02_INTENTIO_20. 2. 2023_ osobnosti provozu a teorie umění – teorie interpretace Umberto Eco – interpretace jako vztah Umberto Eco: Interpretation and Overinterpretation. University of Cambridge, V.B. 1992 (Interpretácia a nadinterpretácia, Archa, Bratislava 1995) Intentio auctoris Intentio operis Intentio lectoris ??? Intentio animatoris ??? Umberto Eco (*1932) • Studium práv, středověké filozofie a literatury • Profesor sémiotiky, Univerzita Bologna • Otevřené dílo (Opera aperta, 1962) • Teorie sémiotiky (Theory of Semiotics, 1976) • Meze interpretace (I limiti dell‘interpretazione, 1990) • Jak napsat diplomovou práci (Come si fa una tesi di laurea, 1977) • Jméno růže. Odeon 1985 (Il nome della rosa, 1980) • V r. 2013 vědecká rada UK v Praze odhlasovala, že nedoporučuje Umbertu Ecovi udělit čestný doktorát Erwin Panofsky. Význam ve výtvarném umění. Praha, Odeon 1981, orig. Meaning in the Visual Arts. 1955 (1892 – 1966) • (30. 3. 1892-14. 3. 1968) • Studium dějin umění (a práva, filozofie a filologie) – Mnichov a Berlín • Do r. 1933 profesorem na univerzitě v Berlíně • 1933 – emigrace před fašismem do USA (Princeton University) • Znalec nizozemské renesance (Early Netherlandish Painting, 1953) Předmět interpretace Akt interpretace 1. Prvotní neboli přirozený význam Předikonografický popis A – faktický, B – výrazový – vytvářející (a pseudo-formální analýza) svět uměleckých motivů 2. Druhotný neboli konvenční význam Ikonografický rozbor vytvářející svět obrazů, příběhů a alegorií 3. Vnitřní význam neboli obsah Ikonologická interpretace vytvářející svět symbolických hodnot Vybavení pro interpretaci Opravný princip interpretace Ad 1. Praktická zkušenost Dějiny stylu (obeznámenost s předměty a událostmi) jak byly v různých obdobích prostřednictvím forem vyjadřovány skutečnosti Ad 2. Znalost literárních pramenů Dějiny typů (obeznámenost se specifickými tématy a pojmy) jak byla v různých obdobích prostřednictvím předmětů a událostí vyjadřována témata a pojmy) Ad 3. Syntetická intuice (obeznámenost Dějiny kulturních symptomů s podstatnými tendencemi lidského myšlení neboli symbolů obecně (jak byly „světový názor“ prostřednictvím témat a symbolů vyjadřovány podstatné tendence lidského myšlení) Interpretace – „specializované vnímání“ (G. Dorfles) Interpretace – „realizování myšlenek autora“ (E. Panofsky) Jacob Burckhardt: Der Cicerone, 1855 A. Lichtwark – Übungen in der Betrachtung von Kunstwerken, 1897, („nazírání“ – vnímání) Jencks, Charles. The Language of Post Modern Architecture. London: Academy Editions, 1977 Welsch, Wolfgang: Postmoderna: pluralita jako etická a politická hodnota. Praha 1993 Bourriaud, Nicolas. Postprodukce. Praha 2004 Doc. Mgr. Jan Zálešák, Ph.D. (*1979) vedoucí Katedry teorie a dějin umění FaVU VUT v Brně 2007 – Rámce interpretace (disertační práce) 2011 – Umění spolupráce 2010 – Kritické umění a kurátorství v nejisté době. Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny. Č. 6, AVU Praha 2016 – Apocalypse me 2003-2007 – doktorské studium KVV PdF MU 2008-2010 – kurátor v Galerii mladých TIC Brno 2009-2013 – výuka TIM na Ústavu hudební vědy FF MU od 2011 – Katedra teorie a dějin umění FaVU VUT v Brně Umberto Eco Erwin Panowsky Jan Zálešák aretniK fotširK Krištof Kintera – zásadní osobnost současné sochařské tvorby (*1973) 1999 Akademie výtvarných umění v Praze 2003-2004 Rijksakademie Amsterodam Důležité výstavy (výběr): 1995 „Plumbař“, Gallery mladých, Brno 2004 „Super Natural Special Real“, Galerie Jiří Švestka, Praha 2004 „Insiders“, Dům pánů z Kunštátu, Brno 2005 „Aller-Retour“, Galerie Schleicher & Lange, Paříž 2007 „Hrubý domácí produkt“, GHMP 2012 „Výsledky analýzy“, GHMP 2014 „I am not you”, Tinguely Museum, Bazilej 2015 „Your Light is My Life", Kunsthal Rotterdam 2017 „Nervous Trees”, Galerie Rudolfinum, Praha 2017 „My Light in Pieces“, Galerie Polansky, Brno