V tomto týdnu se zaměříme na tvorbu výzkumné otázky a vysvětlíme si zásady pro tvorbu dobré výzkumné otázky. Představíme si také výzkumné designy, které můžete pro realizaci závěrečné práce využít. Ukážeme si různé typy prací, jež lze na různých katedrách realizovat.
5. týden – Jak zvolit výzkumný design
1. Jak na výzkumnou otázku
„Výzkumné otázky tvoří jádro každého výzkumného projektu. Plní dvě základní funkce: pomáhají zaostřit výzkum, tak aby poskytl výsledky v souladu se stanovenými cíli, a ukazují také cestu, jak výzkum vést. Výzkumné otázky musejí být v souladu se stanovenými cíli i výzkumným problémem. Představují další zúžení a konkretizaci výzkumného problému.“
Výzkumná otázka je jako kompas, který nám pomáhá zorientovat se v množství literatury, zdrojů, textů a dat – máme ji vždy na paměti a určuje, co je pro nás relevantní a co naopak nikoliv. Pro účely bakalářské práce vám bude stačit jedna VO a k ní několik podotázek.
Jak má VO vypadat?
Zde si na příkladu široce definovaného tématu „klima školy“ ukážeme, jak může vypadat VO.
- VO by nikdy nemělo být možné zodpovědět pouhým ano/ne (na rozdíl od hypotézy), proto vždy začínejte např. jak, proč atp.
Ovlivňuje etnicita žáka v ZŠ Konkrétní jeho přijetí do kolektivu třídy?- Jakým způsobem ovlivňuje etnicita žáka v ZŠ Konkrétní jeho přijetí do kolektivu třídy?
- Typicky máme hlavní VO a k ní další podotázky:
- VO: Jaký je vztah mezi klimatem školy a používanými didaktickými metodami?
- Podotázky: Jaký dopad má prevalence frontální výuky na participaci žáků na chodu školy? Jak ovlivňuje pravidelné zařazení skupinové práce do výuky vzájemné vztahy žáků? Jakým způsobem ovlivňuje bloková výuka motivaci žáků?
- VO může být deskriptivní:
- Jak probíhá výběr základní školy z pohledu rodiče?
- Jak definuje pedagogická literatura klima školy?
- Nebo může být vysvětlující a obsahovat dva koncepty nebo proměnné a ptát se na vztah mezi nimi:
- Jak ovlivňuje klima školy výběr ZŠ z pohledu rodiče?
- Proměnná A: klima školy, proměnná B: výběr ZŠ
- Jak ovlivňuje spolupráce s rodiči žáků se SVP zařazení těchto žáků do kolektivu třídy?
- Proměnná A: spolupráce s rodiči žáků, proměnná B: zařazení do kolektivu třídy; definici vyžaduje také SVP
- VO může být také evaluační a ptát se na dopad konkrétního opatření nebo metody:
- Jak ovlivňuje zavedení žákovského parlamentu klima školy?
- Jak ovlivňují pravidelné třídnické hodiny klima třídy?
- K VO a podotázkám byste vždy měli mít také definice jednotlivých pojmů proměnných.
Vraťte se k nápadům na téma bakalářské/diplomové práce, které vám zůstaly po splnění úkolu z lekce ze třetího týdne. Pokuste se ke každému vymyslet výzkumnou otázku.
Vytiskněte si svou výzkumnou otázku a podotázky a zavěste si je na viditelné místo, abyste je vždy měli na dohled, když budete pracovat.
2. Jak na výzkumný design
Pokud se rozhodnete pro empirický výzkum, musíte se rozmyslet mezi dvěma základními typy podle toho, který lépe odpovídá vaší výzkumné otázce. Pokud chcete ověřovat hypotézu (vztah mezi dvěma proměnnými) pomocí matematických nebo statistických technik, vyberete si KVANTITATIVNÍ přístup. KVALITATIVNÍ výzkum se zaměřuje na pochopení významů, přičemž pracuje s nečíselnými daty, jako například s rozhovory, pozorováními, textovými dokumenty atp.
Každý z těchto přístupů v sobě skrývá množství různých metodologických přístupů a metod. Bližší informace najdete v literatuře.
- O rozdílech mezi těmito přístupy:
Disman, M. (2000). Ten druhý výzkum aneb Dokázat nebo rozumět? In Jak se vyrábí sociologická znalost (3. vyd., s. 284–311). Karolinum.
- O metodách v kvantitativním výzkumu:
Chráska, M. (2016). Metody sběru dat v pedagogických výzkumech In Metody pedagogického výzkumu: Základy kvantitativního výzkumu (s. 151–231). Grada.
- O přístupech a metodách v kvalitativním výzkumu:
Hendl, J. (1999). Základní přístupy v kvalitativním výzkumu (s. 103–143) a Metody získávání dat (s. 161–206) In Úvod do kvalitativního výzkumu. Karolinum.
Kvalitativní a kvantitativní metody lze kombinovat a použít tak smíšený design. Nicméně je pak třeba dobře obhájit jejich využití, smysluplně je zkombinovat i zanalyzovat data. Zvažte, zda vám rozsah vaší závěrečné práce kombinaci metod umožní.
Zde můžete pro inspiraci nahlédnout do různých závěrečných prací věnujících se tématu „klima školy“ různými způsoby:
Přehledová studie
- Přehledová studie s metodickými prvky: „Transgender dítě na základní škole v kontextu třídního a školního klimatu“ (Milena Rulcová)
Empirický výzkum
a) Kvantitativní
- Dotazníkové šetření: „Klima školy jako důležitý faktor při předcházení problémům v chování“ (František Pažourek) – dotazník přejatý z Národního ústavu odborného vzdělávání
- Evaluace: „Ověřování vlivu programu primární prevence zaměřeného na třídní klima u studentů gymnázií“ (Aneta Lekešová)
b) Kvalitativní
- Případová studie, metoda rozhovory: „Sociální klima školní třídy“ (Monika Nováková)
- Metoda životních příběhů: „Zkoumání vývoje učitele základní školy prostřednictvím metody životního příběhu“ (Klára Březinová)
- Metoda rozhovory: „Adaptace dětí z Montessori škol na tradiční střední školy“ (Linda Varádiová)
- Kombinovaná metoda zúčastněné pozorování a hloubkový rozhovor: „Vedení kolektivu třídy na 1. stupni základní školy“ (Radka Divišová)
Didaktická/Metodická studie
- Teoreticko-aplikační práce, projekt peer vzdělávání: „Jsi normální?!“ (Sonja Hanousková)
- Empiricko-aplikační práce: „Využití dramatické výchovy pro podporu třídního klima v jazykově heterogenní třídě“ (Markéta Čejpová) – absolventka navázala tematicky příbuznou diplomovou prací „Dramatická výchova v rozvoji komunikačních schopností bilingvních žáků“
Umělecká studie
- Aplikace umělecké činnosti ve třídě: „Malí architekti“ (Petra Bulová)
- Tvorba materiálů: „Autorská kniha pro děti uprchlíků“ (Gabriela Pokorná)
Při výběru výzkumného designu zvažte i svoje kompetence a preference. Jestli jste spíš introvertní a nerad/a se pouštíte do hovoru s cizími lidmi, rozhovory pro vás nemusejí být nejlepší cesta. Pokud zase nesnášíte práci s textem, nedoporučujeme vybrat si metodu, která požaduje práci s archivními materiály. Přemýšlejte nad tím, v čem jste dobří, co vás baví a co vám osobnostně vyhovuje.
Doporučená literatura:
Disman, M. (2000). Jak se vyrábí sociologická znalost. (3. vyd.). Karolinum.