V minulé lekci jsme se zamysleli nad tématy, která nás v průběhu studia nebo v našem okolí zaujala, inspirovali jsme se již existujícími bakalářskými pracemi a výzkumnými studiemi. Nyní bychom měli mít alespoň tři témata, která nás baví a mají potenciál stát se závěrečnou prací. Skvělý základ! Jak ale název lekce napovídá, byla to jenom první část našeho snažení – abychom se mohli pustit do projektu závěrečné práce, musíme ještě dobře zvážit výzkumný design. To je ale dobrá zpráva! Přemýšlení nad metodologií vám může ukázat, co je a není možné, a ulehčit finální výběr. V této lekci se tedy zaměříme na výzkumné otázky a design.

Než se pustíme do designu, zopakujme si svoje možnosti v rámci pravidel katedry. Vybírat můžete ze těchto typů prací:

 a) Teoreticko-aplikační práce je nejčastěji uplatňovaným a doporučovaným typem prací v učitelském studiu a studiu pedagogického asistentství. Jedná se o práci, jejímž základem je vytvoření metodických (obvykle didaktických) návrhů do výuky. Tyto návrhy musí být ověřovány v praxi. Jejich součástí je pak také reflexe aplikace. 

b) Teoreticko-empirická práce je založená na kvantitativním (Gavora, 2010; aj.) či kvalitativním (Švaříček & Šeďová, 2007; aj.) výzkumném přístupu, případně na kombinaci obou přístupů. Data mohou pocházet z rozhovorů, pozorování, znalostního testu, dotazníku či alternativních technik sběru dat, analýzy produktů činnosti žáků/učitele apod. Může se jednat také např. o kvazi-experiment (ověřování určité metody či postupu v praxi) či evaluaci (učebnice, výuky, výsledků žáků aj.) (Gall, Gall, & Borg, 1999). Práce může mít i podobu metodologické studie (tj. studie měřicích nástrojů či diagnostických metod) (APA 1.8). Zejména pro bakalářské práce je vhodná případová studie, která je empirická, intenzivní. Např. hloubková studie jednoho nebo více případů odpovídající na předem formulovanou výzkumnou otázku s cílem kontextuálně porozumět zkoumanému jevu (APA 1.2). Případovou studii lze metodologicky realizovat podle autorů: Yin (2009), Stake (1995, 2006) či Fishman (1999). 

c) Teoretická studie obsahuje systematický přehled teoretických poznatků a publikovaných výzkumů k určité otázce a jejich následné teoretické obohacení. Historické práce mohou spadat do této kategorie nebo do kategorie teoretickoempirických prací.   

Doporučená literatura:

Švaříček, R., & Šeďová, K. (2007). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Portál. 

Dále se můžete inspirovat zde:

Hendl, J. (1999). Úvod do kvalitativního výzkumu. Karolinum.

Chráska, M. (2016). Metody pedagogického výzkumu: Základy kvantitativního výzkumu. Grada.

Mareš, J. (2015). Tvorba případových studií pro výzkumné účely. Pedagogika, 65(2), 113–142. http://pages.pedf.cuni.cz/pedagogika/?p=11212&lang=cs 

Pelikán, J. (1998). Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Karolinum.

Spousta, V. (2000). Vádemékum autora odborné a vědecké práce. Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta.

Strauss, A., & Corbin, J. (1999). Základy kvalitativního výzkumu: Postupy a techniky metody zakotvené teorie . Sdružení podané ruce.

Šanderová, J. (2007). Jak číst a psát odborný text ve společenských vědách: Několik zásad pro začátečníky. SLON. 

Švancara, J. (1999). Terminologie a dokumentace psychologických prací. Masarykova univerzita.