Vedlejší věty (Nebensätze) - úvod
➢ Vedlejší věty zastupují části/jsou částmi věty řídící (často věty hlavní).
Podle toho, kterou část věty zastupují, rozlišujeme:
• Věty podmětné nebo předmětné (Ergänzungssätze) – zastupují
doplnění/ podmět či předmět věty řídící, závisejí na slovese věty řídící,
např.:
Ob er kommt, interessiert mich gar nicht. (podmět)
(Jestli přijde, mě vůbec nezajímá.)
Petra fragt, wann du ankommst. (předmět)
(Petra se ptá, kdy přijedeš.)
• Věty přívlastkové (Attributsätze/Relativsätze) – zastupují přívlastek
podstatného jména ve větě řídící, vztahují se k podstatnému jménu ve
větě řídící, např.:
Wie war der Film, den du gestern gesehen hast?
(Jaký byl ten film, který jsi včera viděl?
• Věty příslovečné (Angabesätze) – zastupují okolnostní/příslovečná
určení věty řídící, např.:
Wenn du kommst, ruf mich bitte an. (časová věta)
(Až přijdeš, zavolej mi, prosím.)
Er konnte die Arbeit nicht beenden weil er krank war. (příčinná věta)
(Nemohl dokončit práci, protože byl nemocný.)
➢ Vedlejší věty mohou stát před i za větou řídící. Výrazným faktorem
pro postavení vedlejší věty v souvětí je její sdělná hodnota (v němčině
i v češtině). Vedlejší věty vyjadřující něco známého či zmiňovaného
stojí zpravidla před větou řídící, vedlejší věty vyjadřující něco nového
či důležitého stojí zpravidla po větě řídící, např.:
Da die Lehrerin krank war, hat die Vorlesung nicht stattgefunden. (známý
důvod)
(Protože byla učitelka nemocná, přednáška se nekonala.)
Die Vorlesung hat nicht stattgefunden, weil die Lehrerin krank war. (nový,
důležitý důvod, odpověď na otázku Warum?/Proč?)
(Přednáška se nekonala, protože byla učitelka nemocná.)
➢ Ve vedlejších větách uvedených uvozovacím slovem (spojkou, tázacím
či vztažným slovem) stojí v němčině určité sloveso (=slovesný tvar,
který vyjadřuje osobu, číslo, čas, rod a slovesný způsob) až na konci.
Uvozovací slovo a určité sloveso tvoří rámcovou konstrukci, uvnitř
které stojí ostatní části věty. Např.:
Als ich klein war, haben wir im Riesengebirge gewohnt.
Když jsem byla malá, bydleli jsme v Krkonoších.
Ich weiß wirklich nicht, wann er nach Hause kommt.
(Opravdu nevím, kdy přijde domů.)
➢ Věta řídící následující po větě vedlejší začíná zpravidla určitým
slovesem, protože věta vedlejší reprezentuje jeden větný člen/obsadí
první pozici věty řídící a v německé oznamovací větě má určité
sloveso pevnou pozici na druhém místě. Např.:
Als ich klein war, haben wir im Riesengebirge gewohnt.
Když jsem byla malá, bydleli jsme v Krkonoších.