SPk605 Výuka žáků se SVP II – poruchy chování a mentální postižení SPc332 Výuka žáků se SVP II – poruchy chování a mentální postižení Věra Linhartová, jaro 2021 Kontakt – Věra Linhartová 237204@mail.muni.cz –Konzultace pouze e-mailem - v pondělí a úterý – Požadavky –Požadavky a všechny pokyny jsou podrobně sepsány v sylabu ( Studijní materiály/Organizační pokyny), Interaktivní osnovy - témata k materiálům dle výuky –včasné odevzdání průběžných úkolů –Účast na výuce – kamera, mikrofon – skupinová práce, interaktivní výuka –Ukončení - ústní zkouška, online – – Povinná studijní literatura •VOJTOVÁ, Věra. Kapitoly z etopedie. 2., přeprac. a rozš. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008 • VOJTOVÁ, Věra. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2010 Literatura k tématům •PETTY, Geoffrey. Moderní vyučování. Vyd. 5. Praha: Portál, c2008, 380 s. ISBN 9788073674274. •ELLIOT, Julian a Maurice PLACE. Dítě v nesnázích: prevence, příčiny, terapie. 1. vyd. Praha: Grada, 2002, 206 s. ISBN 8024701820. •ONDRÁČEK, Petr. Františku, přestaň konečně zlobit, nebo… : informace a podněty pro pedagogickou práci s žáky, kteří se chovají při výuce rušivě. Vyd. 1. Praha: ISV nakladatelství, 2003, 170 s. ISBN 8086642186. • Co bychom měli dnes stihnout –Porucha emocí a chování jako dynamický proces –Rozlišení situace dítěte s problémy v chování a dítěte s poruchami emocí a chování –Etiologická východiska –Potřeby žáků s poruchami chování ve škole – –PROBLÉMOVÝ ŽÁK ? – –HOUBA – http://www.youtube.com/watch?v=0Ab1TytgTsc – –TA NAŠE POVAHA ČESKÁ ŠKODA FACKY, KTERÁ PADNE VEDLE –http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1100627928-ta-nase-povaha-ceska/409235100011001-skoda-facky- ktera-padne-vedle/ Kdo je tzv. problénový žák? Jak se projevuje? Jak vypadá? Jak ho vnímají učitelé, jak na něj reagují učitelé? Jak ho vnímají spolužáci? Jakou zpětnou vazbu od školy dostávají jeho rodiče? Současná (česká) škola ve výzkumech - dilemata inkluzivního vzdělávání žáků v riziku vývoje poruch chování } 13 – 17% výuky zabírá řešení problémů s chováním žáků }3 z 5 škol považují problémy s chováním žáků za překážku pro kvalitivní změny výuky (200 škol/23 států - OECD, 2009) }největší problém českého školství – problémy s chováním žáků (Walterová, 2009) }vyloučení ze školy – nejčastější řešení (Kauffman, 2001, 2005, Meijer, 2003) – INKLUZE Z výzkumů tzv. problémových žáků –Problémový žák podle učitele – –Problémový žák v běžné třídě – }Žák, který se špatně učí }Narušuje kázeň ve třídě }Je sám se sebou nespokojený }Má osobní nebo psychické potíže }Má nízké sebevědomí }Vyžaduje stálou podporu a zvýšenou pozornost (zvýšené nároky na učitele) – } }Dostává negativní zpětnou vazbu }Je omezen v perspektivě své budoucnosti }Je oslabován v motivaci ke školní práci }Je uzavřen v cyklickém selhávání } Východiska vzdělávání žáku s problémy v chování/ s poruchou chování •Individualizace výuky •Bio – psycho – sociální model funkčnosti •Perspektivní přístup k dítěti •Životní cesta dítěte • Individualizace výuky –naplnění potenciality každého žáka –žáci s problémy v chování jsou skupinou nejobtížněji vzdělavatelnou ve školách hlavního proudu (zatěžují výuku ve třídách) – úkolem etopedie je zapojení všech do škol hlavního proudu – Bio – psycho – sociální model funkčnosti - fungování a postižení chápe jako výsledek interakce (WHO, ICF,2001) Perspektivní přístup –odpovědnost školské praxe za vytváření příležitostí k učení, k posilování kompetencí, k rozvoji profesních dovedností – –cíl: podpora dítěte s dispozicemi k poruchám chování v jeho aktivním přístupu k vlastnímu vzdělání, aby dosáhlo na svůj vzdělávací potenciál – Životní cesta dítěte –respektování úkolů a rizik socializačního procesu dítěte –využití možností a příležitostí, které dítě dostává ve svém přirozeném sociálním prostředí – Od rizika k poruše – vývoj poruchy chování, PCHE jako dynamický fenomén Cílová skupina • •děti bez výraznějších problémů •děti v riziku •děti s problémy v chování •děti s poruchami emocí a chování • Děti bez výraznějších problémů v chování •praxe spočívá především v preventivních aktivitách •popř. preventivní programy sociálně patologických jevů (peer programy…), eliminace ohrožujících podmínek ve školním prostředí atd. • Děti v riziku („At-risk Youth) •děti, které ve svém vývoji čelí mnoha rizikům - z roviny osobnostní i sociální •významná je odolnost dítěte vůči faktorům, které jej z vnějšku ohrožují (koncept resilience) •praxe spočívá v preventivních aktivitách, –v diagnostice a poradenství • Cesta rizikových dětí k dlouhodobým negativním následkům ( Walker, Severson, 2002, in Vojtová, 2008) Děti s problémy v chování a poruchami chování •vývoj poruchy chování probíhá nejčastěji od fáze působení rizikových faktorů k fázi problémového chování až k poruchám chování •důležité je včasné řešení potíží •praxe u dětí s problémy a poruchami chování má těžiště v reedukaci, diagnostice a v poradenství • Rozdíl mezi poruchou a problémy v chování záměr –PROBLÉMY V CHOVÁNÍ •o svých problémech ví, vadí mu a chtěl by je odstranit •normy chování neporušuje úmyslně •jejich porušování je výsledkem konfliktu mezi vnějšími požadavky a vnitřními potřebami dítěte •nálepkou problémového dítěte trpí a vyvolává v něm negativní emocionální zážitek • • • Rozdíl mezi poruchou a problémy v chování časová dimenze –PROBLÉMY V CHOVÁNÍ •problémy bývají krátkodobé •popřípadě se objevují v určitých periodách •mívají vývojové souvislosti •bývají důsledkem nezvládnutých konfliktů se sociálním okolím • Rozdíl mezi poruchou a problémy v chování náprava –PORUCHY CHOVÁNÍ •náprava vyžaduje speciální péči •směřuje k převádění způsobů a cílů chování společensky nepřijatelného k chování, které je přijatelné • • Rizika výuky z pohledu poruch chování Jak jsou vnímáni jedinci s PCH? •vyvolávají v jiných nelibé pocity •provokují druhé k negativní reakci v chování •nebývají oblíbení mezi vrstevníky •málokdy se stávají přirozenými vůdci ve skupinách • Jak vnímají jedinci s PCH sami sebe? •považují se za smolaře, za neúspěšné •mívají malé sebevědomí •jejich rozhodnutí bývají impulzivní ve snaze rychle dosáhnout cíle •opakovaně a předem se vzdávají svých aspirací •převažuje u nich krátkodobá motivace •vzdálené cíle nebývají schopni svým jednáním sledovat •jejich úsilí bývá velmi často přerušováno náhodným lákavým podnětem •neumí se radovat z drobných úspěchů • • Rizika vývoje poruchy chování z perspektivy bariér v učení a výuce (Helus, Pelikán, 1984, Kauffman, 2005, Lane, Gresham, 2002, Schütz, 2005, Visser, 