Právní nauka 4 KŠ SUBJEKTY SPRÁVNÍHO ŘÍZENÍ Správní orgán ❑Žadatel – je ten, kdo podává žádost o zahájení řízení. ❑Další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního řádu (např. Veřejnoprávní smlouva uzavřená třemi obcemi, na základě které se vytváří společný školský obvod). Typický žadatel v praxi škol a školských zařízení je ❑Nezletilý uchazeč o vzdělávání (např. nezletilý uchazeč o předškolní, základní, vzdělávání, vzdělávání ve střední škole); ❑Zletilý uchazeč o vzdělávání (např. zletilý uchazeč o vzdělávání ve střední škole); ❑Zákonný zástupce nezletilého dítěte (např. zákonný zástupce dítěte žádající o přemístění dítěte s uloženou ochrannou výchovou do jiného dětského domova); Účastník řízení, úkony účastníka řízení (§ 27 správního řádu) Jak žadatel, tak další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu, jsou tzv. hlavními účastníky řízení; Žadatel - hlavní účastník řízení - může být: • Zařízení, v němž je dítě umístěno; • Zákonný zástupce dítěte; • Dítě; • Orgán sociálně-právní ochrany dětí; Jestliže je žadatel odlišný od dítěte (např. žádá babička dítěte nebo zákonný zástupce dítěte), pak je současně dítě hlavní účastník řízení jako další dotčená osoba pro společenství práv nebo povinností s žadatelem; V řízení z moci úřední je účastníkem dotčená osoba, která má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost má anebo nemá. Tento účastník je hlavním účastníkem řízení. Je bezprostředním adresátem rozhodnutí, je uveden ve výrokové části rozhodnutí; Vedlejší účastník řízení – jsou další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech; rozhodnutím vydaným v určitém řízení vedlejšímu účastníkovi nevznikají žádná nová práva ani povinnosti, pouze může v důsledku rozhodnutí dojít ke změně jeho právního postavení; proto se vedlejší účastníci (na rozdíl od hlavních účastníků) neuvádějí ve výrokové části rozhodnutí; vedlejší účastníci řízení by měli být uvedeni v záhlaví rozhodnutí; ÚČASTNÍCI ŘÍZENÍ JSOU OPRÁVNĚNI Navrhovat důkazy a činit jiné návrhy; V řízení vyjádřit své stanovisko; Před vydáním rozhodnutí ve věci vyjádřit se k podkladům rozhodnutí; Právo nahlížet do spisu a činit si z něj výpisy a opisy; ZÁKLADNÍ PROCESNÍ POVINNOST ÚČASTNÍKA ŘÍZENÍ ❑ Účastník řízení je povinen prokázat svoji totožnost (např. občanský průkaz, cestovní doklad, průkaz povolení k pobytu; veřejnou listinou je i rodný list); ❑ V souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, je vhodné, aby správní orgán nevyhotovoval kopie průkazu totožnosti nebo rodného listu nadbytečně a ověřoval přesnost údajů nutných pro účel správního řízení nahlédnutím do průkazu totožnosti nebo rodného listu; PODÁNÍ – NEJOBECNĚJŠÍ ÚKON (např. žádost, stížnost, odvolání; podání posuzuje správní orgán podle skutečného obsahu, nikoliv podle toho, jak je podání označeno;) písemně; ústně do protokolu; v elektronické podobě; s pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím veřejné datové sítě bez použití podpisu; Žádost – povinné náležitosti žádosti (§ 45 odst. 1, § 37 odst. 2 správního řádu) Kdo žádost podává; Co žadatel žádá nebo čeho se domáhá; Označení známých účastníků řízení; Označení správního orgánu, jemuž je žádost doručována; Další náležitosti (např. potvrzení lékaře, posouzení pedagogicko-psychologické poradny, klinického psychologa, odborného lékaře apod. podle školského zákona o jakou žádost jde); Podpis osoby, která podává žádost (procesně způsobilého účastníka řízení např. zákonného zástupce; VADY ŽÁDOSTI ❑ Žádost nemá předepsané náležitosti – žádost vůbec neobsahuje předepsanou náležitost, nebo je v části předepsané náležitosti neúplná; ❑ Vada je podstatná (např. chybí vlastnoruční podpis žadatele, žádost není doložena povinnou přílohou); ❑ Vada je nepodstatná (např. uvedeno pouze příjmení žadatele a chybí jméno žadatele, je uvedena jen část názvu správního orgánu); VADY ŽÁDOSTI ❑ Žádost trpí jinými vadami – nepřesnost, neurčitost, nesrozumitelnost náležitostí podání nebo některé náležitosti podání; ❑ Vada je podstatná (např. označení oboru vzdělání střední školy obsahuje číselnou část jednoho oboru vzdělání a slovní část jiného oboru vzdělání); ❑ Vada je nepodstatná (např. žádost o přestup do jiné střední školy je označena jako žádost o přijetí); POSTUP V PŘÍPADĚ NEDOSTATKŮ ŽÁDOSTI ❑ Žádost má nedostatky - právní orgán vyzve žadatele k jejich odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě ❑ Správní orgán řízení nepřeruší; ❑ Žadatel nedostatky ve lhůtě odstraní; ❑ Správní orgán rozhodne ve věci; ❑ Žádost má nedostatky ❑ Správní orgán řízení přeruší, podobu přerušení neběží lhůta pro vydání rozhodnutí ve věci; ❑ Žadatel nedostatky ve lhůtě odstraní; ❑ Správní orgán rozhodne ve věci; POSTUP V PŘÍPADĚ NEDOSTATKŮ ŽÁDOSTI  Žádost má nedostatky  Správní orgán řízení nepřeruší;  Žadatel podstatně nedostatky ve lhůtě neodstraní;  Správní orgán řízení usnesením zastaví;  Žádost má nedostatky  Správní orgán řízení přeruší, podobu přerušení neběží lhůta pro vydání rozhodnutí ve věci;  Žadatel nedostatky ve lhůtě neodstraní;  Správní orgán řízení usnesením zastaví; LHŮTY A POČÍTÁNÍ ČASU Lhůta představuje plynoucí čas, ve kterém má správní orgán učinit určitý úkon nebo má účastník řízení učinit určitý úkon: ❑ Pro správní orgán k vydání rozhodnutí; ❑ Pro účastníky k provedení úkonu; LHŮTY PRO ÚČASTNÍKY K PROVEDENÍ ÚKONU ❑ Stanoví zákon; ❑ Určí správní orgán; Příklad: 1. Správní orgán vyzval účastníka k odstranění nedostatků žádosti ve lhůtě do 20 dnů od doručení výzvy. Výzva byla doručena v pátek 21. 4. 2023. První den lhůty k odstranění nedostatků žádosti začíná běžet v sobotu 22. 4. 2023. 2. Správní orgán vyzval účastníka k odstranění nedostatků žádosti ve lhůtě do 20 dnů od doručení výzvy. Výzva byla doručena 6. 4. 2023. První den lhůty k odstranění nedostatků žádosti začíná běžet v den svátku, tj. 7. 4. 2023. PROCESNÍ ZPŮSOBILOST ÚČASTNÍKA ŘÍZENÍ V praxi škol a školských zařízení může být účastníkem řízení nezletilé dítě nebo nezletilý žák (tzv. procesní způsobilost účastníka řízení upravuje ustanovení § 29 odst. 4 správního řádu); „(4) V řízení, jehož účastníkem je nezletilé dítě, které je schopno formulovat své názory, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn názor nezletilého dítěte ve věci. Za tím účelem správní orgán poskytne dítěti možnost, aby bylo vyslyšeno buď přímo, nebo prostřednictvím zástupce nebo příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Vyžaduje-li to zájem dítěte, lze jeho názor zjistit i bez přítomnosti rodičů nebo jiných osob zodpovědných za výchovu dítěte. …“ Svéprávnost je podle § 15 odst. 2 občanského zákoníku způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat); ZASTOUPENÍ ÚČASTNÍKA ŘÍZENÍ ❑ Smyslem zastoupení účastníka řízení je zajistit, aby zástupce účastníka řízení za účastníka řízení činil procesní úkony; ❑ Důvody zastoupení ❑ Je procesně nezpůsobilý a samostatně nemůže činit procesní úkony (např. nezletilé dítě umístěné v dětském domově); ❑ Je procesně způsobilý a současně nechce nebo nemůže činit úkony v řízení (např. rodič dítěte, kterému se prokazatelně nedaří doručovat; zletilý žák střední školy zastoupený zmocněncem); ❑ V rámci institutu zastoupení se rozlišují případy, kdy ❑ Účastník řízení musí být zastoupen (zákonným zástupcem, procesním opatrovníkem); ❑ Účastník řízení může být zastoupen (zmocněncem); ZÁSTUPCE ÚČASTNÍKA ŘÍZENÍ Zákonný zástupce Rodič Osvojitel Poručník Procesní opatrovník zmocněnec RODIČ § 892 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník „(1) Rodiče mají povinnost a právo zastupovat dítě při právních jednáních, ke kterým není právně způsobilé. (2) Rodiče zastupují dítě společně, jednat však může každý z nich; ustanovení § 876 odst. 3 platí obdobně. (3) Rodič nemůže dítě zastoupit, jestliže by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi ním a dítětem nebo mezi dětmi týchž rodičů. V takovém případě jmenuje soud dítěti opatrovníka.“ OSVOJITEL § 794 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník „Osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní.“ PORUČNÍK § 928 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník „(1) Není-li tu žádný z rodičů, který má a vůči svému dítěti vykonává rodičovskou odpovědnost v plném rozsahu, soud jmenuje dítěti poručníka. (2) Poručník má vůči dítěti zásadně všechny povinnosti a práva jako rodič, ale nemá k dítěti vyživovací povinnost. S ohledem na osobu poručníka nebo poměry dítěte, jakož i s ohledem na to, z jakého důvodu rodiče nemají všechny povinnosti a práva, může být výjimečně okruh povinností a práv poručníka vymezen jinak.“ ZASTOUPENÍ • Zastoupení procesně nezpůsobilého účastníka zákonným zástupcem; • Zastoupení procesně nezpůsobilého nebo procesně způsobilého účastníka procesním opatrovníkem; Povinné (obligatorní) • Zastoupení procesně způsobilého účastníka zmocněncem; Možné (fakultativní) ❑ PROCESNÍ OPATROVNÍK je zástupce účastníka řízení, kterého povinně ustanovuje správní orgán, v případech taxativně vyjmenovaných ve správním řádu; V praxi škol a školských zařízení může správní orgán povinně ustanovit procesního opatrovníka: ❑ Procesně nezpůsobilému účastníkovi řízení (např. když zákonný zástupce nemůže zastupovat žáka střední školy); ❑ Procesně způsobilému účastníkovi, který nechce nebo nemůže činit úkony v řízení (např. rodiči dítěte umístěného v dětském domově, kterému se nepodařilo oznámit zahájení řízení z moci úřední); ❑ Procesní opatrovník zastupuje osobu jen v jednom konkrétním řízení; je ustanoven správním orgánem k ochraně práv a zájmů účastníka řízení; ❑ Od procesního opatrovníka je nutné odlišovat opatrovníka, kterého může soud jmenovat dítěti v případě, kdy dítě nemohou zastupovat jeho zákonní zástupci; ZMOCNĚNEC je zástupce účastníka řízení, kterého účastník řízení zmocnil (na základě plné moci) k zastupování v řízení v rozsahu uvedeném v plné moci; RODIČOVSKÁ ODPOVĚDNOST Ochrana dítěte; Péče o tělesný citový, rozumový a mravní vývoj dítěte; Péče o zdraví dítěte; Spravování jmění dítěte; Zastupování dítěte; Určení místa bydliště dítěte; Zajišťování výchovy a vzdělávání dítěte; Udržování osobního styku s dítětem; Rodičovská zodpovědnost – zastupování dítěte jako povinnost a právo z rodičovské odpovědnosti Náleží oběma rodičům Rodiče zastupují dítě společně, jednat však může každý z nich ❑Společné zastupování dítěte se chápe jako předpoklad, podle kterého jsou rodiče ve věci zastupování dítěte ve vzájemné shodě; ❑I když v konkrétním případě právně jedná pouze jeden z rodičů, rodiče zastupují dítě společně; Pouze jeden z rodičů může zastupovat žáka ve správním řízení; ❑Škola je v dobré víře (škola má za to, že zastupuje žáka se souhlasem druhého rodiče); ❑Škola není v dobré víře (rodič může dále zastupovat žáka, jestliže – doloží souhlas druhého rodiče; doloží rozhodnutí soudu o povolení nahrazení souhlasu druhého rodiče s podáním žádosti); ZÁKONNÝ ZÁSTUPCE • Pěstoun; • Ten, komu bylo dítě svěřeno do péče; • Opatrovník; • Ředitel školského zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy; Zákonný zástupce pro účely školského zákona • Rodič; • Osvojitel; • Poručník; Zákonný zástupce podle občanského zákoníku Ředitel školy a školského zařízení rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy (podle školského zákona) „(1) Ředitel školy a školského zařízení, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí, dále a) stanovuje organizaci a podmínky provozu školy a školského zařízení, b) odpovídá za použití finančních prostředků státního rozpočtu přidělených podle § 160 až 163 v souladu s účelem, na který byly přiděleny. (2) Ředitel školy a školského zařízení rozhoduje o právech a povinnostech v oblasti státní správy v těchto případech: a) zamítnutí žádosti o povolení individuálního vzdělávacího plánu podle § 18 a zamítnutí žádosti o přeřazení žáka nebo studenta do vyššího ročníku podle § 17 odst. 3, b) přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání podle § 34 a ukončení předškolního vzdělávání podle § 35, zařazení dítěte do přípravného stupně základní školy speciální podle § 48a, zařazení dítěte do přípravné třídy základní školy podle § 47, c) zamítnutí žádosti o odklad povinné školní docházky podle § 37, d) převedení žáka do odpovídajícího ročníku základní školy podle § 39 odst. 2, e) přijetí k základnímu vzdělávání podle § 46, přestupu žáka podle § 49 odst. 1, převedení žáka do jiného vzdělávacího programu podle § 49 odst. 2 a zamítnutí žádosti o povolení pokračování v základním vzdělávání podle § 55 odst. 2, f) přijetí ke vzdělávání ve střední škole podle § 59 a následujících, vyšší odborné škole podle § 93 a následujících a v konzervatoři podle § 88, g) zamítnutí žádosti o přestup, změnu oboru vzdělání, přerušení vzdělávání a opakování ročníku podle § 66 a 97, h) zamítnutí žádosti o pokračování v základním vzdělávání podle § 55 odst. 1, i) podmíněné vyloučení a vyloučení žáka nebo studenta ze školy nebo školského zařízení podle § 31 odst. 2 a 4, j) zamítnutí žádosti o uznání dosaženého vzdělání podle § 70 a 100, k) povolení a ukončení individuálního vzdělávání žáka podle § 41 a ukončení individuálního vzdělávání dítěte podle § 34b.“ VYDÁNÍ ROZHODNUTÍ ❑ Předání stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí k doručení, případně jiný úkon k jeho doručení, provádí-li je správní orgán sám; na písemnosti nebo poštovní zásilce se tato skutečnost vyznačí slovy „vypraveno dne: …“ ❑ Ústní vyhlášení, pokud má účinky oznámení; ❑ Vyvěšení veřejné vyhlášky, je-li takto doručováno, nebo poznamenání usnesení do spisu v případě, že se pouze poznamenává do spisu; ROZHODNUTÍ Povolení opakování ročníku po splnění povinné školní docházky ROZHODNUTÍ ZAMÍTNUTÍ opakování ročníku … Zdroje Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), v aktuálním znění. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, v aktuálním znění. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v aktuálním znění. Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v aktuálním znění. Puškinová, M., & Rigel, F. (2016). Správní řízení v praxi škol a školských zařízení. Wolters Kluwer.