Atmosféra a hydrosféra Seminář č. 9 Mgr. Veronika Korvasová Vědní obory spojené s vodou Hydrogeografie – vědní obor, disciplína FG, zabývající se vztahem mezi vodními útvary na pevnině a ostatními krajinotvornými prvky. Hydrologie – vědní obor zabývající se zkoumáním zákonitostí výskytu, oběhu, časového a prostorového rozložení zásob vody na Zemi, jejího vzájemného působení s biotickými a abiotickými faktory s ohledem na její fyzikální, chemické a biologické vlastnosti. PODLE PROSTŘEDÍ • A) hydrologie pevnin • hydrologie atmosféry zkoumá pohyb a množství vody v části vodního oběhu probíhajícího v atmosféře, má pro ně někdy jiná měřítka než meteorologie a klimatologie • hydrologie řek (potamologie) zkoumá vodu odtékající z povodí a protékající koryty řek, její fyzikální a chemické vlastnosti • hydrologie jezer (limnologie) se zabývá komplexním výzkumem vody ve vodních nádržích přirozeného i umělého původu s ohledem na její množství, fyzikální a chemické vlastnosti, život v nich, ale i vývojem jejich pánví a výměnou látek mezi vodou a ji obklopujícím prostředím • hydrologie bažin se zabývá vodou v rozličných typech bažin v podobném rozsahu jako hydrologie jezer • hydrologie podzemních vod nebo hydrogeologie zkoumá výskyt, rozšíření a vlastnosti vody pod zemským povrchem a vlastnosti horninového prostředí, v němž se pohyb vody uskutečňuje • hydrologie ledovců (kryologie či glaciologie) zkoumá vodu v ledovcích a trvalé sněhové pokrývce a vodu vznikající jejich táním • B) hydrologie oceánů – oceánologie • fyzická oceánologie se zabývá fyzikálními vlastnostmi mořské vody, pohybem mořských vod a procesy vyvolanými interakcí oceán – atmosféra • chemická oceánologie studuje chemické složení vody • biologická oceánologie studuje všechny formy života v moři a okolnosti, které na ně působí • mořská geologie a geofyzika studuje vznik mořských a oceánských pánví, strukturu oceánského dna, sedimenty na dně, seismické vlnění • geomorfologie oceánů a moří studuje zákonitosti rozšíření tvarů reliéfu mořského dna a jeho vývoje PODLE PRACOVNÍCH METOD • hydrometrie – měření mechanických, fyzikálních, chemických a biologických jevů ve vodních systémech • hydrografie – popis hydrologických jevů, hydrologického prostředí, vlastností vodních systémů, pozorování, třídění zpracovávání a klasifikace získaných informací Hydrologické informace v ČR Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka Zabývá se výzkumem vodních ekosystémů, hospodaření s odpady, ochrany vod a protipovodňové prevence. ČHMÚ Úsek hydrologie. Hydrologická předpověď, podzemní vody, monitoring sucha, povodňové výstrahy. Správy dílčích povodí povodí Moravy, Labe, Vltavy a Odry Jak nazýváme vodní toky podle velikosti? Napadá vás nějaké další dělení? Vodní tok Voda tekoucí v korytě ohraničeném dnem a břehy, kterým se odvádí srážková voda z určitého území, nebo podzemní vody vyvěrající do toku. Podle vytrvalosti vodního toku rozlišujeme: • stálý vodní tok – nevysychá ani v období malé vodnosti a je hydraulicky spojen s podzemními vodami; • občasný (periodický) vodní tok – tok, v jehož přirozeném režimu jsou delší období, kdy jeho korytem neprotéká voda a není zpravidla spojen s podzemními vodami (v Africe se označuje termínem vádí, v Austrálii creek) Podle velikosti vodního toku pak rozlišujeme následující kategorie: • bystřina – s proměnlivým sklonem dna, • potok – menší vodní tok s vyrovnanějším a menším sklonem dna, • řeka – vodní tok o větší délce, rozsáhlejším povodí a větším množství protékající vody, • veletok – řeky dlouhé nejméně 500 km s povodím minimálně 100 000 km2 Skupinová práce v hodině: Příběh řeky • Nakreslete (nebo načrtněte) a popište říční síť, tak abyste využili pojmy: • Pramen nebo zdrojnice, levé a pravé přítoky, údolní dno, záplavové území, údolní niva, břehové valy, meandry, slepé rameno, mrtvé rameno, říční jezero, vodní dílo. • Na tomto podélném profilu dále vyznačte: pramennou oblast, horní tok, střední tok, dolní tok a znázorněte i ústí (delta, estuárium, liman nebo písečnou kosu). • Kromě toho nakreslete, jak vypadá (jak se mění) krajina v okolí řeky. • Na závěr nakreslete výseč příčného profilu řeky a pokuste se vyznačit vše, co bychom mohli u příčného profilu řeky měřit. Zadání cvičení č. 3 – Příběh řeky a jejího povodí • V Google Earth na vašem vybraném toku vytvořte alespoň 10 bodů, u kterých doplníte informace o toku a jeho povodí. • Ke každému bodu napište alespoň 4 věty. • Do mapy můžete vyznačit: • kde se nachází pramen řeky (nadmořská výška) a jeho přítoky; • pokud je na toku vodní dílo nebo jakákoli další úprava; • místo, kde může docházet ke znečištění vodního toku. • Přidejte bod do mapy, kde uvedete následující informace: • Zjistěte a uveďte plochu povodí toku. • Popište tvar a délku samotného toku. • Vypočítejte rozdíl v nadmořské výšce od pramene po ústí toku, a popište měnící se sklonitost. • Zkuste vymezit tři hlavní části na podélném profilu toku. • Na závěr uveďte, do kterého moře/oceánu se vlévá a ke kterému úmoří náleží. • Popište celou říční síť vybraného roku. • Pokuste se zjistit průtok daného toku (v konkrétním místě). • Popište vodní režim toku v průběhu roku. • Můžete vyznačit jakékoli vodní dílo (např. propusti, přehrady apod.) a popište jeho účel. • Vypracované cvičení odevzdejte v elektronické podobě. Váš výtvor v Google Earth nasdílejte a odkaz na něj vložte do příslušné odevzdávárny v ISu, nejpozději do půlnoci 5. 5. 2024! Poslední shrnující informace Odevzdání seminárky do neděle 28.4. Otevřené odevzdávárny na opravy cvičení do 12.5. Druhý zápočtový test 13.-15.5. ⟶ poté rozdávání zápočtů