Domácí úkol 1 Upozornění: příklady byly náhodně vygenerovány odpovědníkem „Domácí úkol 1". Nabízené řešení bylo zpracováno Lukášem Másilkem. Příklad 1: Vypočítejte limitu posloupnosti: 5-(n + l)! lim -;-r;-;-rr n^oo 3 • (n + 1)! + 2 • (n - 1)! Řešení: 5-(n + l)! 5 • (n + 1) -n ■ (n - 1)! lim -;---;-rr =1 lim >oo 3 • (n + 1)1 + 2 • (n - 1)! n^oo 3 • (n + 1) • n ■ (n - 1)! + 2 • (n - 1) 5 • (n + 1) • n ■ (n — 1)! hm lim n—>cx lim oo (n - 1)! • [3- (n + 1) - n+ 2] 5 • (n + 1) • n oo 3- (n + 1) - n+ 2 5n2 + 5n 5 3n2 + 3n + 2 3 Poznámky k výpočtu: 1. krok (=i): úprava obou faktoriálú (n + 1)! tak, aby vyjádřeny se stejným podvýrazem (n — 1)! jako sčítanec ve jmenovateli vpravo; 2. krok (=2): vytknutí podvýrazu (n — 1)! v čitateli i jmenovateli zlomku; 3. krok (=3): krácení výrazu (n — 1)!; 4. krok (=4): Roznásobení závorek a následný výpočet limity (nahoře i dole jsou polynomy stejného stupně, tudíž výsledkem je podíl vedoucích koeficientů). Příklad 2: Vypočítejte limitu posloupnosti: lim n—>oo \ n Nápověda: limn^oo (l + = e. Řešeni: lim^oo =1 lim^oo (l - |)n =w Substituce: — | = |, z čehož n = —3k, tedy —3k (,. 1 ^ 1 \ k 3 3 =(*) lim^oo (l + |) =2 ^linife^oo (l + I) J =3 e Poznámky k výpočtu: 1. krok (=1): vydělení polynomů v čitateli a jmenovateli; 2. krok (=2): úprava zápisu exponentu a limitní přechod k vnitřní funkci (l + |) ; 3. krok (=3): využití nápovědy a stanovení výsledku limity. Příklad 3: Určete všechny hromadné body, limitu superior a limitu inferior posloupnosti an = (-l)n • cos Řešeni: Nejprve si spočítáme několik prvních členů, abychom si udělali představu o možných podposloupnostech. cti a2 a3 a5 a6 -l)1-cos (f) = -l)2-cos (f) -l)3-cos (f) -l)4-cos (f) -l)5 - cos (yy) -l)6 • cos (yy) -| (kosinus z úhlu f v 1. kvadrantu je kladný) — \ (kosinus z úhlu y v2. kvadrantu je záporný) 1 (kosinus z úhlu 7r je —1) — \ (kosinus z úhlu y v3. kvadrantu je záporný) — \ (kosinus z úhlu yy ve 4. kvadrantu je kladný) 1 (kosinus z úhlu 2% je 1) Podposloupnosti: 1. n = 6k + 1, A; G No: lim^oo an = lim^00(—1)"'"1" • cos — linifc^oo cos (y + 2/c7r) = — cos (y) = — |, tedy — | G iJ( \6fc+l 2. n = 6k + 2, A; G N0: lim limfc^00(-l)6fc+2 • cos linifc^oo COS (yy + 2Äľ7r) cos 1 3. n = 6A; + 3, A; G No: limn^oo an = lim^^—l)6fc+3 . cos — linifc^oo cos (yy + 2Äľ7r) = — cos (7r) = 1, tedy 1 G H(an) 4. n = 6k + 4, ke N0: limn^oo an = limfc^oo(-l) limfc^oo COS (yy + 2/C7r) = COS (yy) : 6fc+4 COS 1 5. n = 6A; + 5, A; G Nq: lim 1n—>oo COS - linifc^oo cos (4y + 2A;7r) = 6. n = 6k + 6, A; G N0: lim^oo an = limfc^00(-l)6fc+5 • cos (¥) = -í = limfc^00(-l) 6fc+6 COS '(6fc fl)-7T 3 l"n) • ''(6fc + 2)-7T 3 ''(6fc +3)-7T 3 ''(6fc +4)-7T 3 ' (6fc + 5)-7T 3 '(6fc +6)-7T — lim^oo cos (yy + 2A;7r) = — cos (27r) = 1. Závěr: H(an) = { — |, 1} , lim inf an = — |, lim sup an = 1. Příklad 4: Vypočítejte limitu funkce pomocí běžných úprav, nikoliv L'Hospitalovým pravidlem. lim x 7x+12 xT-z x2 + 2x - 3 Řešeni: po dosazení —3 do limitního výrazu vyjde neurčitý výraz [jj]. Oba polynomy v čitateli a jmenovateli však lze rozložit na součin kořenových činitelů (pomocí Vietových vztahů či diskriminantu): lim x 7x + 12 lim (x + 3)-(x + 4) lim x + 4 *->-3 x2 + 2x-3 *->-3 (rr - 1) • (x + 3) x 1 "I 2 Příklad 5: Vypočítejte první derivaci funkce: y = y xy/x + \nx Řešeni: První sčítanec je složená funkce, druhý pak můžeme zderivovat dle vzorečků. Složenou funkci však lze pro účely derivování také výrazně zjednodušit: i- - - y = y x y/x + hix = ^x • i^j 2 + \nx = (^x^ + \nx = x1 + \nx Derivování je tedy snadné. Následnou úpravu provádíme, abychom se zbavili odmocniny ve jmenovateli 1. zlomku: . 3 _i 1 3 v7^ 1 3v^ 1 y = - ■ x 4-|— =-— . —_ -|— =--1— 4 x 4 • \ x \ r3 x Ax x 'x° Poslední (výsledný) výraz je již možné spatřit v nabízených variantách řešení. Příklad 6: Napište rovnici tečny v bodě T [0; ?] ke grafu funkce y = sin(x)+3. Řešeni: 1. Spočítejme nejdříve y-ovou souřadnici tečného bodu: Ty = y(0) = sin(0) + 3 = 3, z toho T[0,3]. 2. Nyní zderivujeme funkci y: y' = cos(rr). 3. Směrnici k tečny y = kx + q získáme dosazením do derivace y' takto: k = y'(Tx) = y'(0) = coS(0) = l. 4. Tečna má tedy tvar y = x+q. Parametr q spočítáme dosazením tečného bodu T[0, 3]: 3 = 1 + q, z čehož q = 2. Tečna má tedy rovnici y = x + 2. 3