INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ
OPERAČNÍ PROGRAM
PRO OBDOBÍ 2021 – 2027
Návrh
25. září 2020
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
2
CCI
Název v angličtině Integrated Regional Operational Programme 2021-2027
Název v národním jazyce Integrovaný regionální operační program 2021-2027
Verze
První rok 2021
Poslední rok 2027
Způsobilý od 1. ledna 2021
Způsobilý do 31. prosince 2029
Číslo rozhodnutí Komise C(20XX) XXXX
Datum rozhodnutí Komise XX. XX. 202X
Číslo rozhodnutí členského státu,
kterým se mění program
Datum vstupu v platnost
rozhodnutí členského státu,
kterým se mění program
Nepodstatný převod (čl. 19 odst.
5 Obecného nařízení)
Ne
Regiony NUTS, na něž se
program vztahuje
CZ0 – Česká republika
CZ01 – Praha
CZ02 – Střední Čechy
CZ03 – Jihozápad
CZ04 – Severozápad
CZ05 – Severovýchod
CZ06 – Jihovýchod
CZ07 – Střední Morava
CZ08 – Moravskoslezsko
Dotčený fond EFRR
FS
ESF+
ENRF
Vláda České republiky schválila Integrovaný regionální operační program pro období
2021–2027 dne xx. xx. 202x usnesením č. xx.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
3
Obsah
1 Strategie programu: hlavní problémy související s rozvojem a politické reakce ............................. 5
1.1 Vymezení strategie IROP ........................................................................................................... 5
1.2 Analýza problémů a potřeb České republiky ve vazbě na cíle politiky EU a priority IROP........ 8
1.2.1 Cíl politiky 1 Inteligentnější Evropa..................................................................................... 9
1.2.2 Cíl politiky 2 Nízkouhlíková a zelenější Evropa ................................................................ 11
1.2.3 Cíl politiky 3 Propojenější Evropa ..................................................................................... 13
1.2.4 Cíl politiky 4 Sociálnější Evropa........................................................................................ 14
1.2.5 Cíl politiky 5 Evropa blíže občanům.................................................................................. 18
1.3 Odůvodnění výběru cílů politiky a souvisejících specifických cílů............................................ 20
1.4 Odůvodnění přidělení finančních prostředků............................................................................ 32
2 Priority............................................................................................................................................ 34
2.1 Priorita 1 – Zlepšení výkonu veřejné správy............................................................................. 35
2.1.1 Specifický cíl 1.1: Využití přínosů digitalizace pro občany, podniky a vlády (čl. 2(1)(a)(ii))
.......................................................................................................................................... 35
2.1.1.1 Intervence fondů .................................................................................................. 35
2.1.1.2 Ukazatele ............................................................................................................. 40
2.1.1.3 Orientační rozdělení programových zdrojů (EU) podle typu intervence .............. 41
2.2 Priorita 2 – Rozvoj městské mobility, revitalizace měst a obcí, ochrana obyvatelstva............. 42
2.2.1 Specifický cíl 2.1: Podpora udržitelné multimodální městské mobility (čl. 2(1)(b)(viii)) .... 42
2.2.1.1 Intervence fondů .................................................................................................. 42
2.2.1.2 Ukazatele ............................................................................................................. 48
2.2.1.3 Orientační rozdělení programových zdrojů (EU) podle typu intervence .............. 50
2.2.2 Specifický cíl 2.2: Posílení ochrany přírody, biologické rozmanitosti, zelené infrastruktury
v městském prostředí a snížení znečištění (čl. 2(1)(b)(vii)).............................................. 51
2.2.2.1 Intervence fondů .................................................................................................. 51
2.2.2.2 Ukazatele ............................................................................................................. 55
2.2.2.3 Orientační rozdělení programových zdrojů (EU) podle typu intervence .............. 56
2.2.3 Specifický cíl 2.3: Podpora přizpůsobení se změnám klimatu, prevence rizik a odolnosti
vůči katastrofám (čl. 2(1)(b)(iv))........................................................................................ 57
2.2.3.1 Intervence fondů .................................................................................................. 57
2.2.3.2 Ukazatele ............................................................................................................. 62
2.2.3.3 Orientační rozdělení programových zdrojů (EU) podle typu intervence .............. 63
2.3 Priorita 3 – Rozvoj dopravní infrastruktury ............................................................................... 64
2.3.1 Specifický cíl 3.1: Rozvoj udržitelné, inteligentní a intermodální celostátní, regionální
a místní mobility, včetně zlepšeného přístupu k TEN-T a přeshraniční mobilitě
(čl. 2(1)(c)(iii)).................................................................................................................... 64
2.3.1.1 Intervence fondů .................................................................................................. 64
2.3.1.2 Ukazatele ............................................................................................................. 68
2.3.1.3 Orientační rozdělení programových zdrojů (EU) podle typu intervence .............. 69
2.4 Priorita 4 – Zlepšení kvality a dostupnosti sociálních a zdravotních služeb, vzdělávací
infrastruktury a rozvoj kulturního dědictví ................................................................................. 70
2.4.1 Specifický cíl 4.1: Zlepšení přístupu k inkluzivním a kvalitním službám v oblasti
vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení pomocí rozvoje infrastruktury
(čl. 2(1)(d)(ii)) .................................................................................................................... 70
2.4.1.1 Intervence fondů .................................................................................................. 70
2.4.1.2 Ukazatele ............................................................................................................. 76
2.4.1.3 Orientační rozdělení programových zdrojů (EU) podle typu intervence .............. 77
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
4
2.4.2 Specifický cíl 4.2: Posílení sociálně-ekonomické integrace marginalizovaných komunit,
migrantů a znevýhodněných skupin pomocí integrovaných opatření včetně bydlení
a sociálních služeb (čl. 2(1)(d)(iii)).................................................................................... 78
2.4.2.1 Intervence fondů .................................................................................................. 78
2.4.2.2 Ukazatele ............................................................................................................. 83
2.4.2.3 Orientační rozdělení programových zdrojů (EU) podle typu intervence .............. 84
2.4.3 Specifický cíl 4.3: Zajištění rovného přístupu ke zdravotní péči pomocí rozvoje
infrastruktury, včetně primární péče (čl. 2(1)(d)(iv)).......................................................... 85
2.4.3.1 Intervence fondů .................................................................................................. 85
2.4.3.2 Ukazatele ............................................................................................................. 89
2.4.3.3 Orientační rozdělení programových zdrojů (EU) podle typu intervence .............. 90
2.4.4 Specifický cíl 4.4: Posílení role kultury a cestovního ruchu v hospodářském rozvoji,
sociálním začleňování a v sociálních inovacích (čl. 2(1)(d)(v)) ........................................ 91
2.4.4.1 Intervence fondů .................................................................................................. 91
2.4.4.2 Ukazatele ............................................................................................................. 97
2.4.4.3 Orientační rozdělení programových zdrojů (EU) podle typu intervence .............. 98
2.5 Priorita 5 – Komunitně vedený místní rozvoj ............................................................................ 99
2.5.1 Specifický cíl 5.1: Podpora integrovaného, sociálního, hospodářského
a environmentálního rozvoje a kulturního dědictví, cestovního ruchu a bezpečnosti mimo
městská území (čl. 2(1)(e)(ii)) ........................................................................................... 99
2.5.1.1 Intervence fondů .................................................................................................. 99
2.5.1.2 Ukazatele ........................................................................................................... 104
2.5.1.3 Orientační rozdělení programových zdrojů (EU) podle typu intervence ............ 105
2.6 Priorita 6 – Technická pomoc ................................................................................................. 106
2.6.1 Specifický cíl 6.1: Zajištění kvalitního řízení a implementace programu ........................ 106
2.6.1.1 Intervence z fondů.............................................................................................. 106
2.6.1.2 Ukazatele ........................................................................................................... 110
2.6.1.3 Orientační rozdělení programových zdrojů (EU) podle typu intervence ............ 111
3 Finanční plán ............................................................................................................................... 112
3.1 Finanční prostředky podle roku .............................................................................................. 112
3.2 Celková výše finančních přídělů podle fondu......................................................................... 113
4 Základní podmínky....................................................................................................................... 115
5 Programové orgány ..................................................................................................................... 142
6 Partnerství.................................................................................................................................... 143
7 Komunikace a viditelnost ............................................................................................................. 146
8 Využití jednotkových nákladů, jednorázových částek, paušálních sazeb a financování
nesouvisejícího s náklady............................................................................................................ 148
9 Seznam příloh.............................................................................................................................. 149
10 Seznam zkratek ........................................................................................................................... 150
Tato verze programového dokumentu IROP je zpracována v souladu s Přílohou V – Vzor pro
operační programy podporované z EFRR (cíl Investice pro růst a zaměstnanost) návrhu
Obecného nařízení (verze Přílohy V obsažená v dokumentu 14962/19 ADD 1 ze dne
13. 12. 2019).
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
5
1 Strategie programu: hlavní problémy související
s rozvojem a politické reakce
(čl. 17 odst. 3 písm. a) body i)–vii) a čl. 17 odst. 3 písm. b) Obecného nařízení)
Integrovaný regionální operační program 2021–2027 („Operační program“ nebo „IROP“)
je dokument vypracovaný Řídicím orgánem IROP („ŘO IROP“) ve spolupráci s partnery.
Stanovuje cíle a priority pro efektivní využívání finančních zdrojů Evropského fondu pro
regionální rozvoj („EFRR“) v programovém období 2021–2027 za účelem řešení
identifikovaných problémů regionálního charakteru v České republice.
Hlavním cílem podporovaných intervencí je posílení regionální konkurenceschopnosti
a kvality života obyvatel se zřetelem na vyvážený rozvoj území a se zohledněním
různorodosti potřeb v jednotlivých typech území. IROP 1
bude realizován v rámci cíle
Investice pro růst a zaměstnanost politiky soudržnosti EU a bude přispívat k naplňování cílů
politiky 1 až 5 definovaných v čl. 4 Obecného nařízení2
.
1.1 Vymezení strategie IROP
Operační program stanovuje strategii, která je v souladu s ustanoveními Obecného nařízení
a nařízení o EFRR a FS3
, stejně jako s obsahem Dohody o partnerství ČR pro programové
období 2021–2027 („Dohoda o partnerství“ nebo „Dohoda“).
Zaměření IROP vychází z klíčových strategických a koncepčních dokumentů a analytických
materiálů, zpracovaných jak na národní úrovni, tak na úrovni evropské. K těmto dokumentům
patří:
 Národní koncepce realizace politiky soudržnosti v ČR po roce 2020 („NKR“) jako
stěžejní dokument určující hlavní věcné oblasti financování politiky soudržnosti v ČR
po roce 2020 a hlavní dokument pro přípravu Dohody o partnerství, včetně vybraných
doporučení NKR k přípravě a realizaci operačního programu a Dohody;
 Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+ („SRR21+“) jako klíčový dokument
regionální politiky ČR, jež ovlivňuje IROP zejména při definování územní dimenze
jeho intervencí;
 oborové koncepce a reformní dokumenty v tematických oblastech relevantních pro
IROP;
 Národní program reforem ČR 2019 („NPR 2019“) jako dokument popisující opatření
pro dlouhodobý hospodářský růst a stabilní zaměstnanost v ČR, připravovaný
každoročně v rámci tzv. evropského semestru;
1 Pokud není v tomto dokumentu uvedeno jinak, rozumí se pod označením „IROP“ vždy Integrovaný
regionální operační program pro programové období 2021-2027.
2 Tato verze programového dokumentu IROP vychází z konsolidované verze návrhu Obecného
nařízení obsažené v dokumentu 11149/19 k 15. 7. 2019.
3 Kompromisní text návrhu nařízení o EFRR a FS (dokument ST-6147-2019-ADD-2-EN z 13. 2. 2019)
a návrh změny tohoto nařízení (dokument COM(2020) 452 final z 28. 5. 2020).
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
6
 Country report EK4
;
 Specifická doporučení Rady5
(„SDR 2019“).
Strategie IROP zahrnuje komplexní soubor opatření navržených zejména, aby:
 byl využit a dále zvýšen potenciál dlouhodobého růstu regionů ČR a zvyšování kvality
života v obcích a regionech,
 byl urychlen konvergenční posun ČR směrem k vyspělejším částem EU,
 bylo dosahováno regionální konvergence v rámci ČR,
 byly realizovány výzvy formulované v jednotlivých cílech politiky EU.
IROP ve své strategii reflektuje odlišné potřeby různých typů regionů ČR. Potenciálem
cílených opatření IROP, která mají územní dimenzi, je stírat rozdíly mezi regiony a realizovat
řešení „šitá na míru“ pro povzbuzení regionálních příležitostí.
S ohledem na uvedená východiska byla formulována vize IROP:
„Regiony využívající svůj rozvojový potenciál ke zvýšení konkurenceschopnosti
České republiky a dosahující vysoké a územně srovnatelné kvality života“
Na základě této vize IROP definuje svůj globální cíl:
„Zajistit vnitřní i vnější konvergenci České republiky
a zvýšit kvalitu života ve městech a na venkově“
IROP představuje komplexní nástroj zvyšování regionální konkurenceschopnosti
prostřednictvím stimulace jejích tří klíčových faktorů: infrastruktura, lidé, instituce
(„3i“: infrastructure, inhabitants, institutions). V návaznosti na prioritní oblasti financování ČR,
zakotvené v Dohodě, a cíle politiky EU jsou intervence IROP členěny do pěti věcně
zaměřených priorit, přičemž každá z nich je vázána na jeden cíl politiky. Operační program
dále obsahuje prioritu zaměřenou na technickou pomoc.
Priorita 1 Zlepšení výkonu veřejné správy realizuje vybrané intervence Cíle politiky 1
Inteligentnější Evropa směřující ke zlepšení výkonu veřejné správy prostřednictvím
realizace opatření v oblasti eGovernmentu a kybernetické bezpečnosti na centrální,
regionální a místní úrovni. Intervence priority směřují k rozvoji klíčového faktoru
konkurenceschopnosti Instituce.
Priorita 2 Rozvoj městské mobility, revitalizace měst a obcí, ochrana obyvatelstva je
navržena jako nástroj dosahování Cíle politiky 2 Nízkouhlíková a zelenější Evropa.
Realizuje soubor opatření v oblasti udržitelné multimodální městské mobility, revitalizace
municipalit a budování zelené infrastruktury. Zároveň reflektuje potřebu přizpůsobení se
4 Zpráva o České republice 2019: Průvodní dokument k Sdělení Komise Evropskému parlamentu,
Evropské radě, Radě, ECB a Euroskupině. Evropský semestr 2019: Posouzení pokroku ve
strukturálních reformách a v předcházení a nápravě makroekonomické nerovnováhy a výsledky
hloubkových přezkumů strukturálních reforem podle nařízení (EU) č. 1176/2011.
5 Doporučení Rady k národnímu programu reforem České republiky na rok 2019 a stanovisko Rady
ke konvergenčnímu programu České republiky z roku 2019.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
7
změnám klimatu a zajištění ochrany obyvatelstva. Intervence jsou směřovány na rozvoj
klíčového faktoru konkurenceschopnosti Infrastruktura.
Priorita 3 Rozvoj dopravní infrastruktury přispívající k naplňování Cíle politiky 3
Propojenější Evropa cílí na zvýšení konkurenceschopnosti regionů, dosahované zlepšením
dostupnosti center ekonomického rozvoje a propojením hlavních dopravních os. Intervence
jsou směřovány na rozvoj klíčového faktoru konkurenceschopnosti Infrastruktura.
Priorita 4 Zlepšení kvality a dostupnosti sociálních a zdravotních služeb, vzdělávací
infrastruktury a rozvoj kulturního dědictví přispívá k naplňování Cíle politiky 4 Sociálnější
Evropa. Konkurenceschopnosti regionů a konvergence v kvalitě života je dosahováno
vyváženým souborem intervencí zaměřených na vzdělání a jeho potřebnou infrastrukturu,
sociálně orientovanou infrastrukturu a na vybavenost pro poskytování zdravotních služeb.
Dalším tématem priority je kulturní dědictví a udržitelný cestovní ruch jako oblasti
s enormním rozvojovým potenciálem. Využití kulturního dědictví a potenciálu pro rozvoj
udržitelného cestovního ruchu se pozitivně projeví v růstu zaměstnanosti a ekonomické
konkurenceschopnosti regionů, zejména po krizi spojené s COVID-19. Priorita se zaměřuje
na klíčový faktor konkurenceschopnosti Lidé.
Priorita 5 Komunitně vedený místní rozvoj přispívá k naplňování Cíle politiky 5 Evropa
blíže občanům. Priorita v oblasti podpory komunitně vedeného místního rozvoje navazuje
na věcná témata realizovaná v rámci cílů politiky 2–5. Zaměřuje se na komunitně vedený
místní rozvoj jako nástroj pro řešení specifických potřeb, pro zvýšení kvality života
a mobilizaci místního potenciálu ve venkovských oblastech.
Priorita 6 – Technická pomoc je realizována jako nástroj řádné, transparentní a efektivní
správy IROP.
Soulad programu s Listinou základních práv EU („LZP“) a proces zajištění tohoto
souladu ze strany Řídicího orgánu IROP:
Program naplňuje horizontální základní podmínku Účinná aplikace a implementace Listiny
základních práv EU. Všechny navržené priority a specifické cíle programu respektují práva,
dodržují zásady a podporují jejich uplatňování v souladu s článkem 51 LZP. Tento soulad byl
ověřen kontrolou textu celého programu odborníky na otázky lidských práv. Navržené priority
naopak přispívají k lepší ochraně a naplňování základních práv. Celý systém příprav výzev
na pracovních týmech za účasti odborníků na otázky lidských práv umožňuje řídicímu orgánu
sledovat soulad s LZP na úrovni konkrétních výzev a kontrolovat, zda nedochází
k porušování LZP. Případné problémy jsou pak hlášeny monitorovacímu výboru. Realizátoři
projektů a další dotčené osoby pak mohou plně chránit svá práva před soudy a správními
orgány v souladu s článkem 47 LZP a českými procesními předpisy.
Strategie EU pro Podunají:
Pro ČR je v případě makroregionálních strategií relevantní Strategie EU pro Podunají. Téma
Podunajské strategie je v ČR řešeno v gesci Úřadu vlády ČR, který je Národním
koordinátorem pro tuto strategii. Na základě dohody ŘO IROP a Úřadu vlády ČR lze projekty
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
8
s přeshraničním přesahem ve vazbě na Podunajskou strategii identifikovat v IROP ve
specifických cílech zaměřených na podporu aktivit v oblasti eGovernment (komunikační a
jiné systémy v SC 1.1 využívané v příslušných příhraničních regionech), Integrovaného
záchranného systému (nákup vozidel pro IZS v SC 2.3 provozovaných v příslušných
příhraničních regionech), budování cyklostezek na páteřních sítích (SC 2.1) a silnic II. třídy
(SC 3.1) s přeshraničním přesahem a v oblasti kulturních památek (SC 4.4 a 5.1). Pokud jde
o příslušné příhraniční regiony ČR, pak ve vazbě na Podunajskou strategii se jedná o
Karlovarský, Plzeňský kraj (sousedící s Bavorskem), Jihočeský kraj (sousedící s Bavorskem,
Horními a Dolními Rakousy), Jihomoravský kraj (sousedící s Dolními Rakousy, Trnavským a
Trenčianským krajem), Zlínský kraj (sousedící Trenčianským a Žilinským krajem) a
Moravskoslezský kraj (sousedící s Žilinským krajem).
1.2 Analýza problémů a potřeb České republiky ve vazbě na cíle
politiky EU a priority IROP
V České republice pokračují strukturální reformy, jejichž realizace je omezována a brzděna
přetrvávajícími strukturálními nedostatky v oblasti lidského kapitálu a infrastruktury pro jeho
další rozvoj, stejně jako v oblasti infrastruktury dopravní a environmentální. Významnými
limitujícími faktory, které ovlivňují všechny sféry života společnosti, jsou přetrvávající
administrativní zátěž napříč obory a nedostatečný rozvoj elektronické veřejné správy.
Jakkoli je míra nerovnosti v České republice ve srovnání s jinými státy EU relativně nízká,
regionální rozdíly nadále přetrvávají a v některých oblastech se dokonce prohlubují.
Demonstrovány jsou na straně jedné existencí výrazně vyspělých regionů, v nichž se
koncentrují zejména příležitosti a které vykazují vysokou míru vyspělosti, na straně druhé
regiony, v nichž se zatím nepodařilo dostatečně podnítit využití endogenních i exogenních
potenciálů a v nichž nad příležitostmi převažují nedostatky a hrozby se všemi průvodními
jevy, jako jsou sociální problémy, nižší produktivita práce i úroveň vzdělanosti či zhoršený
přístup k sociálním a zdravotním službám.
I přes probíhající postupný růst všech krajů (bez Prahy) a relativně stabilní sociální situaci
vykazují regiony ČR v posledním desetiletí nerovnoměrnou hospodářskou výkonnost, která
je způsobena zcela rozdílnými výchozími podmínkami. Regionální konvergence je patrná
zejména v moravských regionech. Ty začínaly na relativně nižších úrovních a jejich tempo
růstu bylo vyšší než v rozvinutějších regionech v Čechách. Naopak přibližování úrovně
nevykazuje region Severozápad. Nedostatečný postup konvergence a stírání rozdílů mezi
nejvyspělejšími regiony a regiony strukturálně či jinak problematickými, dokládá i rozptyl
regionálních HDP na osobu, jenž se pohybuje od cca 63 % průměru EU v regionech na
severozápadě až po 182 % v Praze. Různé tempo i kvalita rozvoje regionů vyvolávají další
jevy, které vytváří podmínky pro budoucí prohlubování regionálních nerovností. Zatímco
například v Moravskoslezském kraji počet obyvatel dlouhodobě klesá, demografický vývoj
v Praze a Středočeském kraji je opačný a vykazuje konstantní růst. Tento pohyb
obyvatelstva do vyspělých regionů, zesílený tzv. suburbanizací, vytváří předpoklady pro
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
9
pokračování jejich růstu, zároveň je však příčnou enormního tlaku na infrastrukturu, bytový
fond či občanskou vybavenost a veřejné služby. Naopak odliv obyvatelstva z migračně
deficitních regionů podvazuje jejich dlouhodobý růst a zhoršuje jejich vyhlídky na
vyrovnávání konkurenceschopnosti či kvality života6
. Vzhledem ke koncentraci pracovních
příležitostí i dalších obslužných aktivit do nejvýznamnějších středisek bude tento trend
pravděpodobně i v dalších letech převažovat7
.
Rozdílný vývoj probíhá i ve srovnání oblastí venkovských a metropolitních. Venkovské
regiony jsou obecně chudší, vykazující spíše nižší produktivitu a inovační potenciál,
zhoršené demografické a sociální charakteristiky. Do těchto regionů se koncentruje rostoucí
počet sociálně vyloučených lokalit, přičemž nejvyšší nárůst vykazují kraje Moravskoslezský
a Karlovarský. Vyloučení z přístupu k bydlení a bezdomovectví postihuje nejzranitelnější
skupiny obyvatel, zároveň se však právě tyto regiony potýkají s nedostatkem cenově
dostupného bydlení.
Uvedené strukturální nedostatky a existující potenciál přispět k dlouhodobému
a udržitelnému růstu jsou základem pro formulaci cílů a obsahového zaměření IROP. Jeho
strategie je evolucí předchozího operačního programu implementovaného v období 2014–
2020, na nějž IROP 2021–2027 navazuje a jehož základní principy, ověřené postupy
a úspěšné nástroje přebírá a dále rozvíjí.
1.2.1 Cíl politiky 1 Inteligentnější Evropa
Klíčovou roli v dalším rozvoji veřejné správy a jejím zefektivňování nepochybně sehrají
nástroje eGovernmentu. Dosavadní výsledky v oblasti implementace elektronické veřejné
správy však stále zaostávají za původními předpoklady. Přesto tato oblast zaznamenává
dílčí úspěchy. V oblasti vydávání elektronických občanských průkazů a v novém portálu
veřejné správy se zkoušejí nové uživatelsky přívětivé prvky, proběhla digitalizace katastru
nemovitostí, v rámci národní strategie elektronického zdravotnictví se realizuje projekt
elektronického receptu a probíhají další iniciativy elektronizace procesů veřejné správy.
Přesto stále není míra elektronizace veřejné správy dostatečná a její další postup je výzvou,
mající přesah do všech složek socioekonomického prostředí a života regionů. V evropském
indexu kvality veřejné správy z roku 2017 vykazovala ČR v rámci EU jedny z největších
meziregionálních rozdílů 8
a v rámci EU vykazuje, i přes objektivní zlepšení, stále
podprůměrné výsledky v oblasti elektronické veřejné správy. Pouze 52 % českých uživatelů
internetu zpravidla zasílá orgánům veřejné správy vyplněné formuláře prostřednictvím
internetu (průměr EU činí 64 %). Stejně tak z výsledků posledního benchmarku
eGovernmentu publikovaného Evropskou komisí (20189
) vyplývá, že Česká republika stále
6 Country report EK, část Regionální rozdíly.
7
MMR, Analytický podklad k přípravě Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+.
8 Charakteristiky a výkonnost veřejné správy v EU28. Česká republika – studie.
9 Evropská komise. eGovernment Benchmark 2018.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
10
zaostává za evropským průměrem i za srovnatelnými státy jak v digitalizaci, tak v podílu
osob, které interagují s veřejnou správou prostřednictvím internetu10
.
Nedostatky přetrvávají zejména v množství úkonů, které mohou občané se státem
elektronicky vyřizovat, stejně jako v nejednotnosti a uživatelské náročnosti stávajících
elektronických služeb. V provádění veřejné správy je sice deklarována snaha respektovat
zásadu „pouze jednou“, v realitě zatím zůstávají koordinace a sdílení informací v rámci
digitálních veřejných služeb nedostatečné.
Zásadní složkou dalšího rozvoje eGovernmentu je otevřené publikování sbíraných dat
(tzv. open data), která mohou najít široké uplatnění ve společnosti a umožňují zvýšit
transparentnost veřejné správy, neboť všechna data mohou občané kontrolovat. V té
souvislosti byl založen portál data.gov.cz, kde je k dispozici více než 130 tis. datových sad
od 24 poskytovatelů (údaj z 2/2019)11
.
Další rozvoj eGovernmentu je klíčovým prvkem pro zvýšení a sjednocení kvality, efektivity,
dostupnosti a transparentnosti veřejné správy jak z pohledu její organizace a řízení, tak
z pohledu jejich uživatelů. V národní strategii elektronické veřejné správy (Digitální Česko,
část Informační koncepce ČR) si Česká republika stanovila jako vrcholový cíl dosažení
stavu, kdy bude na špičce zemí v praktickém využívání moderních služeb eGovernmentu a
tím bude přispívat k přívětivosti a celkové efektivitě výkonu veřejné moci.
Zásadním aspektem rozvoje a využití informačních a komunikačních technologií („ICT“) při
správě věcí veřejných a běžném fungování státu, jeho podniků a občanů je zajištění
kybernetické bezpečnosti dle mezinárodních standardů. Tedy schopnosti účinně reagovat na
všechny současné i budoucí hrozby v kybernetickém prostoru. Výzvy v oblasti kybernetické
bezpečnosti nabývají na významu úměrně růstu množství, diverzifikace a sofistikovanosti
kybernetických útoků a jejich dopadů. Instituce veřejné moci se musí vypořádat i s otázkou
důvěryhodnosti elektronizace veřejné správy pro jejich klienty, jejichž osobní a citlivé údaje
často spravují. Ti budou ve větší míře využívat elektronické služby poskytované veřejnou
správou pouze tehdy, budou-li je považovat za bezpečné. Základní standardy dosahování
kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních systémů formuluje zákon
č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon
o kybernetické bezpečnosti), ve znění pozdějších předpisů, a Směrnice Evropského
parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně
bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii („Směrnice NIS“).
Kromě řešení na národní úrovni jsou zásadní i opatření na úrovni lokální a regionální.
Funkčnost elektronizace služeb veřejné správy omezují deficity propojení klíčových institucí
veřejné správy s jejich organizacemi. Podpora uzavřených a bezpečných vysokorychlostních
datových sítí měst a krajů zajistí dostatečnou úroveň, kvalitu a zabezpečení elektronických
služeb realizovaných na místní a krajské úrovni. Zejména v oblastech, kde dochází k tržnímu
10 Makroekonomická a sektorová analýza ČR.
11 Portál občana ČR, klíčový projekt celkové digitální transformace veřejné správy ČR, který nyní
nabízí cca 60 online služeb státu, financovaný z IROP 2014–2020.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
11
selhání a kde komerční poskytovatelé nejsou schopni tuto infrastrukturu zajistit a propojení
garantovat, nabývají intervence IROP zvláštního významu. A to jak z pohledu zajištění
bezpečnosti, tak s ohledem na potřeby řešení omezených rezervací a řízení datových toků,
kdy za stávajících podmínek může docházet k zahlcení sítě a ke snížení kvality síťových
služeb, což může vést k fatálním dopadům v území (např. v případě veřejných
zdravotnických zařízení). Nedokončená elektronice veřejných služeb na místní a regionální
úrovni v současnosti neumožňuje, aby občan nemusel fyzicky docházet na úřad a veškerou
agendu a komunikaci vedl digitální formou. Nástrojem jsou portálová řešení obcí a krajů jako
integrovaná řešení napojená na Portál občana ČR12
a na Národní identifikační autoritu,
pomocí nichž se občané mohou jednotně přihlásit ke všem zapojeným službám veřejné
správy.
1.2.2 Cíl politiky 2 Nízkouhlíková a zelenější Evropa
Výzvou pro IROP je příspěvek k cílům směrujícím k Evropě nízkouhlíkové a zelenější,
schopné efektivně a rychle reagovat na rizika environmentální a na rizika vyplývající z lidské
činnosti. Mezi hlavní nedostatky, jimiž trpí regiony a municipality České republiky v této
oblasti, patří znečišťování ovzduší a prohlubující se problémy v hospodaření s vodou.
Probíhající klimatické změny, doprovázené růstem počtu extrémních jevů, zvyšují četnost
mimořádných událostí s výraznými dopady na místní a regionální úrovni.
Životní prostředí v ČR je stále více zatěžováno automobilovou dopravou. Energetická
náročnost dopravy vzrostla mezi roky 2012 a 2016 o přibližně 10 %, obdobně i náročnost
uhlíková. Na území aglomerací se podíl dopravy na znečištění ovzduší pohybuje v řádu
desítek procent. Znečištění ovzduší z dopravy zejména v hustě zastavěných územích
významně negativně ovlivňuje zdraví obyvatelstva. Ve srovnávacím přehledu EU o dopravě
(2016) se kromě jiných negativně projevily deficity v oblasti posunu k nízkouhlíkové dopravě,
včetně podílu energie z obnovitelných zdrojů v dopravě. Aktuální počet dostupných
dobíjecích a plnicích stanic sice dokáže pokrýt stávající potřeby, ale rozvoj dobíjecí a plnicí
infrastruktury pravděpodobně nebude stačit předpokládanému rychlému rozvoji vozidel na
elektrický, případně jiný alternativní pohon. Má-li být využit potenciál pro větší energetickou
efektivnost v dopravě, jsou zapotřebí další investice, kromě jiného do přechodu na čistší
druhy dopravy, jež by mohly snížit emise skleníkových plynů, ale také omezit akustické
znečištění13
.
Efektivní infrastruktura pro příměstskou a městskou hromadnou dopravu, budovaná v rámci
konceptu udržitelné městské mobility, může zmírnit negativní dopady dopravy ve městech.
Kromě bezprostředního environmentálního přínosu povede, jako sekundární efekt, ke
zvýšení pracovní mobility a cenové dostupnosti bydlení zejména ve větších městech.
12 dtto
13 Country report EK, vč. tab. C.6: Zelený růst.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
12
Dostatečně nejsou využívány možnosti, které nabízí inteligentní dopravní systémy („ITS“),
jejichž význam bude v souvislosti se zaváděním nových vědeckých poznatků do praxe dále
vzrůstat.
Kromě znečištění ovzduší má doprava rostoucí požadavky na prostor a negativně ovlivňuje
i cyklus srážkové vody (budování nepropustných ploch – parkoviště, komunikace). I z těchto
důvodů je třeba hledat alternativní řešení směřující ke komfortnímu, atraktivnímu
a udržitelnému dopravnímu systému v prostředí municipalit.
Alternativou osobní dopravy v prostředí měst a obcí je doprava cyklistická a pěší.
Infrastruktura pro cyklistickou dopravu dosud nemá v ČR síťový charakter a nesplňuje
požadavky na bezpečnou dopravu. Problém spočívá též v nedostatečné infrastruktuře pro
multimodální přepravu (bezpečné parkování kol, zázemí pro cyklisty). Pro zatraktivnění
a rozšíření pěší dopravy je nezbytné investovat do řešení nejrizikovějších a potenciálně
kolizních míst. Teprve v případě dostatečné bezpečnosti, včetně přístupu a zabezpečení pro
znevýhodněné účastníky provozu, bude schopna ve větší míře v prostředí měst a obcí
nahrazovat dopravu automobilovou.
IROP přispívá formulací opatření v oblasti dopravy k naplňování investičních potřeb
směřujících k udržitelné, inteligentní, bezpečné a intermodální dopravní infrastruktuře,
odolné vůči změně klimatu.
V souvislosti se změnou klimatu a výskytem extrémních jevů se stále více, zejména
v urbanizovaném prostředí, vyskytuje problém nedostatku vody s negativními dopady na
místní mikroklima. Vysoký podíl ploch se zpevněným, nepropustným povrchem a další
faktory vedoucí k neschopnosti zadržet vodu v krajině způsobují její rychlý odtok
z přeměněné krajiny měst a obcí ČR. Rostoucí zástavba v sídlech omezuje prostor pro zeleň
schopnou pozitivně působit na cyklus srážkové vody a zlepšovat klima měst a obcí.
Nedostatečný je rozsah a stav kvalitních a funkčních prvků zelené infrastruktury ve veřejném
prostranství měst a obcí.
Česká republika se musí vypořádat s probíhajícími klimatickými změnami, s nárůstem
výskytu extrémních jevů a vyšší četností mimořádných událostí ať již přírodního původu
(např. dlouhotrvající sucha), či původu antropogenního (např. úniky nebezpečných látek),
včetně nových hrozeb1415
(např. terorismus a krizové stavy vzniklé v důsledku pandemií).
Zároveň v ČR chybí adekvátní opatření prevence, připravenosti a odolnosti vůči katastrofám.
Aby jim byl integrovaný záchranný systém („IZS“) schopen čelit, jsou nezbytné investice do
vybavení jeho složek potřebnými technologiemi a technickými prostředky, prostředky pro
záchranné a likvidační práce, pro detekci a dekontaminaci nebezpečných látek či evakuaci a
nouzové přežití obyvatelstva, stejně jako investice do přípravy základních složek IZS.
Pro účinný zásah a eliminaci rizik musí být systémy informovanosti a sdílení v rámci IZS
připraveny rovněž na rychlá, koordinovaná řešení a předávání informací a pokynů mezi
14 Koncepce rozvoje Policie ČR do roku 2027.
15 Bezpečnostní strategie České republiky.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
13
všemi složkami a úrovněmi. Systémy varování, vyrozumění a předávání tísňových zpráv
obyvatelstvu nejsou v současnosti na potřebné úrovni schopné zajistit účinnou eliminaci rizik.
1.2.3 Cíl politiky 3 Propojenější Evropa
Silniční síť České republiky patří mezi nejhustší v Evropě. Trpí však základními nedostatky,
jako je neúplná provázanost regionální silniční infrastruktury, zejména napojení regionů
a regionálních center na celostátní páteřní a transevropskou dopravní síť („TEN-T“), stejně
jako nedostatečná návaznost regionálních dopravních systémů nižších řádů napojujících
menší sídla a venkovské oblasti na regionální centra. Ve vazbě na pokračující procesy
ekonomické koncentrace a specializace roste význam regionální dopravy a do nevýhodného
postavení se dostávají venkovská či znevýhodněná území, ve kterých je kvalita
socioekonomických podmínek výrazně limitována sníženou dostupností center.
Přetrvávající nedostatky na silniční síti dále prohlubují existující regionální rozdíly, mají
negativní vliv na realizaci soukromých investic, na trh práce a mobilitu pracovní síly. Tyto
deficity omezují konkurenceschopnost regionů ČR a v dlouhodobém měřítku podvazují jejich
růst.
Nízká je kvalita, stejně jako kapacitní, bezpečnostní a další parametry sítě regionálních
komunikací. Polovina krajské silniční sítě, tj. více než 20 tis. km, je v nevyhovujícím nebo
havarijním stavu. Na silnicích II. a III. třídy patřilo v roce 2017 do stavu špatný, velmi špatný
a havarijní přes 23 % mostů (jedná se o desítky silničních mostů). Technické parametry
dopravní sítě v regionech nevyhovují požadavkům na odpovídající napojení sekundárních
a především terciárních uzlů zejména v periferních polohách na páteřní síť nebo TEN-T,
problémy přináší také nevhodné trasování stávající silniční sítě a její úzká hrdla. Investice do
dopravy se v procentuálním vyjádření k HDP mezi lety 2010 a 2015 snížily o cca 12 %, čímž
se dostaly pod průměr EU. Objem investičních prostředků vložených do dopravní
infrastruktury byl v roce 2013 dokonce nejnižší od roku 2001 a celkové investiční výdaje do
pozemních komunikací byly v roce 2017 ve srovnání s rokem 2009 jen zhruba na poloviční
úrovni16
.
Ve srovnávacím přehledu EU o dopravě z roku 2016 tak ČR nedosáhla dobrého umístění
a neuspokojivě si vede především v silniční infrastruktuře, kde se potýká s nedostatky co do
pokrytí i kvality 17
. Dopravní síť ČR disponuje nízkou interoperabilitou 18
, stejně jako
multimodalitou19
rozdílných typů dopravních systémů.
Technologický rozvoj z hlediska zavádění ITS a telematiky je příliš pomalý. Investice v
oblasti dopravy již musí reflektovat budoucí vyšší provázanost intervencí do vlastní silniční
infrastruktury s doplňkovými opatřeními, jako jsou právě ITS, jejichž význam bude narůstat.
16 Makroekonomická a sektorová analýza ČR.
17 https://ec.europa.eu/transport/facts-fundings/scoreboard_cs
18 Interoperabilita – schopnost různých systémů vzájemně spolupracovat, poskytovat si služby,
dosáhnout vzájemné součinnosti.
19 Multimodalita – doprava využívající více dopravních oborů při přepravě.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
14
Obdobného charakteru je doprovodné vybavení v podobě například chytrého osvětlení či
sběru dat z dopravy.
1.2.4 Cíl politiky 4 Sociálnější Evropa
Cíl politiky 4 Sociálnější Evropa a jeho realizace v rámci IROP představuje komplexní nástroj
pro zajištění potřebného zázemí a infrastruktury pro vzdělávání a dovednosti, pro sociální
začleňování a rovný přístup ke zdravotní péči. Intervence IROP v rámci tohoto cíle politiky
navazují na intervence Operačního programu („OP“) Zaměstnanost plus a OP Jan Amos
Komenský v jednotlivých relevantních tématech a doplňují je o budování a úpravy
potřebných kapacit, infrastruktur, zázemí a pořízení nezbytného vybavení.
Podíl osob předčasně odcházejících ze systému vzdělávání v ČR v posledních letech mírně
stoupl (z 5,5 % v roce 2012 na 6,7 %, v roce 2017) a je stále výrazně pod úrovní EU
(10,6 %), kde je však trend stabilně klesající. Tento ukazatel má výraznou územní dimenzi,
kdy v regionech na severozápadě ČR (v Ústeckém a Karlovarském kraji) dosahuje hodnoty
přes 15 %, tedy výrazně vyšší, než je průměr EU a více než dvojnásobný proti hodnotě za
ČR jako celek20
. Důvodem je mj. i nedostatek systematické spolupráce na krajské a místní
úrovni.
I přes značné posílení schopnosti vzdělávacího systému poskytovat kvalitní inkluzivní
vzdělávání nebo podporovat zaměstnávání žen prostřednictvím vytváření dostupných
kapacit péče o děti, včetně zařízení pro děti do 3 let věku, přetrvávají v této oblasti
nedostatky a je třeba realizace dalších investic.
V České republice je účast na péči o děti do tří let a na předškolním vzdělávání nízká, což je
z podstatné části zapříčiněno deficity v potřebné infrastruktuře a v její území vyváženosti,
kdy zejména některé regiony (typicky velká města a jejich zázemí) trpí nedostatkem této
infrastruktury výrazně více než regiony jiné. Zároveň přetrvávají vysoké rozdíly
v zaměstnanosti žen a mužů, kdy míra zaměstnanosti žen, které vykonávají většinu
pečovatelských povinností, byla v r. 2017 bezmála o 16 % nižší než u mužů (70,5 % ve
srovnání s 86,3 % u mužů). Přestože tento rozdíl v posledních letech mírně klesá, stále je
výrazně vyšší, než činí průměr EU (11,5 %). Velikost populace ČR v produktivním věku se
přitom postupně zmenšuje. Dopad úbytku populace v produktivním věku lze zmírnit právě
využitím potenciálu pracovní síly méně aktivních osob, jako jsou typicky matky malých dětí.
Přičemž finančně a místně dostupné služby péče o děti jsou klíčové pro sladění rodinného
a profesního života, udržení kontaktu se zaměstnáním a pro prevenci chudoby rodin.
Probíhající reformy v oblasti školství přinesly pozitivní výsledky v inkluzivním vzdělávání,
přesto je celkový dopad těchto reforem stále omezený. Nadále přetrvávají, resp. se dále
prohlubují nerovnosti ve školních výsledcích ovlivněné socioekonomickým statusem žáků.
