ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD ČESKO V ČÍSLECH 2021 Marek Rojíček předseda Českého statistického úřadu Vážené čtenářky, vážení čtenáři, připravili jsme pro vás aktualizované vydání publikace Česko v číslech, která formou přehledných infografik přináší srozumitelný a atraktivní pohled na statistické údaje. Naší snahou bylo přinést širokému okruhu uživatelů přehled, který by populární formou zobrazil současný stav České republiky a ukázal, jak je možné s čísly pracovat a co vše nám statistická data mohou ukázat. Oproti prvnímu vydání před dvěma lety se nám podařilo tuto praktickou příručku opět o něco vylepšit, aby se s ní nejen našim uživatelům z řad široké veřejnosti, ale i odborníkům pracovalo ještě lépe. V publikaci naleznete výběr statistických dat o demografickém, sociálním i ekonomickém vývoji, a to především v dlouhodobých časových řadách (pokud je takové srovnání možné). Pro čtenáře, kteří potřebují podrobnější údaje, jsou v jednotlivých oblastech připojeny odkazy přímo do datových zdrojů Českého statistického úřadu, které jsou pravidelně aktualizovány. V tomto vydání vám umožníme nahlédnout do celkem 28 skupin statistik - vedle monotematických okruhů, jako jsou např. obyvatelstvo, mzdy, zemědělství nebo cestovní ruch, zde najdete také souhrnné porovnání krajů a samozřejmě nechybí ani mezinárodní srovnání. Pro dokreslení jsou jednotlivé části doplněny metodickými komentáři a zajímavostmi. Věřím, že v publikaci naleznete nejen mnoho nových i potřebných poznatků, ale že se stane i vaším rádcem a průvodcem ve světě statistických dat. Souhrnné údaje a zajímavosti o Česku Česká republika je vnitrozemským státem ležícím uprostřed mírného pásu severní polokoule ve střední části Evropy. Svou rozlohou 78 871 km2 byla mezi 27 státy Evropské unie na 14. místě, počtem obyvatel 10 701 777 na 11. místě a hustotou zalidnění 135 obyvatel na 1 km2 na 9. místě (podle údajů k 31. 12. 2020). Státní hranice tvoří sousedství s Německem (818,9 km), Polskem (795,8 km), Rakouskem (460,4 km) a Slovenskem (251,8 km). Sř1 >Jt5Q1 Počet obyvatel *' 10 701 777 obyvatel ____?BP Největšíobec*1 Praha 1 335 084 obyvatel Rozloha 78 871 km2 Nejmenšíobec*1 Vysoká Lhota (okr. Pelhřimov) 14 obyvatel 1,5 m Sa g rada Família 172 n Eiffelova věž 300 m Hranická propast (okr. Přerov) je nejhlubší zatopenou propastí v České republice i na světě. 473,5 m Nejvýše položené sídlo Filipova Huť 1 093 m n. m. Ä1 Nejníže položené sídlo Hřensko 130 m n. m. •i k 31.12.2020 Nejníže položený bod Hladina Labe u Hřenska 115 m n. m. Nejnižší denní minimální teplota vzduchu (1.4.2020) Kořenov, Jizerka, Horní Jizera -23,9 ° C Nejvýše položený bod Sněžka 1 602 m n. m. Dobřichovice 35,6 °C Polsko Nejvyšší denní úhrn srážek (19.6.2020) Bílý Potok, Smědava 129,1 mm KARLOVARSKY KRAJ rozlohou 3. nejmenSÍ kraj s nejnižSím počtem obyvatel nejí LíSÍ průměrná roční teplota nejí ižSÍ podii orné půdy z dlouhodobého pohledu nejvySsí nárůst zastoupenfosob65letých a starších na obyvatelstvu po Praze nejvysSÍ podíl cizinců nejvySSi podíl zahraničních návSlévníků nejvySSi průměrná délka pobytu návStévniků ubytovacích za řízení nejiižSÍ HDP na obyvatele s nejnižSím dlouhodobým ekonomickým růstem nejiižSf průmětné mzdy nejiižSf podíl obyvatel s vysokoškolským vzdelaním 4. nejvySSÍpodíl pracujícídh ve službách PLZEŇSKY KRAJ 3. nejvétSi kraj s 3. nejniíSi hustotou zalidnění a 3. nejvySsím zalesněn ľm 2. nejnižSľ pod lien ze všech krajů 2. nejvysSÍ podíl národních parků na celkové rozloze kraje 5. nejvétSi počet čistíren odpadních vod 2. nejvysSÍ průměrné mzdy zaměstnanců ve stavebnictví a ve zdravotní a sociální péči 3. nejvysSÍ podíl návStévniků ze zahraničiv hromadných ubytovacích zařízeních 2. nejvétSi počet volných pracovních míst na Jednoho nezamestnaného 3. nejvySSi míra ekonomické aktivity JIHOČESKY KRAJ - ""rozlohou 2. nejvétSi kraj s nejvySSim zastoupením vodních ploch - nejnižSľ hustota zalidnéni - 2. nejvyssí podíl pracujícídi vzemédélství, lesnictví a rybářství - nejvétSi počet skotu a ovci a nejvyssí produkce masa - jaderna energetika se podílí téměř93% na celkové výrobe elektfiny v kraji - po Ústeckém kraji nejvétsí výroba elektrické energie; pětinový podl z celorepublikové hodnoty - nejvétsr počet hromadných ubytovacích zařízení - 2. nejniíSi dlouhodobá nezaměstnanost nad 12 mísící ÚSTECKY KRAJ nej"méné deštivý region 3. věkově nejmladsí obyvatelstvo 2. nejniíSi podl osob starších 15 let s vysokoškolským vzdelaním nejvySSi potiatovosta nejnizSi středni délka života obilovinyzabfraji 2. nejvySSi podíl osevních ploch ze všech krajů nejvysSÍ podl osob s měsíčním příjmem do 6 tisíc Kč 2. nejniíSi hodnota HDP na obyvatele 3. riejvySSr podii spotf e by elektfiny v průmyslu na celkové spotrebe 3. nejvySSľ za stoupení CHKO na rozloze k raje 80** vyrobene elektřiny v kraji pochází z parních elektráren LIBERECKY KRAJ krajs největSim množstvím srážek 2. nejrTKnsf rozloha i počet obyvatel nejzalesněnějSi kraj s nejvySSirn podílem zvláitě chránených území i CHKO 5. nejvySSí ná růst počtu obyvatel mezi lety 1993 a 2020 2. nejvyssj zastoupení zamestnaných v průmyslu a stavebnictví 3. nejvySSi procento dočasné pracovní neschopnosti 4. nejvétSi počet hromadných ubytovacích zařízení více nei čtvrtina elektrické energie vyrobené v kraji pochází z větrných elektráren, další čtvrtina zfotovoltaických elektráren KRÁLOVEHRADECKY KRAJ kraj s vékové nejstaríím obyvatelstvem a nejvySSim podílem osob starších 65 let nejnizSi zastoupení osob v produktivním veku 15 az £4 let poPraze nejdéle žijící muži iženy nejvysiípodíl území tvořený národními panty ze všech krajů po Jihočeském kraji 2. nejvétSi počet hromadných ubytovacích zařízení 3. nejvétSi sklizeň cukrovky technické 2. nejvétsí početstrornů jabloní, švestek, třeSnía kenjrybízuií.nejvétsíobjem sklizených plodu, u rybízu vůbec nejvétsí 4. nejvétsí produkce vajec Hradec Liberec Králové Pardubice Olo mou í Liberecký kr Ústecky kraj A i arlovarskýkraj ilHiSľXľH til. m.Praha Středočeský kraj i rJff??* Pardubický kraj Olomoucký krai ."j^j Kraj Vysočina Jihočeský kraj Dl II l I II v Jihomoravsky kraj HL. M.PRAHA rozlohou nejmenSÍ kraj s 2. nejVySSÍm počtem obyvatel nejpomaleji zde přibývá seniorů více než 17 96 obyvatel tvoří cizinci oproti celorepublikovému průméru jsou zde o čtvrtinu vySSi mzdy 27^ podíl na celorepublikovém HDP po Středočeském kraji nejvíce dokončených bytů 117 ti sic studentů p razských vysokých skol, tj. 39 %všech vysokoškoláků u nás h romadná ubytovací za řízení s nejvétsí ubytovací kapacitou (102 tisíc lůžek} třetina čtyřhvězdičkových hotelů u nás STŘEDOČESKY KRAJ nejvétsí kraj i pcn sdu 'silony port j obývate do roku 2070 jeočekáván nárůst počtu obyvatel o třetinu kraj s-vékovénejmladSím obyvatelstvem u nás zobyvatel starších 15letí. nejvySSi podíl osob s vysokoškolským vzdelaním mezi kraji kraj s nejvétíím počtem okresů a obcfrales nejnižSím podílem mestského obyvatelstva 1 nejvySSi podíl pracujících veslužbách kraj s pětinovým podílem na celorepublikové sklizni obilovin 3. nejvétSi čistý příjem na jednoho člena domácnosti rpo PrazenejvySšiprůmĚmá mzda-mzda ve zpracovatelském průmyslu je mezi kraji nejvySSi HDP v přepočtu na obyvatele 3. nejvyíií ze všech krajů nejvétSi produkce komunálního odpadu na obyvatele PARDUBICKY KRAJ '3. nejnižSľ podíl chránených krajinných oblastí na rozloze kraje 3. nejvyssí podíl zemédélské půdy 5. nejvySSi podíl děti mladších 15 let nejnižSľ podlí nezamestnaných osob i dlouhodobá nezaměstnanost 3. nejvétsí počet volných pracovních míst na jednoho uchazeče ozaméstnání nejnižsí potratov ost nejnižsí počet hromadných ubytovacích zařízení i jejich návštěvníků 5. nejvySSi podíl nakupujících přes i ntemet 2. neJvySSí podíl uživatelů internetového bankovnictví nejvétsí produkce hovézího masa produkce téméřtřetiny vSech vajec u nás 3. nejvySSi úhrnná plodnost KRAJ VYSOČINA 2. nejvyssí podíl zemédélské půdy 3. nejméně lidnatý kraj s druhou nejnižSÍ hustotou zalidnění 2. nejvétSi počet obcí a 2. nejniíSi podíl obyvatel žijících ve méstech nejvyssí zastoupení zamestnaných v zemědělství,, lesnictví a rybářství nejnizSi podíl ženze všech krajů každý pátýobyvatei žije v obcích s méné nei 500 obyvateli nejnižsí podíl zahraničních návStévníků v ubytovacích zařízeních 2. nejvyssí podíl nakupujících přes internet kraj se čtvrtinovým podílem tězbydřeva více než třetinový podl na sklizni brambor nejnizSi podíl obilovin na osev. plochách JIHOMORAVSKY KRAJ "region s nejvySSi průměrnou roční teplotou ze všech krajů nejvySSi podíl obilovi n na osevních plochách a nejvétsí hektarové výnosy nejnižsí zastoupeni řepky 3. nejvétsí produkce vepřového masa 3. nejvySSi střední délka života mužů a žen 2. nejnižsí polratovost téměř třetina vyrobené elektři ny v kraji pocházizfotovoltaickýcri elektráren po Praze nejvySSi HDP na obyvatele po Praze nejvétSi počet návštěvníků hromadných ubytovacích zařízeni po Praze nejvySsí podíl právnických osob mezi ekonomickými subjekty 3. nejvétSi počet čistíren odpadních vod nejnižsí podl vodních ploch na celkové rozloze mezi kraji 4. nejniíSi podíl trvalých travních po roštů 2. nejvétSi počet hostů v lázeňských zařízeních 2. nejvétSi výroba elektrinyzvodnľch elektráren 3. nejvySsí pod íl osob starSích 65 let 2. nejniíSi podíl cizinců mezi obyvateli 2. nejvyssí zastoupeni žen 3. nejvyssí pod íl zamestnaných vzemédélství 2. nejvétSi sklizen cukrovky technické 2. nejvyssí hektarový výnos ječmene jarního 4. nejnizSi hodnota HDP na obyvatele MORAVSKOSLEZSKY KRAJ do roku 200B nejlidnatěji krai, v roce 2020 čtvrtý neJidnatéjSÍ po Praze 2. nejvyssí hustota zalidnění a 2. nejvyssí podíl zastavené plochy nejnižsí podíl obyvatel žijících v obcích s méně neř 500 obyvateli vpfepočtu na počet obyvatel 1 nejmenSÍ počet ekonomických subjektů nejnižsipnj měrná mzda zamestnaných v penéžnictvfa pojišťovnictví po Praze nejnizSi podíl zamestnaných vzemédélství nejvySSi podíl nezaměstnaných osob, jakož i dlouhodobá nezaměstnanost 2. nejvySsí podíl spotřeby elektřiny v průmyslu na cel kové spotřebě fPg ZLÍNSKÝ KRAJ 2. nejn ižSí zastoupení vod nich ploch a 4. nejniíSi podl zemědělské půdy 5. nejvySsí hustota zalidněni 4. nejnizSi podíl městského obyvatelstva nejvysSi průměrný věk žen nejvySSi zastoupení zaméstra nýdh v průmyslu a stavebnictví nejnizSi podl cizinců mezi obyvateli po Praze nejnižSľ podíl drtí narozených mimo manželství 2. nejvysSÍ podíl elektřiny pocházející z folovolta ických elektráren rbaifrnkj: ůcfaje se vtahuji k raku 3D2Q Obsah f~H Ceny, inflace................................ 