Děti v institucích denní péče pro děti do 3 letí v ČR: 7.3. a 21.3.
Cíl bloku
Popsat a rozeznat specifický styl batolecího vývoje, socializace a hry s vrstevníky v instituci denní péče a porozumět významu vrstevnického kolektivu pro batolata vzhledem k jejich potřebám.
Téma
Teorie o výchově, socializaci a tím i o potřebě kolektivu vrstevníků můžeme rozdělit do dvou modelů: 1) lineárního a 2) sociálně reprodukčního (Corsaro, Cook-Gumperz 1986). Socializace je vnímaná jako přerod dítěte z čistě biologické bytosti na plnohodnotného dospělého, který se více než instinkty řídí kulturními a společenskými pravidly. V tomto případě se tedy jedná o lineární přenos (Corsaro, Cook-Gumperz 1986) dovedností a znalostí od dospělých směrem k dítěti (a ne naopak nebo mezi dětmi navzájem), a dítě je jenom pasivním příjemcem tohoto vědění.
Dětství je tudíž vnímáno jako sekvence věkem určených stupňů vývoje, kterých si dítě od dospělých osvojuje jisté (sociální, kognitivní ale i jiné) kompetence. Z toho jasně vyplývá, že nositeli poznání jsou především dospělý a dítě se bez vrstevníků docela dobře obejde (Corsaro, Cook-Gumperz 1986), přičemž platí, že čím nižší věk, tím méně socializace v kolektivu dětí je potřeba.
Připomíná vám to něco? Tento model byl v posledních desetiletích dominantní při formování veřejného povědomí a diskuze, jako i politik péče o malé děti v prostředí ČR.
My se podíváme na batolata dvěma pohledy: 1) pohledem sociálně-reprodukčního modelu. Dítě je zde prakticky od narození vnímáno jako sociální bytost, která objevuje svět založený na kulturních významech a jazyk je tudíž hlavním nástrojem poznávání (Corsaro, Cook-Gumperz 1986:9). Dítě je v procesu vlastního poznávání aktivní a jeho kognitivní vývoj je založený na interakci s okolím. Kolektiv vrstevníků je pro socializaci dítěte stejně relevantní jako dospělý, protože tvoří sociální významy a společnou dětskou kulturu. Ale zároveň budeme evidovat pohled 2) a to vývojový. Tento přístup nám umožňuje nahlédnout na instituce denní péče o děti do tří let skrze novou perspektivu a poukázat na bohatost a komplexnost vrstevnických interakcií.
V tomto bloku si představíme zjištění nejen z našeho vlastního výzkumu v rámci projektu PRVI ale také ze zahraničních studií o tom jak probíhá sociální život mezi vrstevníky do tří let věku v instituci denní péče. Ukážeme jaké typy vrstevnické socializace a her jsou zaznamenána u batolat a jakou roli v nich hrají jiná batolata nebo celé kolektivy. Porozumění dětské zkušenosti vědeckou perspektivou, která je respektuje jako svébytné bytosti, může sloužit také pro nastavování sociálních a rodinných politik, nebo vývoj pedagogických strategií, které následné lépe reflektují reálné potřeby malých dětí.
ÚKOL PŘED 1. HODINOU
Přečtěte si Studijní materiály.
Na základě vlastního uvažování sepište:
- Co vás překvapilo
- Co vám připomnělo vlastní zkušenost z vašeho dětství, práce/praxe, s vašimi dětmi, nebo zkušenost, kterou znáte ze svého okolí/ z médií
- Otázku, kterou můžete položit v diskuzi na semináři
Očekávaný rozsah je 100-200 slov.
Termín odevzdání: 6.3. do 12:00.
Cíl 1. hodiny výuky
Prezentace k 1. hodině výuky
Materiály k výuce
ÚKOL PO 2. HODINĚ
Zamyslete se, co jsou důležité prvky v adaptaci dítěte ve spojitosti s vámi osobně - které body jsou vaše silné stránky, které vám mohou činit potíže a jak na nich můžete pracovat.
Očekávaný rozsah je 100-200 slov.
Termín odevzdání: 20.3. do 12:00.
