KorM h em, n rjiyx h hem 8 HacTb A Naučte se následující slovíčka: A ájibiň, -aa, -oe, -bie - rudý, nachový b fiŕ.ihiií. -aa, -oe, -bie - bílý 5opm, -á m - boršč (masová polévka se zelím a červenou řepou) 6yKéT, -a m - kytice SyTÚjiKa, -h ž - láhev óí.iľ1 pi.iii. -aa, -oe, -ue - rychlý B BererapHáHCKHH, -aa, -oe, -ne - vegetariánský Běda, -aý, -aeuib, -aýr (b. ceôa) - vést (chovat se) BHjiKa, -Hz — vidlička BKýcHbiS, -aa, -oe, -bie - chutný, dobrý (o jídle) BÚSop, -a m - výběr BbirjiaaeTb, -)Ky, -amiib, -aaT - vypadat 1 rapHáp, -a m - příloha ropáiHH, -aa, -ee, -ne - horký roTÓBHTb, -BjiMj, -BHiub, -BaT - vařit zde rpHÔHÓH, -áa, -óe, -úe (r. cyn) - houbový (houbová polévka) 3 flateHTejibMéii, -a m - gentleman aaéTa, -m i - dieta 1 eaá, -ú ž - jídlo, potrava, strava ecTb, eiM, euib, eaáT - jíst * iWb, atay, jKaěuib, jKayr - čekat ÄHpHbiň, -aa, -oe, -we - tučný, mastný i 3a6erájioBKa, -h i hovor. - rychlé občerstvení sab-a s:i i h, -TKý, -jkciiii., -acyT - objednat mk'á jbiBa"i b. -aio, -aeuib, -aiOT - objednávat MKýcoHHaa, -oň ž zpodst. - bistro, občerstvení 3HaKÓMCTB0, -a s - známost, seznámení 11 H3yMHTejibH0 - úžasně, skvěle, obdivuhodně n ji'iiuiio - vkusně, půvabně, elegantně hckýcctbo. -a s - umění K k-ap i ó(pe.ib, -aa m jen jedn. hromad. (k. oi uapnóii. k. /k-ápeiibiii. neHéHbiíí, K. cppii) - brambor, brambory (vařené b., smažené b., pečené b., hranolky) KapTÓ<)>eabHoe niopé s neskl. [p3] - bramborová kaše KoaHHecTBO, -a s - množství KOHéHHO - ovšem KOTaéia, -bi ž - karbanátek Kpáciibiií. -aa, -oe, -bie - červený KpaeoTá, -ú i - krása, nádhera kctáth - mimochodem kýpiiiia. -bi ž - slepice (kuřecí maso) KýxHa, -h i (mioerpáiiiiaH k.) - kuchyně (cizí/zahraniční kuchyně) JI .lá.iiiii hovor. - dobře, dobrá laláni.ii. -HbH ž - lasagne ni mhu, -hh i - linie, čára .ió/Kk-a. -Hz — lžíce .íKióóií. -áa, -óe, -úe - jakýkoliv, libovolný Kor/jA a em, 5i Diyx h hem 8 HacTb A Naučte se následující slovíčka: A ájibiíí, -aa, -oe, -hie - rudý, nachový B óí'.ibiB. -aa, -oe, -we - bílý fiopm, -á m - boršč (masová polévka se zelím a červenou řepou) 6yKéT, -a m - kytice ByTbijiKa, -h ž - láhev úúcTpbiii. -asi, -oe, -bie - rychlý H BereTapHáHCKHH, -aa, -oe, -He - vegetariánský BecTH, -aý, -fléuib, -aýT (b. ceôa) - vést (chovat se) BHjiKa, -hí — vidlička BKýcHbiií, -aa, -oe, -bie - chutný, dobrý (o jídle) BbiBop, -a m - výběr BbirjiajieTb, -aty, -aHiub, -aaT - vypadat 1 rapHŮp, -a m - příloha ropáiHH, -aa, -ee, -He - horký roTÓBHTb, -BJiH), -BHuib, -bbt - vařit zde rpHOHóň, -áa, -óe, -bie (r. cyn) - houbový (houbová polévka) S flHceHTejibMéH, -a m - gentleman JHéTa, -bi í - dieta E eflá, -ú ž - jídlo, potrava, strava ecTb, eM, euib, eflHT-jíst * waaTb, acay, jitaéuib, atayr - čekat iKiipHbiň, -aa, -oe, -bie - tučný, mastný 1 3a6erájioBKa, -h i hovor. - rychlé občerstvení laica lá i h, -acý, -vKCuib, -wyT - objednat isiká ji.iBii 11„ -aw, -aeuib, -aiOT - objednávat 3aicýcoiHaa, -oň ž zpodsl. - bistro, občerstvení 3HaKÓMCTB0, -a s - známost, seznámení H my Míří eai.iio - úžasně, skvěle, obdivuhodně iHHiiuio - vkusně, půvabně, elegantně HCKýcCTBO, -a 5 - uměni K KapTÓtpejib, -aa m jenjedn. hromad. (k. OTBapnóií, k. /Kápeiibiii, iieieiibiii, k. ippn) - brambor, brambory (vařené b., smažené b., pečené b., hranolky) KapTÓipeabHoe niopé s neskl. [ps] - bramborová kaše KoaňnecTBO, -as- množství KOHéHHO - ovšem KOTaéia, -bi i - karbanátek KpácHbiíí, -aa, -oe, -bie - červený KpacoTá, -ú i - krása, nádhera KCTáTH - mimochodem KÝpmia. -bi i - slepice (kuřecí maso) KýxHa, -ii ž (HiiocrpáHiiaa k.) - kuchyně (cizí/zahraniční kuchyně) JI lámo hovor. - dobře, dobrá .ni jáiiF.H. -iit,ii i - lasagne aiuiiia. -hh i - linie, čára .lóiKKa. -hz- lžíce aioóóii. -áa, -óe, -úe - jakýkoliv, libovolný 117 M MaKiipóiibi. MaKapÓH mn. - těstoviny mchh) i neskl. - jídelní lístek, menu MOJiaáBCKHH, -aa, -oe, -ne - moldavský H íiaKOHéu - konečně, posléze námi i ok. -TKa m - nápoj ho*, -á m - nůž Upálili 1 bCSI. -H.1IOÍ1.. -HIIUII.CÍI. -Bil I Cfl - líbit se, chutnat, zamlouvat se O oĎéaeHHbiH, -aa, -oe, -we - polední, jídelní o6o*áTb, -áio, -áeuib, -áiOT - zbožňovat oBnjáTejibHO - určitě, jistě oiioiuiióii. -áfl, -óe, -we (o. cyn) - zeleninový (zeleninová polévka) oe i áBiiTi,. -B.iH). -BHiiib, -bht - nechat, zanechat, odložit o i ón unáší, -óh i zpodst. - kotleta OTKpwTb, -ók», -óeuib, -ók)t - otevřít odnímán i. -a m - číšník, obsluha n náxHyTb, -Hy, -iieuib. -Hyř - vonět nepeeaáTb, -áio, -áemi,, -áwT - přejídat se nepepÚB, -a m - přestávka, pauza iih ráinio. -hh 5 - strava, stravování mi lá n.cíi. -áiocb. -áeuibCH, -áiorcH - stravovat se nim., nbio, nbéuib, nbK»T - pít iiiímičpiia. iiiiiiuépím í - pizzerie nÓ3flH0 - pozdě nojHaKÓMHTbca, -Mjiiocb, -MHuibca, -mbtch - seznámit se noKvuiaTb, -aio, -aeuib, -aioT - najíst se noMiuóp. -a m - rajče lllllipállll 1 bCfl. -BJIKKb, -BHUIbCa, -BHTCH - zalíbit se, zachutnat noiipóóoBH i b. -6yio, -Ďyeuib, -6yK»T - zkusit, vyzkoušet, ochutnat uo\vKiiiiai i>. -aio, -aeuib, -aiOT - povečeřet npeajiaráTb, -áio, -áeuib, -áiOT - navrhovat npii i .lani 11>. -uiý, -ciíiiib, -cht - pozvat npiiiiťťní. -Hecy, -Heceuib, -HecýT - přinést P peKoiweHaoBáTb, -nýto, -aýeuib, -nýwT - doporučovat, doporučit pec ropáii. -a m (mckchk.