Těžiště této lekce spočívá především v uvědomění si, že všechno chce svůj čas. V ideálním případě jste skoro vše, co se v ní dočtete, už udělali. Pokud ne, pokuste se něco dohnat. Hlavně nezačněte panikařit!

Psaní kvalifikačního textu je dlouhodobá činnost. Studující často podléhají představě, že „něco napsat“ je záležitostí pár týdnů. Což o to, „něco napsat“ může být záležitostí pár týdnů. Mnohem déle ale trvá, než se jeden k tomu „něčemu“ dopracuje. Samo psaní je náročná činnost, často je ale ještě mnohem náročnější mít jasno v tom, o čem chci psát. Proto jsou pro práci na textu vymezeny tři semestry a proto je důležité začít přemýšlet o tématu ještě o něco dříve. Následující text vysvětluje, čeho byste se měli držet při plánování své práce.

Co důležitého si musíte uvědomit o délce semestrů?

Přemýšlejte o tom, že tři semestry nejsou rok a půl. Tři semestry jsou ve skutečnosti mnohem méně: Pokud začnete v jarním semestru, znamená to konec února. A práci ideálně odevzdáváte na konci března. Pokud začnete na podzim, semestr se zahajuje ke konci září a práci odevzdáváte posledního listopadu. To je o něco delší doba. Ale ani v jednom případě to není rok a půl.

Co to pro vás znamená? Začněte oslovovat potenciální vedoucí nejpozději na začátku zkouškového období předcházejícího prvnímu ze tří semestrů určených na práci. Tak budete mít možnost pracovat v klidu a s předstihem. Začít s hledáním je ale dobré ještě o něco dříve.

Jak hledat vedoucí/ho práce?

Nejdříve se musíte rozhodnout, na které katedře chcete svou práci psát. Pak si zvolte vedoucí/ho. Ideálem je, pokud vyjdete z vlastní zkušenosti s těmi, kteří vás v průběhu studia učili. Pokud jste měli zajímavý kurz s někým, kdo vás oslovil i svým přístupem a způsobem práce, může to být dobré vodítko. Nezapomeňte ale také na to, že i vaši vyučující píší odborné práce a možná se zabývají i tématy, o nichž v kurzech neučí. Projděte si stránky vyučujících v ISu, zjistěte, co dělají (publikují). Pokud si ještě nejste jistí, udělejte to na obou vašich oborech. Při této rešerši si prostudujte i podmínky toho, jak má práce vypadat a zda nemají vaše katedry nějaké specifické požadavky. Základní informace se dozvíte v pokynu děkana a na stránkách fakulty či jednotlivých kateder.

Obsahem další kapitoly je, jak si vybrat téma práce. Je ale jasné, že téma a výběr vedoucí/ho spolu souvisejí. Je vždy lepší, když přijdete alespoň s nějakou představou. V tom vám může pomoci několik věcí: (1) Témata vypsaná v ISu jednotlivými vyučujícími, (2) témata prací, které už vedli a jsou obhájené, (3) témata, která vyučují.

Vaši či vaše vedoucí by měli mít o téma, které zpracováváte, zájem. Nečekejte nutně, že budou vždy stoprocentními odborníky na vaše dílčí témata. To ani není v našich silách. Úkolem vedoucí/ho je především kontrolovat postup vaší práce, konzultovat to, co sami konzultovat chcete, dohlížet na to, aby práce měla potřebnou úroveň, obsahovou i formální. Kvalita práce je nakonec vždy vaší odpovědností, vedoucí by vám měli pomoci najít správnou cestu. Znamená to, že někdy je dobré oslovit učitele i s tématem, které mu třeba není úplně vlastní, ale připadá mu zajímavé. Když nás témata baví, je snazší si o nich se studenty povídat.

Nečekejte také, že budeme na vaše e-maily odpovídat okamžitě. Raději se hned na začátku zeptejte na pravidla spolupráce. Každý z učitelů pracuje jinak, má jiný rytmus a zvyky. I proto je třeba mít na práci dostatek času, protože vedoucí ho mají často málo.

Které semináře musíte do odevzdání práce absolvovat a co je ideálně jejich náplní? 

Dříve než si projdeme jednotlivé semináře, je dobré si uvědomit toto: Semináře na sebe navazují, ale je možné mezi nimi semestr vynechat. I když pojedete na Erasmus, neodkládejte nutně seminář k projektu. Přinutí vás začít přemýšlet o tom, co vlastně chcete dělat.

Součástí práce jsou také pravidelné konzultace s vedoucími, minimálně 2–3× za semestr (podle vaší individuální dohody). Mělo by být samozřejmostí, že si konzultaci domluvíte předem a pošlete učitelům (třeba jen stručné) podklady, aby bylo jasné, o čem chcete mluvit.

