► oHá He.........(co3BOHiÍTbca) co CBoéň naapýroR? 7. ncmeiuý tu..........(MMTbca)? 8. Koná Bb,.........(nojKeHHTbca)? 9. Oh peryjiápHO.........(MOJiiÍTbca) sa 6páTa? 10. íl HHKoraá He .........(aniÍTbCíi)! 13. Přeložte: 1. Mám hlad. 2. Chceme ji pozvat do restaurace na večeři. 3. Sergej je starší o čtyři roky. 4. Co si dáme jako první chod? 5. Jana drží dietu. 6. V květnu jsme byli v Japonsku a v listopadu v Rusku. 7. Nežijeme proto, abychom jedli, ale jíme proto, abychom žili. 8. Václav koupil své manželce kytici růží. 9. Nestihla uvařit oběd. protože byla zaneprázdněna. 10. Jako druhý chod si objednáme rybu ajako přílohu hranolky. 11. Kdy konečně zavoláš lékaři? 12. Chci ochutnat italské jídlo. 13. Vítáme vás! 14. Proč se pořád dívají na televizi? 15. Nedávno jsme dostali dopis z Prahy. AHeKflÓT -BaM nMBO? - cnpáuiHBaeT ocpHUHáHT. -HeT, a Ha MaujMHe, npHHeciÍTe MHHepájibHyw BÓ,ay. Hépe3 MHHýTy ocpHiiHáHr npHHÓCHT nMBO u roBopúr: -BaM y)Ké mówho nuTb mÍBo: Bámy MauiMHy TÓJibKO hto yKpájiH. MAC IIHK 9 MacTb A Naučte se následující slovíčka: \ aBTÓôyc, -a m - autobus B BarÓH, -a m - vagón, vůz BapuáH i. -a m - varianta ni.niK, -a m hovor, - jízdní kolo iii"ii'|)iiitii. -aa, -ee, -He (b BeiépHee BpéMa) - večerní (ve večerním čase) BÓBpeMH - včas, zavčas B0K3áji, -a m - nádraží BÓMe - vedle, poblíž, u čeho Bcé' Sójibiue - stále více bcí1 MéHbiue - stále méně Bcway - všude BUXOaÚTb, -XOttý, -Ml.llllllb. -XÓiWT - vycházet, vystupovat I aooHpáTbca, -áiocb, -áeuibca, -áwTca do weó - dostávat se kam ao6páTbcn,-6epýcb,-6epěuibca,-6epýTca do teeó - dorazit, dostat se kam nopora,-už-silnice, trasa, cesta aocáaa, -li i - zlost, hněv, podrážděnost n.iiiiá 11., -uiý, -in n m §>. -mai (a. cné/KiiM BÓ3ayxoM) - dýchat (dýchat čerstvý vzduch) í éxaTb, éay, éaeuib, éayr - jet, cestovat i 3a6jiy4HTbcn, -jKýcb, -AHiubca, -ahtch - zabloudit, ztratit se JanoýjioK, -jiKa m - zastrčená, postranní ulička 3axOAHTb, -XOJKy, -\l> illIIIL. -xoaaT - nastupovat zde K k;i k- npáBHJio - zpravidla Kopnióp. -a m (b Kopnaópej - ulička, chodba (na chodbě) Kyaá-jiH6o - někam Kvaá-HHĎyab - někam .1 jierKÓ - lehce, snadno jiýiuie (.ijMiue Bceró) - lépe (nejlépe) M mih a tiiii. -a m - obchod, prodejna Mťúi. ii.iii.iii. -aa, -oe, -ue - nábytkový, nábytkářský MCTpó s neskl. - metro MeTponó.iHH, -HH i - metropole m n n u m\ m, -a m - minimum II náfiepe/KHan, -oň i zpodst. - nábřeží iiaiipaB.iniiu'. -Ha s - směr iia'iiniá 11., -áio, -áeuib, -áioT - začínat, zahajovat iiqi nu n1 iii-1., -aw, -aeuib, -aioT - být nervózní. znervózňovat HeTepnéHHe. -hb v - netrpělivost, nedočkavost n> Alibi u. -aa, -oe, -ue - potřebný, nezbytný 0 ofiuiéc i BťHiii.iii. -aa, -oe, -ue - hromadný, veřejný iiôbľiA'á 11., -áw, -áeuib, -áioT - objíždět 138 139 ii iii(iii|H'\H'iino - současně, zároveň, najednou oii;i 111,111:111„ -aio, -aeuib, -aioT (o. Ha aécaTb mhhvt) - opožďovat se, chodit/jezdit pozdě (opožďovat se o 10 minut) nud 11:111111'. -HH s (o. nuť i 1:1) - zpoždění (zpoždění vlaku) (iiiouii 11., -áw, -áeuib, -áioT - opozdit se. přijít/přijet pozdě 011 aiiouka. -H i (0. I paMliáa. 1 pi>. I. Iťiiúu'H ! -zastávka (tramvajová, trolejbusová zastávka) m K|)i.ui:i 1 lích). -áio(Cb), -áeuib(ca), -áioT(ca) - otevírat (se) II naccaacHp, -a m - cestující, pasažér nepeý.ioK, -aica m - boční ulička, postranní ulička ii. 10111:111,. -aH i - náměstí iio.iOiiii.ih. -au, -oe, -bie - užitečný, prospěšný moník- 11„ -naaý, -naaěuib, -naaýT - dostat se, octnout se imp 1 oiii.Ni. -aa, -oe, -bie (n. rópoa) - přístavní (přístavní město) moc 1 onu no - stále, neustále, vždy npexiaráTbCH, -áeTCH, -áiOTca (1. a 2. os. se neužívá) - navrhovat se, předkládat se, nabízet se upi- k-1 :lli. 1111 b. -hh), -Hťlllb. -hk)t C0ÔÓÚ - představovat, být iipiiH.íťKá 11>. -áio, -áeuib, -áwT ravó TemécTBHe, -hh i - cestování, cesta iii. 11 :i 11,111. -álOCb, -áeillbCH, -:iio 101 - pokoušet se, snažit se, usilovat ľ paciio.iaráTb, -áw, -áeuib. -áwT k ieMJ - napomáhat čemu, přispívat k čemu pí.MioK. -11K11 m trh, tržnice, bazar ( CBepHÝib, -HÝ, -Hěuib, -Hyř - zatočit, zahnout cecTb, cáay. cáaeuib, cáayr (c. Ha Merpó) - sednout si, posadit se, nastoupit (jít na metro) CCTb, -TH ž - síť c.iyiáHiio - náhodně CMOTpéTb, -Tpró, -1 pii 1111.. -tpht - dívat se, koukat se, hledět cpéacTBo, -a s (TpáncnopTHoe c.) - prostředek (dopravní prostředek) i-1 liiiiiiiii. -hh i (c. MeTpó) - stanice (stanice metra) i-1 npiiiiiibiii. -aa, -oe, -bie - starobylý, starodávný CToaHHHbiH 1 ópo 1 m - hlavní město CTpecc, -a m |p3| - stres T lo.iKii 11.111. -áiocb, -áeuibca, -áiOTca - strkat se, tlačit se, šťouchat se 1 piÍNiiiopi. -a m - doprava, dopravní prostředek Tpo.i.iéii6yc, -a m - trolejbus 1111:11 ť.n.iiii - pečlivě, důkladně, řádně Y V.io'ik-a. -h ž zdrob. - ulička > mi-iii;i 1 i.iíi. -áiocb, -áeuibca, -áiOTca - vejít se mi.k 11.. -naaý, -na hni 1.. -naaýT - upadnout \ 1 pi-iiiiiiii. -hh, -ee, -ne - ranní 'ľ i|) n n;i 11 m n 1,1 n. -aa, -oe, -bie - finanční, peněžní H nae nuk (b nac hhk) - dopravní špička (v dopravní špičce) Hacú, -ób pomn. - hodiny, hodinky Hépe3 (m. Il-lll i i, MHHVT, i[po 111 li m. iiapk-) -za, skrz (za deset minut, projít parkem skrz park) ) ikiuiii iľiiii.iii. -aH, -oe, -bie - ekologický 3anÓMHHTe! KpyrÓM nu. um napóay, Bce Kyaá-To cneuiáT. . IlOÓOll TpáHCIIOpT ÔHTKÓM liaóll i. Bce nbiTáwTCH k;ik móvkiio ôbiCTpée Itl.l.ll-11 ii H3 1 i 01 o KOlUMápa. ľlpHxóaHTCH >KaaTb cjiéayromero. II iiiniiíi 11. mívKii. i\ ni' 1 ;i. Bbl in-noacKájKeTe, rae HaxóaHTcn ToprÓBbiii UČHTp? A k:l k Tyaá aOĎpáTbCH? Ila 10 ii\ Ano cecTb Ha TpojiJiéňôyc, Ha 011111:1 111:11 i.iii 11.111 Ha 111:1 111:111.lil. 3to Bceró MHHýT aécnTb eubi. CnacúSo na m . Bceró aóôporo. Mll.lll kín Ml. iohi-k:', ll'll> iuk:i. Bbl in- 3HáeTe, k a k aoéxarb ao iviy3éH? . lnou iioi-xa 11, Ha MeTpó, .iiióo Ha 1 :ikiíi. .lllííll llpilli 1 ílll. ihiiikiim. Bbl noi pa 1 ii I ľ k';l l\ M 11 H ii M \ M MaC C . 1 n 1111111 m. ilóaro Tyaá nifnipá i i.csľ.' Ha aBTÓóyce m u in'i in:i ma i i.. a neuiKÓM n 11 ií cópoK MHHýT. Ha ii) ll\ >kiio ll|miii i H Ml- i [mih [Itéľ 1 H b ítom 11 a 11 pa h. 1 í 111111. Háao/Hý*Ho cecTb Ha Tpojuiéňóyc h noiiím nepecécTb Ha i paMnau (MeTpó). ľlóe3a xóaHT tómho no pacnHcáHHio. OHá onosaájia Ha aécHTb mhhvt. c naciíóo. - Hé 3a mto. Zapamatujte si! Kolem spousta lidí, všichni někam spěchají. Každý dopravní prostředek je přeplněný. Všichni se snaží dostat se co nejrychleji z takové hrůzy. Musí se čekat na další. Prosím vás, neporadíte mi, kde je obchodní centrum? A jak se tam dostanu? Je třeba jít na trolejbus, na patnáctku nebo dvacítku, (při označeni trolejbusů) Je to asi jen deset minut jízdy. Děkuji vám. Mějte se hezky. Nevíte, prosím vás, jak se dostanu do muzea? (při osloveni mladého muže či ženy) Buď jet metrem, nebo si vzít taxi, anebo jit pěšky. Ztratíte minimálně víc než hodinu času. Jak dlouho tam pojedeme? Autobusem je to asi dvacet minut a pěšky čtyřicet. Musíte ujít asi dvě stě metrů tímto směrem. Musíte jít na trolejbus a potom přestoupit na tramvaj (metro). Vlak jede přesně podle jízdního řádu. Přišla o deset minut pozdě. Děkuji. - Není zač. HacTb B H nOJlé3HO WlH 3aopÓBb5I. MejlOBéK éaeT, flblUJHT BÓ3flyxOM H OflHOBpeMéHHO 3aHHMáeTCH cnópTOM. HoŠTOMy, npéacae teM éxaTb Ky^á-HMÔy^b, TiuáTejibHO noaýMaňTe, Ha k3kóm bh;k TpáHcnopTa mójkho aoéxaTb He TÓJibKO 6bicTpo, ho h 6e3 crpécca. KaK jioôpáTbCH Ha paôÓTy*: 083 1,09 A01 Výklad: 1. MapuipýTKa (MapwpýTHoe TaKcň)je druh dopravního prostředku. Maršrutka je mikrobus, který jezdí po určité trase (má pevně stanovené zastávky), ale vystoupit je možné na vyžádání kdekoli. Maršrutky jsou fakticky částí hromadné dopravy s pevné stanoveným jízdným. 2. Všimněte si slovosledu u vět typu Oh TepáeT eute MHHýr ii>i 11.. Háao npoňTH \ié i poB aBécTH. Oh npH.iěr nacá liépe3 aBa apod. Věty tohoto typu vyjadřují přibližnost: Ztrácí ještě asi pět minut. Je třeba ujít asi dvě stě metrů. Přijde přibližné (asi) za dvě hodiny apod. 3. Slova iiavkoi pá i a lópoji-iepóň nemají v češtině ekvivalenty. HayKorpáa je status určitého ruského města, ve kterém se nachází komplex pro výzkumné vědní obory (biologie, chemie, jaderné zbraně, kosmické procesy apod.). Tópoji-repÓH je čestné označení pro několik měst v Rusku (např. Moskva, Sankt-Petěrburg), na Ukrajině (např. Kyjev) a Bělorusku (např. Minsk). Toto označení vzniklo po 2. světové válce. 1. Rusky převyprávějte text. ropoflá6biBáioTpá3Hbie: ôanbiuňe, MáneHbKHe, CTOJtHWHbie, noprÓBbie, HayKorpáabi, ropoaá-repÓH... Ohhh pacnojiaráwT k órabixy, apyrňe npnBJienátoT cBoéň crapHHHoň apxHTeKTýpoň. TpéTbH CTájIH (j)HHáHCOBblMH MeTponÓJlHHMH. EcTb TOpOflá pOflHWe, XOpOIUÓ 3HaKÓMbie HiM. a ecTb tyncHe, b KOTÓpux jierKÓ 3a6jiyaHTbCíi. JIkdôóh rópoa npeacTaB^áeT coóóň cncoKHyio cerb npocnéKTOB, ýjiHU, ýjioneK, nepeýjiKOB. 