Tato změna souvisí s výše uvedenou monoftongizací i̯e > í, jelikož probíhala souběžně s ní. Diftong u̯o vznikl vydělením labializace před ó (dóm > d^uóm > du̯om) a stejně jako v předchozím případě i zde prvotně převažovala druhá složka o-ová a v průběhu patnáctého století došlo k zesilování pozice druhé, u-ové složky, až nakonec dochází k monoftongizaci tohoto diftongu. Celý proces této změny vypadal takto: bóh > b^uóh > bu̯oh > bu^oh > bůh.

Nejstarší, i když ojedinělé případy jsou již ze čtrnáctého století. Jejich počet významně narůstal až ve století patnáctém. Stejně jako u i̯e v případě spisovně psaných památek převažuje psaní diftongu až do poloviny šestnáctého století, a pak bylo definitivně přijato. Změna opět pronikala dříve na území moravském a dále zasáhla celé území, kromě okrajového nářečí v Branici u Opavy. Rozšířila se i na slovenské území, a to do jižní části západní slovenštiny.