Na začátku tohoto třísemestrálního období (nejpozději na konci prvního semestru) se přihlásíte ke svému tématu v ISu. To uděláte také po dohodě s vaším (budoucím) vedoucím či vedoucí. Na své téma v ISu myslete – je možné je průběžně upravovat, nejpozději ke konci posledního semestru. Jde o formalitu, která musí být v pořádku, aby vám studijní oddělení na konci studia otevřelo archiv práce. Do něj nakonec vložíte finální text své práce. A pak se budete těšit na její obhajobu a na státnice.

Seminář k projektu práce

Psaní projektu je odborná činnost jako každá jiná, stejně jako psaní samotného textu bakalářské či diplomové práce. Je důležitou součástí práce na vašich bakalářských a diplomových pracích a není dobré ji chápat jako nějaký formální krok. 

Proč?

• Kvalitní projekt je dobrým vstupem do kvalitně provedené práce.
• Zužuje pole vašeho zájmu a tím pomáhá držet práci tematicky sevřenou. Připomíná vám vaše výzkumné otázky a udržuje zacílenou pozornost.
• Představuje orientační časový rozvrh, kterým se snažíte řídit.

Pozor! Na některých katedrách se odevzdávají projekty už na začátku semestru nebo v jeho průběhu a jsou pak schvalovány centrálně, je třeba se o to zajímat skutečně včas.

Čím při psaní projektu začít? Čtením.

Ve chvíli, kdy se před vámi objeví téma, které se zdá zajímavé a vhodné pro práci a které jste zkonzultovali se školitelem, je třeba začít hledat literaturu a číst. Bez čtení není psaní. Je důležité si uvědomit, že pro napsání dobrého projektu potřebujete znát to, co chcete zkoumat, psát, na čem chcete pracovat. Je častá chyba myslet si, že tato činnost přichází až s psaním textu bakalářské či diplomové práce. 

Klíčová část textu projektu musí ukazovat, že máte v dané oblasti přehled. Že víte, jaká je praxe, co odborná literatura o dané věci ví a že vaše téma, cíle či otázky vycházejí z tohoto poučení. Jinými slovy to znamená, že práce na psaní projektu by měla ideálně opravdu trvat celý semestr. Její součástí je výzkum v knihovně, rešerše dostupných materiálů. Může jí být i konzultace s odborníky. Vše, co se během psaní projektu dozvíte, můžete velmi dobře zúročit při psaní práce jako takové.

Více se o tom, jak má na PdF MU vypadat projekt bakalářské či diplomové práce, dozvíte v další lekci.

Seminář k práci

Psaní projektu plynule přechází v práci na kvalifikačním textu samém. Zatímco ve vědecké praxi mezi odevzdáním projektu a jeho začátkem mohou uběhnout měsíce i roky, při studiu to neplatí. To je důvod, proč je dobré chápat projekt jako samozřejmou součást psaní práce.

V ideálním případě by měl semestr probíhat tak, jak jste si naplánovali a jak jste se dohodli s vedoucími práce. Protože máte dobře napsaný projekt, nic vás v práci nezdržuje, chodíte pravidelně konzultovat postup a před koncem zkouškového období máte hotovou zásadní část práce. To může znamenat různé věci, podle toho, jaký charakter práce má. Měli byste mít: 

• Sesbíraná všechna potřebná data a minimálně částečně provedenou analýzu.
• Jasný obsah práce, plán všech kapitol, jejich obsah, hlavní argumenty; v ideálním světě téměř hotový text.
• Provedeno veškeré testování, všechny terénní práce.

Je to opravdu důležité, protože poslední ze seminářů představuje malou past. 

Seminář k dokončení práce

Tento seminář totiž pro většinu z vás přichází v tzv. zkráceném semestru. Na finalizaci práce tedy nemáte tři měsíce, ale šest týdnů, respektive ještě méně. Myslete na to, že před odevzdáním by měli vaši a vaše vedoucí text ještě vidět. To je týden navíc. Tak se z posledního semestru stává v podstatě měsíc.

V této době už není čas na sběr dalších informací nebo na změnu postupu. Už je čas jenom na psaní a pilování. Ale pozor. V posledním semestru většina z vás bude ještě stále chodit na přednášky a semináře, plnit úkoly v nich zadané, učit se na zkoušky a zápočty. Tím se množství času pro psaní práce poměrně sníží.

Doporučená literatura:

Punch, K. F. (2015). Úspěšný návrh výzkumu. Portál. 

Seznam kurzů k metodologii a akademickému psaní: