Strategie 2030 STRATEGIE VZDELÁVACÍ POLITIKY ČESKÉ REPUBLIKY DO ROKU 2030+ MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY STRATEGIE VZDELÁVACÍ POLITIKY ČESKÉ REPUBLIKY DO ROKU 2030+ MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+ Autoři: PhDr. Jindřich Fryč, RNDr. Zuzana Matušková, Mgr. Pavla Katzová, PhDr. Karel Kovář, Ph.D., Mgr. Jaromír Beran, Mgr. Iveta Valachová, Mgr. Lukáš Seifert, Mgr. Martina Běťáková, Ferdinand Hrdlička a kolektiv autorů Hlavních směrů vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ Jazyková redakce: Mgr. Alena Faberová, Mgr. Vlasta Kohoutová Grafická úprava a zlom: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy V roce 2020 vydalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Karmelitská 529/5, Malá Strana, 118 12, Praha 1 Elektronická verze publikace je dostupná na www.msmt.cz 978-80-87601-46-4 (brožovaná publikace) 978-80-87601-47-1 (online brožura, pdf) Strategie 2030 „má-li se člověk stát člověkem, musí se vzdělat/' J. A. Komenský Implementace Strategie 2030+ povede k vytvoření a rozvoji otevřeného vzdělávacího systému, který reaguje na měnící se vnější prostředí a poskytuje relevantní obsah vzdělávání v celoživotní perspektivě. Cílem vzdělávání v následující dekádě je základními a nepostradatelnými kompetencemi vybavený a motivovaný jedinec, který dokáže v co nejvyšší míře využít svůj potenciál v dynamicky se měnícím světě ve prospěch jak svého vlastního rozvoje, tak s ohledem na druhé a ve prospěch rozvoje celé společnosti. STRATEGICKY CIL 1 STRATEGICKY CIL 2 Zaměřit vzdělávání více na získávání kompetencí potřebných pro aktivní občanský, profesní a osobní život. Snížit nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a umožnit maximální rozvoj potenciálu dětí, žáků a studentů. Obsah 8 STRATEGICKÉ CÍLE . 15 Strategický cíl 1: Zaměřit vzdělávání více na získávání kompetencí potřebných pro aktivní občanský, profesní i osobní život 16 Strategický cíl 2: Snížit nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a umožnit maximální rozvoj potenciálu dětí, žáků a studentů 19 23 Strategická linie 1: Proměna obsahu, způsobů a hodnocení vzdělávání . 25 1.1 proměna obsahu, metod a forem vzdělávání . 26 1.2 Inovace ve vzdělávání ., 28 1.3 Hodnocení ve vzdělávání . 29 1.4 Digitální vzdělávání . 31 1.5 Občanské vzdělávání . 32 1.6 Bezpečné prostředí ve školách, rozvoj participace a autonomie . 33 1.7 odborné vzdělávání ve středních a vyšších odborných školách 35 1.8 Neformální vzdělávání a celoživotní učení . 38 Strategická linie 2: Rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání . 43 2.1 Omezenívnější diferenciace školství 45 2.2 Disparity a segregace . 46 2.3 case management a meziresortní spolupráce . 47 Strategická linie 3: Podpora pedagogických pracovníků 51 3.1 systém komplexní profesní přípravy a podpory . 52 3.2 Podpora pedagogické práce škol 55 Strategická linie 4: Zvýšení odborných kapacit, důvěry a vzájemné spolupráce , 57 4.1 Koncentrace odborných kapacit . 59 4.2 lepší využití dat a zvýšení relevance a kvality vzdělávacího výzkumu 60 4.3 Snižování nepedagogické zátěže škol . 61 4.4 posílení informovanosti, komunikace a spolupráce . 62 Strategická linie 5: Zvýšení financování a zajištění jeho stability 65 5.1 zajištění financování v rámci jednotlivých strategických linií . 66 71 SEZNAM ZKRATEK . 76 79 Karty klíčových opatření pro období 2020-2023 Podpora předškolního vzdělávání ................................................................................................... 80 Revize RVP ZV a metodická podpora školám ................................................................................... 88 Podpora a řízení škol . 98 Inovace oborové soustavy ................................................................................................................ 106 Zvyšování kvality vzdělávání ve strukturálně postižených regionech ....................................... 112 úvod ■ Cílem Strategie 2030+ je modernizovat vzdělávání tak, aby děti i dospělí obstáli v dynamickém a neustále se měnícím světě 21. století. ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy s úvod Systém opatření Kompetence pro osobní, občanský i profesní život Přístup ke kvalitnímu vzdělávání všem Podpora aktérů ve vzdělávání Čtvrtá průmyslová revoluce Environmentálni změny V současnosti jsme svědky mnoha společenských proměn, které zasahují bez výjimky všechny oblasti lidské činnosti. Abychom byli schopni na tyto proměny reagovat, je třeba na ně adekvátně připravit vzdělávací systém. Ve Strategii 2030+ vytváříme systém opatření, která si kladou za cíl řešit problémy vzdělávací soustavy v ČR a zároveň berou v potaz širší proměny, které se v soudobé společnosti odehrávají. Cílem této Strategie 2030+ je modernizovat vzdělávání tak, aby děti i dospělí obstáli v dynamickém a neustále se měnícím světě 21. století. Toho se snažíme docílit několika způsoby. Jedním z nich je proměna organizace a způsobu vzdělávání v ČR, které stále odráží spíše potřeby minulosti než budoucnosti. Strategie si klade za cíl rozvíjet vzdělávací systém, který umožní dětem, žákům a studentům získat znalosti, dovednosti a postoje, které jsou využitelné v osobním, občanském i profesním životě. Vzhledem k významným změnám ve společnosti, způsobeným dynamickým rozvojem, je nutné tomuto vývoji přizpůsobit obsah, metody a formy vzdělávání a zároveň vytvořit ve vzdělávacích institucích prostředí, které bude pro všechny bezpečné, spravedlivé, podnětné a dostatečně náročné. Chceme vzdělávací systém nastavit tak, aby nepřispíval k rozvoji nerovností, ale naopak umožňoval přístup ke kvalitnímu společnému vzdělávání pro všechny, bez ohledu na jejich osobní charakteristiky nebo sociálně-ekonomické podmínky, ve kterých žijí. Strategie akcentuje potřebu umenšit závislost výsledků vzdělávání žáků na sociálním statusu rodičů a snížit rozdíly v kvalitě vzdělávání v jednotlivých regionech a mezi školami. Rovněž hodláme klást větší důraz na individualizaci vzdělávání, aby došlo k rozvoji potenciálu každého jednotlivce. Aby bylo možné všechny výše uvedené kroky realizovat, musíme poskytnout aktérům ve vzdělávání potřebnou podporu přímo v regionu, kde působí, a propojovat je. Budeme věnovat patřičnou pozornost a péči pedagogům a ředitelům, jakožto základnímu stavebnímu kameni každé školy, podporovat jejich počáteční i další vzdělávání a sdílení dobré praxe. Podporovat budeme nezastupitelnou roli rodičů v oblasti vzdělávání, jejich angažovanost a participaci na rozvoji škol a jejich komu-nitním aspektu. Strategie také reaguje na současné trendy, které přetvářejí mnoho oblastí lidské činnosti. Patří mezi ně především čtvrtá průmyslová revoluce, která je obvykle vnímána prizmatem technologického pokroku jako revoluce v oblasti digitalizace a automatizace. Přitom se ale dotýká mnoha dalších oblastí lidského života. Mění se způsoby práce s informacemi - jak je vytváříme, zpracováváme a šíříme. Proměňují se způsoby, jakými komunikujeme, jak se poznáváme a jak řešíme problémy. Roste potřeba vyznat se v informačním toku, umět získané informace analyzovat a kriticky je reflektovat. Technologické i sociální aspekty této průmyslové revoluce vyžadují rozvoj kompetencí potřebných pro úspěch v osobním i pracovním životě i na trhu práce. Neméně zásadní jsou také environmentálni změny, kterým v současné době čelíme. Změna klimatu, ubývání biodiverzity, rostoucí znečištění ovzduší a vodstva, stále se zvyšující spotřeba neobnovitelných zdrojů a klesající surovinová základna výrazně přispívají k proměnám prostředí, v němž žijeme. Tyto výzvy jsou pro současný svět natolik zásadní, že je nezbytné, aby na ně reagoval i vzdělávací systém. Ve Strategii 2030+ tyto proměny reflektujeme a navrhujeme Strategie 2030+ opatření, díky nimž pomůžeme budovat společnost, která je schopná se současným i budoucím výzvám postavit a hledat kreativní řešení. základní informace o strategii 2030+ Zastřešující dokument pro oblast regionálního školství, zájmového a neformálního vzdělávání a celoživotního učení Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+ (dále jen Strategie 2030+) je dokument navazující na Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2020. Jejím úkolem je zajistit plynulý přechod do dalšího desetiletí, připravit vzdělávací systém ČR na nové výzvy a zároveň řešit problémy, které v českém školství přetrvávají. Strategie 2030+ je dokumentem, který má obecnou, zastřešující povahu a popisuje priority, které je třeba ve stanoveném období řešit, zejména v oblasti regionálního školství, zájmového a neformálního vzdělávání a celoživotního učení. Pro oblast vysokého školství rozpracovává obecné priority formulované Strategií 2030+ Strategický záměr ministerstva pro oblast vysokých škol na období od roku 2021. Má dva hlavní strategické cíle, které se zaměřují na proměnu obsahu vzdělávání (SCI) a na snižování sociálních nerovností ve vzdělávání (SC2). Tyto cíle jsou rozvedené ve strategických liniích, jež se zaměřují na proměnu samotného vzdělávání, řešení nerovností, podporu pedagogů, zvýšení odborných kapacit, důvěry a vzájemné spolupráce a zajištění stabilního financování. Vzdělávací soustava v ČR je velmi různorodá a mezi jednotlivými školami i konkrétními učiteli panují velké rozdíly. Některé části vzdělávací soustavy předkládané cíle naplňují již nyní a navrhovaná opatření již dávno realizují, pro některé školy budou konkrétní opatření inspirací na jejich už započaté cestě za vytyčenými cíli. Existují však i školy, pro které ve Strategii 2030+ navržené cíle a opatření budou znamenat náročnou výzvu, a těm se dostane efektivní podpory. Externí expertní skupina Tým S2030+ Participativní proces Implementace Kontext vzniku a existence Strategie 2030+ Na Strategii 2030+ se začalo pracovat koncem roku 2018. V lednu roku 2019 byla ministrem školství, mládeže a tělovýchovy ustavena osmičlenná externí expertní skupina pod vedením prof. Arnošta Veselého. Úkolem expertů byla příprava výchozího dokumentu Hlavní směry vzdělávací politiky ČR 2030+, který měl definovat vizi, priority a cíle vzdělávací politiky v období přesahujícím horizont roku 2030. V listopadu roku 2019 představila skupina materiál na veřejné konferenci a do konce roku 2019 probíhala jeho veřejná konzultace. Po dokončení projednávání dokumentu Hlavní směry vzdělávací politiky ČR 2030+ byly v lednu 2020 zahájeny práce na samotném textu Strategie 2030+ a na formulacích jednotlivých klíčových opatření vedoucích k naplnění vytyčených cílů. Proces tvorby Strategie 2030+ na jaře 2020 zasáhla koronavirová pandemie, která zásadně omezila plánované veřejné akce, ale v červnu se podařilo uskutečnit alespoň on-line přenášenou konferenci a diskusní stoly, aby byly zohledněny podněty co možná největšího počtu zainteresovaných aktérů. Příprava nového strategického dokumentu stavěla na maximální otevřenosti a transparentnosti. Její součástí byla série veřejných konzultací a kulatých stolů za účasti co možná nejširšího spektra aktérů vzdělávací politiky. Využívali jsme pestrou paletu komunikačních nástrojů, včetně sociálních sítí. Cílem bylo, aby jak odborná, tak i široká veřejnost byla co možná nejvíce informována o budoucích plánech v oblasti vzdělávacího systému ČR a mohla tyto plány sama aktivně ovlivnit. Aby se podařilo vytyčené cíle Strategie 2030+ naplnit, budou definována klíčová opatření, včetně stanovených gestorů, výstupů, časového harmonogramu a především jasně nastavených indikátorů. Implementační část Strategie 2030+ popisu- ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 10 je kromě klíčových opatření na první implementační období 2020-2023 strukturu implementačního plánu, základní informace k souboru indikátorů, postupy monitorování a vyhodnocování implementace, postupy řízení a organizační strukturu implementace a též plán řízení rizik. Její přílohou je dokument Hlavní směry vzdělávací politiky ČR 2030+. základní používané pojmy Zastřešující termíny V zájmu přesnosti a srozumitelnosti českým čtenářům upřednostňuje Strategie 2030+, přestože není textem právní povahy, především pojmy ukotvené vnitrostátní legislativou. Na půdorysu strategického dokumentu není možné vyjasnit všechny existující terminologické nejasnosti, souvislosti a rozpory, které mezi jednotlivými použitými pojmy vznikají. V zájmu jednoduchosti a větší čtivosti pracuje text s některými obecnými pojmy jako zastřešujícími termíny: Učitel pojem zahrnuje všechny pedagogické pracovníky podle zákona č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů Žák pojem zahrnuje dle kontextu jak děti z mateřských škol, tak žáky základních a středních škol i studenty vyšších odborných škol Rodič pojem zahrnuje všechny zákonné zástupce dítěte/žáka Škola pojem zahrnuje dle kontextu i školská zařízení Pod pojmy učitel a žák se v celém textu rozumí učitel i učitelka (případně učitelé a učitelky), žák i žákyně (případně žáci i žákyně). základní pojmy Zvláštní význam některých základních pojmů, jejichž chápání by bez dalšího upřesnění mohlo vzbuzovat nejasnosti, je vysvětlen níže (řazeno abecedně): Case management je jedna z profesionálních metod sociální práce, jejíž význam spočívá v nastavení jednotného postupu různých odborníků a služeb, které směřují ke stabilizaci situace osob a k jejich zplnomocňování tak, aby využívaly své přirozené zdroje. Základním principem je spolupráce několika institucí, jejichž činnost je nutné koordinovat. Další vzdělávání je v dokumentu chápáno v souladu s definicí, která je obsažena v § 2 písm. a) zákona č. 179/2006 Sb. o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání). Další vzdělávání je zde vymezeno jako vzdělávací aktivity, které nejsou počátečním vzděláváním, tedy v podstatě formálním vzděláváním ve výše uvedeném smyslu. Disparita je pojem používaný především k popisu kvalitativních, ale i kvantitativních rozdílů v poskytování vzdělávání jak na úrovni regionů, tak jednotlivých škol. Formální vzdělávání se odehrává zejména ve školách a jeho prostřednictvím lze dosáhnout stupňů vzdělání (základního vzdělání, základů vzdělání, středního vzdělání, středního vzdělání s výučním listem, středního vzdělání s maturitní zkouškou, vyššího Strategie 2030+ 11 odborného vzdělání v konzervatoři, vyššího odborného vzdělání, vysokoškolského vzdělání). Znaky charakteristické pro formální vzdělávání v České republice vykazuje rovněž vzdělávání předškolní, základní umělecké a jazykové. Jsou definovány jeho funkce, cíle, obsahy, organizační formy a způsoby hodnocení. Formativní hodnocení je hodnocení průběžné, které přináší žákovi užitečnou informaci o tom, co ví nebo čemu rozumí průběžně v rámci vzdělávacího procesu, a směřuje ho k naplnění stanového cíle. Umožňuje mu sledovat vlastní pokrok, vede ho k řízení svého učenia pomáhá komplexně rozvíjet jeho osobnost. Účelem forma-tivního hodnocení je tedy identifikovat vzdělávací potřeby žáků a přizpůsobit těmto zjištěním vyučování a učení tak, aby každý žák dosáhl maxima ve svém rozvoji vzhledem k svým individuálním možnostem. Gramotnost znamená především schopnost praktického uplatnění znalostí v rozmanitých životních situacích. Zvyšování dovedností v oblasti základních gramotností vytváří předpoklady k úspěšnému celoživotnímu učení i k tomu, aby žáci a mladí lidé zažívali úspěch ve škole i v pracovním životě. Gramotnosti obvykle vztahujeme k jednotlivým „předmětům". Můžeme tak hovořit o čtenářské, matematické nebo přírodovědné gramotnosti. Informální učení lze chápat jako proces spontánního získávání znalostí, dovedností a schopností z každodenních zkušeností a činností v práci, v rodině a ve volném čase. Zahrnuje také sebevzdělávání, kdy učící se nemá možnost ověřit si výsledky učení. Informální učení na rozdíl od formálního a neformálního vzdělávání není organizované a institucionálně koordinované, zpravidla má nesystematickou povahu a postrádá formující vliv učitele. Kompetence je složitým souborem znalostí, dovedností a postojů, které tomu, kdo si je osvojil, umožňují úspěšně zvládnout úkoly a situace, do kterých se dostává ve studiu, v práci i v osobním životě. Znalosti se skládají z faktů a čísel, pojmů, myšlenek a teorií, které již byly stanoveny a které podporují porozumění určité oblasti nebo předmětu. Dovednosti jsou definovány jako schopnost provádět postupy a využívat stávajících znalostí k dosažení výsledků. Postoje popisují předpoklady a způsoby uvažování umožňující konat nebo reagovat na myšlenky, osoby či situace. Klíčové kompetence jsou kompetence, jež všichni potřebují ke svému osobnímu naplnění a rozvoji, zaměstnatelnosti, sociálnímu začlenění, udržitelnému způsobu života, úspěšnému životu v pokojných společnostech, zvládání životních nároků s vědomím významu zdraví a aktivnímu občanství. Jsou rozvíjeny v rámci perspektivy celoživotního učení, od raného dětství po celý život v dospělém věku, a to prostřednictvím formálního, neformálního a informálního učení ve všech kontextech, včetně rodiny, školy, pracoviště, blízkého okolí a jiných prostředí. Všechny klíčové kompetence jsou pokládány za stejně důležité; každá z nich přispívá k úspěšnému životu ve společnosti. Kompetence lze uplatnit v mnoha různých kontextech a v různých kombinacích. Kompetence se překrývají a jsou vzájemně propojeny; aspekty zásadní pro jednu oblast posílí kompetence v jiné oblasti. Nedílnou součástí klíčových kompetencí jsou dovednosti jako kritické myšlení, řešení problémů, týmová práce, komunikační a vyjednávači dovednosti, analytické dovednosti, kreativita a interkul-turní dovednosti. Evropský referenční rámec z roku 2018 zahrnuje osm klíčových kompetencí pro celoživotní učení: 1) kompetence v oblasti gramotnosti; 2) kompetence v oblasti mnohojazyčnosti; 3) matematická kompetence a kompetence v oblasti přírodních věd, technologií a inženýrství; 4) digitální kompetence; 5) personální a sociální kompetence a kompetence k učení; 6) občanská kompetence; 7) podnikatelská kompetence; 8) kompetence v oblasti kulturního povědomí a vyjadřování. ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Neformální vzdelávaní je zaměřeno na rozvoj znalostí, dovedností a schopností v zařízeních zaměstnavatelů, v soukromých vzdělávacích institucích, ve školských zařízeních (např. zájmové vzdělávání, které poskytuje účastníkům naplnění volného času zájmovou činností se zaměřením na různé oblasti), v nestátních neziskových organizacích, v paměťových institucích (zejména knihovnách a muzeích), uměleckých a jiných kulturních institucích, ve science centrech a v dalších organizacích. Do oblasti neformálního vzdělávání lze řadit některé organizované volnočasové aktivity pro děti, mládež i dospělé, jako jsou například kurzy, rekvalifikace, školení a přednášky. Nutnou podmínkou pro realizaci neformálního vzdělávání je účast odborného lektora, učitele, edukátora, trenéra či proškoleného vedoucího. Bez dodatečného uznání příslušným orgánem nebo institucí však zpravidla nevede k získání stupně vzdělání. Pedagogický leader - Kompetentní a sebevědomý pedagog (ředitel), který uznává hodnotu vzdělání a je v souladu s trendy vývoje vzdělávací politiky. Zná stav a potřeby vlastní školy a má vizi, kam směřovat její rozvoj v souladu s těmito trendy. Vůdčí osobnost, která naslouchá, komunikuje a kooperuje s cílem najít konsenzus v potřebách všech aktérů zainteresovaných do života školy, vlastním příkladem motivuje k úsilí o změnu a cíleně připravuje podmínky pro zážitek úspěchu všech zúčastněných. Veřejný komunikátor, který dokáže prezentovat vizi změny směrem k zaměstnancům školy, zřizovateli, rodičům i komunitě v okolí školy. Rozhodný a zodpovědný při implementaci strategických opatření. Servisní učení představuje nejpokročilejší stadium místně zakotveného učení, kdy žáci v rámci výuky pomáhají řešit problém či plní potřebu obce. Dochází při něm k mezioborové spolupráci. Žák nezískává pouze nové znalosti a dovednosti, ale prakticky přispívá i ke kvalitě života v obci. Sumativní hodnocení je hodnocení finální, které informuje o tom, co dotyčný žák zvládl na konci určitého období (např. pololetí či ukončení stupně vzdělávání). Je to tedy takové hodnocení žákova výstupu, které shrnuje, zda žák zná nebo umí používat. Žák jej obdrží jako výsledek své činnosti, která je předmětem učení. Jeho účelem je získat konečný přehled o dosahovaných výkonech či roztřídit žáky dle výsledků. ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy „Posláním od začátku do konce budiž hledati a nalézati způsob, který by umožnil, aby učitelé méně učili, žáci se však více naučili, aby ve školách neměl místa křik, pocit ošklivosti, vědomí marné práce/' J. A. Komenský 15 Strategické cíle ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Implementace Strategie 2030+ povede k vytvoření a rozvoji otevřeného vzdělávacího systému, který reaguje na měnící se vnější prostředí a poskytuje relevantní obsah vzdělávání v celoživotní perspektivě. Cílem vzdělávání v následující dekádě je základními a nepostradatelnými kompetencemi vybavený a motivovaný jedinec, který dokáže v co nejvyšší míře využít svůj potenciál v dynamicky se měnícím světě ve prospěch jak svého vlastního rozvoje, tak s ohledem na druhé a ve prospěch rozvoje celé společnosti. Strategické cíle Modernizace cílů a obsahů vzdělávání a forem i metod učení na všech úrovních soustavy je spolu se zajištěním spravedlivého přístupu ke kvalitnímu vzdelania snížením nerovností ve vzdělávání nezbytným předpokladem pro zajištění plnohodnotného života a dlouhodobé uplatnitelnosti jednotlivce ve společnosti a na trhu práce. Strategický cíl 1: Zaměřit vzdělávání více na získávání kompetencí potřebných pro aktivní občanský, profesní i osobní život Proměny ve společnosti Původní role a postavení formálního vzdělávání se mění. Rychlost technologic- kých, hospodářských, sociálních, kulturních, ale i environmentálních změn je bezprecedentní. Navíc lze očekávat, že se tempo proměn bude i nadále zvyšovat. Tyto hluboké transformace bývají taktéž nazývány čtvrtou průmyslovou revolucí. Mění se soubory dovedností, které jsou pro tradiční i nová povolání potřebné. Mění se i formy komunikace. Žáci, kteří se dnes ve školách vzdělávají, se výrazně liší od předchozích generací. Společným socializačním znakem této generace je především využívání digitálních technologií a naprosto neomezený přístup k ohromnému množství informací, které je ale třeba kriticky hodnotit a dále s nimi pracovat. S tím je spojena i proměna formy sociálních kontaktů projevující se často deficitem při naplňování sociálních potřeb. Tyto a mnohé další trendy před nás staví nové výzvy, výrazně odlišné od těch, se kterými jsme se doposud setkávali. Proměny ve vzdělávání Dlouhodobé trendy vedou k nutnosti transformovat nejen vzdělávací prostředí, ale také vzdělávací obsahy i způsoby jejich předávání. Vzdělávání ve smyslu práce Strategie 2030+ 17 se znalostmi se zaměřuje méně na jejich memorování a soustředí se více na jejich pochopení, využití a vzájemné provázání, rozvoj gramotností a zvyšování kompetencí. Učitelé nebudou soustřeďovat primární pozornost jen na obsahovou znalost předmětů a pamětní reprodukci, ale zaměří se rovněž na náročnější úkoly vyžadující hlubší porozumění a praktickou aplikaci a také na schopnost žáků spolupracovat a hledat společná řešení. Žáci musí umět na výzvy současné doby, a zejména budoucnosti reagovat, a proto jim společně pomůžeme v tom, aby byli schopni znalosti, dovednosti, postoje a hodnoty získané ve škole i mimo ni skutečně použít a využít. Měli by však těchto dovedností umět dosahovat ve spolupráci s druhými a s ohledem na ně. inovace obsahu a způsobu S výše uvedeným souvisí nutná potřeba inovovat obsah a způsob vzdělávání na všech jeho stupních. Společným cílem musí být dosažení vyšší úrovně klíčových kompetencí a gramotností všech dětí i dospělých. Podpoříme proto zavádění nových a ino-vativních metod ve vzdělávání ve všech typech škol i mimoškolních zařízení na celém území ČR. Speciální pozornost budeme věnovat učitelům a pedagogickým leaderům. Ti totiž představují klíčové aktéry plánovaných proměn vzdělávání. Posílíme vzdělávací systém, aby byl schopen vyrovnat se s vnějšími změnami a flexibilně reagovat na měnící se vzdělávací potřeby žáků. Systém bude využívat moderní technologie pro dosažení nově stanovených cílů vzdělávání. Umožní žákům osvojit si kompetence, tedy znalosti, dovednosti a postoje v jejich provázanosti a komplexnosti, které využijí v osobním, občanském i profesním životě. Vytvoříme podmínky pro rozvoj digitálního vzdělávání všech žáků a učitelů s cílem zvýšit úroveň jejich kompetencí v oblastech užívání digitálních technologií, informatického myšlení a digitální gramotnosti. Důsledkem této proměny bude zamezení přetěžování žáků informacemi. Učivo bude probírané s cílem hlubšího porozumění, v širokých souvislostech bez celé řady zbytných poznatků a informací. Učitelům tak bude umožněno učivo dostatečně probrat a žáci budou mít prostor informacím porozumět a aplikovat je v reálných situacích. Všechny základní školy budou mít k dispozici modelové školní vzdělávací programy, odpovídající podmínky i podporu pro zavádění změn. Nezbytným předpokladem úspěchu je účinná centrální podpora dostupná pro každou školu, ředitele, učitele i žáka. Silně decentralizovaný vzdělávací systém v ČR si však i nadále ponechá prospěšnou míru autonomie, a to jak v oblasti tvorby a realizace školních vzdělávacích programů, tak v oblasti řízení pedagogického procesu. V tomto ohledu je zcela zásadní zajistit koncentraci odborných kapacit v území, včetně zapojení odborníků z praxe, jejichž cílem bude především poskytovat a koordinovat metodickou podporu školám, podporovat jejich spolupráci, vzájemnou komunikaci a sdílení zkušeností. Zaměříme se na realizaci konkrétních kroků vedoucích ke snížení administrativní zátěže ředitelů a učitelů tak, aby se mohli plně věnovat pedagogickému procesu. V souvislosti s inovací obsahu, změnou organizace, metod a forem vzdělávání zajistíme dostatečnou podporu v rámci počátečního i dalšího vzdělávání a profesní přípravy učitelů a ředitelů škol. Základním předpokladem úspěšné modernizace vzdělávání je přijetí kompetenčního pojetí vzdělávání žáků především právě učiteli. Kompetenční pojetí kurikula bude vycházet z inovovaných klíčových kompetencí zohledňujících doporučení Rady Evropské unie o klíčových kompetencích pro celoživotní učení. Součástí RVP ZV bude mimo jiné i vymezení uzlových bodů pro jednotlivá obdobia na ně navázané jádrové a rozvíjející výstupy. Proměny obsahu vzdělávání sladíme se způsobem jejich ověřování. Budou vytvořeny nástroje pro vyhodnocování dosažených kompetencí. Společně zajistíme, Rozvoj digitálního vzdělávání Zapojení odborníků z praxe ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 18 aby se například přijímací a maturitní zkoušky zaměřily více i na ověřování gramotností a klíčových kompetencí. Není cílem, aby se žáci během vzdělávání připravovali na zkoušky, nýbrž aby zkoušky ověřovaly, do jaké míry si žáci osvojili v RVP stanovené výstupy. Pouze pak lze totiž očekávat, že dojde ke skutečné změně ve školách. Průběžné a systematické ověřování znalostí a dovedností jak na úrovni škol, tak na úrovni vzdělávací soustavy jako celku, bude nezbytným předpokladem pro následná rozhodnutí, která přispějí ke zvyšování kvality vzdělávání každého žáka i celé vzdělávací soustavy. Formativní hodnocení Nad rámec sumativního hodnocení posílíme využívání formativního hodnocení, které se zaměřuje na pokrok každého žáka, podporuje proces učení a vede k přebírání odpovědnosti za vlastní výsledky i cestě k jejich dosažení. Výše uvedené předpokládá nezbytné zlepšení podmínek pro pedagogickou práci škol, využití pedagogické diagnostiky a jí odpovídajících vzdělávacích a výchovných strategií. Digitální technologie Uzpůsobíme vzdělávací systém tak, aby se byl schopen adekvátně adaptovat na dynamické prostředí a pokrok spojený s rozvojem nových technologií, digitalizace a internacionalizace. Budeme usilovat o zvýšení úrovně digitálních dovedností a informatického myšlení, respektive digitálních kompetencí. Důležité je kritické a odpovědné používání digitálních technologií při výuce i mimo ni. Vzdělávání bude zahrnovat informační a datovou gramotnost, komunikaci a spolupráci, mediální gramotnost, tvorbu digitálního obsahu, bezpečnost v on-line prostředí, ale i řešení problémů a kritické myšlení. S ohledem na měnící se prostředí a společenský vývoj budeme v rámci podpory občanské vzdělávání počátečního, ale i dalšího vzdělávání posilovat oblast občanského vzdělávání, jehož cílem je vybavit občana kompetencemi potřebnými pro zodpovědný život v demokratické společnosti, tj. dovednostmi i znalostmi k zastávání a prosazování demokratických hodnot a postojů, ochraně lidských práv a rozvoje občanské soudržnosti. Občanské vzdělávání povede žáky k vzájemnému respektu a toleranci, ke kritickému myšlení a k aktivnímu zájmu o věci veřejné a život kolem sebe. U žáků budeme rozvíjet schopnost jednat jako zodpovědný občan, dbát o ochranu lidských práv, udržitelný rozvoj a plně se podílet na občanském a společenském životě na základě porozumění sociálním, ekonomickým, právním, environmentálním a politickým pojmům a strukturám, jakož i celosvětovému vývoji a udržitelnosti. Podstatná je též mediální gramotnost, schopnost uvažovat o sobě, účinně nakládat s časem a informacemi, spolupracovat v týmech a disponovat povědomím o rozmanitosti a kulturních identitách v Evropě a ve světě. Ověřování Kromě výukových metod přizpůsobíme a proměníme i strukturu vzdělávací nabíd- ky. Zajistíme lepší návaznost a provázanost jednotlivých vzdělávacích stupňů i vyšší míru propojování formálního a neformálního vzdělávání. V našem dynamicky se měnícím světě musíme všichni rozvíjet své všeobecné i odborné dovednosti po celý život. Proto se soustředíme i na podporu a inovaci odborného vzdělávání. Nezbytné je během počátečního vzdělávání vybavit žáky kompetencemi k celoživotnímu učení. Podpoříme flexibilní cesty celoživotního učení umožňující každému do něj vstoupit a doplnit si potřebné dovednosti, znalosti nebo kvalifikaci kdykoliv během života. Strategie 2030+ Strategický cíl 2: Snížit nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a umožnit maximální rozvoj potenciálu dětí, žáků a studentů I přes významný posun spočívající v odstranění řady formálních i neformálních bariér jsou nerovnosti ve vzdělání přetrvávajícím rysem vzdělávací soustavy a současně jedním z jejích dlouhodobých problémů. ČR patří mezi státy s největšími vzdělávacími nerovnostmi, které se projevují výraznou závislostí výsledků vzdělávání na sociálním statusu rodičů, značnými rozdíly mezi výsledky žáků z různých škol i regionů a nízkou mezigenerační mobilitou ve vzdělávání, jež je způsobena nízkou schopností vzdělávacího systému vyrovnávat sociální status rodiny a motivovat žáky k dosažení vyšších stupňů vzdělání. Důsledkem je relativně vysoký počet žáků, kteří na konci základní školy dosahu-Regionáinídisparity jí velmi nízké úrovně základních typů gramotností. Narůstající regionální disparity v regionálním školství lze dokladovat na jednotlivých indikátorech vzdělávací soustavy (např. oborová struktura, charakteristika pedagogických pracovníků, míra předčasných odchodů ze vzdělávání) i samotných výsledcích vzdělávání z plošných i výběrových šetření. Vnější diferenciace ve vzdělávání je prohlubována také omezenou kvalitou některých částí vzdělávací soustavy a nedostatečnou individualizací, které mimo jiné přispívají k odchodům aspirujících žáků na víceletá gymnázia či mimo veřejné školství. Dalším z důvodů horších výsledků některých regionů a škol a neustále se prohlubujících nerovností v kvalitě vzdělávání mezi jednotlivými kraji a školami je výrazný nedostatek kvalifikovaných a kvalitních pedagogů v konkrétních oblastech a školách. Vzdělávací systém poskytne spravedlivé šance na přístup ke kvalitnímu vzdělání všem žákům. Nadále budeme usilovat o společné prostředí a zajištění vzdělávacích potřeb všech žáků bez ohledu na jejich osobnostní charakteristiky či socioekonomické podmínky, ve kterých žijí. Zvýšíme kvalitu vzdělávání ve školách a regionech, které zaostávají za ostatními částmi vzdělávací soustavy, a podpoříme učitele v rozvíjení potenciálu všech žáků. individualizace výuky Ve školách budeme cíleně individualizovat výuku a zavedeme didaktické postupy umožňující vzdělávání různorodých kolektivů. Významně posílíme kompetence učitelů v inovativních formách a metodách práce zohledňujících genderovou rovnost s důrazem na specifika vzdělávání dívek a chlapců. Změny podporující individualizaci ve vzdělávání provedeme prostřednictvím revize rámcových vzdělávacích programů, které umožní diferenciovat výuku dle potřeb žáků, a zajištěním vzdělávání a mentoringu učitelů. Tím v úzké návaznosti na strate-Pedagogická práce školy gický cíl č. 1 zlepšíme podmínky pro kvalitní pedagogickou práci škol. Ve školách posílíme metody formativního hodnocení, jež podporuje učení a vede žáky k přebírání odpovědnosti. Hodnocení se bude zaměřovat na výsledky žáka, nikoli na jeho osobnost, a bude založeno na stanovování cílů a sledování „důkazů o učení". Část finanční a nefinanční podpory zacílíme specificky na posílení a zkvalitnění pedagogického sboru v zaostávajících regionech a ve školách s horšími výsledky. Vnější diferenciace Aby nedocházelo k rané selektivitě a odchodům velkého počtu žáků na víceletá gymnázia, zkvalitníme výuku a posílíme možnosti její individualizace na druhém stupni základních škol. Umožníme tak kvalitnější vzdělávání různorodých kolektivů a optimální rozvoj potenciálu každého žáka. Školám, v nichž se koncentrují žáci ze znevýhodněného prostředí, poskytneme vyšší finanční a metodickou podporu, a to zejména pro zajištění financování podpůrných činností a programů. ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 20 Snížíme počet žáků předčasně opouštějících vzdělávání a vytvoříme podmínky pro dosažení kvalifikace u osob, které vzdělávání předčasně ukončily. Současně snížíme počet žáků dosahujících velmi nízkých úrovní gramotností a posílíme kvalitu vzdělávání ve školách a regionech vykazujících vysoký podíl těchto žáků, čímž dojde ke snížení mezikrajových i vnitrokrajových disparít dosažených vzdělávacích výsledků. Zažít úspěch Vytvoříme příležitosti zažít úspěch ve vzdělávání pro všechny žáky bez ohledu na jejich socioekonomické a rodinné zázemí, zdravotní nebo jakékoliv jiné znevýhodnění. Předškolní vzdělávání Žáci, kteří se dříve účastnili předškolního vzdělávání, dosahují v mezinárodních i národních šetřeních lepších výsledků. Proto zvýšíme účast na předškolním vzdělávání u dětí ve věku 3 až 4 let. Vzdělávání v mateřských školách je svébytné vzdělávání provázející dítě v jeho vývojové životní etapě. Je vhodné, aby bylo včasně zahájeno, bylo zaměřené na rozvoj kompetencí důležitých pro úspěch v dalším stupni vzdělávání a na rozvoj sociálních dovedností dětí. Spolupráce s rodinou Zároveň je nezbytně nutné zapojovat rodiny do procesu vzdělávání. Budeme pod- porovat odpovědnost rodičů při péči a výchově i jejich roli ve vzdělávání. Je zřejmé, že spolupráce rodiny a školy je ku prospěchu konkrétního dítěte, proto budeme tuto spolupráci posilovat, a to jak vzděláváním pedagogů, tak metodickou podporou školních rad, zlepšováním informovanosti a zvyšováním vzájemné důvěry. Je potřeba, aby školy a učitelé byli profesně připraveni na efektivní komunikaci s rodiči. Rodiče jsou nedílnou součástí školní komunity a je prospěšné, aby se podíleli na vybraných rozhodovacích procesech a rozuměli postavení všech aktérů ve vzdělávacím systému, jejich právům a povinnostem. Toto porozumění a spolupráce totiž pomáhají předcházení konfliktů a naplňování potřeb konkrétních rodin. V meziresortní oblasti se zaměříme na včasnou edukaci rodičů dětí a žáků ze znevýhodněného prostředí, aby si byli vědomi důležitosti předškolního a kvalitního základního vzdělání a spoluprací se školou podporovali své děti na cestě rozvoje kompetencí potřebných pro život. Strategie 2030+ ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie 2030 „Dosáhnout, aby každý, kdo je vzděláván, byl vzdělán natrvalo, tak, aby neklesal zpět a nezvrhl se." j. a. Komenský STRATEGICKÁ LINIE 2 Rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání 1.1 Proměna obsahu, metod a forem vzdělávání 1.2 Inovace ve vzdělávání 1.3 Hodnocení ve vzdělávání 1.4 Digitální vzdělávání 1.5 Občanské vzdělávání 1.6 Bezpečné prostředí ve školách, rozvoj participace a autonomie 1.7 Odborné vzdělávání ve středních a vyšších odborných školách 1.8 Neformální vzdělávání a celoživotní učení 2.1. Omezení vnější diferenciace školství 2.2 Disparity a segregace 2.3 Case-management a meziresortní spolupráce STRATEGICKÁ LINIE 3 Podpora pedagogických pracovníků 3.1 Systém komplexní profesní přípravy a podpory 3.2 Podpora pedagogické práce škol 4.1 Koncentrace odborných kapacit 4.2 Lepší využití dat a zvýšení relevance a kvality vzdělávacího výzkumu úvěry a vzájemné spolupráce 4.3 Snižování nepedagogické zátěže škol 4.4 Posílení informovanosti, komunikace