Neživá příroda 2
Cvičení 4 ^\ Endogenní pochody: ^\ PLUTONICKÉ A VULKANICKÉ PROCESY
Endoqenní procesy - maamatismus
magmatismus (magmatické procesy).
endogenní aktivita ve svrchním plášti a zemské
i    o v
kure
Taveniny pod zemským povrchem = plutonická činnost
(horniny plutonické, intruzivní).
Tavenina a její produkty na povrchu = vulkanická činnost
(horniny výlevné nebo efuzivní).
Fyzikálně-chemické vlastnosti magmat jsou úzce spojeny s procesy deskové tektoniky (stejně tak typ, pozice a chemické složení těles magmatických hornin).
2
ložení maamatic
1
Magma = vícefázový systém
S silikátová, oxidická, karbonátové nebo sulfidické tavenina S plynná (fluidní) fáze (vodní pára, C02, HC1, HF, H2S, SOx, N, H3B03 atd.) S pevná fáze (až 10 % objemu magmatu): relikty původní horniny, krystaly minerálů nebo útržky hornin okolního pláště
Hlavní chemické složky magmatu jsou tyto oxidy: Si02, A1203, Fe203, FeO, MnO, MgO, CaO, K20, Na20, Ti02, P205 a H20.
Stejnými oxidy vyjadřujeme chemické složení hornin.
3
Fyzikální vlastnosti maamatu
Které fyzikální vlastnosti mohou popisovat stav magmatu?
Hustota magmatu
S ryolitové a granitové magma: 2,2-2,3 g/cm3
S bazaltové magma 2,6-2,7 g/cm3 (Proč tedy magma vystupuje k povrchu?)
Viskozita = míra tekutosti magmatu
Magmata s vysokým podílem Si02 a částečně i A1203 jsou silně viskózni, opačně působí alkálie (Na20, K20) a volatilní složky (hlavně obsah vody).
Vyšší teplota usnadňuje tečení magmatu - snižuje viskozitu.
Teplota magmatu v intervalu 800 °C až 1200 °C. Teplota lávy na povrchu může být i vyšší.
Magmata s vysokým podílem křemíku mají teploty nižší než magmata Si chudá.
Krystalizace magmatu
Poskládejte minerály od prvního k poslednímu, jak krystalizují z magmatu?
Pro vápenato-alkalická magmata existuje modelové Bowenovo kryštalizační schéma.
diskontinutitní řada
kontinutitní řada
pyroxen
amfibol
Ca plagioklas
Ca-Na plagioklas
Na-Ca plagioklas
křemen
Magmatické intruze
Magmatická (plutonická) intruze = těleso magmatické taveniny nebo utuhlé horniny Xenolity - útržky okolních hornin, které nebyly roztaveny (cizorodá uzavřenina) Plášť intruze - okolní sedimentární nebo metamorfováné horniny, v nichž je intruze uložena
Kontaktní dvůr - styk intruze s pláštěm tvořený kontaktně metamorfovanými horninami
Proč vzniká kontaktní dvůr?
Magmatická tělesa podle způsobu uložení v okolních horninách: S konkordantní (souhlasná) sledují
vrstevnatost nebo foliaci plášťových hornin S diskordantní (nesouhlasná) prorážejí
napříč plášťových struktur
ělesa Dlutonickvch hornin
Konkordantní tělesa:
lakolit - č. 9 lakolit cedrového typu ložní žíla - č. 8 fakolit-č. 11
č. 7
Dis kordantní tělesa:
batolit-č. 1
pluton - č. 2, jazykové výběžky č. 6 peň - č. 3 a 4 pravá žíla-č. 10
Plutonická tělesa ČR
			
	pluton		
žulovský plut
Plutonická tělesa a oroaeneze
Prekinematická (pretektonická) plutonická tělesa vznikla ještě před ukončením orogenetických procesů.
Synkinematická (syntektonická) plutonická tělesa vznikají za současného působení horotvorných procesů.
Postkinematická (posttektonická) plutonická tělesa, krystalizují až po odeznění horotvorné činnosti.
Co je vulkanická aktivita a láva
povrchu (kontinentální vulkanismus) nebo oceánského dna {podmořský vulkanismus).
tnosti
ická tavenina, její fyzikální a chem Viskozita určuje její pohyblivost (bazické lávy tečou až 30 km/h) Teplota lávy se pohybuje v rozmezí 700-1200 °C (výjimečně až 1500 °C) Krystalizace probíhá v hodinách až dnech (typická je porfyrická struktura) Rychlé tuhnutí vytváří speciální stavby (sloupcovitá, kulovitá, deskovitá odlučnost)
© V.Vávra, J.StelcI
http://pruvodce.geol.cechy.sci.muni.cz
Sopky a jejich typy
Morfologickým projevem vulkanické činnosti je sopka - vulkán. Vzájemně se liší dobou své činnosti (dny až milióny let), morfologií a typem produkovaného vulkanického materiálu.