íiickhíí. iiii.iiíiiťKiiii p.) - restaurace (mexická, indická restaurace) pÓ3a, -h i - růže pi'.ióa. -bi i - ryba C eanarópiiii. -hh m - sanatorium euii uíiiiie. -hh s - setkání, schůzka, rande cBiiiiíÍHa, -w i jen jedn. - vepřové maso eiiiiHoii. -án, -óe, -we (emilián omIiiiihúh) - vepřový (vepřová kotleta) ch-aiá n.. -Híý, -vkciiii,. ->KyT - říci coó.iio.iáTb. -áio, -áeuib, -áiOT - dodržovat eoópáiiiie. -hh s - shromáždění, schůze coBéTOBaTb, -Tyio, -Tyeiub, -TyroT - radit cio.ióiian, -oií ž zpodst. - jídelna e\ Ma i óiiiiibiií. -an, -oe, -we - zmatený, uspěchaný cyn, -a m - polévka cviiiii-Oap. -a m (mióiiehiie cýiuH-6apw) - sushi-bar (japonské sushi-bary) ctecTb, ci>eM, ei,eini,. ctecT, cteaÚM, CbeaHTe, cte^ht - sníst 1 TecT, -a m |t3) - test, zkouška Toraá - tehdy, onehdy y yxá, -á i - ucha (rybí polévka) X xo.ió.uibiii. -aH, -oe, -bie - studený, chladný IU 11111 n n á i. -a m - špenát LU iuh, uieň pomn. - šči (zelná polévka) ) 3THKČT, -a m - etiketa (chovám) íl riporojioaájica/nporojioaájiacb. ,'loópó no/Ká. iona 11. b nám pecTOpáH. fl 5ýay MHHepájibHyio Bóay c rá3oiw (6ei rá3a). H xoiý BbinHTb 3a re6ň h 3a iiáme 3H3KÓMCTBO. BýflbTe Kiópľ.i. npHHecMTe nam... Tefié iiá.io oOsuáie.ibHO iionpóóoua1b, ne iio'/Ka.léenib. Si ne cofi.no lálo lučí\. HO H ao.i/Kiiá CJieAHTb 3a CHOlí m BécOM. Tbi .iioúiíiui. in a.ibúiicK) io (MeiveiiKanek"\ io) KýxHio? B c.ié i\ loinnii pai iipiii.iaiuáio reóií B iiiiiiuepmo. Býay c ne i epnéiiiicM ,k la 11, iiámcií e.ié i> lOiiieii BCTpéHH. ( .IIOIIKH 10.1/Kllbl TeMb TÓJIbKO npH o.uióM B3rjiáae Ha ó.iib.io. Bceró ;io. i/Kiió ôi,i 11, b iviépy. ripHHTHOro aiuie i ii i a! Ha uépiioe/iia mopóc na TpéTbe h B03bMý/3aKa>Ký... Mám hlad. Vítejte v naší restauraci. Dám si perlivou (neperlivou) minerální vodu. Chci se napít na tebe a na naše seznámení. Přineste nám, prosím, ... Určitě musíš ochutnat, nebudeš litovat. Nedržím dietu, ale váhu si hlídat musím. Máš rád/ráda italskou (mexickou) kuchyni? Příště tě zvu do pizzerie. Budu se těšit na naše další setkání. Sliny se člověku musí sbíhat už při prvním pohledu na jídlo. Všeho s mírou. Dobrou chuť! Jako první/druhý/třetí chod si dám/objednám... *IacTb B 078 l08 a01 3anÓMHHTe: 3to He ói.i.iá .'iioGÓBb c népiioro n n .n'ua. Ohh ó'iem, n on pá h n. i ne b npyr apýry. noHflěM iiovHĺimacM. Tbi, HaBépnoe. nporojioaá.iacb. Zapamatujte si: Nebyla to láska na první pohled. Jeden druhému se velmi zalíbili. Navečeříme se. Určitě máš hlad. CBHfláHHe Ccró HeMBr„oTa iČ^^M^Z '""Í11"6 am0ji°^ie ^ n03Ha-MH,„Cb COBcéM "WfrMB hoohvcW H *°TOrpa*HH- áT0 He ™6ÓBb c népBoro B3™Aa, B PecTopáH, HTÓ6bi n03HaK™PaBH™C^T^^ ^MKáTeeyKéxL"™ ° "™ KaK HacTO^« SHceHTanbMéH, MaKc K: ripHBOT, MaKc! M: 3flpáBCTByň, Kára! KaK aeaá? K: 3aMeHáTejibH0. Tm aójiro waeuib? m: KáTeHbKa, TaKýio KpaciÍByio aéByuiKy, KaK tm, a acaaa bcio >KH3Hb, h a paa, hto HaKOHéu tm noHBHjracb b Heň. KcTáTH, 3to Te6é. (nodaem eü ôyxém) JXá-xe He 3Háio, KaKŔe UBeTbi tm aróÔHUib. Í)th 6biJiH cáMbie KpacíÍBbie. K: Yx th! Karóa KpacoTá! Cnaciíôo, MaKc. 51 oóoadio pÓ3bi. M: H óneHb paa. Hy, a Tenépb noříaěM noýacHHaeM. Tu, HaßepHoe, nporojioaáaacb. K: JXa, MHe óneHb xóneTca ecTb. e pecmopám O: ,h,ó6pbiH Bénep. ßoopo noa<ájiOBaTb b Ham pecTopáH. MeHa 30BýT Onér, a 6ýay BáuiHM oc()nuHáHTOM. (nodaem Mukcúmv u Kárne .uewb) M: floöpbiß Béiep. CnacHÖo. O: Hto ôýaeTe nHTb? M: Kára, hto th ôýfleuib? K: 9i 6ýay MHHepánbHyio BÓay. O: C rá30M hjih 6e3 rá3a? K: C rá30M, nojKáayňcTa. O: Abh? M: MHe tó>Ke npHHeciÍTe BÓay, ho 6e3 rá3a. O: Xopomó. M: Kára, a npeaaaráio 3aKa3áTb 6yTbuiKy BHHá. CeróaHa y Hac c toôóh TaKÓŕi KpacHBbiií Bénep. 51 xowý Bbinnrb 3a Teóá h 3a Háme 3HaKÓMCTBO. Tw jiK>6nuib KpácHoe hjth 6é,ioe? K: KpácHoe. M: ŕocpuijuáHmy) EýflbTe aoöpw, npHHecňre HaM 6yTbinKy MOJiaáBCKoro KpácHoro. M: Hy, hto 6ýaeM 3aKá3biBaTb? Eýaeuib Ha népBoe cyn? K: J\a, cyn a 6bi nonpóóoBana. A KaKÓň TyT ecTb? M: Ceňnác nocinÓTpHM. EcTb obouxhóh, rpnÓHÓň, uih, óopm h yxá. 51 6ýay yxý, a tu. K: A a 3aKa>Ky uih. TaK aaBHÓ hx He éjia. Hto 6ýaeM Ha BTopóe? M: 3aecb óneHb BKýcHo roTÓBaT oTÔHBHýio. Te6é Háao o6a3áTejibHO nonpóooBaTb, He no3Kanéeuib. K: MaKc, MHe Hejib3á ecTb oTÔHBHýio TaK nÓ3flHo. 51 He co6jnoaáK> anéTy, ho a aojiwHa cjieaiÍTb 3a cbohm bčcom. TeM 6ójiee, íto óneHb wiípHoe ôaibao. M: Xopomó, Toraá MÓHceuib nonpóooBaTb pbiôy, Kýpnuy hjih MaKapÓHbi. Tw „nbÖHiiib HTaJIbáHCKyK) KyXHK)? K: fl@, kohóhho. M: Toraá peKOMeHaýro Teôé 3aKa3áTb jia3áHbio co mriHHáTOM. 