1 1 Mzdy a náklady práce IOBI njSSsj Cestovní ruch 17 Obyvatelstvo. g Cizinci. 21 Organizační statistika Doprava. 25 j^ri Průmysl, energetika CO HDP, národní účty. 29 Příjmy, výdaje a životní podmínky domácností Informační technologie.........31 Sociální zabezpečení.. Kriminalita, nehody. 35 Stavebnictví, byty. Kultura, sport 39 i Území, sídelní struktura Lesnictví. 43 i® Věda, výzkum a inovace Volby 85 Metodické a doplňující informace........................... 133 Vzdělávání 89 Zkratky.....................................................143 Zahraniční obchod se zbožím.................. 93 Zdroje dat převzatých z ministerstev a dalších institucí......... 145 Zaměstnanost, nezaměstnanost 97 Informační služby v regionech............ 146 Zdravotnictví, pracovní neschopnost..................... 103 Kontakty 147 2^Z>§ Zemědělství 109 Životní prostředí 117 ^ Regionální statistiky............. 121 Mezinárodní srovnání......... 127 Průměrná míra inflace v roce 2020 dosáhla 3,2 %, což bylo o 0,4 procentního bodu více než v roce 2019. Vývoj ovlivnil zejména růst cen potravin a nealkoholických nápojů, kde například ceny pekárenských výrobků a obilovin vzrostly o 2,3 %, z toho ceny chleba o 1,4 %. Ceny masa byly vyšší o 7,7 %, z toho ceny vepřového masa o 8,6 % a uzenin o 9,8 %. Vyšší ceny byly i v oddíle bydlení. Další v pořadí vlivu bylo zvyšování cen v oddíle alkoholické nápoje, tabák. Na snižování cenové hladiny působil protisměrně vývoj cen v odvětví pošty a telekomunikací. V celé historii samostatného Česka byl index spotřebitelských cen nejvyšší v roce 1993, kdy dosáhl hodnoty 20,8 %. Nejnižší míra 0,1 % byla v roce 2003. V roce 1991 však v bývalém Československu dosáhla úrovně 56,6 %. Úměrně k růstu spotřebitelských cen stoupla i výše průměrných hrubých měsíčních mezd. V roce 2020 vzrostla meziročně o 3,1 %. míra inflace a indexy spotřebitelských cen Informace o dosažené míře inflace jsou využívány např. pro účely valorizace mezd,důchodů a sociálních příjmů, dále také v souvislosti s nájemními či jinými smlouvami, v nichž je zakotvena revize původně dohodnutého finančního plnění v závislosti na vývoji inflace. Mezi lety 1995 a 2020 vzrostly trojnásobně průměrné ceny položek spotřebního koše v oddíle alkoholické nápoje, tabák a v oddíle bydlení, voda, energie, paliva více jak čtyřnásobně. Úměrně k tomu rostla i výše průměrných hrubých měsíčních mezd. Míra inflace a vývoj mezd (%) 30 — 1995 1996199719981999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 Indexy spotřebitelských cen zboží a služeb (průměr roku 2015 = 100) % 1995» £ 2020' 11 roční průměr 12 Cena hroznů stolních vzrostla od roku 1 995 více než dvojnásobně. ovoce a zelenina Pohyb spotřebitelských cen směrem vzhůru se nevyhnul ani ovoci a zelenině. Na konci roku 1995 stál například kilogram květáku 27,20 Kč, v roce 2020 pak 39,70 Kč. Kilogram rozinek se prodával za 57,20 Kč, o 25 let později to bylo 108,50 Kč. Průměrné ceny za jednotku v prosinci příslušného roku (Kč) I Květák bílý celý 1 ks I Mrkev" 1 kg I Žampiony bílé 1 kg I Okurky salátové 1 kg ) Špenátový protlak mražený 1 kg 1995 2020 Květák bílý celý kg Okurky salátové Mrkev,: 12,4 19,4 Špenátový protlak mražený kg Žampiony bílé 1995 2020 " v letech 1995-2000 karotka pravá 2) údaj z roku 1997 ) Citrony 1 kg ) Rozinky 1 kg > Pomeranče 1 kg I Banány žluté 1 kg I Jádra lískových oříšků lOOg Hrozny stolní 1 kg 1995 2020 Citrony W kg j Banány žluté 20,8 25,0 Rozinky kg Jádra lískových oříšků kg Pomeranče Hrozny stolní kg OQ 1995 2020 13 mléčné a masné výrobky, pečivo V roce 2020 byla cena eidamské cihly o více než 46 % vyšší ve srovnání s rokem 1995. Téměř dvojnásobně vzrostly mezi lety 1995 a 2020 ceny taveného sýra - ze 111,20 Kč na 199,90 Kč, o čtvrtinu ceny šunkového salámu a více jak dvojnásobně se oproti roku 1995 zvýšila cena světlých baget (z 23,90 Kč na 52,40 Kč). Průměrné ceny za jednotku v prosinci příslušného roku (Kč) Tavený sýr l kg Šunkový salám l kg Anglická slanina l kg Játrová paštika 1 kg Jemné párky 1 kg Bageta světlá (francouzská] 1995 111,2 132,7 108,4 89,5 74,8 23,9 2000 155,3 129,6 134,4 95,0 79,8 32,8 2005 169,6 114,2 124,9 92,0 89,5 62,2 2010 190,7 115,0 129,5 95,8 96,1 71,7 2015 203,7 129,2 150,5 112,7 134,6 62,0 Tavený sýr Anglická slanina Šunkový ^^^^^^^^H Šunkový ^^^^^^^r^^H salám Játrová paštika M L ^ ^ II II Jemní párky M m I I Bageta světlá (francouzská) 14 cukr, marmeláda, med a čokoláda V této skupině potravin došlo mezi lety 1995 a 2020 jen k mírnému nárůstu cen. Cena litru polotučného mléka se například zvedla jen o 50 haléřů. Dvaapůlnásobně však vzrostly ceny neplněných sušenek, o 65 % pak ceny mléčné tabulkové čokolády. Průměrné ceny za jednotku v prosinci příslušného roku (Kč) Ovocný Jahodový Mléko polotučné Sušenky Čokoláda mléčná Pravý včelí sirup džem trvanlivé neplněné tabulková med l kg l kg 1 1 l kg 1 00 a 1 kg 1995 23,3 83,6 13,6 54,6 13,8 83,1 2000 22,6 80,6 15,2 77,2 17,7 128,6 2005 28,6 89,2 13,8 88,7 19,8 136,1 2010 32,1 105,8 15,2 113,1 22,2 127,7 2015 41,7 123,9 15,7 133,4 25,6 202,5 Ovocný sirup Mléko polotučné trvanlivé 14 1 ^^^F Jahodový ' Sušenky džem neplnené Čokoláda mléčná tabulková ► 2020 22,9 Pravý včelí med 181,1 15 oděvy a obuv Ceny některých položek v oddíle oděvy a obuv mezi lety 1995 a 2020 naopak poklesly. Například dámské halenky se prodávaly v polovině 90. let v průměru za 750 korun, v roce 2020 za 710 korun. Také dámské letní šaty stály méně. Průměrné ceny za jednotku v prosinci příslušného roku (Kč) 7 168,9 M 995 #2020 750,4 71o,2 jL190'7"^ gM , 1 368,0 329,9 676'3 Dámská halenka Dámské šaty letní Dámská vycházková Pánská košile obuv celor. kožená klasická * w Pánský oblek Pánská vycházková obuv celor. kožená Průměrné ceny za jednotku v prosinci příslušného roku (Kč) #1995 #2020 2 035,5 2 173,3 494,8 Dámský Pánský Elektrický kadeřník (1 úkon)11 kadeřník (1 úkon)21 vysoušeč vlasů Holicí strojek ruční31 I fa 4 Elektrický holicí Vlasový šampon strojek planžetový (400 ml) 11 od roku 2011 stříhání dlouhých vlasů 2] do roku 2010 stříhání na sucho, od roku 2011 i s mytím 31 do roku 2005 holicí strojek ruční dvojbřitý, od roku 2006 trojbřitý 16 Cestovní ruch Cestovní ruch tvrdě zasáhla vládní opatření spojená s epidemií covidu-19. Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních se v roce 2020 meziročně snížil o více než polovinu a návštěvnost ubytovacích zařízení se po několikaletém nepřetržitém růstu propadla na úroveň 90. let. Nejvýrazněji ubylo hostů z ciziny, kterých přijela oproti roku 2019 jen čtvrtina, tedy 2,8 milionu osob. Poklesy návštěvnosti se dotkly bez výjimky všech krajů České republiky. Největší propad zaznamenala Praha, která meziročně přišla o téměř šest milionů hostů, počet jejich přenocování klesl o 13,6 milionu. U domácích hostů především díky letní sezóně klesla návštěvnost v Libereckém kraji „jen" o 19 %, v Jihočeském o 17 % a v Karlovarském o 9 %. Letní uvolnění restrikcí vedlo k obrovskému zájmu o dovolenou v Česku. Ubytování domácích hostů vzrostlo v červenci a srpnu meziročně o více než dvacet procent. hlavni ukazatele cestovního ruchu Podíl cestovního ruchu na hrubém domácím produktu klesl z 3,5 % v roce 2003 na 2,9 % v roce 2019. V turistice bylo v roce 2019 zaměstnáno 240 tisíc osob, tedy podobně jako v roce 2003, kdy jich bylo 238 tisíc. Hlavní ukazatele cestovního ruchu v ČR za rok 2019*i Produkce Hrubý domácí Podíl cestovního ruchu produkt cestovního (základní ceny) cestovního ruchu ruchu na HDP a Počet zaměstnaných v cestovním ruchu 239 649 osob m Sebezaměstnaní Podíl CR na počtu Zaměstnanci 41 068 zaměstnaných v ČR 198 581 Podíl CR na počtu pracovních míst v ČR Počet pracovních míst v cestovním ruchu 238 124 3 r í J T Hromadná ubytovací zařízen í v ČR 5 755 2 076 ■ 1117. 539 514 ■ 56 . 2012 Ostatní Chatové osady Ostatní hotely a turistické jinde a penziony ubytovny neuvedená 6 604 .1 562 1 065 2819 -581 .68 2020 1 předběžné údaje 18 hoste v ubytovacích zařízeních Od roku 2012 do roku 2019 se návštěvnost hotelů, penzionů a dalších ubytovacích zařízení v ČR zvýšila o téměř 46 %. V krizovém roce 2020 klesl počet domácích hostů meziročně o 28 % na 8 milionů osob. Zahraniční návštěvnost se snížila na čtvrtinu. Hosté v HUZ (tis. osob) A Nerezidenti A Rezidenti Přenocování hostů (tis. nocí) A Nerezidenti I Rezidenti Hosté ve vybraných typech HUZ (tis. osob) 25 000 -- 20 000 15 000 10 000 5 000 Hotely Ostatní **** hotely a penziony 9 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 19 16 zahraniční návštěvníci Nejvíce zahraničních návštěvníků přijelo v roce 2020 z Německa, Polska a Slovenska. Celkem 43 % jich zvolilo ubytování ve čtyřhvězdičkových hotelech, 12 % v pětihvězdič-kových a například do kempů zamířila 4 % z nich. Hosté v HUZ z vybraných evropských zemí v roce 2020 (tis. osob) Hosté ze zahraničí podle typu HUZ (%) Chatové osady, turistické Hotely* ubytovny a ostatní HUZ Kempy Ostatní hotely a penziony Hotely * Průměrný počet nocí strávených hosty z vybraných evropských zemí v roce 2020 AT SK2'2 2<° HU 2,0 SI 2,2 IT2,8 HR MT 2,8 GR 2,8 CY 2,8 TOP 10 zemí podle počtu přenocování Německo 2 405 647 Polsko 668541 Slovensko 586712 Velká Británie Nizozemsko 232 970 Francie 217 278 Rakousko 334 458 Itálie 245 706 179 085 Španělsko O 124 784 Dánsko 91 586 O 20 V roce 2020 v Česku žilo 634 790 cizinců včetně azylcmtů. Azyl v Česku mělo koncem roku 2020 uděleno 2 220 osob. pobyty cizinců v česku Přes 48 % tvořili v roce 2020 cizinci s trvalým pobytem, 50 % občané jiných zemí EU s hlášeným přechodným pobytem a občané třetích zemí s dlouhodobým pobytem a zbytek osoby s dlouhodobým vízem nebo s poskytnutým azylem. Podíl žen činil 43 % všech cizinců. Podíl cizinců s pobytem nad 12 měsíců*1 na obyvatelstvu ČR (k 31.12.) Cizinci celkem z toho cizinci s pobytem nad 12 měsíců" 2004 2008 2012 Cizinci v ČR podle druhu pobytu (k 31.12 2 220 8 067 308 379 1 623 62 437 316 124 99 467 2004 2020 Azyl Dlouhodobé vízum Trvalý pobyt Přechodný EU / Dlouhodobý pobyt bez azylantů 22 původ cizinců (bez azylantů) Mezi nejpočetněji zastoupené skupiny z hlediska státního občanství patřili v roce 2020 občané Ukrajiny (165,4 tis.), Slovenska (124,5 tis.) a Vietnamu (62,8 tis.). Počet obyvatel ze zemí EU dosáhl celkem 243,9 tisíce osob neboli 38,6 % z celkového počtu cizinců. Cizinci ze zemí EU a z ostatních zemí (k 31.12.' 