Reedukace dyskalkulie
Možnosti procvičování matematických dovedností
Číselná řada a číselná osa – odříkávání čísel. Oporou může být číselná osa nebo jakkoli vytvořená číselná řada. Vyjmenovávání procvičujeme jak směrem nahoru, tak směrem dolů. Činnost je také vhodné rytmizovat. Řadu začínáme pěti čísly a postupně prodlužujeme do úplného zautomatizování. Nejdříve si dítě ukazuje na číselné řadě, až to zvládne, bez osy.
Představy o struktuře čísla – pro dyskalkulii je typické počítání na prstech, sčítání a odčítání po jedné. Zlepšení se odvíjí od vytváření adekvátní představy o struktuře čísla. Mnohem rychleji si dítě vytváří představu o struktuře čísla, jestliže ji prezentujeme v uspořádaných sestavách, tak aby ji dítě mohlo identifikovat jedním pohledem jako celek. Postřehování počtu např. kartičky s uspořádáním různého počtu teček a to by se mělo trénovat denně 2 až 3 minuty.
Rozklady čísla v první desítce – pochopení principu zachování množství, změní-li se prostorové rozmístění v množině, je jedním z nejdůležitějších ve vývoji matematických schopností. Bez pochopení zůstává dítěti v matematice mnoho nejasností a nesrozumitelností. Stačí jen připomenout manipulaci s penězi, váhami nebo početními operacemi. Procvičování rozkladu v první desítce lze provádět v různých obměnách. Cílem zůstává, aby dítě uvědoměle vyjadřovalo takové rozklady zpaměti. Pro žáky s dyskalkulií je zvládnutí velmi obtížné, a proto je nutno dovednosti vytvářet postupně – od manipulace s názornými předměty a pomůckami (knoflíky, brčka, kostky, víčka od PET láhví…) přes opory zrakové až po vlastní verbalizaci rozkládaného čísla.
Doplňování čísel do 10 – dítě si musí zcela zautomatizovat spojení dvou čísel, jejichž součet je 10. Opakovaně se stává, že dítě s dyskalkulií dovede doplnit např. číslo 8 do deseti dvěma prvky, tedy 8 + 2 = 10. Není ale schopno z tohoto příkladu odvodit, že 2 musí do deseti doplnit osmi. Tyto souvislosti můžeme dítěti předvést na tabulce čísel do deseti. Naučíme jej, aby si spojilo čísla 8 + 2, 7 + 3, 6 + 4, 9 + 1, 5 + 5. Obtížnější je obrácená varianta, když k nižšímu přidává vyšší: 2 + 8, 7 + 7, atd. Tato cvičení je nutné opakovat denně i několik týdnů. U starších dětí toto doplňování provádíme ve vyšších desítek např. 44 + 6 =50, 32 + 8 = 40 apod. Popřípadě 230 + 70 = 300 apod.
Sčítání v číselném oboru do 10 – nejdříve s názornou, manipulativní pomůckou (číselná osa, papírové peníze, brčka, víčka od PET láhví…), pak bez názoru. Po zvládnutí sčítání nacvičovat odčítání.
Úlohy s přechodem přes desítku – druhého sčítance rozkládáme tak, abychom prvního sčítance doplnili na číslo 10 např. 9 + 7. Číslo 7 rozložíme na 1 + 6 a počítáme: 9 + 1 = 10, 10 + 6 = 16, tj. 9 + 7 = 16. K procvičování používáme např. mřížku do 20, tabulku do 100, modely peněz, brčka ve svazcích po deseti.
Odčítání – zvládne-li dítě zautomatizované sčítání a odčítání do 20, vytrácení se obtíže s odčítáním.
Násobení – pro žáky s dyskalkulií je velmi často příznačná tendence nahrazovat složitější operace, zejména násobení a dělení, jednoduššími, tedy násobení sčítáním, dělení odčítáním. Uniká jim pochopení skutečnosti, že při násobení jde o kumulovaný součet týchž čísel. Násobilku začínáme nacvičovat jmenováním násobků vzestupně i sestupně. Za nejvhodnější se ukázala posloupnost nácviku násobilky. 10, 5, 2, 4, 8, 3, 6, 9, 7. Nejdříve je nutné si osvojit dovednosti jmenovat násobky vzestupně i sestupně. Dalším krokem je procvičování jednotlivých násobků až k úplnému upevnění. Pracovat s vizuální oporou i zpaměti bez vizuální opory.
Dělení – bezpečně zvládnutá násobilka je dobrým předpokladem pro zvládnutí osvojení dělení. Prvním krokem pro osvojení je pochopení samotného smyslu dělení. Dalším krokem je dělení bez zbytku (s vizuální oporou a zpaměti) a v poslední řadě pak nácvik dělení se zbytkem.
Víceciferná čísla – prvním krokem je znázorňování kvantity čísel, pak čtení a posledním krokem je zápis čísel.
Sčítání a odčítání kladných a záporných čísel – obtíže dětí plynou z nepochopení významu „záporné číslo“ a z chybějící představy o pozici na číselné ose. Představu záporného čísla je vhodné budovat pomocí jeho pozice na číselné ose. Vpravo od 0 jsou čísla kladná, s kterými už děti umí počítat. Vlevo od 0 jsou také čísla a těm říkáme záporná. Jsou zrcadlovým obrazem čísel kladných. Abychom je odlišili, budeme psát před záporná čísla znaménko mínus. Dalším krokem je porovnávání čísel. Dítě by mělo vědět, že číslo, které leží na číselné ose vpravo, je větší.
Desetinná čísla – nejdříve se zaměřit na objasnění významu desetinného čísla a jeho pozice na číselné ose. K vytvoření představy desetinného čísla jako čísla menšího než 1 a většího než 0 může sloužit praktická manipulace s materiálem, tj. zejména přesypávání, členění daného objemu na určitý počet menších, objemově stejných částí.
Zlomky – znamenají pro dyskalkulické děti velkou obtíž, která je spojena s nepochopením významu grafického zápisu samotného zlomku a se skutečností, že je velikost čísla vyjádřena třemi znaky, symboly: čitatelem, zlomkovou čárou a jmenovatelem. Význam čitatele a jmenovatele můžeme přiblížit na náčrtu čtyřúhelníku, který postupně rozdělujeme na menší části. Jednotlivé části pak pojmenováváme podle toho, kolik jich je. Pokud jsou dvě, říkáme jim poloviny, když jsou tři třetiny, čtyři čtvrtiny… Dalším krokem je uvědomění si rovnosti zlomku. Schopnost vidět a uvědomit si, že zlomek 3/9 má stejnou hodnotu jako 1/3 apod. Posledním krokem jsou základní početní operace se zlomky. Rozvíjet početní dovednosti se zlomky lze až po dobrém zvládnutí základních početních operací a po osvojení významu používaného matematického pojmosloví. U dyskalkulických dětí je žádoucí vytvářet pochopení následujících vztahů na základě názornosti pokud možno takové, kde je zapojen hmat a vlastní manipulace s částmi celku.
Následuje přehled publikací využitelných pro reedukaci dyskalkulie
