EE METDDICKÝ ČASOPIS PRD MODERNÍ VÝUKU V SOUVISLOSTECH | ČÍSLO 5-6 | RDĚNÍK 201B/2D19 SERVIS PRD PEDAGOGY MEZIOBOROVÁ VÝUKA PRACOVNÍ LISTY DIGITÁLNÍ VERZE CD g a □- =3 < LU > < v3 >LU I— a ^— X WWW.DNESNI-SVET.CZ WWW.EUROREBUS.LZ WWW.TERRA-KLUB.CZ Q ÚVODNÍK Vážení čtenáři, v období konce letních prázdnin a začátku nového školního se vám do rukou dostáva číslo uzavírající sérii regionálních čísel. Po vydáních věnovaných jednotlivým hlavním makroregionům světa se v tomto čísle věnujeme Česku, a to v totožné struktuře, ve které byly rozpracovány světové regiony. Nicméně, již na první pohled je zřejmé, že od předchozích vydání se toto číslo liší. A to především rozsahem. Rozhodli jsme se Česku věnovat dvojčíslo, první ve čtrnáctileté historii časopisu Dnešní svět. Pro toto rozšíření rozsahu hovořilo mnoho faktorů - jednak záměr redakce podat aktuální informace o našem území, a to v souhrnné a syntetizující formě, jednak také vědomí časové dotace, která je v rámci výuky zeměpisu Česku věnována. Zpravidla je velká část tohoto prostoru věnována poznávání regionů (nejčastěji krajů), jedná se však mnohdy o dlouhodobé ustálené pojetí výuky, než o striktně předepsané kuriku-lární nařízení. Při koncipování výuky o Česku si proto je třeba položit otázku, zdaje nezbytné se věnovat všem krajům detailně, anebo se se ve výuce zaměřit pouze na některé z nich a ušetřený čas věnovat jejich hlubšímu prozkoumávání a rozvoji geografického myšlení žáků. Při volbě druhé z naznačených cest lze postupovat dle vzorce osobní blízkosti, tedy od svého okolí ke svému VÝUKOVÉ SCHÉMA kraji až na úroveň celého Česka, případně i Evropy. Přičemž na každé z těchto měřítkových úrovní je vhodné se zaměřit na specifika daného regionu, a i na prvky, které má s ostatními regiony (včetně těch na jiných měřítcích) společné. Zároveň je důležité, aby aktivní roli v poznávacím procesu převzali samotní žáci. Ti tak budou informace přijímat nikoliv pasivně (jako již předložené hotové poznatky), ale z pozice aktivních spolutvůrců vlastního poznání, kteří si osvojují specifické metody poznávání i myšlení. Ty jim pak odhalí poznatkyjež se pevněji zakotví ve vědomostních systémech žáků. Jejich práce ve výuce vyžaduje poměrně velké množství informací, z nichž žáci sami vybírají ty relevantní. Věříme, že toto dvojčíslo bude svými údaji v tomto nápomocné a žáci i vyučující je podobným způsobem využijí. Zároveň nepředpokládáme, že by toto vydání obsahovalo veškeré znalosti o našem území - a to ani ten mnohdy připomínaný „všeobecný přehled", tedy základní informace o Česku, kterými by měl být vybaven každý z žáků. Naopak. Byli bychom rádi, kdyby obsažené informace posloužily pouze jako základ tvůrčího a myšlenkového procesu žáků, na jehož konci budou nové poznatky, nové souvislosti i nové otázky. redakce Dnešní svět Horní foto: Česká kotlina je velmi dobře viditelná na družicovém snímku. foto NASA Spodní foto: Typicky českou krajinu si každý Čech představu je jinak. Mnozí se shodnou, že by to mohla být krajina v okolí Českého středohoří. foto Ingimage DNEŠNÍ SVET 1 POLOHA ČESKA » oficiálním politickým názvem státu podle ústavy je Česká republika; jako jednoslovný geografický název státu se používá Česko (Czechia), což je uvedeno rovněž v oficiální databázi OSN * s rozlohou 78 866 km1 patří Česko mezi střední až menší státy; v celosvětovém žebříčku je na 115. místě ze 194 zemí absolutní poloha » Česko se nachází na severní a východní polokouli » nejzápadnější bod se nachází na česko-némecké hranici, v Karlovarském kraji u obce Krásná (50° 15' 7" s. š., 12° 5'29" v. d.) "» nejvýchodnější bod se nachází na česko-polské hranici, v Moravskoslezském kraji u obce Bukovec (49° 33' 1" s. š., 18° 5 ľ 32" v. d.) » nejsevernější bod se nachází na česko-německé hranici, v Ústeckém kraji u vesnice Lobendava (51° 3' 20" s. š„ 14° 18' 58" v. d.) • nejjižnější bod se nachází na česko-ra-kouské hranici, v Jihočeském kraji u mésta Vyšší Brod (48° 33' 9" s. š., 14° 19'59" v. d.) ■» vzdálenost mezi nejzápadnějším a nej-východnějším bodem je vzdušnou čarou 493 km, mezi nejsevernějším a nejjižněj-ším 278 km Česko v Evropě Absolutní poloha Česka Úhlovou vzdálenost mezi najvýchodnejším 3 nejzápadnějším bodem Česka, G° 46' 07", „urazí Slunce" za 27 minut. ■» nejvyšším přirozeným bodem Česka je vrchol hory Sněžka na česko-polské hranici, v Královéhradeckém kraji (1 603 m n. m.); absolutně nejvyšším bodem je vrchol vysílače na Pradědu (1 638 m n. m.) "* nejnižším přirozeným bodemje hladina řeky Labe u Hřenska na česko-německé hranici, v Ústeckém kraji (115 m n. m.); umělým nejnižším bodemje dno povrchového dolu Bílina (aktuálně 20 m n. m.) relativní poloha * Česko se nachází v centrální části Evropy, je vnitrozemským státem a sousedí s Německem, s Polskem, se Slovenskem a s Rakouskem • hranice Česka vycházejí z historického základu, z větší části již středověkého; v některých svých úsecích patří mezi nej-starší hranice v Evropě; poslední větší úpravy proběhly po první světové válce ČLENĚNÍ 1 ČLENĚNÍ II ČLENĚNÍ III - podle The World Factbook 0 ICOOkm ^^4^ ..-„WCHOD" EVROPA —V JI2NI EVROPA fl^^^^V-*- t ^^^ľli^^EŕÄ^"^^. ■ Poznámka: Evropo rozdělená železnou oponou; mapka zachycuje současny stav ii'unit jednotilvýi'i států. Administrativní členění Česka velikost sídel (obyvatel) ■ 1 milion a > n 250 tisíc—1 milion • 75-250 tisíc « 25-75 tisíc • 5-25 tisk méně než 5 tisíc Zdroj dat: Terra, íkotní ntlos dfif Česká republika se administrativně rozděluje na 14 krajů a dále na 205 úiemi spravovaných obcemi s rozšířenou působnosti státní správy (ORP). Tylo obce jsou zobrazeny v mapě. J » celková délka hranic činí 2 327 km, z toho 819 s Německem, 796 s Polskem, 460 s Rakouskem a 252 se Slovenskem Relativní stálost českých hranic )e dána geografickou povahou - přirozenou hranici území tvoří horské masivy, v malé míře pak vodní toky. >» hraničními pohořími jsou odjihozá-padu: Novohradské hory, Šumava, Český les, Smrčiny, Krušné hory, Děčínská vrchovina, Lužické hory, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Broumov-ská vrchovina, Orlické hory, Králický Sněžník a Rychlebské hory, na jihovýchodě pak: Bílé Karpaty, Javorníky a Moravskoslezské Beskydy; říčni hranici tvoří Dyje, Morava, Olše či Opava >» Česko se nachází v mírném podneb-ném pásu, v oblasti mezi oceánským a kontinentálním klimatem; nacházejí se zde pouze horní toky evropských řek; prochází tudy hlavní evropské rozvodí Severního, Baltského a Černého moře "» z ekonomicko-geografického pohledu je Česko díky své centrální poloze tran- zitní zemí mezi východem a západem i severem a jihem; leží mimo hlavní evropské ekonomickéjádro, nikoliv však na periferii ■» optikou politického, společenského a hospodářského rozdělení Evropy v druhé polovině 20. století tzv. železnou oponou je Česko řazeno do východní Evropy; pro statistické potřeby organizace OSN je přiřazeno do makroregionu východní Evropy, v případě databáze The World Factbook, spravované americkou agenturou CIA, náleží do střední Evropy pojem střední Evropy bývá definován různě, obecně jako oblast mezi taktéž různě definovanými oblastmi východní a západní či severní ajižní (případnějiho-východní) Evropy; zpravidla se do něj řadí země Visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), případně i alpské země (Německo, Rakousko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Slovinsko) s výjimkou Francie a Itálie ■» Českem prochází poledník 15° v. d.; přirozeně tak leží v zóně UTC+1 (o hodinu před koordinovaným světovým časem), kdeje používán tzv. středoevrop- ský čas; v období letního času je místní časvČeskuUTC+2 • stejné časové pásmo (i s přechodem na letní čas) maji všechny sousedni státy administrativní ČLENĚNI » Česko se dělí na 14 samosprávných krajů, 205 obcí s rozšířenou působností a 6 253 obcí včetně čtyř vojenských újezdů » obecní úřady 205 obcí s rozšířenou působností jsou mezičlánkem přenesené působnosti samosprávy mezi krajskými úřady a ostatními obecními úřady; nižším článkem jsou pověřené obecní úřady, které sídlí v celkem 393 obcích, nejnižším pak ostatní obecní úřady » jako územně-orientační a statistické jednotky stále existují také okresy, kterých je 77; po zrušení okresních úřadů v roce 2003 převzaly zhruba 80 % jejich působnosti obecní úřady obcí s rozšířenou působností, zbytek pak krajské úřady ■» pro statistické či dotační účely EU se Česko dělí také na osm regionů soudržnosti, dle nomenklatury územních statistických jednotek (NUTS) [ji^l uhodné pro kopírovaní ^ možno psát přímo do textu Q v'ce ve slovníku pojmů vnDtlr|é pro SŠ PROMĚNA POLOHY ČESKA Vývoj hranic vývoj hranic • na průběh hranic českých zemí působilo několik faktorů: 1. přirozenou hranici tvořily hůře průchodné horské masiv)' nebo vyšší kopce; a to zejména v prostoru české kotliny 2. kopcovité terény byly pokryty lesem, do něhož nebylo hospodářsky zasahováno, takže se jevil jako prales; hranice probíhala uprostřed lesa - „in media silva" 3. s postupující kolonizací do horských oblastí se hranice zpřesňovaly, většinou na hřebenech podle principu stékající vody- odkud voda teče do dané země, je územíjejí 4. pokud kolonizace neprobíhala stejně z obou stran, došlo k překročení rozvodí, např. jihovýchodní hranice Cech a Dolního Rakouska (Vitorazsko), i zemská hranice mezi Čechami a Moravou 5. přirozenými hranicemi jsou takévodní toky, spíše však větší, hůře překročitelné; současné české hranice kopírující vodní toky jsou však výsledkem pozdějších dohod • hranice Čech je z velké části tvořena hřebeny hor; tento její přirozený průběh je prakticky neměnný od konce 1. tisíciletí • jen málo míst hranice netvořily hory, například území horního Ohře (Chebsko) či jihovýchodní kopcovitá krajina (Vitorazsko, Novobystřicko, Landštejnsko), kde česká kolonizace probíhala později, až od poloviny 13. stol., a kde mezi panovníky obou zemí vznikaly časté hraniční spory • hranice Moravy nemá kolem sebe přirozenou ochranu horských masivů jako Čechy • jižní hranice se ustálila kolem poloviny 11. stol. na řece Dyji, následně byla překročena z obou stran » východní hranice byla původně neosídleným územím mezi Moravou a Váhem; dnešní průběh se vytvořil postupnou kolonizací do konce 13. stol. na hřebenu Bílých Karpat a Beskyd • severní hranici tvořily původně Jeseníky, alejiž vil. stol. bylo získáno území za Moravskou branou a hranice se ustálila na řekách Moravici či Ostravici » zemská hranice mezi Čechami a Moravou byla původně tvořena lesním porostem v kopcovité krajině převážně Českomoravské vrchoviny • celé toto území bylo řídce osídlené a vedlo přes ně jen několik stezek, ta hlavní ve snížené oblasti mezi dnešními městy Polička a Litomyšl » hranice se posunovala a její stabilizace byla dokončena až v 18. a 19. stol.; všechny správní reformy po druhé světové válce (1949,1960,1990,2002) ji zcela ignorovaly a vytvářené správní územní jednotky i v dnešní podobě spojují území obou historických zemi • zemská hranice mezi Slezskem a Moravou se neopírá o výrazné geografické předěly, politicky navíc šlo o společné dědičné země téhož panovníka, takže hranice sloužila pouze správním potřebám ■» i vlivem stejných etnik hovořících stejným jazykem se hranice postupně stírala, zcela rozbita pak byla novým správním uspořádáním roku 1949 (i dalšími) a pomalu upadá ve společnosti v zapomenutí vývoj Českého územ! • v 7. století vytvořily slovanské kmeny pod vedením franského kupce Sáma kmenový svaz označovaný jako Sámova říše • v 9. stol. se na území dnešní Moravy, Slovenska a Madarska vytvořilo první stabilnější knížectví Slovanů ve střední Evropě s názvem Velkomoravské říše, po jejímž pádu a nastalého mocenského vakua se začalo vytvářet jádro současného českého území » prvními úspěšnými trvalými snahami o připojení dalšího území k Čechám se stalo připojení Moravy (1019) knížetem Oldřichem, Břetislav!, pakzískává území za Moravskou branou (1039) Morava spolu s Čechami vytváří již od poloviny 11. století jádro českého státu. • další významné rozšíření, byť dočasné, je spojováno s Přemyslem Otakarem 11. -vyženil Horní a Dolní Rakousy a v expanzi pokračoval jižním směrem do alp- ských zemí (získal Štýrsko, Pittensko, Korutany či Kraňsko); po prohrané válce (1276) se musel vzdát rakouských zemí ve prospěch Habsburků » územní zisky Jana Lucemburského byly významnějšího charakteru, připojil např. Horní a část Dolního Slezska; v této době se prosazuje název země Koruny české; v politice územní expanze a scelo-vání zemí pokračoval také Karel IV (např. Horní Lužice, Braniborsko) • v době pohusitské se české země stávají součástí personálních unií s Uherskem a rakouskými zeměmi; po nástupu Habsburků na český trůn (1526) se české země staly součástí česko-rakousko-uher-ského soustátí • Pražským mírem (1635) byly Sasku postoupeny Horní a Dolní Lužice, Vratislavským mírem (1742) pak Prusku téměř celé Slezsko; od té doby průběh zemských hranic zaznamenal jen nepatrné změny po rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918 vznikla Československá republika, sestávající z Čech, Moravy, Českého Slezska, Slovenska a Podkarpatské Rusi • v době druhé světové války byl vytvořen Protektorát Čechy a Morava a pohraniční oblasti byly odstoupeny Německu (část Těšínská a Spiše Polsku); po roce 1945 se Československo vrátilo do svých původních hranic (bez Podkarpatské Rusi), hraniční spory s Polskem vyřešila smlouva z roku 1958 • po druhé světové válce se Československo stalo součástí tzv. Východního bloku, jehož rozpad koncem 80. let 20. stol. vlivem neudržitelnosti socialistického hospodářství znamenal zásadní geopolitickou změnu a orientaci na západoevropské země » od roku 1993 se po rozpadu Československa vytvořila Česká republika, sestávající z historických zemí Čech, Moravy a Českého Slezska Zdroje dal Svitak,Z. (2014): Uzemní vývoj českých zemi. Úvod do historicko topografie českých zemi. Masarykova univerzita, Brno. http:/Aťvew.nimr.cz https://is.muni.cz https://cs.wikipedia.org vhodné pro kopírování ^ možno psát príma da textu O tflce ve slovníku pojmů POČASÍ A PODNEBÍ » Česko leží v mírném podnebném pásu s charakteristickým střídáním čtyř ročních období - jara, léta, podzimu a zimy • v oblasti střední Evropy se střetávají a střídají vzduchové hmoty mírných šířek, tropů i polárních oblastí, vlhké mořské i suché kontinentální; výsledkem je velmi proměnlivé počasí Z hlediska globální atmosférické cirkulace leží Česko v oblastí převažujícího západního proudění. » střední Evropa tvoří přechodnou oblast mezi oceánským a kontinentálním typem klimatu; oceanita klesá a kontinentalita roste směrem k východu - zvyšuje se roční amplituda teploty, snižuje se rovnoměrnost v rozložení srážek a roste množství letních srážek Vzhledem k malé rozloze Česka ovlivňuje regionální rozdíly v klímatu více reliéf a nadmořská výška než zeměpisná šířka či délka. • s rostoucí nadmořskou výškou klesá teplota a snižuje se její roční amplituda, roste množství srážek a jejich rozložení během rokuje vyrovnanější Typy povětrnostních situací Západní cyklonálni situace (Wc) ľ"°l ,", Vzduchové hmoty ve střední Evropě přechodné kontinentálni LM severoevropské tubarictteké **!:: subtropické1 stredomorské Směry prouděni vzduchu často přináší srážky, způsobuje pfocevšiT ;.ui i přeháňky BmDrský polární vzduch - ptisntai celoročně; srážkami, v létě pak chladne a deštivé počasí ^% mořský tropicky viduch - působí celoročně; v zimě přináší mime deštivé počasí, v létě pak Ekontinentálni polárni vidoch - působí pak suché horko Fkontinentální tropický vzduch pisobi v létě a začátkem podzimu, kdy přináší velmi horké tropické počasí Zdroj dat: Terra. Dnešní svět. ročník 20I5Í2016. VZDUCHOVÉ HMOTY * mořský vzduch mírných šířek proudící od západu z Atlantiku je vlhký a přináší mírné a deštivé počasí » kontinentální vzduch mírných šířek přichází od východu až severovýchodu, je suchý, a přináší proto počasí většinou bezoblačné; v zimě znamená mrazy, v létě naopak vysoké teploty » ze severních směrů se do střední Evropy může dostat studený arktický vzduch; při severozápadním až severním proudění vlhký mořský z oblasti Norského moře, znamená chladné počasí se sněžením nebo deštěm; severní až severovýchodní proudění přináší velmi suchý kontinentální arktický vzduch, což znamená velké výkyvy teplot mezi dnem a nocí v zimě i v létě • z jižních směrů se do střední Evropy dostává velmi teplý tropický vzduch, od jihozápadu většinou vlhký přinášející v létě vysoké teploty a četné bouřky, v zimě sychravé počasí