ÚKOL PŘED 2. HODINOU
Zamyslete se ještě jednou nad tím co jste si o socializaci batolat přečetli a co jsme diskutovali na setkání. Zkuste si představit že jste lektorem/lektorkou v dětské skupině. Zapište věc (činnost), kterou můžete udělat pro podporu vzájemné batolecí interakce a věc (činnost), která by ji naopak bránila nebo ji omezovala.
Očekávaný rozsah je 100-200 slov.
Termín odevzdání: 20.3. do 12:00.
Cíl 2. hodiny výuky
Prezentace k 2. hodině výuky
Podívejte se na Výukové video o adaptaci dítěte. Zamyslete se nad tím, co jste si o socializaci batolat přečetli a co jsme diskutovali na setkání. Zkuste si představit že jste lektorem/lektorkou v dětské skupině. Jak byste rodiči, který zvažuje umístit dítě do vaší instituce, ale má jisté obavy o jeho/její psycho-sociální vývoj, vysvětlili možné benefity pobytu ve vrstevnickém kolektivu?
Očekávaný rozsah je 100-200 slov.
ÚKOL PO 2. HODINĚ: (termín odevzdaní: 28. 3. do 23:59)
Shrňte poznatky o výchovně-vzdělávacím procesu dětí do tří let do myšlenkové mapy. Které oblasti jsou pro pedagoga důležité, aby byly, co nejvíce respektovány potřeby dítěte.
Očekávaný rozsah je 100-200 slov.
Termín odevzdání: 28.3. do 23:59.
STUDIJNÍ MATERIÁLY:
Jarkovská, L., & Slezáková, K. (2021). Dětská skupina jako kolektivita. Sociologický časopis / Czech Sociological Review, 57(5), 557-580.
Jarkovská, L. (2021). Tajný život batolat aneb Jak žijí děti v jeslích. Heroine. (www.heroine.cz)
Doporučená literatura:
Corsaro, W.A. 1986. „Routines in Peer Culture." Pp. 231–253 in J. Cook-Gumperz, J. Streeck, a W. A. Corsaro (eds.). Children’s Worlds and Children’s Language. Berlin: De Gruyter Mouton.
Corsaro, W. A. 1993. „Interpretive Reproduction in Children’s Role Play". Childhood 1(2): 64–74, https://doi.org/10.1177/090756829300100202.
Loizou, E. 2005. „Infant Humor: The Theory of the Absurd and the Empowerment Theory.“ International Journal of Early Years Education, 13(1), 43–53, https://doi.org/10.1080/09669760500048329.
Løkken, G. 2000a. „Tracing the Social Style of Toddler Peers”. Scandinavian Journal of Educational Research 44(2): 163–76, https://doi.org/10.1080/713696668.
Løkken, G. 2000b. „The Playful Quality of the Toddling ‘Style’." International Journal of Qualitative Studies in Education (QSE) 13(5): 531–542, https://doi.org/10.1080/09518390050156440.
Løkken, G. 2004. „Greetings and Welcomes among Toddler Peers in a Norwegian Barnehage." International Journal of Early Childhood 36(2): 43–58, https://doi.org/10.1007/BF03168199.
Musatti, T., S. Panni. 1981. „Social Behavior and Interaction among Day‐care Center Toddlers.” Early Child Development and Care, 7(1), 5–27, https://doi.org/10.1080/0300443810070102.
Os, E. 2019. „Engaging Toddlers in Interactions during Meals: Group-related Joint Attention." Tidsskrift for Nordisk Barnehageforskning, 18 (Special issue), 1–17, https://doi.org/10.7577/nbf.2692.
Pursi, A., L. Lipponen. 2020. „Creating and Maintaining Play Connection in a Toddler Peer Group.” Pp. 93-112 in A. Ridgway, G. Quinones, L. Li, (eds.). Peer Play and Relationships in Early Childhood: International Research Perspectives. Cham: Springer International Publishing.
Quinones, G., A. Ridgway., L. Li. 2020. „Holding Hands: Toddlers’ Imaginary Peer Play.” Pp. 77-92 in A. Ridgway, G. Quinones, L. Li, (eds.). Peer Play and Relationships in Early Childhood: International Research Perspectives. Cham: Springer International Publishing.