Dana zažila několik praxí na vysoké škole, ale nesetkala se úplně se vším, co může běžného učitele/učitelku potkat. Málokdy měla možnost komunikovat se školním poradenským pracovištěm, anebo přímo řešit nějaké situace spojené s vzdělávacími a výchovnými problémy žáků. V nové škole je to jinak. Už se seznámila se všemi členy školního poradenského pracoviště a nyní by ráda ve spolupráci s třídní učitelkou šesťáků, které učí, probrala několik situací, kterých si všimla při zařazení her do výuky.
Spolupráce se školním poradenským pracovištěm (ŠPP)
Školní poradenské pracoviště by mělo mít ve škole nejen intervenční funkci, ale mělo by převážně působit preventivně, tak aby se problémy ve třídě nerozvíjely a nedosahovaly velkých rozměrů, které už se těžko řeší jen ve spolupráci zaměstnanců školy.
Důležitou součástí při odhalování problémů, ať už ve vzdělávání žáka nebo ve výchově, je právě učitel, který by měl upozorňovat na drobné odchylky v učení či chování žáka a ty VČAS konzultovat právě se školním poradenským pracovištěm.
V obou případech platí pravidlo “lepší stokrát jít a konzultovat, než jednou nejít.”
- Důležité je si o všech neobvyklých situacích ve třídě vést písemné záznamy, měla by k tomu sloužit krizová kniha, která by měla být ve sborovně, anebo právě u poradenských pracovníků. Písemné záznamy mohou být užitečné právě ve chvíli, kdy situace vyžaduje náročnější řešení a škola/vy by měla mít doklady o tom, že se to již řešilo/začalo řešit.
- ŠPP by vám mělo poradit, jakým způsobem postupovat (v ideálním případě začnete sami situaci řešit osamotě s žákem/žákyní).
- Pokud se jedná o složitější situaci, tak by vám školní psycholog, školní metodik prevence či výchovný poradce měl říci, jak se bude nyní postupovat.
- může vám doporučit preventivní program (chtějte, aby jej poskytovala certifikovaná organizace
- sami vytvoří program, se kterým vstoupí do třídy;
- ve spolupráci s vámi osloví rodiče žáka/žáků;
- budou se konat informační schůzky.
- Školní poradenské pracoviště by vám mělo být nápomocné i při rozboru vaší reakce na danou situaci ve třídě, pokud si žádala okamžité řešení či upozornění.
Pokud si i vy chcete být jistí v tom, že se dokážete orientovat ve vaší třídě, nebo třídách kde učíte, tak se neváhejte přihlásit na nějaký kurz, který se týká právě prevence, rizikového chování ve třídách, anebo kurzů zaměřených na specifické poruchy učení. Rovněž posilujte své dovednosti v pozorování žáků a zařazujte do výuky skupinové aktivty, které vám mohou pomoci odkrýt rizikové chování stejně jako naší učitelce Daně. Vytvořte a posilujete s žáky pozitivní vztahy, které mohou být rovněž prevencí rizikového chování.
Buďte pozorní a nečekejte, že si toho všimne někdo další. Kolektivní slepota a přenechávání zodpovědnosti na druhé bývají ve sborovnách dost častým jevem
Víte, jaká stadia šikany v českých podmínkách rozlišujeme? A jaké stádia může řešit ještě škola sama a kdy už se musí obrátit na externisty? Vytvořte si přehlednou tabulku i s popisem prvních projevů.
Přečtěte si podkapitolu 3.1.2 Pozice a role žáka v knize Braun, R. a kol. (2014). Praktikum školní psychologie.
(knihu je nutné si zapůjčit v knihovně)
A napište krátkou úvahu (max. 1NS, 1 800 znaků), co vás na dělení nejvíce zaujalo např. v souvislosti se vzpomínkou na vaši třídu, kterou učíte (nebo do které jste docházeli). Rovněž se zkuste zamyslet nad tím, k čemu vám tyto informace mohou při učení být.
Další zajímavé zdroje
Odborné publikace
Kolář, M. (2011). Nová cesta k léčbě šikany.
Braun, R. a kol. (2014). Praktikum školní psychologie.
Miovský, M., Skácelová, L., Zapletalová, J. & Novák, P. (Eds.). (2010). Primární prevence rizikového chování ve školství.
Ciklová, K. (2017) Rizikové chování ve škole s vazbou na legislativní úpravu.