Mýty o nadaných

Mezi rodiči a pedagogy vzniklo mnoho mýtů, které nadaným nepomáhají, ale naopak jejich vývoj brzdí.
Zkusme si nyní, jak jsme na tom s mýty a předsudky o nadání. U každého výroku vyjádřete svůj
souhlas nebo nesouhlas (zpracováno dle Laznibatová, 2007, Vondráková, 2009):

• Nadaní dostali všechno bez námahy, zadarmo.

• Dokáží se uplatnit sami, bez pomoci a podpory okolí.

• Jsou od přírody samotáři, kteří nepotřebují ostatní, vystačí si sami.

• Vždy dokáží své schopnosti, vysoké nadání bez problémů ukázat a projevit.

• Musí být stejně dobří ve všech oblastech např. ve všech předmětech ve škole, současně také ve
sportu apod. Nadaní jsou úspěšní ve všem, a pokud ne, nejsou nadaní.

• Musí být přísněji hodnoceni než ostatní.

• Vzhledem ke svému nadání musí být zodpovědnější než jejich vrstevníci a zodpovídat i za ně.

• Je pro ně velmi příjemný pocit, když jsou ostatním dáváni za vzor.

• Nejdůležitější je pro ně vysoké nadání.

• Pouze nadaní rodiče mohou mít nadané děti.

• Nadané děti jsou výtvorem ambiciózních rodičů.

• Z nadaných dětí se automaticky stávají géniové.

• Nadaní nemohou mít žádné problémy.

• Nadaní jsou schopní a úspěšní v praktickém životě.

• Nadaní se rádi učí, rádi chodí do školy.

• Nadaní dávají okázale najevo, že jsou lepší než ostatní.

• Pokud se budeme nadaným věnovat, budou ještě více domýšliví.

• Nadaní jsou sociálně nepřizpůsobiví.

• Nadaní jsou poslušní, spořádaní a „umějí se chovat.“

• Nadaní jsou u učitelů oblíbení a rádi s nimi pracují.

• Učitelé sami dokáží identifikovat nadané.

• Soustřeďování nadaných do speciálních škol/tříd vede k elitářství.

• Nebudou-li nadaní žáci začleněni v běžné třídě/škole, nenaučí se základním sociálním dovednostem.

• Jedině v běžné třídě získá nadané dítě cit pro sociální rozdíly, hendikepy a naučí se pomáhat
druhým.

• Nadaní se v běžné třídě rozvíjejí tím, že dělají pomocníka učiteli.

• Není vhodné dávat nadaným zvláštní úkoly během vyučování, oni si sami něco najdou ve volném čase,
sami se rozvinou a prosadí.