a oblevy; od jihovýchodu může proudit kontinentální tro- Í2kého tlaku vzduchu nad střední Evropou (B) Četnost výskytu synoptických situací (1961-2000) Četnost výskytu synoptických situaci (1961-2000) Četnost výskytu synoptických situaci (1961-2000) lliiii ill n ■ ■■■ Li ■■ I In lil 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 SIJS Podnebné oblasti Podnebné oblasti ™ chladné pický vzduch, znamená suché a teplé počasí i YPY POVĚTRNOSTNÍCH SITUACÍ • určujícími tlakovými útvaryjsou v oblasti Evropy po celý rok Islandská cyklona a Azorská anticyklona, v chladné části roku Sibiřská anticyklona a Stredomorská cyklona ■» vliv jednotlivých tlakových útvarů se během roku mění ■» typy povětrnostních situací jsou definovány směrem proudění, rozložením tlakových útvarů, přechodem atmosférických fronta pohybem vzduchových hmot ■» cyklonálni situace mají pestřejší projevy počasí - přechody front, více oblačnosti a srážek, větrné počasí » při anticyklonálních situacích je srážková činnost slabá nebo žádná, převažuje zpravidla menši rychlost proudění a více se uplatňují lokálni vlivy (např. poloha v údolí, u vodních ploch atd.); časté jsou inverze teploty vzduchu, v nižších a středních polohách v zimě doprovázené mlhami, nízkou oblačností a smogem » v období 1961-2000 byly dvě třetiny situací cyklonálni, jen jedna třetina anticyklonální; nejčetnějšími synoptickými typy byly situace západní cyklonálni Wc (10 %), brázda nad střední Evropou B (9 %) a anticyklona nad střední Evropou A (6%) * západní cyklonálni situace Wc - řídícími útvaryjsou tlaková níže v oblasti Islandu a Norského moře a tlaková výše mezi Azorskými ostrovy a Pyrenejským poloostrovem; mezi nimi postupují ve vlhkém západním proudění přes střední Evropu frontální systémy; v létě to znamená chladné a deštivé počasí, v zimě vyšší teploty a déšť, na horách střídání deště se sněžením * brázda nízkého tlaku nad střední Evropou B je situace typická pro jaro a podzim; brázda nízkého tlaku spojená s tlakovou níží nad Norským a Severním mořem zasahuje přes střední Evropu až nad Středozemní moře; počasí je ve znamení velké oblačnosti a deště anticyklona (tlaková výše) nad střední Evropou A způsobuje v létě bez- oblačné teplé počasí; v zimě bud počasí mrazivé a slunečné (je-li tlaková výše vyplněna studeným vzduchem), nebo naopak inverzní, tzn. v nížinách mlhavé a na horách slunečné a teplé (je-li vyplněna teplej ším vzduchem) ROZLOŽENÍ TEPLOT » průměrná roční teplota je 7,9 °C (normál 1981-2010); v nížinách průměrná teplota překračuje 8 °C, na horách je většinou pod 4 °C; nejteplej-šími oblastmi jsou nížiny na jižní Moravě, v Polabí a dolním Poohří; kromě hor patří k chladnějším regionům Českomoravská vrchovina a centrální oblasti Středočeské pahorkatiny (Česká Sibiř a Česká Kanada); nej-nižší průměrná teplota je na Sněžce 0,4 °C, nejvyšší v pražském Klementinu 10 °C » nejteplejším měsícem je červenec s průměrnou teplotou 17,8 °C (normál 1981-2010), na jižní Moravě dokonce přes 19 °C; vrchol léta nastává na přelomu července a srpna jjT^l vhodné pro kopírování ^ možno psát přímo do textu Q vice ve slovníku pojmů "^řj vhodné pra SŠ «» nejchladnějším měsícem je leden s průměrnou teplotou -2,0 °C (obdobi 1981-2010); nejnižší teploty jsou každoročně zaznamenávány v horských mrazových kotlinách (na Šumavě stanice Ro-kytská siať a Kvilda-Perla, v Krušných horách Jelení, Rolava a Šindelová, v Jizerských horách Jizerka atd.); vrchol zimy nastává ve druhé polovině ledna <* absolutní maximum teploty 40,4 °C bylo naměřeno 20.8.2012 ve středočeských Dobřichovicích » absolutní minimum teploty -42,2 °C bylo naměřeno 11.2.1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic ROZLOŽENI SRÁŽEK • průměrný roční úhrn srážek je 686 mm (normál 1981-2010); množství srážek je proměnlivé, v nejsušších letech nedosahovalo ani 550 mm (522 v r. 2018, 532 mm v r. 2015,504 mm v r. 2003), naopak v nejdeštivějších překračovalo 800 mm (v r. 2002 855 mm) Množství a výskyt srážek stejně jaka teploty úzce souvisejí s reliéfem a nadmořskou výškou. ■» v nížinách se počet dnů se srážkami pohybuje kolem 80 za rok, na horách i přes 150; hory zaznamenávají nejvyšší úhrny srážek, v nejvyšších pohořích i přes 1200 mm/rok (Lysá hora, Bílý potok); nejsuššími regiony jsou naopak nížiny a regiony ležící ve srážkovém stínu hor -dolní Poohří, dolní Povltaví, Polabí a jižní Morava (Tušimice 435 mm) • srážkově nejbohatšími měsícijsou červenec, srpen a červen (88 až 79 mm); důvodem jsou často se vyskytující bouřky s přívalovými srážkami a letní deště spojené s přechody stredomorských tlakových níží « nejsušším měsícem je únor (38 mm); počasí v únoru často ovlivňuje tlaková výše nad severovýchodní, popř. i střední Evropou, která přináší mrazivé počasí beze srážek • nejvyšší denní úhrn srážek 345 mm byl naměřen na stanici Nová Louka na Liberecku 29.7.1897 • nejvyšší měsíční úhrn srážek zaznamenala v červenci 1997 Lysá hora 873 mm Rozložení teplot a srážek PRŮMĚRNÉ ROČNÍ TEPLOTY VZDUCHU LITVÍNOVICE nejnižší absolútni teplota (-42,2 "C, rok 1929) PRAHA-KLEMENTINUM nejvyšší průměrná roční teplota* (+10,1 "C) PRŮMĚRNÉ ROČNÍ ÚHRNY SRÁŽEK LIBĚDICE - nejnižší průměrné roční srážky (410 mm) U STUDÁNKY nejvyšší průměrné roční srážky (1 705 mm| fc^ (KnňFNnv - nejvyšší roční úhrn srážek ^ (Z 202 mm, rok 1926) * dlouhodobé průměry r, Skalní aífo, frnpin.;,V, r>,t;u Črr.r.a. Příbram, Kladno, Pardubice, Česká Lípa atd.); urbanizační procesy byly do roku 1989 deformovány zásahy státu (např. koncepce střediskové soustavy osídlení, plánování bytové výstavby) » v devadesátých letech nedošlo k velkým změnám v rozmístění obyvatel; snižují se regionální rozdíly přirozeného přírůstku, snižují se též migrační proudy kvůli špatné situaci na bytovém trhu -roste úloha dojížďky za prací na úkor změny stálého bydliště Pc období stagnace dochází v novém tisíciletí k dynamickému růstu největ-ších měst a jejich okolí - dominantním trendem se stává suburbanizace. Struktura státního občanství cizinců 4 Slovensko 4 Ukrajina -4 Německo ^ Rusko -4 Polsko <0 Vietnam <3 ostatní Podíl cizinců (v %, Česko = 4,1 %) 2,0 3,0 4,0 10,0 Data ze sčítání lidu za rok 2011. Zdroj dat: Terra, íltolní aríos tínefniho česki • nejvyšší koncentrace obyvatel je v Česku vjádrové oblasti hlavního města Prahy, v ostravské a severočeské pánvi, na dolním toku řeky Moravy a v okolí krajských měst; naopak mezi oblasti s nízkým počtem obyvatel patří horské oblasti v pohraničí, ale i tzv. vnitrní periferie - souvislá území na okraji metropolitních regionů, zpravidla podél krajských hranic srovnáni územních celků ■"» nejlidnatějším krajem je Středočeský kraj (1 352 795 obyvatel), následovaný 111. m. Prahou (1 286 399) a Moravskoslezským krajem (1 236 028); méně než půl milionu obyvatel žije v Libereckém a Karlovarském kraji • nejvyšší hustotu zalidnění vykazuje nej-menší kraj Hl. m. Praha (2 360 obyv./km2); v Česku nadprůměrnou hustotu zalidnění mají také kraje: Moravskoslezský (227), Jihomoravský' (159), Ústecký (154), Zlínský' (149) a Liberecký (135); nejnižší hustotu mají kraje: Vysočina (75), Plzeňský (73) a Jihočeský (62) • nejvyšší roční přirozené přírůstky zaznamenal v období let 2016-2018 kraj Hl. m. Praha (2,3 obyv. na 1000 obyv.) a Středočeský kraj (1,3); přirozený úbytek zaznamenala šestice krajů, nejvyšší Karlovarský kraj (-2,0) •» roční migrační saldo je nejvyšší u Středočeského kraje (9,1 na 1 000 obyv.); úbytky zaznamenaly čtyři kraje, nejvíce opět Karlovarský (-1,3); nejvíce přistěhovalých i vystěhovalých eviduje Hlavní město Praha Přírůstek obyvatel Okresy s nejnlžílm průměrným pňrůstk, obyvatel v období 2016-2018 (na 1 O0O obyvatel) 2 karviná 4. SokoloY 6 Karlovy Vary 7. D«1n 9. Ostrava-město 10 Šumperk Celkový přírůstek (na 1 000 obyvatel] průměr íet 2OT6-201Ô Okresy s nejvyšSim průměrným přírůstkem obyvatel v období 2016-2016 (na 1 000 obyvatel] Migrační saldo = přistěhovalí - vystěhovalí (na 1 OO0 obyvatel, průměr let 2016 2018) Přirozený přírůstek = živé narozeni - zemřeli (na 1 000 obyvatel, průměr let 2016-2018) "» celkové roční přírůstky jsou nejvyšší v kraji Hl. m. Praha (10,6 na 1 000 obyv.) a ve Středočeském kraji (10,4), dále v Plzeňském (4,6) a Jihomoravském kraji (3,6); celkový úbytek obyvatelstva se týká šesti krajů, zdaleka nejvíce Karlovarského kraje (-3,3) "» na úrovni okresů se co do počtu obyvatel vymyká Hl. m. Praha (které je zároveň i krajem) s 1286 399 obyvateli, následují městské či příměstské okresy: Brno-město (380 681), Ostrava-město (321 273), Karviná (247 887), Olomouc (234 939), Brno-venkov (222 370) a Frýdek-Místek (214187) » mezi okresy s nejvyšším ročním přirozeným přírůstkem (v období 2016-2018) patří: Praha-západ a Praha-východ (oba 4,3 na 1 000 obyv.), Brno-venkov (2,6), Hl. m. Praha (2,3), Žďár nad Sázavou, České Budějovice a Český Krumlov (všechny 1,5); nejvyšší úbytky zaznamenávají okresy Karlovy Vary, Cheb (oba -2,1) * nejvíce přistěhovalých ve stejném období evidují okresy: Praha-východ (19,8 na 1 000 obyv.), Praha-západ (15), Be- roun (11,5), Kolín (8,4), Hl. město Praha, Rokycany (oba 8,2), Nymburk (8,1) a Brno-venkov (8); nejvíce lidí se stěhuje z okresů Sokolov (-3,1), Bruntál (-3,8), Karviná (-4,9) a Jeseník (-5,0) ■» celkové roční přírůstky jsou tedy nejvyšší v okresech: Praha-východ (24,1), Praha-západ (19,4), Beroun (12,7), Brno-venkov (10,6) a Hl. m. Praha (10,5); nejvyšší úbytky pak v okresech Sokolov (-4,8) a Bruntál (-6,2) » míra urbanizace dosahuje v Česku hodnoty 73,8 %; nejvíce urbanizované (přes 90 %) jsou městské okresy: Hl. m. Praha, Brno-město, Ostrava-město, Plzeň-město či průmyslový Most struktura obyvatelstva ■» populace je téměř homogenní; z celkového počtu 10 652 812 obyvatel žije v Česku 94,9 % státních občanů České republiky a 5,1 % cizinců s trvalým pobytem; z nich nejvíce, více než čtvrtina, občanů Ukrajiny (117810), dále Slovenska (84 380), Vietnamu (53 110) a Ruska (36055) * neoficiálně největší etnickou menšinou jsou Romové » nejvíce cizinců žije v relativné kosmopolitní Praze (16 % obyvatelstva), nejméně v Kraji Vysočina (1,9 %) a ve Zlínském kraji (1,7%) • náboženská struktura se v průběhu 20. stol. výrazně proměnila; ještě v roce 1950 byl podíl věřících 94 %, aktuálně Česko patři mezi státy s nejnižší deklarovanou příslušností k náboženské víře na celém světě; podle sčítání z roku 2011 má největší zastoupení římskokatolická církev (10,3%) * obecně vyšší podíl věřících je na Moravě a ve Slezsku, v Jihočeském kraji a v Kraji Vysočina • věková struktura je podobná ostatním vyspělým zemím - populace stárne, průměrný věk v roce 2017 dosáhl 42,2 let; lidé ve věku nad 65 let tvoří pětinu obyvatelstva a tento podíl bude vzrůstat https://wv"v..czso.cz htíp:/řsreview.soe.cas.ez https://cs.wikinedia.org jjQ] vhodné pro kopírování ^ možno psát přímo do textu Q více ve slovníku pojmů ~^S[ vhodné pro SŠ DNEŠNÍ SVET 21 NEROSTNÉ SUROVINY □ 1 ■» Česko je na nerostné suroviny poměrně bohaté, není však soběstačné • těžba se podílí na HDP 1,4 % a zaměstnává cca 20 tis. lidí (v r. 1990 to bylo 142 tis.); těžba probíhá na ploše 1 300 km2 (1,6% rozlohy Česka) » v Česku se těží energetické suroviny (zejm. uhlí), stavební suroviny (kámen, štěrkopísky) a další nerudý (jíly, písky, kaolín); rudy (drahé kovy, železo) se v Česku netěží Nejvíce se těží hnědé uhlí a stavební kámen. Z hlediska vytěženého objemu následují: štěrkopísky, vápenec, černé uhlí a kaolín. » těžba má v Česku bohatou historii; ve 13. stol. nalezena první ložiska stříbra (Jihlava, Kutná Hora), později i jiných kovů (železo, zlato, měď); od 16. stol. významná těžba drahých kamenů (český granát u Litoměřic a v Podkrkonoší, Vltavíny vjižních Čechách); v 19. stol. prudký rozvoj těžby rud i nerud, zejména uhlí • ve 20. stol. rostla poptávka po uhlí, železné a později i uranové rudě; došlo k výraznému zhoršení životního prostředí; v 90. letech útlum ENERGETICKÉ SUROVINY • nejvíce se těžily v 80. letech 20. stol. (ročně 30 mil. tun černého a 120 mil. tun hnědého uhlí), po útlumu těžkého průmyslu těžba stále klesá » nejdůležitější je hnědé uhlí; největší ložiska jsou v Podkrušnohoří, Česko patří mezi největší evropské producenty hnědého uhlí (39 tis. tun ročně) » těží se od konce 18. stol., velkoobje-mová povrchová těžba nastala ve 2. pol. 20. stol. díky rozvoji energetiky ■» těžba má devastující vliv na životní prostředí, po vytěžení je nutná rekultivace (jezera Most, Milada) • většina veřejnosti se staví negativně k prolomení limitů těžby • černé uhlí v Česku je dobré kvality; nejvíce se nachází v Ostravsko-karvinské pánvi; již vytěžená ložiska na Kladensku nebo na Plzeňsku Těžba paliv Sokolovská ■fa' ■ ÍL ..; Žitavská Podkrkonošská t* Radnická Mšensko-roudnická Hornoslezská černe uhli ^ hnedé uhli ^ lignit íjg^í vytěžené ložisko ložiska ropy Hommiezskä významná ložisková pánev uhli Oslavanská -ŕ (Boskovická brázda) Karpatská pŕedhlubeň Zdroj dat: Terra, Dnes'ni energeticKý svět. » dobývá se hlubinně; těžbu brzdí jeho přebytek na trzích, export a těžba není rentabilní » ropa a zemní plyn se těží v malém množství u Hodonína; malé zásoby i v podhůří Moravskoslezských Beskyd » těžba ropy probíhá od počátku 20. stol.; největší nárůst nastal v 90. letech, od r. 2003 pokles >» vr. 2017 bylo na jižní Moravě objeveno velké ložisko (cca 360 tis. tun ropy a 100 mil. m2 plynu), stálejšou vyhodnocovány zkušební vrty * značné zásoby uranu jsou na Příbramsku, Tachovsku, Českolipsku a na Českomoravské vrchovině V Z. pol. 20. stol. zaujímalo Česko v produkci uranu přední místo ve světě. '» byl těžen pro vojenské účely, později pro výrobujaderného paliva pro elektrárny » maxima těžba dosáhla v 60. letech (3 tis. tun ročné), v 90. letech se ukázalo, že uran lze koupit na světovém trhu levněji; těžba byla ukončena v r. 2017 z důvodu nerentability "» velké škody na životním prostředí způsobilo podzemní vyluhování kyselinami; zamořenéjsou podzemní vody; stát na sanace od r. 1989 wdal více než 40 mld. Kč NERUDY * používány hlavně ve stavebnictví a ve sklářském a keramickém průmyslu * po r. 1989 nárůst těžby zejm. u kaolínu, sklářských písků, stavebního kamene, štěrkopísků a vápenců * při povrchové těžbě dochází k vážným zásahům do přírodního prostředí » kaolín se nachází a těží v okolí Kadaně, Karlových Varů, Plzně a Znojma; v r. 2018 se vytěžilo 3,6 mil. tun kaolínu, Česko je 4. největším producentem, vytěží se zde cca 10 % roční světové produkce Karlovarský kaolin určuje mezinárodní normu pra kvalitu této horniny v průmyslovém využití při výrobě porcelánu. * vápenec se těží rovnoměrně po celém územi, např. v Českém a Moravském krasu a v Železných horách; používá se k výrobě cementu a vápna i jako stavební kámen » mezi stavební suroviny patří žula (Šumava, Krušné hory, Jizerské hory, Českomoravská vrchovina), pískovce (Český ráj, Kladensko, Polabí), opuky (východní Čechy, Rakovnicko) » důležitá je i těžba štěrků a písku (Český ráj a Kokořínsko, Královéhradecko, údolní nivy velkých řek) * rudy už se v Česku netěží, většina bohatých oblasti je již vytěžena * lokalitou těžby stříbra byla Příbram, Kutná Hora, Jáchymov a Jihlava » největšího rozmachu dosáhla těžba v 16. stol.; v současnosti činí české zásoby stříbra 5301 (Hrubý Jeseník, Kutná Hora) » rozsáhlá těžba zlata probíhala už ve 13. a 14. stol. - ve středním Povltaví, u Jílového u Prahy, na Šumavě nebo v Jeseníkách Těžba a zásoby surovin v roce 2Q1B I o. ^ Ira £ ; S O 5 5 Zjrt£o/03Sv*AW//:djJ4 nap lojpz ■» v Česku leží pod zemí zhruba 240 tun zlata, což činí asi 1 % světových zásob; ložiska v blízkosti Slapské přehrady ■» v Česku se nalézají netěžená ložiska (Slavkovský les, Krušné hory) cínu (387 tis. tun) » byla objevena velká ložiska lithia v Krušných horách v okolí Cínovce (cca 1,2 až 1,4 mil. tun), Česko tak patří k zemím s největší zásobou lithia v Evropě (cca 3 % známých světových zásob); těžba je ve fázi příprav, otázkou je však rentabilita těžby htlpsVA.wv.geology.c2 https://geography.upoi.c7. http://geokigie.vsh.c2 Naleziště nerostných surovin cín Ložiska nerud germanium lithium mangan o • bentonit Energetické zdroje měď • diatomit • sádrovec a anhydrit H Černé uhlí olovo o drahé kameny • sklářské písky H hnědé uhlí stribro • fluorit slévárenské písky lignit wolfram o grafit vápenec ropa O zinek • kaolin živec ■H uran o zlato • křemenné suroviny jily ■■ zemni plyn Idtojdat. hltp:ligeologie.vsb.c. 22 DNEŠNÍ SVĚT rjf_^ vhodné pro kopírování ^ možno psát přímo do textu O více ve slovníku pojmů ^řj vhodné pro SŠ DNESNISVĚT 23 