20 Makroekonomická a sektorová analýza ČR.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
15
Mezinárodní srovnání kvality počátečního vzdělávání (výsledky PISA21
) ukazují v ČR na
nepříznivé trendy a jeho klesající úroveň. Zvláště v kompetencích významných z hlediska
dalšího uplatnění a celkového vývoje ekonomiky (např. přírodovědné obory, matematika) je
v posledních letech patrný propad výsledků českých žáků. Je zapotřebí realizovat investice
do relevantních typů školských zařízení s cílem vytváření hmotného zázemí a podmínek pro
kvalitní výuku.
V ČR existuje velká disproporce mezi obory studia a vzděláním požadovaným ze strany
zaměstnavatelů, kterým nejvíce chybí technicky vzdělaní odborníci. Zejména oblast
polytechnické výuky je vzdělávacím systémem dlouhodobě podceňována. Nedostatek
pracovních sil a uvedený nesoulad mezi nabízenými dovednostmi na straně jedné a
požadavky trhu práce na straně druhé vyžadují investice do vzdělávání a přizpůsobení
pracovní síly, vč. vzdělávání neformálního a vzdělávání dospělých. ČR patří dlouhodobě
k zemím s nízkým podílem vzdělávaných dospělých, kdy rozdíl mezi průměrem EU a ČR činil
v roce 2018 více než 1 %, ale rozdíl proti nejvyspělejším zemím je až násobný22
. Pro
takovéto vzdělání je třeba cílené budování a přizpůsobení kapacit v oblasti odborného
vzdělávání a přípravy zaměřených na vybrané požadované oblasti vzdělávání.
Česká republika dlouhodobě vykazuje relativně nadprůměrné výsledky v sociální oblasti, kdy
je podíl obyvatel ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením ve srovnání s EU
relativně nízký (12,2 % v roce 2017, ve srovnání s EU, kde činil 22,4 %). Přesto se
dlouhodobě zvyšují příjmové a sociální rozdíly jak mezi obyvateli ČR a jejich skupinami, tak
mezi regiony. Počet sociálně vyloučených lokalit v ČR se v období 2006–2014 téměř
zdvojnásobil, v Moravskoslezském a Karlovarském kraji vzrostl více než třikrát23
. Ve více jak
600 vyloučených lokalitách žije 90–110 tis. obyvatel (tj. cca 1 % populace)24
.
Výdaje na bydlení v posledních letech významně rostou, jen od roku 2015 do r. 2019
kumulativně o bezmála čtvrtinu, což představuje jedno z nejvyšších navýšení v celé EU.
V důsledku toho se zhoršuje cenová dostupnost bydlení nejen pro běžnou populaci, ale
zejména pro nejzranitelnější část obyvatel. Problém bezdomovectví a vyloučení z přístupu
k bydlení mezi nízkopříjmovými domácnostmi má také výraznou regionální dimenzi
a projevuje se různou intenzitou v jednotlivých regionech. Dlouhodobá řešení v oblasti
sociálního bydlení a návazných sociálních služeb představují prioritní investiční potřebu
směřující k zajištění socioekonomické integrace nejchudších osob a v konečném důsledku
k jejich vyššímu zapojení na trhu práce. V ČR se při řešení sociální situace ve zvýšené míře
využívají služby institucionální péče, které nepřispívají k začlenění podporovaných osob do
společnosti a spíše vedou k prohlubování jejich segregace a izolace. Naopak potřebná
infrastruktura a zázemí, a s tím související kapacita sociálních služeb komunitního
charakteru, není dostatečná. Neukončený proces deinstitucionalizace a transformace
21 Mezinárodní šetření PISA (Programme for International Student Assessment):
http://www.oecd.org/pisa/.
22 dtto
23 Country report EK.
24 Metodika pro posouzení rozsahu sociálního vyloučení v území (průběžná verze; Agentura pro
sociální začleňování, 2019).
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
16
směrem do komunity je společným tématem sociálních i zdravotních služeb. Prioritou tak
musí být investiční podpora deinstitucionalizace péče o nejvíce ohrožené skupiny, stejně
jako podpora spolupráce mezi zdravotními a sociálními službami.
Makroekonomická a sektorová analýza ČR s odkazem na Materiál OECD (Better Life Index
2018) konstatuje zaostávání ČR za průměrem OECD v oblasti zdraví. Zdravotnictví je přitom
jedním z největších konzumentů veřejných rozpočtů a jeho stabilita a efektivita je jednou
z klíčových komponent dlouhodobě udržitelných veřejných financí. Zároveň dochází
k posilování negativních vlivů na zdravotní stav obyvatel vážících se zejména na životní styl.
Negativně se v systému zdravotní péče projevují dopady demografického stárnutí zvyšující
poptávku po integrovaných zdravotních a sociálních službách, po určitých typech
specializace, ale zejména po dlouhodobé zdravotní péči a následně péči sociální. Její
současná organizace, infrastruktura a vybavenost však není připravena takové zvýšení
poptávky absorbovat. Problémem, s nímž se české zdravotnictví potýká, je nedostatečná
koordinace sociálních a zdravotních služeb, resp. nepropojenost zdravotní a sociální péče
s ohledem na nutnost přenést těžiště těchto veřejných služeb do péče komunitní. Kromě
toho se dlouhodobá péče zaměřuje především na péči ústavní, která obvykle není nákladově
efektivní. Systém zdravotní péče musí také reagovat na stav, kdy délka života ve zdraví
roste pomalejším tempem oproti průměrné délce života. Tím podstatně narůstají nároky na
zajištění zdravotní péče, včetně specifické, např. paliativní, a na vybudování potřebné
zdravotní infrastruktury. Připravenost jednotlivých regionů na tyto trendy je velmi rozdílná,
což se kromě jiného projevuje existujícími velkými rozdíly ve výsledcích ukazatelů zdraví.
Například rozdíl mezi kraji s nejvyšší a nejnižší střední délkou života činí 4 roky v případě
mužů (Praha 78,3 let, Ústecký kraj 74,2 let) a 3 roky u žen (83,0 let v Praze a 80,0 let
v Ústeckém kraji). Nedostatky přetrvávají v zajištění regionální dostupnosti akutní péče
v podobě standardizovaných urgentních příjmů, ale i v řešení návaznosti mezi primární péčí
a následnou specializovanou péčí.
Systém zdravotní péče v ČR se ve srovnání s ostatními zeměmi EU stále soustředí zejména
na nemocnice, nicméně situace se v čase mění. Celkový počet nemocničních lůžek zůstával
v r. 2017 nad průměrem EU (6,6 na 1 000 obyvatel, oproti 5,0 na 1 000 obyvatel v EU),
v případě lůžek akutní péče je ČR s 4,1 lůžky na 1 000 obyvatel rovněž nad průměrem EU,
který činí 3,7 lůžek na 1 000 obyvatel) 25
. Průměrná délka akutních hospitalizací je
v současnosti pod průměrem zemí EU (5,78 dní v ČR vs. 6,25 v EU v roce 2017, v roce 2018
došlo v ČR k dalšímu poklesu na 5,76 dne) stejně jako počet případů hospitalizace2627
.
Celkový trend počtu hospitalizací je v ČR klesající (182 hospitalizačních případů akutní péče
na 1 000 obyvatel v roce 2017 a 180 v roce 2018, za delší časový úsek je pokles ještě
výraznější, v roce 2007 šlo o 200 hospitalizačních případů akutní péče na 1 000 obyvatel),
zatímco v oblasti ambulantní péče dochází k mírnému nárůstu průměrného počtu návštěv
25 https://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/submitViewTableAction.do
26 dtto
27 Country report EK.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
17
praktických lékařů a specialistů na obyvatele (7,96 v roce 2017 a 8,18 v roce 2018), počet
návštěv stomatologů stagnuje (1,58 v posledních čtyřech letech).
Primární péče je základem fungujícího zdravotnictví ve vyspělých zemích. Má zásadní vliv
na zdravotní stav celé populace a dlouhodobou ekonomickou udržitelnost celého
zdravotního systému. Cílem reformy primární péče musí být její postupná proměna
a posílení tak, aby byla schopna poskytovat v maximálním rozsahu co nejširší, a přitom
kvalitní péči snadno dostupnou pacientovi, např. prostřednictvím vytvoření sítě urgentních
příjmů a na ně napojené lékařské pohotovostní služby.
Zdravotnictví musí být zároveň připraveno flexibilně reagovat na nově se objevující hrozby,
jako je např. epidemie COVID-19 nebo obdobná infekční onemocnění s pandemickým
potenciálem. Z toho důvodu je třeba zásadně posílit kapacity infektologických pracovišť
a orgánů ochrany veřejného zdraví a zdravotních ústavů. Kromě vlastní odborné a kapacitní
připravenosti zdravotnického systému je nezbytná i připravenost datová, kdy včasné získání
informací o průběhu epidemie a aktuálně dostupných kapacitách je klíčové pro zvládání
situace a přijímání účinných opatření k jejímu řešení.
V souvislosti s pandemií COVID-19 se ukázalo, že je třeba dále rozvíjet péči o zvláště
ohrožené skupiny pacientů, jelikož se jedná o zranitelné skupiny, kterým byl přístup k péči
během pandemie značně ztížen.
V oblasti psychiatrické péče, jako jednoho z klíčových oborů z hlediska budoucích výzev
(v souvislosti se zvyšující se socioekonomickou zátěží v důsledku duševních onemocnění
celosvětově, ČR nevyjímaje), je zapotřebí dalšího úsilí v budování nové infrastruktury
vhodné zejména pro proces deinstitucionalizace psychiatrické péče, a k přeměně stávající
institucionální struktury, prostřednictvím budování nové infrastruktury v přirozeném prostředí
lidí s duševním onemocněním, a to nejenom pro potřeby ambulantních a terénních služeb,
ale také akutní lůžkové péče.
Podpora kulturního dědictví je nástrojem pro podporu cestovního ruchu. Rozvoj udržitelného
cestovního ruchu umožňuje maximální využití potenciálu kulturního dědictví. Česká republika
disponuje rozsáhlým fondem více než 42 tis. nemovitých kulturních památek, z nichž značná
část není v technicky dobrém stavu, u cca 5 % památek se jedná o stav havarijní. Zachování
nejvýznamnějších památek, jako nositelů historie a identity nejen národní, ale i evropské, je
veřejným zájmem. V lokalitách, kde je kulturní dědictví spojeno s historickými událostmi,
bude podporováno toto propojení nejen pro rozvoj cestovního ruchu, ale i zachování
kulturního dědictví spojené s historickými událostmi vážící se k danému území/lokalitě.
Zároveň jejich prezentace a využití pro kulturní účely a vzdělávání orientované na kreativitu
a inovace, stejně jako pro cestovní ruch, představuje významný celospolečenský přínos
a nástroj aktivizace místního potenciálu v lokalitách, v nichž se nachází.
Kulturní dědictví, péče o památky a jejich využívání představuje také důležitý zdroj znalostí a
nástroj vzdělávání, zejména na místní úrovni. Nedostatečná infrastruktura pro edukační
aktivity pro návštěvníky způsobuje omezené využití potenciálu kulturního dědictví pro
vzdělanost, kulturní rozvoj populace a její národní, potažmo evropskou kulturní identitu.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
18
Nedostatečná připravenost objektů kulturního dědictví a veřejné infrastruktury cestovního
ruchu pro hendikepované či jinak znevýhodněné návštěvníky rovněž způsobuje omezení
v možnosti využít a poznat kulturní dědictví, zároveň odvětví cestovního ruchu přichází o tuto
cílovou skupinu.
V rámci adekvátní péče o mimořádně bohaté kulturní dědictví je třeba zajistit jak fyzickou
bezpečnost předmětů samotných, tak institucí, které jej spravují. Nedostatečná je evidence
sbírek muzeí a mobiliárních fondů, což zvyšuje rizika jejich nevratného poškození. Technický
stav depozitářů muzeí a infrastruktury pro konzervaci a restaurování sbírek a fondů není
dobrý a jejich dobudování a zvýšení kvality je pro péči o kulturní dědictví zásadním faktorem,
i s ohledem na stálé změny klimatu a s tím spojené extrémní výkyvy počasí.
Cílem intervencí IROP je zachování a revitalizace nejvýznamnějších objektů památkového
fondu ČR. Veřejnosti budou také zpřístupněny sbírkové předměty reprezentující národní
a evropské dědictví ve sbírkách muzejní a knihovní povahy.
Česká republika má nejhustší síť veřejných knihoven na světě, které ročně navštíví více než
22 milionů čtenářů a návštěvníků. Kromě knihoven provozovaných obcemi a městy existují
další desítky specializovaných knihoven poskytujících služby ve školských, výzkumných či
kulturních institucích. V následujících letech dojde k posílení role knihoven jako součásti
vzdělávacího systému a center komunity. V globální ekonomice založené na znalostech jsou
důležitým, prakticky využitelným zdrojem pro jednotlivce i ekonomiku státu, jako nástroj
rozvoje unikátní vědomostní sítě, která každému umožní přístup k informacím. V současné
době se rozrůstá trh pro rozšiřování znalostí ve společnosti. Díky využití informačních
technologií nabízejí knihovny široké spektrum sofistikovaných informačních služeb. Z tohoto
hlediska je nezbytné podpořit modernizaci péče o knihovní fondy, technického zázemí
a doprovodných informačních služeb.
Odvětví cestovního ruchu a jeho potenciál jak pro národní hospodářství, tak zejména pro
lokální a regionální ekonomiky, je v ČR dlouhodobě podceňováno a zejména veřejná
infrastruktura cestovního ruchu trpí nedostatečným rozvojem. To má zásadní negativní
dopady do celého odvětví a zejména vyvolává nerovnoměrné rozložení návštěvníků
v prostoru a jejich koncentraci do nejatraktivnějších a nejlépe vybavených lokalit. Stejně tak
se cestovní ruch koncentruje do hlavní turistické sezóny, zatímco mimosezóna je i kvůli
nedostatečné vybavenosti pro jiné aktivity často opomíjena.
1.2.5 Cíl politiky 5 Evropa blíže občanům
Rychlost i směr rozvoje regionů České republiky vykazují v posledních letech odlišné
charakteristiky. Přestože v mnoha případech dochází k postupné regionální konvergenci,
tedy sbližování úrovně mezi regiony, vnitřní rozdíly přetrvávají či v některých případech
dokonce rostou. Zejména venkovské oblasti se potýkají se specifickými problémy, jako je
nedostatečné vybavení službami a infrastrukturou, zhoršený přístup k sociálním službám
a zdravotní péči, nedostatečná dopravní dostupnost, špatný stav dopravní a technické
infrastruktury a celkově nedostatečně využitý potenciál místních ekonomik. S tím souvisí
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
19
hospodářské faktory, jako je snížená atraktivita pro zaměstnavatele, nedostatečná
a neatraktivní nabídka pracovních míst či omezené možnosti menších obcí realizovat
rozvojové aktivity k překonání těchto deficitů. To vše jsou faktory, které dlouhodobě
podvazují místní rozvoj a vedou k postupnému vylidňování, stárnutí populace a zhoršování
demografické struktury ve většině venkovských oblastí ve prospěch měst a dalších oblastí
s vyšší vybaveností a koncentrací socioekonomických aktivit.
Pro řešení těchto problémů v oblasti územní soudržnosti a s cílem realizace lokálně
orientovaného přístupu, tedy přístupu zohledňujícího místní potřeby a specifika, počítá IROP
s využitím Komunitně vedeného místního rozvoje („CLLD“). Na základě integrovaných
strategií územního a místního rozvoje („integrovaných strategií“) realizuje investiční potřeby s
cílem posílit integrovaný sociální, hospodářský, kulturní a environmentální rozvoj
venkovských oblastí a poskytnout místním orgánům, místním aktérům a organizacím
působícím na místní úrovni podporu v oblasti budování kapacit a jejich vzájemné spolupráce
při zapojení se do rozvoje těchto oblastí.
Takovéto intervence, realizované ve venkovském území na základě strategií komunitně
vedeného místního rozvoje, směřují ke zlepšení jejich vybavenosti veřejnými službami
a technickou infrastrukturou, k zajištění vyváženého a udržitelného územního rozvoje,
k jejich stabilizaci a k využití místně specifického potenciálu území.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
20
1.3 Odůvodnění výběru cílů politiky a souvisejících specifických cílů
Tabulka 1
Cíl politiky Specifický cíl28
Odůvodnění (shrnutí)
Cíl politiky 1
Inteligentnější
Evropa díky
podpoře
inovativní a
inteligentní
ekonomické
transformace
SC 1.1
Využití přínosů
digitalizace pro
občany, podniky
a vlády
(čl. 2(1)(a)(ii))
Zpráva o ČR 2019, Zpráva o ČR 2020
identifikuje v celoevropském srovnání podprůměrné výsledky ČR v oblasti elektronické veřejné správy, včetně
koordinace a sdílení informací v rámci digitálních veřejných služeb. Zároveň připouští pozitivní posun v této
oblasti a uvádí konkrétní povzbudivé výsledky některých iniciativ. Zmiňuje i národní strategii pro elektronickou
veřejnou správu, jejímž cílem je vytvořit příznivé prostředí pro rozvoj digitalizace, zajistit uživatelsky přívětivé
služby, zavést právní předpisy vstřícné k digitálním technologiím a zlepšit digitální dovednosti zaměstnanců
ve státní službě.
Příloha D určuje prioritní investiční potřeby za účelem využití přínosů digitalizace pro občany, podniky
a orgány státní správy zejména s cílem
 rozšířit a urychlit elektronickou veřejnou správu, včetně zavádění služby elektronického zdravotnictví
a celoevropských interoperabilních služeb.
Rada prostřednictvím SDR 2019 doporučuje ČR
 zaměřit se v rámci investiční hospodářské politiky (rovněž) na digitální infrastrukturu,
 snížit administrativní zátěž v oblasti investic (pomocí digitalizace).
NKR:
Strategický cíl: Výzkumný a inovační systém zvyšující konkurenceschopnost společnosti v kontextu
technologické změny.
NPR 2019:
Specifický cíl („SC“) 1.1 IROP směřuje k realizaci opatření identifikovaných v části 3.4.5 Digitální agenda
a eGovernment.
Digitální Česko (Informační koncepce ČR):
Vrcholový dlouhodobý cíl: ČR je jednou z předních zemí v praktickém využívání moderních služeb
eGovernmentu, což významně přispívá k přívětivosti a celkové efektivitě výkonu veřejné moci.
K jeho dosažení strategie formuluje pět hlavních cílů, z nichž následující tři budou bezprostředně dosahovány
28 Dle kompromisního textu k návrhu nařízení o EFRR a FS (dokument ST-6147-2019-ADD-2-EN z 13. 2. 2019) a návrhu změny tohoto nařízení
(dokument COM(2020) 452 final z 28. 5. 2020).
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
21
Cíl politiky Specifický cíl28
Odůvodnění (shrnutí)
s přispěním SC 1.1 IROP:
 1. Uživatelsky přívětivé a efektivní on-line služby pro občany a firmy,
 3. Rozvoj prostředí podporujícího digitální technologie v oblasti eGovernmentu,
 5. Efektivní a centrálně koordinované ICT veřejné správy.
Úkolem SC 1.1 IROP je i realizace příspěvku ke zvýšení kybernetické bezpečnosti informačních
a komunikačních systémů v souladu se standardy vyplývajícími ze zákona o kybernetické bezpečnosti
a Směrnice NIS.
Cíl politiky 2
Zelenější,
nízkouhlíková a
odolná Evropa
díky podpoře
přechodu na
čistou a
spravedlivou
energii,
zelených a
modrých
investic,
oběhového
hospodářství,
přizpůsobení se
změnám klimatu
a prevence a
řízení rizik
SC 2.1
Podpora
udržitelné
multimodální
městské mobility
(čl. 2(1)(b)(viii))
Zpráva o ČR 2019
dokládá růst energetické náročnosti dopravy v ČR mezi roky 2012 a 2016 stejně jako její uhlíkové náročnosti
(tab. C6 Zelený růst). Nedostatky ČR v oblasti uhlíkové problematiky dopravy dokládá i srovnávací přehled
EU o dopravě z roku 2016 (EU Transport Scoreboard). Zmiňuje také pomalu se zvyšující energetickou
efektivnost a potřebu dalších investic do přechodu na čistší druhy dopravy. Posun k čistším systémům
dopravy by mohl nejen snížit emise skleníkových plynů, ale také by mohl omezit hlavní zdroje atmosférického
a akustického znečištění.
Příloha D určuje vysoce prioritní investiční potřeby za účelem podpory udržitelné multimodální městské
mobility a vytvoření udržitelných, intermodálních, vnitrostátních, regionálních a místních forem dopravy,
zejména s cílem
 podporovat inteligentní, propojenější a čistější systémy dopravy odolné vůči změně klimatu,
 podporovat udržitelné a účinné městské dopravní systémy s cílem umožnit přechod na čistější
kolektivní služby veřejné dopravy a aktivní mobilitu, včetně infrastruktury pro alternativní paliva ve
městech,
 investovat do regionální a místní mobility řešící negativní externality z dopravy, např. podporou
multimodality v odvětví dopravy, aby se celé odvětví stalo šetrnějším k životnímu prostředí,
bezpečnějším a nákladově efektivnějším.
Rada prostřednictvím SDR 2019 doporučuje ČR
 zaměřit se v rámci investiční hospodářské politiky také na dopravu a zejména na její udržitelnost
s ohledem na regionální rozdíly.
SDR 2019 ve zdůvodnění zmiňují zejména další investice do udržitelné dopravy jako nástroje pro snížení
znečištění ovzduší a hlukového znečištění, kdy zejména v městských oblastech pomohou zmírnit jejich dopad
na veřejné zdraví. Současně zmiňují nedostatečnou příměstskou dopravní infrastrukturu v ČR, omezující
dostupnost bydlení a možnosti dojíždění za prací.
NKR:
Strategický cíl: Efektivní, dostupná a k životnímu prostředí šetrná doprava,
Strategický cíl: Udržitelný a integrovaný rozvoj městských a venkovských oblastí.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
22
Cíl politiky Specifický cíl28
Odůvodnění (shrnutí)
NPR 2019:
SC 2.1 IROP směřuje k realizaci opatření identifikovaných v NPR 2019, kde se
 v části 3.5.2 Dopravní infrastruktura mezi prioritními projekty v rámci budování infrastruktury zmiňují
ITS a podpora vozidel s alternativním pohonem,
 v části 3.5.3 Změna klimatu, životní prostředí, zemědělství, energetika a suroviny zmiňuje
problematika alternativních paliv a jejich využití v dopravě,
 v části 4 v této souvislosti uvádí posun podílu obnovitelných zdrojů v dopravě z 0,5 % v roce 2005 na
6,58 % v roce 2017 a tím přibližování k Národnímu cíli v rámci Strategie Evropa 2020 (10 %).
SRR21+:
SC 1.2: Zlepšit dopravní spojení mezi metropolemi a významnými středoevropskými centry osídlení, posílit
kvalitní dopravní spojení mezi metropolemi a jejich zázemím, zvyšovat atraktivitu jiných způsobů než
individuální automobilové dopravy a zlepšovat propojení různých módů dopravy;
Typové opatření („TO“) 4: Lépe integrovat systém veřejné dopravy a rozvíjet městskou mobilitu.
SC 2.1: Zlepšovat podmínky pro posun domácích i zahraničních firem od nákladově orientované
konkurenceschopnosti směrem ke konkurenceschopnosti založené na znalostech a rozvíjet inteligentní
specializaci v aglomeracích a jejich zázemí;
TO 14: Zajistit kvalitní dopravní napojení a obslužnost území aglomerací pro osobní i nákladní dopravu;
TO 15: Efektivněji řídit dopravu a přispět ke snížení jejích negativních vlivů.
SC 3.2: Zlepšit dopravní dostupnost v rámci regionů;
TO 28: Lépe koordinovat dopravu v regionu;
TO 29: Zlepšovat stav komunikací a železnic.
Dopravní politika ČR 2014–2020, s výhledem do roku 2050
Národní akční plán čisté mobility pro období 2016–2018 s výhledem do roku 2030 specifikuje opatření
směřující k vyššímu používání alternativních paliv v dopravě.
Bílá kniha – Koncepce veřejné dopravy 2015–2020 s výhledem do roku 2030
Akční plán rozvoje inteligentních dopravních systémů v ČR do roku 2020 (s výhledem do roku 2050)
Národní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR 2013–2020:
SC 1: Zajištění financování cyklistické infrastruktury.
Národní strategie bezpečnosti silničního provozu 2011–2020
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
23
Cíl politiky Specifický cíl28
Odůvodnění (shrnutí)
Cíl politiky 2
Zelenější,
nízkouhlíková a
odolná Evropa
díky podpoře
přechodu na
čistou a
spravedlivou
energii,
zelených a
modrých
investic,
oběhového
hospodářství,
přizpůsobení se
změnám klimatu
a prevence a
řízení rizik
SC 2.2
Posílení ochrany
přírody, biologické
rozmanitosti,
zelené
infrastruktury
v městském
prostředí
a snížení
znečištění
(čl. 2(1)(b)(vii))
Zpráva o ČR 2019
považuje za obzvláště velký problém znečištění ovzduší v ČR, které by se mohlo stát nebezpečným pro
zdraví. Část problému by mohly zmírnit investice zacílené na biologickou rozmanitost, zelenou infrastrukturu
v městských oblastech.
Příloha D určuje prioritní investiční potřeby za účelem zlepšení biologické rozmanitosti, zelené infrastruktury
v městském prostředí a snížení znečištění, zejména s cílem
 podporovat zelenou infrastrukturu v městském prostředí.
Zároveň byly určeny vysoce prioritní investiční potřeby za účelem zlepšení udržitelného hospodaření s vodou
(v prostředí municipalit), zejména s cílem
 investovat do opatření k regulaci odtoku srážkové vody při bouřkách v městských oblastech
a podporovat opatření k zadržování/zachycování vody.
NKR:
Strategický cíl: Udržitelný a integrovaný rozvoj městských a venkovských oblastí.
SRR21+:
SC 1.4: Efektivně využívat zastavěné území, omezit zastavování volné krajiny vyvolávané růstem
metropolitních území, rozšiřovat a propojovat plochy a hmoty zeleně v intravilánech a zefektivnit hospodaření
s vodou a energií v metropolitních územích;
TO 12: Zlepšit mikroklimatické podmínky v metropolitních územích.
SC 2.4: Efektivně řešit problémy životního prostředí spojené s koncentrací velkého množství obyvatel
a adaptovat aglomerace na změnu klimatu;
TO 21: Zlepšit mikroklimatické podmínky v aglomeracích.
Cíl politiky 2
Zelenější,
nízkouhlíková a
odolná Evropa
díky podpoře
přechodu na
čistou a
spravedlivou
energii,
zelených a
modrých
investic,
SC 2.3
Podpora
přizpůsobení se
změnám klimatu,
prevence rizik a
odolnosti vůči
katastrofám
(čl. 2(1)(b)(iv))
Zpráva o ČR 2019
zmiňuje deficity v oblasti přizpůsobování se změně klimatu a prevence rizik. Chybí patřičná opatření, pokud
jde o vhodnou prevenci, připravenost a odolnost vůči katastrofám, jež hrozí zejména v souvislosti
s povodněmi a suchem, ale také erozí půdy, kontaminovanými průmyslovými areály nebo postupným
rozpínáním měst.
Příloha D určuje vysoce prioritní investiční potřeby za účelem podpory přizpůsobení se změnám klimatu,
předcházení rizikům a odolnosti vůči katastrofám a zlepšení udržitelného hospodaření s vodou.
Rada ve zdůvodnění SDR 2019 identifikuje v oblasti přizpůsobování se změně klimatu a prevence rizik
absenci patřičných opatření, pokud jde o vhodnou prevenci, připravenost a odolnost vůči katastrofám.
NKR:
Strategický cíl: Výzkumný a inovační systém zvyšující konkurenceschopnost společnosti v kontextu
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
24
Cíl politiky Specifický cíl28
Odůvodnění (shrnutí)
oběhového
hospodářství,
přizpůsobení se
změnám klimatu
a prevence a
řízení rizik
technologické změny.
Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR:
Opatření 3.10.3.2 Rozvoj a posílení IZS:
 posílení a rozvoj IZS,
 vybavení (infrastruktura) Hasičského záchranného sboru („HZS“) ČR a jednotek sborů dobrovolných
hasičů obcí na provádění záchranných a likvidačních prací,
 vybavení jednotlivých území v rámci ČR (zvýšení odolnosti) technikou a věcnými prostředky
potřebnými pro řešení mimořádných událostí vyplývajících ze změn klimatu;
Opatření 3.10.3.3 k ochraně kritické infrastruktury:
 zodolnění stanic složek IZS jako prvků kritické infrastruktury na mimořádné události způsobené
změnami klimatu.
Národní akční plán adaptace na změnu klimatu (Implementační dokument Strategie přizpůsobení se
změně klimatu v podmínkách ČR):
SC 29: Ochrana obyvatelstva, systém včasného varovaní před mimořádnými událostmi;
SC 30: Rozvoj a posílení integrovaného záchranného systému.
Realizace SC 2.3 IROP přispívá k dosahování cílů klíčových národních strategií v oblasti přizpůsobení se
změně klimatu a s tím související ochrany obyvatelstva, konkrétně:
Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030
Koncepce environmentální bezpečnosti 2016–2020 s výhledem do roku 2030
Koncepce rozvoje Policie ČR do roku 2027
Bezpečnostní strategie České republiky
Cíl politiky 3
Propojenější
Evropa díky
zvyšování
mobility a
regionálního
propojení IKT
SC 3.1
Rozvoj udržitelné,
inteligentní a
intermodální
celostátní,
regionální a
místní mobility,
včetně
zlepšeného
přístupu k TEN-T
a přeshraniční
Zpráva o ČR 2019
konstatuje sníženou úroveň investic do dopravní infrastruktury, jež může zvyšovat regionální rozdíly.
Investice do dopravní infrastruktury jsou pod průměrem EU, přičemž nedobré výsledky se týkají silniční
infrastruktury – s pokrytím i kvalitou.
Příloha D v oblasti dopravní infrastruktury určuje vysoce prioritní investiční potřeby za účelem vytvoření
udržitelné, inteligentní, bezpečné a intermodální TEN-T odolné vůči změně klimatu, s cílem (kromě jiného)
 odstranit regionální rozdíly v přístupnosti TEN-T.
Rada prostřednictvím SDR 2019 doporučuje ČR
 zaměřit se v rámci investiční hospodářské politiky na dopravu, a to s ohledem na regionální rozdíly.
SDR 2019 akcentují nedostatečné dopravní spojení odrazující od podnikatelské činnosti, zejména v odlehlých
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
25
Cíl politiky Specifický cíl28
Odůvodnění (shrnutí)
mobilitě
(čl. 2(1)(c)(iii))
regionech.
NKR:
Strategický cíl: Efektivní, dostupná a k životnímu prostředí šetrná doprava.
NPR 2019:
SC 3.1 IROP směřuje k realizaci opatření identifikovaných v NPR 2019, kde se v části 3.5.2 Dopravní
infrastruktura mezi prioritními projekty v rámci budování infrastruktury zmiňuje také realizace obchvatů měst
a obcí.
SRR21+:
SC 3.2: Zlepšit dopravní dostupnost v rámci regionů;
TO 29: Zlepšovat stav komunikací a železnic.
Zařazení opatření reflektuje klíčový strategický dokument Dopravní politika ČR 2014–2020 s výhledem do
roku 2050 (Priorita 4: Dopravní infrastruktura, 4.2. Rozvoj dopravní infrastruktury, 4.2.1. Silniční
infrastruktura).
Zařazení opatření reflektuje Strategie/Programy rozvoje jednotlivých krajů ČR jako vrcholové strategické
rozvojové dokumenty na krajské úrovni. V nich je ve všech případech řešen rozvoj regionální silniční sítě.
Zelená dohoda pro Evropu
Cíl politiky 4
Sociálnější
Evropa díky
provádění
Evropského
pilíře sociálních
práv
SC 4.1
Zlepšení přístupu
k inkluzivním a
kvalitním službám
v oblasti
vzdělávání,
odborné přípravy
a celoživotního
učení pomocí
rozvoje
infrastruktury
(čl. 2(1)(d)(ii))
Zpráva o ČR 2019, Zpráva o ČR 2020
identifikuje budoucí průmyslové a demografické změny a stávající socioekonomické nerovnosti jako
významný faktor mající v budoucnu silný dopad na pracovní sílu a vyžadující zvýšené investice do cenově
dostupné péče o děti, do vzdělávání a odborné přípravy. Současně platí, že dopady socioekonomického
zázemí na výsledky ve vzdělávání jsou nadále vysoké a rozdíly mezi regiony rostou.
Příloha D určuje vysoce prioritní investiční potřeby za účelem podpory účasti žen na trhu práce a posilování
schopnosti pracovníků přizpůsobovat se, zejména s cílem
 zvýšit počet míst v zařízeních péče o děti, pro děti mladší 3 let, zlepšit dlouhodobou péči, včetně
prostřednictvím rozvoje infrastruktury.
Dále určuje vysoce prioritní investiční potřeby za účelem podpory začlenění a rovného přístupu ke kvalitnímu
vzdělání a odborné přípravě a posílení jejich významu pro trh práce, zvláště v zaostávajících regionech,
zejména s cílem
 posílit rovný přístup k vysoce kvalitnímu inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě a jejich
dokončení, včetně vhodné infrastruktury,
 řešit nerovnosti v oblasti vzdělávání mezi školami a regiony a podporovat osvojování klíčových
kompetencí, včetně digitálních dovedností,
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
26
Cíl politiky Specifický cíl28
Odůvodnění (shrnutí)
 podporovat kapacity s cílem reagovat na potřeby trhu práce, zejména v oblasti odborného vzdělávání
a přípravy, vzdělávání dospělých.
Rada prostřednictvím SDR 2019 doporučuje ČR
 podporovat zaměstnávání žen s malými dětmi, mimo jiné zlepšením přístupu k cenově dostupné péči
o děti, zvýšit kvalitu a inkluzivnost systémů vzdělávání a odborné přípravy, mimo jiné podporou
technických a digitálních dovedností.
NKR:
Strategický cíl: Konkurenceschopná a soudržná společnost.
NPR 2019 zmiňuje v části 3.3.3 Vzdělávání revizi Rámcových vzdělávacích programů s cílem posílení
rozvoje gramotnosti, digitálního a polytechnického vzdělávání a informatického myšlení a zvýšení důležitosti
rozvoje praktických dovedností spojených s moderními technologiemi.
SRR21+:
SC 1.3: Zajistit občanskou vybavenost v dostatečném rozsahu a dostupnosti v jádrech metropolitních oblastí,
suburbiích i v širším zázemí a omezit riziko vzniku sociální polarizace a segregovaných či vyloučených lokalit;
TO 7: Zlepšit dostupnost vzdělávání a služeb péče o děti.
SC 2.3: Zajištění dostatečného rozsahu služeb a předcházení vzniku a prohlubování sociálního vyloučení;
TO 17: Zlepšit dostupnost vzdělávání, zajistit kvalitní vzdělávací infrastrukturu a služeb péče o děti.
SC 3.3: Zlepšit dostupnost služeb v regionálních centrech i v jejich venkovském zázemí s důrazem na místní
specifika a reagovat na problémy spojené se stárnutím a existencí či vznikem sociálně vyloučených lokalit;
TO 30: Obnovit a modernizovat infrastrukturu a vybavenost škol a školských zařízení v regionálních centrech
a jejich zázemí a zajistit služby péče o děti.
Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (a připravovaná Strategie vzdělávací politiky
ČR do roku 2030+):
3.1.1 Zvýšit dostupnost a kvalitu předškolního vzdělávání a rané péče.
3.1.2 Omezovat vnější diferenciaci v základním vzdělávání a efektivně začleňovat žáky do hlavního
vzdělávacího proudu.
3.1.3 Posilovat společné prvky v oborech středního vzdělání.
3.1.6 Podporovat dostupnost a kvalitu dalšího vzdělávání.
Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky 2019–2023:
B.1.3 Podporovat zřizovatele při rozšiřování kapacit MŠ v lokalitách, kde bude v následujících letech trvalý
převis poptávky po umístění dětí do MŠ, tedy dětí ve věku od tří do šesti let.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
27
Cíl politiky Specifický cíl28
Odůvodnění (shrnutí)
B.4.2 Podpora materiálního vybavení MŠ pro rozvoj vzdělávání.
C.1 Revidovat kurikulum základního vzdělávání a zvýšit kvalitu vzdělávání zejména na 2. stupni základního
vzdělávání.
D.1 Inovovat soustavu oborů vzdělání a revidovat rámcové vzdělávací programy středního vzdělávání.
I.2.1 Podporovat metodicky a finančně (ESIF, IROP) zájmové vzdělávání, vč. aktivit pro rozvoj nadání.
I.2.2 Podporovat činnost školských zařízení pro zájmové vzdělávání, především rozšiřování nabídky
zájmových činností.
Cíl politiky 4
Sociálnější
Evropa díky
provádění
Evropského
pilíře sociálních
práv
SC 4.2
Posílení sociálně-
ekonomické
integrace
marginalizovaných
komunit, migrantů
a znevýhodněných
skupin pomocí
integrovaných
opatření, včetně
bydlení a
sociálních služeb
(čl. 2(1)(d)(iii))
Zpráva o ČR 2019 i Zpráva o ČR 2020 zmiňuje růst sociálních problémů na regionální úrovni.
Příloha D určuje vysoce prioritní investiční potřeby za účelem podpory socioekonomické integrace
nejchudších osob a zlepšení přístupu k sociálním službám, včetně rozvoje potřebné infrastruktury, zejména
s cílem
 dále podporovat koordinovaný přístup k socioekonomické integraci sociálně vyloučených osob
prostřednictvím základní materiální pomoci, přístupu k zaměstnání, zdravotním a sociálním službám,
finančnímu poradenství a opatření k řešení vyloučení z přístupu k bydlení,
 podporovat deinstitucionalizaci péče zejména pro děti mladší tří let, osoby se zdravotním postižením,
starší osoby a osoby s mentálním postižením, podporovat spolupráci mezi zdravotními a sociálními
službami, posílit a zlepšit přístup k primární péči, zejména pro zranitelné skupiny, integraci péče
a prevence.
NKR:
Strategický cíl: Konkurenceschopná a soudržná společnost.
NPR 2019 odkazuje v části 3.3.2 Sociální politika (Sociální práce a sociální služby) na transformaci
a deinstitucionalizaci sociálních služeb či úpravu systému dlouhodobé zdravotně-sociální péče.
SRR21+:
SC 1.3: Zajistit občanskou vybavenost v dostatečném rozsahu a dostupnosti v jádrech metropolitních oblastí,
suburbiích i v širším zázemí a omezit riziko vzniku sociální polarizace a segregovaných či vyloučených lokalit;
TO 6: Zlepšit dostupnost sociálních a zdravotních služeb;
TO 8: Vytvořit podmínky pro dostupné bydlení a zkvalitnit sídlištní celky.
SC 2.3: Zajištění dostatečného rozsahu služeb a předcházení vzniku a prohlubování sociálního vyloučení;
TO 16: Zajistit dostatečný rozsah sociálních a zdravotních služeb.
SC 3.3: Zlepšit dostupnost služeb v regionálních centrech i v jejich venkovském zázemí s důrazem na místní
specifika a reagovat na problémy spojené se stárnutím a existencí či vznikem sociálně vyloučených lokalit;
TO 31: Řešit problémy spojené se sociálně vyloučenými lokalitami ve venkovském prostředí;
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
28
Cíl politiky Specifický cíl28
Odůvodnění (shrnutí)
TO 32: Zajistit adekvátní dostupnost terénních sociálních služeb a zlepšit dostupnost občanské vybavenosti
ve venkovském prostředí a vytvořit podmínky pro rozvoj komunitního života.
SC 5.4: Zajištění dostatečné občanské vybavenosti;
TO 47: Zajistit občanskou vybavenost.
Národní strategie rozvoje sociálních služeb na období 2016–2025:
SC A.1: Vytvořit a realizovat plán přechodu od ústavní péče k podpoře v komunitě s pomocí terénních,
ambulantních a pobytových sociálních služeb komunitního typu.
SC A.2: Vytvořit podmínky pro zajištění potřebných kapacit sociálních služeb komunitního typu terénní,
ambulantní i pobytové formy.
Strategie sociálního začleňování 2021–2030
Koncepce bydlení ČR 2021 + (v přípravě)
Cíl politiky 4
Sociálnější
Evropa díky
provádění
Evropského
pilíře sociálních
práv
SC 4.3
Zajištění rovného
přístupu
ke zdravotní péči
pomocí rozvoje
infrastruktury,
včetně primární
péče
(čl. 2(1)(d)(iv))
Zpráva o ČR 2019
konstatuje potřebnost dalších investic zejména do primární péče, integrované péče a psychiatrické péče,
včetně potřebné infrastruktury. Stárnutí obyvatelstva přináší také rostoucí riziko budoucího nedostatku
zdravotnických pracovníků v určitých specializacích a v méně urbanizovaných regionech.
Příloha D určuje vysoce prioritní investiční potřeby za účelem podpory socioekonomické integrace
nejchudších osob a zlepšení přístupu ke službám zdravotní péče a službám dlouhodobé péče s cílem snížení
nerovností v oblasti zdraví prostřednictvím rozvoje infrastruktury, zejména s cílem
 dále podporovat přístup ke zdravotním a sociálním službám,
 podporovat deinstitucionalizaci péče pro osoby se zdravotním postižením, starší osoby a osoby
s mentálním postižením, podporovat spolupráci mezi zdravotními a sociálními službami, posílit
a zlepšit přístup k primární péči, zejména pro zranitelné skupiny, integraci péče a prevence.