3to óneHb BKýcHoe BereTapnáHCKoe ónibao. K: JláaHO, a nonpóôyio. A hto tw óýaeujb Ha BTopóe? M: 51 6ýay cBHHýio oTÔHBHýro. 3aecb eě totóbst H3yMHTeiibHo. K: A KaKÓň rapHHp 6ýaemb? M: flá>Ke He 3HáK>. MHe xóneTca KapTÓmKH, ho 3aecb TaKÓR BÚ6op - KapTÓtpexibHoe mopé, OTBapHÓH, jKápeHbiií, nenéHbiH KapTÓtjjejib, KapTÓdpeab Oppvi... 51 3aKaacý KapTÓ(j)ejib 4>pH. O: Hto 6ýaeTe 3aKa3HBaTb? M: BýflbTe aoópú, HaM luh h yxý, aa3áHbio co mnnHáTOM h CBHHýio OTÓHBHýio c KapTÓ(J)ejieM (j)pH. O: Xopomó. ebixódnm u3 pecmopáua K: MaKc, cnacňôo 3a ý>khh. Bcě ôbijio ÓHeHb BKýcHo. M: áro 6biJi npeKpácHbifl Bénep. Tenépb a 3Háro, KaKňe ömbaa tw jiibÔHiiib. B cjiéayromHři pa3 a npHraamáfo Te6á b nnimepnio. K: HeT, MaKc, 3to a xoný Teôá npHraacHTb Ha o6éa, ho b ítot pa3 mm He noňfléM b pecTopáH. ToTÓBHTb óýfly a. M: 51 TaK paa, KáTeHbKa. Cnacňóo. R MeHTáro nonpóooBaTb Jiw6óe tboc 6mbao h 6ýay c HeTepnéHHeM »flaTb Hámeň cjiéayiomeH bctpčhh. Výklad: 1. Ruské slovo ťBii.iáiine se v současné ruštině používá velmi často ve významu rande. (Y MaKCHMa h Ká™ ceró/JHa népBoe CBH;iánHC - Maxim a Káťa dnes mají první rande.) Další významy jsou schůzka, střetnutí, shledání, setkání. 2. Slovo KapióíJH'. li, (brambor, brambory) se užívá pouze v jednotném čísle. Synonymem je hovorový výraz, se kterým jsme se už seznámili - KapTÓuiKa. 3. Slovesa KýmaTb a ecTb jsou synonyma. KýinaTb se používá především v hovorové řeči. 4. Pamatujte si, že v ruštině není slovo mající význam českého chutnat. Je nahrazeno slovesem iipáiiin i.oi: 3tot cyn MHe ÓHeHb HpáBHTca - Tato polévka mi velmi chutná. Pro vyjádření chutného jídla můžeme použít také výraz BKýcHo: BKýcHo? - Chutná ti/vám? Cyn óneHb BKýcHbiíí - Polévka je dobrá (ve významu chutná). Ochutnat něco se řekne nonpóooBaTb. Sloveso nonpóooBaTb má ale i další významy (pokusit se, vyzkoušet aj.). 5. Oslovení číšníka (ale i dalších osob jako prodavačů apod.) vyjadřujeme výrazy Eý/ibTe ao6pbi/CKa»HTe, no*ájiyiícTa aj. Slovo nojKájiyiíCTa vyslovujte [pAžálstb]. 6. V názvu lekce se objevil ruský frazeologismus Koraá n eivi, n rayx h Hein. V češtině tento frazeologismus nemá přesný ekvivalent. V ruštině vyjadřuje to, že když člověk jí, tak nic jiného než svůj „talíř" nevnímá. 1. Rusky převyprávějte text o Maximovi a Kátě. 2. Přečtěte si následující text. Poté utvořte dialogy na téma rde u tmo mómcho noécmt? EcTb jhoah, KOTÓpbie cHHTáioT, hto em - 3to HCKýccTBo. Káacaoe ójihbao jiojdkhó 6wTb m BKýCHblM, H KpaCHBbiM. 3t0 3HáHHT, HTO OHÓ jj.OJDKHÓ He TÓJIbKO BKýCHO náXHyTb, HO h H3álHH0 BbiniHfleTb Ha TapénKe, a cjiióhkh aojDKHbi Tenb TÓJibKO npw oahóm B3rjiáne Ha Heró. Y Ká>Kjioro H3 Hác eCTb JHOĎHMOe ÓJlróaO, JIK)6HMbIH HanHTOK, JIK)6HMbIH HejlOBéK, C KOTÓpbIM npHHTHO nooSéaaTb h, KOHénHo, jno6HMoe MecréHKO, rae mó>kho xopouió noKýuiaTb. H, KCTáTH, ecTb Mácca TaKHx MecT: pecTopáHbi, 6yKHH b pecTopáHe cBH3aH npéxcae Bceró c ocó6mm ctojióbum 3THKéT0M: Hý>KHO 3HaTb, KaK Ce6á BeCTH, KaKÓH BIÍJIKOH HJIH JIÓHCKOH KýuiaTb, K3K n03BáTb ocj)HUHáHTa h KaK Boo6mé BbiÓHpáTb h 3aKá3biBaTb 6jnbjja. ripH Bbi6ope 6ýnbTe ocTopó>KHbi! He b KáxyjOM MeHK) eCTb noJié3Hbie jma 3jj,opÓBba 6jirójj,a. BpanH peKOMeHaýKrr ecTb KaK móhcho MéHbiiie a<ápeHbix 6jho/j, h, HaoóopÓT, coBČTyiOT KýmaTb KaK mó>kho ĎÓJibme cajiáTOB h3 cbčxhx OBoméfi h (jjpýKTOB, npoziýKTbi peKOMeHflýroT BapiÍTb hjih 3aneKáTb. EIomhmo Toró. hto mh KýiuaeM, BáacHO TáKJKe, KaK h b KaKÓM KOJiánecTBe mh KýinaeM. Emě CoKpáT roBopiíji: „Mu MCHBěM He fljia Toró, htóóh ecTb, a eaáM jjjih Toró, htóóm >KHTb". Eaá óneHb Ba*Há ryia Háuieň >kh3hh, ho Hejib3á nepeeaáTb. Bceró aojdkhó 6biTb b Mépy. ripnáTHoro BaM anneriÍTa! 3. Odpovídejte na otázky. Ve svých odpovědích vycházejte z textu rde u umo móviho noécmb? 1. KaKHM JJOJI5KHÓ ÓbITb 6jIK>flO? 2. Tm MÓ5KHO nOKýlUaTb? 3. KaKHe HHOCTpáHHbie pecTopáHH ceró/jHfl cáMbie nonyjiipHbie? 4. rioneMý ceró^Ha MHÓrae nHTáiOTCíi b pecTopáHax? 5. C ieu CBŠ3aH KáatabiH noxóa b pecropáH? 6. Hto HaM HýwHO 3HaTb, Korná Mbi HjjěM b pecTOpáH? 7. KaKÚe noJié3Hbie 6jnpaa bh 3HáeTe? 8. KaKiíe BpéitHbie ójiwaa bh 3HáeTe? 