Vycházejí z předpokladu, že poznávací procesy mají vlastní motivační potenciál (vlastní vnitřní motivaci).

Jedním takovým příkladem je Efekt Zeigarnikové. 

Fenomén, díky němuž si lidé lépe pamatují úkoly, které nedokončily / nesplnili. Splnění úkolu je přitom třeba definovat jako pocit vlastní spokojenosti osoby se splněním úkolu, tedy musí být posuzováno vzhledem k cílům toho kterého konkrétní člověka

Dalším příkladem je Teorie kognitivní disonance Leona Festingera

Kognitivní disonance je psychologický termín, který popisuje nepříjemný pocit, když máme dva nebo více neslučitelných myšlenek, názorů, postojů nebo chování. Například, pokud víme, že kouření je špatné pro zdraví, ale přesto kouříme, můžeme pociťovat kognitivní disonanci. Kognitivní disonance vzniká, když jsou naše vlastní myšlenky, názory nebo postojové změny v rozporu s naším chováním, nebo jsou v rozporu s nějakými jinými informacemi, které jsme přijali.

Disonantní informace jsou informace, které jsou v rozporu s našimi stávajícími myšlenkami, postoji nebo názory. Konsonantní informace jsou informace, které jsou v souladu s našimi stávajícími myšlenkami, postoji nebo názory. Irrelevantní informace jsou informace, které nejsou příliš důležité pro naše stávající myšlenky, postoji nebo názory.

Když se setkáme s disonantními informacemi, můžeme buď změnit naše chování nebo změnit naše myšlenky a postoj k této informaci. Tento proces může být velmi nepříjemný, protože přináší do našeho vědomí nesoulad mezi našimi myšlenkami a naším chováním. Kognitivní disonance může být snížena tím, že změníme své myšlenky nebo chování, abychom minimalizovali rozpor mezi nimi.