Otázky pedagoga podle kognitivních a afektivních cílů
Naslouchání
Aktivní naslouchání

}Co Vás při četbě zaujalo?
}
}Dozvěděli jste se něco nového?
}
}Co bylo dle Vašeho názoru přínosné a proč?
}
}Považujete něco z uvedených ukázek za nepřínosné?
}

}
}učitelské otázky jsou považovány za klíčový prvek procesu učení, a to nejen ve školní třídě.
}podle Postmana (1979) je veškeré naše poznání výsledkem tázání, a proto je možné říci, že kladení
otázek učitelem je jedním z nejdůležitějších intelektuálních nástrojů
-

}otevřené (založené na obsahové volnosti odpovědi). Na otevřenou otázku neexistuje jen jedna
správná odpověď, která by byla dopředu dána. V běžné komunikaci nalezneme větší množství otázek
otevřených než uzavřených, zatímco ve výukové komunikaci je tomu naopak.
}
}uzavřené (založené většinou na výběru z nabídnutých možností odpovědi či jednoznačné odpovědi)
◦zjišťující (ano – ne, vlévá se…)
◦doplňující (Kdy se narodil…? Kam se vlévá…?)
}

}systémem vyhodnocení kognitivní náročnosti otázky je taxonomický systém Benjamina Blooma, který
odlišuje tyto kognitivní procesy:
◦(1) zapamatovat;
◦(2) porozumět;
◦(3) aplikovat;
◦(4) analyzovat;
◦(5) hodnotit;
◦(6) tvořit

}otázky nižší kognitivní náročnosti jsou zaměřeny na doslovné vybavení si faktu, který byl již
aspoň jednou v nějaké podobě učitelem prezentován. Tento typ otázek koresponduje s úrovní
„zapamatování“ (případně „porozumění“) dle Bloomovy taxonomie
}
}otázky vyšší kognitivní náročnosti splňují dvě podmínky:
}
} 1. dle Bloomovy taxonomické tabulky se vztahují na zbylé kognitivní procesy
} 2. odpověď na takovou otázku nesmí být přímo dostupná
} z učebnice či jiného materiálu, který mají žáci k dispozici.

}O jaký typ otázky se jedná?
}„Zhodnoťte dopad vlády Marie Terezie pro české země…“
}
}A) žák může vytvořit odpověď na základě svých znalostí (vyšší kognitivní proces),
}B) žák si může vybavit odpověď na tuto otázku z minulé hodiny (nižší kognitivní proces).

}Kritikové školního vzdělávání dlouhodobě tvrdí, že učitelé vedou žáky pouze k memorování a
osvojení si faktů, ovšem bez důrazu na vyšší kognitivní procesy myšlení, jako je aplikace, syntéza
či hodnocení.
}
}Nemusí být pravdivé, často schází empirické důkazy, o který by mohl být opřen tak závažný
hodnotový soud.

30%
20%
10%
0%
40%
50%
100%
90%
80%
70%
60%
Dějepis
Literatura
Občanská  výchova
Mluvnice
VKP  NKP

}1. Uzavřené otázky nižší kognitivní náročnosti
Odpověď je vyjádřením již osvojeného (dříve prezentovaného) faktu; existuje pouze jedna správná
odpověď, kterou zná učitel dopředu.
}2. Uzavřené otázky vyšší kognitivní náročnosti
Zadání otázky vyžaduje pro odpověď žákovo porozumění; odpověď není dostupná z učebnice, žáci ji
vytvoří na základě svých znalostí; jediná správná odpověď.
}3. Otevřené otázky nižší kognitivní náročnosti
Jednoduché dotazování; forma odpovědi je vyjmenování množiny předmětů (které si vybaví z minulé
hodiny); existuje více správných odpovědí.
}4. Otevřené otázky vyšší kognitivní náročnosti
Směřují k analýze, hodnocení, tvořivému výkonu žáků; odpověď vytvořena samostatně, není přímo
dostupná z učebního materiálu; více správných odpovědí.
}

}V rámci dvojic se pokuste formulovat min. jeden příklad
}1. Uzavřené otázky nižší kognitivní náročnosti.
}
}2. Uzavřené otázky vyšší kognitivní náročnosti.
}
}3. Otevřené otázky nižší kognitivní náročnosti.
}
}4. Otevřené otázky vyšší kognitivní náročnosti.
}       na aktivitu máte max. 13 minut
}
}

