revize funkcí vzdělávání a výchovy v souvislosti velkých změn spojených s vysokým tempem rozvoje vědy a techniky a rozsáhlými společenskými změnami •Shoda v tom, že lidé, kteří v rychle se měnícím prostředí budou žít, boudou muset umět pružně reagovat na časté a radikální změny reality pracovního i mimopracovního života. Jednou ze základních funkcí vzdělání je tedy rozvíjet především takové vědomostmi, dovednostmi, postoji a návyky (kompetence), které lidem usnadní přijímat stále nové a rychle se adaptovat na změny vnějšího prostředí. •V německé pedagogice od 70. let 20. století pojem „kompetence“, klíčové kompetence üMusí být potenciálně prospěšná pro všechny členy společnosti üMusí mít význam pro celou populaci bez ohledu na pohlaví, společenskou třídu, rasu, kulturní a rodinné zázemí či mateřský jazyk üMusí být v souladu s etickými, ekonomickými a kulturními hodnotami •V českých zemích se začala v 90. letech připravovat reforma vzdělávacího systému 5 Klíčové kompetence •soubory takových činností, které usnadňují přizpůsobivost jedince těmto změnám vnějšího prostředí a bylo by je možné využívat v nejrůznějších kontextech •soubory vědomostí, dovedností a postojů, které lze široce uplatňovat v rozmanitých profesích a životních situacích, umožňují jedinci se přizpůsobovat měnícímu se prostředí a usnadňují celoživotní vzdělávání •nezbytnost či prospěšnost pro jedince i celou společnost. Skrze klíčové kompetence se aktuální potřeby společnosti a jejích členů stávají předmětem vzdělávání (in Orbis Scholae, 2013) •při utváření klíčových kompetencí je důležitá zejména vhodná volba metod výuky a organizačních forem výuky •musí umožnit, aby své znalosti jedinec neustále aktualizoval a udržel tak krok s nejnovějším vývojem 6 Klíčová kompetence •Musí být potenciálně prospěšná pro všechny členy společnosti •Musí mít význam pro celou populaci bez ohledu na pohlaví, společenskou třídu, rasu, kulturní a rodinné zázemí či mateřský jazyk •Musí být v souladu s etickými, ekonomickými a kulturními hodnotami 7 Klíčové kompetence Evropský referenční rámec •Komunikace v mateřském jazyce •Komunikace v cizích jazycích •Matematická gramotnost a kompetence v oblasti matematiky, přírodních a technických věd •Informační a komunikační technologie (Informatika) •Osvojení schopnosti učit se učit •Interpersonální a občanská kompetence •Podnikatelské dovednosti •Všeobecný kulturní rozhled. 8 Rámcové vzdělávací programy (RVP) •centrálně zpracované pedagogickými dokumenty •schvaluje a vydává MŠMT pro každý obor vzdělání jako samostatný RVP •vycházejí z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje klíčové kompetence, jejich provázanost se vzdělávacím obsahem a uplatnění získaných vědomostí a dovedností v praktickém životě •vycházejí z koncepce společného vzdělávání a celoživotního učení •formulují očekávanou úroveň vzdělání stanovenou pro všechny absolventy jednotlivých etap vzdělávání •podporují pedagogickou autonomii škol a profesní odpovědnost učitelů za výsledky vzdělávání Rámcové vzdělávací programy (RVP) •stanovují obecně závazné požadavky na vzdělávání pro jednotlivé stupně a obory vzdělání a jsou platné pro všechny školy •určují, jaké vzdělávací cíle musí být naplněny, tzn., čemu se mají žáci v konkrétním oboru mají učit, jakých výsledků dosáhnout - jakých vědomostí, dovedností, pracovních a jiných návyků •stanovují vzdělávací oblasti , např. jazykové, přírodovědné, ekonomické, odborné (z těchto oblastí vytvoří škola soubor vyučovacích předmětů), a minimální počet hodin potřebný pro jejich výuku •vymezují formy vzdělávání (denní, dálková aj.) a základní materiální a jiné podmínky, za kterých se vzdělávání v daném oboru může uskutečňovat • Definice termínů •Cíle vzdělávání •Cílem vzdělávání je vybavit žáky potřebnými klíčovými kompetencemi, vzdělanostním základem a připravit je na celoživotní učení a k občanskému i osobnímu uplatnění. •Vzdělávací obsah •Představuje hlavní prostředek vzdělávání žáka a je vymezen tak, aby sloužil k naplňování vzdělávacích záměrů a dosahování vzdělávacích cílů. Vzdělávací obsah je uspořádán do vzdělávacích oblastí. (Př. Fyzika, Dějepis atd.) •Klíčové kompetence •Znamenají schopnost jedince jednat v různých situacích. Tyto schopnosti jsou založeny na zkušenostech, které si žák během aktivní účasti na vzdělávání vytvořil. (Př. kompetence k učení, kompetence k řešení problémů) •Průřezová témata •Mají ovlivňovat postoje, jednání a hodnotový systém žáka. Jedná se o formativní prvek, přispívají k rozvoji osobnosti žáka. Do výuky mohou být zařazena buď jako součást jednotlivých předmětů nebo jako samostatné vyučovací předměty. (Př. Multikulturní výchova, Mediální výchova) •Rámcový učební plán •Určuje minimální časovou dotaci pro jednotlivé vzdělávací oblasti. Ponechává široký prostor pro variabilnost řešení učebních plánů. Umožňuje školám realizovat své vzdělávací záměry a pružně reagovat na vzdělávací potřeby a zájmy žáka. • Základní rozdělení RVP •RVP pro úroveň předškolní, základní, střední, ostatní vzdělávání •Zavádění postupně od r. 2004 •RVP pro předškolní vzdělávání •RVP pro základní vzdělávání •RVP pro gymnázia •RVP •Speciálně zaměřené RVP např. •RVP pro gymnázia se sportovní přípravou •RVP pro gymnázia s rozšířenou jazykovou přípravou •RVP pro gymnázia v angličtině •RVP pro dvojjazyčná gymnázia •RVP pro obor vzdělání základní škola speciální •RVP pro základní umělecké školy •RVP pro speciální vzdělávání • Zdroj: Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání platný od 1. 