a spolupráce STRATEGICKÁ LINIE 4 Zvýšení odborných kapacit, STRATEGICKÁ LINIE 5 Zvýšení financování a zajištění jeho stability I 5.1 Zajištění financování v rámci jednotlivých strategických linií 23 Strategické unie ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy „škola je dílna lidskosti, kdež lidé mladí a suroví bývají ku přijetí plných pravých obrysů vzdělávání, aby nezůstali pařezy, nýbrž stali se živými obrazy boha, tvory tvůrci nejpodobnějšími." J. A. Komenský Strategická unie 1: Proměna obsahu, způsobů a hodnocení vzdělávání 1.1 Proměna obsahu, metod a forem vzdělávání 1.2 Inovace ve vzdělávání STRATEGICKÁ LINIE 1 1.3 Hodnocení ve vzdělávání 1.4 Digitální vzdělávání Proměna obsahu, způsobů 1.5 Občanské vzdělávání a hodnocení vzdělávání 1.6 Bezpečné prostředí ve školách, rozvoj participace a autonomie 1.7 Odborné vzdělávání ve středních a vyšších odborných školách 1.8 Neformální vzdělávání a celoživotní učení ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 26 Strategická unie 1: Proměna obsahu, způsobů a hodnocení vzdělávání Organizace a způsob vzdělávání v CR stále odráží spíše potřeby minulosti než budoucnosti. Strategie si klade za cíl rozvíjet vzdělávací systém, který umožní žákům získat kompetence, které jsou využitelné v osobním, občanském i profesním životě. Snížení celkového objemu učiva Modernizovaný obsah kurikula 1.1 Proměna obsahu, metod a forem vzdělávání Vzhledem k významným změnám ve společnosti způsobeným dynamickým rozvojem je nutné tomuto vývoji přizpůsobit obsah, metody i formy vzdělávání. Klíčové je zároveň i hledání cest k vnitřní motivaci žáků, osvojení si systematické práce s chybou a v neposlední řadě vytvoření podmínek umožňujících individualizaci vzdělávání ve snaze o rozvoj potenciálu všech žáků. Aby se vytvořil časový prostor pro práci učitele, hlubší poznání, opakování a osvojení látky nebo pro individualizaci výuky, je potřeba zaměřit se na očekávané výstupy rámcových vzdělávacích programů s cílem změny struktury probíraného učiva, která povede ke snížení jeho celkového objemu. Smyslem ústupu od širokého objemu očekávaných znalostí je podpořit schopnost hlubšího porozumění problémům v širších souvislostech oproti současnosti, kdy jsou žáci přetěžováni informacemi. Probírané učivo je příliš široké a obsahuje celou řadu zbytných poznatků a informací. Učitelé nestíhají probrat povinný obsah a žáci nemají dostatečný prostor si poznatky osvojit, pochopit v souvislostech a aplikovat v reálných situacích. To vede k tomu, že žáci nezvládnou probírané látce skutečně porozumět. Pro jednotlivé vzdělávací oblasti a průřezová témata na různých stupních formálního vzdělávání je proto nezbytné, aby vznikl modernizovaný, provázaný a především jasně vymezený obsah kurikula, který lépe popíše vztah dané vzdělávací oblasti k očekávaným cílům, respektive výstupům vzdělávání, a umožní výběr vhodné pedagogické strategie. Důraz bude kladen na využívání znalostí ke kreativním aktivitám a týmové spolupráci. Propojování jednotlivých disciplín z oblasti přírodních věd a matematiky a jejich uplatňování pro praktické využití rozvine kritické myšlení žáků a chápání principů podnikavosti a environmentálních problémů. Budeme vytvářet podmínky školám pro možnou realizaci výuky mimo školu (v obci, v přírodě apod.) a návštěv široké škály institucí, kde díky propojení vzdělávacích oblastí s reálným životem a nabídce interakce mohou využít celé řady příležitostí nejen k zisku poznatků v souvislostech, ale také k rozvoji dovedností a zisku praktických zkušeností. Kromě badatelské a projektové výuky je zde také možnost využívat metod kreativního učení a koncepce STEM. Využívání těchto metod při vzdělávání žáků má navíc silný motivační přesah k celoživotnímu učení. S ohledem na plánovanou revizi kurikula je třeba připravit a dostatečně podpořit školy, které v souvislosti s modernizací obsahu vzdělávání čeká i transformace stávajícího způsobu výuky. Je třeba osvojit si přístup orientovaný na klíčové kompetence. Jeho plošná a dostatečná adaptace se ve vzdělávání dosud nedařila především z důvodu nedostatečné podpory ředitelům a učitelům, a to jak v rámci tvorby školních Strategie 2030+ 27 Modernizace a vybavenost škol Jádrové a rozvíjející učivo Uzlové body Snížení objemu učiva Modelové SVP vzdělávacích programů, tak i v oblasti modernizace metod a forem vzdělávání. Zaměříme se i na celkovou modernizaci a vybavenost škol. Školy musí být místem reagujícím na technologické a společenské změny spojené s globálními megatrendy, konceptem čtvrté průmyslové revoluce a zohledňujícím požadavky na udržitelný rozvoj. 1. Provést revizi vzdělávacích programů Revize rámcových vzdělávacích programů bude vycházet ze stávajících RVP při zachování jejich základní struktury i pojmů. Zachována bude i dvoustupňová úroveň kurikula na úrovni rámcového vzdělávacího programu a školního vzdělávacího programu. Revize RVP je příležitost kurikulum upravit a redefinovat jádrové a rozvíjející učivo. Kurikulum základního vzdělávání zahrnuje množství obsahu, z něhož ne všechno má být součástí společného jádra učiva. Proto bude obsah kurikula posouzen a v potřebných částech přehodnocen. Rámcové vzdělávací programy budou průběžně (v cyklech, s ohledem na nutnost nezvyšovat administrativní zátěž škol) aktualizovány tak, aby obsah a cíle vzdělávání skutečně reflektovaly vzdělávací potřeby žáků. Do jejich zpracování a aktualizace budou zapojeni učitelé z praxe a další odborníci působící ve vzdělávání. Očekávané výstupy RVP ZV budou definovány pro uzlové body ve 3., 5., 7. a 9. ročníku. V 5. a 9. ročníku budou výstupy závazné, ve 3. a 7. ročníku budou závazné pouze výstupy z českého jazyka a literatury, matematiky a cizího jazyka. Ostatní výstupy v těchto uzlových bodech budou doporučené. Oproti současnému stavu přibude tedy uzlový bod v 7. ročníku, který má být stejně jako nyní ve 3. ročníku především nástrojem včasné identifikace rizik a následné cílené podpory jednotlivým žákům. Mezi očekávanými výstupy RVP budou odlišeny takzvané jádrové výstupy, definující společné minimum pro všechny žáky, a výstupy rozvíjející, které budou podkladem pro individualizaci vzdělávání všech dle jejich předpokladů a zájmů a umožňující účinnou podporu talentovaných a nadaných žáků. Zároveň se navýší poměr disponibilní časové dotace, kterou budou moci školy využít pro realizaci rozvíjejících vzdělávacích oblastí např. formou samostatných modulů. V zájmu zkvalitnění výuky a odbremenení učitelů bude revize RVP znamenat aktualizaci očekávaných výstupů za účelem výrazného snížení objemu celkového učiva obsaženého ve školních vzdělávacích programech. Tato redukce je zároveň nezbytným předpokladem pro vytvoření časového prostoru v pedagogickém procesu, který umožní učitelům využívat pestrou škálu vhodných forem a metod výuky, čímž žáci dosáhnou hlubšího porozumění v širokých souvislostech. Přistoupíme k aktualizaci učiva v jednotlivých vzdělávacích oblastech a vyučovacích předmětech jeho strukturací na základní, rozvíjející a volitelné učivo tak, aby žákům umožňovalo osvojit si klíčové kompetence. Obsah vzdělávání musí být úměrně náročný vzhledem k vývoji žáků, navazující mezi stupni vzdělávání a vyvážený mezi jednotlivými oblastmi. 2. Zajistit podporu implementaci revidovaného kurikula Cílem revize RVP je vytvoření kurikula, které bude reagovat na aktuální trendy vývoje společnosti za intenzivní podpory škol a učitelů. V rámci přípravy RVP ZV budou vytvořeny i modelové ŠVP. Každá základní škola se bude moci rozhodnout, zda využije vzorové, centrálně vypracované školní vzdělávací programy nebo si program vypracuje za účinné podpory sama. Tím bude dána dostatečná volnost pro školy, které jsou inovativní, popřípadě působivé specifických podmínkách, a zároveň bude poskytnuta podpora těm školám, které nebudou mít kapacity vytvářet vlastní ŠVP. ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Nad rámec podpory v rámci tvorby ŠVP vzniknou praktické a metodické učební pomůcky (učební materiály, digitální učební zdroje a učební pomůcky, včetně metodické podpory, jak s nimi pracovat) přímo využitelné ve výuce a zaměřené na skutečné zvládnutí jádrových vzdělávacích výstupů. Tato forma podpory bude doplněna 0 plošnou a intenzivní metodickou podporu nezbytnou pro samotné přijetí a zároveň 1 osvojení si revidovaných vzdělávacích programů v praxi. 3. Posílit kompetenční přístup ve vzdělávání Je nezbytné, aby si inovované RVP zachovaly kompetenční pojetí ve vzdělávání a zároveň byly uskutečnitelné a srozumitelné pro učitele. Dosavadní implementace kompetenčního modelu ve vzdělávání nebyla úspěšná z důvodů absence jasného vymezení klíčových kompetencia nedostatečné podpory ředitelům a učitelům. Je proto nezbytné aktualizovat klíčové kompetence zohledňující Doporučení Rady EU ze dne 22. května 2018 o klíčových kompetencích pro celoživotní učení. Vymezení, které z tohoto kroku vyplývá, umožní zpřesnit zadání pro tvorbu vzdělávacích programů reflektující změny, ke kterým ve společnosti dochází. Zvolení kompetenčního přístupu zároveň podpoří a posílí návaznost jednotlivých stupňů vzdělávání, umožní lepší provázanost formálního a neformálního vzdělávání a rozvine kompetence žáků k celoživotnímu učení, tedy k nezbytnému předpokladu pro dlouhodobou uplatnitelnost ve společnosti a na trhu práce. Kompetenční přístup zároveň nesmí znamenat odklon od znalostí, ale naopak podporu schopnosti žáků tyto znalosti uplatnit v praxi, v různých kontextech a podmínkách. 4. Podpořit individualizaci vzdělávání Současně s proměnou obsahů a způsobů vzdělávání dojde k vytvoření dostatečného prostoru pro individualizaci výuky. Pro efektivnější vzdelávania rozvoj potenciálu všech žáků v rámci hlavního proudu vzdělávání a naplnění strategických cílů podpoříme individualizaci výuky a vyšší využívání didaktických postupů umožňujících vzdělávání heterogenních kolektivů. K rozvoji individualizace vzdělávacího procesu může přispět mj. větší integrace digitálních technologií do výuky, stejně jako větší prostor pro výuku v reálném světě mimo školu - obci, institucích, firmách, v přírodě apod. Rovněž je nezbytné v širší míře využívat formativní hodnocení podporující proces učení a přebírání odpovědnosti za sebevzdělávání. 1.2 Inovace ve vzdělávání Zkušenosti z úspěšných vzdělávacích reforem ukazují, že je potřeba začít u toho, co funguje, tedy využitím příkladů dobré praxe. Pro to, aby každý žák získal dostatečnou a srovnatelnou míru znalostí, dovedností a kompetencí, je nezbytné, aby nabídka metod a forem vzdělávání byla dostatečně rozmanitá, umožňující individuální přístup ke každému. Zároveň je třeba vnímat, že efektivnost nebo relevance konkrétních postupů se může lišit v závislosti na konkrétních podmínkách. Stejně tak je nezbytné zajistit podmínky systematického vyhodnocování a rozšiřování inovací. Výhoda našeho vzdělávacího systému spočívá v tom, že se školy těší vysoké míře autonomie, což je příhodné z hlediska inovácia experimentování. V oblasti inovací ve vzdělávání je vhodné zohlednit například kvalitní edukační programy paměťových, uměleckých a dalších kulturních institucí či institucí poskytujících environmentálni nebo badatelské vzdělávání, místně zakotvené a servisní učení a venkovní výuku. Tyto inovace je třeba podporovat, propojovat a zapojovat do výuky nejenom ve škole, ale i v reálném přírodním a společenském prostředí. Praktické a metodické učební pomůcky Rozvoj potenciálu všech žáků Edukační programy dalších institucí Strategie 2030+ 29 1. Vytvořit podmínky umožňující inovace Pedagogický experiment Inovativní projekty je třeba vnímat jako „laboratoř", ve které se pilotují nové vzdělávací přístupy, jež mohou být v budoucnosti prospěšné celému systému. Budou stanoveny vstupní podmínky, vymezen rozsah pedagogického experimentu, včetně hranice možných odchylek od existujících předpisů. Přínos pilotních projektů a pedagogických experimentů pro zvýšení kvality vzdělávání bude monitorován, vyhodnocován a osvědčené inovace budou šířeny do dalších škol především formou sdílení příkladů dobré praxe. 2. Podpořit inovace a šíření dobré praxe Příklady dobré praxe Metodicky i finančně bude podporováno systematické propojování inovativních škol s ostatními. Kvalitní inovativní a inspirativní školy se stanou centry inovací v daném území a pomohou se zaváděním inovací a přenášením příkladů dobré praxe dalším školám. Vzdělávací systém musí využívat přínosu úspěšných příkladů inovací a podpořit jejich plošné rozšíření. Zde by mohl sehrát klíčovou roli střední článek podpory. 3. Podpořit principy sdílení Vzájemná spolupráce K tomu, aby se zlepšování kvality vzdělávání stalo běžnou praxí, je potřeba vytvořit systém podpory vzájemné kooperace škol i profesního sdílení učitelů, a to nejenom v oblasti didaktiky a metodiky. Spolupráce škol i jednotlivých učitelů, stejně jako vzájemné sdílení zkušeností, pozitivních i negativních, pomáhá překonávat překážky a přispívá k rovnoměrnějšímu zvyšování kvality ve všech školách. Sdílení personálních kapacit, zázemí i vybavení může být efektivním nástrojem jak pro snižování nerovností, tak pro maximální využívání zdrojů, ať už se jedná o sdílené pracovní pozice, či třeba odborné učebny, sportoviště nebo didaktické materiály a know-how. 1.3 Hodnocení ve vzdělávání Neučit se pro zkoušky Každodenní život ve školách je často více ovlivněn způsobem závěrečného hod- nocení než stanovenými vzdělávacími cíli. Žáci i jejich rodiče přirozeně chtějí dobré známky (nejenom) na vysvědčení, rodiče očekávají, že škola žáky dobře připraví na přijímací zkoušky na střední, popřípadě vysokou školu či na maturitní zkoušku, chtějí vědět, jak si jejich škola stojí v porovnání s ostatními. Školy se s těmito očekáváními musejí vyrovnávat. Nastavené hodnotící procesy a způsoby ověřování znalostí tedy zásadním způsobem ovlivňují to, co se ve školách učí. Z tohoto důvodu je nutné inovativně rozvíjet průběžné hodnocení a změnit koncept jednotné přijímací zkoušky a společné části maturitní zkoušky, aby v mnohem větší míře ověřovaly míru osvojení kompetencí stanovených konkrétním vzdělávacím programem. V ČR často probíhaly diskuse o obsahu vzdělávání a způsobu ověřování výsledků vzdělávání odděleně. Obě oblasti jsou odděleny i institucionálně. Tuto propast musíme překlenout. Je nutné, aby formulace požadovaného obsahu vždy probíhala zároveň s hledáním způsobu ověřování, do jaké míry si žáci daný obsah osvojili. Ověřování vzdělávacího pokroku se musí stát součástí každodenního pedagogického procesu. Chceme-li zlepšit učení žáků, potřebujeme stále zlepšovat práci učitele a rozvíjet ho. Pokud není vyučující schopen posoudit, do jaké míry žáci dosahují cíle učení nebo se jim alespoň přibližují, jakákoli změna je spíše náhodná. Na rozdíl od posouzení znalostí je přitom posouzení pokroku v dosažených kompetencích obtížnější a je třeba v tomto poskytnout učitelům užitečnou podporu. Jednou ze žádoucích změn je i práce s chybou, která nemá být vnímána jako důvod k trestu, nýbrž jako přirozená součást procesu učení, hledání řešení a osvojování si efektivních postupů. Kontinuální ověřování vzdělávacího pokroku ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 30 Český vzdělávací systém vykazuje velký rozdíl mezi školami v naplňování očekávaných výstupů. Pro zvyšování kvality celého systému je nutná dostatečná a formativní zpětná vazba o kvalitě práce školy a operativní, soustředěná a intenzivní podpora škol, které se potýkají s problémy při naplňování kritérií Kvalitní školy. Průběžné a systematické ověřování znalostí a dovedností na úrovni konkrétního žáka i školy je nezbytné pro přijímání takových opatření, která přispějí ke zvyšování kvality vzdělávání každého jednotlivce. Sumativní hodnocení má ve vzdělávání s ohledem na účel, kterému slouží, svůj význam. Přesto však je třeba podporovat především Formativní hodnocení používání formativního hodnocení, které efektivně přispívá ke vzdělávacímu pokro- ku žáků a k rozvoji jejich kompetencí. Formy a způsoby hodnocení ve vzdělávání se vyvíjejí, mezi trendy patří např. zvýšený důraz na sebehodnocení žáků a učitelů, které má často nezávazný informativní charakter a slouží k lepší sebereflexi, portfoliové hodnocení nebo také využívání digitálních technologií jakožto nástroje usnadňujícího a zefektivňujícího hodnocení ve vzdělávání. Zajistíme postupné zavádění formativní zpětné vazby na všech školách s prioritním důrazem na první stupeň základních škol. Tam, kde školy zachovají sumativní hodnocení výstupů, bude formativní zpětná vazba používána paralelně. Školám poskytneme maximální metodickou podporu při zavádění formativního hodnocení, ať již formou podpůrných materiálů, vzdělávání pedagogů či personální metodické podpory. Nedílnou součástí proměny hodnocení vzdělávání ve školách bude i osvěta mezi rodiči a informovanost o principech a přínosech formativního hodnocení, aby pochopili a akceptovali jeho zavedení do každodenního života škol. 1. Zavést ověřování dosahování výstupů v uzlových bodech 3. a 7. ročník Neodmyslitelnou součástí kurikulární práce školy je průběžné ověřování dosa- hování očekávaných výstupů a vzdělávacího pokroku žáků. Zároveň je ale také pravidelné ověřování dosahování výstupů RVP na úrovni školy jedním z nástrojů zpětné vazby škole a řízení efektivity vzdělávacího systému. Ověřování dosahování doporučených výstupů ve 3. a 7. ročníku bude v kompetenci konkrétní školy a bude sloužit ke sledování výsledků žáka, formativní zpětné vazbě, jako nástroj identifikace rizik a včasné podpory. Školy budou moci k ověřování využít sady ověřovacích úloh a další nástroje, jako jsou například ročníkové práce, žákovská portfolia atp. 5. a 9. ročník Ověřování výstupů v 5. a 9. ročníku bude probíhat na všech školách, a to pouze ve třech vzdělávacích oborech (český jazyk a literatura, cizí jazyk a matematika a její aplikace). Potenciálu tohoto nástroje využijí samy školy především jako zpětné vazby, která jim pomůže na cestě za kvalitním naplňováním rámcového a školního vzdělávacího programu. V anonymizované podobě bude sloužit také k monitorování efektivity vzdělávacího systému, nikoli však ke srovnávání jednotlivých škol. Je nutné včas identifikovat systémová rizika a školám poskytovat cílenou podporu. Ověřování závazných výstupů ve třech prioritních vzdělávacích oborech v 5. ročníku bude připraveno do roku 2023. Plošné ověřování v 9. ročníku proběhne poprvé po čtyřech letech od zahájení ověřování v 5. ročníku. 