REGION CASE STUDY O TERRA-KLUB ENERGETIKA • základem české energetiky jsou tepelné (52 % vyrobené elektřiny) a jaderné (33 %) elektrárny; podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny je cca 15 % Česko je soběstačné pouze ve výrobě elektřiny z uhlí, ostatní energetické suroviny, včetně jaderného paliva, Česko dováží. » v Česku je ročně vyrobeno 87 TWhel. energie, nejvíce v krajích Ústeckém (28,1 %), Jihočeském (20,3 %) a Vysočina (15 %); dominantním výrobcem elektřiny je ČEZ (cca 3/4 české produkce) • spotřeba Oeska činí cca 60 TWh elektřiny ročně, elektřinu je třeba vyvážet; není důvod pro instalaci nových zdrojů; v posledních letech spotřeba roste díky rostoucí ekonomice — nejvíce energie je spotřebováno v průmyslu (30 %), z hlediska EU jde o nad-průmér, způsobený významnou rolí průmyslu v české ekonomice; podíl průmyslu se pomalu snižuje; na 2. místě je spotřeba domácností (29 %) a doprava (28 %), spotřeba v dopravě trvale roste « kvůli průmyslu se řadí mezi kraje s nejvyšší spotřebou Středočeský (13,8 %), Moravskoslezský (13,6 %) a Ústecký kraj (10,2 %); spotřeba Prahy (10,2 %) je nadprůměrná kvůli sektoru služeb • zhlediskaspotřebyenergievdomác-nostech jsou Češi mírně pod evropským průměrem; asi 2/3 energie domácnosti spotřebují na vytápění, zhruba 20 % na ohřev vody, na elektrospotřebiče 17 % ■» vr.2001bylzřízenEnergetickýregu-lační úřad (ERÚ); vykonává dohled nad trhem a chrání zájmy spotřebitelů tepelné elektrárny » podíl na výrobě elektřiny se snížil z 95 96 (r. 1980) na 52 % (r. 2017) Spotřeba a produkce elektřiny 30 000 25 000 20 000 J 15 000 10 000 5 000 0 J B Výroba elektřiny brutto ■ Spotřeba elektřiny netto Zdroj dat: htíps:11 www.czso.rz » 43 % připadá na hnědouhelné (Pod-krušnohoří), 5 % na elektrárny spalující černé uhlí (např. Dětmarovice), 4 % na zemní plyn, některé elektrárny spalují více druhů paliva (uhlí, zemní plyn, bio-masa i LTO) - Vřesová, Tisová, Kladno-Dubská, Ostrava-Kunčice • mezi nejvétší patří Počerady (instalovaný výkon 1 000 MW), Tušimice II (800 MW), Prunéřov II (750 MW) v Pod-krušnohoří, Mělník III (500 MW), Dětmarovice (800 MW) na Ostravsku a Chvaletice (800 MW) na Pardubicku » elektrárny byly budovány blízko zdrojů paliv, hnědouhelné elektrárny hlavně v Podkrušnohoří, černouhelné na Ostravsku; roli hraje i dostupnost řeky (uhlí do Chvaletic, Opatovic a Mělníka lze převážet po Labi) a blízkost měst, vedlejším produktem elektráren je množství odpadního tepla, využívaného k vytápění domácností • tepelné el. jsou největšími znečišťovateli ovzduší (oxidy dusíku, oxidy síry, skleníkové plyny, pevné částice); od 90. let 20. století výrazné zlepšení stavu díky odsíření a odstavení starých bloků, emise S02 se snížily na desetinu a oxidů dusíku na polovinu » v Česku bylo v r. 2017 na ochranu ŽP investováno 35,5 mld. Kč, nejvíce v Ústeckém k. (15,5), dále v Praze (4,2) a v Moravskoslezském k. (3,2) jaderné elektrárny • v Česku jsou v provozu dvě JE; od r. 1988 JE Dukovany s instalovaným výkonem 4x510 MW; od r. 2003 JE Temelín (2><1100 MW) • výhodou JE je ekologický provoz, vyšší účinnost a stálý výkon, nevýhodami pak riziko havárie, vyšší investice do bezpečnosti a problematické uložení vyhořelého paliva; v Česku jsou v provozu úložiště radioaktivních odpadů u Litoměřic či u Jáchymova obnovitelné zdroje energie • význam OZE v Evropě roste, zejména na úkor fosilních paliv; v EU se mezi lety 2005-2015 podíl OZE zdvojnásobil z 9 % na 17 %; v Česku roste význam nejvíce u fotovoltaických (v r. 2017:2193 GWh, před 10 lety 2 GWh) a větrných elektráren (v r. 2017: 591 GWh, 2007: 125 GWh), význam vodních zůstává srovnatelný (v r. 2017:3 040 GWh, 2007:2 524 GWh) vodní elektrárny • vyrobí cca 3,5 % elektřiny; nejvýkon-nější jsou přečerpávací VE Dlouhé Stráně (650 MW) v Jeseníkách a Dale-šice (475 MW) v blízkosti JE Dukovany, dále akumulační v hrázích vodních nádrží Vltavské kaskády: Orlík (364 MW), Slapy (144 MW) nebo Lipno (120 MW); v provozu jsou i desítky malých průtokových elektráren fotovoltaické elektrárny » v Česku je v provozu 147 FVE (též solárních elektráren) s výkonem 3-20 MW o souhrnném výkonu 2 200 MW; nejvétší Ralsko (38 MW), Vepřek na Měl-nicku (35 MW,) Ševétín na Českobudějovicku (30 MW) a letiště Brno-Tuřany (21 MW) • solární boom nastal po r. 2005, kdy vláda ztížila snížení výkupních cen energií z OZE, zatímco cena solárních technologií klesla; růst počtu FVE se zastavil v r. 2013 » stát dotacemi motivuje domácnosti k výrobě vlastní energie větrné elektrárny ■» vyrobily v r. 2017 0,7 % procenta elektřiny v Česku » v Česku je 80 elektráren, nejvíce v Krušných horách a Jeseníkách; nejvétší v Kryštofových Hamrech u Chomutova (21 turbín o celkovém výkonu 42 MW), ve Václavících u polských hranic na Liberecku (13 turbín, výkon 26 MW) a u obce Horní Loděnice v Nízkém Jeseníku (9 turbín, výkon 18 MW) bioplyn a biomasa * v r. 2017 se bioplyn podílel na tvorbě elektřiny 3 %, biomasa 2,4 %; bioplynové stanice slouží nejčastěji jako tzv. kogene-rační jednotky k výrobě tepla a elektřiny; biomasa je kromě spalování používána i na výrobu biopaliv, což přináší i negativa: zplodiny horší než u fosilních paliv, vliv na biodiverzitu, kvalitu vod, náročnost na půdu, užívání pesticidů při pěstování, neefektivita » typickou plodinou je řepka olejka; pěstována na 412 t. ha (17 % osevní plochy) hups://u-ww.tfeology.a https://geov.raphy.upol.ci hiip://gĽologie.vsb.Gr. Výzoamoé elektrárny Zdroj dat: Teira. ÍKoíni otíos dnešního česko. - Vysvetlivky: 1 Litvínov T700 2 Komořany 3 Ledvice 3 4 Počerady 5 Prunéřov II 9 Mělník I 6 Prunéřov I 10 Mélnik II 7 Tušimice II 11 Kaučuk Kralupy 8 Vřesová (teplámal 12 Vítkovice Typ elektrárny % jaderná © vodní O tepelná © vodní přečerpávací 5 15 50 150 300 1 000 vhodné pro kopírování ^ možno psát přímo do textu Q více ve slovníku pojmu ^5] vhodné pro SS DNEŠNÍ SVET 25 ZEMĚDĚLSTVÍ "ľľ| Tľ] rľľ] Zemědělská půda v Česku * zemědělství patří společně s navazující potravinářskou výrobou k tradičním odvětvím národního hospodářství a je zároveň nedílnou součástí českého venkova * zemědělská půda tvoří více než polovinu území Česka (4,2 mil. ha), ale zhruba polovina se nachází v oblastech méně příznivých pro hospodaření * v současnosti se hospodaří na 3,5 mil. ha půdy, z nich zhruba 71 % tvoří orná půda a 28 % trvalé travní porosty, tj. louky a pastviny (zejména v horských a podhorských oblastech) * podíl zemědělství na hrubé přidané hodnotě (HPH) i zaměstnanosti se pohybuje kolem 2,5 %, tj. z hlediska podílu na HPH mírně nad evropským průměrem, z hlediska zaměstnanosti pod průměrem EU České zemědělství má převážně velkovýrobní charakter, čímž se výrazně liší od většiny evropských zemí. * v r. 2017 dosáhla zemědělská produkce 133 mld. Kč "» hlavní význam zemědělství spočívá v produkci potravin, průmyslových a energetických surovin, rozvoji venkova a v údržbě a péči o krajinu zemědělství před rokem 1989 "* v poválečném období prošlo české, resp. československé zemědělství výraznými změnami '* od r. 1948 docházelo k zabavování hospodářských usedlostí a ke kolektivizaci půdy a majetku; vznikly velké zemědělské podniky typu JZD (jednotné země- Zemědělské oblasti Zemědělské výrobní oblasti J kukuřičná j řepařská |........| obilnářská | bramborářská I pícninářská Zdroj dat: Terra, Školní ďiestiiliu Čeittu. * ZPF - zemědělsky púdni fond Reliéf rovinný až mírně zvlněný Nadmořská výška (m n.m.) do zw Klimatický region velmi teply Průměrná teplota ("C) 9-ia Průměrné roční srážky (mm) 500 i Půdní typy Stupeň zorněni (%) Podfl trvalých kultur (%) Lesnatost Podíl na ZPF* v Česku {%) Nejčastějsi cena půdy (Kč/m') 6.0 9,0 převládají ™~ typy, ni.ni půdy na píscích, drnové půdy nad SO 10,0-15,0 kukuřice na zrno, cukrovka, teplomilné ovoce, vinná réva, teplomilné zeleniny, potravinářská pienlce, sladovnický ječmen REPARSKA rovinný až rnirně rvlnény 250-300 teplý a hnédozemni půdy na spraších a sprašových hlínách, nivni půdy na ntvnich 6,0-9,0 cukrovka, pšenici ě zvlněný aí svažitý 550 700 různorodé půdy od rnědoze nad 60 4.5-6.5 obilniny, technické plodiny, řepka, pěstováni cukrovky a brambor méně vtiDdné až nevhodné bramborářská středně zvlněný až silně svažitý horizontálně členitý s vysokou převažuji hnědé půdy, hnědé půdy podzolované a hnědé půdy kyselé většinou hlinitopísčité až pisčitohlinité. s nižším podilem mělkých a silně skeletovuých půd brambory. Krmné obiloviny, v nižších polohách řepka, ve vyšších polohách len had 600 mirně chladný, chladný převážná část půd jsou hnědé půdy oglejované a glejové. svažité půdy na všech horninách převážně pisčitohlinité, středně hluboké až mělké štěrkovitě až kamenité pod 50 2,5-3,0 vysoké zastoupeni luk a pastvin, ojedinělé podmínky pro pěstováni saflbových brambor a Inu Struktura zemědělské půdy v Česku {%) Podíl zemědělské půdy {%) 40 45 50 55 Česko = 53.9 % dělské družstvo) a státních statků; produkce byla státem řízená; cílem bylo zajištění potravinové soběstačnosti * v následujících dekádách se snižoval počet JZD a státních státků a rostla plocha, která se obdělávala; z menších polí a luk se staly rozsáhlé lány; to umožnilo využití těžké techniky; hospodářská zvířata se soustředila do velkochovů a louky v podhorských a horských oblastech byly rozorány pro potřeby rostlinné výroby; vzrostlo užívání pesticidů a průmyslových hnojiv "» zprůmyslnění a intenzifikace výroby způsobily problémy v oblasti životního prostředí, s nimiž se potýkáme dodnes zemědělství po roce 1989 » po roce 1989 se s ohledem na potřeby trhu začala měnit struktura zemědělské výroby a zásadním krokem byly také majetkoprávní změny - navracení půdy a majetku původním vlastníkům (restituce), transformace zemědělských družstev a privatizace státního majetku; v 90. letech už soukromníci hospodařili na pětině rozlohy zemědělské půdy » došlo k prudkému poklesu zemědělské produkce, hektarových výnosů a stavů hospodářských zvířat, snížení spotřeby průmyslových hnojiv a snížení počtu pracovníků; postupně se snižovala výměra orné půdy (zejména osevních ploch brambor, cukrovky a pícnin) a naopak rostly plochy luk a pastvin, zejména v horských a podhorských oblastech nevhod- ných pro rostlinnou výrobu (svažitý terén, méně úrodné půdy, drsnější klima) zemědělství po vstupu od eu "» po vstupu Česka do EU v roce 2004 a přijetí Společné zemědělské politiky (SZP EU) se postupně podařilo zastavit propad v oblasti rostlinné a později i živočišné produkce "* po roce 2010 se stabilizoval i počet pracovníků v zemědělství • prudce vzrostl objem dotací do zemědělství; v letech 2014-2020 mohli čeští zemědělci čerpat z unijního rozpočtu až 210 mld. Kč; v období 2021 až 2027 bude možnéčerpataž 199 mld. Kč; od roku 2013 tvoří přímé platby z EU 90 % všech dotací Orná půda podíl orne pudy na vymere zemědělské pudy podle správních obvodů ORP "» v reakci na kritéria získávání dotací a konkurenci na trhu došlo ke změně struktury zemědělské výroby - snížení stavů prasat, drůbeže a skotu, snižování výměry krmných plodin a komodit náročných na množství a kvalitu práce, management a marketing (zelenina, ovoce), naopak vzrostla výměra technických plodin, zejména řepky olejné • SZP EU a štědré dotace urychlily modernizaci zemědělství (inovace a investice do nových strojů a technologií) » zavedení moderních technologií přineslo zvýšení hektarových výnosů rostlinná výroba » je zaměřena na produkci potravin, krmiv a surovin pro potravinářský a farmaceutický průmysl, popř. další odvětví lehkého průmyslu • na celkové zemědělské produkci se podílí 55% (v r. 2017 73,7 mld. Kč) • limitem rostlinné výrobyjsou přírodní podmínky (klima, půdní typy a druhy, reliéf, zejména svažitost) ■» na jejich základě bylo území Česka rozčleněno do 5 zemědělských výrobních oblastí: kukuřičné (vhodná pro nejnároč-nější plodiny), řepařské, obilnářské, bramborářskéa pícninářské (horská, nej-chladnější) "» nejdůležitějšími regiony jsou z hlediska rostlinné výrobydíky klimatu i rozloze kraje: Středočeský, Jihomoravský, Jihočeský, Olomoucký, ale také Vysočina Podíl orné půdy (%) 51 71 79 a9íš Itlrol dol- CSti, nrrp:// jjj^l vhodné pro kopírování ^ možno psát přímo do textu O v'ce ve slovníku pojmů Vývoj osevních ploch 25.2 X 16,9 X 33,6% 21,1* 5,6 96 14,8% 9,3 9 12,7 X |m| io,o 13,7* 22,4 X t 0.5 mH. ha'' 1,01 1,5 2,0\ 2.5\ 3,0 í 3,5mU.ha\ pšenice b brambory žito | cukrovka technická h ječmen řepka | oves ■ len | kukuřice b pícniny na orné půdě | luskoviny h ostatní Zdroj dol: IWro, ítolnl ol • v současnosti se hospodaří na orné půdě o výměře 2,5 mil. ha; v rámci osevních postupů jsou na ní střídány plodiny podle pěstitelských oblastí a vlastního zaměření • vzhledem k menší rozloze a spíše průmyslovému zaměření hospodářství nepatří Česko mezi největší evropské producenty zemědělských plodin, ale u nejdůležitějších plodin se řadí do první desítky • nejdůležitějšími plodinami jsou obiloviny; pěstují se na 1 387 tis. ha a jejich produkce se pohybuje kolem 7,5 mil. tun za rok; největšími producenty jsou Středočeský a Jihomoravský kraj • nejrozšířenější je pšenice, jejíž osevní plochy zaujímají třetinu orné půdy; roční sklizeň obvykle dosahuje 4 až 5 mil. tun; druhou nejrozšířenější plodinou je ječmen (1,7 mil. tun/rok); osevní plochy a produkce kukuřice, žita nebo ovsa jsou podstatně nižší » od roku 1989 se výrazně zmenšily osevní plochy okopanin, tj. brambora cukrovky; v posledních letech se pěstují zhruba na 85 tis. ha a produkce dosahuje v průměru 4,5 mil. tun; největším producentem brambor je Vysočina, u cukrovky Středočeský, Olomoucký a Královéhradecký kraj Značný nárůst zaznamenaly v uplynulých 30 letech technické plodiny, zejména řepka [čtyřnásobná výměra]. » v současnosti se technické plodiny pěstují na téměř500 tis. ha (pětina orné půdy), z toho na většině ploch řepka (84 96); spolu s obilovinami mají technické plodiny největší podíl na rostlinné produkci » výměra pícnin pěstovaných jako krmivo v posledních deseti letech vzrostla o čtvrtinu, v současnosti tvoří pětinu orné půdy (468 tis. ha) a produkce se pohybuje kolem 4 mil. tun/rok (zelená kukuřice a jiné obiloviny, jetel, vojtěška atd.) • pěstují se také luskoviny (hlavně hrách) a různé druhy zeleniny, zejména: cibule, zelí, mrkev, okurky, rajčata, papriky, saláty aj. * rozloha vinic a ovocných sadů se pohybuje shodně kolem 16 tis. ha; pěstují se Chov zvířat hlavně jablka, švestky nebo hrušky; produkce meziročně výrazně kolísá v závislosti na počasí (jarní mrazy, sucho, kroupy atd.), u vinné révy se produkce pohybuje mezi 50 až 100 tis. t • tradiční chmelnice se rozkládají na 5 tis. ha a roční produkce chmele je 6 tis. t ŽIVOČIŠNÁ VÝROBA • dominuje chov skotu, prasat a drůbeže » zaměřuje se na produkci masa, mléka a vajec pro tuzemský trh i pro vývoz, ale velký význam má i pro údržbu krajiny v horských a podhorských oblastech (sečení trávy na krmivo a spásání luka pastvin dobytkem) • na zemědělské produkci se podílí 45 % (vr. 2017 51,4 mld. Kč); od počátku 90. let 20. stol. došlo k výraznému snížení produkce a obrácení podílu na zemědělské produkci ve prospěch rostlinné výroby '» ve srovnání s ostatními státy EU jsou živočišná produkce, stavy hospodářských zvířat i produkce masa spíše pod evropským průměrem » chov skotu je rozšířený po celém Česku; dnešních 1,4 mil. kusů je o 2 mil. méně než v roce 1989; nejvíce se na stavech podílejí kraje Jihočeský' a Vysočina; od výhradně stájového chovu se zejména v horských a podhorských oblastech přešlo k ekologičtějšímu pasteveckému chovu (po většinu roku zvířata venku na pastvinách); s klesajícími stavy a rostoucí výměrou trvalých travních porostů (čtvrtina ZPF) začíná být údržba některých luk a pastvin problémem ®l » českým specifikem je chov sladkovod-ních ryb ekologické zemědělství • je moderní formou obhospodařování půdy bez použití chemických látek s nepříznivými dopady na životní prostředí, zdraví lidí i hospodářských zvířat; kromě produkce biopotravin přispívá k lepším životním podmínkám chovaných zvířat, k ochraně životního prostředí a zvyšování biodiverzity prostředí • největší rozmach v letech 1998-2001 v souvislosti se změnami dotační politiky pro ekologicky hospodařící zemědělce • výměra zemědělských ploch obhospodařovaných ekologicky neustále roste a roste i počet výrobců biopotravin K faktor: nenáchylné půdy 0,15 - 0.19 středné a slabé nechytne půdy 0,20 ■ 0,39 silné náchylné půdy 0,« - 0,49 nejnáchylnějši půdy 0,50 - 1,00 odpady na životní prostredí >• zprůmyslnění a intenzifikace zemědělské výroby ve 2. polovině 20. stol. způsobily řadu problémů v oblasti životního prostředí - degradaci půdy, sníženi biodiverzity, narušení stability krajiny, znečištění • rozoráním luk a remízků, scelováním pozemků ve velké lány a pěstováním nevhodných plodin zejména ve svažitém terénu se zvýšila míra eroze; v současnosti se každoroční ztráty ornice odhadují na 21 mil. tun » nevhodnými úpravami krajiny se snížila její retenční schopnost a zrychlil se odtok vody; zmizely přirozené biotopy a druhy žijící v zemědělské krajině se staly ohroženými (snížení biodiverzity) • snížila se úrodnost a celkové kvalita půd vlivem znečištění průmyslovými hnojivy a pesticidy, zasolení ze závlah a zhutněni od používání těžké techniky » v posledních 30 letech dochází k částečné nápravě; výrazně se snížila spotřeba průmyslových hnojiv, používají se hospodárněji a cíleněji; roste obliba ekozemé-dělství bez použití chemických látek; hlavné v horských a podhorských oblastech se orná půda mění na louky a pastviny; intenzivní stájový chov skotu vystřídal ekologičtější pastevecký způsob chovu • v krajině ale nadále zůstávají rozsáhlé scelené plochy bez travních pásů nebo stromů zpomalující odtok vody po povrchu a mírnící erozi; ve velké míře se nadále pěstují erozně nebezpečné plodiny (kukuřice) • hnojiva, pesticidy a odpad z velkochovů hospodářských zvířat znečišťují povrchové a podzemní vody a mohou se dostávat do potravního řetězce; zejména nadměrný přísun živin do povrchových vod se nedaří snížit (eutrofi-zace nádrží) • velkochovy dobytka produkují zároveň velké množství skleníkových plynů (hlavně metan), a přispívají tak ke znečištění ovzduší Birík. I.JancalcV'.(i(Xl5):Trunsfi>rnj3cni procesy v českem zemědělství po roce 1990. PIE UK. Praha. https://is.muni.cz http://eagri.cz/pubuc/\sťb/mzc https://vdb.czso.cz https://ec.europa.eu/eurostat PRŮMYSL 31^ historie ■* před průmyslovou revolucí převládala řemeslná výroba řízená cechovním systémem (sdružení hájící zájmy svých členů a dohlížející na výchovu učedníků či na jakost i cenu výrobků); v návaznosti na těžbu stříbra či zlata bylo provozováno například šperkovnictví či mincovnictví "» 19. století bylo poznamenáno průmyslovou revolucí, začalo se rozvíjet průmyslové podnikání, byly budovány nové závody, rozvíjel se textilní, oděvní či sklářský průmysl, došlo také k rozmachu potravinářství (cukrovary, pivovary) ■» po rozdělení Rakouska-Uherska v roce 1918 se na území ČSR nacházelo cca 70 % veškeré průmyslové výroby bývalé monarchie; v době první republiky patřilo ČSR k průmyslové nejvyspělejším státům světa (co do objemu průmyslové produkce bylo celosvětově na desátém místě) • světové významný byl textilní, sklářský' či obuvnický (firma Baťa) průmysl, vý- Průmysl znamný byl také zbrojařský průmysl; již v roce 1929 činila zaměstnanost v průmyslu 34 %; převažoval průmysl lehký, strojírenství bylo relativně nerozvinuté; značné rozdíly existovaly mezi jednotlivými regiony (průmyslově zaostalé byly Slovensko a Podkarpatská Rus) * krachem na newyorské burze (24. října 1929) nastala celosvětová Velká hospodářská krize a s ní i pokles průmyslové výroby; v následujících letech, vzrostl počet nezaměstnaných v ČSR z 38 tisíc přibližně na milion; průmyslová výroba klesla o 40 % a prakticky se přestalo vyvážet do zahraničí až do konce druhé světové války byl český průmysl využíván především k zásobování válečným materiálem, proto se některé továrny staly terčem spojeneckého bombardování; v roce 1939 činil těžký průmysl (kvůli zbrojení) již téměř polovinu výroby československého průmyslu Po Z. sv. válce bylo Československo nuceno odmítnout Marshallův plán na hospodářskou obnovu evropských zemí, průmyslové závody byly znárodněny a nastala éra centrálního plánování. * navzdory nedostatečné surovinové základně byl československý průmysl za socialismu přeorientován směrem k těžkým, energeticky náročným odvětvím (strojírenství, hutnictví, chemický či zbrojní průmysl); nedostatečná technologická inovace či omezování výzkumných institucí znamenaly pokles v konkurenceschopnosti výrobků na světových trzích; relativním úspěchem bylo zprůmyslnění Slovenska >» po roce 1989 se celé hospodářství muselo přizpůsobit novým tržním podmínkám; rozpadem RVHP ztratil český průmysl „bezedné" východní trhy, které byly ochotny přijímat i nekvalitní výrobky, navíc byl vystaven konkurenci kvalitního Odvětví S 0 zpracovatelského průmyslu L • Dřevozpracující V_ -i 0 Elektrotechnický • Gumárenský a plastikářský • Hutnický • Chemický a farmaceutický • Koks, jaderná paliva, rafinerie ropy • Kbvodélný o Atoturos-a vozidla o Nábytek a jiná výroba 0 Oděvní 0 Papírenský • Polygrafický o Potravinársky a výroba nápojů • Rádiová, televízni a spojová technika • Strojírenský o Tabákový • Textilní o Výroba skla. keramiky, porcelánu, stavebních hmot 0 Zdravotnické a jiné přístroje 25 30 35 na struktuře přidané hodnoty (v M odvětvi s výľnamem ve výši 1'j '■■ n vec Q 50,0-74,9 % Q 75,0 % a více -Vinamnějíi odvětvi na struktuře přidané hodnoty v Praze Polygrafický £ t7í Potravinářský a výroba nápojů O 11 s Chemický a farmaceutický 0 n % >ba skla, keramiky, porcelánu, st. hmot O ' S Strojírenský 0 ' % Kovodělný f ti Elektrotechnický Q 5 % Rádiová, televízni a spojová technika Q 5 * Ostatní (zahrnuje součet všech odvětvi Q n i, s méně než 5% podílem pracovníků) Zdroj dat; Terra, Školní alias dnešního Česka. zboží z vyspělých západních trhů či levných výrobků z rozvojových zemí ■» v průběhu transformačního procesu došlo k masivnímu odstátnění a konverzi českého průmyslu (významně se například rozšířily malé a střední firmy) a k postupnému snižování zaměstnanosti v průmyslu ve prospěch terciéru (silný pohyb na trhu práce); rovněž podíl průmyslu na tvorbě HDP výrazně poklesl, přesto stále zůstává vyšší, než je běžné ve vyspělých ekonomikách » prakticky dodnes trvá poptávka po specialistech a kvalifikovaných dělnících, některá odvětví (v době ekonomické konjunktury většina odvětví) se potýká s nedostatkem pracovníků, což bývá řešeno zahraničními pracovníky z Ukrajiny, Slovenska i z dalších zemí » přirozený proces snižování počtu pracujících v průmyslu pokračuje dodnes, ale v daleko nižší intenzitě než v začátcích transformace po roce 1989; pokles počtu pracovníků v průmyslu se promítá na území Česka diferencovaně, což vede k prohlubování regionálních rozdílů současnost "» Česko patří mezi státy, kde průmysl tvoří velmi důležitou část národního hospodářství; na tvorbě HDP se podílí 37,7 % a zaměstnává 38 % ekonomicky aktivních, což je nejvíce ze států EU » v základním rozdělení se průmysl dělí na těžební, který prvotní suroviny získává, zpracovatelský, který tyto suroviny Výše mezd ve zpracovatelském průmyslu Zaměstnanost ve zpracovatelském průmyslu podíl na zamestnanosti podle cz-nace za rok 2017 Kódy CZ-NACE 10 Výroba potravinářských výrobků 11 Výroba nápojů 13 Výroba textilii 14 Výroba oděvů 15 Výroba usni a souvisejících výrobků 16 Zpracováni dřeva, výroba dřevených, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku 17 Výroba papíru a výrobků z papíru 18 Tisk a rozmnožováni nahraných nosičů ZO výroba chemických látek a chemických prípravku 21 Výroba základních řármaceuCIckých výrobků a farmaceutických přípravků 22 Výroba pryžových a plastových výrobků 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 24 Výroba základních kovů, hutni zpracováni kovů: slévárenstvi 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízeni 26 Výroba počitaCů, elektronických a optických přístrojů a zařízeni 27 Výroba elektrických zařízeni 28 Výroba strojů a zařízeni J. n. 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 30 výroba ostatních dopravních prostředků a 31 Výroba nábytku 32 Ostatní zpracovatelský průmysl ZP Zpracovatelský průmysl 10 12 14 zpracovává, a energetický, který z primárních zdrojů vyrábí elektřinu či teplo » zpracovatelský průmysl (dále jen ZP) se dále dělí na řadu oddílů, z nichž některé vytvářejí výrobní prostředky (těžký průmysl), některé pak výrobky k přímé spotřebě (lehký průmysl) '» na tvorbě HDP i na zaměstnanosti se ZP podílí přibližně 27%, což z Česka dělá zemi s druhým nejvyšším podílem ZP v ekonomice v rámci EU (za Irskem) potravinářský průmysl » odvětví výroby potravin a nápojů patří k nosným odvětvím ZP v Česku; jeho význam je dán především tím, že zajišťuje výživu obyvatelstva průměrná mesicni mzda podle cz-nace za rok 2017 Kódy CZ-NACE 10 Výroba potravinářských výrobků 11 Výroba nápojů 13 výroba textilii 14 Výroba oděvů I 5 Výroba usni a souvisejících výrobků 16 Zpracováni dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných á slaměných výrobků, kromě nábytku 17 Výroba papíru a výrobků z papíru 18 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků 21 Výroba základnich farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků 22 Výroba pryžových a plastových výrobků 23 výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 24 výroba základnich kovů, hutni zpracováni kovů: slévárenstvi 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízeni 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízeni 27 Výroba elektrických zařízeni 2B Výroba strojů a zařízení j. n. 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízeni 31 Výroba nábytku 32 Ostatni zpracovatelsky průmysl ZP Zpracovatelský průmysl % % % % % % °0o %' w.inpo.cz, www.mjcr. <• výroba se často soustřeďuje do zemědělských oblastí Polabi, jižní Moravy a Hané či do velkých měst; ve srovnání např. s hutnictvím je ale poměrné rozptýlena, protože přeprava zemědělských komodit není tak náročná » v oblasti výroby nápojů je v Česku vedle nealkoholických nápojů důležité také pivovarnictví a vinařství; dlouhou tradici má i lihovarnictví » mezi významné firmy patří např. Hamé (Kunovice), Madeta (České Budějovice), Opavia (Opava); Kofola (Krnov), Plzeňský prazdroj (Plzeň), Karlovarské minerální vody či Jan Becher (obě Karlovy Vary); významné postavení má také koncern Agrofert textilní, oděvní a kožedělný průmysl • zpracovává textilní vlákna (přírodní i umělá), kromě oblečení vyrábí např. i lana, bytové či průmyslové textilie, je dodavatelem nábytkářského i automobilového průmyslu » dříve rozvinutý, v současnosti pod silným tlakem dovozu levného zboží z asijských zemí • v Česku je tradičně rozšířen v severní části země (Liberecký, Královéhradecký či Olomoucký' kraj) » aktuálně je záležitostí spíše menších rodinných firem, než velkých podniků; mezi známé značky patří Blažek, Pietro Filipi či Alpíne Pro; obuvnický průmysl v Česku zastupuje firma Baťa □NESNI SVĚT vhodné pro kopírováni ^ možno psát přímo do textu O více ve slovníku pojmů vhodne pro SS CASE STUDY B TERRA-KLUB Počet podniků ve zpracovatelském průmyslu POČET PODNIKU PODLE CZ-NACE za rok 2017 Kódy CZ-NACE 10 Výroba potravinářských výrobků 11 Vyrába nápojů 13 Výroba textilii 14 Výroba oděvů 1 5 Výroba usni a souvisej i c ich výrobků 16 Zpracováni dřeva, výroba dřevených, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku 17 Výroba papiru a výrobků t papiru 18 Tisk a rozmnožováni nahraných nosičů 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků 21 Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků 22 Výroba pryžových a plastových výrobků 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 24 Výroba základních kovů, hutni zpracováni ko 25 Výroba kovových konstrukci a kovodělných výrobku, kromě strojů a zařízeni 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístroji 27 Výroba elektrických zařízeni 28 Výroba strojů a zařizerii }. n. 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přivi 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení 31 Výroba nábytku 32 Ostatní zpracovatelský průmysl 10 000 20 000 30 000 40 000 50 000 dřevozpracující a papírenský » většina vytěženého dřeva se průmyslově zpracovává; uplatňuje se ve stavebnictví, zemědělství, nábytkářství, při výrobě papíru, hudebních nástrojů či hraček • papír se vyrábí z buničiny, která se získává ze dřeva; ta se chemicky upravuje sírou či chlorem, proto papírenskou výrobu provází zápach » mezi známé papírny patří Štětí na Litoměřicku a Větrní na Českokrumlovsku chemický a farmaceutický "* výroba chemických látek a přípravků zaujímá v hospodářství Česka důležitou pozici; v posledních 25 letech prošla řadou strukturálních změn Investice do zpracovatelského průmyslu INVESTICE DO ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU za rok 2017, v mld. kč » je lokalizován v blízkosti zdrojů - ropovodů (Litvínov, Kralupy nad Vltavou) či vodních toků (Polabská chemická oblast od Ústí nad Labem až po Hradec Králové a Moravská chemická oblast na středním a dolním toku Moravy) » nejvýznamnějším oboremje petrochemie - kombináty na zpracování ropy jsou v Litvínově a v Kralupech nad Vltavou; mezi výrobce základních chemických látek a agrochemikálií patří např. Spolana (Neratovice), Lovochema (Lovosice), Setuza (Ústí nad Labem), Syntezia (Pardubice), Synthos (Kralupy nad Vltavou), DEZA (Valašské Meziříčí) či Precheza (Přerov); gumárenský průmysl zastupují firmy: Barum (Otrokovice), Gumotex (Břeclav) či Gumárny Zubří, zpracovatele plastu Fatra (Napajedla), farmaceutickýZentiva, Dermacol (obě Praha) či Teva (Opava) ■» v současnosti je řada závodů součástí koncernů Unipetrol či Agrofert hutnictví » význam hutnictví po roce 1989 výrazně klesl; vyznačuje se vysokou koncentrací v oblastech těžby černého uhlí, zejména na Ostravsku, případně na Kladensku ■» mezi hlavní závody patří ArcelorMittal Ostrava, Vítkovice Steel a Třinecké železárny strojírenství "» je rozmístěno po celém území a zaměstnává největší počet zaměstnanců » z ekonomického pohledu je jasně nej-důležitějším průmyslovým odvětvím v Česku výroba dopravních prostředků, zejména osobních automobilů "» Česko je pátým největším producentem automobilů v Evropě s roční výrobou cca 1,35 mil. osobních vozidel (převážně pro export); největší automobilkou je dle počtu vyrobených vozidel mladoboleslavská Škoda Auto, dále Hyundai (Nošovice) a továrna koncernu TPCA (Kolín) » nákladní automobily vyrábíTatra (Kopřivnice) či Avia (Praha), autobusy Iveco (Vysoké Mýto) SOR (Libchavy), traktory Zetor (Brno), kolejová vozidla Škoda Transportation (Plzeň) >• automobilový průmyslje odběratelem výrobků a služeb z celé řady dalších odvět- INVESTICE DLE EKONOMICKÉ ČINNOSTI (CZ-NACE) Kódy CZ-NACE 10 Výroba potravinářských výrobku 11 Výroba nápojů 13 Výroba textilii 15 Výroba usni a souvisejících výrobků 1 ů Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků, kromě nábytku 17 výroba papíru a výrobků 2 papiru 18 Tisk a rozmnožováni nahraných nosičů 10 Výroba chemických látek a chemických připravků 21 Výroba základních řarmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků 22 Výroba pryžových a plastových výrobků 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 24 Výroba základních kovů, hutni zpracováni kovů; 25 Výroba kovových konstrukci a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízeni 26 Výroba poěitaíů. elektronických a optických přístrojů a zařízeni 27 Výroba eleklrrrkýrh zařízeni 28 Výroba strojů a zařízeni j. n. 