Edukace žáků s PCHE v hlavním proudu vzdělávání
(inkluzivní vzdělávání)





Postoje žáků s PCH ke škole a k učení (Vojtová, 2012)



Současné trendy ve vzdělávání
} Inkluze
} Individualizace
} Všestranný rozvoj jedince
}
} Vzdělávání se nevztahuje jen k rozvíjení rozumových
}schopností, ale také k:
} osvojování sociálních dovedností; duchovních, morálních
}      a estetických hodnot a žádoucích vztahů k okolí
} k emocionálnímu a volnímu rozvoji
}ke schopnosti uplatnit se v měnících se podmínkách
}    zaměstnanosti

Systémový rámec pro vzdělávání žáků v riziku/s PCHE
hlavní vzdělávací proud


Školský zákon
}Povinnosti školy při individualizaci výuky
}1) podmínky vzdělávání
}2) poradenská pomoc
}3) podmínky při ukončování
}4) hodnocení
}5) organizace a forma vzdělávání
}6) asistent pedagoga

Školský zákon



RVP – Rámcový vzdělávací program
}Obsah vzdělávání
}Zapojení žáků s PCHE do vzdělávacích aktivit při zachování jejich odlišnosti
}Příležitost naplnit vzdělávací potenciál
}Kompetence např.
}Kritického myšlení
}Jednání bez podléhání manipulacím
}Práceschopnosti
}Tolerovat odlišný názor
}Respektovat vymezená pravidla
}Cíle vzdělávání
}Základní cíle vzdělání: Vztah k celoživotními učení; Schopnost pracovat v týmu
}Dovednosti: komunikace, řešit problémy, strategie učení
}Vztah k sobě: poznávat sám sebe; zdraví
}Vztah k druhým: respektování druhých
}

Podmínky efektivní výuky žáků s PCHE
}Individuální nebo skupinová podpora
}Přípravné a speciální třídy
}Využívání speciálně-pedagogických metod a forem práce
}Nižší počet žáků ve třídách
}Prostorové uspořádání
}Obeznámenost pedagogů s problematikou PCH
}Případná tvorba vlastních učebnic
}Dva pedagogové ve výuce
}Spolupráce s odborníky

Bezpečné prostředí školy
}Posiluje motivaci a zlepšuje neuropsychické předpoklady žáků i učitelů k plnění úkolů
} Navozuje pozitivní prožívání, snižuje riziko stresu a úzkostných stavů, posiluje sebehodnocení a
sebevědomí
} Působí na žáky formativně
} Zvyšuje otevřenost a spolupráci žáků a rodičů

Pravidlo 4x3 principů bezpečného prostředí
Orientace žáka
Dosažitelnost cílů
Sociální začlenění
Hodnocení
Stručnost
Přiměřenost cíle
Akceptace
Informace
Srozumitelnost
Zainteresování žáka na cíl
Rovnováha
Individualizace
Zpětná vazba
Blízkost cíle
Otevřenost
Perspektiva

Spolupráce s rodinou
} Rodina je místem primární socializace, škola je spolu s rodinou významným sociálním prostředím,
je za socializaci spoluzodpovědná
}
spolupráce školy a rodiny je nutná,
měla by zahrnovat stálý kontakt a dobrý vztah

Překážky komunikace mezi školou a rodiči žáka s PCHE
}Nezájem rodičů o život ve škole
}Komunikace omezená na problémy
}Vlastní zkušenost rodičů se školou a s ní spojené negativní pocity
}Obranná pozice rodičů

Požadavky na komunikaci pedagog - rodina
}
}Komunikace:
}Obousměrná
}Srozumitelná
}Smysluplná
}Stabilní
http://www.dvorek.eu/dwn/1003/27097cs_CZI_communication.jpg

}P6: Dá se to řešit. Já jsem taky v sedmé třídě zrovna propad, nechápal jsem matiku ani fyziku,
nic... Učitel se ke mně choval taky hnusně a todlentoc… Měl jsem jako čtyři čtyřky, potom jsem už
jako začal dostávat dvojky trojky a začal jsem se učit, a učitelé se ke mně začali chovat úplně
jinak. No a taky učitelé jsou tam od toho, aby vysvětlili látku a ne že to neumí, tak to prostě
neumí.
}V: Tys jim říkal, že té látce nerozumíš?
}P6: Já jsem jim to řekl jednou, myslím, že té látce nerozumím. A ona mi řekla, já teďka nemám čas,
mám něco jinýho. Vůbec mi nepomohla.
}
}
}P7: Jako mně se zdá, že tam dobrá vůbec není (školní poradce). Protože já jsem nic neudělal, ona
si mě vezme do kabinetu a začne řvát. Jako jestli vím, proč tady jsem a takový ty blbosti. A já
nevím, protože jsem nic neudělal. Tak ona začne do mě valit, že todle, že jsme včera kradli
v obchodě, aj když to nebyla vůbec pravda.
}P7: Tendle pátek končím. Mám největší strach vrátit se právě zpátky do školy. Ne z toho kolektivu,
ale ze školy, je nás tam třicet, tady jen osm, nedávaj nám tak těžké úkoly, a tam je nás třicet
jedna a ony todle, se věnujou třeba jen dvěma řadám pořádně, ostatní nechajou úplně... Já mám
celkově dost velkou dyslexii, jako že vynechávám písmena, když píšu. A prostě oni na to neberou
vůbec ohled.
}

}V: Jak se řešilo, že máte špatný kolektiv?
}P3: Já jsem to říkala doma a mamka říkala, že ať to vydržím, že už jenom tři roky a vylezu. A já
říkala, že ne, prostě ne. Já tam nebudu. A máma, že tak dobře, tak si dělej, co chceš, ale potom si
to odpykáš ty. A já řekla, že ok, a udělala jsem to.
}V: A dostala jsi pomoc zaměřenou na to, že máte hrozné vztahy ve třídě?
}P3: Ve škole, tam ne, tam je taková psycholožka, ale ta je taková pchchch. A ona jako, tak se jim
omluv, nebo s tím něco udělej a já že ne, že oni na mě takhle už od začátku…A tak jsem se radši ani
neučila. A i když jsem té látce rozuměla a to, tak jsem radši dala jiné odpovědi, jen abych
propadla a šla do jiné třídy. Protože tam byly hnusný děcka bezpřátelský. Tak jsem šla do té jiné a
ty byly v pohodě.
}

}V: A je problém dojít za učitelem, že něco nechápu?
}P7: My máme učitele, co si odučí a jdou hned někam pryč. Na kafe… A když to někdo nechápe, tak se
bojí zvednout ruku a říct, že to nechápe. A když je vás tam třicet jedna, tak to stejně
nepochopíte, protože se tam všichni baví a tak… Jako ty děcka tam nemají vůbec žádnou svobodu, ony
tam musí být jen ve třídě nebo na chodbě. A nemůžou tam nic dělat.
}