9. O hčm roBopán H3BécTHuň KápeHbiň BjIHHbl c HKpóň H CMeTáHOÍÍ Bjihhhhkh c MŠCOM IlépBbie 6jiH)Aa Bopm Yxá UJa rpMOHÓři cyn TopAHHe ÔJiró^a CBHHíÍHa Ha rpiíjie KoTJléTbl nO-KHeBCKH IlIailIJIbIK (H3 CBHHHHbl, H3 6apáHHHbI, H3 KýpHUbl) CBHHbie pěópbiiiiKH í>opéjib Ha rpájie Taphňp KapTÓipejib OTBapHÓň KapTÓcpejib (ppH KapTÓdpejibHoe niopé Phc c oBomáMH Jlecépr TopT MeaÓBbIH lilTpýnejlb á6jlOHHblH Mopó>KeHoe (BaHiínbHoe, uioKOJiáflHoe, Kny6HHHHoe, opéxoBoe) ropnHHe HanHTKH Haň (qěpHbiň, 3ejiěHbiH) Kódpe 3cnpécco KanymÍHO JlaTTé KÓ(J)e CO B36HTMMH CJTHBKaMH XojióaHbie HanÓTKH Ee3ajiKorojibHbie Han 111 ku MHHepájibHaa BOjxá (c ra30M, 6e3 rá3a) KÓKa-KÓjra COK (anejlbCHHOBblH, áÔJIOHHblíí, BHLUHěBblH, TOMáTHblfl) AjiKorÓJibHbie naiiňtkh riúBo Bhhó (KpácHoe, SéjToe) LUainnáHCKoe BÓRKa KoHbHK MapTHHH TeKiuia JlHKěp Časování sloves Už umíme časovat slovesa I. časování (vzor pa6ÓTaTb, MeHáTb). Nyní se naučíme časovat slovesa II. časování (vzor roBopiiTb). II. časování Slovesa typu rOBOPHTb/MLUVIT = tj. slovesa zakončená na -HTb, a některá na -aW-aTb H TOBOpiO k) TM roBopiínib -HUIb OH, OHá, OHÓ rOBopÓT -HT MH rOBOpÓM -HM Bbl roBopňie -HTE ohh roBopáT Zapamatujte si: 1. Vzpomeňte si na pravidla psaní a, y po jk, ui, h, m. V 1. osobě jedn. čísla je -10, ale po x, ni, m, m je y: a roBopib - a flepMcý. Stejně tak ve 3. osobě mn. čísla se píše -ht, ale po nr, 4, m následuje -aT: ohií roBopÁT - ohh flépacaT. 2. Prízvuk u tohoto typu sloves může být stálý na koncovce (roBopiÍTb - roBopib, roBopnuib, roBopiÍT... roBopáT), stálý na kmeni (nÓMHMTb/pamatovat si - nÓMmo, nÓMHHiub, nÓMHHT... nÓMHaT) nebo pohyblivý (jiepacáTb - flepucý, aép>KHiiib, flépacHT... jiépacaT). 5. Podle vzoru eoeopúmb vyčasujte následující slovesa. Dávejte pozor na správný přízvuk (nápověda v závorkách). Slovesa se naučte: CToáTb/stát (na koncovce), (no)3BOHÚTb/(za)volat (na koncovce), (3a)nÓMHHTb/(za)pamatovat si (na kmeni), aepacáTb/držet (pohyblivý), (no)cMOTpéTb/(po)dívat se (pohyblivý), pa3peuiHTb/ dovolit (na koncovce), KpHHáTb/kfičet (na koncovce), ciibiuiaTb/slyšet (na kmeni), (c)BapHTb/ (u)vařit (pohyblivý), MOJináTb/mlčet (na koncovce), cTpÓHTb/stavět (na kmeni), nojiyiHTb/ dostat (pohyblivý), npeaJiojKÚTb/nabidnout (pohyblivý) 6. Tvořte věty podle vzoru. Poslechněte si nahrávku, opakujte a dbejte na správný přízvuk: 079 L.08 a02 cmpoumb dány (mu - ohú) —> Mbi cmpóuM dány, a ohú ne cmpóxm. I-CMOTpéTb (j)HJlbM (a - HáuiH rÓCTH) 2. nOJiyHHTb riHCbMÓ (ITěTp - Bbl) 3. BapHTb pne (Máina lonoBu) 4. CToáTb Ha ýjiHiie (tu - a) 5. roBopÚTb upisny (sam peoěHOK - á™ inájiyiHKH) 8 125 6. MOJináTb (šra aéByiiiKa - mm) 7. 3anÓMHHTb cjióbo (a - yneHHKH) 8. no3BOHÚTb MéHea>Kepy (oh - bw) 9. cjiwmaTb rónoc (mh - tm) 10. CBapiÍTb 6opm (flÓHKa - a) 7. Slovesa v závorkách dejte do správného tvaru v přítomném čase. Věty přeložte, neznámá slova vyhledejte ve slovníku: 1. rioneMý Tbi (KpHiáTb) Ha Heró? 2. R He (nÓMHHTb), xaK eě 30BýT. 3. Ha crojié (cToáTb) KpacriBaa Bá3a. 4. Mu (cTpÓHTb) äom Ha OKpáHHe rópoaa. 5. CTyaéHTbi Háiuero yHHBepcHTéia (nojiyniÍTb) cranéH/iHK). 6. AjieKcáHjjp Becb JieHb (CMOTpéTb) TeneBH30p. 7. MáMa (BapňTb) BKýcHbiň cyn. 8. naunéHTbi (3B0HHTb) rjiáBHOMy Bpaiý. 9. O hčm bm c hhm (roBopÚTb)? 10. 51 Bac njióxo (cjiúinaTb). 11. Oh (AepwáTb) eě 3á pyKy. 12. PoaiÍTe.™ He (pa3peuiHTb) hsm KynáTbca b péHKe. 13. fléflyniKa Bcě BpéMa (MOJináTb). 14. CHanájia mu (CBapiÍTb) KapTÓuiKy. 15. KaKÓň BapnáHT bu HaM (npeajroaciÍTb)? 16. "A (no3BOHiÍTb) Te6é 3áBTpa BéiepoM. Časování slovesa ECTb/JÍST a eM Mbl e .im m TW enib Bbl eaŮTe OH, OHŠ, OHÓ ecT OHH eflMT Stejně se časuje sloveso ctecTb/sníst, noécTb/najíst se, pojíst, aoécTb/dojíst. Zapamatujte si tvary minulého času: (a, tm, oh) eji/cbeji/noéji/jioéji, (oHá) éjia/ci>éjia/noéjia/jjoéJia, (ohó) éjio/cbéjio/noéjio/jioéjio, (mm, bm, ohh) éjiM/cbéjiH/noéjiH/aoéjiH. 8. Do vět doplňte sloveso ecmb v přítomném i minulém čase: LI 1. Máma ......... óboiuh h (ppýKTM. 2. Hto tm ......... ? 3. H HHKor/iá He ......... 6jihhú c HKpóň. 4. KaKÓň cyn bm ......... ? 5. BacňuuH He ......... jKHpHbie 6nibfla. 6. CryaéHTN ......... b cTOJiÓBoň. 7. Haui peóěHOK He ......... Káuiy. 8. 5{ ......... MopKÓBHbie Koraé™, a oh.........MHCHbie. 9. noneMý tm He.........cyn? Oh HeBKýcHbiíí? 10. Ýtpom mm......... 6yTep6póabi. 11. Káagibiií aeHb Mapáa ......... cajiáT H3 cbójkmx noMHJiópoB. 12. 9l......... TÓnbKo BapěHbiň KapTÓrJpejib. 13. CKÓJibKo pa3 b aeHb bm.........? 14. 3tot MOJtoflóň hoiomk Bcerjiá.........MéaneHHO h cnoKÓňHo. 9. Tvořte věty podle vzoru: Cáiua, ay htac eufe ecmb cyn? —> JJa, h ezó noén u neMHÓzo ocmáeun meôé. Cáiua, a zde cyn? —* Mseunú, h ezó ctěn. 1. nána, a rae BaHÓnbHoe Mopówenoe? 2. HácTa, a y Hac emě ecTb 6jihhm? 3. Crac, a y nac emě ecTb uioKOJiájiHbiH TopT? 4. BaciíJiHň HBáH0BH4, a noe cBHHbie kotoótm? 5. OKcaHa. a y Hac emě ecTb rppýKTbi? 6. UJerp, a rae nHpo>KKH c MácoM? 7. Tána, a r/ie KapTÓ(pejibHoe mopé? 8. ^MiÍTpHH, a y Hac emě ecTb iuh? 9. MáMa, a y Hac emě ecTb CBHHbie pěopbiuiKH? 