33KoýjtKOB. B HeôojibuiHX ropoaáx, KaK npaBH.no, JierKÓ itoôpáTbca ao Hý>KHoro Hain Mécra, ho b 6ojibWMX 3T0 He TaK y>K h npócTo. Kpyróin nojiHÓ Hapóay, Bce Kyaá-To cneuiáľ: kto Ha paôcrry, kto aoinóň. a KTO B Mara3HH. H, KOHétHO, 60JIblUHHCTBÓ H3 HaC flOÔHpáeTCH Ha ropoaCKÓM OÔméCTBeHHOM TpáHcnopre: Ha aBTÓôyce, TpaMBáe, TpoajiéH6yce, MeTpó hjih MapiupýrKe. K cowaJiéHHio, rro He cáinoe npwáTHoe nyTetuécTBHe. JIk>6óh TpáHcnopr 6htkóm HaóiiT KaK b ýrpeHHee. raK h b BenépHee BpéMít. Écjih nonácTb b Mac nHK, npaicrHHecKH hcbo3mó>kho BÓBpeMH Kyaá-JiHOO aoéxaTb. Ha ocTaHÓBKax h crráHUHJix bhxójiht BCě MéHbiue h 3axójtHT Bcě ôójtbwe naccaiKiípoB. h Booôiué HenoHÁTHo, KaK Bce yMemáiOTca Ha TaKÓM MáneHbKOM npocTpáHCTBe. J\íoM HépBHHwaioT, nocTOíÍHHo CMÓTpjiT Ha Hacw h c HerepnéHHeM wayT, Koraá we HaKOHéu 6ýaer HX 0CT3HÓBKa. A KOraá OTKpbIBálOTCH HBépH, BCe HaHHHálOT TOJlKáTbCH H nbITáKJTCSI KaK MÓJKHO ôbicTpée BbiJie3TH H3 ÍToro KoiuMápa. H, naoôopÓT, npeflCTáBbTe ce6é, KaKáa aocána, Korja tejiOBéK xóweT cecrb, k npHMépy, Ha Merpó, ho npócTo He BJie3áeT b BarÓH. Eiuý npnxóanTC« >KaaTb cnéityiowero h oh TepáeT emě MHHýr nHTb. H bot TaK Káwabiň neub. KaK >Ke Toraá aoôpáTbca Ha paôÓTy hjih b uiKÓJiy cnoKÓňHo, aa emě h 6e3 ono3aáHWi. ripeanaráeTCJi apyróíí napn.i 111 - éxaTb Ha \kiiiiiihc Ho h rro TpáHcnopTHoe cpéacTBO Hac He cnacěT. nonýMaňTe TÓabKo, CKÓJtbKO npóôoK Ha aopórax. Beab H3-3a hhx npHaěTca éxan> emě aóabiue. A bot b HéKOTopwx ropoaáx /nóan é3a»T Ha BeaocHnéaax h, KCTáTH cKa3an. HHKoraá He oná3jtbiBaioT. Beab Ha BéJiHKe móhcho é3aHTb Bcióay, a emě íto óneHb iKOJiontiHO 2. Odpovídejte na otázky. Ve svých odpovědích můžete vycházet z úvodního textu: 1. KaKHe TpáHcnopTHbie cpéacTBa bh 3HáeTe? 2. Hto TaKÓe nac nHK? 3. KaKÚe cjióähoctm B03HHKáiOT y nacca)KHpoB ýTpoM h BénepoM? 4. KaK bh aýMaere, KaKÓe TpáHcnopTHoe cpéacTBo cáMoe yiióÔHoe m cáinoe 6bicTpoe? 5. KaKÓfl bhr TpáHcnopTa cáMbiň HeyitóÔHbiň h cáMbiň MéjuieHHbiň? 6. Hto TaKÓe cTOJiňua? 7. noweMý b ôojibUJÓM rópoae JierKÓ 3a6^yiiHTbCíi? 8. KaK m,i aoÔHpáeTecb Ha paôÓTy hjih b utKÓay? 3. IlocjiýuiaHTe .íHa.iórn, noTÓM iix npíľiii i áii n. ow L09 A()2 KaK ^oôpáTbcn ,io...? ilHajiór 1: A: H.3BHHHTe, no5KájiyňcTa, bw He noacKá>KeTe, rae HaxóaHTCn ToprÓBbiň ueHTp „Chth KÓMoneKc"? B: „Chth KóinnjieKc"? Oh Ha JléHHHCKOM npocnéKTe, BÓ3Jie „MéóejibHoro uémpa". A: A KaK Tyaá AoópáTbcn? "^ro aaaeKÓ? B: HeT, Bain Háao 3aecb cecTb Ha TpojuiéRĎyc, Ha nsiTHáauaTbiři ňan Ha ABaauáTbiň, h npoéxaTb ocTaHÓBKH qeTbipe. "Šro Bceró MHHýT aécaTb e3aú. A: A Ha KaKÓR ocTaHÓBKe BUXo/iHTb? E: A oHá np»MO TaK h Ha3biBáeTCíi - „JléHHHCKHň npocnéicr". BúfineTe. npoňaěTe MéTpoB cto b o6páTHOM HanpaBJíéHHH h TaM y»é 6ýaeT ôoiibujóe 3/táHHe. 3to h ecTb ..( Htm KÓMn^eKc". A: CnacHÔo BaM. Bceró uóôporo. B: Hé 3a hto. Bceró aóôporo. . lna.iói 2: A: /léByuiKa. bu anynáňHO He 3HáeTe, k.ik aoéxaTb no HcTopúnecKoro My3én? B: Y Bac ecTb nBa BapnáHTa. JIhôo noéxaTb Ha MeTpó h noTÓM nepecécTb Ha aBTÓ6yc, jih6o noéxaTb Ha MapiupýTKe, a noTÓM npoň™cb neuiKÓM. A: Ha KaKÓň MapiupýTKe Hý>KHO éxaTb? B: BaM Jiýnuie Bceró cecTb Ha TpůcTa uiecTýio h jjoéxaTb no pÚHKa. ľloTÓM Bain Háao iiepeň™ ýjwuy Ha ztpyrýio crópoHy h npoňTH ABécTH mctpob b HanpaBJíéHHH TaráHCKoro uioccé. TaM 6ý.neT ropoacKáa nariHKJiHHHKa. Bu CBepHěTe HajiéBO, npoiíaěTe népe3 napK h BÚHaeTe npáMo k 3iráHHio My3éa. A: Rónro /JOÓHpáTbca? B: Ha MapiupýTKe éxaTb MHHýT aBáauaTb, a neuiKÓM hjith 15-20 MHHýT. A: A éoiiH MHe noéxaTb Ha MeTpó h aBTÓ6ycoM? B: TaK éxaTb emě jjÁnbiue, TaK KaK aBTÓ6yc o6i>e3>KáeT. JXýMam, noTpáTHTe KaK MHHHMyM nac c jihuihhm. Pamatujte: . U'hmhku nebo mo. minii wméK je běžné zdvořilé oslovení neznámé osoby (např.: na ulici, v obchodě apod.). Stejně tak při oslovení neznámých osob používáme zdvořilostní fráze H3BHHHTe. no>KájiyHCTa, bu He noacKá>KeTe... CKaacHTe, nojKányňcra,... Bw He 3HáeTe... apod. V Rusku k označení trolejbusů, tramvají a dalších dopravních prostředků slouží řadové číslovky: Mw noéaeM Ha iisemi inaioM - Pojedeme dvanáctkou. Há/io cecTb Ha cto cópoK népBbiii - Máme/Musíme nastoupit na sto dvacet jedničku. Há/io cecTb Ha Tpojuiéňôyc. h« n>i i h:í niai i.iii - Máme/Musíme jít na trolejbus, na patnáctku apod. Zapamatujte si, jakými různými způsoby se můžeme zeptat na cestu. Všimněte si, že ruské iníinitivní věty většinou nepřekládáme do češtiny pomocí infinitivu (i když by to nebyla chyba), ale překládáme je v určité osobě (jak se dostanu/dostaneme/dostaneš apod.) podle smyslu: KaK (MHe) nonácTb Ha ýjwuy nýuiKHHa? Jak se dostanu na Puškinovu ulici'.' KaK (HaM) loópáTbca ao CTáHUHH MeTpó? Jak se dostaneme ke stanici metra? KaK (hm) upnu i h Ha anómaab MauKÓBCKoro? Jak se dostanou na Majakovského náměstí? KaK npoéxaTb k ToprÓBOMy uéHTpy? Jak se dostanu/dostaneme/dostanou do obchodního centra? Jak dojedu/dojedeme/dojedou na tržnici? KaK aoéxaTb no pÚHKa? 4. Ve dvojicích tvořte dialogy. Oslovíte někoho na ulici a ptáte se na cestu V rozhovorech používejte fráze: Hseunúme, noxcájiyůcma, «», ne nodcKŮxceme/ ne nocoeemyeme/He jHÓeme, kok doôpámtcx/KaK doéxamb do... Bom húôo cécntb Ho/nepecécntb na/doéxamb do/npoéxamb/npoúmú/ceepHýmb Hwiéeo/Hanpáeo Pohybová slovesa Slovesa H/ITM/JÍT a XO^MTb/CHODlT Sloveso HOTH už znáte z dřívější gramatiky. Nyní se naučíte časovat sloveso xo/jHTb a obě slovesa si osvojíte s různými předponami. HflTH/jít xoaHTb/chodit * wý -y Tbl Hflěuib -ĚUlb OH, OHá, OHÓ HflěT -ĚT Mbl H/iěM -ĚM Bbl KaěTe -ĚTE OHH HitýT -YT " xoacý -y TbI XÓ/tHUlb lllllh OH, OHá, OHÓ XÓitHT -MT MbI XÓflHM -HM Bbl xó^HTe -MTE OHH XÓflHT -HT Pamatujte: 1. Sloveso n n ú má stálý prízvuk na koncovce, sloveso xoaÚTb má přízvuk pohyblivý. 2. Tvary minulého času slovesa hatíí jsou oh měji, OHá uuia, ohó uijio, ohh ui.ih a tvary minulého času slovesa \o ni n, jsou oh xo.ni.i. OHá xoaHJia, ohó xoahjio, ohh xojihjih. 5. Doplňte správný tvar sloves udmú a xodúmb v přítomném čase. Kde je to možné, užijte obě varianty: 1. Bo BTÓpHHK Mbl ......... K 3yÔHÓMy Bpaiý. 2. nOMeMý Tbl TaK MáCTO ......... B 3TOT KJiyÓ? 3. AjieKcéň ......... b uiKÓJiy, a a ......... b ÔHÓJiHOTéicy. 4. Ky.ua Tbl ......... ? 5. OHá Bcě BpéMn.........b njiáTbe. 6. íl HHKoraá He.........b Ka(pé c onéHTaMH. 7. Jláiuisi AaupéeBHa, Bbl.........flOMÓň h ji h Ha pa6ÓTy? 8. Hrma Káatubiň aeHb.........Ha cbh/whhsi. 9. Mw péaKo .... no ýjiHuaM Háuiero rópo/ia. 10. PaóÓHHe ceňnác 3Haio. noHeMý si ......... b ítom HanpaBJtéHHH. 12. Bu ......... HnóHCKHe pecTopáHU? .........no Mara3HHaM, ho mu nácro ......... Ha saBÓfl. 11. 51 He B MTajIbáHCKHe HJIH B 6. Tvořte věty podle vzoru. Opakujte po nahrávce: 085 L09A03 ^ \nni.i -paôóma —» Má.\ta ceůtác udem napaôómy, oná Káycdbiů deuh xódum ho paôómy. 1. si anTéKa 2. HiiKonáň - BCTpéMa 3. moh BHýKH - Jiec 4. tm - jiéKUHH lénjcKoro snuxá 5. Mbi - 30onápK 6. Kojuiéra - óíjjhc 7. nápHH - KJiy6 8. a - cynepinápKeT 9. Bbi - CBH/aáHHe 10. nauHéHTbi - nanHKJiHHHKa 11. flHpéicrop (piipMbi - 6aHK 12. tw - flHCKOTéKa 13. Mapuji -BbicTaBKa (poTorpácpMH 14. mu - (pHTHecc-ueHTp 15. jjéjryiiiKa - napK 16. yneHHKH - uiKÓJia 7. Tvořte věty podle vzoru: Rovna udem sa xjiéôoM. —> JJóvKa tujia w xněóoM. JIóvkci xodwia 3a xiéóoM. —> JlóiKa xódum sa XJléÔOM, 1. CocéflH viAýi Ha KOHuépT. 2. YMHTejib měn no Kopnjiópy. 3. Äpyr xo.ohji k Bpaný. 4. Mu IUJIH no npocnéicry. 5. Téuin u Kónu xóajit Ha TáHUbi. 6. MéHeiwcep H/jěT Ha BCTpény. 7. /JéBOHKa xoaúna b rHMHá3HK>. 8. Bbi H/iéTe 3a xjiéóoM. 9. xowý Ha Kýpcw pýccKoro ínwKá. 10. nacca>KHpbi ujjih Ha ocTaHÓBKy. 11. Bbi xoähjih no Mara3HHaM. 12. Máma mjia Ha ýjiHuy. 13. Tw xouHJi Ha pa6ÓTy BÓBpeMH? 14. uma no HáóepoKHoň. 15. Bce xoahjih Ha eró jiéKUHH. 16. Bw HflěTe b KJiy6 hjih Ha ancKOTéKy? Slovesa ÉXATb/JET a É3^HTb/JEZDIT éxaTb/jet é3flHTb/jezdit 51 é/ry -y % é3»y -y Tbl é/teiub -EUlb Tbl é3AHIIlb ii n iii OH, OHá, OHÓ éaeT -ET OH, OHá, OHÓ 63ÄHT -HT Mbl -EM MU é3flHM •HM Bbl éfleTe -ETE Bbl é3flHTe -HTE OHH éayT -YT OHH é3Ä»T -HT Pamatujte: 1. Slovesa éxaTb a é3aHTb mají stálý prízvuk na kmeni. 2 Tvary minulého času slovesa éxarb jsou oh éxaji, oHá éxajia, ohó éxajio, ohh éxa.nt a tvary minulého času slovesa ésaHTb jsou oh é3flnji, oHá é3aH.ia. oho e3flHJio, ohh eiaw. ■ 8. Doplňte správný tvar sloves éxamt a ésdumb v přítomném ěase. Kde je to možné, užijte obě varianty: 1. B ó(j)HC a oôbiHHO.........Ha MeTpó. 2. MamíÍHa.........óieHb GwcTpo. 3. náBeji, tu......... b noiiHKJiHHHKy hjih b 6oJibHHuy? 4. Ojibra......... Ha BejiocHnéfle, a a ......... Ha MamíÍHe. 5. cjibímaji, h to ohh.........bo páHH,HK>. 6. PojjHTejiH k HaM Booômé He..........7. Kya.á tw .........bo BpéMH KamÍKyji? 8. Kto.........TpanJiéň6ycoM? 9. Mbi HHKoraá He.........Ha TaKcií. 10. Ha HěM oh ceróaHa ......... Ha paóÓTy? 11. JléTOM ceiubá ......... Ha flány. 12. B KOMaH/JHpÓBKy OHH ......... B nOHefléjIbHHK. 9. Tvořte věty v minulém čase podle vzoru: cmydéumu - Líéxuft, oh - Poccúh —> Cmydéumu éxam e Méxum, a on éxan e Poccúio. 