2009) Znevýhodnění, sociální, zdravotní dispozice Odlišné příležitosti, zkušenosti, kompetence Neschopnost přizpůsobit se očekávání Nedostatek pozitivní interakce Negativní sebehodnocení Syndrom bludného kruhu Rezignace na školní úspěch Pozice „outsidera“ Negativní sebeobraz, Interakce a vazby na problémové žáky riziko riziko SVP SVP Rizikové a ochranné faktory Teorie resilience Raný vývoj dítěte a vliv na jeho vývoj a chování Skupinová práce •skupiny po 4 lidech – rozdělí Teams náhodně –Sepsat rizikové a protektivní faktory – do připravené tabulky, vložit do Souborů v MS Teams – 15 minut na práci –Zástupce skupiny odprezentuje jednu vybranou oblast - nasdílíme obsah s ostatními – Multifaktoriální teorie kauzalit Teorie resilience –Na vznik a vývoj poruchy chování mají vliv faktory –RIZIKOVÉ –Zvyšují pravděpodobnost vzniku PCH –Ochranný skleník? –PROTEKTIVNÍ –Tlumí dopad či mohou omezit a vyloučit vliv faktorů rizikových –Tlumiče, nárazníky proti nepřízním –Potřeba je posilovat –Žádný z faktorů sám o sobě, izolovaně nelze pokládat za příčinu poruchy chování –Faktory interagují a kumulují se – – Bio – psycho – sociální model funkčnosti fungování a postižení chápe jako výsledek interakce (WHO, ICF,2001) Rizika spojená s osobností dítěte •váží se na fyzickou, psychickou konstituci a sociální zkušenost •patří sem ofaktory fyzického zdraví – nedonošenost, nízká porodní váha, postižení, nemoc, porodní úraz, chronická onemocnění – ofaktory vnitřních dispozic – nízká inteligence, obtížný temperament, hyperaktivita, impulzivita • Rizika spojená s rodinou dítěte •základní rizika spočívají v nedostatku „vřelosti – lidského tepla“ •patří sem orodinné stresory – konflikty mezi rodiči, postnatální deprese, nízká vzdělanost, tísnivá finanční situace onastavení rodinného systému – struktura a hierarchie rodiny (neúplná rodina, nezletilá matka, nezaměstnanost rodičů atd.) • Školní rizika •nepřipravenost na vstup do školy + neschopnost přizpůsobit se požadavkům •nedostatek pozitivní interakce se spolužáky a učiteli •neúspěch a izolace •vyhledávání ostatních dětí s podobnými potížemi (problémové vrstevnické party) •bludný kruh neúspěchu • Rizika spojená se společností •Životním podmínky – socioekonomické znevýhodnění, hustota zalidnění a materiální životní podmínky, místo bydliště •Patologické formy chování v okolí – násilí, kriminální činnost… •Kulturní a morální hodnoty – sociální nebo kulturní diskriminace, násilí v médiích •Konflikt aktuálních a historických socializačních požadavků (odlišnost požadavků rodiny, školy…) • Rizikové faktory Protektivní faktory ŠKOLA Problematický vztah ke škole, nízká motivace, slabý školní výkon Vysoká hodnota vzdělání, závazek ke škole Opakovaný neúspěch Syndrom naučené bezmocnosti Nepodporující učitel Vyčlenění z kolektivu spolužáků Úspěch, uznání a účast v aktivitách Prožívání školy jako akceptující a smysluplné Podporující učitel VRSTEVNÍCI Role odmítaného Oslabené sociální vazby Nevhodné trávení volného času, nuda Delikventní vrstevníci Členství v gangu Přátelské vztahy s vrstevníky (zapojení v aktivitách) KOMUNITA Restriktivně a negativně formulované právní i neformální očekávání chování Kriminalita a drogy v okolí Špatné životní prostředí Existence a dostupnost sociální opory Dovednost mobilizace zdrojů sociální