Základní pojmy a definice dílčích SPU, včetně jejich projevů DYSLEXIE . specifická porucha čtení, projevující se: . neschopností naučit se číst „běžnými výukovými metodami“. . „Potíž se slovy“, porucha ve vyjadřování řečí psanou (v psaní) a ve zpracování psané řeči (ve čtení). . Problém v rozpoznání a zapamatování jednotlivých písmen, zvláště s rozlišováním písmen tvarově podobných (b-d, s-z, t-j) nebo zvukově podobných (a-e-o, b-p). . Obtíže se spojováním hlásek v slabiku a souvislé čtení slov, což souvisí s oslabením v oblasti spolupráce mozkových hemisfér a s očními pohyby. Porucha postihuje: . 1. rychlost . 2. správnost čtení . 3. porozumění textu. HYPERLEXIE (Matějček, Z. 1993, Zelinková, O. 2008) . Pojem zavedl Z. Matějček na konci 70. let. . Děti, které se naučily číst s porozuměním před 4. rokem života. . Protiklad dyslexie. . Úroveň čtení je vyšší, než odpovídá věku a rozumovým schopnostem. . Může se objevit u dětí s MP, které čtou mnohem lépe, než bychom u nich vzhledem k vývoji jejich rozumových funkcí očekávali. . Většinou jde o žáky mimořádně nadané. . Dobře počítají. . Jejich zájmy se pohybují na úrovni starších žáků. . Jejich rodiče mají SŠ nebo VŠ vzdělání. . V tělesném vývoji se neodlišují od běžné populace. . Zrychlený vývoj řeči – první slova od 1. roku života, ale od 15 měsíců akcelerace vývoje řeči. . Od 2 let se výrazně zajímají o písmena a slova – v domácnosti, ve hře, v pexesu, na domech, na obchodech, na ulici, na klávesnici počítače, v knížkách a rychle si je osvojují. . Počáteční nadšení rodičů vystřídá zklamání – brzké osvojení písmen nemusí znamenat plynulé čtení. . Rodiče uváděli, že jejich děti se učily číst za pomoci staršího sourozence, s malou pomocí rodičů nebo sami. . Čtení na dobré úrovni od počátku 1. ročníku může znamenat zaostávání v jiné oblasti (GM, sebeobsluha) – disharmonický vývoj, jednostranné nadání. . Některé děti přichází do 1. ročníku se znalostí více písmen, některé se znalostí slov, jiné umí číst nebo se rychle naučí číst. . Mnohdy se pak stává, že tyto děti setrvávají dlouho na stejné úrovni čtení. . Chybou je dovednost čtení přeceňovat. Dítě se musí rozvíjet rovnoměrně, čtení není jedinou dovedností ® kreslení, počítání, komunikace apod. . Umět brzy a rychle číst není tedy automaticky projevem všeobecného nadání! . NADPRŮMĚRNÍ ČTENÁŘI (VYSPĚLÍ ČTENÁŘI): čtou s porozuměním před nástupem do povinné školní docházky, a to více než 50 slov za minutu. PRŮMĚRNÍ ČTENÁŘI (Zelinková, O. 2008) . V dětské populaci je nejvíce průměrných čtenářů. . Naučí se číst s větší či menší pílí, více nebo méně rychle. . Záleží na přístupu učitele a podpoře v rodině. PODPRŮMĚRNÍ ČTENÁŘI (Zelinková, O. 2008) . Mezi ně patří žáci, kteří mají velké potíže s osvojováním čtení. . Určité příznaky jsou zřejmé již v předškolním věku. . Mohou být označováni jako „žáci s obtížemi ve čtení“, „velmi slabí čtenáři“, „neúměrně pomalí čtenáři“. . Příčinou není dyslexie, ale může jít o: . nepodnětné rodinné prostředí, . častá onemocnění, . menší opoždění ve vývoji psychických funkcí a dovedností, které však není tak závažné, aby vedlo k poruše učení, . nevhodná metoda vyučování čtení, nesprávná výuka, . mentální postižení, . nedostatečná školní zralost a školní připravenost. DYSLEXIE – projevy ve čtení . Problémy s intonací a melodií věty. . Nesprávné hospodaření s dechem. . Opakování začátků slov. . Neudržení pozornosti v jednom řádku. . Přeskakování řádku a špatná orientace v textu. . Nesprávné čtení a komolení slov. . Při dobře zachované zrakové a sluchové percepci, žák částečně slovo opraví. . Obtíže v reprodukci textu (pouze s návodnými otázkami, pouze začátek a konec textu, chaotická reprodukce textu). . Dvojí čtení. . Obtížné čtení dlouhých slov se slabikovými shluky. DYSGRAFIE Projevy dysgrafie . Písmo i úprava jsou snížené kvality. . Pomalejší pracovní tempo. . Problémy přetrvávají i po uvolnění ruky. . Děti uvádí, že „ruka si dělá co chce“. . Dospělí uvádí potíže s prací na PC, s myší. . Drobné svalstvo rukou je ochablé, nezpevnění, i když svalové napětí je vyšší (týká se celého těla). . Neuvolněná je celá paže, předloktí, zápěstí, prsty. . Pohyby jsou křečovité, nepřesné, rozsah pohybů malý. . Se stoupající zátěží, stoupá unavitelnost, kvalita pohybu se zhoršuje. . Porucha motorických drah, vedoucích signál z receptoru do centra mozku a zpět k výkonnému orgánu. . Problémy s osvojováním, zapamatování, vybavováním písmen, převod tiskacích písmen, zachování správných tvarů. . Dodržování mezer mezi slovy. . Problémy s hranicemi ve slovech (Maminkašlana