2. Změnit koncept jednotné přijímací zkoušky Přijímací zkoušky Bude upraven obsah a forma přijímacích zkoušek tak, aby odpovídaly revido- vanému RVP ZV a jako celek zohledňovaly kompetenční pojetí kurikula. Ředitelé budou podpořeni ve využívání dalších možností hodnocení v rámci školní části přijímacího řízení (portfolia žáků, předpoklady pro daný obor, profilové testy atp.). Strategie 2030+ 31 Po zavedení plošného ověřování v 5. i 9. ročníku a vyhodnocení jeho funkčnosti budou zváženy varianty organizace přijímání žáků ke střednímu vzdělávání. 3. Změnit koncept maturitní zkoušky Státní maturitní zkouška bude zachována jako nástroj standardizace výstupů. Didaktické testy stanoví v základní verzi minimum znalostí a dovedností, kterých má dosáhnout každý žák maturitního oboru. Maturitní zkouška jako celek bude více reflektovat kompetenční model vzdělávání. Připravena bude elektronizace distribuce zadání státní maturitní zkoušky. školní maturita Ředitelům bude poskytnuta podpora při utváření koncepce a realizaci školní části maturitní zkoušky. Cílem školní části maturitní zkoušky je komplexní ověření osvojení výstupů vzdělávacího programu s důrazem na kompetenční pojetí. Vhodnými formami jsou mimo jiné ročníkové práce, portfolia žáků, praktické části maturitních zkoušek atd. 1.4 Digitální vzdělávání Digitální prostředí v proměně hospodářství a společnosti ovlivněné rozvojem digitálních tech- nologií hraje vzdělávání klíčovou roli. Významným faktorem vzdělávacího procesu je vztah žáků i učitelů k digitálním technologiím. Žáci dnes sice hojně využívají digitální technologie, ale cílem je, aby svoje znalosti a dovednosti uměli zodpovědně, samostatně a vhodným způsobem používat i v kontextu vzdělávání, práce či zábavy. V digitalizovaném světě 21. století by mělo být samozřejmostí, že žák je schopen vyhledávat, třídit a kriticky hodnotit informace. Je třeba, aby uměl využívat příležitostí digitálního prostředí, ale zároveň byl připraven na rizika, která využívání digitálních technologií přináší. Učitel je v tomto procesu tím, který ukáže žákům silné i slabé stránky využívání informačních technologií, rizika s nimi spojená a naučí je využívat tyto technologie k získávání relevantních informací. Vhodné a věku adekvátní využívání digitálních technologií by mělo být samozřejmostí ve všech oblastech vzdělávání. Mělo by se stát smysluplnou součástí informatické myšlení výuky a podporovat jak informatické myšlení, tak digitální gramotnost žáků. Samot- ná výuka informatiky by se neměla omezit pouze na principy fungování digitálních technologií, ale měla by být předpokladem účelné aplikace digitálních technologií ve všech oblastech. Jako zásadní úkol se v souvislosti s rychle postupující digitalizací společnosti jeví zaměření vzdělávacího procesu jednak na rozvoj dovedností, jež by neměly být ve střednědobém horizontu nahrazeny automatizací, a jednak rozvíjet takové unikátní dovednosti, které budou využitelné na pozicích s vysokou přidanou hodnotou. Na výz-Muitidiscipiinarita namu přitom budou nabývat komplexní dovednosti, multidisciplinarita a informatické myšlení. Vzhledem k dynamice změn musí být vzdělávací systém také dostatečně flexibilní a zaměřovat se na rozvoj znalostí a dovedností uplatnitelných na budoucím, nikoli současném trhu práce. Díky technologickým trendům, které ovlivňujívzdělávání, mohou učitelé zefektivnit a zkvalitnit výuku, ale také snadněji rozvíjet inovativní metody a formy vzdělávání. K zavádění technologií a inovací do učeben je pak nezbytné zajistit vhodné podmínky na úrovni hardwaru - zařízení, softwaru a aplikací infrastruktury (bezpečná kapacitní elektrifikace, vnitřní konektivita, vnější konektivita) a údržby. ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 1. Zajistit podporu digitální gramotnosti všech žáků Proměna obsahu vzdělávání zaměřená na digitální gramotnost a informatické myšlení, respektive vůbec využívání digitálních technologií a zdrojů nesmí být omezena jen na výuku informatiky nebo jí blízké oblasti, ale stane se integrální součástí celé výuky. Zajištěna bude metodická podpora pedagogů pro aplikaci digitálních technologií ve všech oborech napříč vzdělávacími oblastmi jako přirozené součásti základního a středního vzdělávání. 2. Podpořit digitální kompetence všech pedagogů Podpora pedagogů je podmínkou proměny obsahu vzdělávání i kvality vzdělání vůbec. Role učitele je v rozvoji digitálního vzdělávání nezastupitelná, proto budeme klást důraz na posilování digitálních kompetencí pedagogů, a to jak během pre-graduální přípravy, tak i následně v rámci jejich dalšího vzdělávání. Je také nutné podporovat mentoring i sdílení dobré praxe při integraci digitálních technologií do výuky. Podpořeny budou ty aktivity, které posílí schopnosti učitelů pracovat s rozmanitými digitálními vzdělávacími zdroji, plánovat a realizovat využití digitálních technologií v různých fázích procesu učení, odpovědně pracovat s digitálním obsahem a budovat a rozvíjet digitální kompetence žáků. Technologie mají být nástrojem rozvoje nových metod a forem vzdělávání i hodnocení. Budeme usilovat o zvýšení efektivity výuky prostřednictvím technologií a o skutečnou integraci digitálních technologií do komunikace se žáky. Technologie budou využívány k přizpůsobování výuky individuálním potřebám žáků a k zefektivnění didaktických postupů. Tato proměna bude provedena prostřednictvím metodické podpory pedagogů a zajištěním odpovídajících podmínek. Učitelům a žákům budou napomáhat digitální nástroje při individuálním hodnocení výsledků vzdělávání, ale i při sebehodnocení. Budeme podporovat platformy, které umožní žákům získávat větší studijní autonomii a také individualizovaný rozvoj potenciálu. Informace a data, které budou prostřednictvím nově využívaných nástrojů získávány, budou využity k vyhodnocování školních vzdělávacích programů (tj. dosahování výsledků vzdělávání) a také jako zdroj informací o vzdělávacích potřebách pedagogů (tj. podkladů pro další vzdělávání na podporu dosahování lepších výsledků vzdělávání). 3. Snižování nerovností a prevence digitální propasti Pokud žák nemá dostatečné digitální kompetence, přístup k digitálním technologiím nebo připojení k internetu, hrozí mu tzv. digitální vyloučení. Úkolem vzdělávacího systému je zasypávat tzv. digitální propast mezi žáky bez ohledu na jejich socioekonomické, zdravotní nebo jiné znevýhodnění, a to pomocí podpory nediskriminačního přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a vytvořením podmínek vedoucích ke zvyšování jejich digitálních kompetencí ve škole, a to nejen v rámci výuky (například školní kluby, přístupné technologie žákům atd.). Pokud budou digitální technologie dostupné a budou ve vzdělávání na všech školách využívány vhodným způsobem, mohou ke snižování vzdělávacích nerovností významně přispívat. 1.5 Občanské vzdělávání S ohledem na měnící se prostředí a společenský vývoj je třeba reflektovat oblast občanského vzdělávání a vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Cílem občanského vzdělávání je vybavit občana kompetencemi potřebnými pro zodpovědný život v demokratické společnosti, tedy dovednostmi i znalostmi k zastávání a prosazování demokratických Digitální kompetence učitelů Zodpovědný život v demokratické společnosti Strategie 2030+ 33 hodnot a postojů, ochraně lidských práv a rozvoje občanské soudržnosti. Občanské vzdělávání má lidi vést k vzájemnému respektu a toleranci, ke kritickému myšlení a k aktivnímu zájmu o věci veřejné a život kolem sebe. Vzdělávání pro udržitelný Cílem vzdělávání pro udržitelný rozvoj je vybavit občana kompetencemi (znalostmi, dovednostmi a postoji) k sociálně a environmentálne odpovědnému jednání (jednání odpovědnému vůči přírodě i lidem). Jde tedy o schopnost jednat jako zodpovědný občan a plně se podílet na občanském a společenském životě na základě porozumění environmentálním sociálním, ekonomickým, právním a politickým pojmům a strukturám současné demokratické společnosti, jakož i celosvětovému vývoji a jeho udržitelnosti. Podstatná je též mediální gramotnost, kritické myšlení, schopnost uvažovat o sobě, účinně nakládat s časem a informacemi, chápat společenské dění i v mezinárodním kontextu, spolupracovat v týmech a disponovat povědomím o rozmanitosti a kulturních identitách a respektovat je. 1. Podpořit rozvoj občanských kompetencí Podpoříme rozvoj znalostí, dovedností a postojů souvisejících s fungováním jedince ve společnosti a státu, se schopností účinně komunikovat s ostatními ve společném či veřejném zájmu včetně ochrany lidských práv, udržitelného rozvoje společnosti a prevence sociálně patologických jevů. Součástí osobnostního rozvoje je zároveň i schopnost volby vzdělávací dráhy a přípravy na povolání. Patří sem dovednosti kritického myšlení a komplexního řešení problémů, jakož i dovednosti spočívající v rozvoji argumentů, dále konstruktivní účast na místních aktivitách a rozhodování na všech úrovních, od místní a celostátní až po evropskou a mezinárodní. Neméně důležitá je také schopnost kriticky přistupovat k tradičním i novým formám médií, analyzovat mediální výstupy a pracovat s nimi a chápat úlohu a funkce médií v demokratických společnostech. Spadá sem i schopnost informace efektivně vyhledávat a ověřovat. Tyto intervence se budou týkat jak dětí, žáků a studentů, tak jejich rodičů a široké veřejnosti. 2. Promítnout principy udržitelného rozvoje do vzdělávání Oblast udržitelného rozvoje, její průřezová reflexe a zohlednění v rámci forem a metod vzdělávání je nezbytným předpokladem pro pochopení propojenosti a vzájemné souvislosti ekonomických, sociálních a environmentálních hledisek rozvoje, a to na lokální, regionální, národní i globální úrovni. Chceme zajistit, aby si všichni osvojovali znalosti a dovednosti potřebné k prosazování udržitelného rozvoje, mimo jiné prostřednictvím vzdělávání zaměřeného na udržitelný rozvoj a udržitelný způsob života, změnu klimatu, lidská práva, genderovou rovnost, toleranci, prosazování kultury míru a nenásilí, občanství a uznávání kulturní rozmanitosti a přínosu kultury k udržitelnému rozvoji. 1.6 Bezpečné prostředí ve školách, rozvoj participace a autonomie Well-being Ukazuje se, že ve srovnání s mezinárodním průměrem čeští žáci nemají ke škole dobrý vztah a ze všech zemí OECD do ní chodí nejméně rádi. Nechuť docházet do školy se zvětšuje na konci prvního stupně a je vyšší u chlapců. S tím souvisí i problematika rizikového chování. Mezi nejčastěji řešené problémy patří špatné vztahy mezi spolužáky, přestupky vůči školnímu řádu, šikana a kyberšikana. Chybí důraz na oblast psychohygieny, kde téměř neexistují programy prevence deprese, úzkosti, škodlivého stresu a sebevražednosti. Žáci nemají dostatek informací v oblasti duševního zdraví a nemalé procento jich pociťuje úzkosti spojené se školou. Pro řešení tohoto prob- ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy lemu je potřeba rozvíjet funkční sociální chování u žáků, což se ve vzdělávacím systému děje dosud jen v omezené míře. Současně je třeba vytvořit podmínky ve školách i neformálním vzdělávání k rozvoji funkčního sociálního chování žáků. Dalšími jevy, které souvisí s atraktivitou škol a jejich klimatem, je možnost participace žáků a jejich autonomie ve výběru způsobů vzdělávání. Zapojování žáků do procesu participace v posledních letech narůstá. Zvyšuje se počet škol, které mají žákovský parlament. Míra jejich aktivity se napříč školami značně liší a nezřídka je jejich fungování spíše formálního charakteru. Žáci často svými názory pouze podporují rozhodnutí dospělých, aniž by sami měli možnost aktivně participovat. Nejčastější oblasti, do nichž se žáci mohou zapojit, jsou mimoškolní akce a jejich plánování a realizace, řešení vztahových problémů v třídních kolektivech a možnost ovlivňovat vzhled a vybavení školy. Méně už pak mají možnost participovat na volbě metod výuky a ještě méně na obsazích a cílech výuky, což je zásadní podmínkou pro rozvoj jejich vzdělávací autonomie. 1. Zajistit, aby RVP kladly důraz na rozvoj osobních a sociálních kompetencí napříč kurikulem RVP bude průřezově akcentovat rozvoj osobních a sociálních kompetencí žáků. Budou reflektována témata psychohygieny, psychosomatiky, duševních změn, duševního rozvoje, duševní hygieny, duševního a sociálního zdraví. Budeme klást větší důraz na prevenci rizikových forem chování. Získávání kompetencí v těchto oblastech pomůže zajistit rozvoj sociální senzitivity, interpersonální percepce a empatie. Zároveň skrze ně bude rozvíjena schopnost sebepoznávání umožňující reflexi a regulaci vlastních duševních stavů. Žáci budou schopni lépe vyjadřovat své vlastní pocity, uplatňovat vhodné metody komunikace a uvědomovat si stereotypy a předsudky. Zlepší se schopnost žáků vhodně reagovat na obtížné situace a budou schopni aplikovat zdravé způsoby zvládání stresu. Tato témata budou akcentována v primárně preventivním působení škol. Jejich součástí budou též aktivity vedoucí k destigma-tizaci duševních chorob. 2. Posílit princip participace a autonomie žáků ve školách S cílem rozvíjet roli školy jako demokratické instituce bude třeba posilovat schopnosti žáků v oblasti participace. RVP bude akcentovat rozvoj sociálních a občanských kompetencí posilujících míru zapojení žáků do života školy a obce. Budeme podporovat školy, aby rozvíjely žákovské parlamenty jako nástroj pro rozvoj participačních schopností žáků. Žáci budou více motivováni podílet se na dalších akcích školy, kde jim bude poskytnut prostor k participaci. Revize RVP vytvoří lepší podmínky pro nastavení předmětové skladby tak, aby žáci dostali možnost ovlivňovat směřování svého vzdělávání. V RVP bude vytvořen prostor k uplatnění mezipředmětových vazeb v činnostech a projektech realizovaných mimo školu. Školy budou mít dostatečnou metodickou podporu pro rozvíjení systémů podporujících autonomii žáků. 3. Posílit bezpečné klima na úrovni škol Vedení školy by mělo rozvíjet klima, ve kterém se budou cítit dobře žáci, pedagogové i rodiče. Základním předpokladem je rozvíjení vztahů a vzájemné důvěry na úrovni participujících aktérů, posilování motivujícího prostředí a nastavení podpory pro dosažení vzdělávacích cílů a co nejlepších výsledků žáků během učení. Zaměříme se proto na posílení individuální práce se žáky, prevenci rizikového a nežádoucího chování v rámci pregraduální přípravy budoucích učitelů i v rámci vzdělávacích programů DVPP zaměřených na jejich další profesní rozvoj. V souvislosti s primární prevencí rizikového chování dětí a mládeže bude posílena koordinace školských a školních poradenských služeb - koordinátorů a metodiků prevence, systém jejich vzdělávací 35 a metodické podpory. Pokud mají školní poradenská pracoviště fungovat skutečně efektivně, je nutné zohledňovat rozsah jejich přímé pedagogické činnosti v souladu s počtem žáků školy. Posílena bude rovněž i odpovědnost žáků za své konání odpovídající přiměřené rozumové a volní vyspělosti jejich věku. 4. Posílit participaci rodičů na fungování školy V souvislosti se zlepšováním klimatu na úrovni škol je nutné posilovat vztah mezi rodiči a školou, otevřenou partnerskou komunikaci a participaci rodičů na školské rady směřování školy. Proto zaměříme svou pozornost na podporu činnosti školských rad, prostřednictvím kterých se rodiče mohou společně se zástupci učitelů a zřizovatelů podílet na správě školy a jejím rozvoji. Pro posilování školských rad bude nastavena metodická podpora včetně metodické příručky, která členům školských rad i potenciálním zájemcům poskytne základní informace o tom, jaké jsou možnosti školské rady a jak lze tento nástroj na úrovni škol efektivně využívat. Příprava nejen na profesní život Nové moderní obory Zlepšení prostupnosti Spolupráce se zaměstnavateli 1.7 Odborné vzdělávání ve středních a vyšších odborných školách Odborné vzdělávání je nedílnou součástí vzdělávacího systému, ve které se vzdělává téměř 80 % žáků středních škol. Cílem středního a vyššího odborného vzdělávání je připravit absolventa na kvalifikovaný výkon povolání a pracovních činností, příp. na jeho další vzdělávání. Současně má ale také vytvářet předpoklady pro kvalitní a plnohodnotný život, celoživotní učení, samostatné rozhodování a kritickou práci s informacemi. V nárocích na střední vzdělávání se tak odráží potřeba zaměřit se na posilování společných prvků všeobecného základu a kladení důrazu na rozvoj klíčových kompetencí nejen s ohledem na dlouhodobé uplatnění na trhu práce a další vzdělávání. Je nutné vytvářet vhodné podmínky pro snazší přechod absolventů do zaměstnání, ale také usnadňovat přechod žáků, zejména zdravotně a sociálně znevýhodněných, do vyššího odborného nebo vysokoškolského vzdělávání. Nejen v souvislosti s procesem digitalizace a robotizace jsou do soustavy oborů vzdělání nově zařazovány obory vzdělání, které jsou požadovány trhem práce. Avšak stále v ní zůstávají zařazeny i takové obory vzdělání, které již ztrácejí své uplatnění, ať již pro svou neaktuálnost nebo pro příliš úzkou specializaci. Problémem středního odborného vzdělávání je kromě neaktuálnosti oborové soustavy také současná špatná prostupnost, která vytváří slepé uličky, a tím se snižuje či znemožňuje šance na další uplatnění, rozvoj a celoživotní učení. Za slabinu lze považovat i pevnou provázanost dosažení profesní kvalifikace s úspěšným získáním stupně vzdělání. Nezřídka dochází k situacím, kdy sice žák úspěšně ukončí vzdělávání v tříletém nebo čtyřletém oboru, neuspěje však u výstupní zkoušky, a přestože má základ odborného vzdělání, opouští vzdělávací systém pouze s dosaženým stupněm základního vzdělání a bez profesní kvalifikace. I když se lze v odborném vzdělávání stále častěji setkávat s příklady dobré praxe, kde se daří zapojovat zaměstnavatele do odborného výcviku a praxe žáků, nejedná se dosud o systémové a dobře fungující propojení mezi sférou vzdělávání a světem práce umožňující školskému systému reagovat na měnící se požadavky a potřeby trhu práce. Je nutné rozšiřovat možnosti vzdělávání žáků a studentů v reálném pracovním prostředí, proto bude podporováno zavedení duálního systému vzdělávání v modifikované podobě přizpůsobené podmínkám v ČR, tzn. s využitím co nejširších možností ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a forem dobrovolné spolupráce škol a firem. Podpořena bude i přímá komunikace se zástupci zaměstnavatelů za účelem nastavení předávání informací o možnostech odborné přípravy žáků na reálných pracovištích zaměstnavatelů a o benefitech, které tato spolupráce umožňuje. Z těchto uvedených důvodů je třeba nalézt optimální oborovou skladbu a následně revidovat rámcové vzdělávací programy. Absolvent musí disponovat kompetencemi nutnými pro vstup na trh práce s tím, že systém vzdělávání v profesním prostředí bude volně navazovat, a zároveň také kompetencemi pro studijní, ale i občanský život, aby byl připraven na celoživotní rozvoj a vzdělávání i fungování ve společnosti. Obecně shrnuto by měl vzdělávací systém připravit absolventa tak, aby byl vybaven v čase, oboru a životní roli přenositelnými kompetencemi. 