Rada prostřednictvím SDR 2019 doporučuje ČR
 zlepšit dlouhodobou fiskální udržitelnost důchodového systému a systému zdravotní péče.
SDR 2019 ve zdůvodnění konstatují rizika dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí zejména díky nákladům
v souvislosti se stárnutím obyvatelstva a s tím souvisejícím růstem nákladů na zdravotní péči. Nákladovou
efektivnost systému zdravotní péče by mohla zlepšit další konsolidace odvětví nemocniční péče a investice
do primární a integrované zdravotní a sociální péče.
NKR:
Strategický cíl: Konkurenceschopná a soudržná společnost.
NPR 2019 odkazuje v části 3.1.3 Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí na reformu primární péče.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
29
Cíl politiky Specifický cíl28
Odůvodnění (shrnutí)
SRR21+:
SC 1.3: Zajistit občanskou vybavenost v dostatečném rozsahu a dostupnosti v jádrech metropolitních oblastí,
suburbiích i v širším zázemí a omezit riziko vzniku sociální polarizace a segregovaných či vyloučených lokalit;
TO 6: Zlepšit dostupnost sociálních a zdravotních služeb.
SC 2.3: Zajištění dostatečného rozsahu služeb a předcházení vzniku a prohlubování sociálního vyloučení;
TO 16: Zajistit dostatečný rozsah sociálních a zdravotních služeb.
SC 3.3: Zlepšit dostupnost služeb v regionálních centrech i v jejich venkovském zázemí s důrazem na místní
specifika a reagovat na problémy spojené se stárnutím a existencí či vznikem sociálně vyloučených lokalit;
TO 32: Zajistit adekvátní dostupnost terénních sociálních služeb a zlepšit dostupnost občanské vybavenosti
ve venkovském prostředí a vytvořit podmínky pro rozvoj komunitního života.
Strategický rámec rozvoje péče o zdraví v České republice do roku 2030 (Zdraví 2030)
je základním koncepčním materiálem udávajícím směr rozvoje péče o zdraví občanů ČR v příštím desetiletí.
Formuluje Specifické cíle, k jejichž naplnění aktivity IROP přispívají:
 SC 1.1 Reforma primární péče,
 SC 1.2 Prevence nemocí, podpora a ochrana zdraví; zvyšování zdravotní gramotnosti,
 SC 2.1 Implementace modelů integrované péče, integrace zdravotní a sociální péče, reforma péče
o duševní zdraví.
Strategie reformy psychiatrické péče v ČR:
SC 1: Zvýšit kvalitu psychiatrické peče systémovou změnou organizace jejího poskytování.
SC 5: Zvýšit úspěšnost plnohodnotného začleňováni duševně nemocných do společnosti.
SC 7: Humanizovat psychiatrickou péči.
Národní akční plán pro duševní zdraví 2020–2030
Cíl politiky 4
Sociálnější
Evropa díky
provádění
Evropského
pilíře sociálních
práv
SC 4.4
Posílení role
kultury a
cestovního ruchu
v hospodářském
rozvoji, sociálním
začleňování
a v sociálních
inovacích
NKR:
Strategický cíl: Udržitelný a integrovaný rozvoj městských a venkovských oblastí.
Ochrana, rozvoj a podpora kulturního dědictví i udržitelný cestovní ruchu mají v NKR zásadní vazbu na
průřezová témata:
Společnost 4.0 – celý proces 4.0 má zásadní přínos pro ochranu kulturního dědictví a popularizaci kultury;
využitelnost se nabízí též z pohledu synergií s cestovním ruchem a vzdělávacím procesem. V cestovním
ruchu je důležité aplikovat moderní technologie, inovace a udržitelnost.
Cestovní ruch je tématem s vysokou prioritou z pohledu přizpůsobení se změně klimatu. Téma udržitelného
cestovního ruchu je ovlivněno proměnou sezónního cestovního ruchu zejména v horských a podhorských
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
30
Cíl politiky Specifický cíl28
Odůvodnění (shrnutí)
(čl. 2(1)(d)(v)) oblastech.
Kulturní dědictví a cestovní ruch mají nejvyšší míru územního dopadu a jsou tak tématem vhodným pro
intervence v rámci regionálního programu.
NPR 2019 v části 3.4.3 Regionální dimenze (Cestovní ruch) popisuje odvětví cestovního ruchu jako
významné odvětví národního hospodářství tvořící dlouhodobě necelá 3 % HDP a zaměstnávající cca 4,5 %
obyvatel, navíc odvětví s rostoucím trendem naznačuje vysoký nevyužitý potenciál.
Státní kulturní politika na léta 2015–2020 (s výhledem do roku 2025). Na tuto státní politiku naváže
připravovaná Státní kulturní politika na léta 2021–2026 s výhledem do roku 2030.
Na Koncepci státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014–2020 naváže připravovaná Strategie
rozvoje cestovního ruchu ČR na období 2021–2030 směřující odvětví mj. k podpoře veřejné infrastruktury
cestovního ruchu.
SRR21+:
SC 1.3: Zajistit občanskou vybavenost v dostatečném rozsahu a dostupnosti v jádrech metropolitních oblastí,
suburbiích i v širším zázemí a omezit riziko vzniku sociální polarizace a segregovaných či vyloučených lokalit;
TO 10: Napomáhat rozvoji a využití kulturního a kreativního potenciálu metropolitních území.
SC 2.3: Zajištění dostatečného rozsahu služeb a předcházení vzniku a prohlubování sociálního vyloučení;
TO 19: Napomáhat rozvoji a využití potenciálu aglomerací v oblasti kultury a cestovního ruchu.
SC 3.1: Vytvořit vhodné podmínky pro diverzifikaci ekonomické základny regionálních center a jejich
venkovského zázemí a využití jejich potenciálu a podpořit propojení podnikatelských subjektů ve vztahu
k potřebám trhu práce;
TO 27: Rozvíjet udržitelný cestovní ruch.
SC 3.3: Zlepšit dostupnost služeb v regionálních centrech i v jejich venkovském zázemí s důrazem na místní
specifika a reagovat na problémy spojené se stárnutím a existencí či vznikem sociálně vyloučených lokalit;
TO 33: Napomáhat rozvoji a využití kulturního potenciálu regionálních center a jejich venkovského zázemí.
Cíl politiky 5
Evropa blíže
občanům díky
podpoře
udržitelného a
integrovaného
rozvoje všech
typů území
SC 5.1
Podpora
integrovaného
sociálního,
hospodářského a
environmentálníh
o místního
rozvoje a
Zpráva o ČR 2019
v části Priority reforem (Reformy konkurenceschopnosti a investice) uvádí, že k uchopení nevyužitého
potenciálu v různých regionech je zapotřebí jasná strategie. Integrované nástroje, jako například komunitně
vedené místní rozvojové plány pro venkov, skýtají velký potenciál k podnícení integrovaného sociálního,
hospodářského, kulturního a environmentálního rozvoje.
V některých regionech ČR došlo ke konvergenci, avšak vnitřní rozdíly stále rostou. Investice politiky
soudržnosti musí v plné míře využívat potenciál integrovaných územních nástrojů (typicky komunitně vedený
místní rozvoj) za účelem řešení problémů v oblasti územní soudržnosti a zajištění místně orientovaného
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
31
Cíl politiky Specifický cíl28
Odůvodnění (shrnutí)
kulturního
dědictví,
cestovního ruchu
a bezpečnosti
mimo městská
území
(čl. 2(1)(e)(ii))
přístupu. Byly určeny investiční potřeby s cílem posílit integrovaný sociální, hospodářský, kulturní
a environmentální rozvoj, udržitelnou dopravu a dopravní propojení, zejména s cílem
 snížit nerovnosti mezi regiony obecně,
 podporovat rozvoj venkovských oblastí a poskytnout místním orgánům, místním zúčastněným
stranám a organizacím působícím na místní úrovni podporu v oblasti budování kapacit.
NKR:
Strategický cíl: Udržitelný a integrovaný rozvoj městských a venkovských oblastí.
NPR 2019 v části 3.4.3 Regionální dimenze (Územně specifické nástroje) zmiňuje integrovaný nástroj CLLD
jako prostředek příspěvku ke snižování regionálních rozdílů.
Pro zdůvodnění SC 5.1 IROP jsou, s ohledem na jeho tematické zaměření, relevantní strategické
a koncepční dokumenty uvedené u ostatních SC (s výjimkou SC 1.1, 3.1 a 4.3).
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
32
1.4 Odůvodnění přidělení finančních prostředků
IROP disponuje finanční alokací xxx mil. EUR (z EFRR). Rozdělení finanční alokace uvnitř
IROP navazuje na potřeby identifikované v jednotlivých specifických cílech a prioritách
operačního programu a zohledňuje jejich příspěvek k naplňování cílů programu a Dohody
o partnerství. Zároveň byla vzata v úvahu doporučení EK ze Zprávy o ČR 2019 a 2020,
Národního programu reforem 2019 a Specifická doporučení Rady 2019.
Vnitřní finanční alokace IROP byly stanoveny na základě:
 pravidel tematické koncentrace, obsažených v nařízeních k fondům EU 2021–
2027;
 pravidel pro určení míry spolufinancování v závislosti na typu podporovaných
regionů;
 strategie programu a kapitoly 1 programového dokumentu, které potvrzují
správnost výběru specifických cílů vážících se k jednotlivým politickým cílům;
 analýzy potenciálů a potřeb,
 s ohledem na potřebu řešení pandemie COVID-19 a jejích dopadů;
 analýzy absorpční kapacity;
 evaluací;
 dopadů geografické koncentrace podpory a vymezení územní dimenze
podporovaných aktivit;
 zkušeností z programového období 2014–2020.
Míra spolufinancování priorit 1–5 se vztahuje na celkový příspěvek, včetně příspěvků
z veřejných zdrojů a soukromých příspěvků, dle článku 106 Obecného nařízení. Míra
spolufinancování se liší pro jednotlivé kategorie regionů ČR. Při stanovení národního
spolufinancování se vychází z materiálu Ministerstva financí ČR29
(„MF“) definujícího podíl
národního spolufinancování dle jednotlivých příjemců podpory.
Míra spolufinancování pro jednotlivé kategorie regionů byla stanovena v souladu s nařízením
o EFRR a FS:
 85 % pro méně rozvinuté regiony – Severozápad, Moravskoslezsko, Severovýchod,
Střední Morava;
 70 % pro přechodové regiony – Střední Čechy, Jihozápad, Jihovýchod;
 40 % pro více rozvinuté regiony – Praha.
Pro prioritu 1 Zlepšení výkonu veřejné správy, vážící se k cíli politiky 1, je předpokládán
podíl ve výši xx,xx % na celkové alokaci programu.
Pro prioritu 2 Rozvoj městské mobility, revitalizace měst a obcí, ochrana obyvatelstva,
vážící se k cíli politiky 2, je předpokládán podíl ve výši xx,xx % na celkové alokaci programu.
29 Pravidla spolufinancování pro programové období 2021–2027 – aktuálně je tento dokument ve fázi
zpracování (MF).
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
33
Pro prioritu 3 Rozvoj dopravní infrastruktury, vážící se k cíli politiky 3, je předpokládán
podíl ve výši xx,xx % na celkové alokaci programu.
Pro prioritu 4 Zlepšení kvality a dostupnosti sociálních a zdravotních služeb, vzdělávací
infrastruktury a rozvoj kulturního dědictví, vážící se k cíli politiky 4, je předpokládán podíl
ve výši xx,xx % na celkové alokaci programu.
Pro prioritu 5 Komunitně vedený místní rozvoj, vážící se k cíli politiky 5, je předpokládán
podíl ve výši xx,xx % na celkové alokaci programu.
Pro prioritu 6 Technická pomoc je předpokládána alokace ve výši x,xx % z celkové alokace
programu. Rozdělení této alokace na jednotlivé podporované aktivity vychází ze zkušeností
s realizací technické pomoci v období 2014–2020 a ve vazbě na alokaci a aktivity
financované z OP Technická pomoc.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
34
2 Priority
(čl. 17 odst. 2 a čl. 17 odst. 3 písm. c) Obecného nařízení)
Tabulka 1 T: Struktura programu*
ID Název TP
Základ pro
výpočet
Fond
Kategorie
podporovaných
regionů
Vybraný
specifický
cíl**
1
Priorita 1 – Zlepšení
výkonu veřejné
správy
Ne
Celkové
způsobilé
výdaje
EFRR
Více rozvinuté
SC 1.1 /
čl. 2(1)(a)(ii)
Přechodové
Méně rozvinuté
2
Priorita 2 – Rozvoj
městské mobility,
revitalizace měst a
obcí, ochrana
obyvatelstva
Ne
Celkové
způsobilé
výdaje
EFRR
Více rozvinuté SC 2.1 /
čl. 2(1)(b)(viii)
SC 2.2 /
čl. 2(1)(b)(vii)
Přechodové
Méně rozvinuté
Přechodové SC 2.3 /
čl. 2(1)(b)(iv)Méně rozvinuté
3
Priorita 3 – Rozvoj
dopravní
infrastruktury
Ne
Celkové
způsobilé
výdaje
EFRR
Přechodové SC 3.1 /
čl. 2(1)(c)(iii)Méně rozvinuté
4
Priorita 4 – Zlepšení
kvality a
dostupnosti
sociálních a
zdravotních
služeb, vzdělávací
infrastruktury a
rozvoj kulturního
dědictví
Ne
Celkové
způsobilé
výdaje
EFRR
Přechodové
SC 4.1 /
čl. 2(1)(d)(ii)
SC 4.2 /
čl. 2(1)(d)(iii)
SC 4.3 /
čl. 2(1)(d)(iv)
SC 4.4 /
čl. 2(1)(d)(v)
Méně rozvinuté
5
Priorita 5 –
Komunitně vedený
místní rozvoj
Ne
Celkové
způsobilé
výdaje
EFRR
Přechodové SC 5.1 /
čl. 2(1)(e)(ii)Méně rozvinuté
6
Priorita 6 –
Technická pomoc
Ano
Celkové
způsobilé
výdaje
EFRR
Více rozvinuté
SC 6.1 /
nepoužije se
Přechodové
Méně rozvinuté
* Informace v této tabulce budou sloužit jako technické podklady k předvyplnění dalších polí a tabulek
v této šabloně v elektronickém formátu.
** Číselné označení specifického cíle (SC) před lomítkem je interní označení řídicího orgánu, číselné
označení SC za lomítkem je označení odkazující na nařízení o EFRR a FS, čl. 2 odst. 1 (kompromisní
text k návrhu nařízení o EFRR a FS, dokument ST-6147-2019-ADD-2-EN z 13. 2. 2019), v návrhu
úpravy tohoto nařízení COM(2020) 452 final z 28. 5. 2020.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
35
2.1 Priorita 1 – Zlepšení výkonu veřejné správy
2.1.1 Specifický cíl 1.1: Využití přínosů digitalizace pro občany, podniky
a vlády (čl. 2(1)(a)(ii))
2.1.1.1 Intervence fondů
(čl. 17 odst. 3 písm. d) body i), iii), iv), v), vi) Obecného nařízení)
Související druhy činností (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod i))
Plánované intervence specifického cíle 1.1 jsou v souladu s doporučeními EK formulovanými
ve Zprávě o ČR 2019. EK v této Zprávě zdůrazňuje potřebu řešit v ČR v oblasti digitálních
technologií prioritní investiční potřeby týkající se využití přínosů digitalizace pro občany,
podniky a orgány veřejné správy s cílem rozšířit a urychlit elektronickou veřejnou správu,
včetně zavádění služeb elektronického zdravotnictví a infrastruktury celoevropských
interoperabilních elektronických služeb.
Realizace aktivit tohoto specifického cíle má rovněž přispět k vytvoření jednoduchých
a srozumitelných služeb pro občany, které budou občanům přístupné z jednoho místa za
využití jednoho portálu a jednotného přístupu k elektronické identitě. Smyslem je, aby
občané nemuseli při využívání různých veřejných služeb opakovaně poskytovat stejné
informace, čehož lze dosáhnout propojením datového fondu tak, aby byla dodržena zásada
„pouze jednou“, čili propojením jednotlivých složek veřejné správy a předáváním dat uvnitř
veřejné správy s vědomím občana. Intervence směřující na rozvoj digitalizace budou
v programovém období 2021–2027 řešeny ve dvou operačních programech –
v OP Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost („OP TAK“) a v IROP.
Mezi problémové oblasti, které byly v souvislosti s dalším rozvojem elektronizace veřejné
správy identifikovány na národní úrovni jako prioritní k podpoře z fondů EU a k jejichž řešení
přispějí intervence v IROP, patří zejména:
 nedostatečné zvyšování kvality, dostupnosti a transparentnosti veřejné správy;
 roztříštěnost veřejných dat, aplikací a hardware, nedostatečný počet center sdílených
služeb státu pro veřejnost;
 nedostatečný rozsah či obsah prostorových a dalších dat a služeb na těchto datech
založených, nedostatečná interoperabilita stávajících prostorových a dalších dat;
 nedostatečné využití existujících centralizovaných, sdílených a standardizovaných
řešení;
 nedostatečná automatizace zpracování digitálních dat (robotizace);
 nedostatečné využívání služeb eGovernmentu občany;
 nedostatečná integrace digitálních technologií, omezený počet domácností a podniků
využívajících ve vztahu k veřejné správě technologie založené na datech;
 nedostatečné zajištění kybernetické bezpečnosti veřejné správy;
 nárůst počtu a dopadů kybernetických útoků a jejich diverzifikace;
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
36
 nedostatečné zajištění schopnosti účinně reagovat na všechny současné i budoucí
hrozby v kybernetickém prostoru;
 slabá kybernetická bezpečnost informačních a komunikačních systémů v souladu se
standardy vyplývajícími ze zákona o kybernetické bezpečnosti a Směrnice NIS.
Očekávané přínosy podporovaných opatření k plnění tohoto specifického cíle:
 elektronizace vybraných služeb veřejné správy;
 zefektivnění veřejné správy a zajištění služeb pro občany (uživatele), proklientsky
orientovaný přístup;
 vytvoření propojeného datového fondu za pomoci kvalitně naplněných základních
registrů a elektronizace datových fondů jednotlivých agendových informačních
systémů, dobudování potřebné infrastruktury;
 integrace elektronických služeb veřejné správy a informací o veřejné správě na portál
gov.cz a služby Národního bodu pro identifikaci a autentizaci (NIA);
 zvýšená automatizace zpracování digitálních dat (robotizace);
 zvýšení úrovně interoperability a standardizace informačních systémů;
 centralizace a sdílení elektronických služeb veřejné správy;
 publikování dat veřejné správy jako OpenData;
 vytvoření bezpečného eGovernment cloud;
 zvýšení bezpečnosti a dostupnosti informačních a komunikačních systémů veřejné
správy zavedením technických opatření v souladu se zákonem o kybernetické
bezpečnosti a návaznými vyhláškami;
 zabezpečení možnosti rychlé detekce a eliminace potenciálních bezpečnostních
hrozeb.
Aktivity směřující k naplnění tohoto specifického cíle:
 Elektronizace vybraných služeb veřejné správy
o eEducation
o eCulture
o eHealth
o eInclusion
o eJustice
o eProcurement
o elektronizace agend stavebního práva, aj.
 Rozšíření propojeného datového fondu
o opatření k zajištění kvalitního naplnění základních registrů a elektronizaci
datových fondů jednotlivých agendových informačních systémů, dobudování
potřebné infrastruktury,
o pořizování nových datových sad prostorových a dalších dat, zvýšení
dostupnosti a kvality či rozsahu stávajících datových sad prostorových a
dalších dat a služeb na těchto datech založených.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
37
 Integrace elektronických služeb veřejné správy a informací o službách veřejné
správy na portál gov.cz
 Opatření vedoucí k intenzivnímu využívání existujících bezpečných systémů
elektronické identifikace
 Publikace dat veřejné správy jako OpenData
 Rozvoj neveřejné síťové infrastruktury veřejné správy a rozvoj backofficových
služeb prostřednictvím Centrálního místa služeb („CMS“) a rozvoj
backofficových služeb veřejné správy v CMS a přístupu k nim prostřednictvím
Komunikační infrastruktury veřejné správy a neveřejných sítí veřejné správy
 Vytvoření eGovernment cloud
 Kybernetická bezpečnost
o realizace technických bezpečnostních opatření podle § 5 odst. 3 zákona
o kybernetické bezpečnosti a mezinárodních standardů a norem v oblasti
bezpečnosti informací.
 Transakční portálová řešení s využitím zaručené elektronické identity
 Automatizace zpracování digitálních dat (robotizace)
 Centralizace, standardizace a sdílení elektronických služeb veřejné správy
Vazby na jiné programy
Komplementarita s OP TAK, který je zaměřen mj. na zavádění informačních technologií
v podnicích, a na rozvoj vysokorychlostních veřejných sítí. Komplementarita s OP Rybářství
zaměřeném mj. na informatizaci rybářství a vývoj akvaportálu.
Zásady pro výběr operací
ŘO IROP vybere specifická kritéria přijatelnosti relevantní pro aktivity v dané výzvě.
 Žadatel doloží souhlasné stanovisko hlavního architekta eGovernmentu.
Veřejná podpora
Ve všech aktivitách specifického cíle 1.1 budou podpořeny pouze projekty nezakládající
veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU30
.
Hlavní cílové skupiny (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod iii))
 občané
 cizinci
 podnikatelské subjekty
30 Smlouva o fungování Evropské unie ze dne 13. prosince 2007 – konsolidované znění (Úř. věst.
C 202, 7. 6. 2016, s. 47–360).
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
38
 instituce veřejné správy
 zaměstnanci ve veřejné správě
 nestátní neziskové organizace
Typy příjemců
 organizační složky státu
 příspěvkové organizace organizačních složek státu
 státní organizace
 kraje
 organizace zřizované nebo zakládané kraji
 obce
 organizace zřizované nebo zakládané obcemi
 státní podniky
Aktivity zajišťující rovnost, inkluzi a nediskriminaci (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod iiia))
Pro kontrolu přijatelnosti a formálních náležitostí projektů předložených do specifického cíle
1.1 bude aplikováno obecné kritérium přijatelnosti spočívající ve vyhodnocení, zda projekt
nemá negativní vliv na rovné příležitosti, na rovnost mužů a žen a zda neporušuje zákaz
diskriminace. Projekty, které by negativně ovlivňovaly tato témata, nebudou podpořeny.
Cílem projektů bude obecně lepší přístup osob k veřejným službám a k ochraně svých práv,
což pomůže i osobám znevýhodněným a zranitelným. Dbáno bude i na zajištění přístupu pro
osoby se zdravotním postižením v souladu s národními i mezinárodními standardy.
Specifická cílová území, včetně plánovaného použití územních nástrojů (čl. 17 odst. 3
písm. d) bod iv))
Aktivity podporované ve specifickém cíli 1.1 budou realizovány na území celé České
republiky, včetně hl. města Prahy. Některé aktivity jsou v souvislosti s informačními systémy
a informačními technologiemi s celoplošnou dostupností neoddělitelné z hlediska
geografické působnosti. Většina orgánů veřejné moci s celorepublikovou působností sídlí
v Praze, a tedy i investice do jejich systémů a technologií budou umístěny v Praze.
Ve specifickém cíli 1.1 bude využit integrovaný nástroj integrované územní investice („ITI“)
realizovaný prostřednictvím metropolitních území a aglomerací definovaných SRR21+ se
schválenou integrovanou strategií ITI, ve které budou popsána integrovaná řešení na
základě vybraných opatření vztahujících se k tomuto specifickému cíli.
Meziregionální a nadnárodní činnosti (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod v))
Ve specifickém cíli 1.1 se nepředpokládají žádné meziregionální či nadnárodní aktivity, ve
kterých by byli zapojeni příjemci z dalších členských států nebo států mimo EU.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
39
Plánované využití finančních nástrojů (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod vi))
Ve specifickém cíli 1.1 neexistuje dostatečný potenciál pro využití finančních nástrojů.
Plánované intervence, vyznačující se vysokým společenským užitkem, jsou takového
charakteru, že u nich nelze předpokládat vytváření dodatečných příjmů nebo úspor, které by
je činily vhodnými pro využití finančních nástrojů. Zachování nenávratné formy podpory ve
formě dotace se proto jeví jako nejvhodnější.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
40
2.1.1.2 Ukazatele
(čl. 17 odst. 3 písm. d) bod ii) Obecného nařízení)
Tabulka 2 SC 1.1: Ukazatele výstupů
Priorita
Specifický
cíl
Fond Kategorie regionů ID Ukazatel
Jednotka
měření
Milník (2024) Cíl (2029)
1 1.1 EFRR
VRR
30500 Počet pořízených informačních systémů
informační
systémy
PR
MRR
Tabulka 3 SC 1.1: Ukazatele výsledků
Priorita
Specifický
cíl
Fond
Kategorie
regionů
ID Ukazatel
Jednotka
měření
Základní
nebo
referenční
hodnota
Referenční
rok
Cíl
(2029)
Zdroj
údajů
Poznámky
1 1.1 EFRR
VRR
RCR 11
Uživatelé
nových
veřejných
digitálních
služeb produktů
a procesů
uživatelé
2021 Ž/P
PR 2021 Ž/P
MRR 2021 Ž/P
VRR
30515
Nová
funkcionalita
informačního
systému
funkcionality
2021 Ž/P
PR 2021 Ž/P
MRR 2021 Ž/P
VRR
30400
Nové nebo
modernizované
prvky k zajištění
standardů
kybernetické
bezpečnosti
prvky
2021 Ž/P
PR 2021 Ž/P
MRR 2021 Ž/P
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
41
2.1.1.3 Orientační rozdělení programových zdrojů (EU) podle typu intervence
(čl. 17 odst. 3 písm. c) Obecného nařízení)
Tabulka 4 SC 1.1: Dimenze 1 – oblast intervence
Číslo priority Fond Kategorie regionů Kód Částka (v EUR)
1 EFRR
Více rozvinuté 11
Přechodové 11
Méně rozvinuté 11
Více rozvinuté 13
Přechodové 13
Méně rozvinuté 13
Tabulka 5 SC 1.1: Dimenze 2 – forma financování
Číslo priority Fond Kategorie regionů Kód Částka (v EUR)
1 EFRR
Více rozvinuté 01
Přechodové 01
Méně rozvinuté 01
Tabulka 6 SC 1.1: Dimenze 3 – mechanismus územního plnění a územní zaměření
Číslo priority Fond Kategorie regionů Kód Částka (v EUR)
1 EFRR
Více rozvinuté 13
Přechodové 13
Méně rozvinuté 13
Více rozvinuté 42
Přechodové 47
Méně rozvinuté 47
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
42
2.2 Priorita 2 – Rozvoj městské mobility, revitalizace měst a obcí,
ochrana obyvatelstva
2.2.1 Specifický cíl 2.1: Podpora udržitelné multimodální městské mobility
(čl. 2(1)(b)(viii))
2.2.1.1 Intervence fondů
(čl. 17 odst. 3 písm. d) body i), iii), iv), v), vi) Obecného nařízení)
Související druhy činností (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod i))
Plánované intervence specifického cíle 2.1 jsou v souladu s doporučeními EK formulovanými
ve Zprávě o ČR 2019, která zdůrazňuje směrování podpory do oblasti inteligentních,
propojenějších a čistějších systémů dopravy odolných vůči změně klimatu, do oblasti
udržitelných a účinných městských dopravních systémů s cílem umožnit přechod na čistější
kolektivní služby veřejné dopravy a aktivní mobilitu, včetně infrastruktury pro alternativní
paliva ve městech, do oblasti regionální a místní mobility řešící negativní externality
z dopravy, například podporou multimodality, s cílem učinit celé odvětví šetrnější k životnímu
prostředí, bezpečnější a nákladově efektivnější. Intervence směřující na městskou mobilitu
budou v programovém období 2021–2027 řešeny ve dvou operačních programech –
v OP Doprava („OPD“) a v IROP.
Sektor dopravy se výraznou měrou podílí na znečistění ovzduší, které negativně ovlivňuje
zdraví obyvatelstva. Nejvíce zasaženou oblastí jsou velká města a aglomerace s vysokou
hustotou osídlení, vysokou dopravní náročností a hustou silniční sítí.
Kapacita dopravní infrastruktury pro městskou hromadnou dopravu a příměstskou dopravu je
v mnoha případech vyčerpána, jednotlivé druhy dopravy jsou stále nedostatečně vzájemně
provázány. Nedostatečně a nerovnoměrně rozvinuté jsou také integrované dopravní
systémy, včetně vozového parku a tarifní provázanosti celého systému. Zaostává rozvoj
a provázanost inteligentních dopravních systémů („ITS“) a kooperativních systémů ITS („CITS“)
v silničním provozu ve městech a aglomeracích, využití potenciálu moderních
informačních a řídicích technologií, včetně prostorových dat a služeb na nich založených a
potenciálu rozvoje autonomní mobility, či využití alternativních energií v dopravě včetně
možného zapojení dopravy do sítí smartgrids. Moderní dopravní prostředky jsou vedle
modernizace dopravní infrastruktury významným faktorem atraktivity
a konkurenceschopnosti veřejné dopravy a jednou z možností řešení kapacitních problémů
veřejné dopravy zejména v hustě osídlených oblastech.
Vysoký potenciál nemotorové, zejména cyklistické dopravy je v některých městech využit jen
velmi málo. Infrastruktura pro cyklistickou dopravu dosud nemá síťový charakter a nesplňuje
požadavky na bezpečnou dopravu. Cyklostezky jsou často vedeny kolizními místy, ve
kterých není cyklistický provoz dostatečně a bezpečně oddělen od automobilového provozu.
Oblastí, které je rovněž potřeba věnovat pozornost, je bezpečnost dopravy a její
bezbariérovost včetně specifických potřeb mobility zranitelných účastníků silničního provozu.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
43
Očekávané přínosy podporovaných opatření k plnění tohoto specifického cíle:
 zavést inteligentní, propojenější a čistější systémy dopravy odolné vůči změně
klimatu;
 přispět ke snížení emisí skleníkových plynů v souladu s mezinárodními závazky
České republiky a snížení emisí znečišťujících látek zejména v městských oblastech;
 zatraktivnit veřejnou hromadnou osobní dopravu jejím zrychlením a začleněním do
moderní multimodální dopravy (návaznosti na záchytná parkoviště, integrované
dopravní systémy, železnici apod.), posílit kapacitu sítě městské hromadné dopravy
preferencí před individuální automobilovou dopravou a zefektivněním přestupních
vazeb, rozvojem efektivního a integrovaného systému dojíždění za prací zvyšovat
pracovní mobilitu obyvatelstva;
 posílit přepravní výkony veřejné dopravy, snížit zátěže plynoucí z individuální
automobilové dopravy, rozvinout vozový park městských autobusů s alternativním
pohonem, zajistit potřeby specifických skupin obyvatel v dopravě, zajistit bezpečnost
a bezbariérovost dopravy, zajistit dopravní dostupnost práce, služeb a vzdělání,
využít potenciál nemotorové dopravy k mobilitě pracovních sil;
 zvýšit podíl energeticky efektivní veřejné hromadné dopravy, zlepšit kvalitu ovzduší
v oblastech, kde dlouhodobě dochází k překračování imisních limitů, snížit hlukovou
zátěž obyvatelstva a zvýšit plynulost veřejné dopravy;
 rozvíjet ITS, C-ITS a systémy založené na prostorových datech, které zlepšují
přístupnost k veřejné osobní dopravě, zvyšují informovanost o aktuální dopravní
situaci, zvyšují bezpečnost dopravy, zlepšují řízení dopravního provozu a jsou
nástrojem optimalizace využití kapacity dopravní infrastruktury;
 zvýšit atraktivitu veřejné dopravy pro cestující zavedením moderních technologií
a moderních dopravních prostředků;
 vytvářet podmínky pro aktivní mobilitu, pěší a cyklisty, zejména v případě městské
mobility a mobility na kratší vzdálenosti ve všech kategoriích obcí, motivovat
veřejnost k přestupu z individuální automobilové dopravy na dopravu cyklistickou,
případně pěší.
Aktivity směřující k naplnění tohoto specifického cíle:
 Nízkoemisní a bezemisní vozidla pro veřejnou dopravu
o nákup silničních bezemisních vozidel k poskytování veřejných služeb
v přepravě cestujících, využívajících alternativní energie elektřiny nebo
vodíku;
o nákup bezemisních drážních vozidel k poskytování veřejných služeb
v přepravě cestujících v městské hromadné dopravě (tramvají nebo
trolejbusů);
o nákup silničních nízkoemisních vozidel k poskytování veřejných služeb
v přepravě cestujících, využívajících alternativní palivo biometan.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
44
 Plnicí a dobíjecí stanice pro veřejnou dopravu
o výstavba dobíjecích stanic nebo vodíkových plnicích stanic pro silniční
a drážní (tramvaje a trolejbusy) bezemisní vozidla poskytující veřejné služby
v přepravě cestujících;
o výstavba plnicích stanic pro silniční nízkoemisní vozidla poskytující veřejné
služby v přepravě cestujících a využívající alternativní palivo biometan.
 Telematika pro veřejnou dopravu
o zavedení nebo modernizace monitorovacích, řídicích, preferenčních
a kooperativních systémů pro veřejnou dopravu;
o zavedení nebo modernizace informačních systémů pro cestující ve veřejné
dopravě;
o zavedení nebo modernizace odbavovacích a platebních systémů ve veřejné
dopravě;
o zavedení systémů pro autonomní mobilitu ve veřejné dopravě;
o zavedení systémů pro služby inteligentní mobility založené na veřejné
dopravě.
 Multimodální osobní doprava ve městech a obcích
o výstavba a modernizace přestupních terminálů pro veřejnou dopravu;
o výstavba a modernizace parkovacích systémů zajišťujících přestup na
veřejnou dopravu (P+R, K+R, B+R);
o realizace preferenčních opatření a zvyšování kapacity veřejné dopravy
stavebními úpravami silnic a místních komunikací.
 Bezpečnost v dopravě (s primární vazbou na pěší dopravu)
o výstavba, modernizace a rekonstrukce komunikací pro pěší v trase nebo
v křížení pozemní komunikace s vysokou intenzitou dopravy;
o zvyšování bezpečnosti pěší a automobilové dopravy stavebními úpravami
v nehodových lokalitách;
o zvyšování bezpečnosti pěší a automobilové dopravy rekonstrukcí mostů
v trase místní komunikace s vysokou intenzitou dopravy.
 Infrastruktura pro cyklistickou dopravu
o výstavba, modernizace a rekonstrukce vyhrazených komunikací pro cyklisty
sloužících k dopravě do zaměstnání, škol a za službami, včetně doprovodné
infrastruktury;
o výstavba, modernizace a rekonstrukce vyhrazených komunikací pro cyklisty
na hlavních trasách cyklistické dopravy v České republice, včetně doprovodné
infrastruktury;
o realizace doprovodné cyklistické infrastruktury při vyhrazených komunikacích
pro cyklisty s vysokou intenzitou dopravy.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
45
Vazby na jiné programy
Komplementarita s OPD, kdy v oblasti čisté mobility bude v IROP podporován nákup vozidel
veřejné dopravy na alternativní paliva a neveřejná infrastruktura pro alternativní paliva pro
potřeby veřejné dopravy, zatímco v OPD bude podporována infrastruktura drážní elektrické
dopravy ve městech a veřejná infrastruktura pro alternativní paliva na silniční síti.
V oblasti inteligentních dopravních systémů bude v IROP podporováno celé spektrum
telematiky pro veřejnou dopravu, zatímco v OPD budou podporovány ITS pro řízení
silničního provozu včetně informování řidičů a dalších účastníků.
V oblasti multimodality budou předmětem podpory v IROP přestupní terminály, parkovací
systémy a opatření zvyšující kapacitu veřejné dopravy na silniční síti, ale v OPD to bude
podpora železniční infrastruktury.
Oblast nemotorové dopravy nebude v OPD podporována.
Zásady pro výběr operací
ŘO IROP vybere specifická kritéria přijatelnosti relevantní pro aktivity v dané výzvě.
 K projektu realizovanému v obci s více než 40 tis. obyvateli žadatel dokládá soulad
s Plánem udržitelné městské mobility.
 K projektu realizovanému v obci s méně než 40 tis. obyvateli žadatel dokládá Kartu
souladu projektu s principy udržitelné mobility.
Veřejná podpora
Ve specifickém cíli 2.1 bude pro zajištění souladu projektů s pravidly veřejné podpory
uplatněno Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1370/2007 o veřejných službách
v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69
a č. 1107/70 (pro aktivitu nízkoemisní a bezemisní vozidla pro veřejnou dopravu), Nařízení
Komise (EU) č. 651/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité
kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, ve znění nařízení Komise (EU)
č. 2017/1084 ze dne 14. června 2017, a případných navazujících předpisů (pro aktivity
multimodální osobní doprava ve městech a obcích, plnicí a dobíjecí stanice pro veřejnou
dopravu). V některých aktivitách budou podpořeny pouze projekty nezakládající veřejnou
podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU (telematika pro veřejnou dopravu, bezpečnost
v dopravě – s primární vazbou na pěší dopravu, infrastruktura pro cyklistickou dopravu).
Hlavní cílové skupiny (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod iii))
 obyvatelé měst a obcí
 návštěvníci
 dojíždějící za prací a službami
 uživatelé veřejné dopravy
 podnikatelské subjekty
 instituce veřejné správy
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
46
 nestátní neziskové organizace
Typy příjemců
 kraje
 obce
 dobrovolné svazky obcí
 organizace zřizované nebo zakládané kraji
 organizace zřizované nebo zakládané obcemi
 organizace zřizované nebo zakládané dobrovolnými svazky obcí
 provozovatelé dráhy nebo drážní dopravy podle zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách,
ve znění pozdějších předpisů
 Ministerstvo dopravy ČR
 dopravci na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících
Aktivity zajišťující rovnost, inkluzi a nediskriminaci (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod iiia))
Pro kontrolu přijatelnosti a formálních náležitostí projektů předložených do specifického cíle
2.1 bude aplikováno obecné kritérium přijatelnosti spočívající ve vyhodnocení, zda projekt
nemá negativní vliv na rovné příležitosti, na rovnost mužů a žen a zda neporušuje zákaz
diskriminace. Projekty, které by negativně ovlivňovaly tato témata, nebudou podpořeny.
Cílem projektů bude obecně lepší přístup osob k veřejné dopravě a podpora jejich mobility,
což pomůže i mobilitě osob znevýhodněných a zranitelných a podpoří jejich sociální
začleňování. Dbáno bude i na zajištění mobility pro osoby se zdravotním postižením
v souladu s národními i mezinárodními standardy.
Specifická cílová území, včetně plánovaného použití územních nástrojů (čl. 17 odst. 3
písm. d) bod iv))
Aktivity podporované ve specifickém cíli 2.1 budou realizovány na území celé České
republiky, včetně hl. města Prahy. Na území hl. m. Prahy budou realizovány pouze aktivity
nízkoemisní a bezemisní vozidla pro veřejnou dopravu a plnicí a dobíjecí stanice pro
veřejnou dopravu.
Ve specifickém cíli 2.1 bude využit integrovaný nástroj ITI realizovaný prostřednictvím
metropolitních území a aglomerací definovaných SRR21+ se schválenou integrovanou
strategií ITI, ve které budou popsána integrovaná řešení na základě vybraných opatření
vztahujících se k tomuto specifickému cíli.
Meziregionální a nadnárodní činnosti (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod v))
Ve specifickém cíli 2.1 se nepředpokládají žádné meziregionální či nadnárodní aktivity, ve
kterých by byli zapojeni příjemci z dalších členských států nebo států mimo EU.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
47
Plánované využití finančních nástrojů (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod vi))
Ve specifickém cíli 2.1 neexistuje dostatečný potenciál pro využití finančních nástrojů.