1. Kapen - raMHá3HH, HBáHa - ÓHÓJiHOTéxa 2. mm - KňeB, oh - flpára 3. poaÚTejiH - ToprÓBbiň ueHTp. a - (pHTHecc-iieHTp 4. bu - My3éfl, stot Manoaóň MeJioBéK - TeáTp 5. moh weHá - canÓH KpacoTbi, n - BWCTaBKa 6. némcKHe }KypHajnícTW - BCTpéia, Haní accHCTČHT - pa6ÓTa 7. M0JI0flě)Kb - KJiy6, Mbl - peCTOpáH 8. TěTH - pWHOK, mm - BOK3ájT Slovesa nonÁCTb K^á/DOSTAT SE kam a ynÁCTb/UPADNOUT, SPADNOUT nonácTb/dostat se ynácTb/upadnout a nonaaý ynaaý Tbl nonaněuib ynaaěmb OH, OHá, OHÓ nonaaěT yna/iěT Mbl nonajiěM ynaaěM Bbl nonaaěTe ynaaěTe OHH nona/jýT yna/rýT Pamatujte: 1. Minulý čas sloves nonácTb, ynácTb se tvoří pravidelně: (a, tw, oh) nonáji/ynáji, (OHa) nonájia/ynájia, (ohó) nonájio/ynájio, (mu, bw, ohh) nonájiu/ynájiH. 10. He poň apyrÓMy áMy - cam b Heě noiiajtěmb. Pomocí slovníku přeložte slovní spojení a užijte je ve větách: nonácTb b ueHTp, nonácTb aomóh, ynácTb b áMy, nonácTb b ílpáry, ynácTb co CTOJiá, ynácTb b ueHé, nonácTb Ha KOHuépr, ynácTb c flépeBa, nonácTb Ha pwHOK, ynácTb c Bejiocnnéfla, ynácTb b 6accéňH, nonácTb Ha njiómaAb, nonácTb Ha paóÓTy 146 11. Přeložte: 1 Jedu na vesnici. 2. Jel jsem do Španělska. 3. Jedete domů nebo do práce? 4. K babičce jezdíme o prázdninách. 5. Kam jedete? 6. Jede k nám náš kolega. 7. Kamarádky jely trolejbusem. 8. Jedeš moc pomalu. 9. Jak často jezdíte do Ruska? 10. Na chatu jezdím v patek. 11. V zimě jsme jezdili autobusem. 12. Často jezdí do zahraničí. Pamatujte! JIwaH éayT/éMHT HA HĚM nebo MÉM: Mu éaeMAbaHM Ha aBTÓ6yce/aBTÓ6ycoM, Ha TpaMBáe/TpaMBáeM, Ha Tpojuié«6yce/Tpo^JiéH6ycoM, Ha nóejfle/nóesnoM. Ha MapuipýTKe/MapuipýxKOH, ale Ha wauiHHe, Ha BeaocHnéae, Ha motouhkjic Ha MeTpó (neskl.). Ha Tanců (neskl.). 12. Slova v závorkách dejte do správného tvaru. Kde je to možné, užijte obě |~S" varianty (s předložkou i bez ní): Li 1. PoaÚTejiH é3fl»T Ha paóÓTy (inamÚHa), a n é3Hcy (TpaMBáň). 2. Tu noéaeuib (MeTpó) mjih (aBTÓ6yc)? 3. Baču éijwi b aepéBHio (nóe3a). 4. (TaKcú) mójkho aoôpáTbcsi óucTpée. 5. 3áBTpa n noéjxy (aBTÓóyc). 6. ,0,0 Boioájia mm aoéaeM (Tpojuiéňóyc). 7. Oh é3aHT (MauuÍHa), a OHá é3,HHT (Bejiocunéa). 8. Moň 6paT ézam (motouhkji). 9. BaM Háao éxaTb (MapuípýTKa), a noTÓM (TpojiJiéňóyc). 10. rioneMý tm He é3aHiub (TpaMBáň)? Zapamatujte si, že v Rusku prostředky hromadné dopravy „JDOU/CHODI": ABTÓôye, rpaiMBáfl, Tpojiiiéiiôyc, nóe3a, MeTpó, MapuípýTKa HAET/XÓ^HT! Slovesa uaTH/xoaňTb se používají ve většině případech. Pokud ale zjišťujeme, jakým způsobem dopravní prostředek jede (pomalu, rychle apod.), používáme slovesa éxaTb/é3«HTb (MauuÍHa éaeT MéaJieHHO.) ____ Srovnejte následující příklady: ABTÓóyc HflěT ao Soinána. - ABTÓ6yc éaeT óieHb ÓMCTpo. nóe3a xóaHT no pacnHcáHHio Káwabie nojiiacá. - I~lóe3a č3jht MéaJieHHQ. Pamatujte si ale, že \iaiiiiiiia. BejiocHnéa, motouhkji vždy EjJET/E3/J,HT! MauuÍHa éaeT no uioccé. - MauuÍHa éaeT óbícTpo. Motouhkji éaeT no rópoay. - Motouhkji éaeT MéfljieHHO. Pozn.: V hovorové řeči se tyto rozdíly často stírají a pro všechny dopravní prostředky se používá sloveso éxamb/éddumb. 13. Doplňte vhodné pohybové sloveso v náležitém tvaru v přítomném čase: 1. $Ta MapuípýTKa ......... no BOK3ájia. 2. rioieMý hx MauuÍHa ......... TaK MéaJieHHo? 3. ABTÓóycbi cwaá Boo6mé He..........4. nóe3a......... b Ycpý, oh .........óteHb óbicrpo. 5. no pacnHcáHHio 3aecb ......... TÓJibKo Tpojijiéňôycbi. 6. KaK ......... BáuiH Mapuípýrew? 7. BejiocHnéa.........thxo. 8. MeTpó.........ao JIóhuhckoto npocnéicra. 9. TpaMBáň......... no rópoay TpúauaTb MHHýT. 10. Motouhkji......... no aopóre. Slovesa HATM/XO^HTb a ÉXATb/É3/J,HTb s předponami Zapamatujte si význam sloves HaTH/xoaÚTb a éxaTb/é3flHTb s různými předponami. V tabulce jsou uvedena vždy obě slovesa a nejčastější předložky. HaTÍÍ/xOiJHTb éxaTb/é3aHTb yňTH - yxonHTb H3/odejít - odcházet yéxaTb - ye3>KáTb H3/odjet - odjíždět (daleko) 3aňTií - 3axoflHTb K/stavit se - stavovat se 3aéxaTb - 3ae3>KáTb K/stavit se - stavovat se OToňra - oTxo/iHTb OT/ustoupit - ustupovat OTbéxaTb - 0Tbe3)KáTb OT/odjet - odjíždět (nedaleko) npiiiíiH - npHxoflÚTb/přijít - přicházet npnéxaTb - npHe3>KáTb/pnjet - přijíždět aoňTH - floxoaHTb iio/dojít - docházet zioéxaTb - aoe3»áTb ^O/dojet - dojíždět bmhth - BbixoaHTb M3/vyjít - vycházet BbiexaTb - Bbiej>KáTb H3/vyjet - vyjíždět nepeňTH - nepexoaÚTb/ Přejít - přecházet nepeéxaTb - nepe3)KáTb/ přejet/přestěhovat se - přejíždět/stěhovat se nomňm - noaxoAHTb K/přistoupit - přistupovat noat>éxaTb - noai»e3>KáTb K/přijet - přijíždět Pozor na pravopis tvarů slovesa npiiiini - a npHaý, tm npHaéujb. oh npHaěT, mm upiimi Bw npHaere. ohú npHaýr. Na rozdíl od tvarů s jinými předponami zde vypadává n (a 3aňaý, Tbi yňaěuib, oh BbiňaeT). V ruštině se také velice často setkáváme s předponou no- (noňrá, noéxarb). Slovesa s předponou no- (a noňaý, tm iiom ičim. vi noéay, tu noéaemb) se do češtiny překládají jako já půjdu, ty půjdeš/já pojedu, ry pojedeš. V ruštině ale na rozdíl od češtiny existují i tvary minulého času s touto předponou - n nouiJiá, tm noiueji/n noéxaaa, tm noéxaji, které do češtiny překládáme jako já jsem šla, ty jsi šel atd. O podrobnějším užití slovesa noňTÚ se zmíníme v pozdějších lekcích. 