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), 30 Výroba ostatních dopravních prostředků a zařízeni 31 Výroba nábytku 32 Ostatní zpracovatelský průmysl 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 Zahraniční obchod s průmyslovými produkty DOVOZNÍ A VÝVOZNÍ TERITORIA v roce 2017 DOVOZ VYVOZ, DOVOZ A SALDO PODLE CZ-NACE v roce 2017, v mil. kč | \ JJBJacBDaaao 26 27 22 Kódy CZ-NACE 10 Výroba potravinářských výrobků 11 Výroba nápojů 13 výroba textilii 14 Výroba oděvů 1 5 Výroba usni a souvisejících výrobků 16 Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových, proutěných a slamených výrobků, kromě nábytku 17 Výroba papiru a výrobků z papiru 20 Výroba chemických látek a chemických přípravků 21 Výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických připravků 22 Výroba pryžových a plastových výrobků 23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků 24 Výroba základních kovů, hutní zpracováni kovů; slévárenstvi 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků kromě strojů a zařízení 26 Výrobo počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízeni 27 Výroba elektrických zařízeni 26 Výroba strojů a zařízeni j. n. 29 Výrobo motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů 30 Výroba ostatních dopravních piostředků a zařízeni 31 Výroba nábytku 32 Ostatní zpracovatelský průmysl Zdroje duí; wivw.mijo.cz, wwwm/cř.cz, www.czjo.cz ví (elektrotechnika, hutnictví, chemický, sklářský, textilní průmysl) » kromě dopravních prostředků vyrábí strojírenství např. těžební, energetická a hutní zařízení, obráběcí stroje, optické a lékařské přístroje, hodinky, zbraně, elektrická zařízení, elektrotechniku či elektroniku (např. firma Foxconn CZ v Pardubicích a Kutné Hoře) sklářský a keramický '» tradiční odvětví s bohatou historií; v současnosti důraz na výrobu průmyslových skel (ploché sklo, obalové sklo, skleněná vlákna), v menší míře také užitkové sklo a bižuterie » největší koncentrace je v západních a severních Čechách; významnými sklářskými firmami jsou AGC Fiat Glass Czech (Teplice) O-l Manufacturing Czech Re-public (Dubí u Teplic), Vetropack Mora-via Glass (Kyjov), Crystalex CZ (Nový Bor, Karolínka), Lasvit (Praha), Preciosa Ornela (Desná, Zásada) ad. dopad na žp * nástup průmyslu znamenal pro člověka postupné zvyšování životní úrovně, na druhou stranu však měl také značný dopad na životní prostředí Průmyslová výroba zatěžuje vodu, vzduch i půdu emisemi znečišťujících látek, přetváří krajinu, a negativně tak působí na životní prostředí i na lidské zdraví. "» vliv průmyslu na životní prostředí je dán těžbou surovin, vlastními průmyslovými technologiemi, výstavbou a provozem průmyslových areálů, dopravou, spotřebou energie či produkcí odpadů ■» z jednotlivých průmyslových odvětví mají největší vliv hutnictví, výroba stavebních hmot nebo chemický průmysl • ovzduší je znečišťováno popílkem, prachem či sloučeninami síry, uhlíku, dusíku a chlóru » zdrojem CO2 jsou především průmyslová a energetická zařízení, v nichž se spalují fosilní paliva, zařízení na zpracování nerostů či na výrobu železa a oceli » zdrojem oxidu uhelnatého (CO) je hutnictví, kovoprůmysl, koksárenské Ekonomický zisk průmyslové výroby pece, ale také domácí topeniště a doprava; oxidy dusíku (NOx) a oxid siřičitý (SO2) vznikají při spalovacích procesech * vodstvo je znečišťováno odpady z chemických závodů, ropnými výrobky, čistícími prostředky, odpady z papírenského či potravinářského průmyslu * znečištění půdyje způsobeno především odpady z průmyslové výroby a procesy spojenými sjejich likvidací (skládkování, spalovny, odkaliště) Zdroje dat http://wwav.vi tejtcna zem i. cz hrtp^/www.e I5.cz h t Ips://www. mpn.cz https://faostat.fao.firg tu tps.7/cs .wi k j ped ia. nrg h ttps://a skpcr.cz EKONOMICKÝ ZISK PODLE CZ-NACE 29 22 v mil. kč Kódu C7-NAfF 20 ■v 10 11 Výroba potravinářských výrobku Výroba nápojů 27 ■H 25 ■k 11 Výroba textilii 17 ■ .5 Výroba usni a souvisejících výrobku Zpracováni dřeva, výroba dřevěných, korkových, 16 _í 16 25 proutěných a slamených výrobku, kicimě nábytku Výroba papiru a výrobků 7 papíru Tisk a rozmnožováni nahraných nosičů Výroba chemických látek a chemických přípravků 32 _ IB 14 k 20 18 1 Výroba základních farmaceutických výrobků 21 L 12 a farmaceutických připravků výroba pryžových a plastových výrobků Výrobo ostatních nekovových minerálních výrobků 15 ii 31 í 24 Výroba základních kovů, hutni zpracováni kovů, slévárenstvi 11 1 25 Výroba kovových konsLiukci a kovodělných výrobků, Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení 13 26 26 27 Výroba elektnckých zařiieni Výroha motnrových vozidel |kromě motocyklů), přívěsů a návěsů Výroba ostatních dopravnich prostředků a zařízeni 30 ■"- 29 10 30 24 31 Výroba nábytku Ostatní zpracovatelský průmysl 28 wmm 32 'e>- 0 ■ 2016 ■ 2017 "ty "ty "ty 9 "ty """""""" ■I e slovníku pojmů ^SSj vhodné pro 5Š dnešní svět 33 dnešní svět jj^) vhodné pro kopírování SLUŽBY 3^\3 Dopravní sít * službyjsou od r. 1989 nejdynamičtěji se rozvíjejícím sektorem české ekonomiky; výrazně se zvýšila nabídka a kvalita služeb ve všech oborech * význam služeb roste i díky rostoucí životní úrovni a kupní síle obyvatel i většímu množství volného času » podíl služeb na tvorbě HDP i na zaměstnanosti v Česku je cca 60 %; v obou případech jde o podprůměr EU (v případě HDP 71 %, v případě zaměstnanosti 73 %), je to dáno výjimečně silnou rolí průmyslu v českém hospodářství * v Česku některé služby poskytuje stát z peněz daňových poplatníků (vzdělání, lékařská péče, armáda, policie ...), zbylé služby poskytují soukromé subjekty (maloobchod, finanční služby, cestovní ruch, stravování...) Češí nejvíce utrácejí za bydlení, vodu a energii (21 % výdajů], potraviny (20 %] a dopravu [11 %]. "» stát vydá nejvíce peněz (47 % z rozpočtu) na důchody a sociálni dávky, dále 24 % na služby pro obyvatelstvo (např. školství, zdravotnictví, komunální služby a územní rozvoj), 11 % na bezpečnost státu (např. armáda, policie) a 11 % na všeobecnou veřejnou správu a služby (státní správa, územní samospráva) Struktura dopravy Výdaje státního rozpočtu struktura vydajú státního rozpočtu v roce 2018 3,7% zemědělství, lesní hospodářství a rybářství 8,2 % 49,0 mld. kc 10,8 % všobecná veřejná správa a služby 10,7% bezpečnost státu a právní ochrana 137,7 mld. kč průmyslová a ostatní odvětví hospodářství 107,9 mld. kč 47,1 % sociálni veci a politika zaměstnanosti 617,0 MLD. KČ Zdroj dat: httpv! Iwww.mfci.n • české zdravotnictví má tradičně dobrou úroveň; vysoký je počet zdravotních zařízení i lékařů; v r. 2017 bylo v Česku 193 nemocnic, nejvíce ve Středočeském kraji (29) a v Praze (28), nejméně pak na Vysočině (6) a v Karlovarském k. (5) "» nejvíce lékařů na tis. obyv. pracuje v Praze (8) a v Jihomoravském kraji (5,2), nejméně pak v krajích Ústeckém (3,6) a Středočeském (3,2); průměrná hodnota pro Česko stoupla z 3,7 (r. 2000) na 4,7 (r.2017) ■• ve školství je v Česku povinných 9 let i, íriofni nttor rinpirriíio Ťrr školní docházky plus 1 rok předškolního vzdělávání; trendem posledních letje růst počtu soukromých škol od MS až po VŠ; soukromé školy navštěvuje 1,5 % žáků ZŠ, 14 % žáků SS a 11,5 % studentů VS » počet žáků kopíruje demografický vývoj; regionální rozložení škol koresponduje s počtem obyvatel doprava » centrální poloha v Evropě činí z Česka významnou křižovatku transevropských cest se značným podílem tranzitní dopravy » hustotou dopravní sítě patří Česko mezi přední země na světě; kvalita železniční a zejména dálniční sítěje však nevyhovující » základy dnešní silniční sítě se vytvářely od druhé poloviny 18. stol.; v 19. stol. se přeneslo těžiště výstavby do železnice V roce 2017 Češi cestovali veřejnou dopravou častěji než osobními automobily. Zhruba 55 % cest realizovali prostřednictvím veřejné dopravy, ať už MHO, autobusem, vlakem či letecky. » z hlediska nákladní dopravy stále více dominuje silniční doprava, význam železnice dlouhodobě klesá Dopravní síť dálnice silnice i. třídy ® letiště železnice s rychlíkovým provozem a vyšším Zdroj dat: Terra, 5,o(nl ar/a; dneimna íertra silniční doprava * délka silniční sítě činí 55 756 km, její hustotou patří Česko k předním zemím Evropy; dálnic máme pouze 1240 km; hustotou dálniční sítě (15,7 km/l 000 km2) Česko zaostává např. za Rakouskem (20,5 km/l 000 km2) nebo Německem (36) * dálniční síť vzniká od 60. let 20. stol. a velmi pozvolna se buduje dodnes; páteřní komunikací je dálnice Dl; v Čechách všechny dálnice začínají v Praze, která však stále nemá dobudovaný okruh; za užívání dálnic platí řidiči od r. 1995 dálniční poplatek » trvale se zvyšuje počet automobilů (v r. 2017 5,7 mil.), oproti r. 1989 (2,3 mil.) se zvýšil počet 2,5x; v Českuje tak 712 aut na tis. obyv.; průměrnývék aut překračuje 14,6 roku * nákladních aut je v Česku registrováno 689 tis., oproti roku 1995 vzrostl počet 3,4x » v rámci nákladní dopravy bylo v r. 2017 převezeno 459 mil. t zboží (4,8x více než po železnici) '* počet cestujících autobusem v roce 2017 dosáhl 329,7 mil., od roku 1995 (644,2 mil) klesl o 49% železniční doprava ■» Česko má s 9 567 km jednu z nejhust-ších železničních sítí v Evropě, 3 237 km (34 %) tratí je elektrifikováno a 1970 km (21 %)jedvou-avícekolejných; prakticky všechny tratě mají normální rozchod 1435 mm '» v úrovni pomalu doháníme západní země, od 90. let 20. století se budují vysokorychlostní koridory, vlaky zde dosahují max. rychlosti 160 km/h • význam železniční dopravy dlouhodobě spíše klesá, v r. 2017 183 mil. přepravených osob, oproti r. 1995 (227 mil.) pokles o 19% - v rámci nákladní dopravy bylo v r. 2017 převezeno 96,5 mil. t zboží, oproti r. 1995 činil pokles 12 % letecká doprava ■» má hlavní význam v osobní mezinárodní dopravě; celoevropským uzlem je letiště Václava Havla Praha, v r. 2018 odbavilo 16,8 mil. osob; spojuje Prahu se 122 místy na světě • v Českuje 59 veřejných vnitrostátních letišť a 5 mezinárodních letišť s pravidel- nou přepravou - v Praze, Brně, Ostravě, Pardubicích a v Karlových Varech vodní doprava «• má malý význam, je provozována na Labi a Vltavě; slouží přepravě stavebních hmot a hnědého uhlí ■» v Česku je celkem 720 km splavných cest, Česko má do r. 2028 pronajato i vlastní přístavní území v Hamburku '» po vodě bylo v r. 2017 přepraveno 15 mil. t nákladu, z toho 68 % činila přeprava v jiných zemích potrubní doprava ■» má specifický význam při zajištění rozvodu ropy a zemního plynu » v Česku vede 641 km ropovodů, Družba (z Ruska) měří 473 km a ropovod IKL (Ingolstadt - Kralupy - Litvínov) 168 km Zdroje dat hrtps:/Avww.czso.cz https://www.mfcr.cz httpsV/monitor.statni. pokladna.cz https://www.msmt.o: https://wwv.mdcr.cz https://wnw.uamli.cz https://www.rsd.cz CESTOVNÍ RUCH "^í • cestovní ruch (CR) v roce 2018 tvoril cca 3 % HDP Česka; zamestnával 239 000 osob, v CR tak pracuje každý 22. ekonomicky aktivní Čech (4,5 %) • návštěvnost Česka dlouhodobé roste • v českých hromadných ubytovacích zařízeních (HUZ) se v r. 2018 ubytovalo 21,3 milionu turistů, tedy o 6,4 % více než předloni; počet domácích a zahraničních hostů byl vyrovnaný (10,6 mil.); turisté v Česku strávili celkem 55,5 mil. nocí, nejvíce v historii Mezi nejnavštěvovanější místa dlouhodobě patři Pražský hrad, lanová dráha na Petřín, Z00 Praha, pražský AquaPalace a Aqualand Moravia v Pasohlávkách. • celkové příjmy z CR dosáhly 292 mid. Kč, nejvíce od začátku sledování v r. 2003; zahraniční návštěvnici utratili 165 mid. Kč (56 %), zbývajících 127 mid. (44 %) utratili Češi • Češi realizovali přes 90 mil. cest v tuzemsku a přes 11 mil. cest do zahraničí • v r. 2012 bylo v Česku 560 tis. lůžek v 10,5 tis. HUZ, v roce 2018 pak 537 tis. lůžek v 9,5 tis. HUZ; ubytovací kapacita překvapivé klesla, roste však úroveň komfortu • nejvíce HUZ najdeme v Jihočeském kraji (1 178), dále v krajích Královéhradeckém (1 078), Libereckém (889), Jihomoravském (858) a v Praze (816) • nejvíce lůžek je v penzionech (3 624) a tříhvězdičkových hotelech (1 898); nej-větší nárůst kapacity sledujeme u čtyřhvězdičkových hotelů (od r. 2012 o 37 %) příjezdový cr • cizinců přijelo loni do Česka přes 10,6 mil., o 550 tis. více než v r. 2017 • nejvíce turistů do Česka přijíždí každoročně z Německa (cca 2 mil.), Slovenska (735 tis.) a Polska (620 tis.), na 4. místo se dostali turisté z Číny (620 tis.) » turisté z Asie tvoří nejdynamičtěji rostoucí klientelu, Číňanů v r. 2018 přijelo o 27 % než o rok dřív; roli hrají letecké linky mezi Prahou a Pekingem či Šanghají Mezi Faktory, které ovlivňují návštěvnost Česka, patří kromě množství historických památek i bezpečnost země a dobrá dopravní dostupnost. * úbytek ruských hostů v posledních letech souvisí se sankcemi a horšící se ekonomickou situací Rusů » ekonomicky se daří zemím Visegrádské čtyřky a do značné míry i Německu, což dokládá rostoucí počet turistů z těchto zemí; silnou pozici stále drží i tradiční západní trhy (Američané, Britové, Italové, Nizozemci) • z navštěvovaných regionů má dominantní postavení Praha, do níž v r. 2018 přicestovalo 6,7 mil. zahr. turistů (63 % všech příjezdů), na 2. místě se s odstupem umístil Jihomoravský kraj (685 tis. osob) následován krajem Karlovarským (684 tis.) a Jihočeským (644 tis.) • turisté ubytovaní v Praze často navštíví místa v regionech pouze v rámci jednodenního výletu, mezi hlavní cíle patří památky UNESCO a lázeňská města » v celoevropském měřítku je Praha v návštěvnosti na 4. místě, před ní jsou pouze Londýn (cca 10 mil.), Paříž (8,8 mil.) a s těsným náskokem Amsterdam (6,7 mil.) » počet turistů nebude a ani nemůže růst stále stejným tempem, v některých oblastech se v sezóně blíží svému limitu -Český Krumlov, Telč, Praha (Staré Město, Malá Strana), Adršpašské skály, České Švýcarsko, Krkonoše • hlavní snahou je propagovat i ostatní méně známá a exponovaná místa domácí cr • většina Čechů cestuje po tuzemsku, 81 % cest Češi uskuteční doma; roli hraje zvyšující se životní úroveň, bezpečnostní situace, nižší cena, i rostoucí kvalita služeb • zájem o dovolenou v Česku roste, v r. 2014 přijelo do HUZ 7,5 mil. Čechů, vr.2018již 10,6 mil. » Češi nejvíce využívají ubytování v Jihomoravském kraji (1,35 mil. osob), až poté v Praze (1,2 mil.) a Jihočeském kraji (1,1 mil.), na 4. místě je dlouhodobě kraj Královéhradecký (1 mil.) • průměrná délka pobytu přesahuje 4 dny a dlouhodobě se snižuje, rostou však průměrné výdaje, což je dáno rostoucími cenami i kupní silou Čechů a ochotou připlatit si za kvalitnější služby výjezdový cr • dlouhodobě roste počet cest českých turistů do zahraničí, v r. 2018 počet Čechů na zahraniční dovolené (min. 4 noclehy) poprvé přesáhl 5 mil., Češi tráví na zahraniční dovolené nejčastěji týden • Češi dlouhodobě nejvíce navštěvují Chorvatsko (813 000), žebříčku vévodí posledních 20 let, výjimkou byl r. 2015, kdy ho předčilo Slovensko; to se loni posunulo ze 3. místa na 2. (724 000), do Itálie vyrazilo 607 000 Čechů, do Řecka 472 tis. a do afrických zemí 368 tis. ■» první místa žebříčku zabírají země, kam Češi jezdí autem; převládá individuální organizace dovolených druhé bydlení • specifický fenomén v Česku představuje druhé bydlení (DB), v Česku patří ve srovnání sjinými zeměmi Evropy k nejvý-znamnějším formám CR; k masovému rozšíření došlo ve 2. pol. 20. stol. • mezi objekty druhého bydlení (ODB) se řadí především chaty a chalupy; v současné době existuje v Česku necelých 500 tis. těchto objektů, což představuje asi 20 % veškerého domovního fondu; tyto objekty využívá asi 25 % obyvatel Česka; poptávka i cena stále stoupá • v zázemí větších měst a v oblastech letní rekreace u vody (okolí Berounky, Sázavy či Vltavy) převažuje chatařeni, chalupaření je typické pro horské oblasti (např. Krkonoše, Jizerské hory, Šumava, Orlické hory) rirtps://v/w\s.czsn.cz https://ec.europa.cu/eurostai hnps://czechtourismx* Cestovní ruch v Česku Hlavní oblasti cestovního ruchu a rekreace Státy, ze kterých přijíždí nejvíce turistů a jejich počet (za rok 2018) Německo i. Slovensko l Polsko 4. Citu 6 Rusko 2 033 065 734 910 620 414 619 877 555 736 545 406 Spojene království 49b 8G7 Jlínl Korea 416 743 Halle 409 903 Rakousko 299 162 Státy, do kterých odjíždí nejvíce českých turistů a jejich počet (za rok 2018) 813 000 724 000 607 000 472 000 328 000 26S0OO 211 000 167 000 164 000 Chorvatsko Slovensko Itálie Řecko Rakousko Egypt Španělsko Bulharsko Maďarsko Počet českých a zahraničních turistů (v tisících) za rok ZOIS 10O 120 200 1000 Zóroj dat.- Terra, Stolní atlas aneíniho Česka. Počet lůžek v hromadných ubytovacích zařízeních Nejnavštěvovanější lokality cestovního ruchu v česku (počet návštěvníků v roce 2017 ' Pražský hrad Lanová dráha na Petřin i Zoologická zahrada Praha ■ AquaPalace Praha Aqualand Moravia b Petřínská rozhledna 7. Starý hřbitov (Pinkasova synagoga) Zoologická zahrada Zlin (Lesná) ' Zoologická zahrada Dvůr Králově 10 Zoologická zahrada Ostrava ' Klausová synagoga 1 Statni hrad a zámek Česky Krumlov Španělská synagoga M Zoologická zahrada Plzeři 15. Statni zámek Lednice - NKP 675.0 630.3 518.4 507.0 471.1 463.5 461,9 452.8 histoncké mesto mezinárodního a národního významu historické město nadre^ionálniho významu horské rekreační středisko (letní či zimní) rekreační středisko u vody přírodní zajímavost lázeňské středisko jiné turistické středisko příměstské rekreační zázemí Nejnavštěvovanější přirodni památky . tis. i 277,0 259,5 233,0 205,7 2. Zámek a arboretum Průhonice 3. Pravčická brána 4. Punkevni jeskyně a Macocha 5. Tfl prameny. Sranov . Lanová dráha na Petřin 2. IQLANDIA science center 3. Národní technická muzeum 4. SKODA muzeum v Mladé Boleslavi i. Techmanla Science Center ! 