Šikana • VS 24 sem-8 HH Více než polovina dětí se ve škole setkává s šikanou, oběťmi jsou i kantoři - iDNES.cz • Asi 57 % ZŠ a 63 % SŠ v posledních 3 letech alespoň jeden případ šikany mezi žáky. • Nárůst od roku 2015/2016. • Nejčastěji slovně, více se objevuje i šikana učitele. • Se šikanou si neví rady nejen polovina dětí, ale ani třetina učitelů - iDNES.cz • Až 40 % škol - šikanu neřešilo; jako nevhodné chování, a ne jako šikanu. • Nejčastěji verbální šikana a kyberšikana. • Nárůst počtu případů šikany od roku 2015/2016 u ZŠ o 10%, u SŠ o necelé 3%. Důvody • osobnostní charakteristika oběti, • sociální znevýhodnění nebo jiné fyzické odlišnosti. • u šikany internetové - špatné vztahy, u středoškoláků také sexuální problematika a milostné vztahy žáků. Šikana učitelů - na ZŠ i SŠ asi o 7 % případů více: • Nejčastěji napadání učitelů verbálně a v kyberprostoru, • různé pasivní prostředky, nejčastěji ignorování kantora (od roku 2015/2016 k nárůstu). Limity řešení šikany: • kumulace funkcí, časová dotace školních metodiků prevence • vykonávání administrativy, přímé individuální práci s žáky, sebevzdělávání a společné práci ve třídách. • absolvování kvalifikačního studia (na ZŠ 49 % na SŠ pak 66 %). Interaktivní platforma podpory duševního zdraví a prevence rizikového chování (IPREV) 1. oblast: pravidla pro řízení školy s ohledem na prevenci rizikového chování. 2. oblast: prevence duševního zdraví s cílem rozvinout u dětí seberegulační dovednosti. 3. oblast: prevence sexuálního zdraví, návykových látek, výrazných projevů agresivity a další témata. Šikana a jak se jí bránit • https://edu.ceskatelevize.cz/video/2195- sikana-a-jak-se-ji-branit Šikana • chování jednotlivců nebo skupin vede k psychickému nebo fyzickému útoku vůči jedinci či skupině žáků, se záměrem jim ublížit, ohrozit je nebo je zastrašit. Oběti: žáci, kteří se neumí nebo nemohou bránit (ze slabých sociálních rodin, rozvedených rodin atp.). Přímá (viditelná, slyšitelná) podoba: • fyzické útoky, vydírání, loupeže, cílené poškozování cizích věcí, • útoky verbální (vyhrožování či ponižování, nadávky, pomluvy). Nepřímá podoba (skrytá): demonstrativní přehlížení a ignorování žáka či žáků skupinou spolužáků (většinou starších). Hlavním znakem šikany samoúčelnost Motiv, účel či cíl z hlediska: a) psychologického - projev patologických sociálních vztahů b) trestněprávního jako jev zásadně narušující lidská práva. Při vlastní diagnostice je třeba zkoumat šikanu jako: a) nemocné chování b) závislost c) poruchu vztahů ve skupině Šikana a její stadia 1. Zrod ostrakismu - „jde o mírné, převážně psychické formy násilí, kdy se okrajový člen necítí dobře – je neoblíbený a není uznáván. Ostatní ho více či méně odmítají, nebaví se s ním, pomlouvají ho, spřádají proti němu intriky, dělají na jeho účet „drobné“ legrácky apod.“ 2. Fyzická agrese a přitvrzování manipulace. 3. Vytvoření jádra. 4. Většina přijímá normy. 5. Totalita neboli dokonalá šikana. (podle M. Koláře (2001, s. 36) Fáze šikany 1. a 2. stadium šikany zvládne škola za spolupráce učitelského sboru, metodika prevence nebo výchovného poradce… Vyšší stadium šikany - odborné vzdělání nebo kvalifikovaný pracovník zvenčí. Nápravné kroky ve třídě: - vést konstruktivní a efektivní komunikaci s agresorem i šikanovaným, - znát postupy vyšetřovací strategie a jednotlivé taktiky jednání, - umět poskytovat ochranu a emoční podporu obětem, které se často nacházejí v psychické labilitě, - musím být ochoten svůj čas věnovat řešení problému, - musím chtít situaci řešit a nepřehlížet (NE „mě se to netýká!“). Kdy vyšetřovat: • Změna v chování žáka/žákyně (nemluvnost, stranění se kolektivu, častá absence, …), • „jiné“ chování třídy ve vztahu k jedinci (šikanovanému), • náznaky ironických pohledů, narážek, posměchu, • signály od rodičů o změně chování jejich potomka, • nenápadné, ale přímé signály od sympatizujících spolužáků. Volba způsobu řešení při diagnostice šikany a) informovat třídního učitele, metodika prevence, ředitele školy, b) v závažných případech orgány činné v trestním řízení (jedná se o trestný čin - ublížení na zdraví, poškozování cizích věcí, omezování osobní svobody atp.). c) informovat rodiče a spolupracovat s nimi. Při vyšetřování šikany se zaměřit na: • odhad škod, • dobu, po kterou nevhodné chování trvalo, • Počet obětí a agresorů. Strategie vyšetřování • oddělený rozhovor s informátory a oběťmi, • nalezení vhodných svědků, • rozhovory se svědky, • zajištění ochrany obětem, • oddělený rozhovor s agresory, • oddělený rozhovor s obětí, • rozhovor se zákonnými zástupci žáků, • nutná podpora kolegů.xxx • Zajistíme ochranu oběti či obětem (pokud je jich ve třídě více), spolupráci s odborníkem (ve škole, PPP, policií, ..). nedělám žádné zásadní kroky a závěry ve vyšetřování, přenechám vyšetřování kompetentní osobě (metodik prevence, ředitel školy) Volba metod a forem práce • Metoda restrikce – vedení viníků k zastavení agresivního chování a k dodržování platných společenských a právních norem. • Metoda usmíření – dochází ke změně chování uvnitř skupiny; práce se s dynamikou skupiny (proškolení). • Vrstevnický program. Práce se skupinou –provádí etoped, příp. psycholog ze SVP, dle doporučení odborníka pak může vést třídní učitel. • Oznámení orgánům činným v trestním řízení. • Jak poznat šikanu a jak s ní bojovat - ČT edu - Česká televize (ceskatelevize.cz) • Se šikanou si neví rady nejen polovina dětí, ale ani třetina učitelů - iDNES.cz • Roky nás mlátil. Spolužáci popsali otřesný útok ve škole v Sedlčanech - iDNES.cz Literatura Kolář, M. (1997). Skrytý svět šikanování. Praha: Portál. Kolář, M. (1996). Vnitřní stádia šikanování. Znalost přeměny zdravé skupiny v nemocnou jako metodický předpoklad prevence. Mládež a společnost,, č. 2, s. 3-15. Kolář, M. (1990). Fenomén šikanování u dětí a mládeže. Metodický materiál PPPM UZ s.p. IPS, č.8,.