2004 2008 2012 2016 2020 Počet cizinců v ČR podle pohlaví (k 31.12.] Nejpočetnější menšiny v ČR (k 31.12.] Vietnam O Ruská federace Polsko Německo 2004 34 179 14 743 16 265 5 772 2020 Ukrajina ^^^^ 62 842 41 692 20 733 20 861 361 097 ■ 277 945 247 827 1 11271 473 215 496 I ■ 23 demografické události cizinců V roce 2020 se cizincům žijícím v Česku narodilo 4 940 dětí, což představovalo 4,5 % ze všech živě narozených. Mezi lety 2004 a 2020 stoupl počet sňatků v případech, kdy ženich i nevěsta pocházeli z ciziny, téměř sedminásobné. Sňatky cizinců v letech 2004-2020 Muž cizinec žena ČR Žena cizinka muž ČR 4* Oba cizinci 2 011 .s;^^ \ 2004 2020 Rozvody cizinců v letech 2004-2020 Muž cizinec Zena cizinka žena ČR muž ČR Oba cizinci 2004 2020 Živě narozené děti v roce 2020 - cizinci -TOP 10 zemí Ukrajina B 1 238 V Slovensko fll M 1137 856 ^0 BH Rusko y Mongolsko 228 w Rumunsko J"~"k 167 ^ Bulharsko 115 " Polsko 87 ^ Moldavsko 75 ^ Maďarsko a 70 24 Doprava Silnice Česka brázdilo v roce 2020 dvakrát více osobních a tria půl krát více nákladních automobilů než v polovině 90. let minulého století. Železniční doprava prošla od té doby transformací provázenou poklesem v počtu lokomotiv, nákladních vozů a přepravených cestujících. Velký rozmach naopak zažila letecká přeprava, v níž například počet pasažérů odbavených na letištích vzrostl z 5,8 milionu v roce 2000 na 18,8 milionu v roce 2019. V roce 2020 se ale vinou ochranných opatření přijatých v souvislosti s epidemií koronaviru propadla na 3,8 milionu odbavených cestujících. Většina nákladu se nadále přepravuje po silnicích. V roce 2020 dramaticky poklesl počet cestujících přepravených prostředky hromadné dopravy. V roce 2019 to bylo 2,2 miliardy, v roce 2020 jen 1,6 miliardy osob. V lodní dopravě přibývá osobních lodí, naproti tomu počet nákladních lodí a remorkérů se mezi roky 2000 a 2020 snížil. městská hromadná doprava Epidemie koronaviru způsobila v roce 2020 pokles počtu přepravovaných cestujících ve všech druzích dopravních prostředků. V tramvajích se oproti roku 2000 snížil o 236 milionů osob. Mezi roky 2000 a 2020 se snížil počet tramvají a trolejbusů. Celková délka dálnic se od roku 1 995 do roku 2020 prodloužila o 884 km (z toho 438 km tvořily rychlostní komunikace, které byly k 1. 1.2016 překlasifikovány na dálnice). Přeprava cestujících MHD (včetně autobusové, mil. osob) Celkem 246,4 2000 Tramvaje Trolejbusy 2020 Metro Dopravní park elektrické trakce podniků MHD (počet vozidel) 2000 2020 Trolejbusy Tramvaje Metro Délka provozované sítě elektrické trakce podniků MHD - osa (km) 2000 ■ 2020 Trolejbusy Tramvaje Vozy metra 26 silniční a železniční doprava Ejpovický tunel na trati Praha - Plzeň, který byl otevřen v roce 201 8, je nejdelší železniční tunel v Česku, který měří 4 150 m Počet osobních automobilů mezi lety 2000 a 2020 vzrostl o 2,6 milionu, tedy o 76 %. V roce 2020 jich po našich silnicích jezdilo přes šest milionů. Naproti tomu počet nákladních železničních vozů ve stejném období poklesl o téměř 20 tisíc. Silniční doprava (registrovaná vozidla) 2000 2020 Osobní 3 438 870 Motocykly 748 140 t ] 96 354 Nákladní automobily 275 617 728 091 Železniční doprava (počet lokomotiv a vozů) 2000 2020 Lokomotivy Vozy osobní g dopravy 2 829 1 999 5 284 2918 Provozní délka železničních tratí v roce 2020 (km) 27 letecká a vodní doprava V roce 2020 u nás létalo 1 232 letadel, jejich počet během posledních dvaceti let vzrostl o téměř 70 %. Letecká přeprava (počet letadel) 2000 2020 Letouny Vrtulníky 44 189 Počet cestujících odbavených na letištích v ČR 5 786 295 3 825 106 2ÔÔÔ 2020 Vodní doprava (vnitrozemská) - počet vybraných druhů plavidel 2000 2020 rc—j Motorové jjjjjjjjrt nákladní lodě Vlečné a tlačné ^fl ie,"°lkeiy.........1 ........ nákladní doprava V roce 2020 se na kolech nákladních vozů převezlo 460 milionů tun nákladu, tedy přibližně o 104 milionů tun (30 %) více než v roce 2010. Přeprava zboží (tis. tun) 82 900 90 902 Železniční nákladní doprava 2010 2020 459 703 355 911 Silniční nákladní doprava 2010 2020 1 642 Lodní nákladní doprava 2010 Průměrná přepravní vzdálenost (km) 2020 2020 2010 367,8 413,7 2020 2010 28 HDP, národní účty HDP za rok 2020 meziročně poklesl o 5,8 %, hrubá přidaná hodnota (HPH) se oproti roku 2019 snížila o 5,6%. Vývoj ovlivnil zejména pokles výdajů na tvorbu fixního kapitálu a spotřebu domácností. Pozitivně přispěly výdaje vládních institucí. Česká ekonomika si nejlépe vedla v roce 2006, kdy HDP vzrostl o 6,8 %. Před rokem 2020 na tom byla nejhůře v roce 2009, kdy následkem světové hospodářské krize HDP klesl o 4,7 %. Zatímco některá hospodářská odvětví od roku 1993 postupně ztrácela na svém významu, jiná získávala. Průmysl hraje v české ekonomice významnou roli a jeho podíl na tvorbě hrubé přidané hodnoty se dlouhodobě pohybuje okolo 30 %. Podíl zemědělství, lesnictví a rybářství však od vzniku Česka poklesl o polovinu a v roce 2020 tvořil jen 2,1 % HPH. hph, obchodní bilance a státní dluh Státní rozpočet skončil v roce 2020 schodkem ve výši 367,4 mld. Kč. Saldo zahraničního obchodu bylo kladné například s Německem, Slovenskem a Velkou Británií, naopak nejvíce záporné v obchodu s Čínou. HDP a skutečná individuální spotřeba (%,EU28 = 100) 120 — ^5vHDPna 100 94,0 IBrl obyvatele 80 rx!^^ jrT v paritě 60 69,0" skutečná 40 -- — MM individuální 2o —- — spotřeba domácností 0- - 1995 2020 Hrubá přidaná hodnota podle odvětví (běžné ceny, %) 1995 2020 £ Zemědělství, lesnictví a rybářství 0 Zpracovatelský průmys 9 Ostatní průmysl" 0 Stavebnictví " sekce CZ-NACE B, D, E a sekce CZ-NACE O, P, Q, R I Obchod, doprava, ubytování | IT, finančnictví a nemovitosti I Odvětví veřejných služeb2; | Ostatní služby3; 31 sekce CZ-NACE M, N, S, T Poměr státního dluhu k HDP a saldo státního rozpočtu k HDP (%) Saldo státního rozpočtu k HDP Vývoj bilance obchodu se zbožím s vybranými zeměmi v národním pojetí (v mld. Kč FOB/CIF, běžné ceny) Německo! Polsko Velká Británie Rusko 30 Informační technologie V roce 2020 byly k internetu připojeny již čtyři pětiny českých domácností (82 %). Počítač vlastnil podobný podíl domácností (79 %) jako využíval internet. Bez internetu jsou v současnosti převážně domácnosti seniorů, kteří o tuto technologii nemají zájem nebo ji neumějí používat. Chytrý telefon s internetem používalo v roce 2020 téměř 6,4 milionu Čechů v porovnání s jedním milionem v roce 2012. Pandemie covidu-19 změnila chování lidí na internetu. Vlivem omezení kontaktů lidé více telefonovali a chatovali, velký boom zažilo také online sledování placených videí, filmů a seriálů. Internetové bankovnictví používalo 64 % a online hry hrálo 20 % obyvatel Česka. V současné době u nás pracuje jako ICT odborník již 210 tisíc osob a jejich podíl na zaměstnané populaci se pohybuje okolo 4 %. ► bit.ly/informacni-technologie telefony Počet pevných telefonních stanic klesl z 2,3 milionu v roce 1995 na 530 tisíc v roce 2020. Během let 2005 až 2020 se snížil počet předplacených SIM karet ze 7,5 milionu na 3,9 milionu, počet tarifních karet naopak stoupl z 3,9 milionu na 10,7 milionu. Účastnické stanice v pevných telefonních sítích*1 a aktivní SIM karty ve veřejných mobilních sítích celkem (tis.) Účastnické 'h^ŤM stanice v pevných telefonních sítích Aktivní SIM karty ve veřejných mobilních sítích Aktivní SIM karty ve veřejných mobilních sítích celkem (tis.) <§> | ;• • nw— T T Největší podíl z registrovaných ekonomických subjektů tvoří soukromí podnikatelé. K31. 12.2020 jich bylo 68,6% ekonomické subjekty a jejich struktura Mezi roky 2015 a 2020 vzrostl v Česku celkový počet ekonomických subjektů o 164 tisíc. Koncem roku 2020 jich RES evidoval 2,93 milionu z toho 2,65 milionu nemělo nebo neuvedlo žádné zaměstnance, 2 320 firem naopak zaměstnávalo 250 a více lidí. Registrované ekonomické subjekty podle právní formy 2015 2020 Celkem z toho podle právni formy obchodní společnosti 0 z toho akciové společnosti 25 710 26 733 ........^............... ...............9 družstva 14 831 13 174 ...............• státní podniky 207 132 0 vč. bez udání počtu 1 fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona a zemědělští podnikatelé Registrované ekonomické subjekty podle institucionálních sektorů 2015 2020 Veřejné podniky a korporace 1 862 1 079 Soukromé podniky a korporace 460 1 35 545 259 z toho pod zahr. kontrolou 79 411 84 815 Vládní instituce 17451 18 048 Neziskové instituce sloužící domácnostem 140 480 152 808 Domácnosti 2 148 967 2 215 711 Registrované ekonomické subjekty podle počtu zaměstnanců 2015 2020 1-19 20-249 28 457 29 218 250 a více luft - .....•..... 2 259 2 320 2 486 133 2 651 359 58 registrované ekonomické subjekty Celkem 46 % všech ekonomických subjektů nevyvíjelo v roce 2020 žádnou činnost. Počet nově vzniklých subjektů fyzických osob v roce 2020 dosáhl 62 tisíc, u právnických osob to bylo 32 tisíc. Současně zaniklo 43 tisíc fyzických a 18 tisíc právnických osob. Vzniklé a zaniklé ekonomické subjekty tm A Fyzické osoby Právnické osoby 18 290 8 285 Podíl aktivních a neaktivních ekonomických subjektů k 31.12.2020 (%) SUBJEKTY Fyzické Zemědělští I Obchodní Akciové Družstva Státní CELKEM osoby podnikatelé I společnosti společnosti ! podniky ■ se zjištěnou aktivitou I neaktivní É........; 1 I li 59 odvětví činnosti ekonomických subjektů Více než pětina všech evidovaných ekonomických subjektů v Česku měla v roce 2020 jako hlavní předmět činnosti velkoobchod a maloobchod. Naproti tomu necelých 79 tisíc ekonomických subjektů patřilo do skupiny Kulturní, zábavní a rekreační činnosti. Struktura registrovaných ekonomických subjektů podle převažující činnosti (CZ-NACE) (%) 2010 2020 Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel Profesní, vědecké a technické činnosti Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel Profesní, vědecké a technické činnosti Ubytování, stravování a pohostinství Doprava a skladování Zemědělství, lesnictví, rybářství 3,7 o Informační a komunikační Činnosti v oblasti nemovitostí Admin. Vzdělávání Zdrav. Peněžnictví a pojiš. Veřejná správa a obrana; povinné soc. zabezpečení Průmysl celkem 12,1 Ostatní činnosti Ubytování, stravování a pohostinství Zemědělství, lesnictví, rybářství Veřejná správa Peněžnictví a obrana; povinné a pojišťovnictví soc. zabezpečení _ 60 základní ukazatele průmyslu Průmyslová výroba v Česku meziročně poklesla v roce 2020 o více jak sedm procent. Například v odvětvích Těžba a dobývání byl zaznamenán propad o 16,6 %, ve Zpracovatelském průmyslu o 7 % a ve Výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a tepla o 6,3 %. Index průmyslové produkce (předchozí rok = 100, stálé ceny) 115 108,6 Těžba a dobývání 115 110,0 2010 Průmysl celkem Zpracovatelský Výroba a rozvod průmysl elektřiny, plynu, tepla a klimat. vzduchu,: 2020 Základní ukazatele