148 149 14. Doplňte vhodnou předponu: a) HaTH/XOflHTb 1. Korná st ... uiěji ýnuuy, a yBHaeJi nanHioiHHHKy. 2. TaMápa emě 3^ecb? - HeT, ohš y»é ... uijia. 3. AjieKcáHap CepréeBHH, bu ... aěTe k Hain ceróaHfl BénepoM? 4. Cocéan ... xoahjth H3 aÓMa páHo ýTpoin. 5. S\ jtýMaio, ohm He ... ňnýT no ónójiHOTéKH. 6. Écjih tu óýaeujb TaK ce6« BecTH. oh ... HaéT h ywé HHKoraá He ... ner ctoaá. 7. Bénepoin cecTpá ... xoaHJia k noapýre. 8. Ha nepeKpéCTKe bu ... aěTe Ha Ty CTÓpoHy. 9. nápeHb ... ujéji ot Mara3HHa. 10. Mu HaKOHéu ... uijih no ToprÓBoro uéHTpa. 11. Kto ... Píaer b anTéKy? 12. J\áan Ahtóh Bceraá ... xónm BÓBpeMd. 6) éxaTb/é3aHTb 1. BáanaB ... éxan b ripáry b 7 nacÓB. 2. K poaHTejiaM a ... éxaTb no BOK3ájia? 4. CKÓpo rájia ... éaeT b OioBáKHio. MéTpoB. 6. Koraá tu k Hain ... éaewb 3a KHňraMH? 7. Ohh péKy. 8. 3HaKÓMbie ... e35KáwT b KOMaHanpÓBKy. 9. Máiua ywé b MocKBé? - /la, ohé ywé ... éxana. 10. Ha něM bu ... éxajiM no My3éa? 11. MauiHHa ... ertKáer H3 rapawá. 12. Me.M aájiboie ohh ... e3«ájiH ot aepéBHH, TeM MéHbiue 6uji maHc BCTpéTHTb Koró-HHÓyab. Taiw hjim Tyaá? Pamatujte si. že v ruštině na otázku rae? (ptáme se na místo, kde se něco nalézá, nachází) odpovídáme Taiw a na otázku Kyaá? (ptáme se na směr) odpovídáme Tyaá: éay nócjie o6éaa. 3. KaK hsm 5. HýacHo 6ÚJ10 ... éxaTb Ha cto . éxajiH flepeBŠHHbiň moct népe3 Tam je kino. Tam jede autobus. Khhó Taiw. Tyaá HflěT aBTÓ6yc. Infínitivní věty - otázky V ruštině jsou velice frekventované tzv. infínitivní věty, které mají nejčastěji podobu zjišťovací otázky a odpovídají českým tázacím větám se slovesem mít (Mám se zeptat? Má napsat dopis? Mají tam zavolat?). Infínitivní věty se tvoří pomocí infinitivu plnovýznamového slovesa. V případě, že chceme sdělit (popř. zdůraznit), kdo má něco udělat, přidáváme osobní zájmeno nebo podstatné jméno ve 3. pádu. Srovnejte: KaK loópá i i,CH ao B0K3ájia? Jak se dostanu/dostaneme na nádraží? (Jak se mám/máme dostat na nádraží?) KaKýio KHHry ivme BbiGpai i, ? Jakou knihu si mám vybrat? Kyaá Míikciimv HflTH? Kam má Maxim jít? Mto eň Tenépb aéaaTb? Co má teď dělat? Ote m ;i \i noKýmaTb? Kde se máme najíst? 16. Tvořte infínitivní otázky podle vzoru: Oh xóiem nepeéxamb Mocm. (kok) —* Bh He nodcKÓ3Keme, kok awv nepeéxamb Mocm? 1. íloapýra xóneT KyniÍTb cýMKy. (rae) 2. yneHHKH xotsít BÚyHHTb cnoBá. (KaK) 3. BpaT xóneT 3aiÍTH k apýry hjih k cTápoiny 3HaKÓMOMy. (k KOMý) 4. JI xotý HanHcáTb saocrpOHHoe nHCbMÓ. (Ha KaKÓM srcuKé) 5. JIhjihh HBáHOBHa xÓHeT ao6páTbc» ao JléHHHCKoro npocnéKTa. (Ha hěm) 6. Mu xoTHM caéaaTb noaápoK Háuieň yHHTeabHHue. (KaKÓň) 7. Ohh xotát Tyaá 3aéxaTb. (Koraá) 8. í\ xoný HTÓ-HHÔyab cbécTb. (mto) 9. /téByujKa xóweT aoéxaTb no ToprÓBoro uéHTpa. (KaK) 10. Mu xotiím noiHTáTb wypHáa. (KaKÓfi) TAM TAM rae.' Kyaá? TYHA 15. Taiw um Tyaá? [Jj 1. CryfleHTu noeayr ......... Ha nóe3ae. 2.......... mhóto HHTepécHux khhh 3. 51 xoiý no3BOHHTb ......... ceróaHa, 3áBrpa ......... 3aKpÚTo. 4. noneiviý ......... hhktó He xójht1 5. Bu aaBHÓ.........Hé 6ujih? - ^a, b nocaéaHHň pa3 mu 6ímn.........b nHBapé. 6. Kskhm aBTÓóycoM tu ......... noéaeuib? 7.......... aóaro ao6HpáTbcn? - HeT, mhh>t 10 eiW- 8- Kto .....? - ^ro «, náBea. 9.......... HaxóaHTca 6jtH>KáHUjaa ocTaHÓBKa. 10. Mókho HanncáTb.........nHCbMÓ. Pamatujte: B(O) hto (4. pád) = do RO neró (2. pád) = k, až k Pozorujte: Oh HaěT b m;ii a iiiii. Jde do obchodu. OHá éaeT b Mockbv. Jede do Moskvy. Oh HaéT no Maiaiiiiiu On jde k obchodu, (ale dovnitř nevstoupí) OHá éaeT jo MocKBbi. Ona jede až k Moskvě, (ale ne přímo do Moskvy). 18. Přeložte pomocí infínitivních otázek: iet na 7 T maJ' d°Stat? 2* Kde si mám odPočinout? 3- Co mu máme koupit? 4. Kam má Ivan centra n0>U? 5' Jaký S'0Vník S' máme Vybrat? 6< Co má Lenka psát? 7> Do Jakého fitaess iakn.f "1a"1 Jlt-' 8- Jakým dopravním prostředkem mají jet? 9. Kdy se má syn stavit? 10. Na jaKou otázku ma Marie odpovídat? 150 151 HacTb B PaÔÓTa C TéKCTOM Ax, ApSáT, moh Ap6áT 1. Poslechněte si text na nahrávce, poté si ho přečtěte: 086 1.09 A04 Ap6áT - ORHá H3 cáMblX H3BéCTHHX ľ i apľl iiii l.l \ ýjiHU MocKBbi. OaHáKO 3to He npócTo ýjiHua b uéHTpe CTaiHUbi. 