Ontogeneze řeči a jazykových schopností Faktory ovlivňující vývoj řeči a jazykových schopností Gajdušková, Smělíková, Jobeková, Hejda, Fábiková, Nikodémová Brno 2023 Dělení ontogeneze řeči Dělení dle Lechty 1. období pragmatizace - přibližně do konce prvního roku života; 2. období sémantizace - první až druhý rok života; 3. období lexémizace - druhý až třetí rok života; 4. období gramatizace - třetí až čtvrtý rok života 5. období intelektualizace - po čtvrtém roce života. Dělení ontogeneze řeči Dle Sováka předběžná stádia ontogeneze řeči 1. období křiku 2. období žvatlání vlastní vývoj řeči 1. stadium emocionálně volní 2. stadium asociačně reprodukční 3. stadium logických pojmů 4. intelektualizace řeči Přípravné období vývoje řeči (od narození do 1 roku) Prenatální období Perinatální období Přípravné období vývoje řeči Prenatální, perinatální a postnatální období – nitroděložní kvílení (vaginus uterinus) – polykací pohyby, dumlání palce, „naladění“ sluchu na zvuky řeči Vývoj řečových aktivit je možný až po ovládnutí činností sání, žvýkání, polykání. To je důležité pro logopedickou praxi, kde je nutná stimulace těchto primárních činností… – reflexní novorozenecký křik (reakce na změnu dýchání) – křik nemá ještě signální význam (reflex) Stadia vlastního vývoje řeči Stádium emocionálně volní (1-1,5 r.) ● jednoslovné věty vyjadřující vlastní pocity, přání, prosby, př. pa, ham,…(slova plní funkci věty) Stádium egocentrického vývoje řeči (1,5-2 roky) ●dítě napodobuje dospělé, často si také opakuje slova, objevuje mluvení jako činnost Stádium asociačně reprodukční (2-2,5 r.) ●chápe souvislosti ● objevují se chyby, př. dobrý - dobřejší Stadia vlastního vývoje řeči Stádium rozvoje komunikační řeči (2,2-3 roky) ●prudký rozvoj komunikační řeči ●snaží se s dospělými komunikovat stále častěji Stádium logických pojmů (3 r.) ●gramatické období ●začíná skloňovat, časovat, druhé období otázek - proč? Intelektualizace řeči (4 r.) ●mluví ve větách, souvislejší vyjadřování ●osvojování nových slov, rozšiřování slovní zásoby ●pokračuje až do dospělosti člověka Jazykové roviny v ontogenezi řeči Jazykové roviny v ontogenezi řeči Faktory ovlivňující vývoj řeči a jazyka ●Motorické schopnosti ●Stav CNS ●Intelektové schopnosti ●Stav mluvidel ●Zrakové a sluchové vnímání ●Vrozená míra nadání pro jazyk ●Sociální prostředí Možnosti stimulace vývoje řeči (v domácím v prostředí): ●Komunikace tváří v tvář a na stejné úrovni ●Jasná mluva, základní slovní zásoba, krátké věty ●Všechno, co dělám jasně pojmenovávat ●Opakovat, co dítě říká ●Pochvala, motivace ●Přijímat přístup dítěte Mozek a řeč Vývoj mozku a řeč ●Osvojování řeči a jazyka souvisí s fyzickým dozráváním a specializací mozku ●Nejrychlejší růst v prvních 2 letech ●Hmotnost mozku - ukazatel neurologického vývoje - novorozenec 25% hmotnosti dospělého mozku ●1 rok - 60% hmotnosti dospělého mozku - první slova ●5 let - 90% ---- finální hmotnost cca 12 let ●Množství neuronů se výrazně nemění, zvyšuje se množství dendritů a axonů, probíhá myelinizace ●Vliv: choroba, podvýživa, senzorická deprivace ●Myelinizace pod vlivem estrogenu - děvčata dřívější neurologický vývoj? Vývoj mozkové kůry ●Myelinizační cykly ●1. Motorická area ve frontálním laloku (Brocova) ●2. Somatosenzorická area v parietálním laloku ●3. Primární vizuální area v okcipitálním laloku ●4. Heschlovy závity - primární sluchová oblast ●Později: oblasti spojené s řečí ●Nejdřív primární centra, pak asociační oblasti ●Fasciculus arcuatus se myelinizuje v 1.roku života - první slova ●Rychlá myelinizace asociační oblasti parietálního laloku - 2.-3.rok - rychlý nárůst slovní zásoby - růst až do 40.let ●Vývojové opoždění jazyka - nedostatečné vyzrávání myelinu v asociačních oblastech a jazykových centrách Ontogeneze znakového jazyka u dětí ●znakový jazyk dětí x znakový jazyk dospělých ○jednodušší artikulace, častější opakování znaku ●dítě s těžkou vrozenou nebo raně získanou vadou sluchu: ○reflexivní křik, broukání, zdvojování slabik ○vývoj řeči se pozastavuje až u pudového žvatlání (6 měsíc dítěte) ■vyžaduje zpětnou sluchovou vazbu vlastního hlasu a vnímání hlasů ostatních ●znakový jazyk jako mateřský ○vizuálně pohybové znaky dítětem snadno viditelné, učení spontánně ●první znaky nejčastěji: Máma, táta, pes, ahoj, pá, ne, … ○u neslyšících dříve znaky zvířat než u slyšících pojmenování zvířat (rozlišují podle zvuků, které to zvíře vydává) Jazykové roviny ve vývoji znakového jazyka ●rovina foneticko - fonologická: ○vývojová patlavost - děti nejsou schopné koordinovat pohyby rukou (znaky komolí) → něco jako špatná výslovnost hlásek u dětí ○zjednodušené znaky - lehčí tvary rukou, více ikonické ●rovina morfologicko - syntaktická ○manuální žvatlání ○rok/rok a půl: první skutečné znaky ○hypergeneralizace - zevšeobecňování, rozšiřování významu znaků ○dva roky: izolované znaky se přeměňují do kombinací znaků ■osvojení morfologických struktur v předškolním věku, syntaktických s. do 10 let ●rovina lexikálně sémantická ○rok: první tázací výrazy (kde, co) ○rok a půl: rozvíjí se aktivní znaková zásoba, začátek používání obličejových výrazů ○dva a půl/tři roky: 350 pojmů (stejně jako mluvená zásoba slyšícího dítěte) Shrnutí ●starší literatura: vývoj dětského znakového jazyka je pomalejší než vývoj mluvené dětské řeči ●neplatí : probíhá obdobně jako vývoj mluveného jazyka ●možný rozdíl: neslyšící děti slyšících x neslyšících rodičů Zajímavosti: ●fáze osvojování si základních komunikačních dovedností ○upoutání pozornosti dotykem, důležitost očního kontaktu, dělení pozornosti mezi předmět komunikace a komunikanta ●děti cca do 3 let nerozlišují pravou a levou ruku u znakování - nemají rozlišenou lateralitu Užitečná literatura -Ilona Kejlíčková - Vady řeči u dětí - příklady z praxe, tipy na aktivity pro rozvoj dětských mluvidel, porovnání vývoje řeči a motoriky, přehledné tabulky -Robert E.Owens Jr - Language Development: An Introduction - detailní popis vývoje jazyka a řeči u dětí, informace, které nejsou běžně v česko-slovenské literatuře, mírně odlišné ponětí, na stáhnutí zdarma (klik na název knihy) - Zdroje: