Subjektivní prožitek ( a práce s ním)
Poslední složkou emocí je náš subjektivní prožitek - reprezentace našeho prožívání ve vědomí. To, jaké to je, ve chvíli kdy nějakou emoci cítím. Úzce souvisí s jazykem, neboť jazyk je primárním způsobem, jakým většina z nás myslí. Emoce se ovšem dají zažít a vyjádřit i jinými způsoby než mluvením / psaním - fyzickým pohybem, hudbou, malováním...
Emoce se nám dějí, nevybíráme si je ani nevolíme. Jsou to totiž zkratky a nástroje pro rychlé zhodnocení a zvládnutí situace. Přicházejí a zase odcházejí. Tuto zkušenost zajímavým způsobem zachytil perský básník Rúmí žijící ve 13.st:
RÚMÍ, DŮM PRO HOSTY
Radost, zármutek, podlost,
okamžitý stav mysli přichází
jako nečekaný host.
Všechny přivítej a bav se s nimi!
I když je to je houf starostí,
které vtrhnou dovnitř a násilím rabují.
I přesto přivítej každého hosta s úctou.
Možná tě zbaví něčeho,
co ti bránilo prožít nové radosti.
Temné myšlenky, stud a zlobu
přivítej s úsměvem u dveří
a pozvi je dál.
Za každého, kdo přijde, buď vděčný,
protože ti jej osud posílá
jako učitele.
Zároveň, pokud jste v poslední době četli anebo viděli Dunu, i zde se motiv toho, že emoce přicházejí a nakonec odcházejí (a během toho ovlivňují naši mysl "fear is the mind killer") objevuje:
To, co s těmito hosty můžeme dělat je zvyšovat všímavost vůči nim. Pěstovat schopnost si emoce vůbec uvědomovat, vzájemně je od sebe rozlišovat a zažívat je. Svým způsobem si vytvářet náhled. Pojmenování emoce, či její jiné vyjádření dává prostor jí prožít, zprocesovat a paradoxně od ní zároveň díky tomu také i poodstoupit.
Seznam emocí přináší aplikace kartičky NVC:
Cvičení s nimi (D.Ú.) je jednoduché - zreflektujte si uplynulých pár dní. Zamyslete se, co se v nich událo, sepište si malou anotaci událostí a poté zkuste vybrat takové kartičky, které reprezentují pocity, které jste v daných situacích cítili.
Nástavbu poté je vybrání si jedné emoce či situace a její nakreslení. Buďto nakreslete danou emoci, či jak jste se v situaci cítili. Ze zkušenosti takovéto zobrazení emoce přináší nový vhled (a nebo frustraci a pobavení z toho, že člověk stále kreslí hlavonožce).
Na úplný závěr ještě přidávám stránku svého kolegy a kamaráda Honzy Buriana. Člověka, který mi ukázal, že i s ADHD jde meditovat a v klidu nic nedělat, jen se soustředit. Stránka obsahuje 3 nahrávky z jeho workshopu o emocích. Ve dvou téma spíše uvádí, třetí je pak nahrávka samotné techniky práce s emocemi.