3to ocóôoe MécTo, CBíhaHHoe c náMHTbio o Tex, kto npocJiáBHJi pýccKyio KyxibTýpy, iia'iiiiiati c AaeKcáHapa CepréeBHna nýiiiKHHa h MnxaHJia KDpbeBHHa JlépMOHTOBa h ta k:i m-i ii ií;isi EyjiáTOM OKy/DKáBoň, KOTÓpbiň ihichh i h. i apôáTCKHM nepeýjiKaM HeMájiyw wacTb cBoeró TBÓpnecTBa. 3K30THHeCKOe Ha3BáHHe ýjIHUbl lipoill'Ml iii i OT apá6cKoro cnÓBa „apóáa", o3Hawáiouiero „npiíropoa". Koraá-To Ha ApôáTe jkhjih peMécjieHHHKH h Kynubi, ho K KOHUý 18 BélO hx BbrreCHHJIH lilopálle. B TO BpéMH >KHTb Ha stoh ýjinue óbiao MÓaHO h npecTH5KHO. JXiyxe He BépHTCH, hto Toraá sto óújio ráxoe „aoMáuiHee" MecrénKO. CeróaHa Bcě HaoóopÓT: 3aecb neuiexó/tHan 3ÓHa, mhóto Kaqbé, pecTopáHOB, Mara3HHHHKOB. rioMHMo 3Toro iyr BbicTynáioT ýiiHMHbie neBUbi. paóÓTaicrr \\.ióvkiiiikii. npoaaiÓTCH pýccKHe cyBeHÚpbi. Ejiaro lapií CBoéií •iap> xiiiieii aTMOccpépe ApóáT ao chx nóp ocrraěTCH jhoohmwm MécTOM jma nporýjiOK. M TO JHá'IHT 3TO CJIÓBO? ó.iai o/iapá komv, teuý díky komu, čemu iitiipiiiiiiii. -Hiiňiiii m nm. miipiiiic. iisopiin šlechtic ao chx nóp dosud laidunHBaa konče iiaHiniáíi počínaje (Kdiii.iii. -au, -oe, -we neobyčejný, mimořádný iiaMii 11». -th i památka, vzpomínka zde neuiexójliaM uiiia i pěší zóna nOCBHTHTb, -Ulý, -1 mimi,. -TÁT věnovat, zasvětit npOHCXO/IHTb, -5Ký, -1111111». -JIHT pocházet c i apii n n i.i n. -an, -oe, -ue starobylý TBÓpnecTBO, -a s dílo, tvorba \\ iii>kiiiik. -a m malíř, umělec 'lapyiomiiii. -au. -ee, -ne čarovný, okouzlující 2. Rusky převyprávějte text. 3. Odpovídejte na otázky: 1. Ot KaKÓro cnÓBa nponcxóaHT 11.1 sh.immc ýjiHUbi? Mto ohó 03HaHáeT? 2. KaKiíe 3HaMeHHTbie niom cum ian 1.1 c ApóáraM? 3. KaKiíe aiban páHbrue ,kii. m Ha 3toh ýjiHite? 4. Kto h Koraá km i cc 11 n i OTCibaa ťthx awaéň? 5. KaK bu aýinaeTe, nonéMy óbuio MÓaHo >KHTb Ha Ap6áTe? 6. KaK BbirjmaHT coBpeMéHHbiR ApóáT? 4. Přečtěte krátký úryvek z písně Bulata Okudžavy. Úryvek přeložte, neznámá slova vyhledejte pomocí slovníku: Tu TeHěuib, KaK peKá. CrpáHHoe Ha3BáHHe! H npo3páneH acqoájibT, KaK b peKé Boaá. Ax, ApóáT, moh ApóáT, tm - íuoě npn3BáHHe, Tw - h páaocTb mojí, h Moá 6e,ná... Ey.lám OKyó.tKáea („íléceuKa 06 Apóáme") Základní číslovky 2000 až miliarda v 1. pádu 1---_ 2 000 ÄBe TblCJIHH 1 000 000 MHJ1J1HÓH 3 000 TpH TblCSHH 2 000 000 aBa mu.i.inoiia 4 000 leTtrpe túcjpih 5 000 000 nSTb mhjijihóhob S 000 ľlMTb TblCHM 1 000 000 000 MHjuiHápa 10 000 aécHTb TbicaH 2 000 000 000 ;ma MHJijiHápaa 100 000 cto TblCMH 5 000 000 000 njiTb MHaanápaoB Pamatujte: ' žetkého rodu"6" {Mm) ' MHJ,J,Hápa Ohú ne MÓzym npomimámb Ha3eáHue, a oná MÓ.ncem. Ohú He moziú npotumámb nmeánue, a oná Moziá. bi- éwmb Ha MapuipýTKe - MapňHa 2. TypňcTM - BbiyMHTb MéiucKoe cjióbo - bm 3. ÁHHa - cjiýuiarb ýry Mý3MKy - Hropb 4. -iľhhiiih.: - noxynérb - .néByimra 5. mm - écTb cnáflKoe -ohh 6. HH>KeHép - aoôpáTbcu no uéHTpa - flHpéicrop (pňpMM 7. a - caé/iaTb noMáurnee 3a,aáHHe - oh 8. aáaa CTěna - >KHTb b aepéBHe - TéTa Bájia 9. 3HaKÓMbiň - 3aHHMáTbca cnópTOM a 10. iKypHanHCTM - npHéxaTb BÓBpeMa - Ham accHCTČHT 7. Doplňte správný tvar sloves ment, cent, óepénb, npeneópénb, cmputb a netb v přítomném čase. Poté věty napište v minulém čase: i. a (crpHMb) Bonocbi Pa3 b Mácu. 2. Bá6yuiKa......... (neMb) „„pór* c KanýcToň. 3. BOM.-...... («eTeMb) Hea&IH aBe. 4. Mm.........(6epéMb) cbohx aeréň. 5. CTPaHá (npeHeôpéMb) skohomhhcckhm pócTOM. 6. OoMewý bm ......... {„e 6epéMb) •,,eHTP„MeeTBo> (neMb) BKycHMe SnHHÚ. 8. Tm *e.........(„e npeHeópéMb) cbohm 3„opÓBbeM'' " CJTlbHKH.........(TeMb). 10. CocéA.........(CTpHMb) . 3aecb 9. Ot OflHHX TÓJlbKO H33BáHHH 3THX 6.IIIO.H OBuý. Řadové číslovky Hy.neBÓň, -áa, -óe, -bie 16 J____népBbiH, -aa, -oe, -bie 17 BTopóň. -áa, -óe. -bie uiecTHáauaTbiií ceMHá^LtaTbid 18 TpéTHň, -ba. -be, -bH 'ICIBCpil.lii. -;1H. -Oe, -hic BoceMHáauaTbiií 19 20 naTbiR, -aa, -oe, -bie aeBaTHáauaTbiň JIBaauáTbiň 21 8 luecTÓň, -áa, -óe, -bie ccAbMóň, -áa, -óe, -bie BocbMóň, -áa, -óe, -bie ÄBá/tuaTb népBbiň 25 ÄBaauaTb náTbiíí 29 _^___^BáTMfl, -aa, -oe, -ue "' aecáTbiH, -aa, -oe, -bie 30 ,HBá,auaTb fleBáTbiíí TpH^ltáTblň 40 copoKOBÓň, -áa, -óe, -bie -!!