Plánované intervence, vyznačující se vysokým společenským užitkem, jsou takového
charakteru, že u nich nelze předpokládat vytváření dodatečných příjmů nebo úspor, které by
je činily vhodnými pro využití finančních nástrojů. Zachování nenávratné formy podpory ve
formě dotace se proto jeví jako nejvhodnější.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
48
2.2.1.2 Ukazatele
(čl. 17 odst. 3 písm. d) bod ii) Obecného nařízení)
Tabulka 2 SC 2.1: Ukazatele výstupů
Priorita
Specifický
cíl
Fond
Kategorie
regionů
ID Ukazatel
Jednotka
měření
Milník (2024) Cíl (2029)
2 2.1 EFRR
PR
RCO 60
Města, která mají nové nebo modernizované
digitalizované městské dopravní systémy
obce
MRR
VRR
RCO 57
(Nová) Kapacita kolejových vozidel pro veřejnou
dopravu šetrná k životnímu prostředí
cestujícíPR
MRR
PR
RCO 58 Podporovaná specializovaná cyklistická infrastruktura km
MRR
VRR
RCO 59
Dobíjecí infrastruktura pro vozidla s alternativním
pohonem
stanicePR
MRR
PR specifický
programový
indikátor
Počet nových či zrekonstruovaných přestupních uzlů
hromadné dopravy
uzly HD
MRR
Tabulka 3 SC 2.1: Ukazatele výsledků
Priorita
Specifický
cíl
Fond
Kategorie
regionů
ID Ukazatel
Jednotka
měření
Základní
nebo
referenční
hodnota
Referenční
rok
Cíl
(2029)
Zdroj
údajů
Poznámky
2 2.1 EFRR
VRR
RCR 29
Odhadované
množství emisí
skleníkových plynů
Tuny ekvivalentu
CO2/rok
PR
MRR
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
49
VRR
RCR 62
Počet uživatelů
nové nebo stávající
veřejné dopravy
pasažéři/cestující
2021 Ž/P
PR 2021 Ž/P
MRR 2021 Ž/P
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
50
2.2.1.3 Orientační rozdělení programových zdrojů (EU) podle typu intervence
(čl. 17 odst. 3 písm. c) Obecného nařízení)
Tabulka 4 SC 2.1: Dimenze 1 – oblast intervence
Číslo priority Fond Kategorie regionů Kód Částka (v EUR)
2 EFRR
Přechodové 73
Méně rozvinuté 73
Více rozvinuté 74
Přechodové 74
Méně rozvinuté 74
Přechodové 75
Méně rozvinuté 75
Přechodové 76
Méně rozvinuté 76
Více rozvinuté 77
Přechodové 77
Méně rozvinuté 77
Tabulka 5 SC 2.1: Dimenze 2 – forma financování
Číslo priority Fond Kategorie regionů Kód Částka (v EUR)
2 EFRR
Více rozvinuté 01
Přechodové 01
Méně rozvinuté 01
Tabulka 6 SC 2.1: Dimenze 3 – mechanismus územního plnění a územní zaměření
Číslo priority Fond Kategorie regionů Kód Částka (v EUR)
2 EFRR
Více rozvinuté 13
Přechodové 13
Méně rozvinuté 13
Více rozvinuté 42
Více rozvinuté 47
Přechodové 47
Méně rozvinuté 47
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
51
2.2.2 Specifický cíl 2.2: Posílení ochrany přírody, biologické rozmanitosti,
zelené infrastruktury v městském prostředí a snížení znečištění
(čl. 2(1)(b)(vii))
2.2.2.1 Intervence fondů
(čl. 17 odst. 3 písm. d) body i), iii), iv), v), vi) Obecného nařízení)
Související druhy činností (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod i))
Intervence ve specifickém cíli 2.2 jsou zaměřeny zejména na podporu tzv. zelené
infrastruktury měst a obcí, jako součásti staveb krajinářské architektury, ve smyslu
revitalizace veřejných prostranství, která je v souladu s doporučeními Evropské komise
formulovanými ve Zprávě o ČR 2019. Ta zdůrazňuje podporu zelené infrastruktury
v městském prostředí jako prioritní investiční potřebu za účelem zlepšení biologické
rozmanitosti a snížení znečištění v těchto územích a rovněž navrhuje investovat do
hospodaření s vodou v městských oblastech pro předcházení rizikům a zvýšení odolnosti
vůči katastrofám a zlepšení udržitelného hospodaření s vodou. Intervence směřující na
zelenou infrastrukturu budou v programovém období 2021–2027 řešeny ve dvou operačních
programech – v OP Životní prostředí („OPŽP“) a v IROP.
Mezi problémové oblasti, které je potřeba řešit a které byly v souvislosti s revitalizací měst
a obcí identifikovány na národní úrovni jako prioritní k podpoře z fondů EU v IROP pro
budování zelené infrastruktury ve městech a obcích, patří zejména:
 nevyhovující prostředí měst a absence kvalitních a funkčních prvků zelené
infrastruktury jako součástí staveb krajinářské architektury ve veřejném prostranství
měst a obcí;
 vysoký podíl ploch se zpevněným, nepropustným povrchem bez souvisejícího
hospodaření a nakládaní s dešťovou vodou;
 vzájemná funkční neprovázanost existujících prvků vegetace v sídlech a zhoršující se
podmínky pro přírodní složku ve veřejných prostranstvích jako důsledek předchozího
nekoncepčního rozvoje a nedostatečné údržby sídelní zeleně a veřejných
prostranství;
 nevyužívané prostory a plochy v urbanizovaném území vhodné k vytvoření kvalitního
veřejného prostranství se záměrným a funkčním systémem zelené infrastruktury;
 neuspokojivý volnočasový potenciál veřejných prostranství zejména ve větších
městech;
 znečištění ovzduší nebezpečné pro zdraví lidí;
 nedostatek vody a špatné hospodaření se srážkovou vodou (rychlý odtok,
znečištění).
Očekávané přínosy podporovaných opatření k plnění tohoto specifického cíle:
 plošný i kvalitativní rozvoj zelené infrastruktury ve stavbách krajinářské architektury
pro dlouhodobý udržitelný rozvoj měst a obcí;
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
52
 snížení znečištění ovzduší a vody;
 snížení dopadů tepelných ostrovů ve městech a obcích;
 zvýšení efektivity hospodaření se srážkovou vodou v městských oblastech, podpora
opatření k zasakování a zadržování vody ve městech a obcích;
 přizpůsobování se změně klimatu ve městech a obcích;
 zlepšení kvality života a zvýšení volnočasového potenciálu v sídelním veřejném
prostoru ve městech a obcích za pomoci zkvalitňování veřejných prostranství
investicemi do stávajících veřejných prostranství a do nevyužívaných ploch pro jejich
nové (opětovné) využití.
Aktivita směřující k naplnění tohoto specifického cíle:
 Revitalizace veřejných prostranství – staveb krajinářské architektury
s budováním zelené infrastruktury měst a obcí (např. parky, náměstí, městské
třídy a uliční prostory, na sídlištích), včetně modernizace technické infrastruktury
v řešených veřejných prostranstvích
o realizace zelené infrastruktury a souvisejících opatření nezbytných pro její
rozvoj a pro zlepšení kvality veřejných prostranství (např. povrchy a podloží
veřejných prostranství umožňující lepší zasakování srážkové vody, retenční
a akumulační nádrže, prokořeňovací buňky stromů, výsadba vegetace,
průlehy, vodní prvky, vodní plochy, městský mobiliář, herní prvky, dětská
a workoutová hřiště, veřejné osvětlení, veřejné toalety);
o revitalizace nevyužívaných ploch, kde budou budována veřejná prostranství
a zelená infrastruktura.
Vazby na jiné programy
Komplementarita s OPŽP, kdy IROP bude podporovat komplexní projekty revitalizace
veřejných prostranství včetně infrastruktury, mobiliáře, zeleně a hospodaření s vodou,
a OPŽP bude podporovat projekty, kde investice do infrastruktury, mobiliáře apod. tvoří
maximálně 30 % celkových způsobilých výdajů. Další vymezení je uvedeno v části Zásady
pro výběr operací.
Zásady pro výběr operací
ŘO IROP vybere specifická kritéria přijatelnosti relevantní pro aktivity v dané výzvě.
 Pro výdaje na vegetaci, na vodní toky a plochy, podzemní retenční nádrže
a propustnou dlažbu bude stanoven limit max. 30 % celkových způsobilých výdajů
projektu. Tento limit nebude uplatněn v případě realizace aktivit v tzv. uzavřených,
veřejně přístupných, areálech.
 Nebudou podporovány projekty řešící izolovaně pouze vegetaci, vodní toky a vodní
plochy.
 Podpora z IROP nebude směřována do environmentálních opatření ve smyslu péče
o přírodu a krajinu ve zvláště chráněném území, v lokalitě soustavy Natura 2000,
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
53
v přírodních parcích, v lokalitě územního systému ekologické stability a pro významné
krajinné prvky.
Veřejná podpora
V případě obecné infrastruktury, tj. infrastruktury nediskriminačně přístupné a otevřené
široké veřejnosti bez poplatků za vstup a za její využívání, bude podpora v rámci
specifického cíle 2.2 poskytována mimo režim veřejné podpory.
Hlavní cílové skupiny (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod iii))
 obyvatelé měst a obcí
 návštěvníci měst a obcí
Typy příjemců
 obce
 organizace zřizované nebo zakládané obcemi
 kraje
 organizace zřizované nebo zakládané kraji
 církve
 církevní organizace
 organizační složky státu
 příspěvkové organizace organizačních složek státu
 veřejné a státní vysoké školy
 státní podniky
 státní organizace
 veřejné výzkumné instituce
Aktivity zajišťující rovnost, inkluzi a nediskriminaci (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod iiia))
Pro kontrolu přijatelnosti a formálních náležitostí projektů předložených do specifického cíle
2.2 bude aplikováno obecné kritérium přijatelnosti spočívající ve vyhodnocení, zda projekt
nemá negativní vliv na rovné příležitosti, na rovnost mužů a žen a zda neporušuje zákaz
diskriminace. Projekty, které by negativně ovlivňovaly tato témata, nebudou podpořeny.
Cílem projektů bude obecně ochrana přírody, krajiny a životního prostředí, což podporuje
i ochranu práv a zájmů osob žijících v ČR v oblasti ochrany životního prostředí, zdraví apod.,
a to včetně osob znevýhodněných a zranitelných.
Specifická cílová území, včetně plánovaného použití územních nástrojů (čl. 17 odst. 3
písm. d) bod iv))
Aktivity podporované ve specifickém cíli 2.2 budou realizovány na území celé České
republiky, včetně hl. města Prahy.
Ve specifickém cíli 2.2 bude využit integrovaný nástroj ITI realizovaný prostřednictvím
metropolitních území a aglomerací definovaných SRR21+ se schválenou integrovanou
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
54
strategií ITI, ve které budou popsána integrovaná řešení na základě vybraných opatření
vztahujících se k tomuto specifickému cíli.
Meziregionální a nadnárodní činnosti (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod v))
Ve specifickém cíli 2.2 se nepředpokládají žádné meziregionální či nadnárodní aktivity, ve
kterých by byli zapojeni příjemci z dalších členských států nebo států mimo EU.
Plánované využití finančních nástrojů (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod vi))
Ve specifickém cíli 2.2 neexistuje dostatečný potenciál pro využití finančních nástrojů.
Plánované intervence, vyznačující se vysokým společenským užitkem, jsou takového
charakteru, že u nich nelze předpokládat vytváření dodatečných příjmů nebo úspor, které by
je činily vhodnými pro využití finančních nástrojů. Zavedení nenávratné formy podpory ve
formě dotace se proto jeví jako nejvhodnější.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
55
2.2.2.2 Ukazatele
(čl. 17 odst. 3 písm. d) bod ii) Obecného nařízení)
Tabulka 2 SC 2.2: Ukazatele výstupů
Priorita
Specifický
cíl
Fond
Kategorie
regionů
ID Ukazatel
Jednotka
měření
Milník (2024) Cíl (2029)
2 2.2 EFRR
VRR
RCO 36
Podpořená zelená infrastruktura v městských
oblastech
XPR
MRR
Tabulka 3 SC 2.2: Ukazatele výsledků
Priorita
Specifický
cíl
Fond
Kategorie
regionů
ID Ukazatel
Jednotka
měření
Základní
nebo
referenční
hodnota
Referenční
rok
Cíl (2029)
Zdroj
údajů
Poznámky
2 2.2 EFRR
VRR
RCR 95
Počet obyvatel,
kteří mají přístup
k nové nebo
zlepšené zelené
infrastruktuře
v městských
oblastech
osoby
Ž/P
PR Ž/P
MRR Ž/P
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
56
2.2.2.3 Orientační rozdělení programových zdrojů (EU) podle typu intervence
(čl. 17 odst. 3 písm. c) Obecného nařízení)
Tabulka 4 SC 2.2: Dimenze 1 – oblast intervence
Číslo priority Fond Kategorie regionů Kód Částka (v EUR)
2 EFRR
Více rozvinuté 50
Přechodové 50
Méně rozvinuté 50
Tabulka 5 SC 2.2: Dimenze 2 – forma financování
Číslo priority Fond Kategorie regionů Kód Částka (v EUR)
2 EFRR
Více rozvinuté 01
Přechodové 01
Méně rozvinuté 01
Tabulka 6 SC 2.2: Dimenze 3 – mechanismus územního plnění a územní zaměření
Číslo priority Fond Kategorie regionů Kód Částka (v EUR)
2 EFRR
Více rozvinuté 13
Přechodové 13
Méně rozvinuté 13
Více rozvinuté 42
Více rozvinuté 47
Přechodové 47
Méně rozvinuté 47
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
57
2.2.3 Specifický cíl 2.3: Podpora přizpůsobení se změnám klimatu, prevence
rizik a odolnosti vůči katastrofám (čl. 2(1)(b)(iv))
2.2.3.1 Intervence fondů
(čl. 17 odst. 3 písm. d) body i), iii), iv), v), vi) Obecného nařízení)
Související druhy činností (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod i))
Jak uvádí Zpráva o ČR 2019, v oblasti přizpůsobování se změně klimatu a prevence rizik
chybí v ČR patřičná opatření, pokud jde o vhodnou prevenci, připravenost a odolnost vůči
katastrofám. Jedná se o opatření k celkovému posílení systému ochrany obyvatelstva ČR
vytvořením podmínek pro zajištění adekvátní reakce základních složek integrovaného
záchranného systému („ZS IZS“) na mimořádné události a nové hrozby. Intervence cílené na
opatření v souvislosti se změnami klimatu a na prevenci rizik a odolnosti vůči katastrofám
budou v programovém období 2021–2027 řešeny ve dvou operačních programech – v OPŽP
a v IROP.
Kromě častějšího výskytu extrémních jevů v souvislosti s probíhajícími klimatickými
změnami, které mají za následek vyšší četnost mimořádných událostí, se Česká republika
musí potýkat s rostoucí tendencí výskytu a rozsahu tzv. nových hrozeb. Nejedná se přitom
o hrozby, které by nebyly v rámci činnosti ZS IZS dosud identifikovány, ale které
v posledních letech nabývají na významu a vyžadují zvýšenou pozornost, mj. z důvodu jejich
nadnárodního rozměru. Jedná se o:
 terorismus vč. extremismu,
 hybridní hrozby,
 úniky nebezpečných látek,
 mimořádné události, včetně událostí v důsledku změn klimatu,
 negativní jevy spojené s problémy v sociálně vyloučených lokalitách,
 neřízenou migraci včetně bezpečnostních aspektů,
 kyberkriminalitu,
 kybernetické útoky,
 krizové stavy vzniklé v důsledku pandemií.
Mezi problémy související s prevencí rizik, zvýšením odolnosti a ochrany obyvatelstva, které
byly identifikovány na národní úrovni u ZS IZS jako prioritní k podpoře z fondů EU a které se
konkrétně týkají prevence a řešení mimořádných událostí v důsledku změn klimatu a nových
hrozeb, patří zejména:
 nedostatečné podmínky pro zajištění adekvátní reakce ZS IZS na mimořádné události
a nové hrozby;
 nedostatečná kvalitativní a kvantitativní úroveň vybavení ZS IZS novými
technologiemi, technickými prostředky pro řešení změn klimatu a nových hrozeb,
prostředky pro záchranné a likvidační práce, pro detekci a dekontaminaci
nebezpečných látek a pro evakuaci a nouzové přežití obyvatelstva;
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
58
 nedostatečná odolnost staveb, objektů a zařízení ZS IZS ve vazbě na hrozby spojené
se změnou klimatu a novými hrozbami;
 nedostatečný rozsah a kvalita výcvikové a vzdělávací kapacity ZS IZS zejména pro
zajištění adekvátní reakce na změny klimatu a nové hrozby;
 nedostatečná připravenost ZS IZS pro zajištění předávání a zpracování informací
v rámci ČR i v rámci mezinárodní spolupráce;
 nutnost rozvoje systému varování, vyrozumění a informování včetně předávání
tísňových informací obyvatelstvu i vzájemné komunikace mezi ZS IZS, potřebnost
obměny koncových prvků jednotného systému varování a vyrozumění v souvislosti
s rozvojem nových technologií;
 potřeba dalšího rozvoje, včetně modernizace ICT u ZS IZS, včetně operačních
středisek ZS IZS;
 nedostatečná připravenost obyvatelstva na zvládání změny klimatu a nových hrozeb;
 nízká připravenost ZS IZS na zvládání legální i nelegální migrace, v oblasti prevence
kriminality, zejména na prevenci negativních společenských jevů spojených s novými
hrozbami;
 nízká připravenost ZS IZS na boj proti kyberkriminalitě;
 nízká schopnost adekvátní reakce ZS IZS na zvyšující se riziko kybernetických útoků
na strategicky významné informační systémy a bezpečnostní struktury státu s jejich
následnou nefunkčností.
Očekávané přínosy podporovaných opatření k plnění tohoto specifického cíle:
Prostřednictvím SC 2.3 dojde k posílení systému ochrany obyvatelstva v ČR tím, že tento
systém bude schopen adekvátně reagovat na existující i nově poznané hrozby a změny
klimatu, a to jak na úrovni personální, tak na úrovni hmotného vybavení. Všechna opatření
budou směřovat ke zrychlení a zefektivnění pomoci, kterou veřejná správa a ZS IZS
obyvatelstvu poskytují. Realizace plánovaných opatření napomůže předcházení hrozeb,
zvládnutí nastalých hrozeb, minimalizaci rizik vyplývajících z těchto hrozeb a efektivnímu
řešení následků mimořádných událostí a krizových situací antropogenního i přírodního
původu.
 zvýšení efektivity prevence, řešení a odstraňování následků mimořádných událostí ze
strany veřejné správy a ZS IZS v souvislosti s hrozbami způsobenými změnou
klimatu a novými hrozbami;
o zvýšení připravenosti a kapacity (personální, technické a technologické)
veřejné správy a ZS IZS na prevenci a řešení nových hrozeb a změn klimatu;
o zrychlení a zefektivnění pomoci obyvatelstvu poskytované veřejnou správou
a ZS IZS v případě nových hrozeb a změn klimatu;
o zabezpečení, rozvoj a zvýšení kvality informačních a komunikačních
technologií ZS IZS zejména pro účely zvýšení schopnosti adekvátně reagovat
na nové hrozby a kybernetické útoky;
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
59
o zvýšení připravenosti a kapacity veřejné správy a ZS IZS na zajištění
dlouhodobé evakuace obyvatelstva s nouzovým přežitím;
 rozvoj jednotného systému varování a vyrozumění (vč. informování obyvatelstva) ve
vazbě na nové technologie;
 zvýšení připravenosti občanů v oblasti vyhodnocování informací a správného chování
v případě vzniku mimořádné události a ochrany obyvatelstva;
 efektivní příjem, přenos a výměna informací týkajících se rizikových poznatků
a řešení případných bezpečnostních incidentů na národní a mezinárodní úrovni;
 zvýšení připravenosti ZS IZS na boj proti terorismu a extremismu, kyberkriminalitě
a pro účely zvládání migrace;
 zvýšení vzdělávacích a výcvikových kapacit zejména v oblasti reakce na změny
klimatu a nové hrozby.
Aktivity směřující k naplnění tohoto specifického cíle:
 Pořízení materiálně-technického vybavení a vytvoření hmotných podmínek pro
ZS IZS
o opatření pro předcházení změnám klimatu a novým hrozbám, pro řešení
a odstraňování jejich následků a následků mimořádných událostí za účelem
zvýšení připravenosti ZS IZS;
o opatření pro zajištění dlouhodobé evakuace obyvatelstva s nouzovým přežitím
za účelem zvýšení připravenosti ZS IZS;
o opatření k zajištění kapacity nebo zodolnění staveb, objektů a zařízení ZS
IZS.
 Výstavba a modernizace výcvikových a vzdělávacích středisek a pořízení
technického a technologického vybavení
o opatření pro zajištění dostatečné připravenosti lidských zdrojů ZS IZS
a zvýšení rozsahu a kvality poskytovaného vzdělávání a výcviku, zejména
zaměřeného na reakci na nové hrozby, změny klimatu a ochranu
obyvatelstva;
o opatření v oblasti interakce s prostředím a vzdělávání obyvatelstva v oblasti
ochrany obyvatelstva a prevence mimořádných událostí s cílem zvýšení
rozsahu, kvality a efektivity výkonu těchto činností.
 Modernizace jednotného systému varování a vyrozumění
o opatření na modernizaci systému, včetně nových možností pro informování
obyvatelstva, a další rozvoj operačních středisek ZS IZS.
 Výstavba, modernizace a rozvoj strategicky významných ICT systémů ZS IZS
o opatření k modernizaci a rozšíření kapacit ICT systémů ZS IZS;
o opatření k eliminaci rizika kybernetických útoků, následné nefunkčnosti těchto
systémů a posílení bezpečnosti informační infrastruktury.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
60
Vazby na jiné programy – bude dopracováno
Komplementarita s OPŽP, kde bude podporováno zkvalitnění varovných, hlásných,
předpovědních a výstražných systémů na celostátní a lokální úrovni, digitální povodňové
plány; podpora povodňové operativy, zvyšování kapacit pro reakce obcí na povodně
technickými prostředky a zvyšování povědomí obyvatel o povodňovém riziku.
Zásady pro výběr operací
ŘO IROP vybere specifická kritéria přijatelnosti relevantní pro aktivity v dané výzvě.
 Projekt zdravotnické záchranné služby, případně kraje, je v souladu s Regionálním
akčním plánem.
Veřejná podpora
Ve všech aktivitách specifického cíle 2.3 budou podpořeny pouze projekty nezakládající
veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.
Hlavní cílové skupiny (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod iii))
 občané ČR
 osoby zdržující se přechodně na území ČR
 orgány krizového řízení obcí, krajů a organizačních složek státu
 základní složky IZS
Typy příjemců
 Ministerstvo vnitra – generální ředitelství HZS ČR
 hasičské záchranné sbory krajů
 Záchranný útvar HZS ČR
 Ministerstvo vnitra – Policejní prezidium ČR
 krajská ředitelství Policie ČR
 kraje
 zdravotnické záchranné služby
 organizační složky státu a jimi zřizované nebo zakládané organizace, které zajišťují
vzdělávání a výcvik složek IZS
Aktivity zajišťující rovnost, inkluzi a nediskriminaci (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod iiia))
Pro kontrolu přijatelnosti a formálních náležitostí projektů předložených do specifického cíle
2.3 bude aplikováno obecné kritérium přijatelnosti spočívající ve vyhodnocení, zda projekt
nemá negativní vliv na rovné příležitosti, na rovnost mužů a žen a zda neporušuje zákaz
diskriminace. Projekty, které by negativně ovlivňovaly tato témata, nebudou podpořeny.
Cílem projektů bude obecně lepší ochrana klimatu, prevence rizik a odolnosti vůči
katastrofám, což pomůže i osobám znevýhodněným a zranitelným. Dbáno bude i na ochranu
práv a podporu osob se zdravotním postižením v souladu s národními i mezinárodními
standardy.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
61
Specifická cílová území, včetně plánovaného použití územních nástrojů (čl. 17 odst. 3
písm. d) bod iv))
Aktivity podporované ve specifickém cíli 2.3 budou realizovány ve všech regionech České
republiky, včetně hl. města Prahy, protože některé aktivity realizované na území hl. m. Prahy
mají dopad na území celé republiky. Výše podpory z EFRR bude přepočtena na podíl
odpovídající počtu obyvatel z méně rozvinutých a přechodových regionů.
Ve specifickém cíli 2.3 nebude využit integrovaný nástroj ITI.
Meziregionální a nadnárodní činnosti (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod v))
Ve specifickém cíli 2.3 se nepředpokládají žádné meziregionální či nadnárodní aktivity, ve
kterých by byli zapojeni příjemci z dalších členských států nebo států mimo EU.
Plánované využití finančních nástrojů (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod vi))
Ve specifickém cíli 2.3 neexistuje dostatečný potenciál pro využití finančních nástrojů.
Plánované intervence, vyznačující se vysokým společenským užitkem, jsou takového
charakteru, že u nich nelze předpokládat vytváření dodatečných příjmů nebo úspor, které by
je činily vhodnými pro využití finančních nástrojů. Zachování nenávratné formy podpory ve
formě dotace se proto jeví jako nejvhodnější.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
62
2.2.3.2 Ukazatele
(čl. 17 odst. 3 písm. d) bod ii) Obecného nařízení)
Tabulka 2 SC 2.3: Ukazatele výstupů
Priorita
Specifický
cíl
Fond
Kategorie
regionů
ID Ukazatel
Jednotka
měření
Milník (2024) Cíl (2029)
2 2.3 EFRR
PR specifický
programový
indikátor
Nové či modernizované stanice sloužící složkám
IZS
Stanice
MRR
PR
RCO 24
Investice do modernizovaných systémů
monitorování, připravenosti, varování a reakce
v případě katastrofy
EUR
MRR
Tabulka 3 SC 2.3: Ukazatele výsledků
Priorita
Specifický
cíl
Fond
Kategorie
regionů
ID Ukazatel
Jednotka
měření
Základní
nebo
referenční
hodnota
Referenční
rok
Cíl (2029)
Zdroj
údajů
Poznámky
2 2.3 EFRR
PR
MRR
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
63
2.2.3.3 Orientační rozdělení programových zdrojů (EU) podle typu intervence
(čl. 17 odst. 3 písm. c) Obecného nařízení)
Tabulka 4 SC 2.3: Dimenze 1 – oblast intervence
Číslo priority Fond Kategorie regionů Kód Částka (v EUR)
2 EFRR
Přechodové 35
Méně rozvinuté 35
Přechodové 36
Méně rozvinuté 36
Přechodové 37
Méně rozvinuté 37
Přechodové 38
Méně rozvinuté 38
Tabulka 5 SC 2.3: Dimenze 2 – forma financování
Číslo priority Fond Kategorie regionů Kód Částka (v EUR)
2 EFRR
Přechodové 01
Méně rozvinuté 01
Tabulka 6 SC 2.3: Dimenze 3 – mechanismus územního plnění a územní zaměření
Číslo priority Fond Kategorie regionů Kód Částka (v EUR)
2 EFRR
Přechodové 47
Méně rozvinuté 47
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
64
2.3 Priorita 3 – Rozvoj dopravní infrastruktury
2.3.1 Specifický cíl 3.1: Rozvoj udržitelné, inteligentní a intermodální
celostátní, regionální a místní mobility, včetně zlepšeného přístupu
k TEN-T a přeshraniční mobilitě (čl. 2(1)(c)(iii))
2.3.1.1 Intervence fondů
(čl. 17 odst. 3 písm. d) body i), iii), iv), v), vi) Obecného nařízení)
Související druhy činností (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod i))
Efektivní dobudování páteřní dopravní infrastruktury a napojení jednotlivých regionů na
hlavní české i evropské trasy představuje nezbytnou podmínku udržitelného ekonomického
růstu ČR na základě zlepšení konkurenceschopnosti českého hospodářství včetně
odstranění bariér pro podnikání v krajích s nedostatečnou dopravní dostupností. Intervence
směřující na zlepšení dopravní infrastruktury ČR budou v programovém období 2021–2027
řešeny ve dvou operačních programech – v OPD a v IROP.
Intervence podporované ve specifickém cíli 3.1 IROP jsou zaměřené na zlepšení dopravní
infrastruktury v regionech, zlepšení dostupnosti center ekonomického rozvoje a propojení
hlavních dopravních os, přičemž podpora bude směřovat na výstavbu, rekonstrukci
a modernizaci silnic II. třídy na Prioritní regionální silniční síti. Technické parametry dopravní
sítě v regionech nevyhovují požadavkům na odpovídající napojení na páteřní infrastrukturu.
Na regionálních silnicích byla v roce 2017 ve špatném, velmi špatném nebo havarijním stavu
identifikována čtvrtina mostů. Problémy přináší také nevhodné trasování stávající silniční sítě
a úzká hrdla v této infrastruktuře. Nedostatečná, neprovázaná a nekvalitní infrastruktura
způsobuje zvýšenou zátěž životního prostředí emisemi látek znečišťujících ovzduší,
hlukovou zátěž především v zastavěných oblastech a v neposlední řadě ohrožuje
bezpečnost dopravy.
Všechny kraje ČR vykazují velké nedostatky v kvalitě dopravní infrastruktury, což limituje
hospodářský potenciál regionů a v důsledku i schopnost snižovat regionální nerovnosti
a zachovat dopravní obslužnost venkovských regionů. Jde o problém také s ohledem na
očekávaný nárůst požadavků obyvatel na mobilitu. Je proto důležité snižovat rozdíly v kvalitě
dopravní infrastruktury napříč regiony.
Cílem navrhovaných opatření je přispět k hospodářské, sociální a územní soudržnosti
prostřednictvím kvalitního napojení sekundárních a terciárních uzlů na páteřní sítě
s důrazem na transevropskou dopravní síť komunikacemi s vyhovujícími dopravně
technickými a kapacitními parametry. Plánované intervence jsou v souladu s doporučeními
EK formulovanými ve Zprávě o ČR 2019, která mj. poukazuje na nedostatečné investice do
silniční infrastruktury a zdůrazňuje potřebu řešit regionální rozdíly v přístupnosti k síti TEN-T.
Navrhované intervence současně mají potenciál přispět k dosažení cíle snížení emisí
skleníkových plynů podle Zelené dohody pro Evropu mimo jiné tím, že zlepší nákladní
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
65
dopravě dosažitelnost přestupu na železnici/kombinovanou dopravu a podpoří fungování
efektivního systému regionální veřejné dopravy, pro kterou silnice II. třídy tvoří páteř.
V budoucnosti se v podpoře silniční dopravy očekává vyšší provázanost intervencí do
dopravní infrastruktury s doplňujícími intervencemi, jako jsou inteligentní dopravní systémy,
jejichž význam bude stále narůstat. ITS, prostorová data a služby nad nimi založené mají
velmi často výrazné efekty v oblasti plynulosti silničního provozu či bezpečnosti, což jsou
další témata, na která bude kladen zvýšený důraz. Ve specifickém cíli 3.1 budou ITS
podporovány jako součást komplexních projektů regionální dopravní infrastruktury.
I v oblasti silniční dopravy je nezbytné předpokládat dopady změny klimatu a zahrnovat
opatření k zajištění provozu po extrémních projevech počasí. Kvalitní dopravní infrastruktura
je také nezbytným předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu, který může být v některých
regionech jedním z hlavních ekonomických faktorů udržitelného rozvoje.
Očekávané přínosy podporovaných opatření k plnění tohoto specifického cíle:
 odstranit regionální rozdíly v přístupnosti k transevropské dopravní síti;
 dosáhnout hospodářské, sociální a územní soudržnosti prostřednictvím kvalitního
napojení sekundárních a terciárních uzlů na páteřní sítě s důrazem na TEN-T
komunikacemi s vyhovujícími dopravně technickými a kapacitními parametry;
 zlepšit napojení hlavních průmyslových center na kapacitní infrastrukturu a přispět
také k rozvoji udržitelné mobility za účelem zvýšení konkurenceschopnosti
ekonomiky, snížení energetické spotřeby v dopravě (posílení multimodálního přístupu
v dopravě a zvýšení plynulosti provozu) a snížení emisí skleníkových a znečišťujících
látek v dopravě.
Aktivity směřující k naplnění tohoto specifického cíle:
 Silnice II. třídy na Prioritní regionální silniční síti
o výstavba obchvatů obcí a silničních přeložek na vybraných úsecích silnic II.
třídy, zlepšující přístupnost k TEN-T;
o rekonstrukce a modernizace silnic II. třídy na vybraných úsecích a jejich
uzlových bodech, zlepšující přístupnost k TEN-T;
o technické zhodnocení a výstavba mostů na vybraných úsecích silnic II. třídy,
zlepšující přístupnost k TEN-T.
Vazby na jiné programy
Komplementarita s OPD, kdy předmětem podpory v IROP budou investice do infrastruktury
silnic II. třídy zajišťujících napojení regionálních center na síť TEN-T, zatímco prostřednictvím
OPD budou podporovány investice do nadřazených dálnic na síti TEN-T a částečně také do
významných dálnic a silnic I. třídy napojujících se na síť TEN-T.
Zásady pro výběr operací
ŘO IROP vybere specifická kritéria přijatelnosti relevantní pro aktivity v dané výzvě.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
66
 Projekt je realizován na Prioritní regionální silniční síti.
 Projekt je v souladu s Regionálním akčním plánem.
Veřejná podpora
Ve specifickém cíli 3.1 budou podpořeny pouze projekty nezakládající veřejnou podporu ve
smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.
Hlavní cílové skupiny (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod iii))
 obyvatelé měst a obcí
 návštěvníci
 podnikatelské subjekty
Typy příjemců
 kraje
 organizace zřizované nebo zakládané kraji
Aktivity zajišťující rovnost, inkluzi a nediskriminaci (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod iiia))
Pro kontrolu přijatelnosti a formálních náležitostí projektů předložených do specifického cíle
3.1 bude aplikováno obecné kritérium přijatelnosti spočívající ve vyhodnocení, zda projekt
nemá negativní vliv na rovné příležitosti, na rovnost mužů a žen a zda neporušuje zákaz
diskriminace. Projekty, které by negativně ovlivňovaly tato témata, nebudou podpořeny.
Cílem projektů bude obecně podpora mobility osob, což pomůže i mobilitě osob
znevýhodněných a zranitelných a podpoří jejich sociální začleňování.
Specifická cílová území, včetně plánovaného použití územních nástrojů (čl. 17 odst. 3
písm. d) bod iv))
Aktivity podporované ve specifickém cíli 3.1 budou realizovány pouze na Prioritní regionální
silniční síti, která je definována vybranými kritérii s důrazem na napojení na síť TEN-T, ve
všech regionech České republiky kromě hl. města Prahy, tj. v méně rozvinutých
a přechodových regionech ČR. Prioritní regionální silniční síť je uvedena v Příloze č. x
v podrobnosti jednotlivých úseků komunikací.
Prioritní regionální silniční síť zahrnuje stávající silnice II. třídy, které splňují níže uvedená
kritéria:
1. Dopravně-hospodářský význam komunikace
a) komunikace slouží jako přímé napojení nebo část napojení (stejné nebo vyšší
kategorie) sekundárních (obce s rozšířenou působností nad 7 tis. obyvatel) nebo
terciárních (ostatní ORP a OPÚ) uzlů na síť TEN-T;
b) komunikace slouží jako přímé napojení nebo část napojení (stejné nebo vyšší
kategorie) Hospodářsky a sociálně ohroženého území (dle SRR21+) na síť TEN-T;
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
67
c) komunikace slouží jako přímé napojení nebo část napojení (stejné nebo vyšší
kategorie) průmyslové zóny nebo hospodářského centra (uzel s min. 1 000
pracovními místy) na síť TEN-T.
2. Stavebně-technický stav a šířkové uspořádání
a) komunikace se nachází v nevyhovujícím nebo havarijním stavu – klasifikace
4–5 dle TP87;
b) komunikace nemá požadované šířkové uspořádání odpovídající normě ČSN.
3. Intenzita dopravy, nehodovost a vliv na životní prostředí
a) na komunikaci leží alespoň jedna obec s počtem obyvatel alespoň 5 000 a současně
v zastavěné ploše obce dochází k překračování alespoň jednoho imisního limitu (na
základě dat za roky 2013–2017);
b) celková intenzita dopravy na komunikaci překračuje hodnotu 500 vozidel za den;
c) na komunikaci je nadprůměrná nehodovost oproti průměru v kraji.
Kritérium je splněno, pokud je splněno alespoň jedno dílčí kritérium označené písmenem.
Komunikace je do Prioritní regionální silniční sítě zařazena, pokud splňuje první a zároveň
druhé nebo třetí kritérium.
Projekt obchvatu, přeložky nebo nového úseku silnice II. třídy bude považován za
realizovaný na Prioritní regionální silniční síti, pokud bude vztažen k místně a funkčně
příslušnému úseku této sítě.
Ve specifickém cíli 3.1 nebude využit integrovaný nástroj ITI.
Meziregionální a nadnárodní činnosti (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod v))
Ve specifickém cíli 3.1 se nepředpokládají žádné meziregionální či nadnárodní aktivity, ve
kterých by byli zapojeni příjemci z dalších členských států nebo států mimo EU.
Plánované využití finančních nástrojů (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod vi))
Ve specifickém cíli 3.1 neexistuje dostatečný potenciál pro využití finančních nástrojů.
Plánované intervence, vyznačující se vysokým společenským užitkem, jsou takového
charakteru, že u nich nelze předpokládat vytváření dodatečných příjmů nebo úspor, které by
je činily vhodnými pro využití finančních nástrojů. Zachování nenávratné formy podpory ve
formě dotace se proto jeví jako nejvhodnější.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
68
2.3.1.2 Ukazatele
(čl. 17 odst. 3 písm. d) bod ii) Obecného nařízení)
Tabulka 2 SC 3.1: Ukazatele výstupů
Priorita
Specifický
cíl
Fond
Kategorie
regionů
ID Ukazatel
Jednotka
měření
Milník (2024) Cíl (2029)
3 3.1 EFRR
PR
RCO 44
Délka podporovaných nových silnic – mimo
TEN-TMRR
PR
RCO 46
Délka rekonstruovaných nebo modernizovaných
silnic – mimo TEN-TMRR
Tabulka 3 SC 3.1: Ukazatele výsledků
Priorita
Specifický
cíl
Fond
Kategorie
regionů
ID Ukazatel
Jednotka
měření
Základní
nebo
referenční
hodnota
Referenční
rok
Cíl (2029)
Zdroj
údajů
Poznámky
3 3.1 EFRR
PR
MRR
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
69
2.3.1.3 Orientační rozdělení programových zdrojů (EU) podle typu intervence
(čl. 17 odst. 3 písm. c) Obecného nařízení)
Tabulka 4 SC 3.1: Dimenze 1 – oblast intervence
Číslo priority Fond Kategorie regionů Kód Částka (v EUR)
3 EFRR
Přechodové 58
Méně rozvinuté 58
Přechodové 62
Méně rozvinuté 62
Tabulka 5 SC 3.1: Dimenze 2 – forma financování
Číslo priority Fond Kategorie regionů Kód Částka (v EUR)
3 EFRR
Přechodové 01
Méně rozvinuté 01
Tabulka 6 SC 3.1: Dimenze 3 – mechanismus územního plnění a územní zaměření
Číslo priority Fond Kategorie regionů Kód Částka (v EUR)
3 EFRR
Přechodové 47
Méně rozvinuté 47
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
70
2.4 Priorita 4 – Zlepšení kvality a dostupnosti sociálních
a zdravotních služeb, vzdělávací infrastruktury a rozvoj
kulturního dědictví
2.4.1 Specifický cíl 4.1: Zlepšení přístupu k inkluzivním a kvalitním službám
v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení pomocí
rozvoje infrastruktury (čl. 2(1)(d)(ii))
2.4.1.1 Intervence fondů
(čl. 17 odst. 3 písm. d) body i), iii), iv), v), vi) Obecného nařízení)
Související druhy činností (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod i))
Intervence podporované ve specifickém cíli 4.1 jsou v souladu s doporučeními Evropské
komise formulovanými ve Zprávě o ČR 2019, která v oblasti vzdělávání zdůrazňuje jako
prioritní investiční potřeby zvýšení počtu míst v zařízeních péče o děti mladší 3 let, posílení
rovného přístupu k vysoce kvalitnímu inkluzivnímu vzdělávání a odborné přípravě, řešení
nerovnosti v oblasti vzdělávání mezi školami a regiony, podporu osvojování dovedností žáků
a studentů, a podporu kapacit s cílem reagovat na potřeby trhu práce, zejména v oblasti
odborného vzdělávání a přípravy a vzdělávání dospělých. Bez odpovídající kvalitní
vzdělávací infrastruktury a kvalitního materiálně technického vybavení škol a školských
zařízení nelze takovéto priority realizovat. Intervence směřující do vzdělávací infrastruktury
budou v programovém období 2021–2027 řešeny ve dvou operačních programech –
v OP Jan Amos Komenský („OP JAK“) a v IROP.
Mezi problémové oblasti, které je potřeba řešit a které byly v souvislosti se vzděláváním
identifikovány na národní úrovni jako prioritní k podpoře z fondů EU a které se konkrétně
týkají vzdělávací infrastruktury plánované k podpoře v IROP, patří zejména:
 nedostatečné kapacity, dostupnost a stavebně technický stav mateřských škol („MŠ“)
v městských aglomeracích a jejich bezprostředním zázemí, případně v území
s vysokým kladným migračním saldem;
 nevyhovující kapacity a stavebně technický stav základních škol („ZŠ“), středních škol
(„SŠ“) a středních a vyšších odborných škol („SŠ/VOŠ“), který neodpovídá aktuálním
trendům a požadavkům na kvalitní vzdělávání ve vztahu k měnícím se nárokům
a požadavkům na vzdělávání;
 zvyšující se regionální a místní rozdíly v dostupnosti vzdělávání v důsledku
nerovnoměrného demografického vývoje, migračních trendů a dalších faktorů;
 přílišná decentralizace odborného vzdělávání v některých regionech, odborné
vzdělávání a jeho nesoulad s požadavky regionálních trhů práce;
 rozdílná připravenost absolventů na dlouhodobou uplatnitelnost na pracovním trhu;
 nedostatečná infrastruktura pro zájmové, neformální vzdělávání a celoživotní učení
neodpovídající aktuálním trendům a požadavkům ve vzdělávání;
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
71
 chybějící či nedostatečné zázemí škol pro rozvoj komunitních aktivit;
 nedostatečná kvalita a nízká míra zabezpečení vnitřní konektivity základních,
středních a vyšších odborných škol;
 nedostatečné zázemí pro kvalitní práci pedagogických i nepedagogických pracovníků
škol a školských zařízení.
Očekávané přínosy podporovaných opatření k plnění tohoto specifického cíle:
 navýšení kapacity a zvýšení kvality mateřských škol a umožnění dřívějšího návratu
rodičů zpět na trh práce;
 vyšší uplatnitelnost rodičů malých dětí na trhu práce díky fungování školních družin
a školních klubů;
 zvýšení uplatnitelnosti absolventů na trhu práce, jejich adaptabilita na potřeby trhu
práce prostřednictvím rozšíření a zkvalitnění infrastruktury škol, školských zařízení
a vzdělávacích institucí, zejména prostřednictvím investic do odborných učeben
s cílem posílit kvalitní vzdělávání;
 vytvoření zázemí pro komunitní aktivity ve vzdělávacích zařízeních vedoucí k sociální
inkluzi;
 zvýšení kapacity školských poradenských zařízení či rozšíření spektra jimi
nabízených služeb, např. v oblasti diagnostiky žáků.
Aktivity směřující k naplnění tohoto specifického cíle:
 Mateřské školy
o zajištění dostatečných kapacit v MŠ na území správního obvodu obce
s rozšířenou působností, kde byla na základě analýzy obsazenosti MŠ
a demografického vývoje identifikována nedostatečná kapacita MŠ;
o zvyšování kvality podmínek v MŠ pro poskytování vzdělávání, včetně
vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami s ohledem na zajištění
hygienických požadavků u MŠ, kde jsou nedostatky identifikovány krajskou
hygienickou stanicí (např. formou změny vnitřního uspořádání výukových
prostor v MŠ, aby mohlo dojít k postupnému snižování počtu dětí ve třídě
a tím ke zvyšování kvality předškolního vzdělávání, zajištění kapacit MŠ
s ohledem na hygienické požadavky, modernizace hygienického zázemí MŠ,
zajištění bezbariérovosti, úprava zázemí a venkovních prostor MŠ).
 Základní školy
o podpora vybudování a vybavení odborných učeben ZŠ ve vazbě na přírodní
vědy, polytechnické vzdělávání, cizí jazyky, práci s digitálními technologiemi
pro formální, zájmové a neformální vzdělávání a celoživotní učení;
o budování vnitřní konektivity škol;
o vybudování zázemí pro školní poradenská pracoviště a pro práci s žáky se
speciálními vzdělávacími potřebami (např. klidové zóny, reedukační učebny);
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
72
o budování zázemí pro pedagogické i nepedagogické pracovníky škol vedoucí
k vyšší kvalitě vzdělávání ve školách (např. kabinety);
o vytvoření vnitřního i venkovního zázemí pro komunitní aktivity při ZŠ vedoucí
k sociální inkluzi (např. veřejně přístupné prostory pro sportovní aktivity,
knihovny, společenské místnosti), které by po vyučování sloužilo jako centrum
vzdělanosti a komunitních aktivit;
o budování zázemí pro školní družiny a školní kluby umožňující zvyšování
kvality poskytovaných služeb.
 Střední a vyšší odborné školy, konzervatoře
o podpora vybudování a vybavení odborných učeben SŠ, SŠ/VOŠ, center
odborné přípravy a konzervatoří ve vazbě na přírodní vědy, polytechnické
vzdělávání, cizí jazyky, práci s digitálními technologiemi pro formální, zájmové
a neformální vzdělávání a celoživotní učení;
o budování vnitřní konektivity škol;
o vybudování zázemí pro školní poradenská pracoviště a pro práci s žáky se
speciálními vzdělávacími potřebami (např. klidové zóny, reedukační učebny);
o budování zázemí pro pedagogické i nepedagogické pracovníky škol vedoucí
k vyšší kvalitě vzdělávání ve školách (např. kabinety);
o vytvoření vnitřního i venkovního zázemí pro komunitní aktivity při SŠ, SŠ/VOŠ
a konzervatořích vedoucí k sociální inkluzi (např. veřejně přístupné prostory
pro sportovní aktivity, knihovny, společenské místnosti), které by po vyučování
sloužilo jako centrum vzdělanosti a komunitních aktivit;
o budování zázemí školních klubů pro žáky nižšího stupně víceletých gymnázií
umožňující zvyšování kvality poskytovaných služeb.
 Zájmové a neformální vzdělávání a celoživotní učení
o podpora vybudování a vybavení odborných prostor ve vazbě na přírodní vědy,
polytechnické vzdělávání, cizí jazyky, práci s digitálními technologiemi
v zařízeních pro zájmové a neformální vzdělávání a celoživotní učení, např.
pro střediska volného času, domy dětí a mládeže, vyjma škol zapsaných ve
školském rejstříku.
 Školská poradenská zařízení, vzdělávání ve školách a třídách zřízených dle § 16
odst. 9 školského zákona a střediska výchovné péče
o vybudování nebo úpravy zázemí pro poskytování služeb školských
poradenských zařízení – pedagogicko-psychologických poraden a speciálně
pedagogických center – podle § 116 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním,
základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon),
ve znění pozdějších předpisů;
o opatření umožňující přechod žáků do hlavního vzdělávacího proudu
a samostatný způsob života (např. dílny pro ergoterapii, cvičné byty);
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
73
o vybudování nebo úpravy zázemí pro poskytování preventivně-výchovné péče
dle zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné
výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských
zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
předcházející umístění dítěte do ústavní nebo ochranné výchovy.
Vazby na jiné programy – bude dopracováno
Komplementarita s OP JAK, který bude zaměřen na doplňkové akce v ZŠ a SŠ, a rovněž na
rekonstrukce, zpřístupnění a adaptace nevyhovujících vzdělávacích prostor (včetně
vybavení) pro potřeby studentů se specifickými potřebami (inkluze).
Zásady pro výběr operací
ŘO IROP vybere specifická kritéria přijatelnosti relevantní pro aktivity v dané výzvě.
Aktivita mateřské školy:
 Projekty na navyšování kapacit mateřských škol budou realizovány pouze na území
správního obvodu obce s rozšířenou působností s identifikovanou nedostatečnou
kapacitou MŠ.
 Projekty na zkvalitňování podmínek v MŠ doloží, že provoz MŠ funguje na základě
výjimky z hygienických požadavků stanovených v § 7 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb.,
o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění
pozdějších předpisů („zákon o ochraně veřejného zdraví“).
 Realizací projektu dojde k zajištění provozu MŠ bez nutnosti uplatňovat výjimku
z hygienických požadavků.
 Projekty mateřských škol musí být v souladu s akčním plánem rozvoje vzdělávání.
Aktivita základní školy:
 Projekty musí být v souladu s akčním plánem rozvoje vzdělávání.
Aktivita střední a vyšší odborné školy, konzervatoře:
 Projekty musí být v souladu s Regionálním akčním plánem.
Aktivita zájmové a neformální vzdělávání a celoživotní učení:
 Projekty musí být v souladu s akčním plánem rozvoje vzdělávání.
Aktivita školská poradenská zařízení, vzdělávání ve školách a třídách zřízených dle § 16
odst. 9 školského zákona a střediska výchovné péče:
 Projekty školských poradenských zařízení a vzdělávání ve školách a třídách
zřízených dle § 16 odst. 9 školského zákona musí být v souladu s Regionálním
akčním plánem.
Veřejná podpora
Ve specifickém cíli 4.1 budou podpořeny pouze projekty nezakládající veřejnou podporu ve
smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
74
Hlavní cílové skupiny (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod iii))
 děti od 2 let v předškolním vzdělávání
 rodiče
 žáci
 studenti
 osoby se speciálními vzdělávacími potřebami
 pedagogičtí pracovníci
 nepedagogičtí pracovníci ZŠ, SŠ a SŠ/VOŠ
 zaměstnanci školských poradenských zařízení
 pracovníci a dobrovolní pracovníci organizací působících v oblasti vzdělávání nebo
asistenčních služeb a v oblasti neformálního a zájmového vzdělávání dětí a mládeže
 dospělí v dalším vzdělávání
 národnostní skupiny (zejména Romové)
Typy příjemců
 právnické osoby vykonávající činnost škol a školských zařízení (školské právnické
osoby)
 obce
 dobrovolné svazky obcí
 organizace zřizované nebo zakládané obcemi
 kraje
 organizace zřizované nebo zakládané kraji
 nestátní neziskové organizace, které minimálně 2 roky bezprostředně před podáním
žádosti nepřetržitě působí v oblasti vzdělávání nebo asistenčních služeb
 církve
 církevní organizace
 organizační složky státu
 příspěvkové organizace organizačních složek státu
Aktivity zajišťující rovnost, inkluzi a nediskriminaci (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod iiia))
Pro kontrolu přijatelnosti a formálních náležitostí projektů předložených do specifického cíle
4.1 bude aplikováno obecné kritérium přijatelnosti spočívající ve vyhodnocení, zda projekt
nemá negativní vliv na rovné příležitosti, inkluzi, rovnost mužů a žen a zda neporušuje zákaz
diskriminace. Projekty, které by negativně ovlivňovaly tato témata, nebudou podpořeny.
Cílem projektů bude obecně rozvojem infrastruktury zajistit lepší přístup osob ke kvalitnímu
a inkluzivnímu vzdělávání, odborné přípravě a celoživotnímu učení, což prospěje právě
vzdělání a osobnímu rozvoji osob znevýhodněných a zranitelných a podpoří jejich sociální
začleňování. Dbáno bude i na zajištění vzdělávacích potřeb pro osoby se zdravotním
postižením v souladu s národními i mezinárodními standardy.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
75
Specifická cílová území, včetně plánovaného použití územních nástrojů (čl. 17 odst. 3
písm. d) bod iv))
Aktivity podporované ve specifickém cíli 4.1 budou realizovány ve všech regionech České
republiky kromě hl. města Prahy, tj. v méně rozvinutých a přechodových regionech ČR.
Ve specifickém cíli 4.1 bude využit integrovaný nástroj ITI realizovaný prostřednictvím
metropolitních území a aglomerací definovaných SRR21+ se schválenou integrovanou
strategií ITI, ve které budou popsána integrovaná řešení na základě vybraných opatření
vztahujících se k tomuto specifickému cíli.
Aktivity mateřské školy a základní školy budou rovněž řešeny Koordinovaným přístupem
k sociálnímu vyloučení.
Meziregionální a nadnárodní činnosti (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod v))
Ve specifickém cíli 4.1 se nepředpokládají žádné meziregionální či nadnárodní aktivity, ve
kterých by byli zapojeni příjemci z dalších členských států nebo států mimo EU.
Plánované využití finančních nástrojů (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod vi))
Ve specifickém cíli 4.1 neexistuje dostatečný potenciál pro využití finančních nástrojů.
Plánované intervence, vyznačující se vysokým společenským užitkem, jsou takového
charakteru, že u nich nelze předpokládat vytváření dodatečných příjmů nebo úspor, které by
je činily vhodnými pro využití finančních nástrojů. Zachování nenávratné formy podpory ve
formě dotace se proto jeví jako nejvhodnější.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
76
2.4.1.2 Ukazatele
(čl. 17 odst. 3 písm. d) bod ii) Obecného nařízení)
Tabulka 2 SC 4.1: Ukazatele výstupů
Priorita
Specifický
cíl
Fond
Kategorie
regionů
ID Ukazatel
Jednotka
měření
Milník (2024) Cíl (2029)
4 4.1 EFRR
PR
RCO 66
Kapacita tříd nové nebo modernizované
infrastruktury péče o děti
osoby
MRR
PR
RCO 67
Kapacita tříd nové nebo modernizované
vzdělávací infrastruktury
osoby
MRR
Tabulka 3 SC 4.1: Ukazatele výsledků
Priorita
Specifický
cíl
Fond
Kategorie
regionů
ID Ukazatel
Jednotka
měření
Základní
nebo
referenční
hodnota
Referenční
rok
Cíl (2029)
Zdroj
údajů
Poznámky
4 4.1 EFRR
PR
RCR 70
Počet uživatelů
nové nebo
modernizované
infrastruktury péče
o děti za rok
osoby/rok
Ž/P
MRR Ž/P
PR
RCR 71
Počet uživatelů
nové nebo
modernizované
vzdělávací
infrastruktury
za rok
osoby/rok
Ž/P
MRR Ž/P
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
77
2.4.1.3 Orientační rozdělení programových zdrojů (EU) podle typu intervence
(čl. 17 odst. 3 písm. c) Obecného nařízení)
Tabulka 4 SC 4.1: Dimenze 1 – oblast intervence
Číslo priority Fond Kategorie regionů Kód Částka (v EUR)
4 EFRR
Přechodové 85
Méně rozvinuté 85
Přechodové 86
Méně rozvinuté 86
Přechodové 88
Méně rozvinuté 88
Tabulka 5 SC 4.1: Dimenze 2 – forma financování
Číslo priority Fond Kategorie regionů Kód Částka (v EUR)
4 EFRR
Přechodové 01
Méně rozvinuté 01
Tabulka 6 SC 4.1: Dimenze 3 – mechanismus územního plnění a územní zaměření
Číslo priority Fond Kategorie regionů Kód Částka (v EUR)
4 EFRR
Přechodové 13
Méně rozvinuté 13
Přechodové 47
Méně rozvinuté 47
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
78
2.4.2 Specifický cíl 4.2: Posílení sociálně-ekonomické integrace
marginalizovaných komunit, migrantů a znevýhodněných skupin pomocí
integrovaných opatření včetně bydlení a sociálních služeb (čl. 2(1)(d)(iii))
2.4.2.1 Intervence fondů
(čl. 17 odst. 3 písm. d) body i), iii), iv), v), vi) Obecného nařízení)
Související druhy činností (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod i))
Plánované intervence specifického cíle 4.2 jsou v souladu s doporučeními EK formulovanými
ve Zprávě o ČR 2019, která určuje jako prioritní investiční potřeby v sociální oblasti podporu
socioekonomické integrace osob ohrožených chudobou, osob sociálně vyloučených a
zlepšení přístupu těchto skupin obyvatelstva k sociálním službám, podporu
deinstitucionalizace péče, rozvoj sociálních služeb pro seniory s ohledem na demografické
trendy stárnutí obyvatel ve společnosti, podporu spolupráce mezi sociálními a zdravotními
službami. Tyto priority a potřeby nelze realizovat bez odpovídající kvalitní sociální
infrastruktury, na kterou směřuje podpora v IROP. V sociální oblasti bude dále podporováno
zlepšování přístupu k cenově dostupnému a kvalitnímu sociálnímu nájemnímu bydlení.
Mezi problémy, které byly v sociální oblasti identifikovány na národní úrovni jako prioritní
k podpoře z fondů EU a které se týkají potřebné sociální infrastruktury podporované v IROP,
patří zejména:
 nedostatečná kapacita, dostupnost, udržitelnost a efektivita relevantních veřejných
služeb a výkonu sociální práce;
 nedostatečná kapacita sociálních služeb pro seniory;
 absence služeb pro specifické cílové skupiny (např. lidé s poruchou autistického
spektra, duální diagnózy, osoby s atypickými projevy chování, osoby ve vigilním
kómatu);
 nedostatek sociálních služeb navazujících na reformu psychiatrické péče;
 nedostatek odborného personálu a infrastruktury, včetně vhodných objektů, kde je
možné poskytovat sociální služby komunitního charakteru osobám se specifickými
potřebami, osobám s potřebou vysoké míry sociálně zdravotní péče a osobám, které
potřebují péči z důvodu věku, případně nedostatek objektů, kde je možné vybudovat
zázemí pro tyto služby;
 přetrvávající existence sociálně vyloučených osob a osob sociálním vyloučením
ohrožených, stejně jako sociálně vyloučených lokalit;
 zhoršená dostupnost sociálních a zdravotních služeb a nedostatečná infrastruktura
v sociálně vyloučených lokalitách;
 nedostatečná integrace sociální a zdravotní péče;
 neukončený proces deinstitucionalizace a transformace sociálních a zdravotních
služeb směrem do komunity, tj. do vlastního sociálního prostředí klientů a pacientů;
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
79
 nedostatek nájemních bytů dostupných pro příjmově slabé a sociálně vyloučené
osoby, nedostatek sociální práce zaměřené na udržení bydlení a neprovázanost
dalších nástrojů sociální politiky zaměřených na sociální inkluzi.
Očekávané přínosy podporovaných opatření k plnění tohoto specifického cíle:
 zajištění vyšší dostupnosti a kvality služeb vedoucí k sociální inkluzi, snížení počtu
osob sociálně vyloučených a osob ohrožených sociálním vyloučením;
 zajištění sociálního bydlení pro osoby vymezené cílovou skupinou;
 dokončení deinstitucionalizace sociálních služeb;
 rozvoj kapacit infrastruktury komunitních sociálních služeb pro ohrožené děti, pro
osoby se specifickými potřebami a pro osoby s potřebou vysoké míry sociálně
zdravotní péče;
 zajištění dostupnosti sociálních služeb navazujících na reformu psychiatrické péče;
 zajištění dostupnosti sociálních služeb pro seniory.
Aktivity směřující k naplnění tohoto specifického cíle:
 Infrastruktura sociálních služeb
o sociální služby poskytované podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních
službách, ve znění pozdějších předpisů („zákon o sociálních službách“).
 Deinstitucionalizace sociálních služeb za účelem sociálního začleňování
o deinstitucionalizace sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením,
seniory a osoby s mentálním postižením.
 Sociální bydlení
o pořízení a adaptace bytů, bytových domů a nebytových prostor pro potřeby
sociálního bydlení a pořízení nezbytného základního vybavení.
Vazby na jiné programy – bude dopracováno
Komplementarita s OPZ+, který bude zaměřen v oblasti sociálních služeb na podporu služeb
poskytovaných terénní a ambulantní formou a podporu služeb komunitního charakteru,
a v oblasti sociálního bydlení na podporu sociální práce v oblasti bydlení, podporu nástrojů
prevence ztráty bydlení a znovu začlenění do bydlení, udržení si bydlení, podporu rozvoje
programů housing led a housing first pro znevýhodněné skupiny osob a propojení
jednotlivých nástrojů, které vedou k předcházení ztráty bydlení či jejímu řešení.
Zásady pro výběr operací
ŘO IROP vybere specifická kritéria přijatelnosti relevantní pro aktivity v dané výzvě.
Aktivita infrastruktura sociálních služeb:
 Projekt je v souladu se strategickým plánem sociálního začleňování nebo
s komunitním plánem nebo s Krajským střednědobým plánem rozvoje sociálních
služeb.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
80
 Projekt pobytové sociální služby je v souladu s materiálně technickým standardem
MPSV.
Aktivita deinstitucionalizace sociálních služeb:
 Projekt je v souladu s komunitním plánem nebo s Krajským střednědobým plánem
rozvoje sociálních služeb.
 Projekt deinstitucionalizace má schválený transformační plán.
 Projekt je v souladu s Regionálním akčním plánem.
Aktivita sociální bydlení:
 Žadatel doloží souhlas obce s realizací projektu sociálního bydlení.
 Projekt splňuje parametry sociálního bydlení v IROP:
o sociální bydlení splňuje stavebně technické parametry dané stavebními
předpisy určenými pro výstavbu budov pro bydlení;
o sociálním bytem se rozumí standardní bytová jednotka se základním
vybavením bez dalšího zařízení nábytkem;
o sociální byt musí být umístěný v lokalitě s dostupným občanským vybavením
pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodinu, zdravotní služby,
kulturu, veřejnou správu a ochranu obyvatelstva;
o v lokalitě musí být zajištěna veřejná doprava;
o sociální bydlení je určeno osobám v bytové nouzi dle typologie ETHOS;
o podpora nevede k segregaci osob z cílových skupin;
o pořizovací náklady na sociální bydlení nesmí přesáhnout limit stanovený ve
výzvě k předkládání žádostí o dotaci.
Veřejná podpora
Ve specifickém cíli 4.2 bude pro zajištění souladu projektů s pravidly veřejné podpory obecně
pro všechny aktivity uplatněno Rozhodnutí Komise č. 2012/21/EU o použití čl. 106 odst. 2
SFEU na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené
určitým podnikům pověřeným poskytováním SOHZ. Pro aktivitu sociální bydlení bude možné
aplikovat rovněž Nařízení Komise (EU) č. 360/2012 o použití čl. 107 a 108 SFEU na podporu
de minimis udílenou podnikům poskytujícím SOHZ, a případných navazujících předpisů.
Hlavní cílové skupiny (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod iii))
 osoby sociálně vyloučené či ohrožené sociálním vyloučením
 osoby se zdravotním a mentálním postižením
 osoby s chronickým onemocněním
 osoby se specifickými potřebami vyplývající z jejich zdravotního stavu, které potřebují
vysokou míru podpory, a jejich osoby blízké
 rodiny s dětmi v nepříznivé sociální situaci
 osoby v bytové nouzi
 senioři
 migranti
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
81
 národnostní skupiny (zejména Romové)
Typy příjemců
Aktivity infrastruktura sociálních služeb a deinstitucionalizace sociálních služeb:
 nestátní neziskové organizace
 organizační složky státu
 příspěvkové organizace organizačních složek státu
 kraje
 organizace zřizované nebo zakládané kraji
 obce
 organizace zřizované nebo zakládané obcemi
 dobrovolné svazky obcí
 organizace zřizované nebo zakládané dobrovolnými svazky obcí
 církve
 církevní organizace
Aktivita sociální bydlení:
 obce
 kraje
 církve
 církevní organizace
 nestátní neziskové organizace, které minimálně 5 let bezprostředně před podáním
žádosti nepřetržitě poskytovaly sociální služby podle zákona o sociálních službách
Aktivity zajišťující rovnost, inkluzi a nediskriminaci (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod iiia))
Pro kontrolu přijatelnosti a formálních náležitostí projektů předložených do specifického cíle
4.2 bude aplikováno obecné kritérium přijatelnosti spočívající ve vyhodnocení, zda projekt
nemá negativní vliv na rovné příležitosti, inkluzi, rovnost mužů a žen a zda neporušuje zákaz
diskriminace. Projekty, které by negativně ovlivňovaly tato témata, nebudou podpořeny.
Cílem projektů bude obecně rozvojem sociálního bydlení a sociálních služeb podpořit
sociálně-ekonomickou integraci marginalizovaných komunit, migrantů a znevýhodněných
skupin, tj. směřovat k jejich sociálnímu začlenění a zajištění rovných příležitostí. Dbáno bude
i na zajištění bydlení a terénních sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením v
souladu s národními i mezinárodními standardy.
Specifická cílová území, včetně plánovaného použití územních nástrojů (čl. 17 odst. 3
písm. d) bod iv))
Aktivity podporované ve specifickém cíli 4.2 budou realizovány ve všech regionech České
republiky kromě hl. města Prahy, tj. v méně rozvinutých a přechodových regionech ČR.
Ve specifickém cíli 4.2 bude využit integrovaný nástroj ITI realizovaný prostřednictvím
metropolitních území a aglomerací definovaných SRR21+ se schválenou integrovanou
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
82
strategií ITI, ve které budou popsána integrovaná řešení na základě vybraných opatření
vztahujících se k tomuto specifickému cíli.
Aktivity infrastruktura sociálních služeb a sociální bydlení budou rovněž řešeny
Koordinovaným přístupem k sociálnímu vyloučení.
Meziregionální a nadnárodní činnosti (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod v))
Ve specifickém cíli 4.2 se nepředpokládají žádné meziregionální či nadnárodní aktivity, ve
kterých by byli zapojeni příjemci z dalších členských států nebo států mimo EU.
Plánované využití finančních nástrojů (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod vi))
Ve specifickém cíli 4.2 neexistuje dostatečný potenciál pro využití finančních nástrojů.
Plánované intervence, vyznačující se vysokým společenským užitkem, jsou takového
charakteru, že u nich nelze předpokládat vytváření dodatečných příjmů nebo úspor, které by
je činily vhodnými pro využití finančních nástrojů. Zachování nenávratné formy podpory ve
formě dotace se proto jeví jako nejvhodnější.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
83
2.4.2.2 Ukazatele
(čl. 17 odst. 3 písm. d) bod ii) Obecného nařízení)
Tabulka 2 SC 4.2: Ukazatele výstupů
Priorita
Specifický
cíl
Fond
Kategorie
regionů
ID Ukazatel
Jednotka
měření
Milník (2024) Cíl (2029)
4 4.2 EFRR
PR
RCO 65
Kapacita nového nebo rekonstruovaného
sociálního bydlení
osoby/rok
MRR
PR
RCO 70
Kapacita nových nebo modernizovaných zařízení
sociální péče (vyjma bydlení)
osoby/rok
MRR
Tabulka 3 SC 4.2: Ukazatele výsledků
Priorita
Specifický
cíl
Fond
Kategorie
regionů
ID Ukazatel
Jednotka
měření
Základní
nebo
referenční
hodnota
Referenční
rok
Cíl (2029)
Zdroj
údajů
Poznámky
4 4.2 EFRR
PR
RCR 68
Obsazenost
renovovaných
obytných prostor –
jiné
osoby/rok
Ž/P
MRR Ž/P
PR
RCR 74
Počet osob
využívajících nová
nebo
modernizovaná
zařízení sociální
péče za rok
osoby/rok
Ž/P
MRR Ž/P
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
84
2.4.2.3 Orientační rozdělení programových zdrojů (EU) podle typu intervence
(čl. 17 odst. 3 písm. c) Obecného nařízení)
Tabulka 4 SC 4.2: Dimenze 1 – oblast intervence
Číslo priority Fond Kategorie regionů Kód Částka (v EUR)
4 EFRR
Přechodové 90
Méně rozvinuté 90
Přechodové 91
Méně rozvinuté 91
Tabulka 5 SC 4.2: Dimenze 2 – forma financování
Číslo priority Fond Kategorie regionů Kód Částka (v EUR)
4 EFRR
Přechodové 01
Méně rozvinuté 01
Tabulka 6 SC 4.2: Dimenze 3 – mechanismus územního plnění a územní zaměření
Číslo priority Fond Kategorie regionů Kód Částka (v EUR)
4 EFRR
Přechodové 13
Méně rozvinuté 13
Přechodové 47
Méně rozvinuté 47
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
85
2.4.3 Specifický cíl 4.3: Zajištění rovného přístupu ke zdravotní péči pomocí
rozvoje infrastruktury, včetně primární péče (čl. 2(1)(d)(iv))
2.4.3.1 Intervence fondů
(čl. 17 odst. 3 písm. d) body i), iii), iv), v), vi) Obecného nařízení)
Související druhy činností (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod i))
Plánované intervence specifického cíle 4.3 jsou v souladu s doporučeními EK formulovanými
ve Zprávě o ČR 2019, která určuje jako prioritní investiční potřeby v oblasti zdravotnictví
posílení a zlepšení přístupu k primární péči, zejména pro zranitelné skupiny obyvatel,
integraci péče a prevenci, podporu deinstitucionalizace péče a v neposlední řadě podporu
spolupráce mezi zdravotními a sociálními službami. Za účelem naplnění uvedených
investičních potřeb bude v IROP podpora zaměřena na budování relevantní zdravotnické
infrastruktury a pořízení potřebného přístrojového vybavení a techniky pro zdravotnická
zařízení. V souvislosti s řešením pandemie COVID-19 a jejích dopadů bude podpora
zaměřena také na oblast ochrany veřejného zdraví prostřednictvím podpory rozvoje
infekčních klinik, orgánů ochrany veřejného zdraví a zdravotních ústavů. Intervence
směřující na rozvoj zdravotní péče budou v programovém období 2021–2027 řešeny
především ve dvou operačních programech – v OPZ+ a v IROP.
Mezi problémové oblasti, které byly v oblasti zdravotnictví identifikovány na národní úrovni
jako prioritní k podpoře z fondů EU a s nimiž souvisí potřeba budování příslušné
infrastruktury, patří zejména:
 nedostatečná infrastruktura a technická vybavenost ve zdravotnictví;
 nedostatečné, nejednotné a nerovnoměrné zajištění dostupnosti primárné péče,
zejména urgentních příjmů, včetně lékařské pohotovostní služby pro pacienty;
 nedostatečná připravenost zdravotnického systému na dopady demografického
vývoje a stárnutí obyvatelstva, což sebou přináší zvýšení poptávky po zdravotních
a sociálních službách, po určitých typech specializace a po dlouhodobé a následné
péči;
 nedostatečná aplikace probíhající reformy psychiatrické péče a stávající
institucionální struktura poskytované péče;
 nedostatečná integrace sociální a zdravotní péče a nedostatečné zajištění
integrované péče;
 rozdílně dostupná hospicová i paliativní péče v regionech ČR, nedostatečně
vybavená infrastruktura pro hospicovou a paliativní péči a péči ve vlastním sociálním
prostředí;
 nedostatečné zajištění specializované péče o chronicky a dlouhodobě nemocné
pacienty (např. integrovaná onkologická péče);
 neukončený proces deinstitucionalizace a transformace sociálních a zdravotních
služeb;
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
86
 nedostatečně rozvinutý systém epidemiologické bdělosti a systém ochrany veřejného
zdraví v souvislosti s hrozbami v oblasti infekčních onemocnění např. pandemií
COVID-19.
Očekávané přínosy podporovaných opatření k plnění tohoto specifického cíle:
 zlepšit kvalitu a zvýšit dostupnost zdravotních služeb a služeb péče o zdraví
klíčových pro vyrovnání se s demografickým stárnutím společnosti v jednotlivých
regionech;
 zvýšit dostupnost dlouhodobé a následné péče, včetně paliativní a hospicové,
posilování domácí péče a efektivních modelů mobilní paliativní péče;
 zvýšit dostupnost integrované onkologické, perinatologické a gerontologické péče;
 zlepšit kvalitu a zvýšit dostupnost primární péče prostřednictvím tvorby sítě
urgentních příjmů;
 zlepšit kvalitu a zvýšit dostupnost integrovaných zdravotně-sociálních služeb;
 pokračovat v reformě psychiatrické péče – zvýšit dostupnost psychiatrické péče;
 zlepšit funkčnost systému epidemiologické bdělosti a připravenosti systému ochrany
veřejného zdraví na řešení možných hrozeb v oblasti infekčních onemocnění, a to
nejen nových, ale i znovu se opakujících, prostřednictvím vytvoření standardizované
sítě infekčních klinik.
Aktivity směřující k naplnění tohoto specifického cíle:
 Primární péče
o vznik a modernizace urgentních příjmů.
 Integrovaná péče, integrace zdravotních a sociálních služeb
o integrovaná onkologická, perinatologická a gerontologická péče
ve všeobecných nemocnicích (přístrojové vybavení);
o psychiatrická péče (výstavba, modernizace a rekonstrukce zařízení pro
poskytování komunitní péče v rámci deinstitucionalizace a psychiatrických
oddělení ve všeobecných a psychiatrických nemocnicích);
o následná a dlouhodobá péče včetně péče paliativní a hospicové
(infrastruktura, vybavení poskytovatelů domácí péče, vybudování kontaktních,
poradenských a koordinačních míst, modernizace a rekonstrukce lůžkových
oddělení poskytujících dlouhodobou péči, zázemí a materiální vybavení
mobilních hospicových a paliativních týmů, modernizace lůžkových hospiců
a paliativních jednotek ve všeobecných nemocnicích).
 Podpora ochrany veřejného zdraví
o rozvoj kapacit zdravotních ústavů, krajských hygienických stanic a klinik
infekčních onemocnění, včetně podpory rozvoje odběrových míst a laboratoří
(infrastruktura a přístrojové vybavení).
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
87
Vazby na jiné programy – bude dopracováno
Komplementarita s OPZ+, kde bude podpořena integrace zdravotní a sociální péče, a to
formou implementace modelů integrované péče, deinstitucionalizace péče a dále je počítáno
s dokončením reformy péče o duševní zdraví. V oblasti primární péče dojde ke zvýšení
dostupnosti péče prostřednictvím posílení kompetencí praktických lékařů a zavádění
sdružených praxí. Dále dojde k optimalizaci systému úhrad, a to prostřednictvím nového
nastavení a zajištění funkčnosti referenční sítě DRG pro postupné zavedení systému
CZ DRG do úhrad, tvorby a činnost referenční sítě primární péče jakožto nástroje pro
optimalizaci úhrad v primární péči.
Zásady pro výběr operací
ŘO IROP vybere specifická kritéria přijatelnosti relevantní pro aktivity v dané výzvě.
 Projekt je v souladu se stanoviskem Přístrojové komise Ministerstva zdravotnictví ČR.
Aktivita deinstitucionalizace psychiatrické péče:
 Projekt je v souladu se Strategií reformy psychiatrické péče v ČR.
Veřejná podpora
Podmínky veřejné podpory pro specifický cíl 4.3 budou doplněny v další verzi programového
dokumentu.
Hlavní cílové skupiny (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod iii))
 poskytovatelé zdravotních, sociálních a zdravotně-sociálních služeb
 pacienti
 klienti sociálních služeb
 osoby ohrožené vyloučením a diskriminací v důsledku zdravotního stavu
 pracovníci v oblasti zdravotních a sociálních služeb
 osoby pečující o nemocné či zdravotně postižené osoby
Typy příjemců
 příspěvkové organizace zřizované Ministerstvem zdravotnictví ČR
 organizační složky státu
 kraje
 organizace zřizované nebo zakládané kraji
 obce
 organizace zřizované nebo zakládané obcemi
 subjekty poskytující veřejnou službu v oblasti zdravotní péče podle zákona
č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon
o zdravotních službách), nebo zákona o ochraně veřejného zdraví, ve zněních
pozdějších předpisů
 nestátní neziskové organizace
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
88
 dobrovolné svazky obcí
 organizace zřizované nebo zakládané dobrovolnými svazky obcí
 církve
 církevní organizace
Aktivity zajišťující rovnost, inkluzi a nediskriminaci (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod iiia))
Pro kontrolu přijatelnosti a formálních náležitostí projektů předložených do specifického cíle
4.3 bude aplikováno obecné kritérium přijatelnosti spočívající ve vyhodnocení, zda projekt
nemá negativní vliv na rovné příležitosti, na rovnost mužů a žen a zda neporušuje zákaz
diskriminace. Projekty, které by negativně ovlivňovaly tato témata, nebudou podpořeny.
Cílem projektů bude obecně rozvojem zdravotní infrastruktury podpořit ochranu zdraví
a přístup ke zdravotním službám, a to i osob zranitelných a znevýhodněných, které budou
cílovými skupinami aktivit v oblasti psychiatrické, sociálně-zdravotní či paliativní a hospicové
péče. Těmito i dalšími aktivitami bude dbáno i na zajištění zdravotní péče pro osoby se
zdravotním postižením v souladu s národními i mezinárodními standardy.
Specifická cílová území, včetně plánovaného použití územních nástrojů (čl. 17 odst. 3
písm. d) bod iv))
Aktivity podporované ve specifickém cíli 4.3 budou realizovány ve všech regionech České
republiky, včetně hl. města Prahy, protože některé aktivity realizované na území hl. m. Prahy
mají dopad na území celé republiky. Výše podpory z EFRR bude přepočtena na podíl
odpovídající počtu obyvatel z méně rozvinutých a přechodových regionů.
Ve specifickém cíli 4.3 nebude využit integrovaný nástroj ITI.
Meziregionální a nadnárodní činnosti (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod v))
Ve specifickém cíli 4.3 se nepředpokládají žádné meziregionální či nadnárodní aktivity, ve
kterých by byli zapojeni příjemci z dalších členských států nebo států mimo EU.
Plánované využití finančních nástrojů (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod vi))
Ve specifickém cíli 4.3 neexistuje dostatečný potenciál pro využití finančních nástrojů.
Plánované intervence, vyznačující se vysokým společenským užitkem, jsou takového
charakteru, že u nich nelze předpokládat vytváření dodatečných příjmů nebo úspor, které by
je činily vhodnými pro využití finančních nástrojů. Zachování nenávratné formy podpory ve
formě dotace se proto jeví jako nejvhodnější.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
89
2.4.3.2 Ukazatele
(čl. 17 odst. 3 písm. d) bod ii) Obecného nařízení)
Tabulka 2 SC 4.3: Ukazatele výstupů
Priorita
Specifický
cíl
Fond
Kategorie
regionů
ID Ukazatel
Jednotka
měření
Milník (2024) Cíl (2029)
4 4.3 EFRR
PR
RCO 69
Kapacita podporované zdravotnické
infrastruktury
pacienti/
denMRR
Tabulka 3 SC 4.3: Ukazatele výsledků
Priorita
Specifický
cíl
Fond
Kategorie
regionů
ID Ukazatel
Jednotka
měření
Základní
nebo
referenční
hodnota
Referenční
rok
Cíl (2029)
Zdroj
údajů
Poznámky
4 4.3 EFRR
PR
RCR 73
Počet osob
využívajících
podporovaná
zdravotnická
zařízení za rok
osoby/rok
Ž/P
MRR Ž/P
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
90
2.4.3.3 Orientační rozdělení programových zdrojů (EU) podle typu intervence
(čl. 17 odst. 3 písm. c) Obecného nařízení)
Tabulka 4 SC 4.3: Dimenze 1 – oblast intervence
Číslo priority Fond Kategorie regionů Kód Částka (v EUR)
4 EFRR
Přechodové 92
Méně rozvinuté 92
Přechodové 93
Méně rozvinuté 93
Přechodové 94
Méně rozvinuté 94
Přechodové 95
Méně rozvinuté 95
Tabulka 5 SC 4.3: Dimenze 2 – forma financování
Číslo priority Fond Kategorie regionů Kód Částka (v EUR)
4 EFRR
Přechodové 01
Méně rozvinuté 01
Tabulka 6 SC 4.3: Dimenze 3 – mechanismus územního plnění a územní zaměření
Číslo priority Fond Kategorie regionů Kód Částka (v EUR)
4 EFRR
Přechodové 47
Méně rozvinuté 47
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
91
2.4.4 Specifický cíl 4.4: Posílení role kultury a cestovního ruchu
v hospodářském rozvoji, sociálním začleňování a v sociálních inovacích
(čl. 2(1)(d)(v))
2.4.4.1 Intervence fondů
(čl. 17 odst. 3 písm. d) body i), iii), iv), v), vi) Obecného nařízení)
Související druhy činností (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod i))
Plánované intervence specifického cíle 4.4 reagují zejména na epidemii COVID-19, která
zasáhla nejvíce právě oblast cestovního ruchu a kultury. Pro udržení konkurenceschopnosti
a postavení České republiky jako jedné ze světových destinací je nutné znovu ukázat
Českou republiku potencionálním návštěvníkům jako bezpečnou a atraktivní destinaci.
Česká republika vnímá kulturní dědictví, udržitelný cestovní ruch a na nich založené
ekonomické činnosti jako prostředek k řešení řady výzev souvisejících s rozvojem místního
potenciálu, zachováním kulturního dědictví pro další generace, vyrovnáváním
meziregionálních rozdílů, a to zvláště v těch oblastech, kde není potenciál pro další
ekonomické činnosti. Efektivní ochrana a využití kulturního dědictví představují příležitosti
pro rozvoj ekonomiky, vzdělávání, které zvýší povědomí o historii dané lokality nebo
orientovaného na kreativitu a inovace, podporu identity a současně nástroj přispívající
k bezpečnosti obyvatelstva ve smyslu ochrany před dezinformacemi.
Využití kulturního dědictví podporuje integrovaný sociální, hospodářský a environmentální
rozvoj a přispívá k rozvoji udržitelného cestovního ruchu a k rozvoji kulturních a kreativních
odvětví. Udržitelný cestovní ruch přispívá k podpoře zaměstnanosti a podnikání, rozvoji
infrastruktury a vybavenosti destinací, rozvoji volnočasových i kulturních aktivit v regionech
využitelných pro návštěvníky i pro rezidenty. Udržitelný cestovní ruch představuje významné
socio-ekonomické odvětví a umožňuje maximální využití potenciálu přírodního a kulturního
dědictví. Udržitelný cestovní ruch představuje nástroj zvyšování kvality života v regionech
a předcházení vysidlování obyvatelstva z regionů.
Mezi problémy, které byly ve shodě s relevantními partnery identifikovány na národní úrovni
jako prioritní k podpoře v IROP v oblasti péče o kulturní dědictví a v rozvoji cestovního ruchu,
patří zejména:
 radikální snížení počtu turistů a návštěvníků ČR v důsledku pandemie COVID-19;
 špatný technický stav kulturního dědictví bránící jeho plnému využití a zpřístupnění
a nedostatečné zabezpečení jednotlivých objektů kulturního dědictví;
 neatraktivnost expozic a dalších forem komunikace kulturního dědictví v muzeích,
knihovnách a památkových objektech ve srovnání s moderními evropskými trendy;
 nedostatečné využívání kulturního a přírodního dědictví pro sociální a hospodářský
rozvoj;
 neexistence nebo špatný technický stav depozitářů památek, muzeí, galerií či
knihoven a infrastruktury pro konzervaci a restaurování sbírek a fondů;
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
92
 nedostatečné povědomí o historii dané lokality v kontextu regionálních, národních
a světových dějin;
 nedostatečná evidence sbírek muzeí a mobiliárních fondů, která zvyšuje rizika
nevratného poškození těchto souborů a znemožňuje jejich využití;
 nedostatečná infrastruktura pro návštěvníky;
 nedostatečná infrastruktura pro edukační aktivity;
 zaostalost vybavení turistických informačních center;
 nedostatečná vybavenost doprovodnou infrastrukturou cestovního ruchu v regionech
i ve vazbě na zavádění moderních technologií a inovací;
 nedostatečné propojení regionálních, lokálních a páteřních značených turistických
tras;
 potřeba rozvoje vybavenosti značených turistických tras a podpora vzniku
navazujících služeb;
 nerovnoměrné rozložení návštěvníků mj. z důvodu nedostatečně rozvinuté veřejné
infrastruktury cestovního ruchu v regionech ČR.
Očekávané přínosy podporovaných opatření k plnění tohoto specifického cíle:
 návrat turistů do regionů v ČR po pandemii COVID-19;
 změna přístupu k ochraně a prezentaci kulturního dědictví;
 zachování hodnot kulturního dědictví v ČR;
 zvýšení zájmu o kulturu a kulturní dědictví;
 zlepšení image ČR prostřednictvím kultury a rozvoje cestovního ruchu;
 zlepšení stavebního stavu nemovitých památek a stavu movitých památek;
 zlepšení evidence hmotného kulturního a přírodního dědictví a zvýšení podílu
digitalizovaných dokumentů;
 nové expozice a depozitáře pro potřeby prezentace a uchování kulturního a
přírodního dědictví;
 rozvoj edukačních aktivit v oblasti kulturního dědictví;
 rozvoj vzdělanosti a podnikání prostřednictvím rozvoje kulturního a přírodního
dědictví;
 zavádění informačních technologií v cestovním ruchu;
 rozvoj veřejné infrastruktury cestovního ruchu s akcentem na rekreační a
volnočasové využití i pro rezidenty, respektive obyvatele daného regionu;
 zvýšení kvality služeb v turistických informačních centrech;
 zkvalitnění nabídky cestovního ruchu;
 podpora vzniku pracovních míst v cestovním ruchu;
 zvýšení informovanosti a komfortu účastníků cestovního ruchu.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
93
Aktivity směřující k naplnění tohoto specifického cíle:
 Revitalizace a vybavení pro činnost památek přispívající k ochraně kulturního
dědictví
o revitalizace památek,
o expozice,
o depozitáře,
o technické a technologické zázemí,
o návštěvnická centra,
o edukační centra,
o restaurování, vybavení pro konzervaci a restaurování,
o evidence a dokumentace sbírkových fondů, včetně zařízení pro digitalizaci
a aplikační software,
o ochrana a zabezpečení památek,
o parky u památek,
o parkoviště u památek.
 Revitalizace, odborná infrastruktura a vybavení pro činnost muzeí a knihoven
o revitalizace muzeí a knihoven,
o expozice,
o depozitáře,
o technické zázemí,
o návštěvnická centra,
o edukační centra,
o restaurování sbírkových a knihovních fondů, vybavení pro konzervaci
a restaurování,
o evidence a dokumentace sbírkových fondů, včetně zařízení pro digitalizaci
a aplikační software,
o ochrana sbírkových a knihovních fondů,
o technické vybavení knihoven.
 Veřejná infrastruktura udržitelného cestovního ruchu
o budování a revitalizace doprovodné infrastruktury cestovního ruchu
(např. odpočívadla, parkoviště, sociální zařízení) s preferencí integrovaných
řešení;
o budování páteřních, regionálních a lokálních turistických tras a revitalizace
sítě značení;
o naučné stezky;
o propojená a otevřená řešení návštěvnického provozu a navigačních systémů
měst a obcí;
o rekonstrukce stávajících a budování nových turistických informačních center.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
94
Vazby na jiné programy – bude dopracováno
Zásady pro výběr operací
ŘO IROP vybere specifická kritéria přijatelnosti relevantní pro aktivity v dané výzvě.
Aktivita památky:
 V případě individuálních projektů je památka zapsána v Ústředním seznamu
kulturních památek ČR jako národní kulturní památka nebo v Indikativním seznamu
UNESCO.
 V případě projektů ITI je památka zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek
ČR nebo v Indikativním seznamu UNESCO.
 Památka bude zpřístupněna veřejnosti.
Aktivita muzea:
 Muzeum je zřizováno krajem, státem nebo obcí a spravuje sbírku dle zákona
č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Aktivita knihovny:
 Projekt je zaměřen na knihovny vykonávající regionální funkce, základní knihovny se
specializovaným knihovním fondem nebo na Národní knihovnu České republiky.
 Projekt musí být v souladu s Koncepcí rozvoje knihoven 2021–2027.
Aktivita veřejná infrastruktura udržitelného cestovního ruchu:
 Projekt je realizován mimo zvláště chráněná území a území soustavy NATURA 2000.
Veřejná podpora
Pro aktivity v oblasti revitalizace, odborné infrastruktury a vybavení pro činnost kulturních
památek, muzeí a knihoven přispívající k ochraně kulturního dědictví bude uplatněno
Nařízení Komise (EU) č. 651/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 smlouvy
prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, ve znění nařízení Komise
(EU) č. 2017/1084 ze dne 14. června 2017, a případných navazujících předpisů. U aktivit
zaměřených na budování veřejné infrastruktury cestovního ruchu budou podpořeny projekty
nezakládající veřejnou podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU. Pokud bude u projektů
identifikována přítomnost veřejné podpory, bude v takovýchto případech uplatněno Nařízení
Komise (EU) č. 651/2014. Podmínky veřejné podpory v tomto specifickém cíli budou ještě
upřesněny.
Hlavní cílové skupiny (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod iii))
 návštěvníci památek, muzeí, knihoven
 žáci, studenti
 obyvatelé
 odborná veřejnost
 podnikatelské subjekty
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
95
 účastníci cestovního ruchu
Typy příjemců
Aktivita památky:
 vlastníci památek
 subjekty s právem hospodaření
Aktivita muzea:
 kraje a jimi zřizované a zakládané organizace
 organizační složky státu
 příspěvkové organizace organizačních složek státu
 obce a jimi zřizované a zakládané organizace
Aktivita knihovny:
 obce
 organizace zřizované nebo zakládané obcemi
 zřizovatelé základních knihoven se specializovaným knihovním fondem
 Národní knihovna České republiky
Aktivita veřejná infrastruktura udržitelného cestovního ruchu:
 obce
 organizace zřizované nebo zakládané obcemi
 dobrovolné svazky obcí
 kraje
 organizace zřizované nebo zakládané kraji
 organizační složky státu
 příspěvkové organizace organizačních složek státu
 nestátní neziskové organizace činné v oblasti cestovního ruchu minimálně 2 roky
 církve
 církevní organizace
 státní podnik
Aktivity zajišťující rovnost, inkluzi a nediskriminaci (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod iiia))
Pro kontrolu přijatelnosti a formálních náležitostí projektů předložených do specifického cíle
4.4 bude aplikováno obecné kritérium přijatelnosti spočívající ve vyhodnocení, zda projekt
nemá negativní vliv na rovné příležitosti, inkluzi, rovnost mužů a žen a zda neporušuje zákaz
diskriminace. Projekty, které by negativně ovlivňovaly tato témata, nebudou podpořeny.
Cílem projektů bude obecně rozvojem kulturní a cestovní infrastruktury podpořit kulturní,
vzdělanostní a potažmo i ekonomický rozvoj společnosti, a to i osob zranitelných
a znevýhodněných včetně jejich sociálního začleňování. Bude dbáno i na zapojení a
participaci osob se zdravotním postižením v souladu s národními i mezinárodními standardy.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
96
Specifická cílová území, včetně plánovaného použití územních nástrojů (čl. 17 odst. 3
písm. d) bod iv))
Aktivity podporované ve specifickém cíli 4.4 budou realizovány ve všech regionech České
republiky kromě hl. města Prahy, tj. v méně rozvinutých a přechodových regionech ČR.
Ve specifickém cíli 4.4 bude využit integrovaný nástroj ITI realizovaný prostřednictvím
metropolitních území a aglomerací definovaných SRR21+ se schválenou integrovanou
strategií ITI, ve které budou popsána integrovaná řešení na základě vybraných opatření
vztahujících se k tomuto specifickému cíli.
Meziregionální a nadnárodní činnosti (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod v))
Ve specifickém cíli 4.4 se nepředpokládají žádné meziregionální či nadnárodní aktivity, ve
kterých by byli zapojeni příjemci z dalších členských států nebo států mimo EU.
Plánované využití finančních nástrojů (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod vi))
Ve specifickém cíli 4.4 neexistuje dostatečný potenciál pro využití finančních nástrojů.
Plánované intervence, vyznačující se vysokým společenským užitkem, jsou takového
charakteru, že u nich nelze předpokládat vytváření dodatečných příjmů nebo úspor, které by
je činily vhodnými pro využití finančních nástrojů. Zachování nenávratné formy podpory ve
formě dotace se proto jeví jako nejvhodnější.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
97
2.4.4.2 Ukazatele
(čl. 17 odst. 3 písm. d) bod ii) Obecného nařízení)
Tabulka 2 SC 4.4: Ukazatele výstupů
Priorita
Specifický
cíl
Fond
Kategorie
regionů
ID Ukazatel
Jednotka
měření
Milník (2024) Cíl (2029)
4 4.4 EFRR
PR
RCO 77
Počet podporovaných kulturních a turistických
míst
kulturní
místaMRR
Tabulka 3 SC 4.4: Ukazatele výsledků
Priorita
Specifický
cíl
Fond
Kategorie
regionů
ID Ukazatel
Jednotka
měření
Základní
nebo
referenční
hodnota
Referenční
rok
Cíl (2029)
Zdroj
údajů
Poznámky
4 4.4 EFRR
PR
RCR 77
Návštěvníci
podporovaných
kulturních a
významných míst
osoby/rok
Ž/P
MRR Ž/P
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
98
2.4.4.3 Orientační rozdělení programových zdrojů (EU) podle typu intervence
(čl. 17 odst. 3 písm. c) Obecného nařízení)
Tabulka 4 SC 4.4: Dimenze 1 – oblast intervence
Číslo priority Fond Kategorie regionů Kód Částka (v EUR)
4 EFRR
Přechodové 128
Méně rozvinuté 128
Přechodové 129
Méně rozvinuté 129
Tabulka 5 SC 4.4: Dimenze 2 – forma financování
Číslo priority Fond Kategorie regionů Kód Částka (v EUR)
4 EFRR
Přechodové 01
Méně rozvinuté 01
Tabulka 6 SC 4.4: Dimenze 3 – mechanismus územního plnění a územní zaměření
Číslo priority Fond Kategorie regionů Kód Částka (v EUR)
4 EFRR
Přechodové 13
Méně rozvinuté 13
Přechodové 47
Méně rozvinuté 47
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
99
2.5 Priorita 5 – Komunitně vedený místní rozvoj
2.5.1 Specifický cíl 5.1: Podpora integrovaného, sociálního, hospodářského
a environmentálního rozvoje a kulturního dědictví, cestovního ruchu
a bezpečnosti mimo městská území (čl. 2(1)(e)(ii))
2.5.1.1 Intervence fondů
(čl. 17 odst. 3 písm. d) body i), iii), iv), v), vi) Obecného nařízení)
Související druhy činností (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod i))
Plánované intervence specifického cíle 5.1 vycházejí z doporučení EK formulovaných ve
Zprávě o ČR 2019, která konstatuje potřebu využívat v ČR potenciál integrovaných
územních nástrojů, ke kterým patří komunitně vedený místní rozvoj, za účelem řešení
problémů v oblasti územní soudržnosti a zajištění místně orientovaného přístupu. Je potřeba
dále podporovat rozvoj venkovských území investicemi do vybraných oblastí činností a na
základě strategií komunitně vedeného místního rozvoje místních akčních skupin („MAS“).
Mezi problémy, které byly ve shodě s relevantními partnery identifikovány na národní úrovni
jako prioritní k podpoře v IROP v územích působnosti místních akčních skupin se
schválenou strategií komunitně vedeného místního rozvoje, patří zejména:
 nedostatečné využití potenciálu komunitního rozvoje, vytváření místních partnerství,
zapojování subjektů a aktivizace osob do rozvoje obcí;
 nedostatečné vybavení venkovského území službami a infrastrukturou;
 nedostatečná nabídka zájmových, spolkových a volnočasových aktivit;
 nedostatečně fungující místní ekonomika;
 nedostatečná technická infrastruktura;
 špatná dopravní dostupnost, špatný technický stav dopravní infrastruktury;
 špatný a nevyhovující stav veřejného prostranství;
 nedostatek pracovních míst na venkově, omezený počet pracovních příležitostí, nízká
atraktivita místních zaměstnavatelů.
Očekávané přínosy podporovaných opatření k plnění tohoto specifického cíle:
 dosáhnout vyváženého a udržitelného územního rozvoje venkovských oblastí v ČR;
 snížit regionální nerovnosti a stabilizovat venkovské oblasti;
 předcházení odlivu obyvatel z venkovských oblastí do větších měst a jejich zázemí;
 využít místní specifický potenciál území;
 zlepšit vybavenost služeb a modernizovat technickou infrastrukturu ve venkovských
oblastech;
 rozvíjet a podpořit spolupráci obcí, místních orgánů, aktivizovat osoby a subjekty
k zapojení se do rozvoje měst a obcí.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
100
Aktivity směřující k naplnění tohoto specifického cíle:
Podporované aktivity musí splňovat cíle stanovené v příslušné strategii CLLD.
 Bezpečnost v dopravě
o výstavba, modernizace a rekonstrukce komunikací pro pěší v trase nebo
v křížení pozemní komunikace s vysokou intenzitou dopravy;
o zvyšování bezpečnosti pěší a automobilové dopravy stavebními úpravami
a instalací prvků zklidňujících dopravu v nehodových lokalitách;
o rekonstrukce místních komunikací jako doplňková aktivita.
 Infrastruktura pro cyklistickou dopravu
o výstavba, modernizace a rekonstrukce vyhrazených komunikací pro cyklisty
sloužících k dopravě do zaměstnání, škol a za službami, nebo napojující se na
stávající cyklostezky, včetně doprovodné infrastruktury;
o realizace doprovodné cyklistické infrastruktury při vyhrazených komunikacích
pro cyklisty s vysokou intenzitou dopravy.
 Revitalizace veřejných prostranství – staveb krajinářské architektury s budováním
zelené infrastruktury měst a obcí, včetně modernizace technické infrastruktury
v řešených veřejných prostranstvích
o realizace zelené infrastruktury a souvisejících opatření nezbytných pro její
rozvoj a pro zlepšení kvality veřejných prostranství (např. povrchy a podloží
veřejných prostranství umožňující lepší zasakování srážkové vody, retenční
a akumulační nádrže, prokořeňovací buňky stromů, výsadba vegetace,
průlehy, vodní prvky, vodní plochy, městský mobiliář, herní prvky, dětská
a workoutová hřiště, veřejné osvětlení, veřejné toalety);
o revitalizace nevyužívaných ploch, kde budou budována veřejná prostranství
a zelená infrastruktura.
 Podpora jednotek sboru dobrovolných hasičů kategorie jednotek požární
ochrany II, III a V
o výstavba a rekonstrukce požárních zbrojnic, pořízení požární techniky,
vybudování a revitalizace umělých zdrojů požární vody v obcích.
 Rekonstrukce infrastruktury mateřských škol a zařízení péče o děti typu dětské
skupiny
o navýšení kapacit v MŠ v území působnosti MAS;
o zvyšování kvality podmínek v MŠ pro poskytování vzdělávání, včetně
vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, s ohledem na zajištění
hygienických požadavků v MŠ, kde jsou nedostatky identifikovány krajskou
hygienickou stanicí;
o vznik nových zařízení péče o děti typu dětské skupiny.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
101
 Infrastruktura základních škol ve vazbě na odborné učebny a rekonstrukce
učeben neúplných škol
o podpora vybudování a vybavení odborných učeben ZŠ ve vazbě na přírodní
vědy, polytechnické vzdělávání, cizí jazyky, práci s digitálními technologiemi;
o budování vnitřní konektivity škol;
o vybudování zázemí pro školní poradenské pracoviště a pro práci s žáky se
speciálními vzdělávacími potřebami (např. klidové zóny, reedukační učebny);
o budování zázemí pro pedagogické i nepedagogické pracovníky škol vedoucí
k vyšší kvalitě vzdělávání ve školách (např. kabinety);
o vytvoření vnitřního i venkovního zázemí pro komunitní aktivity při ZŠ vedoucí
k sociální inkluzi (např. veřejně přístupné prostory pro sportovní aktivity,
knihovny, společenské místnosti), které by po vyučování sloužilo jako centrum
vzdělanosti a komunitních aktivit;
o rekonstrukce učeben neúplných škol;
o doprovodná infrastruktura zázemí školy jako doplňková aktivita.
 Infrastruktura pro sociální služby
o infrastruktura sociálních služeb poskytovaných podle zákona o sociálních
službách.
 Revitalizace kulturních památek
o revitalizace kulturních památek, expozice, depozitáře, technické zázemí,
návštěvnická centra, edukační centra, restaurování, vybavení pro konzervaci
a restaurování, evidence a dokumentace sbírkových fondů, parky u památek,
parkoviště u památek.
 Revitalizace a vybavení městských a obecních muzeí
o revitalizace muzeí, expozice, depozitáře, technické zázemí, návštěvnická
centra, edukační centra, restaurování, vybavení pro konzervaci
a restaurování, evidence a dokumentace sbírkových fondů.
 Rekonstrukce a vybavení obecních profesionálních knihoven
o rekonstrukce knihoven, návštěvnické a technické zázemí, zařízení pro
digitalizaci a aplikační software, technické vybavení knihoven.
 Veřejná infrastruktura udržitelného cestovního ruchu
o budování a revitalizace doprovodné infrastruktury cestovního ruchu
(např. odpočívadla, parkoviště, sociální zařízení);
o budování a revitalizace sítě značení páteřních, regionálních a lokálních
turistických tras;
o propojená a otevřená řešení návštěvnického provozu a navigačních systémů
měst a obcí;
o rekonstrukce stávajících a budování nových turistických informačních center.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
102
Vazby na jiné programy – bude dopracováno
Zásady pro výběr operací
 Projekt je realizován na území působnosti MAS v souladu se schválenou strategií
CLLD.
Zásady stanovené v jednotlivých specifických cílech IROP se vztahují na odpovídající aktivity
tohoto specifického cíle.
Aktivita podpora jednotek sboru dobrovolných hasičů kategorie II, III a V:
 Žadatel doloží souhlasné stanovisko Hasičského záchranného sboru ČR.
Aktivita památky:
 Památka je zapsána v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní
památka.
Veřejná podpora
Ve specifickém cíli 5.1 budou pro zajištění souladu projektů s pravidly veřejné podpory
uplatňovány shodné předpisy jako v případě projektů v odpovídajících aktivitách ostatních
specifických cílů programu.
Hlavní cílové skupiny (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod iii))
 obyvatelé a subjekty působící na území působnosti MAS se schválenou strategií
CLLD
 návštěvníci území působnosti MAS se schválenou strategií CLLD
Cílové skupiny odpovídají cílovým skupinám, na které směřují aktivity uvedené v jednotlivých
specifických cílech programu.
Typy příjemců
Příjemce v tomto specifickém cíli tvoří subjekty, které realizují projekty v rámci schválených
strategií CLLD na území působnosti MAS. Typy příjemců jsou uvedeny v jednotlivých
specifických cílech IROP.
Aktivity, kde jsou příjemci odlišní od příjemců ve specifických cílech s individuálními projekty:
 Podpora jednotek sboru dobrovolných hasičů kategorie jednotek požární ochrany II,
III a V:
o obce, které zřizují jednotky požární ochrany kategorie II, III a V (§ 29 zákona
č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů).
 Rekonstrukce a vybavení obecních profesionálních knihoven:
o obce,
o organizace zřizované nebo zakládané obcemi.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
103
Aktivity zajišťující rovnost, inkluzi a nediskriminaci (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod iiia))
Pro kontrolu přijatelnosti a formálních náležitostí projektů předložených do specifického cíle
5.1 bude aplikováno obecné kritérium přijatelnosti spočívající ve vyhodnocení, zda projekt
nemá negativní vliv na rovné příležitosti, inkluzi, rovnost mužů a žen a zda neporušuje zákaz
diskriminace. Projekty, které by negativně ovlivňovaly tato témata, nebudou podpořeny.
Cílem projektů bude obecně rozvojem komunitní infrastruktury podpořit mobilitu, vzdělávací
a kulturní rozvoj a také slaďování pracovního a soukromého života obyvatel venkova, a to
i osob zranitelných a znevýhodněných. Bude dbáno i na rozvoj práv a zlepšování postavení
osob se zdravotním postižením v souladu s národními i mezinárodními standardy.
Specifická cílová území, včetně plánovaného použití územních nástrojů (čl. 17 odst. 3
písm. d) bod iv))
Specifický cíl 5.1 bude realizován pouze prostřednictvím integrovaného nástroje CLLD.
Aktivity podporované ve specifickém cíli 5.1 budou realizovány v územích působnosti
místních akčních skupin se schválenou strategií komunitně vedeného místního rozvoje.
Jedná se o venkovské oblasti tvořené správními územími obcí s méně než 25 000 obyvateli,
přičemž populační velikost území působnosti MAS nebude menší než 10 000 obyvatel
a nepřekročí hranici 100 000 obyvatel.
Meziregionální a nadnárodní činnosti (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod v))
Ve specifickém cíli 5.1 se nepředpokládají žádné meziregionální či nadnárodní aktivity, ve
kterých by byli zapojeni příjemci z dalších členských států nebo států mimo EU.
Plánované využití finančních nástrojů (čl. 17 odst. 3 písm. d) bod vi))
Ve specifickém cíli 5.1 neexistuje dostatečný potenciál pro využití finančních nástrojů.
Plánované intervence, vyznačující se vysokým společenským užitkem, jsou takového
charakteru, že u nich nelze předpokládat vytváření dodatečných příjmů nebo úspor, které by
je činily vhodnými pro využití finančních nástrojů. Zachování nenávratné formy podpory ve
formě dotace se proto jeví jako nejvhodnější.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
104
2.5.1.2 Ukazatele
(čl. 17 odst. 3 písm. d) bod ii) Obecného nařízení)
Tabulka 2 SC 5.1: Ukazatele výstupů
Priorita
Specifický
cíl
Fond
Kategorie
regionů
ID Ukazatel
Jednotka
měření
Milník (2024) Cíl (2029)
5 5.1 EFRR
PR
MRR
PR
MRR
Tabulka 3 SC 5.1: Ukazatele výsledků
Priorita
Specifický
cíl
Fond
Kategorie
regionů
ID Ukazatel
Jednotka
měření
Základní
nebo
referenční
hodnota
Referenční
rok
Cíl (2029)
Zdroj
údajů
Poznámky
5 5.1 EFRR
PR
MRR
PR
MRR
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
105
2.5.1.3 Orientační rozdělení programových zdrojů (EU) podle typu intervence
(čl. 17 odst. 3 písm. c) Obecného nařízení)
Tabulka 4 SC 5.1: Dimenze 1 – oblast intervence
Číslo priority Fond Kategorie regionů Kód Částka (v EUR)
5 EFRR
Přechodové 128
Méně rozvinuté 128
Přechodové 129
Méně rozvinuté 129
Přechodové 36
Méně rozvinuté 36
Přechodové 50
Méně rozvinuté 50
Přechodové 62
Méně rozvinuté 62
Přechodové 73
Méně rozvinuté 73
Přechodové 75
Méně rozvinuté 75
Přechodové 85
Méně rozvinuté 85
Přechodové 86
Méně rozvinuté 86
Přechodové 91
Méně rozvinuté 91
Tabulka 5 SC 5.1: Dimenze 2 – forma financování
Číslo priority Fond Kategorie regionů Kód Částka (v EUR)
5 EFRR
Přechodové 01
Méně rozvinuté 01
Tabulka 6 SC 5.1: Dimenze 3 – mechanismus územního plnění a územní zaměření
Číslo priority Fond Kategorie regionů Kód Částka (v EUR)
5 EFRR
Přechodové 27
Méně rozvinuté 27
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
106
2.6 Priorita 6 – Technická pomoc
2.6.1 Specifický cíl 6.1: Zajištění kvalitního řízení a implementace programu
(čl. 17 odst. 3 písm. e) Obecného nařízení)
2.6.1.1 Intervence z fondů
(čl. 17 odst. 3 písm. e) body i) a iii) Obecného nařízení)
Související druhy činností (čl. 17 odst. 3 písm. e) bod i))
Priorita 6, specifický cíl 6.1 jsou průřezovou oblastí, která se týká všech ostatních priorit
a specifických cílů operačního programu.
Cílem technické pomoci je přispět k dosažení cílů operačního programu vytvořením
podmínek pro jeho kvalitní a efektivní řízení a pro řádné čerpání finanční alokace podle
pravidel stanovených evropskou a národní legislativou. Technická pomoc zajišťuje podpůrné
aktivity Řídicího orgánu IROP a Centra pro regionální rozvoj České republiky („CRR“) jako
jediného zprostředkujícího subjektu s cílem zvýšit účinnost prováděné podpory.
Ze zkušeností z předchozích programových období je zřejmé, že úspěch operačního
programu závisí na jeho účelné administraci a na kvalitě a efektivní realizaci projektů. Proto
intervence v tomto specifickém cíli budou především podporovat zvýšení kvality a efektivity
řídicích struktur, zvýšení kompetencí, schopností lidských zdrojů a zajištění funkčních
a efektivních systémů a nástrojů. Navrhovaná opatření se zaměří na centrální i regionální
úroveň.
Jednou z problematických zkušeností implementace IROP v letech 2014–2020 byla relativně
vysoká fluktuace zaměstnanců, např. v roce 2018 na ŘO IROP dosáhla 22,6 %, na CRR se
po delší době dostala na nižší hodnotu 6,35 %. Relativně vysoká fluktuace v celém
programovém období byla zapříčiněna mj. omezeným kariérním postupem, přílišnou
pracovní zátěží, nedostatečnými zaměstnaneckými benefity, změnami systemizace
a také přechody zkušených zaměstnanců na jiné subjekty implementační struktury a do
veřejné správy obecně. Přechody zaměstnanců mezi jednotlivými subjekty implementační
struktury v současné době usnadňuje zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě. Stabilita
administrativní kapacity byla zároveň negativně ovlivňována dlouhodobě vysokou poptávkou
soukromého sektoru po odbornících v oblasti fondů EU a nižší schopností veřejného sektoru
dostatečně motivovat zaměstnance. Pro kvalitní implementaci operačního programu je
zásadním požadavkem zajistit stálou zaměstnaneckou sestavu implementační struktury a
s ní související vzdělávání pracovníků.
Navzdory vyčlenění značných prostředků technické pomoci na podporu administrativních
kapacit (mzdové výdaje zaměstnanců implementační struktury), ŘO IROP a CRR
nedisponují takovou administrativní a odbornou kapacitou, aby mohly být všechny činnosti
realizovány interními kapacitami. Při rozhodování o zadání mimo implementační strukturu
bude uplatňován princip 3E s přihlédnutím k předchozím zkušenostem a s důrazem na
zajištění kvalitního plnění.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
107
Podstatou priority 6 je zajištění administrace a monitorování programu spojené s efektivní
implementací a zajištění efektivního fungování a naplňování strategie programu, vedoucích
k posílení jeho absorpční kapacity a k řádnému a efektivnímu čerpání finanční alokace
programu.
Předpokladem naplňování tohoto cíle jsou především profesionální lidské zdroje, jednotně
a srozumitelně zpracovaná dokumentace programu a postupy pro implementaci, zacílená
komunikační strategie a nastavené informační vazby k veřejnosti a cílovým skupinám.
Důraz je kladen také na boj proti korupci ve vazbě na strategii, která byla implementována do
řídicí dokumentace IROP. Důležitými nástroji pro eliminaci korupce jsou Jednotný národní
rámec, elektronické zadávání veřejných zakázek, etické kodexy, zákon o státní službě,
zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, a systematické vzdělávání zaměstnanců v oblasti
boje proti korupci.
Ke zlepšení informovanosti veřejnosti o fondech EU je nutné zajistit kvalitní medializaci
a cílení informačních a komunikačních kampaní v období přípravy programu a po celou dobu
programového období přímo na potencionální žadatele a příjemce prostřednictvím
poskytování kvalitního konzultačního a poradenského servisu, specializovaných seminářů,
mediálních kampaní, uživatelsky příznivých webových stránek programu a sociálních sítí.
Výsledky, kterých chce ŘO IROP dosáhnout:
 optimální nastavení administrativní kapacity pro efektivní řízení programu;
 optimální zajištění podmínek ke snížení fluktuace zaměstnanců;
 vyšší úroveň vzdělávání a školení pro zajištění odpovídající kvality lidských zdrojů;
 zpracování jasných a přehledných pravidel, manuálu a metodik k eliminaci častých
změn, odlišných výkladů a z nich plynoucích pochybení a ke zjednodušení postupů;
 efektivní využití a přenos informací;
 efektivní činnost a jednání Monitorovacího výboru operačního programu, pracovních
týmů a skupin;
 efektivní nastavení kontrolního systému a využívání monitorovacího systému;
 posílení a zajištění absorpční kapacity programu;
 vyšší míra povědomí veřejnosti o fondech EU, resp. o programu;
 vyšší míra úspěšnosti projektových žádostí;
 zajištění optimálního čerpání finančních prostředků programu prostřednictvím
kvalitních projektů a efektivního využití výsledků evaluačních studií;
 naplňování protikorupční strategie IROP a předcházení rizika střetu zájmů využitím
nástroje pro identifikaci potenciálně rizikových projektů (např. ARACHNE), s cílem
minimalizovat riziko výskytu podvodů a korupčního jednání;
 snížení administrativní zátěže pro žadatele a příjemce.
Intervence podporované technickou asistencí povedou ke zvýšení kvality a efektivity řídicích
struktur, ke zvýšení kompetencí, schopností lidských zdrojů a k zajištění funkčních
a efektivních systémů a nástrojů.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
108
Příklady podporovaných aktivit vedoucích k dosažení tohoto specifického cíle:
 Řízení, implementace a monitorování programu
o technické a provozní zajištění funkcí ŘO IROP a CRR;
o spolupráce při tvorbě a aktualizaci jednotných metodických dokumentů,
manuálu, pokynů a doporučení;
o zajištění hodnocení, výběru, administrace a monitorování projektů;
o archivace dokumentů;
o činnost Monitorovacího výboru IROP;
o zpracování odborných externích posudků a analýz pro posouzení správnosti
nastavení a funkčnosti procesních systémů implementace;
o dokončení implementace programového období 2014–2020;
o evaluace programu IROP 2014–2020;
o hodnocení SEA;
o příprava programové dokumentace pro programové období 2028+ a další
činnosti spojené s přípravou programového období 2028+;
o vypracování evaluací podle článku 39 Obecného nařízení, realizace
Evaluačního plánu IROP, podpůrných studií a analýz;
o nastavení a zajištění kontrolních mechanismů (např. kontrola zadávání
veřejných zakázek) s cílem minimalizovat výskyt chyb a nesrovnalostí;
o zajištění protikorupčních mechanismů.
 Podpora administrativních kapacit
o odměňování zaměstnanců podílejících se na přípravě a realizaci programu;
o vzdělávání implementační struktury, školení, semináře, workshopy, zahraniční
výměny zkušeností;
o činnost externích odborníků.
 Podpora žadatelům a příjemcům
o semináře a školení pro žadatele a příjemce;
o konzultační služby a poradenství při přípravě projektů;
o výměna zkušeností, best practices, networking;
o opatření ke snižování administrativní zátěže žadatelů, příjemců a subjektů
implementační struktury;
o poradenství žadatelům vedoucí ke zvyšování absorpční kapacity programu.
 Publicita a propagace
o propagace programu na veřejnosti prostřednictvím seminářů, informačních
akcí, komunikace přes média;
o vývoj, správa, rozvoj a technické zajištění informačních a komunikačních
nástrojů;
o zajištění publicity programu prostřednictvím propagačních materiálů.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
109
Vazby na jiné programy – bude dopracováno
Hlavní cílové skupiny (čl. 17 odst. 3 písm. e) bod iii))
 žadatelé a příjemci podpory z IROP
 veřejnost
 pracovníci implementační struktury
 nositelé integrovaných strategií
Typy příjemců
 Řídicí orgán IROP
 Centrum pro regionální rozvoj ČR
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
110
2.6.1.2 Ukazatele
Ukazatele výstupů s odpovídajícími milníky a cíli (čl. 17 odst. 3 písm. e) bod ii) Obecného nařízení)
Tabulka 2 TP: Ukazatele výstupů
Priorita
Specifický
cíl
Fond
Kategorie
regionů
ID Ukazatel
Jednotka
měření
Milník (2024) Cíl (2029)
6 6.1 EFRR
VRR
PR
MRR
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
111
2.6.1.3 Orientační rozdělení programových zdrojů (EU) podle typu intervence
(čl. 17 odst. 3 písm. e) bod iv) Obecného nařízení)
Tabulka 8 TP: Dimenze 1 – oblast intervence
Číslo priority Fond Kategorie regionů Kód Částka (v EUR)
6 EFRR
Více rozvinuté 140
Přechodové 140
Méně rozvinuté 140
Více rozvinuté 141
Přechodové 141
Méně rozvinuté 141
Více rozvinuté 142
Přechodové 142
Méně rozvinuté 142
Více rozvinuté 143
Přechodové 143
Méně rozvinuté 143
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
112
3 Finanční plán
(čl. 17 odst. 3 písm. f) body i)–iii), čl. 106 odst. 1–3, článek 10, článek 21 Obecného nařízení)
3.1 Finanční prostředky podle roku
(čl. 17 odst. 3 písm. f) bod i) Obecného nařízení)
Tabulka 10: Finanční prostředky podle roku (v EUR)
Fond
Kategorie
regionů
2021 2022 2023 2024 2025
2026 2027
Celkem
Finanční
alokace bez
částky
flexibility
Částka
flexibility
Finanční
alokace bez
částky
flexibility
Částka
flexibility
EFRR
Více rozvinuté
Přechodové
Méně
rozvinuté
Celkem
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
113
3.2 Celková výše finančních přídělů podle fondu
(čl. 17 odst. 3 písm. f) bod ii), čl. 17 odst. 6 a článek 30 Obecného nařízení)
Tabulka 11: Celková výše finanční podpory a národní příspěvek (v EUR)
Číslo cíle
politiky
nebo
technická
pomoc
Priorita
Základ
pro
výpočet
podpory
EU
Fond
Kategorie
regionů
Příspěvek
Unie
a)=g)+h)
Rozdělení příspěvku
Unie
Příspěvek
členského
státu
b)=c)+d)
Orientační
rozdělení příspěvku
členského státu
Celkem
e)=a)+b)
Míra
spolufi-
nanco-
vání
f)=a)/e)
EU příspěvek
bez částky
flexibility
g)
Částka
flexibility
h)
Veřejná
c)
Soukromá
d)
1
Priorita
1
Celkem EFRR
Více
rozvinuté
%
Přechodové %
Méně
rozvinuté
%
2
Priorita
2
Celkem EFRR
Více
rozvinuté
%
Přechodové %
Méně
rozvinuté
%
3
Priorita
3
Celkem EFRR
Přechodové %
Méně
rozvinuté
%
4
Priorita
4
Celkem EFRR
Přechodové %
Méně
rozvinuté
%
5 Priorita Celkem EFRR Přechodové %
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
114
Číslo cíle
politiky
nebo
technická
pomoc
Priorita
Základ
pro
výpočet
podpory
EU
Fond
Kategorie
regionů
Příspěvek
Unie
a)=g)+h)
Rozdělení příspěvku
Unie
Příspěvek
členského
státu
b)=c)+d)
Orientační
rozdělení příspěvku
členského státu
Celkem
e)=a)+b)
Míra
spolufi-
nanco-
vání
f)=a)/e)
EU příspěvek
bez částky
flexibility
g)
Částka
flexibility
h)
Veřejná
c)
Soukromá
d)
5 Méně
rozvinuté
%
TP
Priorita
6
(čl. 30(4))
Celkem EFRR
Více
rozvinuté
%
Přechodové %
Méně
rozvinuté
%
Celkem
Více
rozvinuté
%
Přechodové %
Méně
rozvinuté
%
Celkový součet %
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
115
4 Základní podmínky
(čl. 17 odst. 3 písm. h) Obecného nařízení)
Tabulka 12: Základní podmínky31
Horizontální základní podmínky (dle přílohy III návrhu Obecného nařízení) pro všechny specifické cíle a vyhodnocení stávajícího naplňování
Základní
podmínka32 Fond
Specifický
cíl
Splnění
ZP
Kritérium
Plnění
kritéria
Odkaz na příslušné
dokumenty
Odůvodnění
(1) Účinné
mechanismy
monitorování
trhu s
veřejnými
zakázkami
EFRR Všechny
specifické
cíle
Ano Jsou zavedeny
mechanismy
monitorování, které se
vztahují na zadávání
všech veřejných zakázek
v rámci fondů v souladu
s právními předpisy EU
v oblasti zadávání
zakázek.
Tento požadavek
zahrnuje:
Ano
1. Opatření k zajištění
sestavování účinných
a spolehlivých údajů o
postupech zadávání
veřejných zakázek nad
prahovými hodnotami EU
v souladu s oznamovací
povinností podle čl. 83 a
84 směrnice 2014/24/EU
a čl. 99 a 100 směrnice
Ano https://www.vestnikverejny
chzakazek.cz/;
www.isvz.cz;
www.portal-vz.cz
Splněno, veškeré informace o zakázkách
zadávaných v režimu ZZVZ jsou uvedeny
v Informačním systému o veřejných
zakázkách (ISVZ).
Zavést zásadu „pouze jednou“ – IS NIPEZ
jsou napojeny na základní registry MV ČR.
Vedle toho existuje propojení NEN a ostatních
IEN na Věstník veřejných zakázek. Na úrovni
MMR je tak zajištěna maximální možná práce
s principem „pouze jednou“.
31
Tento dokument je prvotní analýza, kterou jednotliví gestoři a spolugestoři odpovídající za plnění základních podmínek pro PO 2021-2027 poskytli MMR. Gestoři a
spolugestoři odpovídají za správnost informací uvedených v tomto dokumentu.
Vzhledem ke skutečnosti, že stav naplňování ZP se může měnit v závislosti na postupu plnění jednotlivých ZP i dle diskuse s EK, bude text průběžně aktualizován a upravován
ve znění jednotlivých podmínek a jejich kritérií, které vyplynou z vyjednávání legislativy na úrovni EU.
32
Název a kritéria horizontálních ZP se řídí zněním přílohy III návrhu nařízení o společných ustanoveních dle kompromisní verze projednané Výborem stálých zástupců II. část
(COREPER II) dne 18. 12. 2019. Pracovní překlad z AJ do ČJ.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
116
Horizontální základní podmínky (dle přílohy III návrhu Obecného nařízení) pro všechny specifické cíle a vyhodnocení stávajícího naplňování
Základní
podmínka32 Fond
Specifický
cíl
Splnění
ZP
Kritérium
Plnění
kritéria
Odkaz na příslušné
dokumenty
Odůvodnění
2014/25/EU. Článek 84 – tyto údaje jsou uvedeny
v písemné zprávě zadavatele, kterou
zadavatel povinně uveřejní do 30 dní od
ukončení zadávacího řízení podle § 217
zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných
zakázek, na profilu zadavatele. Profil každého
zadavatele je uveden ve věstníku veřejných
zakázek.
Článek 83, odst. 3 – splněno existencí
a správou webové stránky www.portal-vz.cz.
Zde je uveřejněna veškerá legislativa,
metodiky, výkladová stanoviska.
2. Opatření k zajištění dat
zahrnujících alespoň
následující prvky:
Ano https://www.vestnikverejny
chzakazek.cz/;
https://smlouvy.gov.cz/;
www.isvz.cz
a. Kvalita a intenzita
hospodářské soutěže:
názvy vítězných
uchazečů, počet
původních uchazečů
a smluvní hodnota.
Ano https://www.vestnikverejny
chzakazek.cz/;
https://smlouvy.gov.cz/;
www.isvz.cz
Splněno:
Věstník veřejných zakázek
Informace o vítězném dodavateli/uchazeči
včetně vysoutěžené ceny jsou přímo
dohledatelné na jednom místě – ve Věstníku
veřejných zakázek a Informačním systému o
veřejných zakázkách.
Informace o všech podaných nabídkách,
včetně jména ekonomického subjektu
a nabídkové ceny jsou uvedeny na profilech
konkrétních zadavatelů, jejichž seznam je
dohledatelný na jednom místě, a to opět ve
Věstníku veřejných zakázek.
Registr smluv
Seznam všech smluv uzavřených mimo ZZVZ
(výjimky) s uvedením konkrétního použitého
ustanovení ZZVZ = smlouvy nad 50 000 Kč
se musí uveřejňovat v registru smluv, tzn. i ty
smlouvy, co jsou zadané na některou
z výjimek ZZVZ, což jsou veškeré smlouvy
nad prahovými hodnotami směrnic.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
117
Horizontální základní podmínky (dle přílohy III návrhu Obecného nařízení) pro všechny specifické cíle a vyhodnocení stávajícího naplňování
Základní
podmínka32 Fond
Specifický
cíl
Splnění
ZP
Kritérium
Plnění
kritéria
Odkaz na příslušné
dokumenty
Odůvodnění
Nalezneme zde např. tyto informace:
- identifikace vítězného dodavatele
- cena s DPH, cena bez DPH
- datum uzavření smlouvy
b. Informace o konečné
ceně po dokončení
a účasti malých
a středních podniků jako
přímých uchazečů,
poskytují-li vnitrostátní
systémy takové
informace.
Ano https://www.vestnikverejny
chzakazek.cz/
Tyto informace jsou součástí Oznámení
o výsledku zadávacího řízení v části V.2.2
a V.2.3 ve Věstníku veřejných zakázek.
3. Opatření k zajištění
monitorování a analýzy
údajů příslušnými
vnitrostátními orgány
v souladu s článkem
83(2) směrnice
2014/24/EU a s článkem
99(2) směrnice
2014/25/EU.
Ano http://www.portal-
vz.cz/cs/Spoluprace-a-
vymena-informaci/Vyrocni-
zpravy-a-souhrnne-udaje-
o-verejnych-
zakazk/Vyrocni-zpravy-o-
stavu-verejnych-zakazek
Monitorování a analýza údajů o VZ je
prováděna ONEUIS a každoročně
uveřejňována v rámci Výroční zprávy o VZ.
4. Opatření zajišťující
dostupnost výsledků
analýzy pro veřejnost
v souladu s článkem
83(3) směrnice
2014/24/EU a s článkem
99(3) směrnice
2014/25/EU.
Ano www.isvz.cz;
https://www.isvz.cz/ISVZ/P
odpora/ISVZ_open_data_
vz.aspx
ONEUIS/MMR poskytuje ze zákona
OpenData na veřejné zakázky. Tato jsou
poskytována prostřednictvím Informačního
systému o veřejných zakázkách, tak
Národního katalogu otevřených dat (NKOD).
Data jsou poskytována v několika formátech,
aby byla zajištěna vyšší uživatelská
přívětivost (xlsx, XML, csv).
5. Opatření zajišťující,
aby veškeré informace
poukazující na podezření
z kartelové dohody mezi
uchazeči o veřejnou
Ano https://portal-vz.cz/wp-
content/uploads/2019/12/
%C3%9Apln%C3%A9-
zn%C4%9Bn%C3%ADVeškerá
podezření jsou sdělována UOHS,
případně orgánům činným v trestním řízení
dle trestního řádu podle § 8 odst. 1 věta druhá
zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení
soudním.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
118
Horizontální základní podmínky (dle přílohy III návrhu Obecného nařízení) pro všechny specifické cíle a vyhodnocení stávajícího naplňování
Základní
podmínka32 Fond
Specifický
cíl
Splnění
ZP
Kritérium
Plnění
kritéria
Odkaz na příslušné
dokumenty
Odůvodnění
zakázku byly sdělovány
příslušným vnitrostátním
orgánům v souladu
s článkem 83(2)
směrnice 2014/24/EU a
s článkem 99(2)
směrnice 2014/25/EU.
z%C3%A1kona-
%C4%8D.-134_2016-Sb.-
o-
zad%C3%A1v%C3%A1n
%C3%AD-
ve%C5%99ejn%C3%BDc
h-zak%C3%A1zek-
%C3%BA%C4%8Dinn%C
3%A9-od-26.-listopadu-
2019.pdf
(2) Nástroje a
kapacita pro
účinné
uplatňování
pravidel státní
podpory
EFRR Všechny
specifické
cíle
Ne Řídicí orgány mají
nástroje a kapacitu
ověřovat soulad
s pravidly státní podpory:
Ne
1. V případě podniků v
obtížích a podniků, na
něž se vztahuje
požadavek navrácení
podpory.
Ne https://aplikace.mvcr.cz/sb
irka-
zakonu/SearchResult.aspx
?q=304/2013&typeLaw=za
kon&what=Cislo_zakona_
smlouvy;
https://or.justice.cz/ias/ui/r
ejstrik;
http://www.uohs.cz/cs/vere
jna-podpora/podniky-v-
obtizich.html;
http://www.uohs.cz/cs/vere
jna-podpora/nesplacene-
inkasni-prikazy.html;
https://www.dotaceeu.cz/c
s/Evropske-fondy-v-
CR/2014-
2020/Dokumenty/Metodick
e-dokumenty/Metodicke-
doporuceni-pro-oblast-
verejne-podpory
1. Nástroje:
Poskytovatelé mají k dispozici základní,
průběžně aktualizovanou a doplňovanou bázi
metodických materiálů pro posuzování
problematiky podniku v obtížích
prostřednictvím informací uvedených zejména
na stránce ÚOHS. Současně spolugestor
ÚOHS připravuje další podklady pro
poskytovatele k posuzování problematiky
podniku v obtížích. Toto by mělo být naplněno
v nejbližší době.
Nad rámec těchto materiálů budou
poskytovatelům dodány výstupy z VZ k využití
při vyhodnocování kritérií podniku v obtížích.
Nejedná se však o hlavní nástroj pro plnění
podmínky.
Cílový stav ŘO/poskytovatel: Poskytnutí
metodických vodítek umožňujících
v podmínkách každého programu
vyhodnocení podniku v obtížích.
2. Kapacity:
Cílový stav: Rozložení kapacit mezi ŘO a u
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
119
Horizontální základní podmínky (dle přílohy III návrhu Obecného nařízení) pro všechny specifické cíle a vyhodnocení stávajícího naplňování
Základní
podmínka32 Fond
Specifický
cíl
Splnění
ZP
Kritérium
Plnění
kritéria
Odkaz na příslušné
dokumenty
Odůvodnění
gestora tak, aby byla naplněna ZP.
Průběžné vzdělávání a podpora vyčleněných
kapacit na ŘO.
2. Prostřednictvím
přístupu k odbornému
poradenství a pokynům
ohledně záležitostí státní
podpory poskytnutým
odborníky na státní
podporu místních nebo
národních orgánů.
Ano https://www.uohs.cz/cs/ver
ejna-podpora.html;
https://aplikace.mvcr.cz/sb
irka-
zakonu/SearchResult.aspx
?q=215/2004&typeLaw=za
kon&what=Cislo_zakona_
smlouvy;
https://www.dotaceeu.cz/c
s/Evropske-fondy-v-
CR/2014-
2020/Dokumenty/Metodick
e-dokumenty/Metodicke-
doporuceni-pro-oblast-
verejne-podpory
1. Nástroje:
1a) ŘO se mohou kdykoli obrátit na národní
koordinátory VPo dle kompetencí
stanovených jim v zák. č. 215/2004, Sb.
Problematika je řešena v metodikách na
stránkách MMR a ÚOHS/MZe.
1b) Jsou pořádány konference a tematicky
zaměřené semináře. Dočasně přerušeno
z důvodu pandemie COVID-19.
1c) ŘO mají technickou asistenci pro účast na
zahraničních specializovaných akcích.
1d) MMR a národní koordinační orgány
ÚOHS/MZe se dohodly na koncepci vzájemné
spolupráce a dne 12. 6. 2020 podepsaly
memorandum o spolupráci.
1e) Platformou pro předávání informací
a vzájemné konzultace mezi gestory a ŘO je:
Pracovní skupina pro veřejnou podporu.
2. Kapacity:
Aktuální stav: Kapacita zainteresovaných
útvarů, tj. MMR, ÚOHS, MZe, ŘO, je
nastavena pro aktuální programové období a
v současnosti je rovněž využívána pro
přípravu budoucího programového období.
(3) Účinné
provádění a
uplatňování
Listiny
základních
práv EU
EFRR Všechny
specifické
cíle
Ano Jsou zavedeny účinné
mechanismy k zajištění
souladu s Listinou
základních práv EU,
které zahrnují:
Ano
1. Opatření k zajištění
souladu programů
podporovaných z fondů a
jejich implementace
Ano https://eur-
lex.europa.eu/legal-
content/CS/TXT/PDF/?uri=
CELEX:52016XC0723(01)
&from=SL
Podmínka je plněna předběžnou kontrolou
programů z hlediska souladu s Listinou
základních práv EU, která je prováděna
příslušnými řídícími orgány (ŘO) ve
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
120
Horizontální základní podmínky (dle přílohy III návrhu Obecného nařízení) pro všechny specifické cíle a vyhodnocení stávajícího naplňování
Základní
podmínka32 Fond
Specifický
cíl
Splnění
ZP
Kritérium
Plnění
kritéria
Odkaz na příslušné
dokumenty
Odůvodnění
s relevantními
ustanoveními Listiny.
spolupráci s odborníky z Odboru pro lidská
práva a ochranu menšin Úřadu vlády,
hlavního vládního odborného a koordinačního
orgánu pro otázky základních práv. Ti se
podílí na tvorbě programových dokumentů a
poskytují poradenství a podporu při stanovení
cílů programu, a řešení případných problémů.
Jsou začleněni do monitorovacích výborů dle
potřeby. Pracovníci ŘO připravující jednotlivé
výzvy jsou školeni v relevantních
lidskoprávních otázkách na obecné úrovni i ve
vztahu k tématům fondů EU. Je rovněž
zřízena pracovní skupina z kontaktních bodů
v rámci ŘO, která se pravidelně schází a
předává si informace, diskutuje otázky
implementace fondů a řeší problémy a sporné
otázky.
2. Opatření k
oznamování případů
nesouladu operací
podporovaných z fondů
s Listinou a stížností
týkajících se Listiny
předložených v souladu
s opatřeními zavedenými
na základě článku 63(6)
nařízení o společných
ustanoveních
monitorovacímu výboru.
Ano Zákon č. 500/2004 Sb.,
správní řád.;
Zákon č. 150/2002 Sb.,
soudní řád správní
Přidělování dotací v rámci programů probíhá
ve správním řízení dle správního řádu. Proti
rozhodnutí v řízení lze následně podat žalobu
ve správním soudnictví.
Problémy s uplatňováním Listiny mohou být
řešeny pomoci stížnosti, které může podat
žadatel o dotaci či třetí osoba. Stížnosti
týkající se procesu přidělení dotace či procesu
administrace projektu ze strany ŘO se řeší
rovněž dle správního řádu.
Podněty týkající se nastavení výzev k
předkládání projektů jsou projednávány na
monitorovacích výborech a dalších
platformách, kde jsou zastoupeni všichni
relevantní partneři.
Nastavení pravidel výběru projektů a jednání
Monitorovacího výboru (MV) je ošetřeno
metodickou dokumentací Národního orgánu
pro koordinaci (NOK) a ŘO a statutem a
jednacím řádem MV jednotlivých programů.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
121
Horizontální základní podmínky (dle přílohy III návrhu Obecného nařízení) pro všechny specifické cíle a vyhodnocení stávajícího naplňování
Základní
podmínka32 Fond
Specifický
cíl
Splnění
ZP
Kritérium
Plnění
kritéria
Odkaz na příslušné
dokumenty
Odůvodnění
(4) Provádění
a uplatňování
Úmluvy OSN
o právech
osob se
zdravotním
postižením
v souladu
s rozhodnutím
Rady
2010/48/ES
EFRR Všechny
specifické
cíle
Ano Je zaveden vnitrostátní
rámec k zajištění
provádění Úmluvy o
právech osob se
zdravotním postižením,
který zahrnuje:
Ano
1. Měřitelné cíle,
mechanismy sběru údajů
a monitorování.
Ano Národní plán podpory
rovných příležitostí pro
osoby se zdravotním
postižením na období
2015 – 2020 (NP OZP)
Národní plán podpory rovných příležitostí pro
osoby se zdravotním postižením na období
2021–2025 byl schválen dne 20. července
2020 usnesením vlády č. 761.
2. Opatření zajišťující, že
politika, právní předpisy a
normy týkající se
přístupnosti jsou řádně
zohledňovány při
přípravě a provádění
programů.
Ano V ČR existuje legislativa
upravující přístupnost
NP OZP;
Zákon č. 183/2006 Sb.,
o územním plánování
a stavebním řádu
(stavební zákon);
Zákon č. 361/2000 Sb.,
o provozu na pozemních
komunikacích;
Zákon č. 365/2000 Sb.,
o informačních systémech
veřejné správy a o změně
některých dalších zákonů;
Zákon č. 198/2009 Sb.,
o rovném zacházení
a o právních prostředcích
ochrany před diskriminací
a o změně některých
zákonů;
Zák. č. 99/2019 Sb.,
o přístupnosti
internetových stránek
a mobilních aplikací
Existují právní předpisy upravující danou
oblast + pracovní skupina pro monitorování
EAC zdravotní postižení, jejíž činnost by měla
pokračovat i v období 2021-2027.
2a. Opatření
k oznamování případů
nesouladu operací
podporovaných z fondů
s Úmluvou o právech
Ano Řešení uvedených případů bude zajištěno
prostřednictvím ŘO programů, a to především
v rámci kontrolních a stížnostních
mechanismů. MPSV bude řídícím orgánům
poskytovat poradenství při nastavování
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
122
Horizontální základní podmínky (dle přílohy III návrhu Obecného nařízení) pro všechny specifické cíle a vyhodnocení stávajícího naplňování
Základní
podmínka32 Fond
Specifický
cíl
Splnění
ZP
Kritérium
Plnění
kritéria
Odkaz na příslušné
dokumenty
Odůvodnění
osob se zdravotním
postižením a stížností
týkajících se Úmluvy o
právech osob se
zdravotním postižením
předložených v souladu
s opatřeními zavedenými
na základě článku 63(6)
nařízení o společných
ustanoveních
monitorovacímu výboru.
vnitřních mechanismů kontroly a řešení
případných problémů. K tomu bude sloužit i
pracovní skupina pro monitorování HZP
zdravotní postižení složená z kontaktních
bodů v rámci řídících orgánů, která se bude
pravidelně scházet, sdílet informace,
diskutovat problémy spojené s implementací
fondů a řešit sporné otázky.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
123
Tematické základní podmínky (dle přílohy IV návrhu Obecného nařízení) a vyhodnocení stávajícího naplňování
Základní
podmínka33 Fond
Specifický
cíl
Splnění
ZP
Kritérium
Plnění
kritéria
Odkaz na příslušné
dokumenty
Odůvodnění
1. Řádná
správa
vnitrostátní
nebo
regionální
strategie pro
inteligentní
specializaci
EFRR Využití
přínosů
digitalizace
pro občany,
podniky a
vlády
Ne Strategie pro inteligentní
specializaci se opírá
(opírají) o:
1. Aktuální analýzu výzev
pro šíření inovací a
digitalizaci.
Ano Národní RIS3 strategie a
její aktualizace (2018);
Komplexní analýza bariér
aplikovaného a
orientovaného výzkumu,
vývoje a inovací v ČR
a návrh implementace
nastavených opatření
v progr. obd. 2021 – 2027
pro Nár. RIS3 strategii;
Analýza propojení KETs
s aplikačními odvětvími
Nár. RIS3 strategie,
krajské RIS3 strategie;
Nár. politika VaVaI;
Analýza VaVaI a její
mezinár. srovnání;
INKA – mapování inovační
kapacity;
INKA – analýza
makroekonomických a
mikroekonomických dat
Národní RIS3 strategie ČR 2021+ bude
založena na zrevidovaných východiscích,
analytická a návrhová část budou vycházet
z provedených analýz a bude kladen důraz na
přehlednou strukturu klíčových oblastí změn a
cílů. Zásadní budou provazby na strukturu
programů pro PO 2021-2027. Analogicky
probíhá příprava krajských RIS3 strategií –
podpůrným nástrojem je výzva Smart
Akcelerátor II., která přispívá k rozvoji
krajských RIS3.
V březnu 2020 byla dokončena „Komplexní
analýza bariér aplikovaného a orientovaného
výzkumu, experimentálního vývoje a inovací
v ČR a návrh implementace nastavených
opatření v programovém období 2021 – 2027
pro Národní RIS3 strategii“, která obsahuje
aktuální analýzu výzev pro šíření inovací a
digitalizaci. Na konci dubna 2020 byla
dokončena „Analýza propojení KETs
s aplikačními odvětvími Národní RIS3
strategie“ zpracovaná Technologickým
centrem AV ČR. Aktualizace Národní RIS3
strategie je založena především na výsledcích
těchto analýz.
2. Existenci příslušné
regionální/ vnitrostátní
instituce nebo subjektu
odpovědného za řízení
strategie pro inteligentní
specializaci.
Ano Národní RIS3 strategie a
její aktualizace;
krajské RIS3 strategie;
každoroční Zprávy o
realizaci RIS3 a Plány
implementace RIS3;
půlroční Zprávy o realizaci
krajských RIS3 včetně
Zakotveny byly národní i regionální
implementační struktury, resp. řídicí struktury
RIS3 (Řídicí výbor RIS3, národní RIS3
manažer; krajští RIS3 manažeři/koordinátoři;
Krajské rady pro inovace ad.). Jako významný
podpůrný nástroj jsou využívány výzvy Smart
Akcelerátor, jejichž plnění přispívá
33
Název a znění kritérií tematických ZP odpovídají kompromisnímu textu projednanému na COREPER II dne 18. 12. 2019. Pracovní překlad z AJ do ČJ.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
124
Tematické základní podmínky (dle přílohy IV návrhu Obecného nařízení) a vyhodnocení stávajícího naplňování
Základní
podmínka33 Fond
Specifický
cíl
Splnění
ZP
Kritérium
Plnění
kritéria
Odkaz na příslušné
dokumenty
Odůvodnění
ročních finančních výkazů;
Národní politika VaVaI
2021+ (MPO jako gestor
Opatření 21: Realizace
Národní RIS3 strategie)
k všestrannému rozvoji krajských RIS3.
3. Nástroje monitorování
a hodnocení na měření
výsledků vzhledem k
cílům strategie.
Ano Národní RIS3 strategie a
její aktualizace;
krajské RIS3 strategie;
každoroční Zprávy o
realizaci RIS3 a Plány
implementace RIS3;
půlroční Zprávy o realizaci
krajských RIS3 včetně
ročních finančních výkazů
Monitoring národní RIS3 je funkční a jeho
celková metodika, vč. indikátorů, byla
zpracována. Nastaveny byly pravidelné sběry
dat ve spolupráci s gestory OP (exporty z MS
2014+) a poskytovateli národní podpory.
Národní programy jsou monitorovány na
základě dat z IS VaVaI. Zvažována je
možnost online monitoringu. Dílčí problémy
jsou průběžně odlaďovány. Jsou
vypracovávány pravidelné roční Zprávy o
realizaci RIS3, které jsou předkládány ke
schválení Řídícímu výboru Národní RIS3
strategie. Jako významný podpůrný nástroj
jsou využívány výzvy Smart Akcelerátor,
jejichž plnění přispívá k všestrannému rozvoji
krajských RIS3. Kritérium je však plněno
i v krajích, které podporu z těchto výzev
nevyužívají.
Nastavení a rozvoj portálu pro online
monitoring výsledků Národní RIS3 strategie je
součástí projektu „Systémová podpora
implementace a řízení Národní RIS3
strategie“ financovaného z Operačního
programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP
VVV), který započal v březnu 2020.
4. Fungování spolupráce
se zúčastněnými
stranami („procesu
objevování
podnikatelského
potenciálu“).
Ano Národní RIS3 strategie a
její aktualizace;
krajské RIS3 strategie;
každoroční Zprávy o
realizaci RIS3 a Plány
implementace RIS3;
dále půlroční Zprávy o
realizaci krajských RIS3 a
jejich každoroční finanční
Ustaveny byly jak regionální (KIP) tak národní
inovační platformy (NIP), které jsou faktickým
nositelem EDP. Mají statut poradních orgánů
Řídicího výboru RIS3/Krajských rad pro
inovace. Jejich činnost – tj. periodicita jednání
a výstupů (především ve vztahu k identifikaci
nových inovačních trendů či potvrzení
stávajících) jsou průběžně vyhodnocovány a
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
125
Tematické základní podmínky (dle přílohy IV návrhu Obecného nařízení) a vyhodnocení stávajícího naplňování
Základní
podmínka33 Fond
Specifický
cíl
Splnění
ZP
Kritérium
Plnění
kritéria
Odkaz na příslušné
dokumenty
Odůvodnění
přílohy každé dva roky tvoří základní pramen pro
aktualizace RIS3. Jako významný podpůrný
nástroj jsou využívány výzvy Smart
Akcelerátor, jejichž plnění přispívá k
všestrannému rozvoji krajských RIS3.
5. Opatření nezbytná ke
zlepšení vnitrostátních
nebo regionálních
systémů výzkumu a
inovací, kde je to
relevantní.
Ano Národní politika výzkumu,
vývoje a inovací České
republiky na léta 2016–
2020 a její aktualizace pro
2021+;
Národní RIS3 strategie a
její aktualizace
Plnění opatření Národní politiky výzkumu,
vývoje a inovací (NP VaVaI) 2016–2020 na
národní úrovni probíhá průběžně. Na období
2021+ je připravena nová NP VaVaI 2021+,
kterou 20. 7. 2020 schválila Vláda ČR.
Opatření obsažená v NP VaVaI jsou
koncipována jen pro národní úroveň. Jako
významný podpůrný nástroj jsou využívány
výzvy Smart Akcelerátor, jejichž plnění
přispívá k všestrannému rozvoji krajských
RIS3.
6. Pokud je to relevantní,
opatření na podporu
průmyslové
transformace.
Ano Národní RIS3 strategie a
její aktualizace;
Digitální Česko – III. pilíř
Digitální ekonomika;
Národní strategie umělé
inteligence
Opatření na podporu průmyslové
transformace jsou kromě Národní RIS3
strategie obsažena zejména ve dvou
strategiích, které v nedávné době schválila
Vláda ČR. Jedná se o strategii Digitální Česko
(pilíř Digitální ekonomika a společnost)
schválenou v roce 2018; dále jde o Národní
strategii umělé inteligence (schválena v roce
2019).
Jako významný podpůrný nástroj jsou
využívány výzvy Smart Akcelerátor, jejichž
plnění přispívá k všestrannému rozvoji
krajských RIS3.
7. Opatření pro posílení
spolupráce s partnery
mimo daný členský stát
v prioritních oblastech
podporovaných strategií
pro inteligentní
specializaci
Ano Akční plán mezinárodní
spolupráce ČR ve
výzkumu a vývoji a
internacionalizace
prostředí výzkumu a
vývoje v ČR na léta 2017
až 2020 („Akční plán
INTER“);
Národní RIS3 strategie a
MŠMT v souladu s NP VaVaI zpracovalo
Akční plán INTER, který je implementován
věcně příslušnými gestory opatření. V období
po roce 2020 bude soubor opatření na
podporu mezinárodní spolupráce již integrální
součástí NP VaVaI platné pro období let
2021+. Aktualizace Národní RIS3 strategie též
obsahuje opatření pro posílení mezinárodní
spolupráce v prioritních oblastech
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
126
Tematické základní podmínky (dle přílohy IV návrhu Obecného nařízení) a vyhodnocení stávajícího naplňování
Základní
podmínka33 Fond
Specifický
cíl
Splnění
ZP
Kritérium
Plnění
kritéria
Odkaz na příslušné
dokumenty
Odůvodnění
její aktualizace podporovaných v rámci strategie. Opatření
v tomto směru jsou obsažena rovněž
v krajských RIS3 strategiích. Jako významný
podpůrný nástroj jsou využívány výzvy Smart
Akcelerátor, jejichž plnění přispívá k
všestrannému rozvoji krajských RIS3.
2.4 Rámec
účinného
řízení rizik
katastrof
EFRR Podpora
přizpůsobení
se změnám
klimatu,
předcházení
rizikům a
odolnosti
vůči
katastrofám
Ano Je zaveden vnitrostátní
nebo regionální plán
řízení rizik katastrof, který
je založený na základě
posouzení rizik, v kterém
je kladen důraz na
pravděpodobné dopady
klimatické změny a na
stávající strategie
přizpůsobení se změně
klimatu a který zahrnuje:
1. Popis klíčových rizik
posuzovaných v souladu
s čl. 6(1) rozhodnutí č.
1313/2013/EU34
, který
odráží současný
a rozvíjející se rizikový
profil s orientačním
časovým rozpětím 25-35
let. Posouzení vychází z
rizik souvisejících
s klimatem, z prognóz
a scénářů týkajících se
změny klimatu.
Ano i. Analýza hrozeb pro ČR;
ii. Posouzení schopností
ČR ke zvládání rizik;
iii. Koncepce ochrany
obyvatelstva do roku
2020 s výhledem do
roku 2030;
iv. Koncepce
environmentální
bezpečnosti 2016-2020
s výhledem do roku
2030;
v. Strategie přizpůsobení
se změně klimatu v
podmínkách ČR;
vi. Národní akční plán
adaptace na změnu
klimatu
i. Schváleno usnesením vlády č.369/2016
(předáno EK 2016).
ii. Schváleno usnesením Výboru pro civilní
nouzové plánování č. 439/2018 (bylo
předáno EK v polovině roku 2018).
iii.Schváleno usnesením vlády č.805/2013.
iv.Schváleno usnesením Bezpečnostní rady
státu č. 11/2016.
v. Schválena usnesením vlády č. 861 ze dne
26. října 2015.
vi.Schválen usnesením vlády č. 34 ze dne 16.
ledna 2017.
2. Popis opatření pro
předcházení katastrofám,
Ano Typové plány (disaster risk
management plans) pro
Typové plány byly schváleny v letech 2017 a
2018. Následně proběhla velká aktualizace
34
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
127
Tematické základní podmínky (dle přílohy IV návrhu Obecného nařízení) a vyhodnocení stávajícího naplňování
Základní
podmínka33 Fond
Specifický
cíl
Splnění
ZP
Kritérium
Plnění
kritéria
Odkaz na příslušné
dokumenty
Odůvodnění
připravenost a reakci pro
řešení hlavních
zjištěných rizik. Priorita
opatření musí být
stanovena úměrně k
rizikům a jejich
hospodářskému dopadu,
nedostatkům
v kapacitách35
, jejich
účinnosti a efektivnosti
s přihlédnutím k možným
alternativám.
řešení krizových situací
(disaster) v souvislosti se
změnou klimatu
(meteorologické extrémy
podle Analýzy hrozeb pro
ČR, tj. extrémní vítr,
extrémně vysoké teploty,
povodně, přívalové
povodně, vydatné srážky,
dlouhodobé sucho)
a jejich rozpracování
v příslušných krizových
plánech
krizových plánů.
3. Informace o finančních
zdrojích a dostupných
mechanismech pro
pokrytí nákladů na
provoz a údržbu
souvisejících s prevencí,
připraveností a reakcí.
Ano Viz zákon č. 224/2015 Sb.,
o prevenci závažných
havárií:
https://www.psp.cz/sqw/sb
irka.sqw?cz=224&r=2015;
Zákon č. 240/2000 Sb.,
o krizovém řízení, ve
znění pozdějších předpisů:
https://www.noveaspi.cz/pr
oducts/lawText/1/49557/1/
2;
Zákon č. 239/2000 Sb.,
o integrovaném
záchranném systému
a o změně některých
zákonů, ve znění
pozdějších předpisů:
https://www.noveaspi.cz/pr
oducts/lawText/1/49556/1/
2;
Zákon č. 355/2019 Sb.,
o státním rozpočtu ČR na
rok 2020:
https://www.noveaspi.cz/pr
oducts/lawText/1/93023/1/
2
Oblast prevence je v kompetenci MŽP.
Připravenost a reakce jsou zajišťovány
především činností základních složek
integrovaného záchranného systému (HZS
ČR, P ČR, ZZS krajů a JSDHO). Jejich
financování je kryto v rámci výdajů státního
rozpočtu příslušné kapitoly a v rámci rozpočtů
výdajů příslušných územně samosprávných
celků. Ukazatele státního rozpočtu jsou
každoročně dány zákonem o státním rozpočtu
(pro rok 2019 zákon č.336/2018 Sb., pro rok
2020 zákon č. 355/2019 Sb.).
Prevence, připravenost a reakce jsou
financovány z veřejných zdrojů. Jedná se
především o státní rozpočet ČR a jednotlivé
rozpočty krajů a obcí (z rozpočtu kraje jsou
mj. hrazeny náklady spojené se zpracováním
posudku návrhu bezpečností dokumentace
nebo posudku k posouzení rizik závažné
havárie – zákon č. 224/2015 Sb.).
Financování je také zajištěno prostřednictvím
ESIF. V tomto případě jde o operační program
Životní prostředí, z části IROP 2014–2020
(přizpůsobení se změnám klimatu a novým
35
Uvedeným v posouzení schopnosti zvládání rizik požadovaném v čl. 6 písm. b) rozhodnutí 1313/2013.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
128
Tematické základní podmínky (dle přílohy IV návrhu Obecného nařízení) a vyhodnocení stávajícího naplňování
Základní
podmínka33 Fond
Specifický
cíl
Splnění
ZP
Kritérium
Plnění
kritéria
Odkaz na příslušné
dokumenty
Odůvodnění
rizikům).
3.2 Komplexní
plánování
dopravy na
příslušné
úrovni
EFRR Rozvoj
a zlepšování
udržitelné,
inteligentní a
intermodální
celostátní,
regionální a
místní
mobility
odolné vůči
změnám
klimatu,
včetně
lepšího
přístupu
k síti TEN-T
a
přeshraniční
mobility
Ne Je zavedeno
multimodální mapování
stávajících
a plánovaných
infrastruktur, s výjimkou
místní úrovně, do roku
2030, které:
Ne
1. Zahrnuje hospodářské
zhodnocení plánovaných
investic podložené
analýzou poptávky
a modelováním dopravy,
které by měly zohlednit
předpokládaný dopad
otevírání trhů s železniční
dopravou.
Ano Dopravní sektorové
strategie:
www.dopravnistrategie.cz
Dopravní sektorové strategie vycházejí
z Dopravní politiky a představují základní
strategický dokument pro plánování investic v
oblasti dopravy. V roce 2017 proběhla jejich
aktualizace, která zahrnovala i aktualizaci
multimodálního dopravního modelu jakožto
základního východiska pro plánování
intervencí v rámci tohoto strategického
dokumentu. Po drobných kalibracích bude
moci být tento multimodální dopravní model
použit i pro další zpracování akčních plánů
a aktualizací vlastního dokumentu, stejně jako
pro strategické podložení jednotlivých
připravovaných projektů. V rámci tohoto
akčního plánu dojde zejména k zpřesnění
údajů o přípravě klíčových projektů, zahrnutí
nových námětů se očekává pouze v omezené
míře. Základní principy metodiky pro
hodnocení projektových
záměrů/námětů/klastrů zůstávají v platnosti.
Na zpracování akčního plánu naváže v roce
2023 aktualizace celého dokumentu.
2. Je v souladu s prvky
souvisejícími s dopravou
ve vnitrostátním plánu v
oblasti energetiky
a klimatu.
Ano Bílá kniha – koncepce
veřejné dopravy;
Národní akční plán čisté
mobility;
Koncepce nákladní
dopravy;
Plány dopravní
obslužnosti krajů – viz
Plány zlepšování kvality ovzduší jsou
průřezově promítnuty v několika strategiích.
Jedná se zejména o Bílou knihu – koncepci
veřejné dopravy (po aktualizaci v roce 2020
platnost do roku 2030) v gesci Ministerstva
dopravy a o Národní akční plán čisté mobility
v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Oba
tyto dokumenty byly schváleny a průběžně
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
129
Tematické základní podmínky (dle přílohy IV návrhu Obecného nařízení) a vyhodnocení stávajícího naplňování
Základní
podmínka33 Fond
Specifický
cíl
Splnění
ZP
Kritérium
Plnění
kritéria
Odkaz na příslušné
dokumenty
Odůvodnění
stránky jednotlivých krajů probíhá jejich implementace, Národní akční
plán čisté mobility byl v první polovině roku
2020 aktualizován. Významný vztah ke kvalitě
ovzduší má i nákladní doprava, a proto je
nutné zmínit i Koncepci nákladní dopravy v
gesci Ministerstva dopravy (platnost do 2023,
poté proběhne aktualizace). U tohoto
dokumentu do konce roku 2020 proběhne
zpracování akčního plánu, který dále
rozpracuje jednotlivá opatření a jejich plnění.
Na úrovni regionální vypracovaly jednotlivé
kraje Plány dopravní obslužnosti, které rovněž
s problematikou ochrany ovzduší úzce
souvisejí.
3. Zahrnuje investice do
koridorů hlavní sítě TENT
definovaných v [návrhu
nařízení Evropského
parlamentu a Rady,
kterým se zřizuje Nástroj
pro propojení Evropy a
zrušují nařízení (EU)
1316/2013], v souladu
s příslušnými pracovními
plány koridorů hlavní sítě
TEN-T.
Ano Dopravní sektorové
strategie:
www.dopravnistrategie.cz
Přístup k problematice core TEN-T koridorů je
popsán v rámci Dopravních sektorových
strategií. Informace k tomuto strategickému
dokumentu viz kritérium 1. Jedním z hlavních
východisek pro Dopravní sektorové strategie
je i Nařízení Evropského parlamentu a Rady
(EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o
hlavních směrech Unie pro rozvoj
transevropské dopravní sítě a o zrušení
rozhodnutí č. 661/2010/EU.
4. V případě investic
mimo koridory hlavní sítě
TEN-T a včetně
přeshraničních úseků
zajišťuje komplementaritu
pomocí dostatečného
propojení městských sítí,
regionů a místních
komunit s hlavní sítí
TEN-T a jejími uzly.
Ano Dopravní sektorové
strategie:
www.dopravnistrategie.cz
Napojení regionů komunikacemi mimo TEN-T
je rovněž řešeno v Dopravních sektorových
strategiích, kde je z pochopitelných důvodů
pozornost věnována zejména komunikacím
národního významu. Napojení komunikacemi
regionálního významu je potom návazně
řešeno v programech rozvoje krajů.
5. Zajišťuje
interoperabilitu železniční
Ano Národní implementační
plán ERTMS:
Ze strany Správy železniční dopravní cesty
byl připraven a Ministerstvem dopravy
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
130
Tematické základní podmínky (dle přílohy IV návrhu Obecného nařízení) a vyhodnocení stávajícího naplňování
Základní
podmínka33 Fond
Specifický
cíl
Splnění
ZP
Kritérium
Plnění
kritéria
Odkaz na příslušné
dokumenty
Odůvodnění
sítě a pokud je to
relevantní, informuje o
zavedení ERTMS v
souladu s prováděcím
nařízením Komise (EU)
2017/6 ze dne 5. ledna
2017 o evropském
prováděcím plánu
evropského systému
řízení železničního
provozu.
https://ec.europa.eu/transp
ort/sites/transport/files/rail-
nip/nip-ccs-tsi-czech-rep-
cz.pdf;
Dopravní sektorové
strategie:
www.dopravnistrategie.cz
následně schválen Národní implementační
plán ERTMS (který je plně v souladu
s Evropským prováděcím plánem evropského
systému řízení železničního provozu).
ERTMS v ČR je plánován pro celou železniční
síť, byť pochopitelně s prioritami postupného
naplňování. Orientace na ETCS, zejména
druhé aplikační úrovně (ETCS Level2),
směřuje k tomu, že ERTMS je v ČR pojato
jako koordinované zavádění GSM-R a ETCS.
Problematika interoperability je rovněž řešena
v rámci Dopravních sektorových strategií (viz
kritérium 1). Pozornost je věnována rovněž
vybavování vozidel ERTMS, které bylo
podporováno v OPD2 a je plánováno i pro
OPD3.
6. Podporuje
multimodalitu, identifikuje
potřeby multimodální či
překládkové dopravy
a terminálů pro cestující.
Ne Koncepce nákladní
dopravy:
https://www.mdcr.cz/Medi
a/Media-a-tiskove-
zpravy/Koncepce-
nakladni-dopravy-pro-
obdobi-2017-
%E2%80%93-2023-r;
Plány dopravní
obslužnosti krajů – viz
stránky jednotlivých krajů;
SUMP/SUMF:
https://www.mdcr.cz/Doku
menty/Strategie/Mobilita/U
drzitelna-mestska-
mobilita-(SUMP)
Princip multimodality je zakotven ve všech
klíč. dok. od DP přes DSS2 až po dok. řešící
klíč. interv. pro tuto oblast. U terminálů pro
multimodální nákl. dopravu klíč. východiska
obsahuje Koncepce nákladní dopravy (do r.
2023, poté aktualizace). Byť vlastní interv.
bude realizovat soukr. sektor, bude nezbytné,
aby vycházely z principů stanovených v tomto
str. dok. U terminálů multimodální osob.
dopravy, na kraj. úrovni jsou klíč. Plány
dopravní obslužnosti krajů, jež určují
nejvýznam. přestupní body. Na úrovni
aglomerací poté představují klíč. dok. SUMPy,
v ČR byl jako 1. fáze plného SUMP zaveden
ještě SUMF. Na těchto dok. města pracují,
neboť představují podmínku v čerpání
v současném PO. MD spolu s CDV poskytuje
městům metod. podporu. Pro verif.
SUMP/SUMF byla poté ustavena KPDMM.
Probl. se zabýval i proj. v rámci Prosperity. V
současnosti se rovněž pracuje na Vládní
koncepci městské mobility, v níž bude řešen
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
131
Tematické základní podmínky (dle přílohy IV návrhu Obecného nařízení) a vyhodnocení stávajícího naplňování
Základní
podmínka33 Fond
Specifický
cíl
Splnění
ZP
Kritérium
Plnění
kritéria
Odkaz na příslušné
dokumenty
Odůvodnění
mj. vhodný přístup k plánování udrž. měst.
mobility i pro menší města.
7. Zahrnuje opatření
relevantní pro plánování
infrastruktury zaměřené
na podporu alternativních
paliv v souladu s
příslušnými vnitrostátními
rámci politiky.
Ano Národní akční plán čisté
mobility:
https://www.mpo.cz/cz/pru
mysl/zpracovatelsky-
prumysl/automobilovy-
prumysl/aktualizace-
narodniho-akcniho-planu-
ciste-mobility--254445/
Klíčovým dokumentem v této oblasti je
Národní akční plán čisté mobility, který je
v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Při
tvorbě a realizaci této strategie je intenzivně
zapojeno i Ministerstvo dopravy, které
zajišťuje provázanost s dalšími relevantními
strategiemi z oblasti dopravy a pravidelně
s Ministerstvem průmyslu a obchodu
komunikuje. Národní akční plán čisté mobility
byl v první polovině roku 2020 aktualizován.
8. Předkládá výsledky
posouzení rizik
bezpečnosti silničního
provozu v souladu se
stávajícími vnitrostátními
strategiemi bezpečnosti
silničního provozu spolu
s mapováním příslušných
silnic a úseků
stanovením priorit
odpovídajících investic.
Ano Národní strategie
bezpečnosti silničního
provozu:
http://www.ibesip.cz/Pro-
odborniky/Narodni-
strategie-BESIP/Aktualni-
strategie
Bezpečnost silničního provozu patří
dlouhodobě mezi nejvyšší priority Ministerstva
dopravy a této problematice je věnována
pozornost i při přípravě a realizaci jednotlivých
projektů. Základním výchozím dokumentem je
Národní strategie bezpečnosti silničního
provozu, která je každý rok aktualizována
(vypracování nové proběhne v roce 2020). Z
této strategie vycházejí i jednotlivé
komunikační a propagační kampaně, které
představují jeden z nejvýznamnějších nástrojů
pro zlepšení bezpečnosti silničního provozu
v podmínkách ČR.
9. Poskytuje informace o
finančních zdrojích pro
příslušné plánované
investice a potřebných k
pokrytí nákladů na
provoz a údržbu
stávajících a
plánovaných
infrastruktur.
Ano Dopravní sektorové
strategie:
www.dopravnistrategie.cz;
Program rychlých spojení:
https://www.mdcr.cz/Doku
menty/Strategie/Vysokoryc
hlostni-trate
Problematika zajištění finančních prostředků a
to nejen ve fázi realizační, ale i ve fázi
provozní představovala jedno z klíčových
témat Dopravních sektorových strategií
(kniha 9). Problematice zajištění finančních
prostředků se pochopitelně věnují i všechny
ostatní zmíněné dokumenty. Z hlediska
investic i provozu budou finančně velmi
nákladná tzv. rychlá spojení, která jsou
řešena v rámci Programu rozvoje rychlých
železničních spojení v ČR.
4.3 Strategický EFRR Zlepšení Ne Je zaveden vnitrostátní Ne
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
132
Tematické základní podmínky (dle přílohy IV návrhu Obecného nařízení) a vyhodnocení stávajícího naplňování
Základní
podmínka33 Fond
Specifický
cíl
Splnění
ZP
Kritérium
Plnění
kritéria
Odkaz na příslušné
dokumenty
Odůvodnění
rámec politiky
pro systém
vzdělávání
a odborné
přípravy na
všech
úrovních
přístupu
k inkluzivním
a kvalitním
službám
v oblasti
vzdělávání,
odborné
přípravy a
celoživotního
učení
pomocí
rozvoje
infrastruktury
nebo regionální
strategický rámec politiky
pro systém vzdělávání
a odborné přípravy, který
zahrnuje:
1. Systémy pro
předjímání a prognózu
dovedností založené na
důkazech.
Ano http://www.msmt.cz/vzdela
vani/skolstvi-v-cr/strategie-
2030;
www.vzdelavani2020.cz;
https://www.facebook.com
/Edu2030plus/;
http://www.msmt.cz/vzdela
vani/skolstvi-v-
cr/dlouhodobe-zamery-cr;
http://www.msmt.cz/vzdela
vani/vysoke-
skolstvi/dlouhodoby-
zamer;
http://www.csicr.cz/;
http://www.msmt.cz/minist
erstvo/ris-msmt;
https://portal.csicr.cz/;
http://www.cermat.cz/
Strategický rámec politiky zaměřené na oblast
vzdělávání a odborné přípravy je prozatím
vymezen do roku 2020. Navazující období
bude pokrývat Strategie vzdělávací politiky
ČR do roku 2030+ (schválené 10/2020), která
naváže na současný strategický plán
s vymezením priorit pro všechny stupně
vzdělávací soustavy.
Agregovaná data jsou dostupná za všechny
typy vzdělávání a pokrývají všechny
teritoriální úrovně od dat agregovaných
celostátně, přes regiony po vlastní školy. Na
úrovni VŠ probíhají výběrová šetření
a využívají se omezená administrativní data.
Mapování gramotností a kompetencí je
součástí šetření České školské inspekce na
dílčích úrovních vzdělávání.
Cermat v rámci své činnosti ověřuje, jak žáci
dosáhli cílů vzdělávání stanovených
rámcovým a školním vzdělávacím programem
v příslušném oboru vzdělání, zejména pak
úrovně klíčových vědomostí, a dovedností
žáka, které jsou důležité pro jeho další
vzdělávání nebo výkon povolání nebo
odborných činností.
1a. Mechanismy pro
sledování uplatnění
absolventů a služby pro
kvalitní a účinné
poradenství pro studující
všech věkových skupin.
Ano http://www.infoabsolvent.c
z/;
https://www.uradprace.cz/
predikce-trhu-prace-
kompas;
http://www.nuv.cz/p/ckp;
http://www.msmt.cz/vzdela
vani/vysokePodmínka
je plněna prostřednictvím
informačního systému o uplatnění absolventů
škol na trhu práce
http://www.infoabsolvent.cz/, který nabízí
pomoc při hledání vzdělávací a profesní
dráhy.
Dále prostřednictvím projektu Kompas, jehož
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
133
Tematické základní podmínky (dle přílohy IV návrhu Obecného nařízení) a vyhodnocení stávajícího naplňování
Základní
podmínka33 Fond
Specifický
cíl
Splnění
ZP
Kritérium
Plnění
kritéria
Odkaz na příslušné
dokumenty
Odůvodnění
skolstvi/analyzy;
https://www.eurograduate.
eu/
cílem je vytvoření predikčního systému vývoje
trhu práce, včetně kvalifikačních požadavků,
jak na národní, tak regionální úrovni.
Kariérové poradenství je ve školách
zajišťováno prostřednictvím výchovných
a kariérových poradců. Na národní úrovni
působí Centrum kariérového poradenství
(CKP) poskytující podporu i poskytovatelům
kariérového poradenství.
Národní šetření absolventů vysokých škol,
které navazuje na šetření obdobného typu
v minulosti. Šetření pokrývá tematiku
hodnocení studia a jeho relevance
pro uplatnitelnost na trhu práce. Současně
s národním šetřením probíhalo pilot
mezinárodního šetření Eurograduate, do
kterého se ČR zapojila jako jedna z 8
vybraných zemí.
2. Opatření k zajištění
rovného přístupu ke
kvalitnímu, dostupnému,
relevantnímu,
nesegregovanému
a inkluzivnímu vzdělávání
a odborné přípravě, k
účasti na něm i jeho
dokončení a k získání
klíčových kompetencí na
všech úrovních.
Ano http://www.msmt.cz/vzdela
vani/skolstvi-v-cr/strategie-
2030;
https://www.facebook.com
/Edu2030plus/;
http://www.msmt.cz/vzdela
vani/skolstvi-v-
cr/dlouhodobe-zamery-cr;
http://www.msmt.cz/vzdela
vani/vysoke-
skolstvi/dlouhodoby-
zamer;
http://www.msmt.cz/doku
menty-3/skolsky-zakon;
http://www.msmt.cz/doku
menty-3/vyhlasky-ke-
skolskemu-zakonu;
http://www.msmt.cz/vyzku
m-a-vyvoj-2/zakon-c-111-
1998-sb-o-vysokych-
skolach;
Inkluzívní přístup ke vzdělávání a ve školství
znamená právo na vysoce kvalitní vzdělávání
pro všechny žáky a studenty, bez ohledu na
jejich individuální a sociální charakteristiky.
Přístup se zakládá na novele školského
zákona, který v §16 školského zákona s
účinností od 1. září 2016 vymezil podmínky
pro vzdělávání žáků se speciálními
vzdělávacími potřebami (SVP). V souvislosti
s novelizací školského zákona došlo k náběhu
financování postupně přiznávaných
nárokových podpůrných opatření podle § 16
školského zákona a vyhlášky č. 27/2016 Sb.
Základní podmínkou k zajištění rovného
přístupu k vysokoškolskému vzdělání je
bezplatné studium na veřejných vysokých
školách. Ke zmírnění další finanční zátěže
spojené se studiem slouží tzv. sociální
stipendium, které cílí na studenty s nejslabším
socioekonomickým zázemím. V rámci
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
134
Tematické základní podmínky (dle přílohy IV návrhu Obecného nařízení) a vyhodnocení stávajícího naplňování
Základní
podmínka33 Fond
Specifický
cíl
Splnění
ZP
Kritérium
Plnění
kritéria
Odkaz na příslušné
dokumenty
Odůvodnění
http://www.msmt.cz/vzdela
vani/vysoke-
skolstvi/studenti-stipendia-
a-podpora-studentu
rozpočtu pro vysoké školy pak mohou přímo
vysoké školy žádat o příspěvek na podporu
studentů se SVP.
3. Koordinační
mechanismus, který
pokryje všechny úrovně
vzdělávání a odborné
přípravy, včetně vyššího
vzdělávání, a jasné
rozdělení odpovědnosti
mezi příslušnými
celostátními a/nebo
regionálními subjekty.
Ano http://www.msmt.cz/vzdela
vani/skolstvi-v-cr/strategie-
2030;
https://www.facebook.com
/Edu2030plus/;
http://www.msmt.cz/vzdela
vani/skolstvi-v-
cr/dlouhodobe-zamery-cr;
http://www.msmt.cz/vzdela
vani/vysoke-
skolstvi/dlouhodoby-
zamer;
http://www.msmt.cz/doku
menty-3/skolsky-zakon;
http://www.msmt.cz/vyzku
m-a-vyvoj-2/zakon-c-111-
1998-sb-o-vysokych-
skolach;
https://www.vlada.cz/cz/pp
ov/tripartita/pracovni_tymy
_rhsd/pracovni-tymy-rhsd-
139314/;
https://www.mmr.cz/cs/Mic
rosites/Uzemni-
dimenze/MAP-KAP;
http://www.radavs.cz/
Koordinační mechanismy napříč stupni
vzdělávání sestávají z řady nástrojů
využívaných v rámci řízení vzdělávací
soustavy. Opatření je akcentováno ve všech
strategických a koncepčních dokumentech a
dále vycházejí přímo ze zákona č. 561/2004
Sb., o předškolním, základním, středním,
vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský
zákon).
Na regionální úrovni jsou dále realizovány
místní krajské akční plány rozvoje vzdělávání.
Koordinační mechanismus v rámci vysokého
školství probíhá na úrovni zákonně vymezené
působnosti ministerstva ve vztahu k vysokým
školám a její reprezentaci. Strategické a
koncepční dokumenty týkající se vysokého
školství pak při tvorbě opatření a stanovování
nástrojů plně respektují toto vymezení
odpovědnosti a komunikace mezi MŠMT a
vysokými školami.
Připravovaný Strategický záměr pro oblast
vysokého školství 2021+ bude hlavním
koncepčním dokumentem pro oblast
vysokoškolské politiky a zároveň
implementačním nástrojem Strategie
vzdělávací politiky ČR 2030+.
4. Opatření na
monitorování, hodnocení
a přezkum strategického
rámce politiky.
Ano http://www.msmt.cz/vzdela
vani/skolstvi-v-cr/strategie-
2030;
https://www.facebook.com
/Edu2030plus/;
https://www.mmr.cz/cs/Mic
rosites/PORTAL-
STRATEGICKE-PRACE-
V-CESKEStrategické
dokumenty MŠMT jsou
připravovány v souladu se závaznou
Metodikou přípravy veřejných strategií.
Koncepční a strategické materiály jsou
každoročně evaluovány. Strategie vzdělávací
politiky dále prochází v referenčních bodech
nezávislou externí evaluací.
Strategie vzdělávací politiky je závazným
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
135
Tematické základní podmínky (dle přílohy IV návrhu Obecného nařízení) a vyhodnocení stávajícího naplňování
Základní
podmínka33 Fond
Specifický
cíl
Splnění
ZP
Kritérium
Plnění
kritéria
Odkaz na příslušné
dokumenty
Odůvodnění
REPUBLICE/Nastroje-a-
metodicka-
podpora/Vystupy-projektu;
www.vzdelavani2020.cz;
http://www.msmt.cz/minist
erstvo/novinar/experti-
hodnotili-naplnovani-
strategie-vzdelavani-2020;
http://www.msmt.cz/vzdela
vani/skolstvi-v-
cr/dlouhodobe-zamery-cr;
http://www.msmt.cz/vzdela
vani/vysoke-
skolstvi/dlouhodoby-zamer
materiálem resortu, přičemž jí podřízené a
navazující dokumenty musí respektovat její
obsah a podporovat soulad na základě
soustavy implementačních dokumentů. Plnění
cílů Strategie vzdělávací politiky prochází
každoroční evaluací doplněnou o nezávislé
evaluace v referenčních obdobích.
5. Opatření zaměřená na
osoby s nedostatečnými
dovednostmi, dospělé
osoby s nízkou kvalifikací
a osoby ze
znevýhodněného
socioekonomického
prostředí a cesty
prohlubování dovedností.
Ano http://www.msmt.cz/vzdela
vani/skolstvi-v-cr/strategie-
2030;
https://www.facebook.com
/Edu2030plus/;
www.vzdelavani2020.cz;
http://www.msmt.cz/vzdela
vani/skolstvi-v-
cr/dlouhodobe-zamery-cr;
http://www.msmt.cz/vzdela
vani/vysoke-
skolstvi/dlouhodoby-
zamer;
http://www.msmt.cz/vzdela
vani/dalsi-
vzdelavani/zakon-c-179-
2006-sb;
http://www.nuv.cz/eqf;
www.narodnikvalifikace.cz
;
https://www.mpsv.cz/podp
ora-zamestnanosti;
https://www.mpsv.cz/web/
cz/aktualni-zneni;
https://povez-ii.cz/
Rámec pro celoživotní učení je daný zákonem
č. 179/2006 Sb., který umožňuje získat
profesní kvalifikaci mimo systém počátečního
vzdělávání. Princip je založen na uznání
výsledků předchozího učení. Na základě toho
jsou nabízeny i poptávány kurzy vedoucí k
přípravě na zkoušku přístupné pro všechny
cílové skupiny.
ČR přiřadila svůj vzdělávací systém a rámec
kvalifikací NSK k EQF již v r. 2011. Pro
zavádění EQF v ČR byl ustaven National
Coordination Point (NCP).
MPSV prostřednictvím UP ČR zajišťuje
podporu dalšího profesního vzdělávání
dospělé populace a to jak prostřednictvím
existujících legislativních nástrojů
vymezených zákonem č. 435/2004 Sb.,
o zaměstnanosti, tak prostřednictvím projektů
zaměřených na podporu odborného rozvoje
zaměstnanců podporovaného zaměstnavateli.
Konkrétně se jedná o zabezpečování
rekvalifikačních kurzů podle zákona
o zaměstnanosti, tak rovněž pro
prostřednictvím zaměstnanecké rekvalifikace.
Projekty na podporu odborného rozvoje
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
136
Tematické základní podmínky (dle přílohy IV návrhu Obecného nařízení) a vyhodnocení stávajícího naplňování
Základní
podmínka33 Fond
Specifický
cíl
Splnění
ZP
Kritérium
Plnění
kritéria
Odkaz na příslušné
dokumenty
Odůvodnění
zaměstnavatelů.
6. Opatření na podporu
učitelů, školitelů
a akademických
pracovníků, pokud jde o
vhodné učební metody,
posuzování a validaci
klíčových kompetencí.
Ano http://www.msmt.cz/vzdela
vani/skolstvi-v-cr/strategie-
2030;
http://www.msmt.cz/vzdela
vani/vysoke-
skolstvi/dlouhodoby-
zamer;
https://www.facebook.com
/Edu2030plus/;
https://www.nauvs.cz/inde
x.php/cs/;
https://www.nidv.cz/sypo;
http://www.msmt.cz/doku
menty-3/skolsky-zakon;
http://www.msmt.cz/vyzku
m-a-vyvoj-2/zakon-c-111-
1998-sb-o-vysokych-
skolach;
http://www.msmt.cz/doku
menty-3/zakon-o-
pedagogickych-
pracovnicich;
http://www.msmt.cz/minist
erstvo/vyhlaska-c-317-
2005-sb-2
Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020;
Strategie vzdělávací politiky ČR do roku
2030+;
Strategický záměr pro oblast vysokých škol
2021+;
Zákon o vysokých školách (zákon č. 111/1998
Sb.);
Systém podpory profesního rozvoje učitelů a
ředitelů (SYPO);
Zákon o předškolním, základním, středním,
vyšším odborném a jiném vzdělávání (zákon
č. 561/2004 Sb.);
Zákon o pedagogických pracovnících a o
změně některých zákonů (zákon č. 563/2004
Sb.), dle kterého, mají pedagogové po dobu
výkonu své pedagogické činnosti povinnost
dalšího vzdělávání, kterým si obnovují, udržují
a doplňují kvalifikaci;
Vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším
vzdělávání pedagogických pracovníků,
akreditační komisi a kariérním systému
pedagogických pracovníků;
Národní akreditační úřad pro vysoké školství
rozhoduje o akreditacích studijních programů,
institucionálních akreditacích pro oblasti
vzdělávání.
7. Opatření na podporu
mobility studentů
a zaměstnanců
a nadnárodní spolupráce
poskytovatelů vzdělávání
a odborné přípravy,
včetně uznávání
výsledků učení
a kvalifikace.
Ano http://www.msmt.cz/vzdela
vani/skolstvi-v-cr/strategie-
2030;
http://www.msmt.cz/vzdela
vani/dalsi-
vzdelavani/zakon-c-179-
2006-sb;
http://www.msmt.cz/vyzku
m-a-vyvoj-2/zakon-c-111-
1998-sb-o-vysokychUznávání
výsledků učení a kvalifikace;
Uznávání zahraničního vysokoškolského
vzdělání a kvalifikace se řídí zákonem
č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, a tzv.
Lisabonskou úmluvou.
Opatření na podporu mobility cílových skupin
jsou primárně plněna prostřednictvím zapojení
České republiky do Evropského
vysokoškolského prostoru. Největší objem
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
137
Tematické základní podmínky (dle přílohy IV návrhu Obecného nařízení) a vyhodnocení stávajícího naplňování
Základní
podmínka33 Fond
Specifický
cíl
Splnění
ZP
Kritérium
Plnění
kritéria
Odkaz na příslušné
dokumenty
Odůvodnění
skolach;
http://www.msmt.cz/vzdela
vani/vysoke-
skolstvi/pravidla-pro-
poskytovani-prispevku-a-
dotaci-verejnym-vs;
http://www.msmt.cz/vzdela
vani/vysoke-
skolstvi/studenti-stipendia-
a-podpora-studentu;
http://www.msmt.cz/vzdela
vani/vysoke-
skolstvi/dlouhodoby-
zamer;
http://www.naerasmusplus
.cz/
mobilitních programů je realizován
prostřednictvím programu Erasmus+
a ErasmusPro.
ČR v letech 2019 až 2020 spolupředsedá
společně s Finskem a Kazachstánem tzv.
peer group k třístupňovému systému
kompatibilnímu se zastřešujícím rámcem
kvalifikací EHEA a prvním a druhým cyklem
využívajícím ECTS. Implementace
doporučení této skupiny se bude prolínat do
strategických dokumentů pro nadcházející
období.
MŠMT disponuje rovněž ukazatelem DPodpora
mezinárodní spolupráce ve
financování vysokých škol, využití ukazatelů
kvality a výkonu odměňující vysoké školy za
mobilitu studentů a akademických pracovníků.
4.4 Vnitrostátní
nebo
regionální
strategický
rámec politiky
pro sociální
začleňování
a snižování
chudoby
EFRR Posílení
socioekono-
mické
integrace
marginalizo-
vaných
komunit,
migrantů
a znevýhod-
něných
skupin
pomocí
integrova-
ných
opatření,
včetně
bydlení a
sociálních
služeb
Ano Je zaveden vnitrostátní
nebo regionální
strategický rámec politiky
nebo legislativní rámec
pro sociální začleňování
a snižování chudoby,
který zahrnuje následující
opatření:
Ano
1. Fakticky podloženou
analýzu problémů
chudoby a sociálního
vyloučení, včetně
chudoby dětí, přístupu ke
vzdělávání/k výchově v
raném dětství a kvalitní
péči, bezdomovectví,
územní a vzdělávací
segregace, omezeného
přístupu k základním
službám a infrastruktuře
a specifických potřeb
Ano Strategie sociálního
začleňování 2021–2030
Strategie sociálního začleňování 2021-2030
byla schválena usnesením vlády dne
20. ledna 2020 č. 55.
V rámci Strategie 2021-2030 jsou na základě
souhrnného indikátoru chudoby a sociálního
vyloučení aktualizována a doplněna data a
poznatky o problematice chudoby a sociálního
vyloučení, které obsahuje stávající Strategie
2014-2020.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
138
Tematické základní podmínky (dle přílohy IV návrhu Obecného nařízení) a vyhodnocení stávajícího naplňování
Základní
podmínka33 Fond
Specifický
cíl
Splnění
ZP
Kritérium
Plnění
kritéria
Odkaz na příslušné
dokumenty
Odůvodnění
zranitelných osob všech
věkových kategorií.
2. Opatření pro prevenci
segregace ve všech
oblastech a boje proti ní,
včetně sociální ochrany,
inkluzivního trhu práce a
přístupu ke kvalitním
službám pro zranitelné
osoby, včetně migrantů a
uprchlíků.
Ano Strategie sociálního
začleňování 2021–2030;
Národní strategie rozvoje
sociálních služeb na
období 2016 – 2025
(NSRSS);
Koncepce sociálního
bydlení do roku 2020
Vládou je schválená Strategie sociálního
začleňování 2014 – 2020. Strategie sociálního
začleňování 2021-2030 byla schválena
usnesením vlády dne 20. ledna 2020 č. 55.
Ostatní dokumenty budou aktualizovány
v návaznosti na plán nelegislativních prací
vlády.
Aktualizace NSRSS – jsou zpracovávány
jednotlivé akční plány.
3. Opatření pro přechod
od institucionální
k rodinné a komunitní
péči.
Ano Národní strategie rozvoje
sociálních služeb na
období 2016 – 2025;
Strategie sociálního
začleňování 2021–2030
Národní strategie rozvoje sociálních služeb na
období 2016–2025, kterou schválila vláda ČR
svým usnesením ze dne 21. března 2016 č.
245, je základním dokumentem, který pro
oblast sociálních služeb stanoví v ČR cíle,
priority a opatření.
Jako první cíl vymezuje Strategický cíl A:
Zajistit přechod od institucionálního modelu
péče o zranitelné osoby k podpoře osob v
přirozeném prostředí a Specifický cíl A.1:
Vytvořit a realizovat plán přechodu od ústavní
péče k podpoře v komunitě s pomocí
terénních, ambulantních a pobytových
sociálních služeb komunitního typu.
V rámci naplňování Strategie probíhá
realizace opatření a projektů.
MPSV nepovažuje v současné době za nutné
zahájit práce na nové Strategii a jako
dostatečné proto považujeme využití NSRSS
do r. 2025.
4. Opatření zajišťující, že
jeho koncepce,
provádění, monitorování
a přezkum jsou
prováděny v úzké
spolupráci s příslušnými
Ano Viz výše
citované/plánované
dokumenty.
Strategie sociálního
začleňování 2021–2030;
Národní strategie rozvoje
I v případných nových/aktualizovaných
strategiích a koncepcích se předpokládá, že
příprava dokumentů a následné
vyhodnocování, monitoring – bude vždy
realizováno ve spolupráci se sociálními
partnery.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
139
Tematické základní podmínky (dle přílohy IV návrhu Obecného nařízení) a vyhodnocení stávajícího naplňování
Základní
podmínka33 Fond
Specifický
cíl
Splnění
ZP
Kritérium
Plnění
kritéria
Odkaz na příslušné
dokumenty
Odůvodnění
zúčastněnými stranami,
včetně sociálních
partnerů a relevantních
organizací občanské
společnosti.
sociálních služeb na
období 2016 – 2025
(NSRSS);
Koncepce sociálního
bydlení do roku 2020;
Statut Komise pro
sociální začleňování;
Složení Komise pro
sociální začleňování
K plnění opatření Strategie sociálního
začleňování se vyjadřuje Komise pro sociální
začleňování – poradní orgán ministra práce a
sociálních věcí v oblasti sociální politiky se
zaměřením na boj proti chudobě a sociálnímu
vyloučení složený ze zástupců resortů,
neziskových organizací a akademické sféry.
4.6 Strategický
rámec politiky
v oblasti zdraví
a dlouhodobé
péče
EFRR Zajištění
rovného
přístupu ke
zdravotní
péči pomocí
rozvoje
infrastruktury,
včetně
primární
péče
Ano Je vypracován
vnitrostátní nebo
regionální strategický
rámec politiky v oblasti
zdraví, který obsahuje:
Ano
1. Mapování potřeb v
oblasti zdravotní
a dlouhodobé péče, a to i
pokud jde o zdravotnický
a pečovatelský personál,
s cílem zajistit udržitelná
a koordinovaná opatření.
Ano Zmapování potřeb je
provedeno v rámci
analytické části
Strategického rámce
Rozvoje péče o zdraví v
České republice do roku
2030 („Zdraví 2030“,
http://mzcr.cz/dokumenty/v
lada-schvalila-strategicky-
ramec-zdravi-
2030_18128_3970_1.html
), přílohou je rozsáhlá
analytická studie dostupná
na https://zdravi2030.mzcr
.cz/;
Částečné zmapování
potřeb bylo uskutečněno
zčásti pro vnitrostátní
Strategický rámec Česká
republika 2030 („SR ČR
2030“, dostupné z
https://www.cr2030.cz/
příloha č. 2, Kap. 1).
Naplněním ZP je schválení Zdraví 2030
vládou ČR dne 18. 11. 2019. V souvislosti
s pandemií COVID-19 byl materiál
aktualizován a opětovně schválen vládou dne
13. 7. 2020 usnesením 743/20.
Mapování potřeb je součástí analytické části
Zdraví 2030 a přiložené analytické studie
popisující zdravotní stav obyvatel ČR a jeho
hlavní determinanty, nemocnost a predikce
jejího pravděpodobného vývoje, strukturu
a kapacity systému zdravotních služeb v ČR.
Zdraví 2030 a jeho implementační plány mají
nastavený MS s vlastními sadami indikátorů,
které zajistí vyhodnocování zvolených
opatření.
Některá kritéria pro splnění ZP jsou zahrnuta
do úkolů SR ČR 2030. Hlavní cíl v oblasti
zdraví je: Zdraví všech skupin obyvatel se
zlepšuje. Implementační plán SR ČR 2030 byl
schválen v říjnu 2018 vládou ČR.
Analýza rozvoje a sada indikátorů pro
hodnocení plnění cílů je součástí SR ČR
2030. Plnění bude dokládáno pravidelnými
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
140
Tematické základní podmínky (dle přílohy IV návrhu Obecného nařízení) a vyhodnocení stávajícího naplňování
Základní
podmínka33 Fond
Specifický
cíl
Splnění
ZP
Kritérium
Plnění
kritéria
Odkaz na příslušné
dokumenty
Odůvodnění
zprávami a posuzováním dle indikátorů
uvedených v příloze 1 indikátory skupiny 5.1.1
až 5.5.4.
2. Opatření k zajištění
efektivnosti, udržitelnosti
a dostupnosti zdravotní
péče a služeb
dlouhodobé péče, včetně
zvláštního zaměření na
osoby vyloučené ze
systémů zdravotní
a dlouhodobé péče,
včetně nejobtížněji
dosažitelných osob.
Ano Součástí Zdraví 2030 jsou
specifické cíle zaměřené
na zajištění efektivnosti,
udržitelnosti a dostupnosti
zdravotní péče a služeb
dlouhodobé péče
(specifické cíle 1.1 a 2.1,
dostupné na
http://mzcr.cz/dokumenty/v
lada-schvalila-strategicky-
ramec-zdravi-
2030_18128_3970_1.html,
https://zdravi2030.mzcr.cz/
);
Naplňování Strategického
rámce Česká republika
2030 („SR ČR 2030“,
dostupné z
https://www.cr2030.cz/,
kapitola 1.5), dle usnesení
vlády č. 292/2017.
Naplněním ZP je schválení Zdraví 2030
vládou ČR ze dne 18. 11. 2019. V souvislosti
s pandemií COVID-19 byl materiál
aktualizován a opětovně schválen vládou dne
13. 7. 2020 usnesením 743/20.
Zdraví 2030 vytyčuje specifické cíle zaměřené
přímo na zajištění efektivnosti, udržitelnosti a
dostupnosti zdravotní péče a služeb
dlouhodobé péče, a to především SC 1.1, 2.1.
Tyto specifické cíle budou implementovány
primárně implementačními plány, případně
dalšími prováděcími dokumenty.
Kritéria pro splnění ZP jsou zahrnuta částečně
i do úkolů SR ČR 2030. Hlavním cílem
v oblasti zdraví je: Zdraví všech skupin
obyvatel se zlepšuje. Mezi dílčí cíle pak patří
5.2 – Snižují se vlivy způsobující nerovnosti
v oblasti zdraví, 5.3 – Systém veřejného
zdravotnictví je stabilní, všeobecně dostupný
co do kvality i kapacity apod. Implementační
plán SR ČR 2030 včetně karet s konkrétními
opatřeními byl schválen v říjnu 2018 vládou
ČR.
3. Opatření na podporu
komunitních a rodinných
služeb prostřednictvím
deinstitucionalizace,
včetně prevence a
primární péče a služeb
domácí a komunitní
péče.
Ano Součástí Zdraví 2030 jsou
specifické cíle zaměřené
přímo na podporu
komunitních služeb a
jejich návaznost na další
služby zdravotní péče
(specifický cíl 2.1,
dostupné na
http://mzcr.cz/dokumenty/v
lada-schvalila-strategicky-
ramec-zdravi-
2030_18128_3970_1.html,
https://zdravi2030.mzcr.cz/
Naplněním ZP je schválení Zdraví 2030
vládou ČR ze dne 18. 11. 2019. V souvislosti
s pandemií COVID-19 byl materiál
aktualizován a opětovně schválen vládou dne
13. 7. 2020 usnesením 743/20.
Zdraví 2030 vytyčuje specifické cíle zaměřené
přímo na podporu komunitních služeb a jejich
návaznost na další služby zdravotní péče, a to
především SC 2.1. Tyto specifické cíle budou
implementovány primárně implementačními
plány, případně dalšími prováděcími
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
141
Tematické základní podmínky (dle přílohy IV návrhu Obecného nařízení) a vyhodnocení stávajícího naplňování
Základní
podmínka33 Fond
Specifický
cíl
Splnění
ZP
Kritérium
Plnění
kritéria
Odkaz na příslušné
dokumenty
Odůvodnění
);
Naplňování Strategického
rámce Česká republika
2030 („SR ČR 2030“,
dostupné z
https://www.cr2030.cz/,
kapitola 1.5), dle usnesení
vlády č. 292/2017.
dokumenty.
Kritéria pro splnění ZP jsou částečně zahrnuta
do úkolů SR ČR 2030. Hlavním cílem v oblasti
zdraví je: Zdraví všech skupin obyvatel se
zlepšuje. Mezi dílčí cíle pak patří 5.2 – Snižují
se vlivy způsobující nerovnosti v oblasti
zdraví, 5.3 – Systém veřejného zdravotnictví
je stabilní, všeobecně dostupný co do kvality
i kapacity apod. Implementační plán SR ČR
2030 včetně karet s konkrétními opatřeními
byl schválen v říjnu 2018 vládou ČR.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
142
5 Programové orgány
(čl. 17 odst. 3 písm. j), článek 65, článek 78 Obecného nařízení)
Tabulka 13: Programové orgány
Programový orgán Název instituce
Jméno kontaktní
osoby
E-mail
Řídicí orgán
Ministerstvo pro místní
rozvoj České republiky
– odbor řízení
operačních programů
Rostislav Mazal Rostislav.Mazal@mmr.cz
Auditní orgán
Ministerstvo financí
České republiky –
odbor Auditní orgán
Subjekt, který dostává
platby od Komise
Ministerstvo financí
České republiky –
odbor Národní fond
V příslušných
případech, orgán, který
přijímá platby od
Komise v případě
technické pomoci podle
čl. 30 odst. 5
N/R
Účetní funkce
v případě, že je tato
funkce svěřena jinému
subjektu než řídicímu
orgánu
Ministerstvo financí
České republiky –
odbor Národní fond
Implementační struktura
 Řídicí orgán IROP - Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
 Zprostředkující subjekt - Centrum pro regionální rozvoj České republiky
 Nositelé integrovaných strategií ITI a CLLD (místní akční skupiny)
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
143
6 Partnerství
(čl. 17 odst. 3 písm. g) Obecného nařízení)
Příprava operačního programu
Od úvodní fáze přípravy IROP začala aktivní spolupráce ŘO IROP se všemi partnery
a s řídicími orgány spravujícími programy se synergickými a komplementárními vazbami
k IROP 2021–2027. Subjektem zodpovědným za přípravu IROP je na základě usnesení
vlády č. 94/2019 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.
Pro přípravu IROP byl ustaven na základě principu partnerství v prosinci 2018 Přípravný
výbor IROP pro období 2021–2027 („Přípravný výbor“). Členy Přípravného výboru byli
jmenováni zástupci jednotlivých resortů, regionů, měst a obcí, nestátních neziskových
organizací, sociálních a dalších partnerů – Ministerstva dopravy („MD“), Ministerstva
životního prostředí („MŽP“), Ministerstva práce a sociálních věcí („MPSV“), Ministerstva
školství, mládeže a tělovýchovy („MŠMT“), Ministerstva vnitra („MV“), Ministerstva
zdravotnictví („MZd“), Ministerstva kultury („MK“), Ministerstva zemědělství („MZe“),
Ministerstva pro místní rozvoj („MMR“), Centra pro regionální rozvoj ČR, Asociace krajů ČR,
hlavního města Prahy, Národní sítě MAS, Sdružení místních samospráv ČR, Spolku pro
obnovu venkova, České biskupské konference, Rady vlády pro nestátní neziskové
organizace a Agentury pro sociální začleňování. Předsedou Přípravného výboru byl
jmenován náměstek ministryně pro místní rozvoj, zodpovědný za sekci evropských
a národních programů. Výběr relevantních partnerů zapojených do procesu přípravy IROP
prostřednictvím Přípravného výboru byl uskutečněn v souladu s článkem 6 Obecného
nařízení a Etickým kodexem EK pro partnerství. Jednotlivé instituce a organizace byly do
výboru vybírány podle relevantnosti jejich činnosti k operačnímu programu. Přípravný výbor
projednává základní priority a věcné zaměření IROP, dále přípravu programového
dokumentu a způsoby implementace IROP či vazby s ostatními operačními programy.
Přehled jednání Přípravného výboru IROP 2021–2027
Jednání
Přípravného
výboru IROP
Datum Projednávané body
1. jednání 6. 1. 2019
Nová evropská legislativa pro období 2021–2027
Stav příprav IROP
2. jednání 7. 4. 2019
Představení Zprávy o České republice 2019
Ustavení pracovních týmů IROP
Návrh priorit IROP
3. jednání 12. 6. 2019
Návrh aktivit IROP
Informace o činnosti pracovních týmů
Další postup prací a harmonogram přípravy
4. jednání 5. 11. 2019
Návrh Programového dokumentu IROP
Vypořádání připomínek členů Přípravného výboru IROP
5. jednání 18. 9. 2020
Návrh Programového dokumentu IROP
Vypořádání připomínek členů Přípravného výboru IROP
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
144
ŘO IROP v dubnu 2019 ustavil devět tematicky zaměřených pracovních týmů IROP pro
období 2021–2027 a jeden nový průřezový pracovní tým pro integrované nástroje. Pracovní
týmy navázaly na dobrou praxi z pracovních týmů v období 2014–2020. Oproti
programovému období 2014–2020 bylo vytvořeno několik nových týmů v návaznosti na nová
témata v IROP, a to cestovní ruch nebo veřejná prostranství. V pracovních týmech jsou
zastoupeni věcní gestoři daných témat (MV, MPSV, MK, MD, MŠMT, MZd), Asociace krajů
ČR, Svaz měst a obcí ČR, nestátní neziskové organizace, Agentura pro sociální
začleňování, Česká biskupská konference, dále také Centrum pro regionální rozvoj ČR a
další podle tematického zaměření dané pracovní skupiny, resp. specifického cíle IROP
(např. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, Národní síť MAS, Klub
českých turistů, Sdružení dopravních podniků ČR, zástupce ITI). První jednání pracovních
týmů se uskutečnilo v květnu 2019 a předmětem jednání byla intervenční logika jednotlivých
specifických cílů IROP. Na dalším jednání v září 2019 byl na pracovních týmech projednáván
návrh textace specifických cílů IROP.
Přehled pracovních týmů IROP:
 Pracovní tým eGovernment a kybernetická bezpečnost
 Pracovní tým Regionální doprava a městská mobilita
 Pracovní tým Veřejná prostranství
 Pracovní tým Integrovaný záchranný systém
 Pracovní tým Vzdělávací infrastruktura
 Pracovní tým Sociální infrastruktura
 Pracovní tým Zdravotnictví
 Pracovní tým Kulturní dědictví a cestovní ruch
 Pracovní tým Integrované nástroje
Princip partnerství je v IROP rovněž naplňován zapojením ŘO IROP do bilaterálních jednání
s relevantními partnery a projednáváním témat z připravovaného období 2021–2027 na
jednáních Monitorovacího výboru IROP 2014–2020.
V roce 2020 byla také provedena Ex-ante evaluace IROP pro období 2021-2027 a relevantní
závěry byly do návrhu programového dokumentu zapracovány.
Provádění operačního programu
V souladu s článkem 6 Obecného nařízení a Etickým kodexem Evropské komise pro
partnerství budou relevantní partneři zapojeni nejen do přípravy, ale také do realizace IROP.
Základním nástrojem pro zapojení relevantních partnerů do implementace, monitorování a
evaluací IROP je Monitorovací výbor IROP. Monitorovací výbor bude ustaven nejpozději do
3 měsíců od schválení operačního programu Evropskou komisí. Při sestavování
Monitorovacího výboru bude primárně vycházeno z členství v Přípravném výboru tak, aby se
aktéři zapojení do přípravy IROP odpovídajícím způsobem podíleli také na jeho provádění.
Pracovní týmy IROP pro období 2021–2027 se budou významnou měrou podílet na
provádění IROP 2021–2027. Jejich úlohou bude především projednávání návrhů
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
145
harmonogramu výzev, obsahu výzev (alokace, parametry), hodnoticích kritériích a systému
hodnocení, specifických pravidel pro žadatele a příjemce, včetně příloh, návrhů změn
programového dokumentu v částech relevantních k danému pracovnímu týmu a návrhů
ostatních dokumentů, jako jsou výroční zprávy, zprávy o realizaci apod.
Pro zajištění efektivnosti jednotlivých intervencí IROP 2021–2027 s relevantními OP bude
v pracovních týmech a na Monitorovacím výboru probíhat koordinace přípravy výzev a jejich
vyhodnocování. Do provádění operačního programu budou zapojeni i věcní garanti, tedy
instituce veřejné správy, které mají věcnou a odbornou kompetenci k některé z aktivit IROP a
jsou odpovědné za politiky a nástroje jejich realizace. Věcnými garanty v IROP jsou věcné
útvary MMR a MPSV, MŠMT, MŽP, MV, MD, MZd, MK a kraje. Věcný garant se podílí na
nastavení harmonogramu výzev, na jejich obsahu, technických parametrech a spolupracuje
na evaluacích IROP.
(Bude doplněno o další jednání Přípravného výboru IROP, SEA hodnocení, vyjednávání
s EK apod.)
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
146
7 Komunikace a viditelnost
(čl. 17 odst. 3 písm. i) a čl. 42 odst. 2 Obecného nařízení)
Komunikace a propagace IROP 2021–2027 naváže na osvědčené komunikační modely
IROP 2014–2020 a bude je dále rozvíjet tak, aby byly postupně plněny dva základní cíle:
 poskytovat kvalitní konzultační a poradenský servis žadatelům a příjemcům;
 zvyšovat povědomí veřejnosti o přínosech operačního programu pro rozvoj České
republiky a kvalitu života jeho obyvatel.
ŘO IROP a CRR budou úzce spolupracovat na uskutečňování těchto cílů, přičemž aktivity
budou mezi ŘO IROP a CRR efektivně rozděleny za účelem maximalizace zásahu
základních cílových skupin:
 žadatelé a příjemci,
 veřejnost (široká i odborná).
Jedním ze základních úkolů ŘO IROP je zajistit včasnou informovanost veřejnosti
o možnostech podpory z IROP, v tomto ohledu naváže ŘO IROP na publicitní aktivitu
z minulého období, kdy byl zřízen web IROP, který plní funkci hlavního informačního
kanálu, jež je snadno a trvale přístupný široké veřejnosti. ŘO IROP si klade za cíl využívat
moderních komunikačních prostředků, zejména sociálních sítí, avšak s přihlédnutím ke
specifikům propagace fondů EU a národním specifikům spočívajících v posílení pozitivního
vnímání EU jako takové.
Širokou i odbornou veřejnost je potřeba jednoduše a srozumitelně informovat o přínosu
IROP. Vzhledem k návaznosti a tematickému překryvu IROP 2014–2020 a nového IROP
2021–2027 budou během počáteční fáze implementace IROP propagovány především
projekty realizované v předchozím programovém období, které zprostředkují veřejnosti
přínos evropských dotací pro daný region a kvalitu života místních obyvatel.
Pro zvýšení povědomí o IROP a o fondech EU budou realizovány mediální kampaně
(televize, on-line, tisk), které budou navazovat na mediální kampaně předchozího
operačního programu. Dalšími aktivitami jsou například regionální akce, soutěže, prezentace
na sociálních sítích (Facebook, YouTube) nebo putovní výstavy fotografií úspěšně
realizovaných projektů. Jako komunikační kanál pro každodenní komunikaci s veřejností
slouží facebooková stránka IROP, kde jsou uveřejňovány atraktivním způsobem informace o
podpořených projektech. Prezentace výsledků IROP a mediální kampaně s tím spojené
budou spadat do druhé poloviny programového období. Komunikace s médii je realizována
zejména aktivní komunikací s novináři, přípravou tiskových zpráv a presskitů. Pro potřeby
nového programového období bude upraven stávající vizuální styl tak, aby nově definované
specifické cíle byly vizuálně jasně a srozumitelně komunikovatelné. Pro projekty
strategického významu bude zajištěna jejich medializace a informační podpora
prostřednictvím webu IROP.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
147
CRR jako jediný zprostředkující subjekt pro administraci IROP zajišťuje především kontakt se
žadateli a příjemci na svých územních pracovištích poskytováním kvalitního konzultačního
a poradenského servisu. Dalším osvědčeným komunikačním nástrojem jsou semináře pro
žadatele, které jsou organizovány s ohledem na vyhlášené výzvy a jejichž obsah je
průběžně upravován dle aktuální fáze implementace programu. Součástí komunikačního
mixu pro tuto cílovou skupinu jsou rovněž tištěné informační materiály či online komunikace
(např. videa ze semináře, návody jak pracovat s monitorovacím systémem).
Komunikační strategie včetně míry a způsobu využití komunikačních nástrojů může být
v průběhu realizace programu upravována a doplněna. Komunikace bude reflektovat průběh
programového období, vývoj absorpční kapacity v jednotlivých specifických cílech, aktuální
komunikační potřeby programu a vývoj v oblasti komunikace fondů EU.
Rozpočet pro informační a komunikační aktivity IROP 2014–2020 představoval 4 % alokace
technické pomoci. Pro programové období 2021–2027 počítáme s mírným nárůstem
prostředků na tuto oblast.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
148
8 Využití jednotkových nákladů, jednorázových
částek, paušálních sazeb a financování
nesouvisejícího s náklady
(články 88 a 89 Obecného nařízení)
Tabulka 14: Využití příspěvku Unie založeného na jednotkových nákladech,
jednorázových platbách, paušálních sazbách a financování nesouvisejícího s náklady
Plánované využití článků 88 a 89 ANO NE
Od schválení bude v programu využito proplácení způsobilých výdajů na základě
jednotkových nákladů, jednorázových částek a paušálních sazeb v rámci priority
podle článku 88 nařízení o společných ustanoveních.
Od schválení bude v programu využito financování nesouvisející s náklady podle
článku 89 nařízení o společných ustanoveních.
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
149
9 Seznam příloh
Příloha 2a: Seznam plánovaných operací strategického významu (čl. 17 odst. 3 Obecného
nařízení) – bude doplněno
Příloha x: Prioritní regionální silniční síť – bude doplněno
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
150
10 Seznam zkratek
CLLD....................................Komunitně vedený místní rozvoj (Community-led local
development)
CMS.....................................Centrální místo služeb
CRR .....................................Centrum pro regionální rozvoj ČR
ČR........................................Česká republika
EFRR ...................................Evropský fond pro regionální rozvoj
EK ........................................Evropská komise
ENRF ...................................Evropský námořní a rybářský fond
ESF+....................................Evropský sociální fond Plus
ESIF.....................................Evropské strukturální a investiční fondy
EU........................................Evropská unie
FS ........................................Fond soudružnosti
HZS......................................Hasičský záchranný sbor
IKT/ICT.................................Informační a komunikační technologie (Information and
Communication Technologies)
IROP ....................................Integrovaný regionální operační program 2021–2027
ITI.........................................Integrované územní investice (Integrated Territorial
Investments)
ITS .......................................Inteligentní dopravní systémy (Intelligent Transport Systems)
IZS .......................................Integrovaný záchranný systém
LZP ......................................Listina základních práv EU
MAS .....................................Místní akční skupina
MD .......................................Ministerstvo dopravy ČR
MF........................................Ministerstvo financí ČR
MK........................................Ministerstvo kultury ČR
MMR ....................................Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
MPSV...................................Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
MRR.....................................Méně rozvinuté regiony
MŠ........................................Mateřská škola
MŠMT ..................................Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy ČR
MV........................................Ministerstvo vnitra ČR
MZd......................................Ministerstvo zdravotnictví ČR
MZe......................................Ministerstvo zemědělství ČR
MŽP .....................................Ministerstvo životního prostředí ČR
NKR .....................................Národní koncepce realizace politiky soudržnosti v ČR po roce
2020
NPR 2019.............................Národní program reforem 2019
IROP 2021–2027, verze k 25. 9. 2020
151
OP........................................Operační program
OPD .....................................Operační program Doprava
OP JAK ................................Operační program Jan Amos Komenský
OP TAK................................Operační program Technologie a aplikace pro
konkurenceschopnost
OPTP ...................................Operační program Technická pomoc
OPZ+....................................Operační program Zaměstnanost plus
OPŽP ...................................Operační program Životní prostředí
PR........................................Přechodové regiony
ŘO........................................Řídicí orgán
SC........................................Specifický cíl
SDR 2019.............................Specifická doporučení Rady
SFEU ...................................Smlouva o fungování Evropské unie
SRR21+ ...............................Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+
SŠ ........................................Střední škola
TEN-T ..................................Transevropská dopravní síť (Trans-European Transport
Network)
TP ........................................Technická pomoc
VOŠ .....................................Vyšší odborná škola
VRR .....................................Více rozvinuté regiony
ZS IZS..................................Základní složky integrovaného záchranného systému
ZP ........................................Základní podmínka
ZŠ ........................................Základní škola
Ž/P .......................................Žadatel/příjemce