sítě Resilience („odolnost“) –Schopnost jedinců, navzdory vystavení nepříznivým individuálním či sociálním okolnostem, směřovat k využívání zdrojů zdraví, včetně využívání příležitostí zažívat zkušenost životní spokojenosti, –jednak schopnost rodiny, –komunity a kultury tyto zdroje –zdraví a příležitosti k prožívání –životní spokojenosti –jedinci poskytnout –způsobem –pro danou kulturu přiléhajícím. Resilience - charakteristika –Má dynamickou povahu v tom smyslu, že nikdo není obdařen absolutní odolností, ale že jde o víceúrovňový jev, který se liší: –interindividuálně, –situačně, –nachází svůj zdroj jednak v jedinci, jednak v sociálním kontextu, –podléhá vývoji stejně jako jiné charakteristiky – Citová vazba (attachment) – připoutání, přimknutí, citová vazba, citové pouto či přilnutí, attachment –hypotetický konstrukt vyjadřující „trvalé emoční pouto, charakterizované potřebou vyhledávat a udržovat blízkost s určitou osobou, zejména v podmínkách stresu –klíčová osoba bývá vnímána jako moudřejší a silnější a nedá se jednoduše nahradit jinou –biologická funkce vazby: ochrana, její zformování je jedním z předpokladů přežití a zdravého vývoje jedince –jak efektivní je ochrana a emoční podpora, závisí od kvality vazbových interakcí potažmo citové vazby –(Bowlby, J. 1982) – http://www.kardiochirurgie.cz/dbpic/kojeni-250 Typy citových vazeb –Jistá citová vazba –Vyhýbavá citová vazba –Nejistá citová vazba odmítavá (ambivalentní) –Dezorganizovaná citová vazba http://nd03.jxs.cz/370/860/c093b92582_61677235_o2.jpg Kategorie organizovaných způsobů zvládání v situacích emocionální zátěže 5061690.gif.jpg kojeni-16.jpg 1.Dlouhodobé důvěrné vztahy. 2.Sklon ke zdravému sebevědomí. 3.Sdílení pocitů s přáteli a partnerem přináší příjemné pocity. 4.Vyhledávání sociální podpory. 5. 5. –JAKO DOSPĚLÝ 1.Schopnost separace od rodiče 2.Hledání podpory rodiče, v případě nejistoty, strachu. 3.Návrat rodiče je provázen pozitivními emocemi. 4.Preference rodiče před cizími osobami. –JAKO DÍTĚ Charakteristika jisté vazby –nejistá citová vazba představuje určitá rizika a zvýšenou možnost selháváním –pojí se s méně efektivní emocionální regulací, nižší sociální adaptací a s psychickými poruchami –hospitalizmus - u dětí s dlouhodobou zkušeností institucionální péče shodné specifické projevy chování a prožívání jako důsledky absence či narušení vazby – Důsledky narušení vazby a možné souvislosti s rozvojem PCHE –dítě vulnerabilní vůči psychopatologickým vlivům – poruchové a agresivní chování (Lyons-Ruth ,1996) –chybí konzistentní strategie zvládání zátěže(Greenberg, M. T., Speltz M. L., De Klyen,M. 1993) –významné vztahy vyhýbavého typu citové vazby a dezorganizace s delikvencí a zneužíváním drog v adolescenci (Greenberg, M. T. 1999) –neexistují specifické přímé vztahy mezi určitým raným typem citové vazby a určitou diagnózou (tj. diferencované vývojové trajektorie) – nejistá citová vazba je důležitým, ale nespecifickým rizikovým faktorem pro některé formy psychopatologie (srov. Greenberg, M. T. 1999; Zeanah, C. H., Scheeringa, M. N., Heller, W. B., Smykes, S. S., Trapani, J. 2004) – Důsledky narušení vazby a možné souvislosti s rozvojem PCHE Následky raných traumatických událostí (dle Pöthe, P. 2010) –poruchy paměti (amnézie jako vytěsnění negativních emocí spojených se vzpomínkou na situaci), –závislostní vztah na idealizovaných, odštěpených částech objektu (který je zdrojem traumatizace) –zaplavení emocemi –agrese při setkání s traumatickou vzpomínkou (rizikové odehrávání emočních konfliktů) –sociální izolace –strach ze separace –nerozvinutí schopnosti mentalizace - schopnost vžívat se do duševního stavu sebe i druhých lidí, odvíjí se od schopnosti reflektovat vlastní emoční a kognitivní procesy (Fonagy et al . , 1998 in Pöthe, P. 2001) –podmiňuje vznik morálního cítění, snižuje motivaci ke kriminálnímu chování a inhibuje agresivní chování –úzce souvisí se schopností porozumět významu vlastního chování i chování druhých lidí, zobecnit své zkušenosti a anticipovat následky svého chování (Pöthe, P. 2001) – Potřeby žáků s problémy v chování ve vztahu ke škole Protektivní potenciál školy –Bezpečné prostředí školy –Víra v potenciál každého žáka, vysoká očekávání –Příležitost zažít úspěch (opakovaný neúspěch začne žák připisovat vnitřním, stabilním a globálním příčinám) –Kvalitní vazby mezi spolužáky Učitel vybírá pouze ty podněty, které potvrzují jeho charakterizaci studenta Darwin se rozhodl, že u sebe bude mít vždy tužku a blok, když zjistil, že si velmi lehko pamatuje důkazy, které jeho teorii podporovaly, ale velmi lehce zapomíná na důkazy, které jeho teorii vyvracely. I my máme tendenci mít pouze selektivní paměť, pokud se jedná o naše studenty. Dilemata edukace dětí s poruchou chování Umíme vnímat odlišné strategie ….??? Problémové chování Společnost Posilování Podpora Provázení Restrikce Represe Resocializace Kvalita života Základní dilema - inkluze x segregace 54 55 Zkušenost nepřijetí, odmítnutí Nevnímání odlišností, potřeb Posilování negativních sociálních vlivů a individuálních dispozic Reflexe potřeb - výchozí podmínka 3P intervence Úkol na následující výuku Příprava na balintovskou skupinu Znáte práci v duchu balintovské skupiny? V průběhu další (nebo ještě později) budeme většinu setkání pracovat prakticky. Dopředu si každý připravte za sebe příklad/případ dítěte, se kterým si Vy nebo učitelé na Vaší praxi nevěděli rady. Může být i dítě z okolí Vašich známých, příbuzný... Zkuste si stručně sepsat a dopředu připravit: Jak se kluk/holka projevují? Čím provokují pozornost ostatních? S čím si neví učitelé rady? S čím si neví rodiče rady? Jak je asi tomuhle klukovi/této holce - jak se cítí? Jak se cítí učitelé, jak spolužáci a jak rodiče? Jak se případ doteď řešil? Co už pomohlo a co naopak nepomohlo? Jak probíhá a bude probíhat i naše balintovská skupina: 1.Představí se problematické situace/žák a zaznačí se k nim i lidé, kteří je navrhují. Potom se z nich vybere jeden konkrétní případ. (výběr případu) 2.Klademe otázky osobě, která daný případ nadnesla (navrhovatelovi) a snažíme se zjistit co nejvíce podrobností (otázky) 3.Snažíme se vcítit do chování protagonisty událostí (dítěte i učitele) a lidí v jeho okolí, připomínáme podobné události z naší dosavadní zkušenosti. (emoce) 4.Generují se praktická řešení dosud podrobně rozebrané modelové situace (řešení, návody) 5.Navrhovatel situace si z poslechnutého materiálu vybere a pojmenuje řešení, které mu nejvíc „sedí“. (shrnutí) Využijte příležitost poradit se s ostatními. Budeme sdílet pocity i zkušenosti.