»".ÍL
-HVJ
ISopky výlevné produkují lávu. Morfologie závisí na složení a viskozite
Sopky explozivní
produkují pyroklastický materiál. Vytvářejí nasypaný kužel, na jehož vrcholu je jícen sopky.
www.pixabay.com
Sopky smíšené, tzv. stratovulkány produkují střídavě lávu a pyroklastický materiál. Zpravidla se jedná o vulkány s dlouhou dobou aktivity, vyznačující se strmými svahy často velmi vysokého vulkanického kuželu.
Tělesa vulkanických hoi
erupce, složení lávy a morfologii terénu.
Lávové příkrovy = rozsáhlá desko vitá tělesa vznikající při výlevu málo viskózních bazických tavenin. | Vznikají na pevnině (subaerické) nebo na mořském dně (submarinní).
Lávové proudy = tělesa s převládajícím jedním směrem, obvykle zformované morfologií terénu. Většinou se jedná o taveniny bazaltového složení
Tělesa vulkanických hornin II
Kupy, vytlačené jehly nebo vytlačené kupy: silně viskózni taveniny (lávy ryolitového a dacitového složení).
roste viskozita lávy «-
vysoký stupeň krystalizace
(lávová jehla)
roste acidita
Sopouchy a sopečné komíny vznikají utuhnutím magmatických přívodních cest k povrchu a jejich následným obnažením.
Art
Nasypaný kužel je vulkanické těleso 1 tvořené nezpevněnou tefrou vzniklé při explozivní vulkanické činnosti.
https: / /botany.cz/cs/simienske-hory/
py vulkanických explozí I
ulkan
průběhu, vlastností lávy a materiálu, který produkuj'
Havajský typ erupce vyžaduje bazaltové lávy chudé na těkavé složky. Láva poklidně vytéká z kráteru nebo trhliny, vytváří d lávové proudy nebo příkrovy.
Strombolský typ erupce vyžaduje dostatečně tekutou lávu, která může volně vytékat neboje doplněna mírně explozivní činností, pokud je láva pod větším tlakem. Vznikají lávové gejzíry fontány.
Typy vulkanických explozí II
Vulkánský typ erupce vyžaduje lávu s vyšší viskozitou a vyšším obsahem těkavých složek. Při explozivních erupcích jsou vyvrhovány pevné fragmenty magmatu a vulkanický popílek. Vyvrhovaný materiál postupně vytváří struskový kužel. Mohou se také tvořit pomalu tekoucí lávové proudy.
Typy vulkanických explozí III
Pliniovský typ erupce vyžaduje silně viskózni lávy s vysokým podílem těkavých složek. Dochází k silně explozivním výbuchům, které vyvrhují pevný materiál. Mračna popílku mohou dosáhnout do stratoféry.
I
Freatomagmatické erupce představují silně explozivní výbuchy způsobené kontaktem lávy nebo žhavé horniny se srážkovou nebo podzemní vodou. Jsou přitom vyvrhovány fragmenty utuhlé lávy nebo materiál tvořící sopečné těleso.
Doprovodné vulkanické jevy I
/ýrony plynů mohou probíhat i během klidových etap vulkanické činnosti.
Během sopečné činnosti vznikají fumaroly, jejichž teplota dosahuje teplot 200 - 1000 °C. Solfatary dosahují teplot do 250°C a skládají se hlavně z vodní páry, H2S, S02 a C02 Mofetty jsou chladné postvulkanické výrony C02.
Geyser mound
Steam and water
Water Water
Projevem zvýšeného tepelného toku je vznik gejzírů nebo bahenních sopek. Gejzíry jsou charakteristické svými cyklickými erupcemi, které jsou závislé na prohřátí potřebného množství meteorické vody ve vhodných podzemních strukturách.
Doprovodné vulkanické ievv II
éífa P;*        ■áŘ V
Georizika a geopotenciály vulkanické aktivity
Sestavte rizika vulkanické činnosti podle zvyšující se nebezpečnosti pro lidskou společnost?
Jaké pozitivní přínosy má vulkanická aktivita pro člověka?
9