průmyslu v roce 2019 Průmysl celkem z toho podniky s 50 a více zaměstnanci Počet podnikatelských subjektů 199 771 1 438 tis. fyz. osob 1 263 tis. fyz. osob 4 271 Zaměstnané osoby — nliiiin — z toho zaměstnanci 1 029 tis. fyz. osob 1 011 tis. fyz. osob Mzdové náklady2: 514 325 mil. Kč 434492 mil. Kč Tržby z prodeje výrobků a služeb 5 778 913 ^ 5 000 098 mil. Kč mil. Kč 11 bez skupiny 35.3 - Výroba a rozvod tepla a klimatizovaného vzduchu, výroba ledu a bez ostatních osobních nákladů 62 průmyslová výroba Mezi roky 2010 a 2020 výrazně poklesla například výroba bavlněných tkanin, kožené obuvi, kabelek nebo opracovaného jehličnatého dřeva. Naopak vzrostla výroba tkanin ze syntetického hedvábí, dřevotřískových desek i osobních automobilů. Výroba vybraných výrobků Tkaniny • bavlněné, ^^^^^t „A^Ki a vč. směsových 2010 2020 Tkaniny ze syntetického ^^^^ ^^^^^t 9 hedvábí M A ^Šst Netkané textilie a výrobky z nich (kromě oděvů) tun Oděvy pletené, B~ háčkované tis. kusů Obuv usňová tis. párů I* Kabelky tis. kusů 2010 2020 Desky dřevotřískové tis. m3 oo Dřevo souvisle opracované -jehličnaté tun Kartóny, krabice a bedny z vlnitého papíru nebo vlnité lepenky tun Plastické hmoty tis. tun 63 výroba a spotřeba elektřiny V roce 2020 poklesla výroba elektřiny v porovnání s rokem 2010 o více jak 5 %. Podíl solárních elektráren na její produkci činil před deseti lety 0,7 %, v roce 2020 již 2,7 %. Podíl větrných elektráren stoupl ve stejné době z 0,4 % na 0,9 %. Bilance elektrické energie (mil. kWh) Výroba elektřiny celkem 2010 Saldo dovozu (+), vývozu (-) Vlastníspotřeba na výrobu elektřiny Ztráty v rozvodu -14 948 6 446 4 466 Výroba elektřiny (mil. kWh) 2020 ■10 153 5317 4 117 Spotřeba elektřiny podle kategorií spotřeb (%) 2010 2020 Maloodběr - domácnosti Maloodběr - podnikatelský Parní elektrárny" 45 029 Jaderné elektrárny 30 043 Vodní 3 437 Solární 2 235 Větrné 699 zdroj dat - ERÚ, ČSÚ, za rok 2020 předběžné údaje " včetně paroplynových a kogeneračních jednotek 64 Příjmy, výdaje a životní podmínky domácností Příjmy českých domácností se stabilně zvyšují. Na každou jednotlivou osobu v českých domácnostech připadal v roce 2019 (dle šetření SILC 2020) průměrný hrubý peněžní příjem 251 tisíc Kč. Čistý příjem činil 209,8 tisíce Kč, tedy o 14 700 korun více než v roce předchozím. Po očištění o inflaci to znamenalo reálný nárůst příjmů o 4,7 %. Průměrné měsíční náklady domácnosti na bydlení v roce 2020 činily 6 tisíc Kč a čtvrtina z toho šla na úhradu nájemného a druhá čtvrtina na platby za elektřinu. V roce 2010 to bylo 5 tisíc Kč s podobnou strukturou nákladů. V roce 2020 bylo u nás 5 % osob žijících v materiálně deprivovaných domácnostech, v roce 2010 jejich podíl činil 8,2%. ► bit.ly/vdb-prijmy-vydaje-zivotni-podminky složení a příjmy domácností Přes 50 % domácností tvořily v roce 2019 ty, v jejichž čele stála zaměstnaná osoba, třetina domácností měla v čele důchodce, téměř 13 % osobu samostatně výdělečně činnou a necelá 2 % osobu nezaměstnanou. Složení domácností v roce 2019*1 (%) Zaměstnanci celkem 50,3 Důchodci celkem 34,0 Samostatně výdělečně činní t •J 12,9 rt h Nezaměstnaní Ostatní domácnosti 1,0 Průměrné roční peněžní příjmy na osobu (Kč) 2009 201S O ft HRUBÉ PENĚŽNÍ PŘÍJMY Zdravotní 1 a sociální JJJ pojištění J^^^.. ^^^^ 10 734 17 245 ^ 2 Daň z příjmů fyzických osob Bonus ftfcJl u daňového zvýhodnění ^^■^r na děti 12 525 + 24 287 + 290 272 Pšfe. ČISTÉ PENĚŽNÍ PŘÍJMY .......................^^^^ Čisté roční peněžní příjmy na osobu, podle osoby v čele domácnosti (Kč) <» _ Samostatně wír výdělečně wrifi činní 237132 I 162 372 1 Mm. Důchodci II llril celkem 182 06sM 1 podle osoby v čele domácnosti 66 bydlení a náklady na bydlení V roce 2020 žilo v Česku 68,6 % domácností ve vlastních bytech či domech a 19% v pronájmu. Výdaje za bydlení ve vlastním rodinném domě se od výdajů za bydlení v bytovém domě významně liší. Bydlení v rodinném domě je z hlediska průměrných nákladů o více než čtvrtinu levnější. V roce 2020 vlastnilo automobil 71 % domácností, 83 % mělo internet. Druh domu (%) Rodinný Bytový Jiná dům dům budova Právní forma užívání bytu (%) 3,0 Jiné formy užíváni bytu 20,4 i9,o 11,0 6' Pronajatý —I Družstevní V osobním vlastnictví 39,5 I 38,8 2010 2020 Ve vlastním domě Vybavenost domácností v roce 2020 (%) Osobní ^^^^^t ........ i 1 ©Přístup na internet Osobní „ počítač, Myčka ^^^^ nádobí C w ©Sušička Struktura měsíčních nákladů domácnosti na bydlení (%) 2010 Elektřina 26,8 rfA Plyn 1 Teplo a z dálkového teplá voda zdroje 1 14^o '.W Elektřina ^ 26,8 Taj Plyn Teplo a z dálkového teplá voda zd.oje )06 'A » Nájemné, úhrada za užívání bytu 22,8 /.......v UUULF Nájemné, úhrada Vodné Ostatní služby a 1 T 10,1 7,3 4,7 <5 Vodné Ostatní c 3 a stočné služby ' 8,2 5,8 ý za užívání bytu 26,0 Tuhá a tekutá paliva) Tuhá a tekutá paliva 2020 67 ohrožení příjmovou chudobou Průměrné čisté příjmy domácnosti v přepočtu na jednoho člena dosáhly v roce 2019 částky 209,8 tis. KČ, což je o 46,6 % více než v roce 2009, kdy činily 143,1 tis. Kč. Vzhledem k rostoucím příjmům domácností v roce 2019 stoupla hranice, od níž se odvozuje míra ohrožení příjmovou chudobou. Ta se liší podle jednotlivých typů domácností. Podíl osob, které se ocitly pod touto hranicí, klesl meziročně z 10,1 % na 9,5 %. Osoby ohrožené chudobou Subjektivní názory - jak domácnost vycházela s příjmem (%) 3,7 s - Velmi I *—' snadno - • • Snadno Docela s snadno 2010 2020 . . S menšími obtížemi r- i, i S obtížemi ^ S velkými ' ^ obtížemi Subjektivní názory - jakou zátěží jsou náklady na bydlení (%) Vůbec nejsou 2010 2020 Subjektivní názory - co si domácnost nemohla dovolit (%) 2010 Ročně týdenní 2020 dovolenou ^^L^ mimo domov .....n. Jíst obden maso Dostatečně vytápět byt 2,6 Zaplatit neočekávaný výdaj ^^^^ 68 Sociální zabezpečení Nějaký druh důchodu pobírá více než čtvrtina české populace. Celkové výdaje na důchody dosáhly v roce 2020 hodnoty 520 mld. Kč, což představovalo 9,1 % hrubého domácího produktu (HDP). Meziroční nárůst výdajů vzhledem k HDP o téměř jeden procentní bod byl kromě absolutního růstu výdajů zapříčiněn také poklesem domácí ekonomiky v souvislosti s pandemií covidu-19. Výdaje na dávky důchodového pojištění tvořily 28,2 % státního rozpočtu. Ke konci roku 2020 pobíralo v Česku některý z důchodů 2 881,4 tisíce osob (bez příslušníků ozbrojených složek), což odpovídalo 26,9 % populace. Přes 2 400 tisíc osob, tedy 83 % ze všech důchodců, pobíralo důchod starobní. Tři čtvrtiny starobních důchodců pobíraly sta-robnídůchod samostatně a zbylá jedna čtvrtina pobírala starobní důchod zároveň s vdovským či vdoveckým důchodem. V prosinci roku 2020 byla průměrná výše samostatně vyplácených plných starobních důchodů 14 502 Kč. ► bit.ly/vdb-socialni-zabezpeceni Procentuální poměr starobního důchodu k průměrné čisté mzdě postupně klesá. V roce 2020 dosahoval 52,8 % zatímco v roce 1 993 to bylo 60,1 % výdaje na důchody Celkové výdaje na důchody v roce 2020 meziročně vzrostly o 10,2 % na rekordních 519,6 miliardy Kč. V prosinci 2020 dosáhl průměrný plný starobní důchod 14 502 Kč a byl tak o 43 % vyšší než v roce 2010. Výdaje na důchody celkem ;l=i 31 I' JI" 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 201 7 2018 2019 2020 Výdaje na důchody*1 podle druhu důchodu (mil. Kč) 2010 2020 Starobní Invalidní Vdovské QT) Vdovecké 21 018 23 660 2 263 3 113 Sirotčí 3214 3 840 Průměrná měsíční výše důchodů* (Kč v prosinci příslušného roku) Starobní důchod W (sólo) celkem 0 Starobní důchod O (sólo) muži 15 898 1 (g> Starobní důchod (ffi (sólo) ženy 92 ^^^^ Invalidnídůchod pro invaliditu III. stupně (sólo) CX~) Vdovský důchod ^ (sólo) Gfy Vdovecký důchod (sólo) Sirotčí důchod 2020 2010 Průměrný starobní důchod k průměrné mzdě 2010 2020 Průměrná mzda (Kč) - hrubá,! 24 526 36 119 Průměrná mzda (Kč) - čistá21 18 962 27 347 Relace důchodu ke hrubé mzdě (%) 41,2 40,0 Relace důchodu k čisté mzdě (%) 53,2 52,8 "'pouze civilní sektor 11 Jako průměrná hrubá mzda je uveden všeobecný vyměřovací základ (§17odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.) stanovený nař. vlády. a Průměrná čistá mzda je průměrná hrubá mzda snížená o daň z příjmu a o pojistné zdravotního a soc. pojištění. 70 starobní důchody a sociální služby V Česku pobíralo v roce 2020 starobní důchod celkem 2 400 tis. osob, v roce 2010 to bylo 2 260 tis. osob. V letech 2010 až 2020 se počet míst v domovech pro seniory příliš neměnil, výrazně se ale zvýšila nabídka míst v domovech se zvláštním režimem. Počet příjemců starobního důchodu (sólo) podle jeho výše (Kč, stav k 31.12.) ■ 2010 I 2020 23 000 a více 22 000-22 999 21 000-21 999 20 000-20 999 19 000-19 999 18 000-18 999 17 000-17 999 16 000-16 999 15 000-15 999 14 000-14 999 13 000-13 999 12 000-12 999 11 000-11 999 10 000-10 999 9 000-9 999 8 000-8 999 7 000-7 999 6 000-6 999 5 000-5 999 4 000^1 999 do 3 999 300 000 200 000 ■2010 ) 2020 o*/ J Lůžka a neuspokojené žádosti o umístění ve vybraných zařízeních sociálních služeb _ůžka v zařízeních sociálních služeb Domovy pro seniory Domovy se zvláštním režimem Neuspokojené žádosti o umístění (žadatel může podat i více žádostí) 2010 2020 8 822 Domovy pro osoby se zdravotním postižením 3 2 98 2010 2020 2010 2020 Azylové domy 2010 2020 71 nemocenské pojištění a státní sociální podpora Výdaje na dávky nemocenského pojištění vzrostly mezi lety 2010 a 2020 z 23 mld. na 55 mld. Kč. Rok 2020 se projevil v rekordních výdajích na nemocenské a ošetřovné. Meziročně vzrostly výdaje na ošetřovné o 9,7 mld. Kč, na nemocenské o 6,1 mld. Kč. Výdaje na dávky nemocenského pojištění (mil. Kč) 2010 2020 S fM W Vybrané dávky nemocenského pojištění (mil. Kč) O© Nemocenské Ošetřovné 06 Peněžitá Otcovská pomoc poporodní v mateřství péče 7410 7 334 432 7 224 682 854 14 944 11 465 13881 2010 2012 2014 2016 2018 2020 Výdaje na dávky státní sociální podpory a pěstounské péče (mil. Kč) 2010 Rodičovský příspěvek Přídavek na dítě 3 862 Příspěvek na bydlení 3 521 1 Soc. příplatek 3 100 Porodné 1 564 Dávky pěst. péče 1 005 Pohřebné J-íi 2020 Příspěvek na bydlení 72 Rok 2020 patřil ve výstavbě bytů k historicky úspěšnějším. Stavební společnosti provedly v roce 2020 stavební práce v hodnotě 536 miliard Kč, což bylo meziročně o 1,1 % méně. Tři čtvrtiny z celkového objemu připadaly na novou výstavbu, rekonstrukce a modernizace a přibližně čtvrtina prací připadla na opravy a údržbu. V roce 2020 bylo u nás dokončeno 34,4 tisíce nových bytů, meziročně o 5,5 % méně. Více jak polovina byla v rodinných domech, třetina pak v bytových. Na výstavbu nových bytů bylo v roce 2020 vynaloženo 109,5 mld. Kč a meziročně tyto náklady vzrostly o 5,4 %. V roce 1989 bylo v Česku dokončeno přes 55 tisíc bytů v rodinných i bytových domech. Pozitivní byly výsledky týkající se energetické náročnosti budov. Pokračoval nastolenýtrend poklesu počtu rodinných domů dokončených v energetické třídě C a již pátý rok v řadě ho překračoval podíl domů dokončených ve třídě B, v roce 2020 jich bylo 68 %. stavební produkce, dokončené byty V průběhu let 2010 až 2020 bylo v Česku dokončeno na 330 tisíc nových bytů, z toho více než 55 % v rodinných domech a téměř 30 % v domech bytových. Nejvíce jich bylo v roce 2010, kdy jich stavebníci dokončili 36,4 tisíce, naopak nejméně (24 tisíce) v roce 2014. 