1. Inovovat oborovou soustavu středního a vyššího odborného vzdělávání Cílem inovace oborové soustavy je především oborovou soustavu zpřehlednit, zjednodušit a definovat obory vzdělání, ve kterých mají být žáci a studenti připravováni na profesní život v měnících se podmínkách 21. století. Bude přehodnocena příliš úzká profilace některých oborů a budou vyřazeny již neaktuální a překrývající se obory. Z hlediska kvalifikačních zákonů budou upraveny požadavky na dosažení příslušných stupňů vzdělání pro jednotlivé obory. U souvisejících oborů, jako je například elektrotechnika, strojírenství či informatika, budou podporovány mezioborové prvky. Zajištěna bude vertikální prostupnost oborů vzdělání mezi stupni vzdělání, aby bylo možné mezi nimi přestupovat na základě principu uznání předchozího vzdělávání ředitelem školy. Bude implementován systém jednotek učení, získávání kvalifikace a jejích dílčích prvků (profesních kvalifikací Národní soustavy kvalifikací) v průběhu vzdělávání. Tyto uvedené principy budou také uplatňovány i v horizontální - tedy mezioborové rovině. 2. Revidovat rámcové vzdělávací programy pro odborné vzdělávání Revize RVP pro střední odborné vzdělávání ve všeobecné složce vzdělávání budou navazovat na revize RVP základního vzdělávání. Důraz bude kladen na kompetenční model a nutnost rozvíjet u všech žáků kompetence pro aktivní občanský, profesní i osobní život. Součástí revidovaných RVP bude nastavení možnosti propojení školních vzdělávacích programů s NSK na základě výstupů systémového projektu Modernizace odborného vzdělávání. U všech oborů bude při revizích RVP zapracován rozvoj digitální gramotnosti a informatického myšlení žáků a také budou začleněna témata udržitelného rozvoje a odpovědného občanství. Současné RVP budou revidovány s ohledem na zbytnost některých témat a obsahů, které by tak mohly uvolnit prostor pro posílení odborných a přenositelných kompetencí. Dále je potřeba se při revizích RVP soustředit na témata spojená s digitalizací - automatizací - robotizací a dále na obory s vysokou přidanou hodnotou. Jedním z významných prvků vedoucích k proměně odborného vzdělávání v závislosti na probíhajících proměnách trhu práce může být modularizace kurikula a větší podíl vyučování (praktického, ale i teoreticky odborného) realizovaného ve spolupráci se zaměstnavateli. Do procesu oborové optimalizace a obsahové aktualizace budou zapojeny organizace zaměstnavatelů a zástupci podnikatelské veřejnosti. Modularizace především odborné složky vzdělávání umožní propojení cílů a obsahu výuky s požadavky trhu práce v souladu s jeho proměnami. Další oblastí je vytvoření prostoru pro mezioborové vazby a zvýšení flexibility škol při tvorbě obsahu a organizace vzdělávání prostřednictvím ŠVP. 37 3. Upravit podmínky pro získání profesní kvalifikace a dosažení stupně vzdělání Kvalifikační požadavky Z hlediska kvalifikačních zákonů budou přehodnoceny požadavky na dosažení příslušných stupňů vzdělání, například zda má být obor vzdělání nutně ukončen maturitní zkouškou, pokud z hlediska živnostenského oprávnění postačuje pouze rekvalifikační kurz nebo získání profesní kvalifikace podle NSK. Upraveny budou podmínky pro získávání stupně středního vzdělání a profesní kvalifikace. Součástí opatření bude i řešení situací, kdy sice žák úspěšně ukončí vzdělávání v tříletém nebo čtyřletém oboru vzdělání, neuspěje ale u výstupní zkoušky (ať už s výučním listem, nebo s maturitní zkouškou). Takový žák má nyní základ odborného nebo všeobecného vzdělání, nicméně z pohledu systému dosáhl jen základního vzdělání. Tato skutečnost bude řešena i ve vztahu ke kvalifikačním zákonům a k potřebám zaměstnavatelů. Zvážena bude i varianta tzv. profesní maturity, kde žák, který uspěje v profilové části a neuspěje ve společné části, může z hlediska kvalifikace vykonávat regulované povolání, případně živnost, nicméně z hlediska podmínek nemá oprávnění vstupu na VŠ, které je navázáno na úspěšné složení společné části maturitní zkoušky. 4. Posílit kariérové poradenství, spolupráci se zaměstnavateli, resorty a dalšími partnery Kariérový rozvoj Součástí RVP bude systematická práce na kariérovém rozvoji každého žáka a posilování jeho profesní identity a vazby s oborem vzdělání. Cílem je omezení předčasného ukončování studia a „cestování mezi obory". Pozornost se zaměří nejen na roli kariérového poradenství ve školách, ale i na rozvoj dovedností pedagogů podporovat žáky v dokončení studia a v rámci jejich přechodu na trh práce. Školám bude poskytována podpora v průběžném rozvoji a posilování služeb kariérového poradenství a jejich individualizace. Systém podpory škol bude zároveň reflektovat realizované aktivity v projektové činnosti v území. V souvislosti s prevencí předčasných odchodů ze vzdělávání budou školy zároveň podporovány v identifikaci žáků ohrožených neúspěchem, kterým by měla být v rámci poradenství věnována zvýšená pozornost. Bude vytvořen dobře fungující model propojení mezi sférou vzdělávání a světem práce, umožňující školskému systému reagovat na měnící se požadavky a potřeby trhu práce. Je důležité, aby vazba byla oboustranná a komunikace mezi sférou práce Posilování podnikatelského a sférou vzdělávání byla funkční a efektivní. Neméně důležité je posilování podnikatelského ducha a podpora aspirací k zahájenia provozování vlastního podnikání. MŠMT se v rámci odborného vzdělávání zaměří na rozšiřování možnosti vzdělávání žáků a studentů v reálném pracovním prostředí, proto bude podporováno zavedení duálního systému vzdělávání v modifikované podobě přizpůsobené podmínkám v ČR, tzn. s využitím co nejširších možností a forem dobrovolné spolupráce škol a firem. Podpořena bude přímá komunikace se zástupci zaměstnavatelů za účelem nastavení předávání informací o možnostech odborné přípravy žáků na reálných pracovištích zaměstnavatelů a o benefitech, které tato spolupráce umožňuje. Součástí tohoto opatření bude vytvoření standardu kvality firemních a školních pracovišť, na kterých probíhá praktické vyučování. I nadále budou vytvářeny podmínky k zapojování vyššího počtu odborníků z praxe do výuky a realizace stáží pedagogických pracovníků ve firmách. Rozvíjena bude spolupráce se zástupci zaměstnavatelů s oporou o Dohodu o rozdělení odpovědnosti za jednotlivé oblasti počátečního vzdělávání. Budou rozšiřovány možnosti vzdělávání žáků a studentů v reálném pracovním prostředí standard kvality firemních s využitím prvků duálního vzdělávání. Součástí tohoto opatření bude vytvoření standardu kvality firemních a školních pracovišť, na kterých probíhá praktické vyučování. ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 38 I nadále budou vytvářeny podmínky k zapojování vyššího počtu odborníků z praxe do výuky a realizace stáží pedagogických pracovníků ve firmách. Rozvíjena bude spolupráce se zástupci zaměstnavatelů s oporou o Dohodu o rozdělení odpovědnosti za jednotlivé oblasti počátečního vzdělávání. Bude iniciováno systémové zapojení věcně příslušných resortů (například MPO, MZe, MPSV, MZ, MMR, MD) a krajů (dle vazby odvětvového členění a oborové soustavy) do podpory příslušně zaměřených škol nebo oborů, a to prostřednictvím vládou schváleného akčního plánu, který bude vytvořen. Zaměstnavatelé budou zapojováni do přímé a nepřímé podpory škol i formou dohod o spolupráci. 1.8 Neformální vzdělávání a celoživotní učení Dovednost učit se Základním východiskem je koncept celoživotního učení, tedy připravenost jednot- livce učit se během celého života. Rolí vzdělávacího systému je mj. vytvářet u žáků pozitivní vztah k učení a připravit je na to, že se budou kontinuálně učit v průběhu celého života novým věcem. Úkolem vzdělávacích institucí je vést lidi v jakémkoliv věku k podnikavosti v rovině osobní, profesní a společenské - k tomu, aby si osvojili dovednost samostatně se učit a v souladu se svými schopnostmi vyhledávat příležitosti, jak tyto své dovednosti a znalosti uplatnit v praxi. Celoživotní učení je nepřetržitý proces, jehož podmínkou je připravenost člověka učit se. Hovoří se o celoživotním učení, nikoliv o vzdělávání, aby se tím zdůraznil význam i takových učebních aktivit každého jedince, které nemají organizovaný ráz, tzn. samostatného učení. Celoživotní učení zahrnuje tři navzájem propojené složky - formální vzdělávání, neformální vzdělávání a informální učení. Nedílnou součástí celoživotního učení se musí stát občanské vzdělávání, vzdělávání pro udržitelný rozvoj a rozvoj digitálních kompetencí ve spolupráci s různými poskytovateli (např. školami, univerzitami, paměťovými institucemi, neziskovými organizacemi). Z prognóz vývoje společnosti, z vyšší míry využívání moderních technologií včetně robotů a autonomních systémů, ale i v souvislosti s novými výzvami v environmentálni, ekonomické a sociální oblasti, jako je např. udržitelný rozvoj, jednoznačně vyplývá, že se celoživotní učení stává nevyhnutelným požadavkem na jednotlivce v rámci společnosti, a tento trend bude ještě nabývat na významu. Dle studií OECD dojde k transformaci většiny stávajících pozic, vzniknou nové pozice a některé stávající zcela zaniknou. Bude více než dříve nutné rozvíjet jak všeobecné, tak i odborné dovednosti po celý život. Z toho důvodu musí být budován a podporován pružný systém celoživotního učení umožňující do něj kdykoliv vstoupit, mít možnost identifikovat potřebné znalosti a dovednosti, tyto si doplnit podle individuálních požadavků a získané dovednosti a znalosti mít možnost potvrdit v celostátně uznávaném systému. Mladí lidé dnes prožívají, v porovnání s předcházejícími generacemi, poměrně dlouhé období přechodu do plné dospělosti, které je velmi komplexní, plné výzev a voleb, ve kterých se musí orientovat a reagovat na ně, aby mohli obstát v životě. Důležitým cílem Strategie 2030+ je přispět ke zvyšování kvality života mladých lidí, zejména prostřednictvím rozvoje jejich osobnosti tak, aby dokázali adekvátně reagovat na neustále se měnící prostředí a využívat svůj tvůrčí a inovativní potenciál v praxi i v aktivní participaci ve společnosti. Je nutné reagovat na nové trendy a s nimi spojené nové, stále se měnící výzvy v životě mladé generace. Je důležité, aby v systému neformálního vzdělávání existovala nabídka pestrých, kvalitních a dostupných aktivit organizací, které nabízejí neformální vzdělávání. Významným aktérem této podpory jsou neziskové organizace, které celoročně pracují Formální vzdělávání, neformální vzdělávání a informální učení Transformace trhu práce Strategie 2030+ 39 s mladými lidmi. Význam organizací v neformálním vzdělávání není jen vtom, že přímo pracují s dětmi a mládeží v jejich volném čase a prostřednictvím společných prožitků je vychovávají, ale také v tom, že většinu těchto dětí ovlivní i pro období dospívání a v jejich celoživotním směřování. Tito aktéři přinášejí do vzdělávání to, co je v dnešní době velmi potřebné a žádané a často v oblasti formálního vzdělávání chybí. Je to mj. výchova prožitkem (zážitková pedagogika), výchova k zodpovědnosti za sebe i za druhé, výchova formou přímého kontaktu dětí a mladých lidí s přírodou, výchova k dobrovolnictví, vedení k participaci apod. Neformální vzdělávání se odehrává v mnoha různých formách. Od malých individuálních či skupinových aktivit přes vysoce kontextuální standardizované vzdělávací programy, časově omezené či dlouhodobé, implementované do formálního školského systému, nebo naopak programy a volnočasové aktivity zcela oddělené od vzdělávání ve školách. I ty však formální vzdělávání doplňují, neboť skrze neformální vzdělávání Lifeskilis se významně posilují klíčové životní kompetence (tzv. life skills), rozvoj charakteru, odpovědnosti, zdravého životního stylu, adaptabilita, odolnost, vytrvalost, komunikace, kreativita, práce v týmu, řešení problémů, poznání silných a slabých stránek apod. 1. Rozvoj kompetencí pro celoživotní učení Vzdělávání po celý život v rychle se měnícím okolním prostředí je nezbytné, aby se lidé vzdělávali průběžně po celý svůj život. V tomto ohledu je zcela zásadním krokem vybavit děti, žáky a studenty v rámci počátečního vzdělávání kompetencemi pro celoživotní učení. Rovněž lze počítat s výrazně aktivnější rolí nejen škol a školských zařízení, ale například i paměťových institucí (zejména muzeí a knihoven), ekocenter a science center, uměleckých a dalších institucí v oblasti poskytování služeb dalšího neprofesního vzdělávání (zejména občanského vzdělávání) a celoživotního učení. Cílem občanského vzdělávání je vybavit občana kompetencemi potřebnými pro zodpovědný život v demokratické společnosti, tj. dovednostmi i znalostmi k zastávání a prosazování demokratických hodnot a postojů. Je třeba podporovat také informování veřejnosti pomocí vhodných osvětových nástrojů o nových technologiích, které poskytne možnost si vyzkoušet tyto nástroje v praxi a seznámit se s jejich klady a zápory. V tomto ohledu je třeba podpořit i oblast vzdělávání dospělých prostřednictvím dostatečné nabídky a dostupnosti kurzů neprofesního vzdělávání vedoucích k rozvoji funkční gramotnosti a občanských kompetencí. 2. Podpora dalšího vzdělávání Meziresortní spolupráce Další vzdělávání představuje pro dospělé osoby způsob, jak se v průběhu života vyrovnávat se změnami, a to jak společenskými, tak ekonomickými a environmen-tálními. Dalším vzděláváním se v různé míře zabývá více resortů a dalších institucí, sociální partneři, a to jak zástupci zaměstnavatelů, tak zaměstnanců. Proto je nutné klást důraz na sociální dialog a úzkou spolupráci všech zainteresovaných aktérů. MŠMT bude v rámci své gesce podporovat zejména střední a vysoké školy v jejich roli poskytovatele dalšího vzdělávání a dále rozvoj kariérového poradenství. Dojde k revizi Národní soustavy kvalifikací, k její aktualizaci a k propojování kvalifikačních předpokladů v NSK s odbornou složkou vzdělávání v rámcových vzdělávacích programech. 3. Podpora organizací a aktivit v neformálním vzdělávání Volnočasové aktivity Pro rozvoj neformálního vzdělávání je klíčová dlouhodobá a stabilní podpora or- ganizací pracujících s dětmi a mládeží ve volném čase, které svojí činností vytvářejí specifické vzdělávací a výchovné prostředí, které je odlišné od formálního vzdělávání a rozvíjí nejenom znalosti a dovednosti, ale zejména netradičními výchovnými forma- ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 40 mi také hodnoty a postoje, jež jsou přínosné pro celý život jednotlivce i společnosti. Smysluplné využívání volného času je dlouhodobě osvědčenou a efektivní formou prevence vůči negativním vlivům. Neformální vzdělávání zároveň plní roli „záchranné sítě" pro ty, kteří jsou neúspěšní ve formálním vzdělávání (ať už tím, že jej předčasně opouštějí, nebo tím, že nezažijí úspěch). Na naplňování politiky státu směrem k mladé generaci je zásadní spolupráce ministerstev, různých sektorů společnosti, které se podílejí a mají dopad na život mladých lidí a jejich prospěch, stejně jako mezinárodní spolupráce a naplňování strategických dokumentů v oblasti mládeže. Proto budeme vytvářet stabilní a předvídatelné prostředí pro činnost organizací pracujících s dětmi a mládeží a na podporu jejich činnosti a stability budeme cílit dotační programy, případně výzvy z operačních programů. Tyto dotační programy budou zaměřeny na přímé aktivity s dětmi a mládeží, vzdělávání zaměstnanců a personální náklady i na materiálně-technické zázemí pro neformální vzdělávání. Dále podpoříme dobrovolnictví s cílem rozvoje solidarity a tolerance mezi lidmi, jeho uznávání v rámci formálního vzdělávání a vytváření příležitostí pro zapojení populace do dobrovolnických aktivit. 4. Propojování různých forem vzdělávání Propojování formálního a neformálního vzdělávání je prospěšné pro obě oblasti vzdělávání, ale zejména pak pro děti a mládež. Naplňuje se již samotnou komunikací a spoluprací mezi pedagogickými pracovníky a dalšími pracovníky nebo dobrovolníky pracujícími s dětmi a mládeží. Nezbytně nutné je zohledňování neformálně získaných znalostí a dovedností ve formálním vzdělávání žáka a hledání nových inova-tivních forem práce s dětmi a mládeží. Jak ve formálním, tak v neformálním vzdělávání musí práce s dětmi a mládeží přispívat k nastolení vztahů s dospělými založených na vzájemné důvěře napříč všemi generacemi, k budování zdravých vztahů s vrstevníky, stejně tak jako k vytváření bezpečného prostoru motivujícího mladé lidi k rozvoji jejich plného potenciálu. Zásadní význam pro další propojování různých forem vzdělávání pak bude mít změna RVP ZV, ve které se promítne nové pojetí provazování činností a vzdělávacích aktivit, které se uskutečňují v rámci formálního vzdělávání v základní škole a zájmového vzdělávání uskutečňovaného ve školních družinách a školních klubech. Uvedené řešení umožní logické provázání a přímou návaznost těchto volnočasových aktivit na povinnou složku vzdělávání, účelnější využití personálních i finančních zdrojů a snížení administrativy spojené s odděleným pojetím těchto činností. Školy všech stupňů budeme podporovat ve spolupráci s dalšími mimoškolními organizacemi, zaměstnavateli a odbornými pracovišti (např. knihovnami, muzei a dalšími paměťovými i uměleckými institucemi), centry excelence, science centry, středisky ekologické výchovy a dalšími poskytovateli vzdělávacích služeb, programů, soutěží a stimulujících mimoškolních aktivit (odborná soustředění, přípravné kurzy, on-line vzdělávání, badatelská činnost aj). Nastavíme pravidla, která umožní zohledňovat neformálně získané znalosti a dovednosti ve formálním vzdělávání žáka - např. uznáváním digitálních odznaků (badges), absolvovaných on-line kurzů a přednášek. Školy budou moci doložené výstupy neformálního a zájmového vzdělávání zohlednit např. ve školním portfoliu jednotlivých žáků, při přijímacím řízení nebo v rámci kreditového systému vysokých škol. Inovativní formy práce s dětmi Školní družiny a školní kluby Výstupy neformálního vzdělávání Strategie 2030+ ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie 2030 „Neboť lidé, rostou-li bez vzdělání, rostou jako plané stromy, jako trní, kopřivy a hloží. mají-li růst jako štěpy v zahradách, pak musí být horlivě pěstováni, zavlažováni a štěpováni/' J. A. Komenský Strategická unie 2: Rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání STRATEGICKÁ LINIE 2 2.1. Omezení vnější diferenciace školství Rovný přístup 2.2 Disparity a segregace ke kvalitnímu vzdělávání 2.3 Case-management a meziresortní spolupráce ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 44 Strategická unie 2: Rovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání Základním východiskem pro posílení rovného přístupu ke vzdělávání je zajištění srovnatelné a vysoce kvalitní výuky ve všech školách. Pro společnost je z mnoha důvodů prospěšné, aby se všechny děti vzdělávaly ve vysoce kvalitních základních školách společně po celou dobu povinné školní docházky. Přináší to jak silnější společenskou soudržnost, tak občanskou angažovanost i větší flexibilitu v profesní kariéře, což mimo jiné snižuje budoucí riziko nezaměstnanosti. V současnosti se však míra nerovností v českém vzdělávání neustále zvyšuje. Mezinárodní šetření ukazují, že vzdělávací výsledky žáků na 2. stupni základních škol Rostoucí nerovnosti dlouhodobě spíše klesají a rostoucí nerovnosti jsou naopak dány stále větším za- ostáváním některých škol. Tento fakt vede mnohé rodiče, kterým vzdělávání jejich dětí není lhostejné, k tomu, že pro své děti hledají vzdělávací alternativy, ať již ve veřejných, či soukromých školách. To má za následek, že se rozdíly mezi jednotlivými školami ještě více zvětšují. V některých školách se kumulují žáci s nižším socioekonomickým statusem, často z nepodnětného rodinného prostředí, kteří mají nízkou motivaci k učení. Učitelé na těchto školách často pochybují, že by žáci mohli dosahovat výborných vzdělávacích výsledků, a tím kvalita výuky postupně klesá. Velká nerovnost a předčasná selektivita v základním školství má samozřejmě dopad i na střední a vysokoškolské vzdělávání. Z analýz PISA 2015 vyplývá, že žáci 9. tříd ZŠ ve srovnání s jejich vrstevníky na víceletých gymnáziích výrazně méně často chtějí v budoucnu studovat vysokou školu, a to i v případě, že dosahují v testech stejných znalostních úrovní. Zvyšují se i regionální rozdíly v podílu neúspěšných žáků u společné části maturitní zkoušky. Raná selektivita Brzké rozřazování žáků do různých vzdělávacích drah (ZŠ, gymnázia, výběrové školy) má negativní dlouhodobé důsledky i pro celou společnost. Výrazná homogenita socioekonomického původu žáků v rámci různých oborů středního školství vede ke koncentraci vzdělanostního kapitálu, sociálního kapitálu (společenské kontakty) a lidského kapitálu (digitální, jazykové a jiné kompetence) jen do určitých částí společnosti. Na pozdější sociální integraci nedostatečně či neadekvátně vzdělaných občanů vynakládá společnost nemalé finanční prostředky, stejně jako na odstraňování hrozby reprodukce společenského postavení v další generaci. Napříč celým vzdělávacím systémem je nutné zavést řadu jednotlivých opatření a nástrojů, abychom zajistili spravedlivé šance na dostupné kvalitní vzdělání pro každého občana bez rozdílu. Musíme proměnit obsah a způsob vzdělávání tak, aby byl ve školách rozvíjen potenciál všech žáků zohledňující také genderovou rovnost Podporu učitelů, ředitelů a a eliminující genderové stereotypy. Je nutné zajistit podporu učitelů, ředitelů a ostatních pedagogických pracovníků ve školách zejména (ale nejenom) v zaostávajících částech vzdělávací soustavy. Přijmeme opatření omezující vnější diferenciaci a selektivitu školství, které se projevují nejen vysokou mírou odchodů na víceletá gymnázia, ale i rozdělováním žáků do tříd dle dosahovaných vzdělávacích výsledků. Nezbytné je zaměřit se i na opatření posilující předškolní přípravu dětí ze socioekonomicky Strategie 2030+ 45 znevýhodněného prostředí, která je zásadní pro úspěšné zvládnutí dalších stupňů vzdělávání, a také na podporu těchto žáků během celé docházky do základní i střední školy. 2.1 Omezení vnější diferenciace školství České vzdělávání trpí extrémní vnější diferenciací již na úrovni základního stupně vzdělávání. Výsledky žáků v 9. třídě jsou oproti ostatním zemím OECD velmi podmíněny tím, jakou navštěvují školu. S tím souvisí i problém rané selektivity a odchodu velkého množství žáků na víceletá gymnázia. Tato volba je zcela legitimní a často nejlepší možná pro konkrétní motivované rodiče, pokud vnímají výuku na druhém stupni základních škol jako nedostatečně kvalitní. Je ale nezbytné vnímat i negativa rané selektivity pro základní školy a vzdělávací systém jako celek. odchody na víceletá Odchod 10-25 % žáků na víceletá gymnázia v některých regionech neodpovídá gymnazia původnímu účelu těchto škol a je v současnosti výrazně podmíněn i socioekonomic- kým statusem žáka souvisejícím s přáním a odhodláním rodičů a jejich možností hradit doučování, přípravu na zkoušky apod. Odchod velké části žáků na víceletá gymnázia může vést k poklesu vzdělávacího optimismu učitelů na „zbytkových" základních školách, kde se soustředí žáci s nízkým socioekonomickým statusem. Učitelé pak mají na těchto školách od žáků nižší očekávání než ve školách nebo třídách výběrových, a tudíž žáci dosahují nižších vzdělávacích výsledků. Odchody části žáků na víceletá gymnázia často způsobují i pokles motivace u žáků, kteří v základních školách zůstávají. To naznačuje i fakt, že žák se stejnými měřenými základními gramotnostmi v 9. třídě má výrazně nižší odhodlání se dále vzdělávat, pokud zůstane na základní škole s převahou žáků, kteří též nejsou motivováni k dalšímu studiu. Naopak žák víceletého gymnázia chce obvykle ve svém vzdělávání pokračovat, i pokud dosahuje jen průměrné úrovně gramotností. Předčasná vysoká selektivita může snižovat efektivitu dalších stupňů vzdělávání - přechod na vysokou školu je v ČR do velké míry určen rozhodnutím o vzdělávací dráze v páté třídě ZŠ. Tento krok významně ovlivňuje další motivaci pokračovat ve vzdělávání a vychází do velké míry z motivace a socioekonomického zázemí rodiny. Žáci víceletých gymnázií dosahují celkově lepších vzdělávacích výsledků. Výzkumy ale naznačují, že přidaná hodnota leží zejména v jejich selektivnosti (dítě se ocitne v prostředí vysoce motivovaných spolužáků), až v druhé řadě pak v přidané hodnotě pedagogické či lépe vzdělávací. Jde tedy o přidanou hodnotu, která se projevuje zmíněnými negativními dopady ve zbytku vzdělávací soustavy. Vysoká selektivita a vnější diferenciace kvality vzdělávání na druhém stupni je jedním z hlavních důsledků vysoké závislosti výsledků vzdělávání na socioekonomic-Socioekonomickýstatus kém původu a velmi nízké mezigenerační vzdelanostní mobility v ČR. Socioekonomický status rodin dnes vysvětluje okolo 40 až 45 % rozptylu výsledků v testech matematické, čtenářské a přírodovědné gramotnosti oproti standardním cca 30 % v dalších evropských zemích. Nárůst nerovností, vlivu socioekonomického statusu a vnější diferenciace ve vzdělání jsou faktory, které dle zjištění PISA v letech 2006 až 2015 přispěly zároveň ke zhoršování průměrných výsledků vzdělávání. 1. Zvýšit kvalitu výuky na 2. stupni ZŠ individualizace Podpoříme zkvalitnění výuky a posílení možností individualizace výuky na 2. stup- ni ZŠ, která umožní kvalitnější vzdělávání různorodých kolektivů. Inovace v oblasti výuky na druhém stupni budou ukotveny v revidovaném RVP ZV. Posílen bude důraz ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 46 na digitální vzdělávání na základních školách včetně zajištění nutného materiálního vybavení a technického zázemí. Inovativní přístupy v RVP ZV budou zahrnovat i příležitosti k rozvoji a uplatnění kompetencí žáků v reálném světě. Rozvoj potenciálu Posíleno bude formativní hodnocení, které žákům poskytuje efektivní zpětnou vazbu a příležitost k dalšímu pokroku. Školy budou podporovány v diferenciaci výuky jednotlivých oblastí. Žáci budou mít větší možnost přizpůsobovat obsah rozvíjejícího učiva vlastním zájmům. Uvedené a další nástroje budou sloužit k tomu, aby byl i na druhých stupních základních škol plně rozvíjen potenciál každého žáka a žáci byli motivování k dalšímu vzdělávání a studiu. 2. Omezit vnější diferenciaci vzdělávacích cest Současně se zvyšováním kvality výuky se zaměříme na 2. stupni ZŠ i na omezení vnější diferenciace a navrácení původní role víceletých gymnázií v systému, a to prostřednictvím spolupráce s jejich zřizovateli. Žádoucím stavem je, aby na víceletá gymnázia v rámci celé ČR odcházeli žáci s mimořádnými studijními předpoklady (tj. cca 5-10 % žáků) a v žádném regionu počet odcházejících žáků výrazně nepřekračoval 10 %. Víceletá gymnázia budou rovněž poskytovat přidanou pedagogickou hodnotu, která nebude vycházet z pouhé selekce, nýbrž především z úrovně poskytovaného vzdělávání. Zároveň budou osvědčené pedagogické postupy a inovativní metody při práci s nadanými dětmi na víceletých gymnáziích přenášeny sdílením příkladů dobré praxe i na základní školy. Mimořádné studijní předpoklady 2.2 Disparity a segregace Karlovarský a Ústecký kraj Podprůměrné výsledky matematika a přírodověda Výrazně se liší výsledky mezi školami Česká republika trpí velkou rozdílností v kvalitě škol. Setření mezikrajových disparít v kvalitě vzdělávání ukazují, že žáci žijící ve strukturálně postižených krajích, v nichž se nachází vyšší množství sociálně vyloučených lokalit, dosahují v testech ověřujících vzdělávací výsledky nižšího skóre než žáci žijící v regionech, kde je vyšší kvalita života. Na základě výsledků mezinárodních i národních šetření lze konstatovat, že dosažená úroveň vzdělanosti je v ČR ovlivněna nejen socioekonomickým statusem, ale i místem bydliště. Ve výsledcích vzdělávání se výrazně negativně odchylují Karlovarský a Ústecký kraj. Na úrovni deváté třídy základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií to ilustruje fakt, že 44 % rozptylu výsledků žáků v přírodovědné gramotnosti (PISA) je dáno rozdíly mezi školami, přičemž průměr v zemích OECD činí pouze 31 %. Obdobná zjištění nabízí i aktuální vlna TIMMS 2015 - šetření matematického a přírodovědného vzdělávání u žáků 4. a 8. ročníku základní školy. Obecně lze opět konstatovat, že především žáci čtvrtých ročníků v Karlovarském kraji dosáhli v rámci srovnávacího výběrového testování v matematice i v přírodovědě v porovnání s ostatními kraji podprůměrných výsledků. Rozdíly ve srovnání s výše popsaným testováním PISA však nejsou až tak výrazné. Při zohlednění indexu domácích zdrojů pro učení (vlastní stůl, vlastní mobil, internetové připojení a PC) pak lze konstatovat to, že krajské vzdělávací systémy, opět především v Karlovarském, ale i v Ústeckém kraji, nejsou schopny kompenzovat špatné domácí zázemí (vybavení domácností, vzdělání rodičů) testovaných žáků čtvrtých ročníků. V Česku se tedy výrazně liší výsledky mezi školami, a naopak se relativně málo liší výsledky žáků uvnitř škol. V rámci OECD jsme devátou zemí s nejvyššími rozdíly v kvalitě škol - tedy nejvyšším vlivem školy na výsledky žáků. Strategie 2030+ 47 Etnické segregace Rozdílné vzorce pro chlapce a dívky Profesionalizace pedagogického sboru Podpůrné profese Vyšší metodická podpora Dalším rizikovým jevem prohlubujícím diferenciaci v rámci vzdělávací soustavy je riziko etnické segregace. V základním školství je stále přes 130 škol s třetinou romských žáků, z toho okolo 77 škol s převahou romských žáků. Jen v malém množství případů je tato koncentrace vysvětlitelná převahou romských žáků žijících v dané oblasti. Studie ukazují, že k segregačním tendencím může vést účelové využívání spádo-vosti ve městech, doporučování „lehčích" (z pohledu vnímané pověsti) základních a bývalých praktických škol a hromadné přesuny žáků z majoritní populace do jiných škol, pokud počet žáků z minorit překročí kritickou hranici (cca 20 % i méně). Dalším faktorem přechodu do bývalých praktických či segregovaných škol bývá nárůst školních absencí a související zhoršený prospěch. Popsané důsledky vykazují rozdílné vzorce pro chlapce a dívky, čemuž by měla být věnována pozornost. 1. Omezovat regionální disparity v kvalitě vzdělávání Posílíme regionální a finanční dostupnost služeb souvisejících se vzděláváním v mateřských školách především ve strukturálně postižených krajích, kde se nachází vyšší množství oblastí postižených sociálním vyloučením. Zacílíme část finanční a nefinanční podpory speciálně na posílení a zkvalitnění pedagogického sboru v těchto regionech a ve školách s horšími vzdělávacími výsledky. V regionech dlouhodobě vykazujících nižší vzdělávací výsledky posílíme rozvoj kompetencí pedagogů v oblastech, které směřují ke schopnosti vzdělávat různorodé kolektivy dětí a rozvíjet potenciál žáků se sociálním a jiným znevýhodněním, s důrazem na párovou výuku, posílení metodiky spolupráce s podpůrnými profesemi (asistenti pedagogů, speciální pedagogové atd.), mentoring a sdílení zkušeností pedagogů v práci se znevýhodněnými žáky. 2. Odstraňovat socioekonomické bariéry Zejména ve strukturálně postižených krajích a dalších hospodářsky postižených regionech umožníme snížit výdaje rodin na vzdělávání dětí a žáků, a to především prostřednictvím systému hrazení školního stravování, omezení nákladů souvisejících se školní docházkou, jako jsou platby za vybavení, výlety a akce školy. Podpořena bude školní doprava, různé formy domácí přípravy a propojování formálního vzdělávání s neformálním. 3. Omezit segregační tendence ve školství Do škol, kde se koncentrují žáci ze znevýhodněného prostředí, zacílíme vyšší finanční a metodickou podporu. Vytvoříme systém indexování finanční podpory, který dává školám s žáky ze znevýhodněného prostředí vyšší podporu zaměřenou na financování podpůrných profesí (školní psychologové, sociální pedagogové atd.) a podpůrných programů (doučování, neformální vzdělávání atd.). Posílíme metodickou práci se zřizovateli škol v oblasti regulace spádovosti, zaměříme se na tvorby map a dostupnost dat o segregaci ve školství. Vyšší metodickou podporu zajistíme i školským poradenským zařízením a posílíme jejich kontrolu a revizi práce v oblastech, kde se segregace vyskytuje. 2.3 case management a meziresortní spolupráce Podle mnoha studií má předškolní vzdělávání a výchova vyšší přidanou hodnotu, pokud se zároveň pracuje s rodinou dítěte, čímž se posílí také zaměření rodiny na vzdělávání a rozvoj dítěte. Zároveň výzkumy z českého prostředí ukazují, že část ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 48 Kontakt s rodinami Prevence školní neúspěšnosti Propojení služeb v sociální oblasti školního neúspěchu dětí ze znevýhodněného prostředí souvisí s nedostatečně řešenými psychosociálními riziky či faktory, jako je nestabilní či nebytové bydlení dětí. 1. Posílit case management a meziresortní spolupráci v práci s rizikovými rodinami a znevýhodněnými dětmi Budeme posilovat podporu case managementu zaměřeného na práci s rodinami znevýhodněných dětí a meziresortní spolupráci vzdělávacích institucí, pracovníků sociálních služeb (OSPOD, úřadů práce, podpora bydlení), zdravotnictví (pediatrie, duševní zdraví) a neziskových organizací s cílem posílení a udržení kontaktu s rizikovými rodinami (nízký sociální status, výskyt sociálně patologických jevů atd.) ve spolupráci s dalšími institucemi působícími v území. Cílem je zajistit účast dětí v předškolním vzdělávání a snižovat školní absence, posílit rodičovské kompetence a identifikovat další problémy, které ohrožují školní úspěšnost dětí (nekvalitní a nestabilní bydlení, domácí násilí, alkoholismus a jiné patologie v rodině či okolí apod.), a hledat jejich řešení. Pro posílení prevence problémů a včasné práce s rodinami je nutné podporovat propojení služeb v sociální oblasti (OSPOD, poskytovatelé sociálních služeb a další instituce), zdravotnictví (dětská psychologie, pediatrie apod.), obecních služeb (poskytování bytů apod.) a neziskových organizací (zabývajících se řešením sociálních problémů, předlužení, domácího doučování, podporou rodičovských kompetencí apod.). Strategie 2030+ ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie 2030 „Naši učitelé nesmějí být podobni sloupům u cest, jež pouze ukazují, kam jít, ale samy nejdou/' J. A. Komenský 51 Strategická unie 3: Podpora pedagogických pracovníků STRATEGICKÁ LINIE 3 Podpora pedagogických pracovníků 3.1 Systém komplexní profesní přípravy a podpory 3.2 Podpora pedagogické práce škol ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategická unie 3: Podpora pedagogických pracovníků Pro dosažení cílů této Strategie 2030+ je nutné, aby naše školy byly vedeny jako učící se organizace, které jsou schopny naplňovat potřeby svých žáků a komunit. A to zejména proto, aby všichni žáci měli stejný přístup ke kvalitní výuce, abychom snižovali nerovnosti v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a umožnili maximální rozvoj potenciálu žáků a studentů. Je potřeba, aby pedagogické týmy škol dokázaly zaměřit vzdělávání svých žáků více na získávání kompetencí potřebných pro aktivní občanský, profesní i osobní život. Takové školy potřebují schopné ředitele a jejich kvalitní pedagogické vedení a dobře Motivovaní učitelé připravené a motivované učitele, kteří jsou v profesi spokojeni a dovedou vytvářet kvalitní a spravedlivé učební prostředí pro své žáky. Nezbytný je i dostatečný počet dalších pedagogických i nepedagogických pracovníků zajišťujících optimální a efektivní fungování školy. Výuková činnost učitele a pedagogické vedení ředitele musí být podporovány jako klíčové priority. Bez kvalitních učitelů, ředitelů a dalších pracovníků ve vzdělávání a bez jejich dobré spolupráce je efektivní a spravedlivé vzdělávání nemyslitelné. Aby mohly školy zajišťovat kvalitní výuku pro každého žáka, potřebují nezbytně Systémová podpora systémovou podporu. I na datech z českého prostředí je jednoznačně doloženo, že investice do zlepšení kvality práce učitelů (ve smyslu dosahování lepších vzdělávacích výsledků žáků) jsou vysoce návratnou investicí, u které existuje předpoklad, že povede k velmi výraznému zvýšení hospodářského růstu země. Profesionalizace pedagogů Stabilizovat kvalitu práce učitelů a podpořit její zvyšování se ale nedaří. Dlouhodobě neadekvátní finanční ohodnocení, pomalu narůstající a dosud nedostatečná podpora práce učitele, rostoucí nároky na učitele, zvyšující se průměrný věk učitelů i jejich nedostatek na trhu práce ukazují, že pro české učitele jsou podmínky i požadavky jejich profese mimořádně náročné. Nezbytně nutnou a žádoucí podporu pedagogům je potřeba zajistit prostřednictvím širokého spektra opatření a konkrétních aktivit. 3.1 Systém komplexní profesní přípravy a podpory Učitelům a ředitelům musí být po celou dobu jejich kariéry včetně přípravy na výkon profese poskytována maximální podpora, aby mohli splňovat nároky kladené na učitelskou profesi v souvislosti s proměnou společnosti, globálními trendy i reformou v oblasti samotného vzdělávání, jakou bude představovat například implementace nových rámcových vzdělávacích programů. Dobře pripravenia motivovaníučitelé-profesionálovéjsou nutným předpokladem kvalitní výuky. Vytvoříme kompetenční profil učitele, který bude pro všechny učitele, bez ohledu na jejich cestu k profesi, definovat kvalitu pedagogické práce v různých fázích profesního kontinua a rozvoj kompetencí po celý profesní život. Pro ochranu před deprofesionalizací učitelství je třeba zpřehlednit systém kvalifikačního vzdělávání Kompetenční profil učitele Strategie 2030+ 53 pro učitele, který musí vycházet z kompetenčního profilu učitele tak, aby profil absolventa přípravného vzdělávání byl v souladu s požadavky na míru dosahování kompetencí začínajícího učitele. Systém kvalifikačního vzdělávání by měl být natolik atraktivní, aby stimuloval zájem o učitelskou profesi, podchytil všechny zájemce s různými dosavadními zkušenostmi a efektivně je připravoval pro dynamicky se proměňující práci učitele. V souladu s vytvořenou koncepcí pregraduální přípravy pedagogických pracovníků se budeme věnovat otázce cílené podpory relevantních studijních programů připravujících na výkon regulované profese pedagogického pracovníka. Zohledníme nákladovost žádoucí podoby studia zahrnujícího větší podíl individuální práce se studentem, větší podíl reflektovaných praxí atd. Požadavky na změny pregraduální přípravy promítneme i do podpory a stimulace pedagogického výzkumu realizovaného na fakultách připravujících učitele. Jiné vzdělávací cesty ke kvalifikaci učitele než pregraduální studium budou akreditovány tehdy, pokud jejich obsah bude vycházet z požadavků na kompetence začínajícího učitele. 1. Vytvořit kompetenční profil učitele Bude vytvořen kompetenční profil učitele, jenž popíše profesní předpoklady a kompetence (znalosti, dovednosti, postoje) učitele, který je schopen zvládat zátěž profese, aplikovat moderní formy výuky a reagovat na měnící se potřeby heterogenní populace dětí, žáků a studentů. Kompetenční profil je nástrojem pro autoevaluaci, dosahování, udržovania zvyšování kvality. Kompetenční profil učitele bude odrážet profesionalizační kontinuum postihující jednotlivé fáze profesní dráhy pedagoga - od výběru studenta učitelství přes jeho profesní přípravu až po další vzdělávání pedagogických pracovníků v praxi. Bude popisovat klíčové principy, které podmiňují kvalitu jednotlivých fází, a prováže popis kvality jednotlivých fází s kompetenčním profilem. Tato perspektiva profesionalizačního kontinua bude důsledně uplatňována v systému přípravy a profesního rozvoje učitelů. V návaznosti na kompetenční profil učitele bude vytvořena koncepce pregraduální přípravy pedagogických pracovníků a inovován obsah rámcových požadavků na studijní programy, jejichž absolvováním se získává odborná kvalifikace k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků. Systém přípravy pedagogických pracovníků bude reflektovat náplň ostatních opatření a koncepce i návazné rámcové požadavky budou vytvořeny s ohledem na naplnění cílů ostatních opatření, zejména pak opatření souvisejících s proměnou obsahu, forem a metod vzdělávání. 2. Změnit koncept systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a metodické podpory Další vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) bude v návaznosti na vypracovaný kompetenční profil učitele nastaveno tak, aby umožňovalo rozvoj požadovaných kompetencí, respektovalo profesionalizační kontinuum a aby modulárně doplňovalo možnosti kvalifikačního a profesního rozvoje učitelů. Jeho účelem bude kromě profesního a osobnostního rozvoje učitelů i naplňování vzdělávacích potřeb škol, jejich učitelů, ředitelů a dalších pedagogických pracovníků tak, aby tyto potřeby byly z větší míry naplněny přímo v dané škole. DVPP významným způsobem zaměří pozornost na metodickou podporu proměny škol v učící se organizace a efektivní formy vzdělávání pedagogických týmů, jakými jsou vzájemné profesní sdílení, podpora realizovaná průběžně přímo ve školách, jejich součinnost a spolupráce škol v územích. Profesionalizační kontinuum Proměna škol v učící se organizace ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 54 Zájem o učitelskou profesi Uvádění do profese Ředitel - lídr Kompetenční profil ředitele Ucelené přípravné vzdělávání Cílem vzdělávacích kurzů a metodické podpory bude především usnadnit vzájemné učenia podporu uvnitř pedagogických týmů škol i mezi školami, přenos osvědčených a funkčních inovativních metod. Učitelé budou podporováni při společné přípravě výuky, jejím reflektováním a vnímáním jako samozřejmé součásti učitelské práce. V systému financování škol budou zohledněny nástroje usnadňující krátkodobé zastupování učitelů, kteří jsou uvolňováni pro účast v programech dalšího vzdělávání. 3. Zvýšit atraktivitu pedagogických profesí a získat kvalitní nové učitele Vzhledem ke kritickému nedostatku kvalifikovaných a kvalitně oborově připravených učitelů na trhu práce i ke stárnutí učitelské populace připravíme soubor opatření vedoucích k většímu zájmu žen i mužů o učitelskou profesi a další pedagogické pozice. Mezi hlavní nástroje bude patřit zkvalitňování výuky na pedagogických fakultách a významné propojení studia s praxí. Dále cílená kampaň mezi žáky a studenty rozhodujícími se o další vzdělávací cestě i mezi odborníky, kteří zvažují změnu profese. Jedním z nástrojů bude i růst prostředků na platy a vyšší podíl finančních prostředků do nadtarifních složek tak, aby ředitelé mohli zohlednit kvalitní práci pedagogů, a podpora benefitů. Úpravy budou provedeny zároveň prostřednictvím revize platového systému. Zajištěna bude možnost profesního i osobního rozvoje a v neposlední řadě programy podporující vzájemné sdílení a mezinárodní mobilitu. 4. Podpořit začínající a uvádějící učitele Aby se podařilo ve vzdělávacím systému podpořit a udržet začínající pedagogy, bude na základě nového kompetenčního profilu učitele a profesionalizačního kontinua vypracován ucelený systém uvádění do profese. Jeho součástí bude mimo jiné jasně definované adaptační období, intenzivní mentorská podpora a vyhodnocování postupu adaptace. Zároveň bude systémem umožněna obdobná podpora uvádějícím učitelům - proškolení, snížení přímé pedagogické činnosti, finanční ohodnocení. 5. Posílit roli ředitele jako lídra pedagogického procesu S cílem zvyšování kvality škol bude kladen důraz na posílení role ředitele jako pedagogického lídra. Ředitelé škol jsou důležitým článkem řízení školského systému, na jejich pedagogických, odborných a řídících schopnostech závisí úspěšný a efektivní chod školy a vzdělávacího procesu ve škole jako základního článku vzdělávání žáků. Ředitel školy je odpovědný za všechny složky řízení školy jako právního subjektu a neobejde se bez náležité přípravy. Do budoucna je tedy třeba vytvořit ještě efektivnější způsob jeho vstupního vzdělávání a následně formulovat kritéria v oblasti koncepce vzdělávání, pedagogického vedení školy, kvality pedagogického sboru, výuky, vzdělávacích výsledků žáků a rovných příležitostí žáků ve vzdělávání takovým způsobem, aby jejich naplnění vedlo k efektivnímu a úspěšnému řízení školy. Za tímto účelem vznikne kompetenční profil ředitele, který bude nejenom výchozím podkladem pro koncepci funkčního studia pro ředitele škol, ale především nástrojem pro (auto)evaluaci, vzdělávání a sebevzdělávání ředitelů s cílem definovat, které znalosti, dovednosti a osobnostní předpoklady by měly být utvářeny, aby se ředitelům dařilo dosahovat předpokládané profesionality, a to zejména v členění dle struktury vymezených oblastí v dokumentu Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání (ČŠI). Profil zároveň poskytne explicitní oporu i uchazečům o funkci ředitele školy. V rámci této aktivity bude na základě nově definovaného kompetenčního profilu ředitele reformován systém vzdělávání a podpory vedení škol. Důraz bude kladen na nabídku uceleného přípravného vzdělávání ještě před nastoupením do pozice ředitele, modulární nabídku prohlubujícího vzdělávání včetně stáží na jiných školách, nastavení systému začínajících a uvádějících ředitelů, možnosti supervizí, koučinku apod. Aby Strategie 2030+ se ředitelé mohli více věnovat řízení pedagogického procesu, bude v rámci samostatného opatření snižována administrativní zátěž škol a posilovány nepedagogické pozice ve vedení škol. 3.2 Podpora pedagogické práce škol Jelikož je pedagogická práce základním posláním každé školy, je nezbytné poskytnout školám konkrétní podporu, kterou potřebují vzhledem k podmínkám, ve kterých pracují. Cílem je, aby každá jednotlivá škola poskytovala kvalitní vzdělávání v maximální možné míře. Každá škola bude pracovat v takových podmínkách, které jí umožní naplňovat cíle společného vzdělávání, bude dostávat pravidelnou forma-tivní zpětnou vazbu, jež jí umožní stále se zlepšovat, bude mít personální kapacity odpovídající náročnosti její práce a finanční prostředky, které potřebuje k zajištění kvalitního vzdělávání. V rámci dalších opatření bude snižována nepedagogická zátěž škol (administrativní činnosti, organizace, správa budovy atd.). 1. Zajistit podmínky pro společné vzdělávání Poradenská pracoviště v rámci této aktivity budou zajištovány podmínky nutné k tomu, aby učitelé mohli naplňovat cíle společného vzdělávání. Bude k dispozici dostatečná kapacita poradenských zařízení i školních poradenských pracovišť, adekvátní provozní podmínky včetně nezbytného vybavenia dlouhodobá perspektiva financování pracovníků. Bude vydána metodika práce, rozvíjen systém vzdělávání poradenských pracovníků a poskytována jim metodická podpora v územích. Zároveň bude ve školách kapacitně i odborně posílen další podpůrný personál včetně nepedagogického. Počty poradenských pracovníků ve školních poradenských pracovištích budou odvozovány od velikosti škol, množství a stupňů podpůrných opatření a budou financovány v rámci rozpočtu regionálního školství. Ve spolupráci s ostatními resorty bude poskytována i další nezbytná podpora a odborná pomoc v území. Společně s MPSV a MZ bude řešena i problematika zajištění zdravotních úkonů ve škole. 2. Analyzovat a podpořit rozvoj specializovaných činností školy Bude provedena analýza zkoumající stav specializovaných pozic ve vzdělávacím systému. Analýza se zaměří na způsob výkonu jednotlivých specializovaných činností, jejich případné překrývání a problémy, které s výkonem těchto činností souvisejí. Na základě analýzy bude inovován systém specializovaných činností. Budou aktualizovány programy studia k výkonu specializovaných činností. Zrevidujeme podmínky výkonu těchto činností ve školách a součástí opatření bude i rozvoj metodické podpory specializovaných činností v regionech. Bude vytvořen minimální standard týmu vybraných specializovaných pozic zohledňující specifika škol, tj. velikost, druh školy, počet dětí a žáků se SVP, včetně modelu financování z prostředků státního rozpočtu. Definován bude u pozic školního psychologa, školního speciálního pedagoga a školního asistenta rozsah úvazků a náplň práce pro optimální podporu dětí, žáků a učitelů ve škole k zajištění pedagogicko-psychologické a speciálně pedagogické péče. 3. Posílit well-being učitelů Práce učitele patří mezi profese s vysokou mírou psychické zátěže. Aby učitelé neztráceli vnitřní motivaci k pedagogické práci, uměli se účinně bránit nepatřičným tlakům a nepodléhali syndromu vyhoření, bude do systému profesní podpory na úrovni školy nebo alespoň území systematicky zařazována podpora zvládání zátěže, jejíž součástí bude práce školních psychologů, vzdělávací aktivity rozvíjející dovednosti zvládání konfliktních a stresových situací, self-management a time-management, možnost využít služeb kouče či supervize a možnost poskytovat dostatečné volno na rekondici a další sebevzdělávání. Při dotváření poradenského systému se bude do činností promítat i potřeba psychologické podpory učitelů. Minimální standard specializovaných pozic Psychická zátěž Supervize ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy „Komukoli prospěti můžeš, prospívej rád, možno-u celému světu. sloužitia prospívati je vlastnost povah vznešených/' J. A. Komenský 57 4 Strategická unie 4: Zvýšení odborných kapacit, důvěry a vzájemné spolupráce STRATEGICKÁ LINIE 4 Zvýšení odborných kapacit, důvěry a vzájemné spolupráce 4.1 Koncentrace odborných kapacit 4.2 Lepší využití dat a zvýšení relevance a kvality vzdělávacího výzkumu 4.3 Snižování nepedagogické zátěže škol 4.4 Posílení informovanosti, komunikace a spolupráce ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 58 Strategická unie 4: Zvýšení odborných kapacit, důvěry a vzájemné spolupráce Přetíženost škol administrativou Decentralizovaný a autonomní systém Nedostatečná komunikace Podporovat využívání perspektivních nástrojů Vzdělávací systém v České republice se vyznačuje velmi vysokou mírou decentralizace řízení a v rámci OECD patří k zemím s nejvyšší mírou autonomie škol vůbec. Tato skutečnost s sebou přináší řadu pozitivně vnímaných dopadů, jakými jsou například možnost uzpůsobit obsah a způsob výuky potřebám žáků a studentů v daném místě, pružně reagovat na nastalé změny nebo rozvíjet inovace v rámci výuky. K tomuto charakteru vzdělávací soustavy se však váže i přetíženost škol mnoha administrativními úkoly, fragmentace odborných a podpůrných kapacit, narůstající rozdíly mezi školami a regiony nebo obtížná komunikace mezi velkým množstvím aktérů. Zároveň se zvyšuje objem dat, informací a poznatků o vzdělávacích výsledcích a procesech a rovněž rostou očekávání a požadavky dětí, žáků, studentů a rodičů spolu s jejich snahou zapojit se do rozhodovacích procesů. Řízení vysoce decentralizovaného a autonomního systému vyžaduje nejen odbornou znalost problematiky, ale i osobní zkušenost a porozumění širšímu kontextu včetně proměn společnosti a ekonomiky. Kromě nedostatku skutečně odborných kapacit se český vzdělávací systém potýká rovněž s problémem jejich značné roztříštěnosti, což je patrné zejména v případě menších zřizovatelů škol a školských zařízení, kteří mnohdy nedisponují dostatkem odborných znalostí a kompetencí v oblasti vzdělávání a zároveň postrádají systematickou metodickou pomoc v této oblasti. Nadměrné administrativní zatížení, které je patrné zejména u škol menších zřizovatelů, je spojeno rovněž s povinnostmi vyplývajícími z právní subjektivity škol. Pro zajištění efektivního a kvalitního řízení vzdělávání v území je nezbytně nutné, aby všichni aktéři věděli, jaké jsou jejich role, za co a komu odpovídají a jaké primární úkoly plní. Činnost škol v daném území jako celku není zpravidla systematicky koordinována, neboť se zde nachází větší množství zřizovatelů, kteří však neodpovídají za odbornou a pedagogickou úroveň školy, což je úlohou ředitelů škol, jež zřizovatel vybírá. Dalším často identifikovaným problémem je nedostatečná obousměrná komunikace mezi centrem a jednotlivými školami či lokalitami, která vede k nedostatečné informovanosti, a v kombinaci s vysoce konkurenčním prostředím mezi školami pak přispívá k nízké motivaci pro spolupráci, sdílení zkušeností, příkladů dobré praxe či sdílení kapacit tam, kde by to bylo efektivní. Reálným řešením slabých míst vzdělávacího systému však není návrat k centralizovanému řízení a odebírání kompetencí školám a zřizovatelům, ale spíše podpora a pomoc ve snaze o efektivní řízení, které zajistí potřebné podmínky a podporu pro všechny aktéry tak, aby získali dostatek informací, měli důvěru v systém i sami v sebe a byli ochotní vzájemně komunikovat a spolupracovat. Decentralizovaný a vysoce autonomní vzdělávací systém existuje v České republice již téměř dvě dekády, přičemž cestou k jeho zlepšení je snaha stavět na jeho dobře fungujících prvcích, dále je rozvíjet a usilovat o eliminaci zjištěných nedostatků. Je také nezbytné posilovat a podporovat využívání již existujících perspektivních nástrojů (zejména vytváření Strategie 2030+ 59 tzv. svazkových škol umožňujících meziobecní spolupráci při zajišťování povinností v oblasti školství, a to zejména v souvislosti s posilováním důrazu na kvalitní předškolní a základní vzdělávání a také s potřebou lépe plánovat a reagovat na demografický vývoj v daném území a efektivně nakládat s veřejnými finančními zdroji). 4.1 Koncentrace odborných kapacit 1. Vytvořit podmínky pro zvýšení odbornosti v oblasti řízení vzdělávání Vzdělávání Pro vedoucí pozice ve vzdělávání je třeba zajistit systematickou přípravu. Proto je nezbytné definovat, obdobně jako jsou definovány Standardy studia pro ředitele škol a školských zařízení, i standardy pro ostatní řídící pracovníky ve školství, které budou popisovat potřebné znalosti, dovednosti a kompetence pro jednotlivé vedoucí pozice ve vzdělávání a budou provázány se systémem jejich dalšího vzdělávání a profesního rozvoje. Následně bude v návaznosti na definované standardy vytvořen modulový vzdělávací kurz zaměřený na rozvoj kompetencí v oblasti strategického plánování a řízení vzdělávací politiky. Vzdělávání zřizovatelů Tento kurz bude primárně určen zaměstnancům MŠMT, pracovníkům odborů školství na krajských a městských úřadech a pracovníkům přímo řízených organizací MŠMT. Bude ale otevřen i dalším zájemcům z řad široké odborné veřejnosti (ředitelé, učitelé, školské asociace atd.). Kurz bude modulově uspořádán podle témat (řízení vzdělávacích systémů, financování, obsah vzdělávání atd.) a bude obsahovat jak teoretické základy, tak praktické příklady z praxe včetně zahraničních. 2. Zavést střední článek podpory Střední článek podpory v území poskytne školám cílenou podporu, zajistí koordinaci jejich činnosti v dané lokalitě a stane se prostředníkem v komunikaci mezi centrem a územími, a to především ve smyslu zprostředkování zpětné vazby škol v dané lokalitě vůči centru a poskytování individuální pomoci a podpory jednotlivým školám. Střední článek podpory nebude mít přímou rozhodovací pravomoc, ale pouze roli Koordinační podpůrnou a koordinační. Mezi jeho hlavní funkce bude patřit zejména: ■ přímo poskytovat metodickou podporu školám na daném území; ■ podporovat kooperaci škol, jejich vzájemnou komunikaci a sdílení zkušeností; ■ poskytovat školám aktuální informace a výklady relevantní pro dané území (například z hlediska nové školské legislativy nebo nově zveřejněných výzev MŠMT k podání žádosti o poskytnutí dotace); ■ monitorovat a vyhodnocovat kvalitu vzdělávání v daném území jako celku; ■ pomoci koordinovat záměry a aktivity jednotlivých škol v daném území ■ poskytovat aktuální informace ze škol přímo MŠMT, a dávat mu tak přímou zpětnou vazbu; ■ poskytovat právní poradenství ve školství; ■ poskytovat pomoc s implementací klíčových opatření Strategie 2030+ a dalších koncepčních dokumentů MŠMT; ■ podporovat pozitivní inovace ve školách v daném území, pomáhat s jejich vyhodnocováním a dalším rozšiřováním; ■ poskytovat metodickou podporu pro vznik tzv. svazkových škol; ■ poskytovat přímou metodickou podporu pro přechod z právní formy příspěvkové organizace do právní formy školské právnické osoby. ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 60 Vlastní podoba institucionálního ukotvení středního článku bude vycházet Pilotní ověření z výsledků pilotního ověření, které bude pilotovat více variant uspořádání na různých úrovních. Funkci středního článku bude vykonávat veřejný nositel realizace. V rámci pilotáže dojde nejprve k vymezení základních modelů podoby středního článku podpory v území včetně jejich hlavních funkcí, cílů, požadavků na personální i finanční zajištění a institucionální ukotvení a vytipování vhodných lokalit pro pilotáž, a to napříč regiony vyznačujícími se různými společensko-ekonomickými podmínkami pro vzdělávání. Pilotáž bude následně vyhodnocena včetně monitoringu dopadů v jednotlivých lokalitách. Do přípravy i samotné realizace zavedení středního článku podpory v území budou Zapojení map a kap zapojení rovněž zástupci KAP a MAP a systémových projektů, přičemž bude zároveň vymezena jejich funkce, vzájemné působení a spolupráce v území. 4.2 Lepší využití dat a zvýšení relevance a kvality vzdělávacího výzkumu 1. Vytvořit Resortní informační systém (RIS) a zpřístupnit data Resortní informační systém (RIS) poskytne jednotnou, účinnou a efektivní základnu pro data spravovaná a sdružovaná státní správou ve školství a umožní jejich sdílení všemi zainteresovanými subjekty. Hlavními uživateli služeb RIS budou nejen ministerstvo a jemu podřízené organizace, ale i výzkumné organizace, veřejná správa ve školství jako taková, školy a školská zařízení. Vybrané údaje budou rovněž veřejně dostupné v podobě otevřených dat. V důsledku dojde také ke snížení administrativní zátěže dopadající na školy a školská zařízení, a to především díky pevně definovanému rámci vyžadovaných dat a optimalizaci procesu jejich sdružování a sdílení v prostředí celého resortu. Systém uživatelům výrazně usnadní jak předávání, tak získávání potřebných údajů. V souvislosti s optimalizací sdružování dat bude zpracována analýza, jejímž cílem bude identifikace duplicit v datech sdružovaných různými subjekty v rámci celého resortu, identifikace oblastí, pro které neexistuje datová opora (případně nejsou k dispozici aktualizovaná data) a možnost propojení již existujících datových výstupů. Navržené kroky posílí konsolidaci datové politiky resortu, povedou ke snížení administrativní zátěže a zajistí efektivnější využívání finančních prostředků. 2. Realizovat výzkumy v oblasti vzdělávání a lépe využívat jejich výstupy Nezbytnou podmínkou zvyšování kvality vzdělávacího systému a zavádění efektivních reforem je průběžné monitorování vývoje vzdělávací soustavy na základě aktuálních dat a vyhodnocování dopadů vzdělávacích politik. Za tímto účelem bude vytvářeno prostředí zvyšující spolupráci státní správy a výzkumného sektoru. Vznikne dlouhodobý plán potřebných výzkumných aktivit s jasně vymezeným cílem a způsobem využití, jejich hierarchizace, prioritizace a vzájemné provázání. Realizace bude systematicky zadávána výzkumným institucím, přičemž z hlediska financování bude využit zejména již fungující program veřejných zakázek v aplikovaném výzkumu a inovacích pro potřeby státní správy Technologické agentury ČR a Operačního programu Jan Amos Komenský. Dále bude posilována pravidelná a systematická komunikace MŠMT s vědeckou komunitou a vzdělávacími experty. Bude vytvořena on-line platforma pro účely zveřejňování aktualizovaného plánu výzkumných aktivit, výstupů realizovaného vzdělávacího výzkumu a priorit do dalších let. Kromě toho bude pravidelně organizována konference, na které bude MŠMT, vědecká komunita a další domácí a zahraniční Sdružování dat a jejich využití Dlouhodobý pian výzkumných aktivit Strategie 2030+ experti prezentovat aktuální výstupy, diskutovat možnosti spolupráce a přinášet podněty ohledně lepšího nastavení systému sběru a vyhodnocování dat. Zároveň se MŠMT stane koordinátorem postupu v rámci poskytování maximálního množství dat o vzdělávání v anonymizované podobě pro účely výzkumu. Cílem je možnost sledovat průchod žáka vzdělávací soustavou včetně napojení na výsledky v uzlových bodech vzdělávání (přijímací řízení na SŠ, maturita, dokončení vysoké školy), zapojení na trhu práce a interakce se sociálním systémem. To je navázáno na spuštění výše uvedeného Resortního informačního systému (RIS). Ve výsledku tak dojde ke vzájemnému propojení a poskytnutí pro výzkum již existujících datových sad na co nejnižší úrovni (ideálně individuální), což významně usnadní identifikaci dopadů veřejných politik. 4.3 Snižování nepedagogické zátěže škol 1. Snížit administrativní zátěž škol Analýza administrativní Ve snaze o snížení vykazovacích a administrativních povinností je nejprve nutné důkladně analyzovat administrativní zátěž škol, a to nejen z hlediska množství administrativních úkonů, ale zejména s ohledem na účel daného zjišťování, autora požadavku, finanční a personální náročnost zpracování a frekvenci daného sběru dat. Ve druhém kroku dojde k vyhodnocení analýzy a identifikaci zbytných šetření, případných duplicit a možností efektivního propojení dat z různých zjišťování. Výše uvedené bude doplněno vznikem Resortního informačního systému, který umožní lepší propojení a sdílení získaných dat, a rovněž podporou digitalizace agend, a to jak v rámci samotných škol, tak v jejich komunikaci s veřejnou správou. Solidní datová základna je nezbytnou podmínkou kvalifikovaného rozhodování a řízení systému, avšak sběr těchto potřebných dat musí probíhat co nejméně zatěžujícím způsobem pro jednotlivé školy. Snižovaní administrativní zátěže bude tedy spočívat především v odstranění duplicit zbytných údajů ve vykazování, zjednodušení vykazování prostřednictvím RIS a také v optimalizaci administrativních procesů a digitalizaci agend ve školách. Prostřednictvím úpravy pravidel financování posílíme nepedagogické personální kapacity. Bude analyzováno stávající vykonávání činností v nepedagogické práci školy a ověřeny možné formy rozdělení kompetencí tak, aby byl ředitelům vytvořen dostatečný prostor pro řízení pedagogického procesu. 2. Poskytovat systematickou podporu v území Zřizovatelé (zejména větší obce a města) budou motivováni ke spolupráci se zřizovanými školami vedoucí k vyšší míře koordinace činností souvisejících se správou budov, veřejných zakázek, projektovou administrativou, účetnictvím atd. Současně s tím bude poskytována metodická pomoc a podpora zejména těm zřizovatelům, kteří zřizují menší počet škol a nedisponují dostatečnými kapacitami ani odbornou znalostí pro řešení všech administrativních úkonů a nepedagogické zátěže škol, a to zejména prostřednictvím přímé metodické podpory vzniku tzv. svazkových škol, přechodu na právní formu školské právnické osoby apod. střední článek Tuto úlohu bude v jednotlivých územích zajišťovat zejména postupně zaváděný střední článek podpory, který by měl také mj. sloužit jako prostředník (informační a komunikační kanál) mezi centrem a jednotlivými regiony a školami, koordinovat činnost škol v daném území, podporovat jejich vzájemnou spolupráci a poskytovat např. i právní pomoc při realizaci záměrů a aktivit jednotlivých škol. Odstraněni duplicit ve vykazování Nepedagogické personální kapacity ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Na základě spolupráce zainteresovaných aktérů (např. zřizovatelé, ČŠI, MAS, krajská pracoviště NPI ČR, poradenská zařízení, OSPOD atd.) koordinované středním článkem podpory bude školám poskytována dostatečná a formativní zpětná vazba o kvalitě vykonávané práce a operativní, soustředěná a intenzivní podpora těm školám, které se v tomto ohledu potýkají s problémy. Z hlediska MŠMT je pak nezbytné poskytovat kvalitní metodické výklady k zaváděným školským legislativním aktům a reformním opatřením a uveřejňovat je na svodném místě. 4.4 Posílení informovanosti, komunikace a spolupráce 1. Posílit informovanost, komunikaci a spolupráci mezi aktéry napříč všemi úrovněmi vzdělávání Funkční komunikace Z hlediska MŠMT dojde k lepšímu a systematickému využití potenciálu nových technologií, kdy budou informace přehledně sdružovány a pravidelně aktualizovány na svodném místě a rovněž budou využívány moderní komunikační kanály a platformy pro lepší informovanost všech aktérů i jejich vzájemnou komunikaci. Lepší komunikace mezi centrem a regiony se ještě zkvalitní zejména prostřednictvím postupně zaváděného středního článku podpory, který kromě poskytování metodické, právní a další cílené podpory školám bude rovněž působit jako informační a komunikační prostředník jednak napříč mezi jednotlivými školami a jednak mezi centrem a danou lokalitou. Zároveň bude posílena kooperace mezi jednotlivými stupni a úrovněmi vzdělávání s cílem zajistit kontinuální a individualizovanou podporu dětí, žáků a studentů a omezit jejich předčasné odchody ze vzdělávání či školní neúspěšnost po změně školy. Sdílení příkladů dobré praxe se ukazuje být jednou z nejefektivnějších metod zvyšování kvality vzdělávacího systému, přičemž je nezbytně nutné aplikovat jej jak napříč úrovněmi managementu vzdělávání, tak mezi samotnými učiteli. Spolupráce zainteresovaných aktérů Strategie 2030+ ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie 2030 „všichni na jednom jevišti velikého světa stojíme, a cokoliv se tu koná, všech se týče." J. A. Komenský 65 Strategická unie 5: Zvýšení financování a zajištění jeho stability STRATEGICKÁ LINIE 5 Zvýšení financování a zajištění 5.1 Zajištění financování v rámci jednotlivých strategických linií jeho stability ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategická unie 5: Zvýšení financování a zajištění jeho stability Vzdělávací systém v České republice se do roku 2017 vyznačoval trvale vysokou mírou podfinancování, a to jak z hlediska mezinárodních srovnání podílů výdajů na školství na celkovém hrubém domácím produktu (HDP) v zemích OECD, tak z pohledu srovnání celkových vládních výdajů na oblast školství či srovnání výdajů na žáka či studenta. I proto v posledních letech zaznamenaly výdaje státního rozpočtu na vzdělávání strmý růst a lze tak předpokládat, že se ČR v r. 2021 přiblíží průměru zemí OECD. Od 1.1. 2020 vstoupila v účinnost reforma financování regionálního školství, jejímž cílem je zejména finančními nástroji podpořit prvky kvality ve vzdělávání a odstranit neefektivní a nerovnoměrné nakládání se státními prostředky. Důsledky podfinancování systému se pak výrazně projevují zejména ve třech oblastech. První z nich je zaostávání mezd a platů učitelů na všech stupních škol oproti jiným vysokoškolsky vzdělaným odborníkům. Druhou oblastí je nízká atraktivita učitelského povolání, která dále umocňuje problematiku nepříznivé věkové struktury učitelské populace. Třetí oblast, ve které se podfinancování vzdělávacího systému výrazně projevuje, představují rostoucí sociální nerovnosti na jednotlivých stupních škol. Nezbytnou podmínkou pro naplnění uskutečnění vytyčených strategických cílů je navýšení financování vzdělávacího systému, měřeného jako podíl celkových výdajů na vzdělávání k HDP, a to až na úroveň průměru zemí OECD. Dalšími podmínkami je pak provedení změny struktury financování vzdělávacího systému, která bude směřovat k cílené podpoře strategických priorit a potřeb a k zajištění transparentnosti, stability a předvídatelnosti financování pro všechny úrovně řízení vzdělávacího systému. Tato strukturální změna také vyžaduje efektivní zapojení a propojení jednotlivých veřejných zdrojů směřujících do vzdělávání, a to nejenom na úrovni státu, ale také na úrovni zřizovatelů škol a školských zařízení (obcí a krajů). Provedena musí být rovněž revize platových systémů pedagogických i nepedagogických pracovníků ve školství. 5.1 Zajištění financování v rámci jednotlivých strategických unií 1. Posílit financování v oblasti proměny obsahu, způsobu a hodnocení vzdělávání Pro realizaci proměny obsahu a způsobu vzdělávání je nutné zajistit dostatečné financování kurikulární reformy a jejího fungování a současně finančně podpořit úpravu hodnocení vzdělávacích procesů a vzdělávacích výsledků na dílčích stupních vzdělávání. Zřizovatelé musí zajistit školám adekvátní technické zázemí a materiální podmínky k uskutečňování vzdělávacího programu v celé jeho komplexnosti. Z hlediska rychlého celospolečenského vývoje a proměn trhu práce je nezbytné podpořit inovaci soustavy středního odborného vzdělávání. Rovněž budou podporovány vzdělávací inovace společně s mimoškolním a neformálním vzděláváním tak, aby vzdělávací systém dokázal plně využít jejich potenciálu. 1. 1. 2020 Reforma financování regionálního školství Strategie 2030+ 67 2. Posílit financování v oblasti snižování nerovností Ve snaze o snižování nerovností ve vzdělávání bude posíleno zejména financování škol, které mají nejvyšší zastoupení znevýhodněných žáků a studentů. Finančně podpoříme nástroje motivující žáky k přechodu ze základní na střední školu a setrvání ve vzdělávání. Posíleno bude taktéž financování inovací, sdílení zkušeností a další vzdělávání učitelů v této oblasti. Současně bude po provedení a vyhodnocení analýzy současného stavu podpořena tzv. podpůrná personální infrastruktura pracující s žáky a studenty se sociálním znevýhodněním a speciálními potřebami, a to zejména z hlediska posílení stability a administrativního zjednodušení jejich financování. 3. Posílit financování v oblasti podpory pedagogických pracovníků Intervence budou směřovat zejména do oblasti pregraduální přípravy, posílení adaptačního období a dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Ve snaze o vytvoření podmínek nutných pro kvalitní práci učitelů bude podpořeno posílení pedagogického leadershipu ředitelů škol a odpovídající navyšování mezd a platů učitelů jak ve vztahu k průměrné mzdě v národním hospodářství, tak ve vztahu k průměrnému platu vysokoškolsky vzdělaných osob. Zároveň bude posílen systém metodické podpory učitelů a ředitelů, který bude otevřený a dostupný všem v průběhu výkonu jejich profese. 4. Posílit financování v oblasti řízení vzdělávacího systému Ve snaze o vytvoření podmínek nutných pro kvalitní práci školy bude finančně podpořena nepedagogická práce škol a zajištěno zavedení tzv. středního článku podpory, který poskytne školám zejména metodickou, administrativní a právní pomoc. Současně budou podpořeny další nástroje pro snížení nepedagogické zátěže škol, jako je nižší míra vykazovacích povinností v návaznosti na provedenou analýzu aktuálního stavu či vytvoření Resortního informačního systému (RIS), který mj. umožní propojení a sdílení dat. Finanční intervence budou rovněž směřovat do oblasti realizace relevantního výzkumu v oblasti vzdělávání a zlepšení využívání jeho výstupů. ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy SL1.1 Proměna obsahu, metod a forem vzdělávání i Provést revizi vzdělávacích programů i Zajistit podporu implementaci revidovaného kurikula ■ Posílit kompetenční přístup ve vzdělávání ■ Podpořit individualizaci vzdělávání SL1.2 Inovace ve vzdělávání ■ Vytvořit podmínky umožňující inovace ■ Podpořit inovace a šíření dobré praxe ■ Podpořit principy sdílení SL1.3 Hodnocení ve vzdělávání i Zavést ověřování dosahování výstupů v uzlových bodech ■ Změnit koncept jednotné přijímací zkoušky ■ Změnit koncept maturitní zkoušky SL1.4 Digitální vzdělávání i Zajistit podporu digitální gramotnosti všech žáků i Podpořit digitální kompetence všech pedagogů ■ Snižování nerovností a prevence digitální propasti SL1.5 Občanské vzdělávání i Promítnout principy udržitelného rozvoje do vzdělávání ■ Podpořit rozvoj občanských kompetencí 6 Bezpečné prostředí ve školách, rozvoj participace a autonomie i Zajistit, aby RVP kladly důraz na rozvoj osobních a sociálních kompetencí napříč kurikulem i Posílit princip participace a autonomie žáků ve školách 7 Odborné vzdělávání ve středních a vyšších odborných školách i Inovovat oborovou soustavu středního a vyššího odborného vzdělávání i Revidovat rámcové vzdělávací programy pro odborné vzdělávání i Upravit podmínky pro získání profesní kvalifikace a dosažení stupně vzdělání i Posílit kariérové poradenství, spolupráci se zaměstnavateli, resorty a dalšími partnery SL1.8 Neformální vzdělávání a celoživotní učení ■ Rozvoj kompetencí pro celoživotní učení ■ Podpora dalšího vzdělávání i Podpora organizací a aktivit v neformálním vzdělávání ■ Propojování různých forem vzdělávání 69 -— >n — m c •= c O -m Q o3 > O u ni &_ Q. .E u m u SL Ogľ ao re ■o cu Q. ni &_ o Q. ~o O Q. >cu > Omezení vnější diferenciace školství i Zvýšit kvalitu výuky na 2. stupni ZŠ i Omezit vnější diferenciaci vzdělávacích cest .2.2 Disparity a segregace J .s Omezovat regionální disparity v kvalitě vzdělávání > §" íg i Odstraňovat socioekonomické bariéry ° = ;c > ■ Omezit segregační tendence ve školství .2.3 Case management a meziresortní spolupráce 2 ;<3 £ i Posílit case management a meziresortní spolupráci v práci s rizikovými rodinami a znevýhodněnými dětmi ■Si = o «m o. u £ L3.1 System komplexní profesní prípravy a podpory s_> S g i Vytvořit kompetenční profil učitele c a. £ i Změnit koncept systému dalšího vzdělávání pedagogických ni ■—« >u o .Q > o N v- e Zvýšit atraktivitu pedagogických profesí a získat kvalitní nové učitele pracovníků a metodické podpory Podpořit začínající a uvádějící učitele m Ě S 1 Posílit roli ředitele jako lídra pedagogického procesu P 'x 2 Podpora pedagogické práce škol Zajistit podmínky pro společné vzdělávání Analyzovat a podpořit roj Posílit well-being učitelů 9 * i- vzdělávání c E „§ i Zavést střední článek podpory v5 c -o t ja .Sd. L4.3 Snižování nepedagogické zátěže škol "-2 > o > Snížit administrativní zátěž škol >i/i loj 8 n L4.4 Posílení informovanosti, komunikace a spolupráce m Posílit informovanost, komunikaci a spolupráci mezi aktéry napříč všemi úrovněmi vzdělávání -n Q L5.1 Zajištění financování v rámci jednotlivých strategických linií s |s j, i Posílit financování v oblasti proměny obsahu, způsobů ! « c ■= a hodnocení vzdělávání 1 S >