Svatá barbora a Stanislav Kostka


Na rohu ulice Kurrentgasse, na hranicích s ulicí Steindlgasse se nachází pokoj s velmi starým
příběhem, ve kterém v roce 1566 přebýval polský šlechtic Stanislav Kostka. Tenkráte mu bylo  16
let, ale i přes jeho mladý věk se šlechtic potýkal s vážnou nemocí.

Byl věrným katolíkem, a když si uvědomil, že jeho poslední hodinka se blíží, chtěl přijmout
poslední pomazání. Avšak majitel domu, v němž přebýval byl protestant. V té době bylo nemyslitelné,
aby katolický kněz vstoupil do domu protestanta nebo dokonce přinesl svaté přijímání. Nevyléčitelně
nemocný mladík tedy vložil veškerou svou důvěru v Boha, Pannu Marii a mučednici Barboru. Svědkové
později vypověděli, že Stanislav přijal svaté přijímání od andělů na žádost svaté Barbory. O že o
dva týdny později se mu zjevila samotná Matka Boží i s Ježíškem. Oba ukázali na knihu jezuitských
pravidel.
To byla pro Stanislava nápověda, aby vstoupil do jezuitského řádu. Po tomto zjevení se přes noc
zázračně uzdravil. Jelikož jezuité věděli, že jeho otec, velmi vlivný polský šlechtic, byl přísně
proti jeho záměru, tak mu poradili, aby podnikl cestu do Říma. V přestrojení za žebráka se v roce
1567 vydal pěšky z Vídně do Říma, aby byl do řádu přijat. Ale jen několik měsíců po jeho vstupu do
noviciátu roku 1568 zemřel kvůli vnitřnímu krvácení.

Roku 1582 byl jeho pokoj v Kurrentgasse přestavěna na kapli. Tato kaple byla uctívána zejména od
roku 1670, kdy byl Stanislav blahořečen.

V roce 1717 byl sice dům zbořen a postaven nový, avšak kaple zůstala zachována. V roce 1726 byl
Stanislav Kostka svatořečen a okolo roku 1740 byla kaple  přepracována do její současné podoby.
Stanislav Kostka je patronem Polska, mladých studentů, noviců a umírajících.