74 dokončené byty v krajích Nejvíce bytů v nových bytových domech bylo v roce 2020 dokončeno v Praze, kde vzniklo 4,4 tisíce bytových jednotek. Nejvyšší počet dokončených bytů v nových rodinných domech byl v roce 2020 registrován ve Středočeském kraji (přes 5 tisíc). Dokončené byty podle krajů v roce 2020 LBK ULK — Dokončené byty - změna dokončených staveb KVK Dokončené byty v nových rodinných domech v roce 2020 6 9 min. 390 Karlovarský kraj 5 024 Středočeský kraj CELKEM 19218 Česko Dokončené byty v nových bytových domech v roce 2020 85 80 92 • _ • Cl wt 310 299 194 min. 80 Ústecký kraj 4 401 hlavní město Praha CELKEM 10 895 Česko 75 bytové a nebytové budovy Průměrná doba výstavby bytového i rodinného domu v roce 2020 činila zhruba 3 roky. Průměrné náklady dosáhly v případě bytů v bytových domech 2,65 mil. Kč, u bytů v rodinných domech 3,75 mil. Kč. Převažující kategorií dokončených nebytových budov byly hotely. Dokončené byty v nových bytových budovách v roce 2020 iytové ^^^^l )omy ^ ^ I 1 ©rodinné domy CfVA Dokončené byty v nových bytových budovách podle dispozice v roce 2020 ©Rodinné domy Průměrná doba výstavby Náklady Náklady na výstavbu Průměrná obytná 1 objektu (měsíce) na výstavbu 1 m2 obytné plochy plocha 1 bytu 1 bytu Bytové domy ji 2,65 mil. Kč 3,75 mil. Kč «m...../ a m ^ W Garsonky 1+1 2+1 3+1 4+1 5 a více Dokončené nebytové budovy v roce 2020 Pro dopravu a telekomunikace 214 ^S3fc 76 Území, sídelní struktura V roce 2020 bylo v Česku 6 258 obcí, z nich 608 mělo statut města. Statutárních měst bylo 27, městysů 228. Od roku 1993 u nás přibylo 62 obcí. Obcí s nej-vyšším počtem obyvatel je Praha (1,335 mil.), nejmenší je Vysoká Lhota v okrese Pelhřimov se 14 obyvateli. Nejvyšší nárůst počtu obyvatel mezi lety 1993 a 2020 zaznamenala ze statutárních měst Praha, počet obyvatel v ní vzrostl o téměř 118 tisíc. V Liberci se zvýšil počet obyvatel o 3,3 tis., v Plzni o 2,9 tis. Absolutně nejvíce obyvatel ztratila města Ostrava (-42,1 tis.), Havířov (-17,2 tis.) a Karviná (-16,9 tis.). Obcí s nejdelším názvem v ČR je Nová Ves u Nového Města na Moravě (okr. Žďár nad Sázavou), s nejkratším názvem Aš (okr. Cheb) a Eš (okr. Pelhřimov). Nejjižněji položenou obcí v Česku je Horní Dvořiště (okr. Český Krumlov), nejseverněji se nachází Lobendava (okr. Děčín). Nejzápadnější obcí je Krásná (okr. Cheb), nejvýchodnější Bukovec (okr. Frýdek-Místek). zajímavosti Obcí s nejvyšší hustotou zalidnění v roce 2020 byla Praha, kde na 1 km2 rozlohy připadalo 2 691 obyvatel. Se 2 187 osobami následoval Havířov. Na opačné straně se nacházely šumavské obce Modravá (1 obyvatel na km2) a Prášily (1,4 obyv. na km2) v okrese Klatovy. Územní struktura ČRk31.12.2020 statutami města 27 městysy 228 vojenské újezdy Obce /Qds Krásná vJre/ (okres Cheb) /* nejzápadnější obec Lobendava x-"-w\W/E (okres Děčín) ,/ 5 nejsevernější obec 9 # Bukovec (okres Frýdek-Místek) nejvýchodnější obec Praha Zlonín Horní Dvořiště (okres Český Krumlov) nejjižnějšíobec 9 Kvílda Vysoká Lhota 9 Nová Ves u Nového Města na Moravě ® @ © Praha 496,21 km2 Obec s největší rozlohou Kvilda (okr. Prachatice) 1 065 m n. m. Nejvýše ležící obec Závist (okr. Blansko) 0,42 km2 Obec s nejmenší rozlohou Hřensko (okr. Děčín) 130 m n. m. Nejníže ležící obec Nová Ves li Nového Města na Moravě Obec s nejdelším názvem Aš (okr. Cheb) Eš (okr. Pelhřimov) Obce s nejkratším názvem Praha 1 335 084 obyvatel Nejlidnatější obec Březina, Boletice, Hradiště, Libavá Obce s nulovým počtem obyvatel / Zlonín (okr. Praha-východ) 30,7 roku Nejnižší průměrný věk Vysoká Lhota (okr. Pelhřimov) 66,4 roku Nejvyšší průměrný věk 78 obyvatelstvo v obcích Obce s nejnižším průměrným věkem obyvatel v roce 2020 se nacházely v zázemí Prahy, byl to Zlonín (30,7 roku) a Chýně (31,4 roku). Na druhé straně nejstarší obyvatelé žili ve Vysoké Lhotě v okrese Pelhřimov (66,4 roku) a v Minicích na Písecku (61,4 roku). Demografická „nej" v obcích Herink Nupaky Chýně Vysoká Křišťanov Zadní % *» (pH» (pH» (pZ» --fi^.i Lhota (PE) (PT) Střítež(TA) m 1 3 pnrustek/ubytek M ^ obyvatel21 xm §§§ i é é é ji Radkova Herink Černovice Lhota (PR) (PH) (DO) Migrační přírůstek/úbytek obyvatel21 2,5 CELKEM Křišťanov Hoštice (PT) (KM) -30,7 -23,6 Vysoká Lhota (PE) -22,0 Nupaky Chodov (PH) (KV) 19,5 17,4 Milovice (NB) 15,2 Přirozený přírůstek/úbytek obyvatel21 -1,8 CELKEM Radkova Nelepeč- Černovice Lhota -Žernůvka (DO) (PR) (BO) ^^^^ ^^^^ ^^^^ Vysoká Přední Lhota (PE) Výtoň (CK) 25,0 22,1 Minice (Pl) 18,6 Změna průměrného věku obyvatel mezi lety 1993 a 2020 5,8 roku CELKEM Lhotka Bílá Voda (PR) (JE) -18,6 -16,9 Jenštejn (PH) -16,5 " stav k 31.12.2020 a roční průměr na tisíc obyvatel za roky 1993-2020 79 statutární města Statutárními městy s nejvyšším počtem obyvatel v roce 2020 byly Praha (1,335 mil.), Brno (382 tis.), Ostrava (285 tis.) a Plzeň (175 tis.). Nejméně obyvatel žilo v Třinci (35 tis.), Přerově (42 tis.), Prostějově (43 tis.) a Mladé Boleslavi (45 tis.). Statutární města (počet obyvatel, k 31.12.2020) Ústí nad Labem 91 982 Jablonec n. Nisou / 45317 Ml. Boleslav "ÄÄ'ŠW" Hradec Králové i 92 683 Třinec 34 778 Karviná 50902 Opava Havířov 55 996 1 70165 České Budějovice 94 229 Pardubice 91 755 Prostějov 43381 Jihlava 51 125 Ostrava Olomouc 284982' Í005Í4\ Přirozený přírůstek obyvatel mezi roky 1993 a 2020 Liberec České Budějovice Ústí nad Labem Frýdek-Místek Mladá Boleslav |1 728 |l 569 I 1 526 II 292 I 1 260 Karlovy Vary Brno Plzeň Ostrava Praha Přerov 42451 Zlín 74 478 Frýdek-Místek 55006 Migrační přírůstek obyvatel mezi roky 1993 a 2020 Přírůstek/úbytek obyvatel mezi roky 1993 a 2020 20 000 a více 10 000 až 19 999 0 až 9 999 0 až-9 999 -10 000 až-19 999 -20 000 a méně Praha Plzeň 1 Liberec 1 1 801 Teplice 689 Kladno 149 9 237 -7 757^| Opava -10070 I I Frýdek-Místek -11 740 I I Havířov -12 081 | | Karviná Ostrava -9 549 80 \ Věda, výzkum a inovace Od roku 2016 se u nás zvyšovaly výdaje na výzkum a vývoj. Výdaje na výzkum a vývoj se od roku 2016 kaž doročně zvyšovaly v průměru o 10 %. Absolutně pak z 80,1 miliardy v roce 2016 na 111,6 mi Nardy v roce 2019. Vysoké tempo růstu se udr žet nepodařilo. V roce 2020 výdaje vzrostly o 1,8 miliardy Kč na 113,4 miliardy korun, což znamenalo méně než 2% meziroční nárůst. Nej více prostředků na výzkum a vývoj se vynakládá v podnicích, a to především v automobilovém průmyslu a v oblasti ICT. V roce 2020 bylo v podnicích na jejich vý zkumnou a vývojovou činnost vynaloženo celkem 69,1 miliardy. Částku vyšší než 500 mi lionů korun vynaložilo 26 podniků, z nichž 21 bylo pod zahraniční kontrolou. V roce 2020 šlo do výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu více než 38 miliard Kč, o 10 miliard Kč více než před pěti lety. V letech 2015 až 2020 investoval stát do výzkumu a vývoje celkem 200 miliard korun. pracovníci V roce 2020 ve výzkumu a vývoji (VaV) působilo na plný či částečný úvazek 118 tisíc pracovníků. Po přepočtu na plnou roční pracovní dobu to bylo 81 tisíc osob. Na našich vědeckých pracovištích působí i Slováci, Rusové, Ukrajinci a Indové. Pracovníci a pracoviště ve VaV Pracovníci ve VaV celkem - přepočtené osoby; přepočteno na plnou roční pracovní dobu plně {li věnovanou VaV (FTE) Počet pracovišť výzkumu a vývoje 2020 80 958 3 227 TTTTT 66 433 2015 2 870 52 290 2010 2 587 2005 tttt 43 370 2017 Pracovníci ve VaV podle sektorů provádění (přepočtený počet - FTE) 278 247 2005 2010 2015 Vysokoškolský Soukromý neziskový 2020 82 Mezi hlavní poskytovatele přímé veřejné podpory VaV z domácích zdrojů v roce 2020 patřily MSMT 15,2 mld. Kč Akademie věd CR 6,7 mld. Kč a Technologická agentura CR 5,0 mld. Kč výdaje V letech 2018 až 2020 byly celkové výdaje na výzkum a vývoj v Česku vyšší než 100 miliard Kč. Vzhledem k meziročnímu poklesu HDP dosáhl v roce 2020 jejich podíl na HDP 2 %. Jedná se o nejvyšší hodnotu v historii samostatné republiky, která se blíží průměru EU27. Výdaje na VaV celkem Výdaje na Výdaje na VaV cel kem VaV cel kem (mld. Kč) (%zHDP) 38,1 0 2005 2020 0,0 Výdaje na VaV podle sektorů provádění (mld. Kč) 2005 2020 Podnikatelský 69,1 Podnikatelský 222 JSL m Vládní 8,7 ^ Vysoko- 1 školský 1 7,1 Soukromý neziskový 0,2 Přímá veřejná podpora VaV ze státního rozpočtu ČR celkem a podle hlavních příjemců (mld. Kč) 2005 2010 2015 2020 16,4 22,6 27,8 38,1 3,8 3,1 12,0 2005 2010 2015 2020 Veřejné vysoké školy 83 patenty a licence V roce 2020 bylo českým i zahraničním subjektům Úřadem průmyslového vlastnictví ČR uděleno či validováno celkem 7 470 patentů. Zahraničním přihlašovatelům náleželo 93 % z nich, na české subjekty připadlo zbylých 7 %, tedy 525 patentů. Udělené patenty s účinky v ČR ve vybraných oblastech techniky Celkový počet poskytnutých licencí*1 platných v roce 2020 podle typu poskytovatele těchto licencí patentové licence, licence na užitné vzory a licence na průmyslové vzory 84 V roce 2020 se v Česku uskutečnily dvoje celostátní volby. V říjnu 2020 proběhly volby do krajských zastupitelstev a do třetiny Senátu Parlamentu ČR. Volební účast dosáhla v prvním kole senátních voleb 36,74 %, ve druhém kole 16,74 % voličů. Před dvěma lety přitom zájem o senátní volby projevilo v prvním kole 42,26 % voličů, v kole druhém pak 16,49 %. V senátních volbách usilovalo o hlasy voličů ve 27 obvodech celkem 235 kandidátů, což bylo o jednoho méně než v roce 2018. Téměř 84 % kandidátů tvořili muži, přes 16 % ženy. Průměrný věk uchazečů o Senát byl téměř 56 let. Ve volbách do krajských zastupitelstev zvolili voliči ve 13 krajích 675 zastupitelů. V těchto volbách usilovalo o přízeň voličů celkem 9 711 kandidátů. Nejvíce mandátů, 178 z celkových 675, získalo hnutí ANO. Volební účast dosáhla 37,95 %, před čtyřmi lety v krajských volbách odevzdalo své hlasy 34,57 % voličů. Průměrný věk zvolených zastupitelů byl 48,3 roku. V zastupitelstvech usedlo 78 % mužů a 22 % žen. volby do senátu - volební účast Zájem voličů o senátní volby od