10. néTa, a rae ôjthhhhkh c HKpóři? 11. HHKirra, a y Hac emě ecTb BHiuHěBoe Mopó>KeHoe? 12. Bépa AHapéeBHa, a y Hac emě ecTb áonoMHuň uiTpýae.nb? Časování slovesa XOTÉTb/CHTÍT Sloveso xoTéTb patří mezi nepravidelná slovesa, neřadíme ho k žádnému typu časování. a xoiý MM XOTHM TM xóieuib Bbl XOTHTe OH, OHá, OHÓ xóieT OHH XOTHT ä nebo m -zatouž,t ^ *■*—* <» xo Minulý čas se tvoří pravidelně: (a, tm, oh) xoréa, (0„á) xoTé.a, (ohó) xoTé.o, (mm, bm, ohh) 3] 10. Doplňte správný tvar slovesa xomém* v přítomném i minulém čase: 3.' M0«rPÓ60BaToMOPáBCKOe BHHÓ' ^ MM n°CM0TPéTb ^TepéCHMH CpMbM. mojioflOHceHM ......... OTnpaBHTbca b CBáaeÓHoe nyTemécTBHe 4 Oirér mí- co cbohm SpáTOM HBáHOM. 5. raná------ yTeuiecTBHe. 4. Ojrer......... pa6oTaTb 8 1Ha> Tw ......... noroBopHTb c HaTámeň? 6. Áhm no3BOHHTb eró múmc. 7. Ko,,á bm......... „oé.xarb ua .aao;,' 8. Ohh......... Kyn„Tb —bca? 10. 3hmóh a ......... noKaTáľbca Ha KOHbKáx h Ha waiUHHy. 9. 4eM tm ......... 3aHHMáT JiMÄax. 11. HáuiH cneuHajiHCTM ... OTBéTHTb H3 3TOT Bonpóc? HOByiO caejiaTb HHTepécHoe npeanoacéHKe. 12. Kto Móhího? - Hejib3á! Srovnejte následující příklady: móhcho MHe npOMHTáTb 3TO HHCbMÓ? Mohu kho MHe npOHHTáTfa 3t0 nHCbMO. fla./fla, móhcho. 11. Na otázky odpovídejte záporně (Hern/nem, Hejib3Á/K coMcajiéuuw, Hejib3Ř). Rozviňte svoji odpověď o důvod, proč nemůžete: 1. Mókho no3BOHHTb HaTáme BénepoM? 2. Mó>kho nócjie oóéaa oTaoxHýTb? 3. Mó>kho ceróaHa noryjiáTb no rópoay? 4. Mójkho pa3roBápHBaTb c Báiun Ha aHrjiHHCKOM a3biicé? 5. MÓ)kho BCTpéTHTbca c to6óH b cyóóÓTy? 6. Mójkho nocMOTpéTb ítot (pH.nbM? 7. Móhího ceíÍHác CKa3áTb HécKOJibKO cjiOB o Hámeň noapýre? 8. Mójkho noMeHHTb aéHbra b pecTopáHe? 9. Mójkho nonpóôoBaTb sto ójnóao? 10. Mó>kho noMÚTb 3,uecb pýKH? 11. Móhcho Kpmán b Knácce? 12. Mójkho 3flecb KypÓTb? Skloňování podstatných jmen zakončených na -HÍÍ (mužský rod), -HE (střední rod), -Hfl (ženský rod) v jednotném cisle (caHaTÓpHH, coópáHHe, jihhim) --■---- caHaTÓpMH coópáHHe .IMHHfl 1. 2. 3. 4. 6. 7. caHaTÓpHií -HH caHaTÓpna -HH caHaTÓpHK) -HK) caHaTÓpHň/réHHH -HH/-HÍ1 0 caHaTÓpMH -HM caHaTÓpneM -HEM coópáHHe -HE coópáHHa -HH co6páHHK> -HK) coópáHHe -HE 0 COÔpáHHH -HH coôpáHHeM -HEM _i—--- J1HHHH "HA JIHHHH "HH JIHHHH "HH JIHHHK) "HK* 0 JIHHHH "HH JIHHHeíí Zapamatujte s. následující podstatná jména, která se skloňuj, podle ^J-g^ réHHa/génius, cueHápHH/scénář, BneHaT.éHue/dojem, ^f^^^^ onosaáHHe/zpoždění, coBbiTue/událost, copeBHOBáHue/zavod, názvy zem. AnrJiHfl, ro CnoBáKHH, HéxHn, ílnÓHHfl aj. 12. Podstatná jména v závorkách dejte do správného tvaru: 1. K + 3. p. (réHHH, npocbéccHH, npea.jio>KéHHe, coópáHHe, r])OTorpád)Ha) 2. Be3 + 2. p. (ÄBHacéHHe, cbaMHUHH, cueHápHň, caHarópHÍi, Hcrópna) 3. B + 6. p. (raMHá3Ha, 3jj.áHHe, caHaTÓpHií, no33Ha, copeBHOBáHHe) 4. C + 7. p. (BnenaTjiéHHe, néKirna, ono3n,áHHe, réHHň, nyTeuiécTBHe) 5. Wi + 2. p. (Árnyma, 3fláHHe, caHaTÓpHH, JlnÓHHa, CjiOBáKHa) 6. O + 6. p. (jihhhh, BnenaTjiéHHe, cueHápHň, acejiáHHe, Héxua) 13. Podstatná jména v závorkách dejte do správného tvaru: 1. roBopHTb o (npocjiéccHa, nyTemécTBHe, caHarapHÍí) 2. 6biTb b (niMHá3Ha, 3aáHHe) 3. npHéxaTb H3 (GnoBáKHa, Héxna, Pocena) 4. ycnéTb Ha (jiéKuna, 3aHá™e, coópáHHe) 5. roTÓBHTbca k (3aHHTHe, copeBHOBáHHe, nyTemécTBHe) 6. yBJíeicáTbca (HCTÓpua, no33Ha) 7. npHXoafÍTb 6e3 (ono3fláHHe) 8. ciHTáTbca (coóÚTHe, réHHň) 9. BÚópaTb ((jiaMHJiHa, npoibéccHa) 10. paccKa3áTb o (cueHápHň, cpOTOrpá(j)Ha) 14. Podle vzorů canamópuú a jiúhuh se skloňují také ruská jména. Do vět doplňte správný tvar ruských jmen a jejich domácké podoby: 1. 3áBTpa Há,no no3BOHHTb (KDpHň - lOpa). 2. Bu óýfleTe KaTáTbca Ha pÓJiHKax c (Mapúa - Márna) hjih c (KjiáB^Ha - KnáBa)? 3. Mu noJiyniÍJiH noaápoK ot (BaciÍJiHH - Báca). 4. (EBréHHa - JKéHa) npHaěTca nofl05K/iáTb Hac naTHá/iuaTb MHHyT. 5. Y (AHaTÓJiHH - Tóna) flBe coóáKH h oflHá KÓHiKa. 6. Mu npouiájiHCb c (lOnna - KXria). 7. Mapíma BbiňaeT 3áMy)K 3a (.TJ.MHTpHH - ,H,HMa). 8. Y (AHacTacna - HácTa) poaňnca peóěHOK. 9. RAasi Hanncáji 3JieKTpÓHHoe nncbMÓ (HHKOJiáií - Kóna) h (reHHánHří - TéHa). 10. Háao ópaTb npHMép c (KcéHHa - Kcibuia). 11. Komá ohh xoTáT BCTpéTHTbca c (FpHrópHH - Tpáuia)? 12. Monoaóií HejioBéK cflénan (JlňflHa - Hň«a) npeniiroKéHHe. Pamatujte: Pozorujte: noMEMy? - noTOMy hto... = proč? - protože. rioneMý tu BMepá He 3aměJi ko MHe? Proč jsi za mnou včera nezašel? rioneMý bu He noroBopHjTH c hhm? Proč jste s ním nepromluvili? IlOTOMý mto y MeHa Hé ÓbIJlO BpéMeHH. Protože jsem neměl čas. IlOTOMý HTO Mbl ÓbUlH 3áHaTbI. Protože jsme byli zaneprázdněni. x s x o 15. Spojte věty pomocí spojky nomoMý umo. Věty přeložte: 1. B pecľopáHe mu 3aKa3ájiH obouihóh cyn. Oh óneHb BKýcHbiň. 