11     Právní služby v České republice
11.1 Pojem právní služba
Člověk se občas ocitne v situaci, ve které si neví rady, a logicky se tak snaží najít pomoc. Pokud situaci zavinil nějaký právní problém, hledá pak pomoc u osoby, která mu může poskytnout právní pomoc. Této pomoci se pak v právní terminologii říká právní služba.
Osoby, které poskytují právní službu, mohou být advokáti, notáři, patentoví zástupci, daňoví poradci, soudní exekútori apod. My se zde budeme zabývat pouze prvními dvěma, a to advokáty a notáři.
11.2 Advokáti
Advokátem je ten, kdo je zapsán v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou (dále jen „Komora"). Ovšem Komora zapíše na základě písemné žádosti do seznamu advokátů jen toho, kdo je plně svéprávný, získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo, kdo vykonával po dobu alespoň 3 let právní praxi jako advokátní koncipient, je bezúhonný atp., ale hlavně kdo složil advokátní zkoušku, kdo uhradil Komoře poplatek, který stanoví stavovský předpis, a kdo po splnění předchozích podmínek složil do rukou předsedy Komory předepsaný slib.
Advokát vykonává advokácii buď sám, nebo společně s jinými advokáty jako společník společnosti podle občanského zákoníku nebo v pracovním poměru k jinému advokátovi nebo ke společnosti (zaměstnaný advokát).
Co se týče práv a povinností advokátů je advokát povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta, řídit se jeho pokyny (pokud nejsou v rozporu s právním nebo stavovským předpisem), při výkonu advokácie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě, je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné. Musí při výkonu advokácie postupovat tak, aby nesnižoval důstojnost advokátního sboru.
Z právních předpisů, které upravují advokácii jako činnost, lze uvést Listinu základních práv a svobod (čl. 37 a čl. 40 odst. 3), zákon č. 85/1996 Sb., o advokácii, vyhlášku MS ČR č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) a vyhlášku MS ČR č. 244/1996 Sb., obsahující advokátní kárný řád. Samozřejmě je třeba upozornit, že tyto předpisy byly již několikrát novelizovány, například zákon o advokácii byl novelizován zákonem č. 219/2009 Sb., zákonem č. 227/2009 Sb., zákonem č. 214/2011 Sb. a zákonem č. 258/2017 Sb.
Předpisy, které obsahují ustanovení o právním zastoupení, jsou zejména:
■ občanský soudní řád,
■ občanský zákoník,
■ trestní řád.
Zákon č. 85/1996 Sb., o advokácii (ve znění pozdějších předpisů), stanoví tyto nejdůležitější formy právní pomoci ze strany advokátů (výčet je pouze demonštratívni):
■ zastupování osob fyzických i právnických před soudy,
■ obhajoba osob fyzických ve věcech trestních,
■ sepisování listin,
■ poskytování právních rad a zpracování právních rozborů,
■ další formy právní pomoci.
Zastupování osob fyzických i právnických před soudy provádí advokát na základě plné moci udělené mu klientem (mandantem). Plnou moc udělenou advokátovi nelze omezit. Advokát se v rámci svého pověření může dát zastoupit jiným advokátem, klient i advokát mohou plnou moc též vypovědět. Jak již bylo řečeno výše, může advokát zastupovat svého klienta nejen ve vztahu k soudům, ale i ve vztahu k dalším fyzickým a právnickým osobám.
Obhajoba ve věcech trestních je však ve výlučné působnosti advokátů -zastoupení jinou osobou není v těchto případech přípustné. Tato výlučná činnost advokátů je upravena ústavními předpisy, především Listinou základních práv a svobod (čl. 40 odst. 3). Obhajobu v trestních věcech vykonávají advokáti také na základě plné moci, v případech „nutné obhajoby" musí mít obviněný advokáta, pokud ho nemaje mu přidělen soudem (obhajoba exoffo). Činnost advokáta v trestním řízení se netýká jen řízení před soudem (hlavní líčení), ale již v rámci přípravného řízení, které provádí vyšetřovatel Policie ČR pod dozorem státního zástupce. Obhájce má právo nahlížet do spisu, klást otázky svědkům, spoluobviněným, poškozeným, radit se s obviněným, nesmí však mu dávat pokyny, jak odpovídat na položené otázky. Může využívat opravné prostředky a podávat žádosti v zájmu svého klienta.
Sepisovat listiny, například různé smlouvy z oblasti občanského, obchodního, pracovního práva patří k častým úkonům advokáta. Listiny nemusí mít vždy povahu právních úkonů, může se jednat například o různá potvrzení apod.
Udělování různých porad spočívá v rozboru ustanovení konkrétních zákonů a dalších právních předpisů ve vztahu ke konkrétnímu případu. Ústní porada může být i doplněna expertizou určitého případu s možným uvedením několika vhodných alternativ zákonného postupu.
242/Základypráva pro neprávníky
Právní služby v České republice/243
Výkon advokácie je úplatný. Výši odměn stanoví advokátní tarif, který je vydán ve formě vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ČR (č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
Notář je sice soukromá osoba, je však státem jmenován a pověřen notářským úřadem. Odměny a náhrady notářům stanoví vyhláška č. 196/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
11111
11.3 Notáři
Postavení notářů je upraveno zákonem č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. Úkolem notářů je poskytovat právní službu, jejímž posláním je zejména předcházet sporům. Jde o nestátní instituci, neboť notář je soukromá osoba. Je však státem jmenován a pověřen notářským úřadem. Nepobírá - stejně jako advokát -od státu plat, ale má postavení svobodného právnického povolání.
Notářem může být pouze fyzická osoba splňující předpoklady notářského řádu, tj. je plně svéprávná, získala vysokoškolské vzdělání v rámci magisterského studia v oboru právo, je bezúhonná, vykonávala alespoň pětiletou notářskou praxi a složila notářskou zkoušku.
Obsahem notářské činnosti je především sepisování veřejných listin o právních jednáních, osvědčování právně významných skutečností a prohlášení a přijímání listin a peněz do notářské úschovy. Podle novely zákona č. 358/1992 Sb., tj. podle zákona č. 300/2013 Sb. může notář v souvislosti s notářskou činností udělovat právní porady a zastupovat v jednání s fyzickými a právnickými osobami a v řízení před orgány veřejné moci - před soudy jen v řízeních podle části páté občanského soudního řádu, ve věcech veřejných rejstříků a ve věcech podle zákona o zvláštních řízeních soudních s výjimkou:
■ řízení o pozůstalosti, v němž vykonává činnost soudního komisaře,
m řízení ve věcech kapitálového trhu,
a řízení o předběžném souhlasu s provedením šetření ve věcech ochrany hospodářské soutěže,
■ řízení o nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory k seznámení se s obsahem listin,
■ řízení o plněné povinnosti z předběžného opatření Evropského soudu pro lidská práva,
■ řízení o soudním prodeji zástavy,
■ řízení ve věcech rodinně-právních, vyjma péče soudu o nezletilé a výkonu rozhodnutí ve věcech péče soudu o nezletilé.
Všichni notáři jsou sdruženi v Notářské komoře, což je samosprávný orgán, který reprezentuje a zastupuje notáře ve vztahu ke státním orgánům a k veřejnosti a hájí jejich zájmy.
244/Základypráva pro neprávníky
Právní služby v České republice/245