roku 2006 nepřesáhl v 1. kole 45 %. Nejmenší počet hlasů potřebných v roce 2020 k zisku senátorského mandátu byl 3 412, a to ve volebním obvodu č. 75 Karviná. Nejtěsnější rozdíl v počtu hlasů mezi vítězem a poraženým činil 27. Volební účast při volbách do Senátu Parlamentu ČR (%) 2006 2008 2010 2012 2014 2016 2018 2020 Volební účast při volbách do Senátu Parlamentu ČR 2. a 3.10.2020 (%) •' J0L Ä Vi* i 25,0-35,0 35,1-40,0 40,1-45,0 45,1-50,0 12,1-17,0 17,1-22,0 22,1-27,0 86 senátori Průměrný věk nově zvolených senátorů a senátorek byl 54,7 roku. Nejmladší zvolené senátorce bylo 40 let, byla tak historicky 12. zákonodárcem, který byl v tomto věku do horní komory Parlamentu zvolen. Nejstaršímu zvolenému senátorovi bylo 69 let. Struktura zvolených senátorů podle volebních stran ve volbách do Senátu Parlamentu ČR 2. a 3.10.2020*' (STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ ^Občanská demokratická strana l KDU-ČSL l )Česká pirátská strana i SENÁTOR 21 I ANO 2011 I Svobodní i Koalice více stran 2020 CELKEM 27 STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ 8 KDU-ČSL 3 Koalice ODS, STAN a TOP 09 2 Koalice STAN, SLK 2 Občanská demokratická strana 2 SENÁTOR 21 2 ANO 201 1 1 Česká pirátská strana 1 Koalice HDK, TOP 09, SEN 21, Zelení a LES 1 Koalice TOP 09 a LES 1 Koalice STAN, Piráti a TOP 09 1 Koalice TOP 09 a ODS 1 Svobodní 1 Koalice ODS, TOP 09, KDU-ČSL, ADS a Monarchiste.cz 1 Struktura zvolených senátorů podle věku a pohlaví CELKEM 27 50 až 59 let Sk Žk Sk Sk Sk «■"■■■■■"■ 60avícelet &&&&& & Podíl žen 40 až 49 let 14,8 % !H Věk nejstaršího zvoleného 69 let Průměrný věk 54,7 roku ") Ze 60 kandidujících volebních stran do 2. kola postoupilo 26,1 kandidát Koalice STAN, SLK byl zvolen v 1. kole. 87 krajské volby 2020 Nejstaršímu zvolenému zastupiteli bylo 75 let, nejmladších, dvaadvacetiletých, bylo 5. Nejvyšší volební účast byla v obci Čilá na Rokycansku, kde k volbám přišlo 94,12 % voličů. Nejméně voličů, 13,61 %, využilo svého volebního práva v obci Vřesová v okrese Sokolov. Volby do zastupitelstev krajů 2. a 3.10.2020 -volební účast (%) STČ 30,0-34,0 34,1-38,0 38,1-41,0 41,1-45,0 Struktura zvolených zastupitelů Podíl žen 22,1 % Průměrný věk 48,3 roku Nejstaršízastupitel 75 let Nejmladší zastupitel 22 let Počet získaných mandátů podle navrhujících stran (celkem v ČR) TOP 09 KSČM Ostatní ' I ŽENY 149 O MUZI W 526 74 50 a více let 70 30 až 49 let 5| 18 až 29 let 1 19 88 Vzdělávání ™ - i Počty žáků a studentů všech stupňů škol se v roce 2020 zvýšily. Ve školním roce 2020/2021 měly základní školy téměř milion žáků, o pětinu více než před deseti lety, kdy do lavic usedalo nejméně žáků od vzniku Česka. Po výrazném poklesu a následné stagnaci opět vzrostl i počet středoškoláků a vysokoškoláků. V případě základních a středních škol za to mohly populačně silné ročníky, u vysokých škol pak zejména zájem cizinců. Ve školním roce 2020/2021 dosáhl celkový počet středoškoláků 432,9 tisíce. Odborné vzdělávání s maturitní zkouškou navštěvovalo 45 % žáků, 30 % tvořili žáci gymnázií a 21 % připadlo na žáky se středním vzděláváním s výučním listem. Ve srovnání s rokem 2010 studovalo na vysokých školách v roce 2020 o bezmála 100 tisíc méně studentů. Úbytek se dotkl téměř všech skupin oborů. V roce 2020 pobírali učitelé v regionálním školství v průměru 43 318 Kč měsíčně hrubého. Meziročně si polepšili o více než 3 600 Kč. základní údaje Ve školním roce 2020/2021 z celkového počtu 33 157 učitelů v mateřských školách bylo pouhých 218 muzu. Mezi učiteli na základních školách tradičně převažují ženy. V roce 2020 bylo z 69 535 pedagogů 58 408 učitelek. Počet základních škol se mezi školními roky 2010/2011 a 2020/2021 zvýšil o 91 na 4,2 tisíce, o 437 vzrostl počet materských škol, kterých bylo 5,3 tisíce. Naopak o 143 zařízení se snížil počet středních škol, kterých u nás působilo v roce 2020/2021 celkem 1 280. Přehled základních údajů o školství z TOHO DÍVKY/ ŽENY Základní Střední Konzervatoře 328 612 357 598 1 280 395 982 299 396 2010/2011 2020/2021 157799 172011 262 889 214 514 2 176 2 486 21461 13 894 221 525 166 181 "veřejné a soukromé vysoké školy (bez státních) 90 gymnázia, veřejné a soukromé vysoké školy Počet soukromých vysokých škol mezi roky 2010 a 2020 poklesl ze 43 na 31 a stav jejich studentů se snížil o polovinu. Počet 26 veřejných vysokých škol naproti tomu zůstal nezměněn, o pětinu se však snížil stav jejich studentů. Gymnázia (školní rok 2020/2021 Počet škol celkem 354 z toho se 4letým vzděláváním ztohoseóletým vzděláváním z toho s 8letým vzděláváním Veřejné a soukromé vysoké školy Počet škol A Veřejné A Soukromé Studenti veřejné 339 358 I 272 388 1 M 57 323 soukromé 27515 Absolventi veřejné soukromé 1 73 085 155 684 1 15 007 [7 238 £ 2020 2010 Žáci gymnázií Chlapci 41,8% Dívky Chlapci Dívky Studenti veřejných a soukromých vysokých škol i Podle státního fATXw občanství 37 498 358 504 1 2010 2020 0 české 0 cizí Podle formy P studia 116 741 283 512 65 783 235 846 2010 2020 studium prezenční distanční a kombinované 91 učitelé, mzdy V regionálním školství nejvíce vydělávali učitelé ve veřejných vysokých školách, jejichž průměrná hrubá měsíční mzda v roce 2020 dosáhla 58,7 tisíce Kč. Nejméně naopak pobírali učitelé v mateřských školách (36,6 tisíce Kč), kde pracovalo jen 1 % mužů. Učitelé*1 ve školách v roce 2020 6 558 Průměrná hrubá měsíční mzda učitelů v regionálním a vysokém školství (Kč) Mateřské školy >_ o- ■n O n o> o> cm o CH 2010 2020 Základní školy ^5 O CM O o 00 ■n CH 2010 2020 "'přepočtení na plně zaměstnané 11 akademičtí pracovníci Střední školy >_ n o> ■n is CH Vyšší odborné školy 2010 2020 2010 2020 Veřejné vysoké školy,: 2010 2020 92 Zahraniční obchod se zbožím Pandemie koronaviru rozkolísala v roce 2020 zahraniční obchod. Celkový obrat zahraničního obchodu se zbožím v roce 2020 v Česku ovlivnily dopady opatrení proti šírení koronaviru. V porovnání s rokem 2019 klesl obrat o 6,2 % a dosáhl hodnoty 6 786,2 mld. Kč. Bilance zahraničního obchodu (saldo) skončila přebytkem 179,9 mld. Kč ve srovnání se 145,7 mld. Kč v roce 2019. Celkové saldo od roku 2011 neustále roste. Například v roce 2011 dosáhlo hodnoty 12,0 mld. Kč, o rok později již 64,4 mld. Kč. Celkové saldo v roce 2020 příznivě ovlivnil především meziročně menší deficit bilance s ropou a zemním plynem o 55,7 mld. Kč, a to vlivem poklesu cen na světových trzích a nižšího dovezeného množství, a se základními kovy o 22,2 mld. Kč. Nepříznivý vliv měl zejména pokles aktivní bilance s motorovými vozidly o 34,5 mld. Kč, elektrickými zařízeními o 21,5 mld. Kč a textiliemi o 7,3 mld. Kč. vývoz, dovoz, bilance V roce 2010 byla celková bilance zahraničního obchodu Česka pasivní (-20,6 mld. Kč), od roku 2011 byla aktivní a až do roku 2016 i každoročně vyšší. Po přechodném propadu v roce 2018 s hodnotou 98,5 mld. Kč opět následovaly meziročně vyšší bilance. Vývoz, dovoz a bilance (mld. Kč FOB/CIF)* 4 000-3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 llllll -500 2010 2012 2014 2016 2018 2020 I Vývoz Q Dovoz 0 Bilance Vývoz a dovoz v roce 2020 Vývoz Dovoz EU27 Mimo EU Nespecifikováno Vývoz a dovoz podle vybraných oddílů CZ-CPA v roce 2020 (mld. Kč FOB/CIF) Vývoz Dovoz Motorová vozidla (kromě motocyklů), přívěsy a návěsy 914,5 Počítače, elektronické a optické přístroje a zař. 384,7 ' i jZl Stroje a zařízení j. n. 381,2 Chemické látky a chemické přípravky 163,9 Potravinářské 1 výrobky 119,4 1 Ostatní 1 215,1 Ropa a zemníplyn 3,5 Motorová vozidla (kromě motocyklů), přívěsy a návěsy 488,3 —<§D Stroje a zařízeníj. n. 319,3 Chemické látky a chemické nnp, přípravky Ijtó 270,3 Alí Potravinářské Ropa a výrobky ~ zf™ní ni^Ai plyn 161,0 ggj> 73/8 Ostatní 1 286,5 "'Vývoz je v ocenění na hranici vyvážející země (FOB). Dovoz je vyjádřen v cenách na hranici dovážející země (CIF). Rozdíl mezi oběma oceněními zboží je v nákladech na dopravu a pojištění zboží. 94 Vývoz do států EU představoval 79,6 % z celkového vývozu. eu27, čína, německo Obchodní bilance se zeměmi EU27 vzrostla mezi lety 2010 a 2020 o více než 60 %. Hlavním obchodním partnerem Česka je Německo, s nímž máme dlouhodobě nejvyšší přebytek obchodní bilance. Naopak největší deficit vykazuje zahraniční obchod s Čínou. Vývoz, dovoz a bilance podlé vybraných zemí (mld. Kč FOB/CIF) 95 další vybrané země Mezi lety 2010 až 2020 vzrostl vývoz na Slovensko, do Polska a Ruska téměř o polovinu, o třetinu do Francie a Spojeného království. Nově máme pozitivní bilanci s Ruskem, ale zvyšuje se závislost na dovozu z Polska. Naopak Slovensko je závislejší na dovozu z Česka. Přebytek bilance zahraničního obchodu Česka se státy EU dosáhl v roce 2020 656,9 mld. Kč. Vývoz, dovoz a bilance podlé vybraných zemí (mld. Kč FOB/CIF) I Vývoz Dovoz A Bilance O FRANCIE 400 300 200 100 0 -100 400 300 200 100 0 -100 125,1 _____ TC E--- 167,1 106,4 2010 2020 ■ RUSKÁ " FEDERACE 56,7 67,7 2010 2020 POLSKO 400 ■ 300 200 155,8 100 ■ -100 2010 2020 Igy SLOVENSKO 400 325,6 300 200 100 2010 2020 í^> RAKOUSKO 400 — 300- 200 142,2 118,7 100 85,3 97,5 -100-, 2010 2020 SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ 400 2010 2020 96 Zaměstnanost, nezaměstnanost Koronavirus způsobil zlom v dosavadních trendech na trhu práce. Rok 2020 znamenal vážný otřes pro český trh práce. Na meziročním úbytku počtu pracovníků se po celý rok podílely hlavně ženy, u nichž se projevila citelná ztráta míst v odvětvích vázaných na cestovní ruch. Nezaměstnanost se zvýšila i u mladších věkových skupin. Po celý rok klesal také počet podnikatelů, mezi nimi šlo převážně o podnikatele se zaměstnanci. Z dlouhodobé perspektivy byl ve statistice zaměstnanosti a nezaměstnanosti v mnoha oblastech výjimečný rok 2019. Tehdy došlo k bezprecedentnímu poklesu nezaměstnanosti na straně jedné a zrcadlově k nárůstu počtu volných pracovních míst na straně druhé. Počet zaměstnaných vystoupal na historicky rekordní úroveň, když překročil hranici 5,3 milionu osob. ► bit.ly/vdb-zamestnanost nezaměstnanost ekonomické postavení V roce 2020 bylo v Česku zaměstnáno 5,2 milionu osob, z toho 2,9 milionu mužů a 2,3 milionu žen. Nezaměstnaných bylo 137 tisíc osob. Ekonomicky neaktivních bylo 3,6 milionu osob, z toho 1,4 milionu mužů a 2,2 milionu žen. V roce 2020 činila obecná míra nezaměstnanosti v Česku 2,6 % a byla ze všech zemí Evropské unie nejnižší (průměr EU dosahoval 7 %). Základní charakteristiky ekonomického postavení obyvatelstva v roce 2020 Obyvatelstvo ve věku 15 a více let [tis. osob) 8 985,8 Míra ekonomické aktivity 59,8 % Míra /^^\ Obecná míra zaměstnanosti vSflit nezaměstnanosti 