koupitja blíčka a jiné ovoce). . Nesprávné držení psacího náčiní bývá u žáků na 2. stupni již zafixované. . Někdy přichází do 1. roč. žáci se špatně zafixovaných úchopem již z předškolního vzdělávání. . Příliš kolmé držení psacího náčiní. . Nesprávná poloha lokte. . Nesprávné sezení – vychylování těla, zvedání ramene. . Zřídka se objevuje zrychlené tempo psaní (ADHD). . Při dlouhodobém vystavení tlaku na zvládnutí tempa psaní, začnou žáci „stíhat“, ale na úkor kvality. Preferujeme kvalitu nad kvantitou. . Narušena rytmicita psaní. . Horší čitelnost, chybovost, záměna tvarově podobných písmen (m-n, o-a, r-z, l-k-h, j-p, S-L-Z, 7-4, 3-8, 3-5, 6-9). . Své chyby si uvědomují – časté škrkání, přepisování. . Ve stresu se objevují chyby i v úkonech, které zvládají. . Nesprávná gramatika, diakritika, komolení slov (při ústním projevu se nemusí projevit). . Ovlivňuje i další formy grafického projevu (rýsování, časté gumování, narušena estetická úprava). . Problémy s manipulací před tabulí. . Problém se zápisem čísel v matematice, neschopnost po sobě zápis přečíst. . Narušena schopnost vyjádřit se písemně (slohová cvičení, formulace myšlenek). . Vliv také na oblast výtvarné výchovy (SŠ uměleckého nebo technického zaměření). . Může se kombinovat s dyspinxií, dyspraxií (obtížené psaní na PC) – kompenzační pomůcka tak není účinná, spíše přináší více stresu. DYSORTOGRAFIE Specifické dysortografické chyby . Vynechávky písmen, slabik, slov i vět. . Přidávání písmen (zejména vkládání samohlásek do shluku souhlásek), slabik, slov. . Nesprávné umístění diakritických znamének (nebo jejich přidávání či vynechání). . Přesmykování slabik – kinetické inverze (kolo – loko). . Záměny zvukově podobných hlásek: . Znělých a neznělých (sníh/ch, dub/p, led/t). . Sykavky, sykavkové asimilace (švestky – švešky). . Záměny zvukově podobných slabik: . Měkčené slabiky (bě, pě, vě). . Měkké a tvrdé slabiky (di, ti, ni – dy, ty, ny). . V důsledku toho je narušen pravopis podstatných a přídavných jmen podle vzorů, shoda podmětu s přísudkem. . Nedodržování hranic slov písmu (Jdemedoškoly, ručn-k, nadstolem, vokně, hrajemesi, veselímese). . Komolení slov jako důsledek specifického logopedického nálezu a artikulační neobratnosti (časté u ADD, ADHD). Specifické dysortografické chyby . Gramatické chyby – v případě, že dítě gramatická pravidla ovládá, při ústním zdůvodnění je umí dobře aplikovat, přesto se dopouští chyb v písemném projevu. . Specifické dysortografické chyby můžeme pozorovat hlavně při diktátu, ale také při opisu a přepisu. . Zhoršení projevů může způsobit nedostatečné zrakové vnímání. . Projevy dysortografie komplikuje také pomalejší pracovní tempo a nedostatečně zautomatizované kognitivní funkce. Specifické dysortografické chyby . Příčinou může být i snížený jazykový cit. . Pravidla pravopisu si žáci s dysortografií osvojí velmi dobře, nedokáží je aplikovat v praxi (typické pro konec 1. st. a 2. st. ZŠ). . Ve vyšších ročnících je dysortografie komplikována sekundárními projevy. . Potíže v zápisu z naukových předmětů, zejména na SŠ (diktafon, MP3). . Obtížné rychlé zareagování na požadavek. . Obtížné vybavování slovních spojení. Co prožívá dítě s dysortografií . „Slyším, ale nerozumím!“ . Tyto pocity jsou typické především při diktátech, ale i pětiminutovkách v matematice, při zaznamenávání domácích úkolů, údajů do žákovské knížky. . Vždy ověřit diktované informace, nebo je podat písemně či zaznamenat na tabuli. . Na jedné strany pocity méněcennosti, na straně druhé upozorňování na sebe nevhodným způsobem. . Může dojít až k rezignaci, apatii. . Reedukace dysortografie je třeba věnovat náležitou pozornost (!). Individuální péče o dítě s dysortografií . Umožníme dítěti uplatnit znalosti a vědomosti jinou cestou. Při písemném ověřování znalostí preferujeme doplňování či testy, volíme spíše ústní formu. . Vyšší časová rezerva na napsání a kontrolu práce. Snahou je odnaučit „tipování“. . Redukovat obsah práce až na polovinu. Jako chybu nezapočítávat práci, kterou žák nestihl. . Kompenzační pomůcky – bzučák, mačkadlo, tvrdé a měkké kostky, barevná pravidla pravopisu, PC technika). . Specifické poruchy nezahrnujeme do hodnocení – vyznačíme je méně kontrastní barvou, než je červená. . Vytvoření deníčku oprav. . Specifický autodiktát. . Diktát předem procvičit. Po diktátu by mělo následovat ústní ověření vědomostí. . Cizí jazyk – ústní ověřování vědomostí, fonetické psaní. . Matematika – zraková opora, „pětiminutovky“ dávat předtištěné. . Naukové předměty – předtištěné zápisy, vlepené zápisy v sešitech, diktafon, MP3.