066.0 421.2 vhodné pro kopírování ^ možno psát přímo do textu O V,CE ve slovníku pojmů GEOPOLITICKÉ POSTAVENÍ ČESKA historický vývoj ■» území dnešního Česka svou polohou v centrální Evropějiž z principu nemohlo nikdy ležet na periferii či stranou zájmu velkých mocností » prostor obývaný Kelty a následné Ger-mány byl na začátku prvního tisíciletí v kontaktu také s římskou říší; naleziště římských krátkodobých vojenských táborů na území Moravy (Mušov, Přibice ad.) dokazují, že šlo o kontakty nejen obchodní » důležitým mezníkem byl rok 1212, kdy římský král Fridrich 11. vydal Přemyslu Otakaru I. soubor tří listin známých jako Zlatá bula sicilská; ta garantovala vnitřní nezávislost českého státu a nabízela českým králům nové možnosti aktivní zahraniční politiky V roce 1526 nastoupili na český trůn Habsburkové, a české země se tak staly na dalších téměř 4DD let součástí personální unie s Rakouskem, Uhrami a dalšími zeměmi, čímž se dostaly do postavení provincie. * spory s Němci a Rakušany o sebeur-čení českého národa provázely české dějiny až do vzniku samostatného moderního státu v roce 1918 » přijetím Mnichovské dohody z 29. 9. 1938 bylo Československo nuceno k odstoupení Sudet, následně byl ze zbytku českého území vytvořen Protektorát Čechy a Morava pod německou okupační správou » důsledky 2. světové války poté uvrhly obnovené Československo na dalších 40 let do područí Sovětského svazu; socialistické hospodářství vedlo k deformaci hospodářství a k poklesu životní úrovně, totalitní politický systém vedl k deformaci společenského a osobního života • při pokusu o nastolení politických reforem v roce 1968 vnikla na území ČSSR vojska zemí Varšavské smlouvy » v roce 1989 došlo k dalšímu pokusu o svržení komunistického režimu, kterému oslabený Sovětský svaz nedokázal vojensky zabránit, a proto nenásilný průběh demonstrací získal označení „sametová revoluce" integrace v historii • jeden z prvních širších integračních pokusů o spojenectví panovníků v Evropě podnikl v 15. stol. Jiří z Poděbrad; spojenectví namířené oficiálně proti turecké expanzi mělo za cíl také omezit moc papeže; pokus skončil neúspěchem Čeští státníci se snažili zajistit suverenitu státu upevněním jeho vlastní pozice a spojenectvím s dalšími útvary. » integrační snahy českých státníků nabyly na významu při vzniku československa po první světové válce, kdy bylo nutné pomocí spojeneckých smluv zajistit bezpečnost a stálost nově vznikajícího státu » Malá dohoda (1921-1939) byla vo-jensko-politickým spojenectvím Československa, Jugoslávie (do roku 1929 Království Srbů, Chorvatů a Slovinců) a Rumunska pod patronací Francie * smyslem spolupráce bylo udržení nového politického uspořádání v Evropě dle Pařížské konference a zabránění snahám Integrace v Evropě v race 19E0 a 2D19 SPOLUPRÁCE V EVROPĚ V ROCE 1960 BH RVHP ■■ EHS, ESUO, EURO ATOM ■■ ESVO(EFTA) S NATO H Rada Evropy 5! Varšavská smlouva s~— průběh železné opony Vysvětlivky: EU= Evropská unie EHS « Evropské hospodářské společenst ESUO - Evropské sdruženi uhli a oceli EUROATOM = Evropské společenství pro ESVO (EFTA) • Evropské i MÁTO - Severoatlantická aliance sn5 ■ Společenství nezávislých států RVHP ■ Rada vzájemné hospodářské pomoci SPOLUPRÁCE V EVROPĚ V ROCE 2019 o obnovu habsburské monarchie či vlivu expanzivního Německa a komunistických hnutí Sovětského Ruska m ve 30. letech však kvůli sílícímu vlivu nacistického Německa i Itálie a odklonu Francie od politiky kolektivní bezpečnosti postupně docházelo k oslabování uskupení a k postupné dezintegraci • k faktickému rozpadu Malé dohody došlo při Mnichovské konferenci (1938), oficiálně pak v lednu 1939 vypovězením spojeneckých závazků ze strany Jugoslávie a Rumunska » Rada vzájemné hospodářské pomoci (1949-1991) sdružovala v době studené války státy socialistického bloku, mezi zakládající členy patřilo i Československo ■» cílem organizace mělo být plánování a urychlení ekonomického a technického pokroku; direktivní přístup a ignorace přirozených ekonomických jevů však nevedly k efektivnímu výsledku a jednalo se o mocenský nástroj SSSR k centrálnímu ovládání ekonomik členských států ■» v Československu, patřícímu před druhou světovou válkou hospodářsky k nej- vyspělejším státům světa, došlo během budování socialismu a členství v RVHP ke stagnaci ekonomiky, snížení životní úrovně a k hrozivému zatížení životního prostředí ""» po sérii revolucí v zemích východního bloku na sklonku 80. let 20. stol. se seskupení začalo rozpadat * Varšavská smlouva (1955-1991) byl vojenský pakt evropských zemí východního bloku; její vznik byl přímou reakcí na vstup SRN do NATO a její existence je obecně považována za protipól NATO v době studené války "» oficiálním cílem byla koordinace politiky a vytvoření systému kolektivní bezpečnosti v Evropě, resp. spolupráce ve vojenské oblasti při společné obraně socialismu, suverenity a nezávislosti * jedním z největších aktů vojsk Varšavské smlouvy však bylo paradoxně obsazení území Československa v srpnu 1968 kvůli připravovaným politickým reformám » CEFTA (1992-současnost), Středoevropská zóna volného obchodu, od po- čátku své existence sdružuje evropské země, které nejsou členy EU, ale chystají se jimi být » cílem je vytváření oblasti volného obchodu postupným snížením cel u průmyslových a zemědělských výrobků • Česko bylo členem v letech 1992-2004, vstupem do EU jeho členství automaticky skončilo současnost '» od roku 1993 samostatné Česko dostalo možnost zapojit se opětovné do přirozeného obchodního i politického kontaktu i se zeměmi západní Evropy; může těžit ze své strategické pozice „v srdci" Evropy a zároveň coby nejzápadnější země východního bloku Aktuální bilance zahraničního obchodu za rok 2018 potvrzuje dlouhodobou orientaci na hospodářsky nejsilnějšího souseda, Německo. » ani přes centrální pozici v Evropě nepatří Česko do hlavního evropskéhojá- Jádrové oblasti Evropy Poznámko: ípojonÉ království Jádrové oblasti Evropy ,. — . hranice širší --- jádrové oblasti _ Západoevropský — pentagon Středoevropský pentagon hmm hlavní průmyslové oblasti ■h oblasti hitech ■^■^^ výroby hlavni centra služeb WĚ^m oblast „modrého banánu" MĚggM oblast „zlatého banánu" oblast „nového banánu" Vysvětlivky: Terminem „modrý banán" („banán" podle charakteristického tvarrt územi| se označuji hlavni jádrové oblasti Evropy, které se vyznačuji významnou koncentrací obyvatelstva, finančních prostředků a průmyslu. Rozvojem ekonomických aktivit do dalších oblasti se vedle modrého banánu začal formovat sekundární „zlatý banán". Zdroj dat: Terra. Skalní alias dneíního svéra.zOtv. Doněcky Ly°". Milán. í5r"Uv Toulouse Janov. vhodne pra SS Integrace se zastoupením Česka [ Island j [ Norsko ] ^Lichtenštejnsko] [ Švýcarsko j Belgie I Německo j 1 Portugalsko j Nizozemsko ] 1 Francie ) [ Rakousko ] Lucembursko ] [ Itálie ) [ Španělsko ) Irsko ) [ Řeckt [ Švédsko ) Lstorsko ] I Lotyšsko 1 Finsko Kypr ) Malta Dánsko ] Litva ) I Slovinsko I [ Chorvatsko } | Bulharsko | [ Rumunsko ] I Ukrajina | drového prostoru (tzv. „modrý banán" či tzv. Západoevropský pentagon) • z pohledu EU leží v tzv. semiperiferii a je součástí jednoho z více významných makroregionů druhé úrovně; např. osa Berlín - Praha - Vídeň - Budapešť/Záhřeb tvoří vedlejší evropské jádro rozvoje pojmenovanéjako „nový banán", celkově třetí v rámci jádrových oblastí Evropy; případně území v prostoru Berlín - Praha -Vídeň - Budapešť-Varšava bývá označováno jako tzv. Středoevropský pentagon; spíše než o popis stavu prostorově ekonomické struktur)' Evropy se však jedná spíše o vizi a záměr žádoucího prostorově ekonomického rozvoje v Evropě integrační seskupení » Česko je členem významných globálních seskupení jako OSN, NATO, OECD, WTO, IMF, WB či evropských integrací jako EU, Rada Evropy, OSCE, Evropské celní unie, je součástí Schengenského prostoru, Evropského hospodářského prostoru, členem Visegrádské skupiny a jiných mezinárodních struktur • členství v Evropské unii (EU) od 1. května 2004 má pro Česko stěžejný význam; od pádu „železné opony" byl vstup do evropského společenství nejdůležitěj-ším cílem české zahraniční politiky » EU je oficiálně politická i ekonomická unie, sdružující v současnosti 28 evropských států s 510,3 miliony obyvatel (členství aktuálně ukončuje Spojené království), která má částečně pravomoci mezinárodní organizace, částečně také jednotného státu * pro Česko znamenal vstup do EU otevřenost hranic z hlediska propustnosti zboží, volný pohyb osob díky vstupu do Schengenského prostoru, zdražení některých služeb či naopak zlevnění nepotravinářského zboží nebo také debaty ohledně ztráty (přenesení) národní suverenity či ohledně přínosu dotací z evropských fondů » členem Severoatlantické aliance (NATO) je Česko od 12. března 1999; členství umožňuje zabezpečení obrany státu s využitím systému kolektivní obrany, zároveň Česko přispívá k posílení obranných schopností Aliance vyčleňováním jednotek pozemních či vzdušných sil * v současnosti je předmětem debaty dohoda, podle které se členské země zavázaly vynakládat 2 % HDP na svou obranu, což se zejména u řady států nedaří plnit -Česko i přes zvýšení výdajů na obranu v roce 2017 bylo pátým nejhorším přispě-vovatelem (z 29 zemí) s hodnotou 1,05 % HDP • Československo bylo 24. října 1945 jedním ze zakládajících členů Organizace spojených národů (OSN); po rozdělení federace bylo členství uděleno Česku 19. ledna 1993 "» k vrcholům českého působení patřilo členství v Radě bezpečnosti v letech 1994-1995 a předsednictví Valnému shromáždění v letech 2002-2003; v New Yorku sídlí Stálá mise České republiky při OSN ■» členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se Česko stalo 21. prosince 1995; jde o mezivládní organizaci ekonomicky rozvinutých zemí, které přijaly principy demokracie a tržní Světový index míru Dílčí ukazatele indexu míru za Česko Pořadí Stát Skóre / Vnímání kriminality 1. Island 1,071 / Civilní bezpečnostní sily 2. Nový Zéland 1,221 / Vraždy 3. Portugalsko 1,274 4. Rakousko 1,291 / Uvězněni 5. 6- Dánsko Kanada 1,316 1,327 / Dostupnost zbrani 7. Singapur 1,347 / Intenzita vnitrních konfliktů 8. Slovinsko 1,355 / Násilné demonstrace 9. 10, Japonsko Česko 1,369 1,375 m ' Násilná kriminalita 11. Švýcarsko 1,383 \ Politická nestabilita \ Politický teror 154. Rusko 3,093 \ Dovoz zbrani 155. Dem. Konso 3,218 \ Vliv terorismu 155. 157. libye Středoafrická řep. 3,285 3,296 \ Výdaje na zbrojeni 158. Somálsko 3,300 \ Velikost armády 159. Irák 3,369 \ Jaderné a těžké zbraně 160. Jemen 3.472 161. Jižní Súdán 3,526 \ Vývoz zbraní 162. Syne 3,566 \ Přesun obyvatel 163. Afghánistán 3,574 \ Vztahy se sousedními zeměmi Hodnoceno na škále 1 až 5 \ Zahraniční konflikty Poznámka: Index bere v potaz stav lidských práv, úroveň korupce, svobodu v přístupu k informacím, míru kriminality, politickou stabilitu, počet násilných demonstraci nebo například rizika spojená s terorismem. Udává tak rizikovost či bezpečnost zemí. ekonomiky; koordinuje ekonomickou a so-ciálně-politickou spolupráci členských zemí Visegrádská skupina (případné Visegrádská čtyřka nebo V4) je aliance čtyř států střední Evropy - Česka, Slovenska, Polska a Maďarska; vznikla v roce 1991 z důvodu spolupráce tří středoevropských zemí (po rozdělení ČSFR čtyř) na jejich cestě k evropské integraci konflikty a zahraniční mise • na území Česka bylo posledním vážným konfliktem vniknutí vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 '» v současnosti patří Česko dle Světového indexu míru (jenž zkoumá úroveň bezpečnosti ve společnosti, rozsah domá- Zahraniční míse Armády ČR BÝVALÁ JUGOSLÁVIE UNPROFOR (bývalá Jugoslávie) 1991-1995; účast: 2 250 vojáků UKCRO (Chorvatsko - Krajina) 1995- 1996; účast: 750 vojáků UNTAES (Cmvatsko - Východní Slavonie) 1996- 1998; účast: 100 vojáků IFOR, SFOR, SFOR II. (Bosna o Hercegovina, Chorvatsko/ 1996-2001; účast: 6 300 vojáků KFOR (Kosovo) 1999-7002; účast: 980 vojáků ESSENTIAL HARVEST (TFH| i Makedonie) 2001; účast: 120 vojáků SFOR (Bosno a Hercegovino) 2002-2004; účast: 12 vojáků KFOR (Kosova) od 2002; účast: 2 400 vojáků COMCORDIA /Makedonie) 2003; účast: 2 vojáci KFOR (Kosovu) od 2004; účast: 1 438 vojáků JOINT ENTERPRISE [KFOR) !Koso'/o) od 2006, účast: $00 vojáků EU ALTHEA (EUFOR) fflasno a Hercegovino) od 2006, účast: 2 vojáci cích a mezinárodních konfliktů a míru militarizace) mezi lOnejbezpečnějšíchči nejmírumilovnějších zemí světa "+ hlavním posláním české armádyje tak účast v zahraničních misích na základě smluvních závazků k mezinárodním organizacím, jichž je Česko členem (OSN, NATO, EU či OBSE), případné na bázi bilaterálních dohod «* první zahraniční misi od druhé světové války, byla účast v operaci Pouštní bouře v Perském zálivu (1990-1991), které se zúčastnilo 200 československých vojáků z protichemické jednotky největší počty vojáků byly vysílány na balkánské zahraniční mise; například v Bosně a Hercegovině a v Chorvatsku působilo v letech 1996-2001 na 6 300 vojáků, v Kosovu více než 3 000 Aktuálně se příslušníci Armády ČR účastní zahraničních misí např. v Afghánistánu, Kosovu, Bosně a Hercegovině, Somálsku, Mali, Iráku, Egyptě či Izraeli. "» během nasazení v zahraničních misích zahynulo celkem 29 vojáků, 12 z nich mezi lety 1994-2002 na Balkáně, 14 z nich mezi lety 2007-2018 v Afghánistánu Zdroje dat h ttps: /'/vww.05 n. cz h ttp://v. w.mise.army.cz http://visionofhumaniry.org h ttps.7/cs .wik i ped ia. org IRÁK UNGCI 1999 2003, účast: 320 vojáků IZ SFOR (Basra) 2003; účast: 526 vojáků IZ SFOR (Sboibah) 2003-2006; účast; 1 273 vojáku NMT-I 2006-2009; účast: 100 vojáků INHERENT RESOLVE (LPT) od 2016; účast: 51 vojáků Polni chirurgický tým (PCHT] 2016, účast: 17 vojáků AFGHÁNISTÁN ISAF 2002-2003; účast: 269 vojáků ISAF 2003; účast: 11 vojáků ISAF EOD od 20O4; Účast: 250 vojáků ENDURING FREEDOM od 2004; účast: 120 vojáků RESOLUTE-SUPPORT (ISAF) (Afghánistán) od 2D06; účast: 700 vojáků ENDURING FREEDOM 2009; účast: 100 vojáků ISAF 2013; účast: 400 vojáků POUŠTNÍ BOUŘE 1990 1991; účast: 200 vojáků ENDURING FREEDOM 2002-2003; účast: 612 vojáků >*tv 4 E Zdrojt dat: Teira, časopis Dneinl Svět, rotnlk 2017/20,8, http:/i www.urrrry.c2 BALTIC AIR POLICING (Litva) 2009, 2012-2013; účast: 75 voj. NAV FOR ATA LAN TA (Spoj. král.) od 2010; účast: 1 vojáci EU NAV FOR MED /Itálie) od 2013; účast: 1 vojáci ASICIPPN ,r i, 2014-2016; účast: 66 vojáků ENHANCED FORWARD PRESENCE leFP) (Litva a Lotyfako] 2018. účast: 290 vojáků IL (Uberte) 2006; účast: i vojáci UNMEE (Etiopiet I0O6; účast- 2 vojád MONUC (Dem. republika Konso) 2006; účast: 3 vojáci EUFOR TCHAD/ftCA (Čad) 2007 2009: účast: 2 vojáci EUTM-M (Mam od 2012; účast: 41 vojáků JN MINUSMA (Mali) od 2016; účast: 26 vojáků AFOR (Albánie, Turecka) 1999; účast; 100 vojáků WINTER RACE (Pákistán) 2005-2006; účast: 29 vojáků UNOMIG (Gruzie) 2006; účast; 5 vojáků MFO (tsvptl 2009-2016; účast: 18 vojáků ACTIVE FENCE (Turecko) 2015,i Počet vojáků na mísit měnil, uvedeny jsou nejvyšši počty vojáků na dan* misi v jednom roce. 4d DNEŠNÍ svét rj^} vhodné pro kopírování ^ možno psát přímo do textu Q vice vc slovníku pojmů "^Jj vhodné pro SŠ DNEŠNÍ svět 41 SOCIÁLNI A EKONOMICKÉ DŮSLEDKY STARNUTÍ ČESKÉ POPULACE ^ □ l_ SUCHO V ČESKU 3 íEl E3 V současné době je důchodový věk mužů necelých 63 let a žen se dvěma dětmi necelých 60 let. V kolika letech však půjdou do důchodu letos narozené děti? Podle současné legislativy by to mělo být v 65 letech, jenže podle legislativy platné v roce 2017 to mohlo být klidně v 73 letech. Důchodový věk sice v r. 2018 dostal strop, pokud ale politici dají na doporučení de-mografů, dlouho nevydrží. Češi mají podle dnešních pravidel, podle nichž je věk odchodu do důchodu počítán, trávit v důchodu čtvrtinu života. Vychází se z předpokládaného věku dožití při vstupu do důchodu. S tím, jak tento věk dál velmi pravděpodobně poroste, by příští vlády měly reagovat i na zmíněné demografické studie a zvyšovat věk odchodu do důchodu. „Zpráva o důchodovém systému v příštím roce pravděpodobně naznačí, že důchodový věk pro dosažení cíle, tedy v průměru jedné čtvrtiny života v důchodu, by měl být u generace narozené v roce 1994 stanoven na úrovni 68,6 roku", přiznává ministerstvo práce a sociálních věcí. Třeba v roce 2040 jen kvůli samotnému zastropování vzroste počet důchodců přibližně o 200 tisíc. A stejně se sníží počet plátců pojistného. Důchodový účet a státní rozpočet i bez zastropování budou pod tlakem stárnutí české populace. Věk odchndu do důchodu Vývoj věkové struktury populace Dánsko I Itálie I Slovensko I Norsko I Austrálie I Švýcarsko I Španělsko I Polsko I Mexiko I Korea I Německo I Česko I Kanada I Belgie I Rakousko P Francie I Řecko I Turecko P Slovinsko P ma 10 20 30 40 50 60 60 70 let £ EU věk odchodu do důchodu dřívější věk odchodu do důchodu žen ^ VÝVOJ VEKOVE STRUKTURY POPULACE A JEJI PREDIKCE 2001 2010 2020 2030 