58,3% ■ 2,6% Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity, pohlaví a věkových skupin (tis. osob, rok 2020) 1 000 600 200 Nezaměstnaní 137,0 tis. osob Muži 66,9 Ženy 70,2 200 ZENY 600 1 000 1 400 98 V roce 2020 byl největší počet nezaměstnaných ve věkové skupině 30-34 let, a to 20,8 tisíce osob. vzdelaní, vek a pohlaví Od vzniku samostatné České republiky klesla zaměstnanost osob bez vzdělání nebo se základním vzděláním. Naopak více jak 2,5násobně vzrostla zaměstnanost osob s vysokoškolským vzděláním. Zaměstnaní podle pohlavia věku (tis. osob) 65 a více let 60 až 64 let 55 až 59 let 50 až 54 let 45 až 49 let 40 až 44 let 35 až 39 let 30 až 34 let 25 až 29 let 20 až 24 let 15 až 19 let ZENY 1993 2020 100 200 300 400 500 600 Zaměstnaní podle dosaženého vzdělání (tis. osob) Základnívzdělání 2224,0 a bez vzdělání Střední bez maturity Střední s maturitou Vysokoškolské 515,6 1993 .1 972,0 240,4 2020 99 Nejvyšší absolutní pokles počtu zaměstnaných mužů od roku 1993 zaznamenalo odvětví Zemědělství, lesnictví a rybářství, a to o 131 tisíc osob. odvětvová struktura Hlavním zaměstnavatelem mužů i žen byl v roce 2020 zpracovatelský průmysl. V tomto odvětví v Česku pracovalo téměř 927 tisíc mužů a přes 472 tisíc žen. Na druhém místě to bylo v případě mužů stavebnictví (360 tisíc), u žen zdravotní a sociální péče (325 tisíc). Zaměstnaní podle pohlavia sekcíCZ-NACE v roce 2020 (tis. osob) 100 vývoj zamestnanosti podle odvětví Strukturální změnu, kterou naše národní hospodářství prošlo od sametové revoluce, dokládá růst počtu osob zaměstnaných ve službách. Mezi lety 1993 a 2020 vzrostla zaměstnanost nejvíce v odvětvích Profesní, vědecké a technické činnosti a Zdravotní a sociální péče. Změny v počtech zaměstnaných podle odvětví (sekcí CZ-NACE) mezi roky 1993 a 2020 (tis. osob) Profesní, vědecké a technické činnosti Zdravotní a sociální péče Informační a komunikační činnosti Velkoobchod a maloob.; opr. mot. vozidel Administrativní a podpůrné činnosti Veřejná správa a obrana; pov. soc. zabezp. Peněžnictví a pojišťovnictví Zbývající činnosti Vzdělávání Zásob, vodou; činnosti souvis, s odpady Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Ubytování, stravovania pohostinství Činnosti v oblasti nemovitostí Ostatní činnosti 221,9 101 nezaměstnanost V roce 2019 byl historicky nejnižší počet nezaměstnaných, a to 109,1 tisíce osob. Naopak nejvyšší počet nezaměstnaných byl v roce 2000 a činil 454,5 tisíce osob. Mezi lety 1993 a 2020 poklesl podíl nezaměstnaných bez vzdělání nebo se základním vzděláním z 29 na 20 %, v případě osob se středním vzděláním bez maturity a s maturitou zůstal nezměněn na 66 %. Podíl nezaměstnaných vysokoškoláků vzrostl z 5 na 14 %. 102 Zdravotnictví, pracovní neschopnost Nárůst případů pracovní neschopnosti byl v roce 2020 rekordní. Počet nemocnic v Česku v porovnání s rokem 2000 klesl. Zatímco tehdy jich fungovalo 211, v roce 2020 jich bylo 200, z toho 159 nemocnic akutní péče a 41 nemocnic následné péče. Počet případů hospitalizace se po celé sledované období pohyboval kolem 2 mil. ročně. Výrazně klesla průměrná ošetřovací doba v nemocnicích akutní péče, a to z 8,1 na 6,3 dne. V roce 2020 bylo v Česku nahlášeno celkem 2,4 milionu případů pracovní neschopnosti. To je o čtvrtinu více než v předchozím roce. Přitom mezi lety 2010-2019 tento počet rostl v průměru o 4,4 % ročně. Do počtu případů jsou kromě nemocí a úrazů započteny i karantény. zdravotnická zařízení České zdravotnictví v roce 2020 disponovalo 159 nemocnicemi akutní péče s 59 tisíci lůžky, 21 psychiatrickými nemocnicemi se 7,4 tisíce lůžek, 93 lázeňskými léčebnami s 18 tisíci lůžky a 39 léčebnami pro dlouhodobě nemocné se 3,8 tisíce lůžek. Počet vybraných zdravotnických zařízení a lůžek (rok 2020) Počet i^jV I Nemocnice akutní péče 15« ! 51 | Počet lůžek Psychiatrické nemocnice \ pro dospělé a pro děti 21 /7 374 B Lázeňské léčebny 93/17995 /T k Dopravní a záchranná í .^^K^á zdravotnická služba W 255 - SAMOSTATNÉ », I ORDINACE *ľ 1^ ^ 1 788 4 501 1 264 praktického lékaře praktického lékaře gynekologa pro děti a dorost pro dospělé Nemocnice , následné péče 41 / 3 140 ^ " Léčebny pro £^ dlouhodobě nemocné i^Hr *',/■ 39 / 3 785 Hospice 18/491 Lékárny Ě 2 623 m 5 500 8 347 praktického odborného lékaře zubního lékaře specialisty 104 lékaři V roce 2020 vykonávalo praxi v nemocnicích akutní péče 22,2 tisíce lékařů (po přepočtu na plný pracovní úvazek), což bylo o 20 % více než v roce 2010. Průměrná hrubá měsíční mzda lékaře" vzrostla mezi lety 2015 a 2020 o 36 % a dosáhla 74,2 tisíce Kč. Počet lékařů (státní i nestátní zařízení; přepočteno na plný pracovní úvazek) Psychiatrické | nemocnice ! pro dospělé a pro děti I Lázeňské ' léčebny 553,2 450,0 318,0 Léčebny pro I dlouhodobě nemocné jjĽ^JH Hospice 383,2 315,1 195,2 35,4 52,3 Průměrná hrubá měsíční mzda (Kč) #2015 # 2020 Počet obyvatel na 1 lékaře Lékaři Zubní lékaři (bez zubních lékařů) 2020__^^___^ 1 410,6 2010 2000 ^^^^^ 1 421,0 Všeobecné sestry a porodní asistentky Celkem specializací specializace 11 lékaři ve všech zdravotnických zařízeních (kromě zubních lékařů) 105 hospitalizace a návštěvy v zařízeních Nejvíce případů hospitalizace bylo v roce 2020 na odděleních interny 363 716, chirurgie 316 445 a na oddělení gynekologicko-porodnickém to bylo 256 536 Počet návštěv ambulantních zařízení na jednoho obyvatele se mezi roky 2010 a 2020 zvýšil z 9,5 na 10,5. Nárůst je dán zejména zvýšením počtu návštěv praktického lékaře pro dospělé. Nejdelší průměrnou ošetřovací dobu měly v roce 2020 psychiatrické nemocnice. Lůžková péče v nemocnicích Počet lůžek v nemocnicích Případy hospitalizace Zemřelí v nemocnici Průměrná ošetřovací doba (dny, rok 2020) &k Psychiatrické Vt nemocnice 83,2 a Léčebny pro ífcj- dlouhodobě nemocné 53,2 | EÉ HosPice 31,0 Rehabilitační ústavy 30,1 Ostatní odborné JJ léčebné ústavy 25,5 | 1 i Lázeňské léčebny ľ tt ^ Nemocnice | 6,3 Návštěvy (kontakty)*1 v zařízeních ambulantní péče na 1 obyvatele 2010 0,08 Sestra domácí zdravotní péče Praktický _ lékař pro ErSy děti a dorost H"«y-A Rehabilitace 5a£^ (fyzioterapeut) PPraktický lékař pro dospělé Praktický zubní lékař Ambulantní specialisté celkem 2020 1 včetně vykázaných telefonických konzultací 106 S? V roce 2020 připadalo na 100 tisíc obyvatel 6 842 pozitivně testovaných na onemocnění covid-1 9. onemocněni covid-19 v roce 2020 Zdravotní statistiky roku 2020 byly silně ovlivněny epidemií onemocnění covid-19. Pozitivní výsledek testu mělo 732 tisíc osob, z toho 56,6 tisíce bylo hospitalizováno. Celkem v roce 2020 v souvislosti s onemocněním covid-19 zemřelo 12 tisíc osob. Onemocnění covid-19 podle pohlavia věkových skupin v roce 2020 80+ 70 až 79 35 426 60 až 69 50 až 59 40 až 49 30 až 39 20 až 29 10 až 19 0až9 732 143 Covid-19 pozitivní osoby 118167 109 754 36 070 * # Případy hospitalizace s nemocí covid-19 v roce 2020 fítfm Hospitalizace l)St| muži 12 000 Hospitalizace ■Mfl 8 000 4 000 4 000 8 000 12 000 107 pracovní neschopnost Počet kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti meziročně vzrostl z 81,2 milionu prostonaných dnů v roce 2019 na 94,2 milionu dnů v roce 2020, tedy o 16 %. Průměrná délka trvání jednoho případu pracovní neschopnosti klesla o 3 dny na 39,4 dne. Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz (tis.) Průměrná doba trvání 1 případu pracovní neschopnosti (kalendářní dny) 108 Zemědělství České zemědělství se koncentruje do větších podniků. Produkce zemědělského odvětví se v roce 2020 zvýšila o 5,6 % na 149,0 mld. Kč. Rostlinná produkce vzrostla o 9,3 % a dosáhla hodnoty 87,4 mld. Kč, a to díky dobrým sklizním. Hodnota živočišné produkce 52,6 mld. Kč zaznamenala snížení o 0,4%, nejvýraznější pokles nastal u skotu a drůbeže. Naopak vzrostla produkce vajec a mléka. Mezi lety 2000 až 2020 poklesl počet zemědělských subjektů, a to o čtvrtinu, přičemž mezi fyzickými osobami to byla bezmála třetina. Snížila se rovněž výměra obhospodařované půdy, když úbytek za posledních 20 let činil více než 130 tisíc hektarů. Zároveň se zvýšila průměrná výměra zemědělských subjektů z 93 na 121 hektarů. Na významu postupně nabývá ekologické zemědělství. V roce 2020 bylo Česko soběstačné ve výrobě hovězího a tele-cího masa, mléka, mléčných výrobků a cukru. V ostatních položkách jsme byli závislí na jejich dovozu. produkce zemědělského odvětví Celková hodnota produkce zemědělského odvětví v Česku vzrostla v běžných cenách v roce 2020 v porovnání s rokem 2002 o 46 %. Rostlinná produkce se zvýšila o 72 % a živočišná o 9%. Přispěla k tomu především výroba obilovin, technických plodin, mléka a skotu. Produkce zemědělského odvětví (mld. Kč, běžné ceny) Celkem Rostlinná 50'9 48,3 Živočišná 2002 Struktura rostlinné produkce zemědělského odvětví v roce 202011 (mil. Kč, běžné ceny) Obiloviny (vč. osiva) 34 511 Technické plodiny 19 957 Ovoce 1 642 | Víno 1 050 Ostatní rostlinné produkty 945 | 1 semidefinitivní údaje Struktura živočišné produkce zemědělského odvětví v roce 202011 (mil. Kč, běžné ceny) Skot I Drůbež 6 757 I 6 355 Ostatní 110 plochy a sklizeň Hlavním druhem zemědělských plodin pěstovaných na našich polích byly v roce 2020 obiloviny. Z celkové osevní plochy půdy o rozloze 2,5 milionu hektarů se pěstovaly na více jak 54 %. Pícniny zabíraly 21 %, řepka 15 % a například brambory jen 1 %. Osevní plochy zemědělských plodin v roce 2020 (ha, stav k 31.5.] Obiloviny 1 336 290 Pícniny na orné půdě 515 335 Sklizeň vybraných zemědělských plodin (tis. tun) 10 000 - 200 8 000 6 000 4 000 2 000 Luskoviny celkem 37 302 Plochy na semeno a sadbu 16 637 Zelenina konzumní Obiloviny z toho Brambory Řepka celkem pšenice celkem Hrozny Chmel Mrkev Zelí Cibule Jablka 111 hospodářská zvířata Od roku 1993 poklesl o téměř polovinu stav skotu, o třetinu krav a o čtvrtinu ovcí. Pouze chov koní se zvýšil o tři čtvrtiny. Zemědělci se v dubnu 2021 starali o 1,4 milionu kusů skotu, z toho o 586 tisíc krav, a dále o 183 tisíc ovcí a 33 tisíc koní. Prasata (tis. kusů, stav k 1.4.2021) 108 21 69 Drůbež (tis. kusů, stav k 1.4.2021) "'v letech 1993-2002 stav k 1. 3.; od roku 2003 stav k 1.4. 11 Středočeský kraj a hl. m. Praha 112 spotřeba potravin na 1 obyvatele Roční průměrná spotřeba mléka a mléčných výrobků na obyvatele stoupla mezi roky 1993 a 2020 o 72,4 kg, ovoce o 15,1 kg a zeleniny o 19 kg. Spotřeba masa se snížila jen nepatrně, o 0,3 kg. Oď vstupu Česka do EU se prohlubuje závislost na dovozu potravin. Potravinová soběstačnost Česka (%) Mléko a mléčné výrobky Hovězí a telecí maso 11 výroba másla a mléčných pomazánek 31 v hodnotě masa na kosti, vč. vnitřností Spotřeba vybraných druhů potravin 1993 2020 Mléko a ^^m^^ mléčné výrobky^fl ^^^fl ............ Ovoce «v hodnotě ^^^^ |, Q 0 Zelenina l„-^a v hodnotě ^^^^ p ré-—O w Sýry celkem rÉBk kg ^ ^ 3,9 7,9 Ryze ^ 3 3 7/7 Těstoviny Luštěniny 116 bit.ly/vdb-zivotni-prostredi zvláště chráněná území Celková rozloha národních parků narostla mezi lety 1993 až 2020 o 8 tisíc hektarů, takže zvláště chráněná území zaujímala v roce 2020 celkem 119 tisíc hektarů. Rozloha chráněných krajinných oblastí se zvýšila o 96 tisíc hektarů a dosáhla tak 1 138 tisíc hektarů. Zvláště chráněná území k 31.12.2020 NP České Švýcarsko Lužické hory Jizerské NP Krkonoše mm lé Karpaty ib Nejstarší národní park NP Krkonoše (vyhlášen 1963) Nejmladší národní park NP České Švýcarsko (vyhlášen 1999) Nejmenší národní park NP Podyjí 6 279 ha Nejstarší CHKO CHKO Český ráj (vyhlášena 1955) Nejmladší CHKO I CHKO Brdy (vyhlášena 2015) NejvětšíCHKO CHKO Beskydy 120 510 ha Národní Chráněné krajinné Maloplošná zvláště Nátura 2000 Nátura 2000 parky oblasti chráněná území Evropsky významné Ptačí oblasti Nátura 2000 je soustava chráněných území, která vytvářejí podle jednotných principů všechny státy Evropské unie. Na území Česka je Nátura 2000 tvořena vymezenými ptačími oblastmi a vyhlášenými evropsky významnými lokalitami. 118 vyrobená pitná voda Ceny vodného a stočného (bez DPH) vyšplhaly v Česku v roce 2020 v průměru na 41.4 Kč za m3 resp. 36.5 Kč za m3 Podíl obyvatel napojených v roce 2020 na kanalizaci dosáhl 86 %, v roce 1993 to bylo 73 %. Celkově to v roce 2020 představovalo 9,2 milionu osob, z toho 97 % bylo napojeno na čistírnu odpadních vod. Voda vyrobená a fakturovaná pitná (mil. m3 1 200 1 096 1 000 800 600 400 200 1993 Voda vyrobená Voda fakturovaná pitná pitná CELKEM 2020 z toho pro domácnosti Napojení na vodovody a kanalizaci (%) Podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu Podíl obyvatel trvale bydlících v domech napojených na kanalizaci pro veřejnou potřebu 1993 2020 1993 2020 Vodné a stočné (Kč/m3, bez DPH) 1993 2020 ^ Vodné. ...^..... Stočné 41,4 119 odpady Z celkového množství vyprodukovaného komunálního odpadu v Česku v roce 2020 o objemu 5,4 milionu tun tvořily 63 % směsné odpady, 15 % odpady živočišného a rostlinného původu a 15 % nekovový odpad. Kovový odpad zaujímal necelých 6 procent. Produkce a nakládání s odpady podle mezinárodní klasifikace EWC-STAT v roce 2020 (tis. tun) Produkce odpadů celkem Produkce komunálních odpadů celkem Nakládání s komunálními odpady 38 486 Energetické využití 803,8 Recyklace materiálu 1 178,5 Kompostování 652,4 Zasypávání 28,2 Spalování (bez energetického využití) 5,0 Skládkování 2 603,8 Produkce komunálních odpadů podle mezinárodní klasifikace EWC-STAT v roce 2020 (tuny) Odpad ze dřeva 66 023' Textilníodpad />lMf>l 32 349 Minerálníodpady 22 836 Vyřazená zařízení 9 899 Odpadní chemikálie fij 8 672 Chemické směsné odpady 835 120 Regionální statistiky Každý ze 14 krajů Česka má svá specifika, což potvrzují i statistické ukazatele. V roce 2020 žilo ve Středočeském kraji 1,398 mil. obyvatel, což bylo téměř 4,5krát více než v nejméně lidnatém Karlovarském kraji (293 tis.). Oproti územím nejmenší Praze je Středočeský kraj větší 22krát. Zatímco ve Středočeském kraji se počet obyvatel mezi lety 1993 a 2020 zvýšil o 26 %, Moravskoslezský kraj jich ztratil téměř 8 %. Průměrný věk obyvatel byl v nejmladším Středočeském kraji o 2 roky nižší než v nejstar-ším Královéhradeckém kraji. Mzdy v hlavním městě byly v roce 2020 v porovnání s Karlovarským krajem vyšší o 43 %, u mužů byl rozdíl 52%. Ekonomická výkonnost Prahy byla z pohledu HDP na obyvatele oproti Karlovarskému kraji 3,5násobná. Nezaměstnanost v nejpříznivějším Pardubickém kraji byla v porovnání s Karlovarským krajem třetinová. bit.ly/vdb-regionalni-statistiky území a obyvatelstvo Největším i nejlidnatějším krajem je Středočeský kraj, žije v něm však nejmenší podíl obyvatel ve městech. V Ústeckém kraji bydlí 62 % obyvatel ve městech nad 10 tisíc obyvatel, v Kraji Vysočina žije naopak více než třetina v obcích do tisíce obyvatel. 122 přirozený pohyb obyvatel V Praze se v roce 2020 jako v jediném kraji narodilo více dětí, než kolik zemřelo osob. Nejvyšší naději dožití měli muži v Praze, v porovnání s Moravskoslezským krajem žili o 4,3 roku déle; u žen byla oproti Ústeckému kraji délka života o 3 roky vyšší. Živě narození a zemřelí (rok 2020, osoby) tis. 0 Přirozený přírůstek/úbytek (rok 2020, osoby) o >o Ä Z. "O » o i co g o m o S S S ™ * » 5 3 1 _ n ' n i i i i 7 - 5 i \ — ° 1 o- Naděje dožití při narození - muži (2019-2020, roky) 74,0 a méně 74,1-76,0 76,1-78,0 78,lavice Naděje dožití při narození - ženy (2019-2020, roky) Od roku 1993 se v polovině krajů počet obyvatel zvýšil a v polovině klesl. Největší přírůstky měly Středočeský kraj a Praha, naopak největší relativní úbytky Moravskoslezský a Karlovarský kraj. 123 stěhování a cizinci Na konci roku 2020 dosáhl podíl cizinců v Praze 17,1 % v Karlovarském kraji 7,5 % a v Plzeňském 7,1 % Naproti tomu ve Zlínském kraji tvořili cizinci jen 2% obyvatel. Největší migrační přírůstky zaznamenaly Středočeský kraj, Praha a Plzeňský kraj, nejvyšší úbytky kraje Moravskoslezský a Karlovarský. Počet cizinců se od roku 2000 zvýšil nejvíce v Plzeňském kraji (4,7krát), v Moravskoslezském kraji byl nárůst jen 1,6násobný. Přistěhovalí a vystěhovalí (rok 2020, osoby) KVK US j tis. 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 Přírůste k/ú byte k stě hová n ím (rok 2020, osoby) méně než 0 0-3 999 4 000-7 999 8 000 a více Počet cizinců (k 31.12.2020, osoby)" PHA B^Ě^Ě^Ě^Ě^Ě^Ě^Ě^Ě^Ě^Ě^M Podíl cizinců na obyvatelstvu (k 31.12.2020,%)*» 2,9 a méně | bez cizinců s platným azylem na území ČR; pramen: Ředitelství služby cizinecké policie 11 včetně cizinců s nezjištěným krajem pobytu 124 věkové složení obyvatel a důchody Nejpomaleji stárlo obyvatelstvo Prahy. V roce 1993 byla Praha průměrným věkem obyvatel nejstarším krajem, v roce 2020 žili mladší obyvatelé jen ve Středočeském kraji. Karlovarský kraj měl roku 1993 obyvatelstvo nejmladší, v roce 2020 bylo 3. nejstarší. Průměrný věk (k 31.12., roky) Index stáří (k 31.12.2020,%) 130,0- 134,9 135,0 a více Příjemci důchodů celkem (prosinec 2020, tis. osob) 227,3 123,2 160,4 79,1 297,0 343,4 146,9 176,7 340,0 162,1 147,9 180,1 328,5 168,7 79,1 343,4 KVK STČ Průměrná výše starobního důchodu (sólo, prosinec 2020, Kč) 16 20 125 nezaměstnanost a mzdy Mezi roky 1996 a 2018 byla obecná míra nezaměstnanosti mezi kraji nejnižšív Praze, v roce 2020 to bylo v Pardubickém kraji. Na opačné straně se v letech 2019 a 2020 umístil Karlovarský kraj. Nejnižší nezaměstnanost vysokoškolsky vzdělaných byla ve Středočeském kraji. Průměrná hrubá měsíční mzda (rok 2020, Kč)* min. 33 617 KVK Průměrná hrubá měsíční mzda (rok 2020, Kč)* 32 004 •• 35 020 20 30 40 50 1 údaje ze strukturálního šetření mezd zaměstnanců Volná pracovní místa (k 31.12.2020) Obecná míra nezaměstnanosti (rok 2020, %) 1,9 a mé 126 Mezinárodní srovnání V roce 2020 bylo Česko devátou nejlidnatějšízemí EU. V roce 2020 bylo Česko s počtem obyvatel 10,7 milionu 85. nejlidnatějším státem světa. Na počtu obyvatel Evropské unie se v roce 2020 Česko podílelo 2,4 %. Míra inflace v Česku (HICP) v roce 2020 byla 3,3 %, třetí nejvyšší po Maďarsku a Polsku. V celé EU27 to bylo 0,7 %. Například v roce 2018 činila u nás 2,0 %, zatímco v EU 1,8%. Dlouhodobá dynamika HDP v Česku byla v rámci Unie nadprůměrná. V roce 2019 dosáhla 3,0 %, zatímco průměr EU byl 1,8 %. V roce 2020 se však HDP reálně snížil v Česku o 5,8 %, tedy podobně jako v průměru celé EU (pokles o 5,9 %). Naděje dožití mužů i žen se sice dlouhodobě zvyšuje, ale stále zůstává přibližně o 2 roky pod průměrem EU. hdp a dluh vládních institucí HDP na 1 obyvatele vyjádřený ve standardech kupní síly dosáhl v roce 2020 v Česku 94 % průměru EU, přitom nejvyšší hodnota (266 % průměru EU) byla zaznamenána v Lucembursku. Hrubý dluh vládních institucí představoval 38,1 % ročního HDP. Hrubý dluh vládních institucí v roce 2020 (% HDP) © £ S HDP na 1 obyvatele ve standardech kupní síly v roce 2020 (PPS), EU27 = 100 Lucembursko Irsko Dánsko Nizozemsko Rakousko Švédsko Německo Belgie Finsko Francie Malta ČESKO Itálie Slovinsko Kypr Litva Estonsko Španělsko Portugalsko Polsko Maďarsko Lotyšsko Rumunsko Slovensko Chorvatsko Řecko Bulharsko Míra růstu reálného HDP v roce 2020 (%) -5,9 a méně -6,0 až -2,9 -3,0 až-0,1 0 a více E3 211 fi r 128 zaměstnanost a nezaměstnanost Obecná míra nezaměstnanosti byla v roce 2020 v Česku nejnižší v celé EU, konkrétně 2,6 %. V EU činila 7,0 % a naopak nejvyšší byla v Řecku - 16,3 %. V míře zaměstnanosti bylo Česko s 58,3 % na 7. místě. Nejlepší výsledek dosáhlo Nizozemsko s mírou 62,1 %. Míra zaměstnanosti v roce 2020 - věková skupina 15 let a více (%) Nizozemsko 62,1 Slovinsko 54,9 Švédsko 60,7 Finsko 54,5 Malta 59,7 Maďarsko 54,5 Estonsko 59,3 Polsko 54,3 Německo 59,3 Portugalsko 54,1 Dánsko 58,5 Bulharsko 52,7 Kypr 57,9 Rumunsko 52,3 Irsko 57,7 Belgie 50,8 Rakousko 57,5 Francie 50,2 Litva 57,3 Španělsko 47,9 Lotyšsko 56,7 Chorvatsko 47,2 Lucembursko 56,7 Itálie 44,1 Slovensko 55,1 Řecko 42,7 Míra nezaměstnanosti v roce 2020 - věk Řecko 16,3 Slovensko 6,7 Španělsko 1575 Irsko 5,7 Itálie 9,2 Belgie 5,6 Litva 8,5 Dánsko 5,6 Švédsko 8,3 Rakousko 5,4 Lotyšsko 8,1 Bulharsko 5,1 Francie 8,0 Rumunsko 5,0 Finsko 7,8 Slovinsko 5,0 Kypr 7,6 Maďarsko 4,3 Chorvatsko 7,5 Malta 4,3 Portugalsko 6,9 Německo 3,8 Estonsko 6,8 Nizozemsko 3,8 Lucembursko 6,8 Polsko 3,2 129 chudoba a dlouhodobá nezaměstnanost Dlouhodobě Česko zaznamenává v celoevropském měřítku nejnižší míru ohrožení obyvatelstva chudobou. Ta v roce 2019 činila 10,1 %, zatímco průměr EU byl 16,5 %. Česko spolu s Polskem měly v roce 2020 také nejnižší míru dlouhodobé nezaměstnanosti. Míra ohrožení chudobou po započtení sociálních dávek*1 (rok 2019, %) Míra dlouhodobé nezaměstnanosti -12 měsíců a déle (rok 2020, %) Řecko podíl osob s ekvivalizovaným disponibilním příjmem pod hranicí rizika chudoby (60 % mediánu národního ekvivalizovaného disponibilního příjmu) po započtení sociálních dávek 130 naděje dožití Naděje dožití při narození českých mužů v roce 2019 dosahovala 76,4 roku, v případě žen 82,2 roku. Průměr EU byl nicméně o dva roky vyšší. Nejnižší hodnoty dosahovali muži v Lotyšsku a ženy v Bulharsku. Nejlepší vyhlídky na dlouhýživot měly Španělky a Švédové. Naděje dožití při narození (roky, 2019) t^^min. Lotyšsko 70,9 V^jÉk .Bulharsko___ 71,6 ^ l# j B švédsko 81,5 ám\. max. t^^min. Bulharsko 78,8 i^^k Rumunsko 79,5 | | ř #MM