ATMOSFÉRA A HYDROSFÉRA Seminář č.1 Mgr. Veronika Korvasová 19.2.2023/20.2.2023 ORGANIZAČNÍ POKYNY • 1 hodina přednášky každý týden (Po 9-10 hod.) • 1 hodina semináře každý týden (Po 8-9 hod., Út 8-9 hod., Út 10-11 hod.) • konzultace po předchozí domluvě v pondělí a úterý po výuce nebo v kanceláři na katedře geografie, Poříčí 7, 3. NP dle domluvy! • kontaktní email: vkorvasova@mail.muni.cz • Zakončení ZKOUŠKOU (písemná, nutno získat 60 % bodů) • Účast u zkoušky je podmíněna ziskem zápočtu ze seminářů (docházka, splnění a odevzdání zadaných úkolů, odevzdání seminární práce a její hodnocení známkou A-E). NEJRELEVANTNĚJŠÍ STUDIJNÍ MATERIÁL •Ruda, A. (2014): Klimatologie a hydrogeografie pro učitele. Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno. 257 s. • http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/ps14/fyz_geogr/web/index.html •studijní materiály předmětu v Informačním systému MU STUDIJNÍ MATERIÁLY A LITERATURA oNETOPIL, R., R. BRÁZDIL a J. DEMEK (1984): Fyzická geografie. Praha, SPN. 272 s. oTHURMAN, H.V. a A.P. TRUJILLO (2005): Oceánografie. Praha, Computer Press. 479 s. oSTRAHLER, A.H. a A.N. STRAHLER (2006): Introducing physical geography. Hoboken, N.J., J. Wiley. 728 s. oTRIZNA, M. [ed.] (2007): Meteorológia, klimatológia a hydrológia pre geografov. Bratislava, Geografika. 143 s. oKOPÁČEK, J. a J. BEDNÁŘ (2005): Jak vzniká počasí. Praha, Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum. 226 s. ORGANIZAČNÍ POKYNY K SEMINÁŘŮM • Účast na cvičeních je povinná • max. 1 neomluvená absence a 1 omluvená obsence. Omluvenky pouze od lékaře, uznané Studijním odd. PedF - zaneseno v IS (kontrolujte si docházku v IS!) • při nedostatečné účasti na cvičeních nezískání zápočtu a automaticky hodnocení „-“ •Dva průběžné kontrolní testy v průběhu semestru • vztažené k látce probírané na přednáškách i cvičeních, • termín bude stanoven minimálně 2 týdny předem, • ve formě odpovědníků v IS! • nutno dosáhnout alespoň 60 % (7 bodů) z celkového počtu bodů v součtu z obou dvou testů. Nižší bodové skóre = nesplnění podmínek k zápočtu. • 3 otázky po dvou bodech (max. 6 bodů / test) = celkem max. 12 bodů ORGANIZAČNÍ POKYNY K SEMINÁŘŮM II •Vypracování 1 seminární práce: TOPOKLIMA vybraného území •Vypracování a odevzdání 3 cvičení: • 1. Hodnocení vláhově teplotních poměrů • 2. Analýza synoptické situace • 3. Příběh řeky a jejího povodí • 1 prezentování v rámci semináře •Nezbytné odevzdání protokolů ze všech cvičení v termínech, stanovených při jejich zadání •Uznání všech cvičení nejpozději v zápočtovém týdnu! CO JE NUTNÉ SPLNIT K ZÁPOČTU? • docházka •2 kontrolní testy • nutné splnit na 7/12 bodů • zisk 0-6 bodů = nesplnění podmínek, nezískání zápočtu. •semestrální práce na Topoklima (bude zadáváno příště) • Hodnocení známkami A-F • Hodnoceno pouze jedenkrát, není možná oprava. • F = nezískání zápočtu • A-B = vylepšení známky u zkoušky o 1 stupeň • Odevzdání všech úkolů + prezentace • U cvičení možnost 1 opravy • nutné získat ze všech odevzdání OK ke získání zápočtu Nezbytné odevzdání protokolů ze všech cvičení v termínech, stanovených při jejich zadání! Zdroj: Novinky.cz O čem se budeme většinu semestru bavit? Co si pod názvem předmětu představujete? CO JE NUTNÉ ROZLIŠOVAT? počasí x podnebí meteorologie x klimatologie Jednoduché vysvětlení: ČHMÚ - počasí a podnebí Proč nás zajímá, jaké bude počasí? A myslíte, že se to v historii proměňovalo? TŘI HLAVNÍ HISTORICKÁ OBDOBÍ •1. období: končí v polovině 15. století • Pozorování závislosti zemědělské produkce • První pokusy o pozorování ve starověkém Řecku (5. stol př. n. l.) • Platón, Aristoteles • České země: první zpráva o počasí z r. 1092 (Kosmas) → „A v samý týden velikonoční, dne 1. dubna, napadlo množství sněhu a uhodily takové mrazy, jako málokdy bývá uprostřed zimy.