HISTORICKÁ GEOGRAFIE - NÁZVY, MÍSTA, POJMY, CIZOJAZYČNÉ NÁZVY a JEJICH PROMĚNY, PŮVOD ZEMĚPISNÝCH NÁZVŮ Jiří Mihola Tuto kapitolu píši odlehčeně, s praktickými zkušenostmi badatele – historika, cestovatele, učitele raného novověku, vedoucího exkurzí i politika, který navrhoval a hlasoval pro některé změny nebo nové názvy ulic, parků aj. (Zajímavá je změna názvu jednoho parku v Brně – Černých Polích. V kočárku mě tam vozili do parku Emanuela Barši (podle komunist.poslance. Po revoluci byl park přes dvacet let bez názvu. Před několika lety byl z několika návrhů, včetně sira Wintona a dalších osobností vybrán název park Stanislava Krátkého, což byl mikulovský probošt, biskup, moravský buditel a také v době, kdy neměl tzv. státní souhlas stavitel-jeřábník sídliště Lesná. Tak to je jen malý příběh zdánlivě přehlédnutelného parku, obklopeného ze všech stran ulicemi.) Profesor Stanislav Krátký Stejně jako v předchozích kapitolách je hlavním cílem, aby materiál posloužil v badatelské práci, ve výuce, při psaní a cestování. Pro vstup do problematiky doporučuji přečíst knihu Františka Roubíka: Přehled vývoje vlastivědného popisu Čech, vydanou v Praze 1940. Německé názvy měst ČESKÉ REPUBLIKY - Nezbytné pro práci s archivními prameny, se starými mapami, při konverzaci s německy mluvícími turisty či kolegy aj. - Ne každé české, moravské, slezské město má svůj ekvivalent v němčině. Písek, Tábor, Náchod…Mnohé německé názvy se těm českým velmi podobají Pardubice – Pardubitz, další připomínají původní název města Freiwaldau, jiné se zcela liší, např. Břeclav – Lundenburg nebo Jindřichův Hradec – Neuhaus. Je to oříšek, narazit na takový „nepodobný“ název malé obce či vesnice v pramenech. Zachránit to pomůže Profous (viz literatura k předmětu). Užitečné je znát německá pojmenování hlavních toků, rybníků, pohoří. Sněžka – Schneekoppe a Krkonoše (Riesengebirge), Praděd – Altvater a Jeseníky (ALtvatergebirge), Labe – Elbe, Vltava – Moldau, Máchovo jezero – Grossteich. Co však působí velmi divně, ne-li přímo skandálně je soudobá německá mapa, sice decentně, ale přece označující „historickou hranici z roku 1938“, tedy pomnichovskou!!! – viz detail mapy, německý popis je uprostřed fotografie: „historische Grenze von 1938“. Vybrané názvy českých měst a jejich německé ekvivalenty, pokud existují: Aš – Asch Blansko Brno - Brünn Bruntál - Freudenthal Břeclav - Lundenburg České Budějovice – Budweis Český Krumlov – Krummau Dačice - Datschitz Domažlice – Taus Dvůr Králové – Königinhof a.d. Elbe Hodonín - Göding Horšovský Týn – Bischofteinitz Hradec Králové - Königgrätz Cheb – Eger Chomutov – Komotau Chrudim Jeseník (Frývaldov) - Freiwaldau Jindřichův Hradec - Neuhaus Karlovy Vary – Karlsbad Kladno Klatovy – Klattau Kolín Králíky - Grulich Kroměříž - Kremsier Kutná Hora - Kuttenberg Liberec - Reichenberg Litoměřice – Leitmeritz Litomyšl - Leitomischl Mariánské Lázně – Marienbad Mladá Boleslav – Jungbunzlau Moravská Třebová – Mährische Trübau Most – Brüx Náchod Opava – Troppau Ostrava – Mährische Ostrau Pardubice - Pardubitz Písek Plzeň – Pilsen Praha - Prag Prachatice – Prachatiz Prostějov - Prossnitz Příbram - Pribrans Sokolov – Falkenau Strakonice – Strakonitz Svitavy - Zwittau Šumperk – Mähr. Schönberg Ústí nad Labem – Aussig Tábor Tachov – Tachau Telč - Telsch Teplice – Teplitz Turnov - Turnau Trutnov – Trautenau Třeboň – Wittingau Vysoké Mýto – Hohemauth Vyškov – Wischau Zlín Znojmo - Znaim Žatec – Saaz Žďár nad Sázavou – Stadt Saar S německým pojmenováním měst a obcí se musíte vyrovnat např. i ve slavné Komenského mapě Moravy – viz výřez výše. Brno, zde jako Brinn je uprostřed. Doporučené využití tématu ve školní práci: Obrysová mapa České republiky a do ní zanést významná města v rovnoměrném zastoupení po krajích s užitím německého názvu, existuje-li. Najít na některé ze starých map zadaná města a obce svého regionu. EXONYMA V řadě případů měst Evropy a světa užíváme nikoliv originální název, nýbrž vžitý název: Benátky – Venezia, Štýrský Hradec – Graz, Stoličný Bělehrad – Székesfehérvár, Klagenfurt - Celovec aj., ale také Florencie – Firenz, Řím – Roma, Paříž –Paris, Mnichov – München aj. Někdy jsou exonyma historickou připomínkou původně českého města: Vratislav – Wroclav, Žitava – Zittau, ale i Královec (dnes Kaliningrad, dříve Königsberg). Možnost využití: domácí úkol na slepé mapě Evropy doplnit exonyma hlavních měst a další zajímavé příklady. Příklady proměn názvů měst v ČR ve 20. století (ideologické a jiné důvody): Zlín – Gottvaldov (1949-1989) Sokolov – Falknov (do r. 1948) – Falke = Sokol Otrokovice – Baťov (1938-1946) Kostelec nad Černými Lesy (1920 – Černý Kostelec) Jeseník – Frývaldov (do r. 1947) Havlíčkův Brod – Německý Brod (do rou 1947) Saigon - Ho Či Minovo Město Volgograd – Stalingrad Chemnitz = Karl – Marx – Stadt Město založené Přemyslem Otakarem II. – Královec – Königsberg do roku 1946 pak Kaliningrad (po komunistickém vůdci Kalininovi) Solidarita s Lidicemi: např. město Potrero v Panamě se přejmenovalo na Lídice r. 1943. https://149366087.v2.pressablecdn.com/wp-content/uploads/2020/08/Chemnitz_karl_marx_monument-scaled .jpg Marxova maxibusta z roku 1971 v Chemnitzu. Proměny názvů hlavní měst: Příklad OSLO – do roku 1925 Kristiania, dále bývalá hlavní města svazových republik (v SSSR) Proměny států: Např. HORNÍ VOLTA – BURKINA FASO ÚKOL !!! SLEPÁ MAPA EVROPY a SVĚTA: - Exonyma - PROMĚNY NÁZVŮ HLAVNÍCH MĚST - PROMĚNY NÁZVŮ STÁTŮ a NOVĚ VZNIKLÉ STÁTY Dále srovnej: Seznam měst přejmenovaných ve 20. století, ve 21. století - Wikipedie https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_m%C4%9Bst_p%C5%99ejmenovan%C3%BDch_ve_20._stolet%C3%AD Regionálně zajímavá etymologie názvu obcí. Jako příklad si uveďme cyrilometodějské stopy na jižní Moravě. Nedaleko od sebe najdeme Mikulov (Nicolsburg) – dle papeže Mikuláše, Strachotice a Crhovice (Crha a Strachota = slovanské pojmenování Cyrila a Metoděje), Dyjákovice a Dyjákovičky (djak = žák, odkaz na CM žáky). Proměny měst a názvů jejich ulic – příklad Brna. Víte, kam se v Brně chodilo na Uhelný nebo Rybný trh? Jak se jmenovala dnešní Masarykova ulice. Nebo které náměstí dostalo v pohnutém období Protektorátu název Adolf-Hitler-Platz, ač se původně mělo jmenovat náměstí Svobody? Brno, až do roku 1945 s převahou německých obyvatel, od středověku etnicky pestré (Italové čili Vlaši, Němci, Moravané, Židé…) Proměny názvů ulic, náměstí, čtvrtí lze sledovat na plánech a mapách od 18. století. Srdce města – náměstí Svobody, se od středověku jmenovalo Dolní trh, Grosser Platz – Velké náměstí, náměstí Svobody zůstalo i za komunistické totality Zelný trh – Krautmarkt – Horní náměstí, za komunistů náměstí 25. února. Masarykova – Sedlářská a Židovská, později Ferdinandova, za Protektorátu Hermanna Göringa, za komunistů třída Vítězství. Moravské náměstí – Lažanský Platz, Kaiser Joseph (II.) Platz, za II. Světové války Adolf Hitler PLatz, původně mělo nést název náměstí Svobody. Za komunistů náměstí Rudé armády. Dnešní Moravské náměstí vystřídalo v dějinách více názvů a také podob. Fotografie zachycuje Německý dům. Před ním stojí socha Josefa II. V období Protektorátu náměstí Adolfa Hitlera. Chronologicky seřazené mapy a plány města Brna, včetně slavného Jančova a Komůrkova plánu: Pro práci s těmito plány a mapami a vytváření variant úkolů doporučuji publikaci: Flodrová, M. – Galasovská, B. – Vodička, J.: Seznam ulic města Brna s vývojem jeich pojmenování. Brno 1984 ( k dispozici jsou dnes nová vydání po roce 1989). INSPIRACE PRO SAMOSTATNOU PRÁCI: Slepý plán Brna – zanášení proměň názvů ulic, náměstí aj.