2. Hpa He npHinjiá b Kjiyó. OHá ÔHJiá 3aHSTá. 3. nócne /tcbjitm jieT 6páKa ohh pa3Bejiúcb. Ohh nácTo pyránHCb. 4. HenoBÓKy nýmio nBHwéHHe Ha cBé»KHTejifl Pocchh, KaKÓi4 HanáTOK oh nběT náme Bceró, OTBéT 6ýfleT oflHH - naň. MHÓrne aáace CHHTáwT, hto sto HauHOHánbHbiH pýccKHií HanHTOK, ho 3to He TaK. Maří npHuiéji b Pocchkj c BOCTÓKa h npn>KHBá.icn oh flójrro. HanHTOK 6biJi páHbwe óneHb aoporóií, nosTOMy eró iihjih TÓJibKO no npá3ÄHHKaM. ľloHCTHHe HapóflHbiM craji naň b 19 BÓKe. Hmchho b 3tot nepňofl b Pocchh ômjih OTKpÚTbi náíÍHbie, rae nocTOHHHO KHnéjiH ôonbuiňe caMOBápbi. CaMOBáp caM BápHT, khiihtiít BÓÄy. 3tot npe^MéT, CHMBon pýccKoro naeniÍTHa, 6bin npHBe3ěH H3 flaněKoří rojiJiáHÄHH, a HCTÓpHH pýccKoro caMOBápa He Tatóa anHHHaa - ókojio flByx c nojiOBHHoň CTOjréTHÄ. iIo,naBájiH naři Ha ctojt nápaMH: noMHMO niáBHoro npeflMÓTa MaeniÍTHH npHHOCHJlH He60JIbHJÓÍÍ láiÍHHK c iaBápKoii. KOTÓpblfí cTáBHHH Ha caMOBáp.' 3aBápKy pa3JiHBáiiH no láuiKaM, a noTÓM pa36aanHJiH kjiiih i kóm. ľíHTb TaKÓfl lopÚMiiií naň 6bino hcbo3mó>kho, noáTOMy eró HajiHBá™ b ÔJiíó/me, rae oh 6bicTpo ocTMBáji. Haň mínH c sapéiibeivi, MěflOM, KOHfpéTaMH, óVufiiá.Mii hjih nnporáMH. XoTHTe nonpóôoBaTb? ripHrnamáeM Bac k CTOJiý! ôjihh, -á m palačinka ÔJiióaue, -a * podšálek Biipeiii.e, -HbH í zavařenina, džem ropHMHH, -au, -ee, -ne horký 3aBápKa, -h ž čajová tresť kmné 11., -njiíb, -iiúuib, -iiht vařit se, kypět, překypovat kiiiiíi iľllb. -Hý, -TMIIIb, -THT vařit (vodu) kmtbtók, -TKá m vroucí voda jih)6óh, -aa, -óe, -bie jakýkoliv ocTUBáTb, -áio, -áeuib, -áiOT chladnout noňcTHHe vskutku npHHCHBáTbCH, -áeTcn, -áwTca (1. a 2. os. se neužíva) ujímat se pa3ÔaBJiáTb, -Bjiáio, -BJiáeuib, -bjihiot ředit HáŕÍHan, -oň ž zpodst. čajovna HaiiHHK, -a m konvice wáme Bceró nejčastěji Pa6ÓTa c TéKCTOM 2. Vyprávějte, o čem je text. 3. Odpovídejte na otázky: 1. KaKÓň HanHTOK nbioT b Pocchh náme Bceró? 2. Maň - 3to pýccKHň HauHOHáJibHbiři HanHTOK? 3. FloMeMý páHbute mí™ naň TÓJibKO no npá3flHHKaM? 4. Koraá b Pocchh OTKpÚJiH népBbie HářÍHbie? 5. KaKÓři chmboji pýccKoro qaenHTHfli? 6. J\m neró oh HýaceH? 7. H3 KaKÓň CTpaHÚ npHBe3JiH b Pocchk) caMOBáp? 8. KaK noflaBájiH naB? 9. KaK niijiH naft? 10. C neiu nňjiH 4aň? 8 1 50 131 s KypHajiHCTOM. OHá >KypHanHCTKa. OHá ĎbIJlá 5KypHaHHCTKOH. OHá 6ýaeT jKypHajnícTKoií. Ohh 3KypHaMcTM. Ohh 6újih >KypHajiHCTaMH. Ohh 6ýayT acypHajiHCTaMH. Všimněte si, že v minulém a budoucím čase se užívá vazba 6biTb + 7. p. (6biTb k&m >KypHanHCTOM, nporpaMMHCTOM, tčxhhkom apod.). Zápor u slovesa být Zápor u slovesa být ve všech časech představuje záporka He: Přítomný čas: Minulý čas: Budoucí čas: H He acypHajiiícT. OHá He jKvpHaniícTKa. Ohh He acypHanHcra. H Hé 6biji >KypHajiHCTOM. OHá He ói.i.iá KypHajiHCTKoří. Ohh Hé Sbi.iH acypHajiácTaMH. 9l He 6ýay >KypH&nHCTOM. OHá He 6ýneT >KypHajiiícTKOH. Ohh He ôýnyr acypHajiHdaMH. 4. Přečtěte si otázky a odpovídejte na ně záporně. Tvořte věty se slovesem být v přítomném, minulém a budoucím čase podle uvedeného vzoru: 3ma désyuiKa paôómaem 3KOHOMÚcmoM? Hem, ima déeyiUKa ne 3KOHOMÚcm. Oná ne ôbijiá skohomúcitiom. Oná HUKOzdá ne ôýdem jKOHOMÚcmoM. 1. 3tot My>iMHHa paôÓTaeT ocJiHHHáHTOM b anÓHCKOM pecTopáHe? 2. Háa* paôÓTaeT KOCMeTÓJioroM? 3. HáiiiH cocéan paôÓTaiOT MéHe^epaMH? 4. Baru cuh paôÓTaeT ymÍTeJieM 4éujcKoro a3biKá? 5. ÄHacTaciÍH ľleTpÓBHa pa6ÓTaeT ncHxónoroM? 6. noapýra paôÓTaiOT Be6-^H3áňHepaMn? 7. Mojioaóň nejiOBéK paôÓTaeT nporpaMMHCTOM? 8. Tboá aéByuiKa paôÓTaer MeacecTpóíí? 9. Eě BHýKH pa6ÓTajOT TéxHHKaMH? 10. Tm paGÓTaeuib accncTéHTOM? Y MeHá ecTb MaaiHHa. y MeHá óbuiá MaiuíÍHa. y MeHá 6ýaeT MaiuíÍHa. Y Heró ecTb CKeříTGópa. y Heró 6biji CKefÍTÓópa. y Heró SýaeT cKeřÍTÓópa. y Hac ecTb aera. y Hac 6ÚJIH aera. y Hac 6ýayT aera. Zápor u vazby y MEHÁ ECTb V přítomném čase se zápor tvoří pomocí záporky nex, v minulém čase pomocí né 6wjio a v budoucím case pomocí ne 6ýaeT. Tato záporná vazba se pojí vždy s 2. pádem podstatného jména nebo zájmena. Přítomný čas: HeT + 2. p. Minulý čas: Hé ĎbiJio + 2. p. Budoucí čas: He 6ýaeT + 2. p. y MeHá HeT MauiHHbi. y Heró HeT CKeiÍTÔópaa. y Hac HeT .neTéři. y MeHfl Hé ÓI.LIO MaiUHHH. y Heró Hé 6mjio CKeírr6ópaa. y Hac Hé Gbi.io aeTéň. y MeHá He ôyaeT MauiHHbi. y Heró He 6ýaeT CKeiÍT6ópaa. y Hac He Sýaer aeTéíí. Pamatujte: přítomný čas —+ HeT + 2. p. minulý čas —> Hé 6biJio + 2. p. POZOR na přízvuk! budoucí čas —+ ne SýaeT + 2. p. 5. Tvořte věty v minulém a budoucím čase podle vzoru. Poslechněte si nahrávku, opakujte a dbejte na výslovnost: * - KOMmiomep, KHÚea 081 1.08 A04 • y MenÁ ôbui KOMmtomep, ho y MenA ně ôhjio múzu. y Mená ôýdem ko.unbibmep, ho y Menk ne ôýdem khúzu. 1. flOMocéa - flHBáH, TejieBH3op 2. mu - nncbMÓ, (boTorpácbHH 3. Mapáa - cýMKa, nnáTbe 4. Bw - 3aáHHe, Mara3iÍH 5. 6paT - nojioTéHue, mmjio 6. ohh - KapaHfláui, nopT(béJib 7. Haui CbiH - KBaprapa, aoM 8. npocbéccop - aBTOMoOHUb, Bejiocnnéa 9. OHá - apyr, noapýra 10. HBáH -aána, oropóa 11. Hama háhh - cecTpá, 6paT 12. aHpéicrop (bápMbi - óchnc, accncTéHT 6. Přídavná jména v závorkách přeložte a doplňte do vět ve správném tvaru: ^ 1. y MapiÍHbi HeT (český) ynéÔHHKa. 2. y Áhhh Hé 6biJio (zelený) KapaHaauiá. 3. y MeHá hct (chutný) MOJioKá. 4. y Bac He 6ýaeT (drahý) naáTbfl. 5. y nánbi Hé 6biao (anglický) chruibMa. 6- y yneHHUbi He 6ýaeT (čokoládový) KOH(héTbi. 7. y MaKCtma Hé 6mjio (dobrý) MáuiKH. 132 •C3 5 ä 8. Y He6 hct (ruský) Marp&nKH. 9. Y H^í^^^^'^^^^^^^^^^i2, t^wMMaé Ä" 15 y -a Hé to (moravské) BHHá. 16. Y hhx Hex (městsky) r„M„a3HH. Základní číslovky 30-1000 v 1. pádu Číslovky se naučte. Dávejte pozor na pravopis a prízvuk! CKÓJlbKO KOMý JieT? 30 TpHflUaTb 200 flBéCTH 110 cto fléCHTb 40 CÓpOK 300 TpMCTa 220 flBéCTH flBáflUaTb 50 nHTbAecsÍT 400 neTbipecTa 330 TpiícTa TpiÍAuaTb 60 mecTbnecHT 500 tlHTbCÓT 440 MeTÚpecTa cópoK 70 céMbaecHT 600 UieCTbCÓT 550 naTbcÓT nHTbíiecáT 80 BÓceMbAeCHT 700 CeMbCÓT 660 uiecTbcÓT uiecTb^ecáT 90 ^eBHHÓCTO 800 BOCeMbCÓT 770 CeMbCÓT céMbfleCHT 100 CTO 900 AeBHTbCÓT 880 BOCeMbCÓT BÓCeMbfleCST 1000 TblCÍIHa 990 fleBSTbCÓT fleBKHÓCTO 1111 TÚcaMa cto oflHHHazutaTb Pamatujte: „. . 1. Víceslovné číslovky se píší zvlášť a mají jedtnou podobu (na rozdíl od češtiny): uiecTbaecáT rwTb - šedesát pět/pětašedesát. 2 U číslovek majících v 1. pádu měkký znak je tento znak vždy jen jeden. Může být na ' konci (ceMb, BÓceMb, xpiífluaTb, AécaTb) nebo uprostřed (céMbnecax, naTbflecHT). 7. Napište a vyslovte následující číslovky. Věnujte pozornost pravopisu j] měkkých znaků a prízvuku: 17, 237, 53, 548, 24, 403,44, 707,11, 654, 72, 932, 55, 898, 90,1234, 81, 720, 19, 1350,37,10; 8 Poslouchejte nahrávku a zapisujte si číslovky, které uslyšíte. Poté číslovky přečtěte a podle klíče zkontrolujte, zda jste si je zapsali správně. !b1 MHe cópoK oahh roa. Je mi čtyřicet jedna let. Moéň aÓHKe ABa róaa Mé dceři jsou dva roky. Moeiný 6páTy ABáAuarb ABa rófla. Mému bratrovi je dvacet dva let. náBny TpHAUaTb Tpu rÓAa. Pavlovi je třicet tři let. HaTáuie nflTbAecÁT neTbipe rÓAa. Nataše je padesát čtyři let. Eró cecTpé BoceMHáAuaTb JieT. Jeho sestře je osmnáct let. ÁHHe cópoK naTb JieT. Anně je čtyřicet pět let. IláBAý TpHAUaTb ceMb JieT. Pavlovi je třicet sedm let. JXÁjiff céMbAecaT JieT. Strýci je sedmdesát let. Počítaný předmět Pamatujte: OAHH 1 ro/i 1. p. jedn. č. ABa, xpH, teTbipe 2, 3,4 rÓM 2. p. jedn. č. POZOR! riHTh (mecTb, ceMb, BÓCeMb ...) 5,6, 7, 8, ... JIET 2. p. mn. č. 082 L08_A05 Podstatné jméno po číslovce oahh je vždy v 1. pádu jedn. čísla. Po číslovkách Ana, ABe, tph, leTwpe (+ ó6a, ó6e) je podstatné jméno ve 2. pádu jednotného čísla! Toto pravidlo platí i pro víceslovné číslovky zakončené na oahh, ab-a, ABe, TpH. neTbipe (MHe ABáAUaTb TpH rÓAa, naTbAecáT TpH TypricTa, apod.). Po číslovkách n«Tb, mecTb, ceMb a dalších je podstatné jméno ve 2. pádu množného čísla (MHe naTb JieT, ceMb TypácTOB, cópoK BÓceMb fléBymeK apod.). Nezapomeňte, že v ruštině je ve 2. pádu množného čísla pouze tvar JieT, zatímco v češtině jsou ve 2. pádu množného čísla tvary dva: let i roků. 9. CKÓJibKo Te6é JieT? Tvořte otázky a odpovědi podle vzoru: vatu dédyiuKa (70) —* CKÓJlbKO nem eáw&uy dédyuiKe? - E\tý céMbdecnm .tem. 1. AHpéicrop 6áHKa (46) 2. >KHTenb áToro rópoAa (94) 3. AéBOMKa (11) 4. BacruiMH (30) 5. xera Hája (32) 6. oh (18) 7. Ham nána (53) 8. moh accHCTém (21) 9. 3tot nápeHb (16) 10. ynÚTenb JiHiepaTýpbi (64) 134 p 10. Věty přečtěte. Doplňte do následujících vět slova eod, záda nebo nem: 1. B 3TOM rópoae oh »WBěT yacé 32..........2. MHe 16..........3. BÚKTop AHApéeBHH, bsm 41 .........iíjih 42.........? 4. Co /wa hx CBá^bôbi npouuió 2..........5. B pýccKoň (búpMe mu pa6ÓTae,vi 19..........6. Ckójilko Te6é.........? 7. Hámeň aóuKe 1 ..........8. IloapýrH He BÚaejiHCb 33 ..........9. Hpa yacé 4.........nony4áeT CTHnéHjjHK). 