“ •2. období: do poloviny 17. století • Doba zámořských objevů až doba, kdy se začaly vyrábět první měřící přístroje • Vznik prvních komplexnějších map např. E. Halley – mapa vzdušných proudění nad Atlantským, Tichým a Indickým oceánem (směry pasátů a monzunů) • 1652: první síť meteorologických stanic v Toskánsku •3. období: trvá do dnes • systematické pozorování počasí, měření hodnot meteorologických prvků • kontinuální vznik sítí meteorologických stanic EDMUNS HALLEY: PRVNÍ KLIMAMAPA 1686 Zdroj: Wikimedia H.W. BRANDES: PRVNÍ SYNOPTICKÁ MAPA (1874) Zdroj: in-pocasi.cz METEOROLOGIE Meteorologie předpovídá a analyzuje počasí, stav atmosféry charakterizovaný souhrnem aktuálních hodnot všech zúčastněných meteorologických prvků a atmosférickými jevy v daném místě a čase. Má široké praktické uplatnění a vzhledem k nezastupitelné integraci informací využívá poznatků nejen fyziky, ale také chemie, biologie aj. Mezi její hlavní úkoly patří studium stavby a složení zemské atmosféry, tepelného a energetické režimu atmosféry, oběhu vody v krajině s ohledem na interakci zemský povrch – atmosféra, povětrnostních podmínek a cirkulačních mechanismů, elektrického pole atmosféry a optických a akustických jevů v atmosféře. Podle zaměření se meteorologie rozděluje na řadu dílčích oborů: 1. dynamická meteorologie (popis statiky, dynamiky a termodynamiku atmosféry) 2. synoptická meteorologie (analyzuje a předpovídá počasí) 3. fyzikální meteorologie (studuje fyziku oblaků a srážek, záření v atmosféře, optické, elektrické a akustické jevy v atmosféře) 4. meteorologie radiolokační/radarová (pomocí studia rádio vln v atmosféře zjišťuje výskyt, lokalizaci meteorologických jevů v atmosféře, 5. aplikovaná meteorologie (zaměřuje se na konkrétní využití v praxi): biometeorologie (studuje interakci mezi živými organismy a počasím), agrometeorologie (studuje meteorologické jevy a podmínky z hlediska jejich vlivu na zemědělskou výrobu), letecká meteorologie (popisuje aktuální povětrnostní podmínky a predikuje jejich vývoj s ohledem na letecký provoz), námořní meteorologie (aplikace předchozího s ohledem na námořní provoz), lesnická, tropická, lékařská, horská, lázeňská, průmyslová, sportovní aj. 6. Aeronomie a aerologie KLIMATOLOGIE • Klimatologie je vědou o utváření klimatu Země, vlivu geografických činitelů na jeho formování, působení klimatu na člověka a naopak. Zároveň také popisuje a klasifikuje podnebí a studuje změny a kolísání klimatu. • Podle studijních hledisek rozlišujeme klimatologii:  obecnou (studuje obecné zákonitosti utváření podnebí a klimatických změn),  regionální (provádí klimatickou regionalizaci a popisuje prostorovou diferenciaci klimatu),  teoretickou a aplikovanou (př. bioklimatolgie, ekologická klimatologie, klimatologie měst, lesnická klimatologie, zemědělská klimatologie aj). • Na základě metodických přístupů: klasická (studuje klimatické prvky v jejich denním či ročním chodu), dynamická (klimatologické charakteristiky stanovuje na základě různě dlouhých období, během nichž se v daném území vyskytovaly jednotlivé cirkulační nebo radiační podmínky), synoptická (studuje příčinné vazby mezi cirkulačními typy počasí a utvářením klimatu) a komplexní (studuje klima podle souboru klimatických prvků založených na stanovených intervalech jejich hodnot – třídy a typy počasí). • Klimatický systém je prostorově a časově proměnlivý. Prostorová proměnlivost může být na úrovni: topická/regionální/globální. Časová proměnlivost může být: sezónní, meziroční, sekulární. ÚKOL V HODINĚ Najděte dané místo. Zjistěte, proč je pro nás dané místo důležité. 50° 05‘ 11‘‘ s.š. 14° 24‘ 59‘‘ v.d. KLEMENTINUM Proč bychom ho měli znát? Zdroj: Wikimedia.cz OTÁZKY K TEXTŮM ČHMÚ • Od kdy můžeme sledovat souvislou řadu naměřených meteorologických charakteristik? • Jaké jsou základní pozorovací termíny? • Jak mohou být ovlivněny měřící přístroje v Klementinu? • Ve kterých měsících naprší v Česku obvykle nejvyšší srážkové úhrny? • Který rok v historii byl srážkově nejbohatší? • Ve kterém období bylo překonáno nejvíce teplotních rekordů v maximu? • Co se stalo v roce 2002?