9. 2021 RVP pro předškolní vzdělávání •Koncepce předškolního vzdělávání je založena na dvou hlavních úkolech.: doplnění rodinné výchovy a vytvoření dobrých předpokladů pro pokračování ve vzdělávání. Druhým úkolem je diagnostika ve vztahu k dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. •Předškolní věk - vytváření základů klíčových kompetencí, které jsou dalším vzděláváním prohlubovány. Jsou to kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, činností a občanské. •Předškolní vzdělávání má být založeno na principu vedení a probouzení aktivního zájmu. To by mělo být založeno spíše na individuální volbě a chuti dítěte se zúčastnit, než na úkolování a kontrole. Individualita a osobnost dítěte by měly být maximálně podporovány. •Dítě ukončující předškolní vzdělávání – schopné aktivního přístupu – aktivně: pozoruje, zkoumá, ptá se, získané vědomosti a schopnosti uplatňuje v praktických situacích a v dalším učení. Mělo by zvládnout učení nejen spontánně, ale i vědomě s vyvinutím úsilí. •Vzdělávací oblasti: Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět. • RVP pro základní vzdělávání •Základní vzdělání – poskytuje základ všeobecného vzdělání a postupný rozvoj klíčových kompetencí. Za klíčové jsou považovány kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a pracovní. •Základní vzdělávání je rozděleno na první a druhý stupeň. •První stupeň: přechod žáků z rodinné výchovy a předškolního vzdělávání do povinného, pravidelného a systematického vzdělávání. Plnění tohoto cíle je založeno na rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého žáka, podpoře tvořivosti a schopnosti hledání řešení problémů. •Druhý stupeň: získání vědomostí, dovedností a návyků, které vedou k uvážlivému a kultivovanému chování, k zodpovědnému rozhodování a respektování práv a povinností občana. Žáci by měli být vedeni k samostatnému učení a podporováni v rozvoji vlastních zájmů a postojů. •Naplnění cílů – vyžadování podnětného a tvůrčího školního prostředí, plnění konkrétních a splnitelných úkolů. Hodnocení by mělo být postaveno na posuzování individuálních změn žáka a pozitivním hodnocení. •Vzdělávací obsah základního vzdělávání je orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí, mezi něž patří především Český jazyk a literatura, Cizí jazyk a Matematika dále Člověk a jeho svět, společnost, příroda, zdraví, kultura, svět práce a dnes velmi důležitá oblast Informační a komunikační technologie. •Dítě ukončující tuto etapu vzdělávání by mělo otevřeně komunikovat, tvořivě a logicky myslet a řešit problémy, spolupracovat a respektovat druhé, uplatňovat svá práva a plnit povinnosti, být odpovědné za zdraví své i druhých. Dále je dítě vedeno k toleranci k jiným lidem, kulturám a hodnotám. • RVP ZV Cíle základního vzdělávání •Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké životu a na praktické jednání. •V základním vzdělávání se proto usiluje o naplňování těchto cílů: •umožnit žákům osvojit si strategie učení a motivovat je pro celoživotní učení; •podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů; •vést žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci; •rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých; •připravovat žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti; •vytvářet u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací; rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě; •učit žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný •vést žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učit je žít společně s ostatními lidmi; •pomáhat žákům poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnostmi a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci; •pomáhat žákům orientovat se v digitálním prostředí a vést je k bezpečnému, sebejistému, kritickému a tvořivému využívání digitálních technologií při práci, při učení, ve volném čase i při zapojování do společnosti a občanského života. ZV – klíčové kompetence •kompetence k učení; •kompetence k řešení problémů; •kompetence komunikativní; •kompetence sociální a personální; •kompetence občanské; •kompetence pracovní; •kompetence digitální. Změna RVP ZV - doplnění RVP pro gymnázia •Cíl •příprava na vysokoškolské vzdělávání a další typy terciárního vzdělávání, profesní specializaci a občanský život pomocí rozvoje klíčových kompetencí a všeobecného rozhledu. •osvojení kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální, personální, občanské a kompetence k podnikavosti. •třetí a čtvrtý ročník by měl poskytnout variabilitu vzdělávací nabídky, což umožní uspokojit vzdělávací potřeby a zájmy žáků. •Žák ukončující tuto etapu vzdělávání umí plánovat a organizovat své pracovní činnosti a učení, efektivně využít různé strategie učení, získat, zpracovat a využít v praxi poznatky a informace, rozpoznat problém a uplatnit různé metody k jeho řešení, efektivně využívat dostupné prostředky komunikace, vyjadřovat se jasně a srozumitelně v mluvených a psaných projevech, přizpůsobit se měnícím se životním a pracovním podmínkám a podle svých možností a schopností je aktivně ovlivňovat, zodpovědně se rozhodnout o dalším vzdělávání a profesním zaměření. •