10. AHjxrjéio CrenáHOBHHy 77.......... Zapamatujte si konstrukci: oh CTápme HA BÓceMb jieT oh MOJióate HA Tpu ró/ra je starší O osm let je mladší O tři roky Pozorujte: MoeMý oxuý cópoK n*Tb Jier, a otUý Moeró apýra cópoK BÓceMb Jiex -» 3HáHHT: OTéu Moeró apýra CTápuie Moeró OTuá Ha TpH rófla. MoK oxéu MOJiórce oTuá Moeró apýra Ha TpH róga. 11. Řekněte, o kolík let je osoba starší - mladší než druhá. Používejte obě varianty: 1. MHe 22 rórta, a MoeMý Apýry 14 JieT. 2. náBny 30 JieT, a Ojibre 33 róaa. 3. Eró cÚHy 8 JieT, a eě aÓHKe 10 jier. 4. ľláBJíy BjiafliÍMHpoBHHy 45 JieT, a Bépe CTenáHOBHe 46 JieT. 5. OKcáHe 27 JieT, a 3y3áHe 23 róaa. 6. TBoéft MáMe 37 JieT, a TBoeiviý 0Tuý 46 JieT. 7. BpáTy 18 JieT, a MHe 12 jieT. 8. MámeHbKe 3 róaa, a MúmeHbKe 7 jkt. 9. Bpaný 54 rójja, a nauuéHTy 81 ro/j. 10. LLIédpy 42 ró/ra, a MéHea>Kepy 30 JieT. Časování sloves se zvratnou částicí -en (-cb) - J^OrOBOPHTbCfl o v£w/DOMLUVIT SE o čem V 6. lekci jste se seznámili s časováním zvratných sloves typu yBHEKÁT£>C51. Zvratná mohou být i slovesa patřící k 11. časování. flOrOBOPHTbCÍI/DOMLUVIT SE přítomný čas minulý čas H aoroBoprócb -lOCb a floroBopújicsi -JICH TbI aoroBopúujbca -UlbCÍI TbI aoroBopÓJicH -JICH OH, OHá, OHÓ flOrOBOpiÍTCH -TCH OH jjoroBopájica -JICH M LI flOrOBOpÓMCH -MCfl OHá aoroBopájracb -JIACb bh floroBopiÍTecb -TECb OHÓ flOrOBOpÚJTOCb -JlOCb OHH aoroBopHTca TCJI Mbl floroBopájiHCb -JIMCb Bbl aoroBopájiHCb -JIMCb OHH rtoroBopiijiHCb -JIMCb Pamatujte: 1. Jestliže zvratné částici předchází souhláska, píše se po ní -ch: oh yBJíeKáeTCH. Jestliže zvratné částici předchází samohláska, píše se po ní -Cb: a yBJíeKáiocb. 2. V infinitivu (aoroBopáTbcn) a ve 3. os. jedn. i množ. čísla (aoroBopÚTCH, jjoroBopÁTCfl) se koncovky (-Tbca, -tch, -tch) vyslovují jako [ua]. 3. Přízvuk může být stálý (.aoroBopÚTbca - aoroBopibcb, floroBopúuibCfl... AoroBopáTca) i pohyblivý (mojiútbch - MOJiibcb, MÓJiHiubca... mójihtch). Podle vzoru .loronopíiTboi se časují např. slovesa co3BOHHTbCH c Kíw/zavolat si s kým, domluvit se telefonicky s kým, fl03BOHHTbcn k Kojuý, do /wťí/dovolat se komu, oômcHÚTbcn {na UHocmpáHHOM jwwíce)/domluvit se (cizím jazykem), (no)sKeHHTbCH/(o)ženit se, 3JiHTbCH/ zlobit se, hněvat se, MOJiHTbcn k Kaný, 3a kozo, •í/zw/modlit se ke komu, za koho. 12. Slovesa uvedená v závorce dejte do správného tvaru v přítomném čase i minulém čase: 1- Ceró/jHH h k 6páTy He.........(fl03BOHHTbC5i). 2. Ohh.........(aoroBopáTtca) c porj,Hreji8MH O HOBOM njláHe. 3. Ha KaKÓM H3bIKé Bbl C HHM.........(oÔfcflCHHTbCa)? 4. TbI.........(C03B0HlÍTbCfl) c MaMOH Ha 3TOH Hefléjie? 5. Mbi.........(aoroBopáTbca) 06 3tom b noHeaéjibHHK. 6. ÍToneMý 136 oná He.........(cosBOHHTbCH) co CBoéň noapýroň? 7. noneMý tm..........(sJíHTbca)? 8. Koraá Bb, ......... (noweHHTbCH)? 9. Oh peryjiápHO......... (MOJiHTbca) 3a 6páTa? 10. HHKOraá He ......... (3JlHTbCa)! 13. Přeložte: 1. Mám hlad. 2. Chceme ji pozvat do restaurace na večeři. 3. Sergej je starší o čtyři roky. 4. Co si dáme jako první chod? 5. Jana drží dietu. 6. V květnu jsme byli v Japonsku a v listopadu v Rusku. 7. Nežijeme proto, abychom jedli, ale jíme proto, abychom žili. 8. Václav koupil své manželce kytici růží. 9. Nestihla uvařit oběd, protože byla zaneprázdněna. 10. Jako druhý chod si objednáme rybu a jako přílohu hranolky. 11. Kdy konečně zavoláš lékaři? 12. Chci ochutnat italské jídlo. 13. Vítáme vás! 14. Proč se pořád dívají na televizi? 15. Nedávno jsme dostali dopis z Prahy. AneKaÓT -BaM nÚBO? - cnpáuiHBaeT 0Ké mó>kho nHTb mtBo: Báuiy MauiHHy TÓabKO hto yKpájiH. hac iihk 9 hactb a Naučte se následující slovíčka: A aBTÓ6yc, -a m - autobus B BarÓH, -a m - vagón, vůz KapnáiiT. -a m - varianta bímiik, -a m hovor, - jízdní kolo BenépHHH, -aa, -ee, -ne (b Bciépnee BpéMa) - večerní (ve večerním čase) BÓBpeiwa - včas, zavčas Boioáji, -a m - nádraží Home neeó - vedle, poblíž, u čeho Bcé Bójibuie - stále více Bcé MéHbiue - stále méně Bcióay - všude BbIXOaHTb, -XOJKý, -XÓaHUIb, -XÓaHT - vycházet, vystupovat j. aoSnpáTbca, -áMCb, -áeuibca, -áioTca do teeó - dostávat se kam aoôpáTbcs, -ôepýcb, -Sepěuibca, -Sepýrca do neeó - dorazit, dostat se kam aopóra, -h i - silnice, trasa, cesta aocáaa, -u ž - zlost, hněv, podrážděnost ibiiiiiiTb. -uiý, -uiHuib, -uiaT (a. eiié/KUM BÓ3ayxoM) - dýchat (dýchat čerstvý vzduch) E éxa-rb, éay, éaeuib, éayT - jet, cestovat 3 3a6aya(ÍTbca, -afýcb, -anuibca, -aaTca - zabloudit, ztratit se JaKoýaoK, -ak-a m - zastrčená, postranní ulička 3axoaHTb, -xoiKý, -xoaHuib, -xoaaT - nastupovat zde K k a k lípánu.io - zpravidla Kopnaóp, -a m (b Kopnaópe) - ulička, chodba (na chodbě) Kyaá-an6o - někam Kyaá-HHÔyab - někam JI jierKÓ - lehce, snadno jiý-Muie (aýinje Bceró) - lépe (nejlépe) M \un aniH, -a m - obchod, prodejna wé8e.ibiibiii. -aa, -oe, -bie - nábytkový, nábytkářský MťTpó s neskl. - metro Mťiponó.iHíi, -HH i - metropole MuiiHMVM, -a m- minimum H HáSepejKHaa, -oň i zpodst. - nábřeží HanpaBaéHHe, -hh s - směr Ha'inná i b. -áB3, -áeuib, -áH)T - začínat, zahajovat HépBHHiaxb, -aro, -aeuib, -awT - být nervózní, znervózňovat Herepiiémie. -hh s - netrpělivost, nedočkavost iijiKiibiii, -aa, -oe, -bie - potřebný, nezbytný O oóiuéť i BciiHbiií. -aa, -oe, -bie - hromadný, veřejný o6T>e3JKáTb, -áio, -áeuib, -áraT - objíždět