___ oaHHHaauaTbiií ÄBeHáimaTbiií 50 naTHaecáTbiH 60 13 14 70 15 TPHHá.maTblii 'H-'ľbipiia.maTbiíi naTHáimaTbiH mecrtmecJTLifi ceMH^ecáTbiň 80 BOCbMHaecáTMÍÍ 90 100 iieBaHÓCTMÍÍ CÓTMÍI 110 cto aecáibiH 900 aeBflTHCÓTbifl 111 CTO OflHHHaflUaTblH 1000 TblCflHHblH 154 cto nsn wtecsii HeTBěpTbiň 1050 TblCHMa naTHfleCHTblH 200 1H\ XCÓTbIH 2000 flByXTblCHHHblíí 300 i pcxeÓTbiň 2007 ÄBe TÚcaHH ceÄbMÓň 400 HeTbipéXCÓTbIH 2017 aBe TbicaMH ceMHáauaTbiň 500 nHTHCÓTbiň 3000 TpČXTblCHMHblii 600 UieCTHCÓTblH 4000 HeTbipěXTblCSIHHblH 700 CeMHCÓTblň 5000 nHTMTbICHHHbIH 800 BOCbMMCÓTMH Pamatujte: 1. Všechny řadové číslovky rozlišují číslo a rod. Skloňují se jako tvrdá přídavná jména. Pouze číslovka Tpémň se skloňuje jako přídavné jméno měkké. Věnujte pozornost pravopisu číslovky TPé™ň (kromě 1. a 4. pádu mužského rodu se v každém tvaru píše měkký znak). Mužský rod: Tpé™ň, TpéTbero, TpéTbeMy, Tpé™ň/TpéTbero, o TpéTbeM, TpéTbMM Ženský rod: Tpérba, TpéTbeň, TpéTbetí, TpéTbio, o TpéTbeň, TpéTbeň Střední rod: TpéTbe, TpéTbero, TpéTbeMy, TpéTbe, o TpéTbeM, TpéTbHM Množné ČÍSlo: TpČTbH, TpéTbHX, TpéTbHM. TpéTbH/TpéTbHX, O TpéTbHX, TpéTbHMH 2. Číslovky HyjieBÓft, BTopóň. uiecTÓft, ceabMÓň, BocbMÓii, copoKOBÓň mají prízvuk na koncovce, ostatní řadové číslovky mají prízvuk na kmeni. 3. U víceslovných řadových číslovek má tvar řadové číslovky pouze poslední číslovka a jen tato číslovka se skloňuje. Všechny předcházející číslovky jsou v 1. pádu číslovky základní. AaexcáHap CepréeBHM ílýuiKHH pomnou b 1799 roaý = b TÚcjma ceMbcÓT aeBHHoao aeBHTOM roaý. fl>éaop MHxáňjioBHM AocToéBCKHň ýMep b 1881 roaý = b Tbicsma BoceMbcÓT BÓceMbaecHT népBOM roaý- B MéxHH npouiaií npe3HaéHTCKHe Bbiôopbi b 2003 roaý = b aBe tmcamh TpéTbeMjTM^ 4. Pamatujte si, že pokud je u vyjádření data uveden pouze rok události, užíváme předložku b + 6. pád (b 1984 roaý - b Tbicana aeBHTbccrr BÓceMbaecaT HeTBěpTOM roaý). Pokud je ale událost blíže určena (den, měsíc, rok), potom užíváme bezpředložkový 2. pád (9 Hoa6pá 1984 róaa - aeBJÍToro Honópá Tbicana aeBHTbcÓT BÓceMbaecaT HeTBěproro róaa). ^ Narodil se roku 1984. Oh poaiíjicjt b 1984 roaý. \ Narodil se v roce 1984. Stalo se to roku 1984. áro cayMiíaocb b 1984 roaý. y \ Stalo se to v roce 1984. 3to cayHHJiocb b HHBapé 1984 róaa. Otta poaHJiácb 9-oro HOflôpá 1984 róaa. Stalo se to v lednu roku 1984. Narodila se 9. listopadu roku 1984. 5. Za řadovou číslovkou se v ruštině nepíše tečka! Po číslovce se může psát spojovník a koncovka (4-biň aeHb) nebo pouze číslovka (4 aeHb). 6. Pamatujte, že název měsíce zůstává ve 2. pádu i v těch případech, kdy je číslovka v jiných pádech: k népBOMy HonSpá - k 1. lednu, mm 6ecéaoBaaH o 8-om Man - diskutovali jsme ' o 8. květnu atd. Zapamatujte si spojení nHCbMÓ ot 5-oro Ho»6pá - dopis z 5. listopadu. 8. Odpovídejte podle vzoru: Kozdá podú.icH náee.1? (3. 9. 1984) m > Oh podíacH mpémbeeo ceHrnnópú mkcsma desHrnbcóm eócevibdecHm nemaepmoio zóda. Koedá vMepiá HamátbH HeánoHHa? (2003) -» Oná y.uepjiá e dee mitcanu mpémbeM eodý. 1. Koraá yMepaá MpÚHa CTenáHOBHa? (1943). 2. Koraá poanaácb Báuia MáMa? (3. 7. 1968). 3. Koraá poanaca tboíí apyr MHxaňa? (14.3. 2000). 4. Koraá poaHJiíícb tboh poaHTeaw? (areu - 1948, MaTb - 1956). 5. Koraá yMepaá hx 6á6yujKa Áhh3? (17. 6. 1989). 6. B KaKÓM roaý poaHJiácb TBoá cecTpá 3y3áHa? (1940). 7. Koraá ýMep anpéKTop lUKÓabi'.' (5. 2. 1993) 8. Koraá y Bac poaHJicn peoěHOK? (2001) 9. Koraá poawaHCb BáHsi h Máma? (25. 12. 1972) 10. Koraá yMepaá TěTsi Hpa? (1936) 9 Prohlédněte si mapu centra Sankt-Petěrburgu. Tvořte dialogy, ve kterých se ptáte na cestu (jak se tam dostanete, jakým dopravním prostředkem apod.). V dialozích používejte fráze, které jste se naučili v této lekci. Fráze obměňujte. metrů. 10. Ujíždí nám patnáctka (autobus), počkáme na dvacet trojku. 11. Otec přijde z práce asi za pět minut. Z práce přichází otec vždy pozdě večer. 12. Nemohli přijít včas, protože na silnici byla zácpa. 13. On odjel do České republiky a jeho sestra odjela do Moskvy. 14. Jeli jsme vlakem. Vlak se nikdy neopozdí, jezdí přesně podle jízdního řádu.15. Kde můžeme přestoupit na metro? AHeicnÓT - Korná Tbi eiuě tté 6bui mohm MýaceM, Tbi Bceraá bo3hji mchh Ha raKCH, a Tenépb roBopňiub, hto MHe MÓ5KH0 é3ÄHTb Ha aBTÓôyce. - jto noTOMý, hto si ropjKýcb1 to6óh, aoporáa. B TEKCH Te6á BHJIHT TÓJIbKO OflHH UlOtběp. a b aBTÓôyce - aecjÍTKH ^roaéň. 10. Přeložte: SI 1. Prosím vás, jak se dostanu ke stanici metra? 2. Prosím vás (při oslovení kolemjdoucího mladého muže), nevíte, jak se dostanu na Českou ulici? 3. Můj bratr to nebude moct udělat 4. Náš dědeček umřel 4. května roku 1999. 5. Do práce jezdím většinou metrem (autobusem, tramvají, trolejbusem). 6. Tramvaj už odjela. 7. Jaké kolo si mám koupit? 8. Já tam poje u vlakem a vy tam pojedete autem. 9. Musíte přejít na druhou stranu ulice a potom jít asi tři sta 1 být pyšný