}1. Uzavřená otázka nižší kognitivní náročnosti.
Učitel popíše osobnost z historie (např. Karel IV.), ukáže obrázek, na kterém je osobnost
vyobrazena, a ptá se žáka, jaké je její jméno otázkou: Jmenuje se? Pokud žáci neodpoví, ptá se dál:
Karel?
}2. Uzavřená otázka vyšší kognitivní náročnosti.
Žák čte cvičení zaměřené na význam slova, učitel položí otázku: Kde je základní význam slova? U
kterého výrazu?
}3. Otevřená otázka nižší kognitivní náročnosti.
Učitel probírá v hodině téma kultura a ptá se: Když řeknu kultura, co vás napadne, co si pod tím
pojmem představíte?
}4. Otevřená otázka vyšší kognitivní náročnosti.
Učitel se zabývá tématem volebního práva a ptá se: Máte jít volit nebo ne? Proč?
}
}
}

}významné v rozhovorech „typu pomoc“
}
}aktivita naslouchajícího, který nejen registruje, co a jak sděluje komunikační partner, nýbrž také
na rozhovoru participuje kognitivně, emočně i akčně. Snaží se nejen vyprávějícímu porozumět, ale i
se do něj vciťovat. Verbálně i neverbálně dává vcítění najevo
}

—Aktivní naslouchání je základní sociální dovedností, která umožňuje být v dobrém kontaktu s
komunikačním partnerem a vytvoří mu prostor pro vyčerpávající sdělení
—Přináší výhodu oběma účastníkům
—Je jen jednou z mnoha forem naslouchání, kterou nepoužíváme běžně (využití je cílené)
}

1.Snažíme se o co nejpřesnější pochopení, porozumění tomu, co komunikační partner myslí a sděluje
2.Dáváme najevo, že vnímáme a akceptujeme partnera (zajímáš mě ty i to, co si myslíš, co cítíš, jak
o tom mluvíš)
3.Podněcujeme tak komunikačního partnera k tomu  aby objevoval, zkoumal, popisoval, vyjasňoval…

}Rozhovor se zpomalí - oba máme čas přemýšlet
}Vytváříme prostor pro vysvětlování - je větší pravděpodobnost, že si „porozumíme“
}Zavedeme do rozhovoru zpětnou vazbu  -dozvíme se, jak se navzájem vnímáme a jak si rozumíme
}Nastavíme žádoucí vzorec komunikace (IRF)
}

}Pasivní naslouchání
}Aktivní naslouchání
—Příjem informací
—Nezahrnuje zpětnou vazbu mluvčímu
—Posluchač je pasivní
—Mluvčí neví, zda „byl slyšen
}    a pochopen“
—Poskytuje hodně prostoru mluvčímu, jeho tok myšlenek a slov nic nekoriguje
—Mluvčí je mnohonásobně aktivnější
—
—Je atributem
}    „sociální komunikace“
—Předpokládá schopnost empatie ( bez ní je prázdnou natrénovanou dovedností,
}    v konečném důsledku neefektivní)
—Mluvčí dostává stálou zpětnou vazbu od příjemce
—Aktivita je rozložena mezi oba účastníky rozhovoru
—

}
}
}AKTIVNĚ NASLOUCHAT ZNAMENÁ NECHAT STRANOU SVÉ POTŘEBY A EMOCE
}
}
}AKTIVNĚ NASLOUCHAT NEZNAMENÁ SOUHLASIT, ALE CHTÍT SE DOZVĚDĚT, CO SI MYSLÍ TEN DRUHÝ
C:\Program Files\Microsoft Office\MEDIA\OFFICE12\Lines\BD21332_.gif

}Povzbuzování – aktivizace mluvčího
}Objasňování- ujištění se o správnosti
}Parafráze- vlastními slovy totéž
}Zrcadlení – dodáváme porozumění, uznáváme pocity
}Reflexe- pojmenování pocitů
}Shrnutí- prostě shrnutí
}Uznání- ocenění
}
}https://www.strucne-zdrave.cz/vztahy/komunikace-mezi-lidmi-podrobne/technika-aktivniho-naslouchani
/
}
}

}https://www.youtube.com/watch?v=XTL-iKNQ50E
}


}Skupinky po třech
}
}První klade otázky, doptává se (jednoduché otázky + případně může povzbuzovat, objasňovat,
parafrázovat otázku, zrcadlit, shrnovat)
}
}Druhý odpovídá, nedotazuje se
}
}Třetí si dělá poznámky o procesu – jen fakta (co viděl, slyšel, případně on cítil)
}
}Po čytřech minutách se prostřídejte (celková doba aktivity max. 12 minut)

}
}Jak jste se v jednotlivých rolích v rámci aktivního naslouchání cítili?
}
}Co bylo přitom nejtěžší? Co naopak jste považovali za nejsnadnější?
}
}Proč je v pedagogickém procesu Aktivní naslouchání důležité?
}
}K čemu je využijeme ve škola?