2040 2050 0-14 ■ 15-64 Zdroj dat: https://v V měnících se pravidlech však vidí velký problém ekonom Jiří Šatava: „Nekončící změny v nastavení důchodového věku snižují důvěru ve stabilitu podmínek nároku na důchod nebo jeho výši. Logickým důsledkem bude to, že se občané dlouhodobé na důchod nebudou připravovat, protože nevědí, co mohou očekávat. Bohužel v r. 2018 k tomu vláda za-stropováním důchodového věku přispěla a nutí některou z budoucích vlád k prolomení 651etého stropu důchodového věku." V současné době tvoří osoby s nárokem na starobní důchod cca pětinu všech obyvatel. Tento podíl se bude i pres zvyšující se věk odchodu do důchodu postupně zvyšovat a v polovině století bude tvořit skoro 30 %. Do roku 2050 se sníží podíl osob v produktivním věku ze současných 65 % na 56 %. Ekonomické důsledky stárnutí populace se ale projevují i v oblasti financování zdravotní péče. Je pochopitelné, že lidé ve vyšším věku potřebuji zdravotní péči častěji a ve větším rozsahu než lidé mladší. Velmi zjednodušeně lze konstatovat, že čím starší člověk, tím větší výdaje pro státní rozpočet. Růst podílu seniorů přináší růst nákladů na sociální zabezpečení a zdravotní péči, nedostatek pracovních sil na trhu práce a financování důchodového systému. Tento proces už probíhá: stále se zmenšující část populace vykonává ekonomickou činnost, z níž odvádí daně, dávky zdravotního a sociálního pojištění apod., které jsou potřebné k zajištění důchodů a sociální a lékařské péče starším lidem. Staří lidé samozřejmé představují finanční zátěž i z hlediska rodinného rozpočtu. Navíc, pokud senioři vyžadují péči, kterou nemohou příbuzní poskytnout, je třeba umístit staré lidi do domova důchodců. Velkým problémem do budoucna tak bude dostatek kapacit v těchto zařízeních. V domovech důchodců je v celorepublikovém průměru 28 lůžek na 1 000 obyvatel nad 65 let. Jiří Horečky, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb, však tvrdí, že „je v Česku v domovech pro seniory lůžek dostatek, nejsou ale optimálně rozmístěna ajsou využívána lidmi, kteří v domově důchodců ještě být nemusejí". https://wtvw.iriO.cz http://www.demografie.lnfo https://www.mcsec.cz Vrámci probíhající změny klimatu, která se dle odborníků děje zejména kvůli antropo-genním vlivům, začíná docházet ke zvyšování četnosti a intenzity extrémníchjevů s ničivými důsledky, jako jsou vysoké teploty, sucha, přívalové deště, povodně či cyklony. V oblasti mírného pásma s kontinentálním klimatem, tedy i v rámci Česka, lze již v posledních letech pozorovat snížení četnosti chladných dní a nocí, a naopak zvýšení počtu horkých dní a nocí a obecně vyšší teploty a sušší podmínky. Oteplování může mít do budoucna za následek snížení biologické rozmanitosti, ústup stávajících ekosystémů, snížení kvality pitné vody či snížení celkových zásob podzemních vod. Sucho je poměrně relativní pojem, jehož vnímání se liší v různých oblastech podle zavedených zvyklostí. Co je považováno za sucho v oblastech tropických deštných lesů (týden bez deště), nemůže být považováno za sucho v pouštních oblastech, kde roční srážky čítají méně než 180 mm. V obecnějším slova smyslu dochází k suchu při nedostatku srážek v delším časovém období (v Česku v řádu týdnů až měsíců), což vede k nedostatku vody v krajině, tudíž i pro lidské potřeby. Sucho v Česku v létě 2013 současné sucho Nejvýznamnější sucho v zaznamenané historii Česka, doprovázené navíc významné vyššími teplotami než během historických suchých období, se odehrává nyní - od roku 2014 až do současnosti. „Zatímco v historii zaznamenaná sucha byla maximálně tříletá, v současnosti se jedná již o šestý rok v řadě," uvedl ředitel Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ)MarkRieder. Míru sucha na území Česka zjišťuje integrovaný systém Monitor sucha na portálu lntersucho.cz pomocí dat ČHMÚ. Ke sledování intenzity sucha využívá vedle označení oblastí „bez rizika sucha" šestistupňovou škálu, kde první stupeň znamená „sníženou úroveň půdní vláhy", zatímco nejvyšší šestý pak „extrémní sucho". Zatím nejvyššího stavu dosáhlo sucho v Česku na začátku července roku 2019, kdy „extrémní sucho" zasáhlo přesně polovinu území, zatímco podíl území „bez rizika sucha" či pouze se „sníženou úrovní půdní vláhy" byl jen v řádu jednotek procent. Podle odborníků je třeba podporovat zadržování vody v krajině a zároveň také vytvářet rezervy pro zásobování pitnou vodou. špatné hospodaření s půdou Problém je rovněž například v dlouhodobě špatném zemědělském využívání půdy. Za Poznámka: Mapa udává podíl dni v období červen srpen 20! 9. ve kterých byl nedostatek vláhy (relativní nasycení půdy pod 50 % v půdním profilu 0-100 cm}. Zdroj dat: rtrtp5.7/www.inřersucno.c; typy sucha v česku: Meteorologické - menší počet srážek, než je v daném období normální. Zemědělské - sucho v půdě, plodiny nemají dostatek vláhy. Hydrologické - citelné snížení hladin vodních toků. Sociálné-ekonomické - nedostatek pitné vody pro obyvatele či užitkové vody pro průmysl; obecně významný dopad na kvalitu života. socialismu docházelo ke slučování pozemků do velkých ploch, k rozorávaní mezí a likvidaci mnoha krajinných prvků. A náprava jde i po 30 letech od opuštění centrálně plánované ekonomiky velmi pomalu. Na naprosté většině zemědělské půdy totiž v Česku hospodaří velké podniky, které ji mají v nájmu, a vytvářejí mohutné produkční plochy monokultur neschopné čelit současným extrémním výkyvům počasí. Kvůli narůstající bouřkové činnosti bude na takových plochách docházet nejen k nezadržení vody v krajině, ale navíc i k odplavení úrodné svrchní části půdy, a půda tak bude dál degradovat. „V naší krajině se nehospodaří dobře. Všichni jsme doufali, že po listopadu 1989 se toho ujmou vlastníci půdy, kteří by hospodařili odpovědně. To se bohužel nestalo, a to z jednoduchého důvodu: vlastníci i vesnické elity byli definitivně rozprášeni komunistickým režimem a už není cesty zpět. Osvícených zemědělců je zanedbatelné procento. 1 když někdo na vesnici udělá něco prokazatelně dobrého, setkává se pak s obrovskou opozicí," uvádí k problematice ekolog, geochemik a bývalý politik Bedřich Moldan s tím, že návrat k přirozenému systému hospodaření, který se utvářel po staletí, je možný v případě, že se nastavená pravidla začnou dodržovat, což se nyní neděje. Zdroje dui https://www.asz.cz https://www.intersucho.cz https://ct24.ceskatelevize.cz https://www.khma ticliazmena.cz 42 dnešní svít [jj^l vhodné pro kopírování možno psát přímo Í^^Jj vhodné proSsB dnešní SVĚT 43 4 ČESKO V EVROPĚ I. B -VYUŽITI VE VÝUCE ČESKO V EVROPĚ II. V POLOHA ♦ Zdůvodněte přezdívky naši země: Srdce Evropy -Křižovatka cest Střecha Evropy ♦ Naše země je zemi vnitrozemskou. Podivejte se na mapu Evropy a najděte další evropské vnitrozemské země. ♦ Zhodnoťte výhody a nevýhody, které plynou z naši vnitrozemské polohy. + + + ♦ Na mapě podle měřitka změřte nejkratši přímou vzdálenost sídla vaší školy od Baltského a Jaderského moře. Které moře je blíže? Jadran: VELIKOST ♦ Porovnejte Česko se sousedními zeměmi. Porovnejte rozlohy států. Rozlohu Česka (78 900 km2) znázorněte jako čtverec o hraně 1 cm, ostatní státy zobrazíte poměrnou velikostí čtverce. (Slovensko - 48 800 km2, Rakousko - 83 900 km2, Polsko - 312 700 km2, Německo - 357 000 km2). POZOR. Nezapomeňte, že pracujete s plochou, tedy kilometry čtverečními! Jako základnu čtverců použijte předtištěnou přímku. Porovnejte u těchto zemí počet obyvatel prostřednictvím sloupcového grafu. Jako osu x použijte předtištěnou přímku níže. Na okraji sestrojte osu y ve vhodném měřítku. Pokud k vyznačení sloupců použijete pastelku světlé barvy, nebude vadit, že přesáhnete do předchozího úkolu. Sloupce reprezentující jednotlivé země narýsujte ve stejném pořadí jako čtverce v předchozím úkolu. HISTORIE A CIVILIZAČNÍ ZAKOTVENÍ ♦ Porovnejte Česko se sousedními zeměmi. Nyni sestrojte Časovou přímku reprezentující 20. století. Ideální měřítko by mělo být 1 cm = 5 let. Na časové přímce vyznačte nej významnější roky naší historie. Výraznou (např. červenou) barvou označte úseky, které budou reprezentovat obdobi, kdy naše země byla pod vlivem či přímou správou mocností (ať už Rakousko-uherské monarchie, nacistického Německa, nebo Sovětského svazu). Připravte si podklady pro časovou osu - ideálně, aby byla dlouhá 20 cm, resp. ji rozdělte na 20 dílků. ^ Kolik let z dvacátého století byla naše země svobodná? + Velikost a z ni vyplývající síla naší země a poloha ve sféře vlivu různých mocností nás dovedla k rozhodnuti mít pevné zakotvení v silné vojenské alianci. Jak se jmenuje, která země je jejím největším a nejsilnějšim členem, odkdy je naše země jejím členem, a jaké jiné možnosti ohledně naši obrany máme, pokud bychom členem této aliance nebyli? název: jiné možnosti: největši člen: rok vstupu: A B Celkem 8 046 020 100,0 Itálie 332 807 4,1 španělsko Německo 2 365 437 29,4 Spojené království 309 712 3,8 USA Polsko 547 819 6,8 Rakousko 306 228 3.8 Belgie Čína 531 853 6,6 Nizozemsko 250 485 3.1 Rumunsko Slovensko 507 479 6,3 Maďarsko 216 673 2,7 Korejská rep. Francie 335 577 4,2 Rusko 198 454 2,5 Švédsko ORIENTACE NASI EKONOMIKY Tabulka: hlavni lahraničné-obchadní partneři r. 2017 (1. - 17. místo), zdroj: czso.cz b a b 189 256 2,4 180 914 2,2 157 448 2,0 109 984 1,4 109 433 1,4 97 470 1,2 ♦ Pokuste se podle názvu tabulky rozhodnout, co reprezentuji oba číselné údaje u každé země. A B ♦ Jak velké jsou naše obchodní vazby se sousedními zeměmi vyjádřené procentuálně? Vyjádřete celou větou. ♦ Podle tabulky je zřetelné, že naše obchodni vazby na země EU jsou pro naše hospodářství nezanedbatelné. Hlavním důvodem pro velkou výměnu zboží s těmito zeměmi nemusí být pouze jejich geografická blízkost. O jaké výhodě, která plyne z našeho Členství v EU, je zde zmínka? ♦ Některé politické (dokonce parlamentní) strany maji v programu vystoupeni z EU. Jaký argument byste mohti z údajů v tabulce použit, kdybyste jejich voličům chtěli vysvětlit nevýhodnost tohoto kroku pro naši zemi? PUPEČNÍ ŠŇŮRY VÝVOZU A DOVOZU ♦ Naše poloha, velikost a otevřenost našeho hospodářství vede k nutnosti mít dobré dopravní propojeni s okolními zeměmi. Na mapě je současná dálnični síť v Česku. V okolí Česka vyznačte města v sousedních zemích, s nimiž je plánované nebo již hotové propojeni (Drážďany, Mnichov, Linz, Vídeň, Bratislava, Žilina, Katovice, Wroclaw). ♦ Vyznačte červeně úseky dálnic, které je potřeba na našem území ke spojení s těmito metropolemi dokončit. Závěrem ve formě souvislého textu (v rozsahu min 5 řádků) zhodnoťte postavení Česka v Evropě, přičemž využijte ziskaných informaci. 44 dnesni svet D TERRA-KLUB JACÍ JSME A JAK SE LIŠÍME? I. / JACÍ JSME A JAK SE LIŠÍME? II. Jaká je naše země? A jakými způsoby ji lze porovnat s jinými státy Evropy? Rozdělte se do dvojic nebo skupin podle pokynu vyučujícího. Každá skupina si vybere jednu z evropských zemí s výjimkou Česka. Vezměte si arch papíru, který nadepiste jménem zvolené země. Zbytek papíru rozdělte do tří sloupců označených podle vzoru: VLASTNOSTI SPOLEČNÉ S ČESKEM VLASTNOSTI ODLIŠNÉ OD ČESKA ??? ^ Do jednotlivých sloupců zaznamenejte jakékoliv charakteristiky, o kterých víte, že je naše země s vybranou zemí sdílí, nebo čím se naopak obě země liší. Pokud si nejste jistí nebo nevíte, využijte třetí sloupek. 3 Využijte internetové stránky CIA World Factbook: https://wvw/.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/al.html 4y Na základě vámi vybraných ukazatelů zvolenou zemi porovnejte s Českem. Vyberte kritéria, podle kterých je vhodné tuto zemi s Českem porovnat. Vybírejte kritéria, která vystihnou rozdíly co nejvýstižněji. Můžete vycházet ze znalostí a informací, které jste si vypsali na papír. Stejně tak můžete upřesnit informace, které jste v úvodu vypsali do třetího sloupce s otazníky. £ Do sešitu nebo na počítači vytvořte sloupky s údaji. Země porovnáte podle nejméně 10 smysluplných kritérií. Kritéria by se měla týkat ' různých oblasti (přírodních podmínek, obyvatelstva, hospodářství, energetiky, dopravy, obrany atd.). Buďte připraveni obhájit svůj výběr kritérií. f Pozor na jednotky a absolútni čísla! Např. porovnání HDP Německa a Česka je zavádějící, protože Německo má přibližně 8x více ^ obyvatel. Je potřeba uvést např. HDP v přepočtu na jednoho obyvatele - to již porovnatelné je. 7 Nakonec barevně označte kritéria, jejichž hodnoty jsou obdobné (např. modře) a naopak velmi rozdílné (např. žlutě). g Připravte si 3 nejzajímavějši kritéria pro spolužáky do testové tipovací soutěže (např. kde je větší podíl rozlohy lesů - v Česku nebo v Chorvatsku?). Po ukončení bádání si můžete zasoutěžit o tým, který je v tipování nejlepší. Jaká je naše země? Na základě čeho ji lze porovnat s jinými státy Evropy? K tématu si zahrajete hru, která může vycházet ze znalosti z prvního dílu této aktivity, nebo informace můžete čerpat napřiklad ze Školniho atlasu dnešního světa. O © © © © © Rozdělte se do dvojic nebo skupin podle pokynu vyučujícího. Hrát proti sobě mohou dvě, maximálně tři skupiny. Každé družstvo by mělo mít k dispozici vhodný atlas. Společně pak sdílíte jednu sadu kartiček se jmény evropských zemi, které rozprostřete na stole tak. aby jména zemí byla skrytá. Na začátku hry si každý tým vylosuje jednu kartičku se jménem evropské země. Protože se země v sadě neopakují, každý tým si vylosuje jinou zemi. Okamžitě po losování spusťte na domluveném zařízení tříminutový časový limit. Co nejrychleji začnete hledat charakteristiky, které jsou společné této zemi i Česku. Během časového limitu každý tým v atlase hledá, co má vylosovaný stát společného s českem. Je potřeba prohledat různé tematické mapy či tabulky a správně formulovat společnou charakteristiku (např. na území obou zemí se hovoří slovanským jazykem, nebo části obou zemí patři do umoří Černého moře). Všechny vyhledané společné charakteristiky si tým zapisuje. Vypsané vlastnosti se musejí týkat různých témat a témata se v daném kole nesmí u jednoho týmu opakovat. Po uplynutí časového limitu každý tým předstupuje se svým výčtem před ostatní. Soupeři (popř. rozhodčí, učitel) musejí posoudit, že prezentované vlastnosti odpovídají skutečnosti. Tým, který měl více (rozhodčím uznaných) společných vlastností, získává bod. Následně může nastat druhé kolo, které opět začíná vylosováním kartičky. Hra končí po určeném počtu kol. Varianty hry: soutěžící skupiny maji jiný počet žáků, hledá se určitý počet společných charakteristik bez časového limitu, nebo družstva hledají společné vlastnosti Česka pouze s jedním státem, který vylosují společné. Albánie Finsko Lotyšsko Norsko Slovinsko Andorra Francie Lucembursko Polsko Spojené království Belgie Chorvatsko Maďarsko Portugalsko Srbsko Bělorusko Irsko Makedonie Rakousko Španělsko Bosna a Hercegovina Island Malta Rumunsko Švédsko Bulharsko Itálie Moldavsko Rusko Švýcarsko Černá Hora Kosovo Monako Řecko Ukrajina Dánsko Lichtenštejnsko Německo San Marino Vatikán Estonsko Litva Nizozemsko Slovensko vhodné pro kopírovaní J ^ možno psát přímo do textu 46 dnešní svet Q více ve slovníku pojmů vhodné pro S$ PŘÍRODNÍ PODMÍNKY ČESKA S ATLASEM I. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY ČESKA S ATLASEM II. Často se o naší zemi mluví za použití označení „česká kotlina". Jak toto označení podle vás vzniklo? * / My se však nebudeme zabývat jen reliéfem Česka, ale dalšími krajinnými sférami. K vypracováni následujících úkolů V použijte ideálně Školni atlas dnešního Česka nebo jiný atlas našeho územi. POVRCH Na stránce zabývající se povrchem zjistíme, že podle výškové členitosti je území Česka rozděleno do čtyř kategorií. 1. Jak se tyto kategorie nazývají a podle jakého klíče se dělí? 2. Ve kterém typu reliéfu se nachází vaše škola? 3. Česko je též podle charakteru reliéfu rozděleno do geomorfologických jednotek různých úrovni. V následující tabulce doplňte jména jednotek, do kterých hierarchicky spadá místo vaší školy. Geomorfologická jednotka Název jednotky provincie subprovincie oblast celek Pozn.: Na geomorfologické mapě na geoportálu INSPIRE můžete najít v okolí svého bydliště. jména hierarchicky nižších jednotek 4 Jaký typ reliéfu převažuje ve vašem okolí? Pokud si nejste jisti, na turistické mapě můžete v libovolném čtverci o straně 4 km vyhledat nadmořskou výšku nejnižšiho a nejvyššího místa a podle toho určit relativní převýšení daného čtverce, a tudíž i typ reliéfu. Jaký charakter převážně má rovina, pahorkatina, vrchovina, nebo horský reliéf? GEOLOGIE Na geologické mapě Česka můžeme podle barev určit stáří hornin, které bychom v dané oblasti našli po odkrytí půdního pokryvu, nebo tam, kde vycházejí na povrch. Velkou část naší zemé pokrývají křidové usazeniny, které se ukládaly na dně teplého moře v době dinosaurů před zhruba 100 miliony lety. V geologické mapě se značí zelenou barvou. Při bližším pohledu je vsak Česká křídová pánev (tak této oblasti dnes říkáme) na mnoha místech přerušená drobnými areály tmavě červené (na některých mapách až fialové) barvy. 5. Pokuste se odpovědět na následující otázky týkající se zmíněných tmavě červených areálů: a) O jaký typ hornin se jedná? b) Jakým způsobem pronikaly přes vrstvy usazených hornin? c) Co mají společného tyto areály z hlediska turistického ruchu? Nápovědou mohou být areály v blízkosti Máchova jezera nebo v ohybu Labe u Pardubic. VODSTVO Dalším přirovnáním, díky kterému můžeme vystihnout naši polohu z hydrologického hlediska, je „střecha Evropy" Vysvětlete toto pojmenováni. 6. Označte následující tvrzení ANO/NE podle toho, zda jsou pravdivá, či nikoliv. a) Hlavní evropské rozvodí v Česku probíhá pouze pohořím Králický Sněžník b) Povodí je území, z něhož vodní tok odvádí povrchovou vodu. c) Povodí Dunaje zároveň patří do povodí Svratky. d) Vltava je levým přítokem Labe. e) Vltava je na soutoku s Labe delší. f) Odra je tokem 1. řádu, Morava je tokem 2. řádu, Berounka 3. řádu. 7. U řádovosti toků zůstaneme. Jakého řádu je tok, který protéká v blízkosti vaší školy? 8. Utvořte schéma tohoto toku podle toho, kudy jeho voda poteče. Posledním tokem bude tok 1. rádu, tedy řeka, která se vlévá do moře. Přiklad toku protékajícího před gymnáziem v Poličce: Bitý potok ^Svratka*Dyje*Morava*Dunaj (Bily potok je tak tokem 5. řádu} PODNEBÍ Na stránce zabývající se povrchem zjistíme, že podle výškové členitosti je území Česka rozděleno do čtyř kategorií. Označte následující tvrzení ANO/NE podle toho, zda jsou pravdivá, či nikoliv. ANO a) Se stoupající nadmořskou výškou klesají průměrné úhrny srážek. □ b) S rostoucí zeměpisnou šířkou (= s rostoucí vzdálenosti od rovníku) klesá průměrná roční teplota. c) Čím menší nadmořská výška, tím nižší průměrné srážkové úhrny. d) Čím více na jih, tím vyšší průměrná roční teplota. e) S rostoucí nadmořskou výškou klesá průměrná roční teplota. f) Pro charakter podnebí je v Česku rozhodující nadmořská výška, nikoliv zeměpisná šířka. 11. Které oblasti Česka jsou nejteplejší? Které nejchladnějŠí? 1 2. Které oblasti Česka mají nejvyšší srážkové úhrny? Které oblasti jsou nejsušší? Proč právě tyto? VEGETACE 1 2. Podle mapy vegetačních stupňů (popřípadě podle nadmořské výšky vaší školy) se pokuste určit, do jakého vegetačního stupně patří vaše okolí. 1 3. Odpovídá skladba dřevin v nejbližšich lesích názvu příslušného vegetačního stupně? Pokud ne, proč tomu tak je? Do přiložené slepé mapy vyznačte místa z otázek 5,6,9,11,12 Závěrem zhodnoťte, jak uvedené přírodní podmínky ovlivňují život obyvatel v Česku i konkrétněji ve vašem okolí. jjj^! vhodné pro kopírování ^ možno psát přímo do textu K|| VLTAVA - STARONOVÁ CESTA 0 ✓ VLTAVA S MAPOU V dokumentu České televize se o naši nejdelší řece možná dozvite informace, \ / o kterých jste ani neměli netušeni. Během sledování se pokuste odpovědět na niže položené otázky. Odkaz na video: https://www.ceskateievize.cz/ivysiiani/ 12084473771-vltava-staronova-cesta Čím byly ve středověku významné řeky? K čemu je v dnešni době můžeme přirovnat? Roku 1366 vydává cisař Karel IV. privilegium, které podporuje lodní dopravu zavedením dvou inovaci. Které to jsou? Čím byl ve druhé polovině 19. století významný Týn nad Vltavou? Ve kterém roce skončilo splavněni Vltavy kvůlli vybudování Slapské přehrady bez plavební komory? 11. 12. 11 11. & Jak dlouho obvykle trvala vorařům plavba z jižních Čech do Prahy? Jaký aspekt délku plavby ovlivňoval především? Co hlavně voraři po proudu Vltavy dopravovali? Jaké povolání má Zdeněk Bergman? Je jeho povolání v dnešní Praze využitelné? Tam, kde se do Vltavy vlévá jedna z nejvýznamnějších českých řek, se nachází ostrov svatého Kiliána. Čím je známý a o jakou řeku se jedná? Aniž by to bylo ve filmu zmíněno, jakou významnou hudební skladbu inspirovaly Svatojánské proudy, resp. celý tok naší nejdelší reky? Proč dnes již nejsou Svatojánské proudy pro lodni plavbu nebezpečné? Jak v dokumentu dopadne test, zda i dnes platí zákony Karla IV. o bezplatné záruce překonání překážky v plavbě? Vypište pro vás nejvýznamnější tři levé a tři pravé přítoky Vltavy a zdůvodněte, proč je považujete za významné: Levé: Čím je výjimečná plavební komora na přehradě Hněvkovice? Proč má film o Vltavě v podtitulu „staronová cesta"? Rozdělte se na dvě skupiny, A a B. Studenti dostanou kopii příslušného boxu s otázkami. Skupina A do otázek v boxu A doplní chybějící slovesa ve správných tvarech. Skupina B doplní do otázek v boxu B podstatná jména ve správných tvarech. V obou případech můžete vybírat z nabídky. Rozdělte se na dvě skupiny, A a B. Studenti dostanou kopii příslušného boxu s otázkami. Skupina A do otázek v boxu A doplní chybějící slovesa ve správných tvarech. Skupina B doplní do otázek v boxu B podstatná jména ve správných tvarech. V obou případech můžete vybírat z nabídky. Rozdělte se do dvojic tak, abyste si mohli navzájem kiást otázky obou skupin. V mapě Vltavy vyznačte významná města, kterými protéká, a pojmenujte přítoky a přehrady. r. Do úmoři jakého moře_Vltava? V jakém pohoří Vltava_? Ve kterém městě_Vltava do Labe? Kterou jadernou elektrárnu_voda z Vltavy? Kolik metrů krychlových_za normálního stavu Vltavou v Praze za sekundu? 15, 150, nebo 1500? Patří_Sázavy zároveň do_Vltavy? Která řeka je na_delši - Vltava nebo Labe? K čemu slouží na řekách_? Jakého maximálního_dosáhla Vltava v Praze při povodních roku 2002? 216, 516, nebo 5160 mVs? V nejvyšších polohách Šumavy vede_, které odděluje povodí Vltavy od povodí jiné významné evropské reky. O kterou řeku se jedná? 1_ vhodné pro kopírování možno psát přímo do textu Q vice ve slovníku pojmů ^5*| vhodné pro 5$ 24. EUROREBUS - CELOSTÁTNÍ FINÁLE V úterý 18. června 2019 se ve Ven covského aule Vysoké školy ekonomické / v Praze konalo \ Celostátní finále \ 24. ročníku vědomost- \ ní soutěže Eurorebus. V něm se utkalo 120 nej- \ úspěšnějších školních tříd z Krajských kol, reprezentova ných 360 účastníky. V nejprestižnější Soutěži škol o putovní Pohár Eurorebus sc z výhry podruhé v historii radovali reprezentanti Gymnázia J. Ressela z Chrudimi. Po dlouhých jedenácti letech tak navá zali na své vítězství z roku 2008. V boji o nejúspěšnější základní školu si prvenství se značným náskokem vybojovala ;. Základní škola Dukelská 1818 ' z Benešova, vyhrála tak putovní Pohár Eurorebus pro nej-"rJ úspěšnější ZŠ. Na Expedici Eurorebus 2019 se podívá nejúspěšnější pedagožka 24.ročníku soutěže Eurorebus z chrudimského gymnázia, která kromě expedice uhrála ještě tablet a certifikát České školní inspekce. Na expedici se může těšit i pedagog z vítězné základní školy a vždy 9 reprezentantů vítězných tříd v každé věkové kategorii, konkrétně sekundy z Gymnázia F. X. Šaldy z Liberce, kvarty A z Gymnázia Česká Lipa a 7. A z Gymnázia P. Bezruce ve Frýdku-Místku. Přehled nejúspéšnějších účastníků Soutěže školnich tříd 24. ročníku soutěže Eurorebus přinášíme v tabulce na konci tohoto textu, kde se dozvíte, kdo vyhrál počítačovou sestavu, LCD monitory a další hodnotné ceny. Více podrobností najdete na portálu www.eurorebus.cz. V týdnu od 23. září startuje kromě Expedice Eurorebus 2019 i nový, již 25. soutěžní ročník. Celá soutěž bude probíhat v podobném formátu jako v minulém ročníku. Opět V rámci Celostátního finále soutěže Eurorebus se nehrálo pouze o prestiž, ale Celostátní finále 24. ročnlkuvfdomosím soutěže Eurorebus proběhlo v prostorách i o značné množství soutěžních cen. Vysoké školy ekonomické v Praze za účasti 400 lidi. sejednotliví soutěžící budou na www.euro-rehus.cz registrovat anonymně. Všichni soutěžící, a tím pádem i jejich třídy, budou shromažďovat body vyplňováním Elektronických kol a Bonusovek. Body získané v kvalifikační fázi budou sloužit pouze pro postup do Krajských kol, o Pohár Eurorebus začnou školy opět soutěžit až ve vyřazo-vací fázi, tedy v Krajských kolech a v Celostátním finále. Podobnějako v případě Soutěže jednotlivců nebude letos spuštěna ani soutěž Eurorebus Junior, která byla v minulosti určena žákům prvního stupně základních škol. Soutěž Eurorebus zůstává, stejně jako v předchozích ročnících, registrována v oficiálním seznamu soutěží MŠMT. zařazena je rovněž do programu Excelence MŠMT. vítězka škola v soutěži Skol o putovní pohár eurorebus Název školy Soutěžní ceny Gymnázium j. Ressela, Chrudim putovní Pohár Eurorebus. počítačová sestava vítězná základni škola v soutěži 0 putovní pohár eurorebus pro nejúspěšnější základní školu Název íkoly Soutěžní ceny Zá klu dni škola Dukelská 1818, Benešov putovní Pohár Eurorebus pro nej úspešnej ši základni Školu, LCD monitor SDUTEl školních trio Kategorie Třída a název školy Soutéiní ceny 1. MÍSTO ZS 01 sekunda, Gymnázium F X. Saldy. Liberce Školní tridy: ueast v Ľxpedici Lurorebus 21) 19. LCD monitory Reprezentanti: deskové hrv ZŠ 02 kvarta A, Gymnázium Česká Lipa SŠ 7. A, Gymnázium P. Bezruce, Frýdek-Místek 2. MIST0 /š III sekunda A, Matiční gymnázium, Ostrava Školní tŕídy: multifunkčni tiskárny, roční predplatné časopisu Dnešni svet Reprezentanti: roční predplatné časopisu National Gcographic, Slcolni atlasv dnešního svčta ZŠ 02 tercie M, Gymnázium Ch. Dopplera, Praha SŠ septima A, Gymnázium M. Kopcrníka, Bílovec 3. MfSTQ ZŠ Dl sekunda B. Gymnázium Olomouc - Hejčín Skolni tŕídy. poukazy na roční licence dle vlastního výberu z online knihovny Dncsni svít Reprezentanti: wpravné knihv od National Geographic ZŠ 02 kvarta. Gymnázium V' Hlavatého, Louny SŠ septima, Gymnázium, Jateční 22, Ústi nad Labem Putovní Pohár Eurorebus nad hlavu zvedli reprezentanti Gymnázia J. Ressela z Chrudimi, kteří tak navázali na svůj triumf z roku 2008. Menil putovní Pohár pro nejúspěšnější základní školu 24. ročníku soutěže Eurorebus náleží Základni Škole Dukelská 18 í 8 z Benešova. Díky štědřejšímu bodovému ohodnoceni testů hraje Ce v Soutěži škol o putovní Poháry soutěže Eurorebus. Sekunda z libereckého Gymnázia E X. Šaldy se raduje z vítězství, z věcných cen i z účasti v letošní Expedici Eurorebus. Ní SVET vhodné pro kopírování ^ možno psát prima do textu Q WE vc slovníku pojmů vhodné pro SS CO NEJVĚTŠÍ POČET ZAPOJENÝCH ŠKOLNÍCH TŘÍD JE ZÁRUKOU ÚSPÉCHU ŠKOLY V SOUTĚŽI EUROREBUS! TEST EUROREBUS ŠKOLNÍ ATLAS DNEŠNÍHO SVĚTA - DRUHÉ VYDÁNÍ Na této stránce najdete ukázky úloh obsažených v soutěžních testech z Krajských kol vědomostní soutěže Eurorebus. Testy se skládají přibližně ze 35 otázek, na jejichž vypracování mají soutěžící časový limit 35 minut. V případě variantních otázek (a, b, c, d) je vždy pouze jedna z nabízených odpovědí správná. Všem účastníkům Soutěže školních tříd v rámci Krajských kol po dobu vyplňování testů půjčujeme Školní atlas dnešního Česka. Při řešení otázek, u kterých je vyobrazen jeho přebal, je studentům doporučeno jej využít. V Eurorebusu naleznete i otázky z přírodních věd, historie, kultury, politiky a všeobecného přehledu. UKÁZKA ÚLOH Z TESTU 1. Scenérie na obrázku je důsledkem: a) vulkanické aktivity b) erozní činnosti c) vrásnění d) posuvu ker podél zlomové linie 2. Ve kterém z následujících dnů se v Česku začíná prodlužovat den a krátit noc? Tedy, že den je delší než den předchozí. a) 20.3. b) 21.6. c) 23.9. d) 21.12. 3. Který z následujících států má vyšší příjmy z cestovního ruchu než Česko? a) Island b) Madarsko c) Švédsko d) Kypr 4. Kterou řeku můžeme vidět na obrázku? a) Seina b) Dunaj c) Rýn d) Temže 5. Jak se nazývá společnost, která v březnu letošního roku vyslala k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) kosmickou loď? a) Crew Dragon b) Tesla c) ESA d) Space X Dlouho očekávané druhé aktualizované a rozšířené vydáni Školního atlasu dnešního světa vychází. Navazuje na široce využívané první vydání. Školní atlas dnešního světa je průřezovým dílem jak ročníkově -zejména 2. stupeň základních škol - tak mezioborové, k výuce zeměpisu ale i návazné ve výchově k občanství, dějepisu, přírodopisu. Druhé vydání Školního atlasu dnešního světa přináší nejčerstvější data, platná k lednu 2019. Přináší i rozšiřující kapitoly s důrazem na historické souvislosti či aktualizovanou problematiku světových ohnisek napéti, integračních seskupení, forem vlády a jiných. Dále obsahuje také kompletní fyzicko-geografické mapy jednotlivých částí světa v podrobnostech až 1:5 000 000, speciálně upravené pro potřeby výuky v základních školách. Na edici Školních atlasů dnešního světa a dnešního Česka navazuje i metodický časopis Dnešní svět. V rámci celoročního předplatného 15. ročníku tištěného a digitálního časopisu Dnešní svět pro školní rok SKDLNI ATLAS DNEŠNÍHO SVĚTA láST TEWIEtf MAPY Druhé vydání Školního atlasu dnešního světa „schválilo MŠMT čj. MŠMT-4340/Z01B dne 29. března 2019 k zařazení do seznamu učebnic pro základní a střední vzdělávání pro vzdělávací oblasti Člověk a příroda a Člověk a společnost pro vzdělávací obor Zeměpis s dobou platnosti šest let", tj. do roku 2025. 2019/20 je pro uživatele programu Dnešní svět k dispozici: • 6 čísel tištěné verze časopisu Dnešní svět se slevou 10 % z výchozí ceny 480 Kč, tj. za 432 Kč (včetně DPH a distribučních nákladů) násobeno počtem výtisků, které odebíráte; • 6 ročníků (po 6 číslech) digitální online verze časopisu Dnešní svět se slevou 10%zvý-chozí ceny 519 Kč, tj. za 467 Kč včetně DPH + rozšiřující online metodické pracovní listy -vše s využitelností jednotlivých prvků v systému příprav v rámci online knihovny Dnešní svět. Nověje tak k dispozici 6 digitálních čísel navíc. Celkově je tak k dispozici v rámci 14. ročníků již 84 tematických celků, zpracovaných jako servis vyučujícím a využitelných ve všech předmětech vzdělávacích oblastí Člověk a příroda a Člověk a společnost. Podrobnosti o online verzi časopisu Dnešní svět, online knihovně Dnešní svět hledejte na www.dnesni-svet.cz i vjednotlivých číslech letošního 14. ročníku časopisu Dnešní svět. Školní atlas dnešního světa a Školní atlas dnešního Česka- i časopis Dnešní svět (vše v tištěných a digitálních verzích) lze objednávat v rámci programu Dnešní svět s výrazným cenovým zvýhodněním ve slevových balíčcích v e-shopu na www.dnesni-svet.cz. Nové, aktualizované a rozšířené vydání Školního atlasu dnešního světa je k dispozici za stále stejnou cenu! dnešní vet H h dnešní svet ■ in» ■ AMERIKA flflH ostrovy ŠKOLNÍ IMSNIHII OTLAS ĚES«t Správné odpovedi: 1 b; 2 d; 3 c; 4 a; 5 d vhodné pro kopírování ^ možno psát přímo do textu Q více ve slovníku pojmů vhodné pro SS _ školní atlas DNEŠNÍHO SVĚTA 208 stran od 265 Kč SCHVALOVACÍ DOIOŽKA MŠMT pro základní a střední vzdělávání do roku 2025 Školní atlas dnešního světa ONLINE VERZE ŠKOLNÍ ATLAS DNEŠNÍHO SVĚTA a ŠKOLNÍ ATLAS DNEŠNÍHO ČESKA oba tištěné + digitální ✓ Jedinečný komplet školních atlasů v tištěné a digitální verzi se schvalovacími doložkami MŠMT ✓ Podrobné obecně zeměpisné mapy kontinentů, světových a evropských regionů (Školní atlas dnešního světa) i jednotlivých krajů (Školní atlas dnešního Česka) zejména pro výuku v základních školách ✓ Aktuální tematické mapy, grafy, animace v jednotlivých obsahových celcích - Člověk a příroda (Země ve vesmíru. Zemské sféry, ohrožení a ochrana), člověka a společnost (Obyvatelstvo, Hospodářství, Rozložení moci, Politický systém), Země a Česko na mapách ✓ Tabulkové přehledy, místopisné rejstříky, vlajky světa, fotografické přílohy / ✓ Průřezové Školní atlasy pro výuku v základních a středních školách / ✓ Školní atlas dnešního světa v tištěné verzi v rozsahu 208 stran v pevné vazbě ✓ Školní atlas dnešního Česka v tištěné verzi v rozsahu 80 stran v pevné vazbě Plnohodnotné školní atlasy pro výuku zeměpisu, dějepisu; přírodopisu, výchovy k občanství / SKOLNI ATLAS DNEŠNÍHO ČESKA / 80 stran od 179 Kč SCHVALOVACÍ DOLOŽKA MŠMT pro základní a střední vzdělávání do roku 2021 Školní atlas dnešního Česka ONLINE VERZE dnešní svet ^•1 Akademie souvislostí CENTRA KOLEGIÁLNI PODPORY VE VZDĚLÁVACÍ D B LAST I ČLOVĚK A PŘÍRODA Centra Akademie souvislostí v každém kraji Užitek pro výuku, vyučující i školy Pro žáky „radost z poznávání světa v souvislostech" www.akademie-souvislosti.cz EVROPSKÁ UNIE Evropské strukturální a investiční fondy OP Výzkum, vývoj a vzdělávání MINISTERSTVO ŠKOLŠTÍ/I, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY