Budoucí král Ludvík XIV. měl sotva 5 let, když zemřel jeho otec Ludvík XIII.



Jeho zájmy zastupovala jeho matka Anna Rakouská jako regentka a především hlavní státní ministr,
kardinál Mazarin.



Šlechta a pařížský parlament toho využily k povstání. Mluvíme o parlamentní frondě a frondě princů.



Opozice byla nakonec poražena a král se triumfálně vrátil do Louvru.



Louvre sloužil od středověku jako královské sídlo.



Ludvík XIV. ale dal přestavět a zvětšit zámek ve Versailles, kam přenesl královský dvůr.



Zkušenost s frondou krále přesvědčila, že musí upevnit královskou moc.


Ludvík XIV. zamýšlel omezit moc vysoké šlechty, zvané šlechta meče, a upřednostňoval novou
úřednickou šlechtu (noblesse de robe), která mu byla věrná.



Král byl velký podporovatel umění, miloval tanec a obklopil se největšími umělci své doby.



Z toho důvodu se mu říká Král Slunce a dvůr ve Versailles se modelem, kterým se inspirovaly ostatní
evropské státy.



Za Ludvíka XIV. se Francie stala největší evropskou mocností.



Po celou dobu své vlády vedl nákladné války s mnohými koalicemi evropských států.



Jeho ministr Colbert modernizoval královské finance a uvědomoval si význam kolonií.



Francie se v této době zmocnila Kanady, Louisiany, ostrovů v Antilách a pronikla do Indie.



Ludvík XIV. zvětšil území Francie, ale dlouhé války zemi zadlužily.



Třetí stav platil vysoké daně, což způsobilo chudobu a nespokojenost.



Ludvík XIV. zemřel v roce 1715, jeho vláda trvala 72 let.