Základem nalezení kvalitních informací je nutnost vědět, jak takový vhodný zdroj poznat. Dnes žijeme v době informačního blahobytu. Není problém informace sehnat – ačkoli stále více platí, že kvalitní informace nejsou zadarmo a placený obsah na internetu dnes tvoří významnou část digitálního světa. Hlavním problém ale zůstává neschopnost se v množství informací zorientovat. Při hodnocení zdroje, ať už to bude časopisecký článek, kniha nebo příspěvek na blogu, se proto vždy zaměřte na následující kritéria:

• autor (Jde o jedince, či instituci? Jakou má kvalifikaci? Jak dlouho se tématem zabývá? Pro koho autor pracuje?);

• styl psaní (Je použita odborná terminologie? Jak autor pracuje s literaturou?);

• vydavatel (Je prestižní, či neznámý?);

• datum publikování/aktualizace (Není informace příliš zastaralá pro můj účel?).

Volně dostupné informace

Pokud už víte, co chcete hledat, narazíte na problém, jak to vlastně udělat. Pravděpodobně budete postupovat od nejjednoduššího ke složitějšímu. Potřebujete se v problému zorientovat, použijete tedy fulltextový vyhledávač typu Google, pro který nepotřebujete žádné speciální vyhledávací postupy. Tyto vyhledávače pracují s tzv. klíčovými slovy, což jsou termíny, které charakterizují vaše téma. Potřebujete-li se dopátrat něčeho speciálního, může se vám hodit pokročilé vyhledávání, které většina těchto vyhledávačů nabízí.

Kromě fulltextového vyhledávače Google doporučujeme využívat také Google Scholar, který vyhledává pouze vědecké články, odborné knihy, diplomové a disertační práce a podobné informace akademické povahy.

Pro nalezení odborných informací hledejte také:

• v knihovních katalozích (pro Masarykovu univerzitu je to katalog VuFind, využít můžete i Souborný katalog ČR);

• v digitálních knihovnách (např. Česká digitální knihovna, Digitální knihovna map, Europeana.eu, ezdroje.muni.cz a mnoho dalších); 

• ve zdrojích s otevřeným přístupem (typickým zástupcem je Directory of Open Access Journals);

• v úložištích šedé literatury, tj. v dokumentech, které nebyly formálně publikovány, tedy diplomové práce, zprávy apod. (např. Theses.cz, Repozitar.cz).

Placené databáze

Oproti volně dostupným on-line zdrojům mají licencované databáze tu výhodu, že kvalitu obsahu už posoudil někdo před vámi, a vy tedy máte jistotu, že „nekupujete zajíce v pytli“. Není to tak, že by se obsah posuzoval na úrovni jednotlivých článků, ale hodnotí se většinou celý časopis nebo vydavatel. Jedním z důležitých kritérií bývá recenzní řízení. Další výhodou je jednotné vyhledávací rozhraní, přes které prohledáte tisíce časopisů najednou. Databáze nabízejí také pokročilé možnosti vyhledávání a filtrování. Jedinou výraznou nevýhodou je finanční stránka věci, neboť náklady na jednu databázi šplhají do statisíců. To vás ale jako studenta trápit nemusí. 

Databáze můžeme podle obsahu rozdělit na:

• plnotextové: plné texty dokumentů (články, e-knihy, konferenční sborníky...), např. EBSCO, JStore, ProQuest;

• bibliografické: pouze bibliografické údaje o dokumentu (název, autor, název časopisu, číslo…) a většinou také abstrakt (abstraktové databáze), např. ERIC;

• citační: ukazují citovanost jednotlivých autorů a článků, např. Web of Science, Scopus;

• faktografické, včetně encyklopedií; 

• speciální: obrazové, multimediální...

Vyhledávací strategie

Vyhledávání informací na určité téma nazýváme rešerší. 

Základem každého rešeršního procesu je správná identifikace klíčových slov. Nejčastěji jsou to podstatná a přídavná jména, která co nejpřesněji charakterizují obsah dokumentu. Slovesa, zájmena, příslovce, předložky a spojky jsou považovány za stop slova, se kterými vyhledávače neumějí pracovat. V případě databází je nutné zjistit si jejich anglický ekvivalent, protože zdroje v nich zahrnuté jsou sice v různých světových jazycích, ale popsány jsou vždy anglickými klíčovými slovy. 

Klíčová slova potom mezi sebou kombinujeme pomocí spojek AND, OR a NOT (souhrnně se nazývají Booleovské nebo též logické operátory). 

AND spojuje jednotlivá témata a výsledek zúží. Vyhledávači doslova říkám: Najdi zdroje, kde se vyskytuje výraz „education“ A „children“ dohromady. Výsledkem je průnik těchto dvou témat. 

OR spojuje nejčastěji slova podobného významu a výsledek rozšiřuje. Použiji ho třeba v případě, že mám velmi málo vyhledaných výsledků. Vyhledávači v tomto případě řeknu: Najdi zdroje, kde se vyskytuje výraz „education“ NEBO „learning“.

NOT vylučuje z vyhledávání určitý termín a tím tedy výsledky zužuje. Doslova: Najdi „education“ A „children“, NE „mental disorder“.

V databázích můžeme pracovat s filtry (fasetami), pomocí kterých lze omezit výsledky vyhledávání např. chronologicky, geograficky, jazykově, na plný text apod.

Pro zaměstnance i studenty MU jsou databáze odborné literatury přístupné automaticky ze všech počítačů v síti MU z adresy ezdroje.muni.cz, nicméně přistupovat k nim můžete i vzdáleně mimo univerzitní síť pomocí OpenVPN nebo přihlášením se přes UČO a heslo. V následujícím videu uvidíte, jak prostředí pro práci s e-zdroji MU vypadá a jakým způsobem zde pracovat.