Historická mluvnice českého jazyka

Nejstarší památky

Staroslověnské památky 

Důležité je, že z původních rukopisů se nedochovala památka žádná a k dispozici jsou jen pozdější opisy těchto děl. Rozsah velkomoravského písemnictví se tak odhaduje pouze podle starých zpráv o oné době a také z pozdějších opisů, jejichž původ je možné podle jazykových nebo věcných znaků zařadit do období Velké Moravy. Musíme však počítat s tím, že do opisů se mohly dostat mnohé změny (ať už nevědomé, či cílené) oproti originálům. 

Za staroslověnské památky jsou považovány pouze ty texty, které nebyly ovlivněny vlivy živého jazyka a jsou takzvaně jazykově zachovalé. V tomto kritériu se přihlíží především ke stránce hláskoslovné a důraz se klade na rozlišování jerových a nosových hlásek. 

Jako první se začaly překládat nepůvodní slovanské texty, jako evangeliáře a Bible. K nim dále patřily mnohé liturgické texty, modlitby a životy svatých. Dále byla překládána díla s právním obsahem, mezi které patří například sborník církevního práva a předpisů, Nomokánon, sborník předpisů a pokání, Penitenciál, a zejména takzvaný Zákon sudnyj ljudem, což byl jakýsi trestní zákoník. Všechna tato díla byla překládána převážně z řečtiny a latiny. Mezi nejvýznamnější díla psaná hlaholicí patří Kyjevské Okomentoval(a): [IK6]: Uvádět to zde? 1 listy, Kodex Zografský, Kodex Mariánský, Žaltář Sinajský, Euchologium Sinajské a Pražské zlomky. Z cyrilských děl možno uvézt Savinu knigu nebo Kodex Supraslský. 

Za nejstarší dochované datované dílo je považován nápis v cyrilici na náhrobním kameni cara Samuila, který pochází z roku 993. Pravděpodobně ještě starším dílem, ale nedatovaným jsou již zmiňované Kyjevské listy. 

Nejcennější jsou však originální autorské tvorby, mezi které se řadí především dva životopisné svazky Život Konstantinův a Život Metodějův. Dalším cenným dílem je nejstarší slovanská báseň – Konstantinův Proglas k evangeliu (předzpěv), která je nerýmovaná. Tato báseň je ale někdy přisuzována mladšímu bulharskému spisovateli. Do stejné kategorie děl patří také dva panegyriky (oslavné řeči) – Pochvala Cyrilovi a Pochvalné slovo na počest Cyrila a Metoděje. 

V povelkomoravském období, tedy zhruba v devátém a desátém století, byla literárně aktivní tři střediska: Bulharsko, Čechy a Rus. V Čechách byla orientace písemnictví spjata s chodem státu, a tak vznikla díla jako Život knížete Václava, nebo Legenda o sv. Ludmile. V tomto období se také překládala mnohá díla. Mezi ně patří například Život sv. Víta, Život sv. Benedikta, nebo Nikodémovo evangelium. Předlohy byly po většinou latinské. Na sklonku 11. století byl vývoj českého písemnictví, z již výše uvedených důvodů, přerušen. 

Bohemismy 

Bohemika 

  • České antroponymum nebo toponymum v cizojazyčném textu, řidčeji apelativa.
  • Nejčastěji v latinských textech.
  • Vůbec nejstarší jsou opisy antroponym z českých mincí v soudobých latinských listinách (11. stol.)
  • Nejvýznamnější zdroje bohemik: 
    • Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemicae – ediční řada tzv. Český diplomatář, zpřístupňuje listy a listiny z tohoto období
    • Kosmova Chronica Boemorum
    • Nekrology – záznamy o členech či dobrodincích kláštera v kalendáři ke dni jejich úmrtí (Nekrolog podlažický)  

Glosy

  • Překlady (popř. vysvětlivky) o českém překladu v cizojazyčných textech:
    • Interlineární – psané mezi řádky
    • Marginální – psáno na okraj 
  • Hodnotu zvyšuje možnost konfrontace s výchozím textem.
  • Nejprve jen slova, později rozsáhlejší úryvky.
  • Významné glosy: 
    • Homiliář opatovický
    • Túlec svatého Buonaventury 
    • Žaltář glosovaný muzejní 
    • Kanaánské glosy

Přípisky 

  • Nejčastěji v latinských textech.
  • Poznámka vepsaná do cizojazyčného textu.
  •  Nemá vnitřní souvislost – není obsahově spjatá s textem.
  •  Nejstarší česká věta – v zakládací listině litoměřické kapituly (13. stol.) 

České památky 

Od 13. století rozvoj česky psané literatury – „zlatý věk české literatury“. Konec pouhých rekonstrukcí, již existují přímé doklady (nesouvislé a neliterární).

Kristiánova legenda

  • Psána latinsky
  • Život a umučení svatého Václava a jeho babičky svaté Ludmily
  • Legenda o počátcích křesťanství na Velké Moravě
  • Hlásí se do 10. stol
  • Nejasnosti ohledně pravosti
  • První ucelený náčrt českých dějin 

Kosmova kronika (1119–1125)

  • Nejstarší česká kronika
  • Původně psána latinsky
  • Autor: Kosmas, děkan pražské svatovítské kapituly 
  • Důležitý pramen českého raného středověku

Zbraslavská kronika (1305–1339)

  • Nejrozsáhlejší básnická skladba do 14. stol
  • Původně psána latinsky
  • Vznikla v cisterciáckém klášteře ve Zbraslavi (1292 za Václav II.)
  • Autoři: opati Ota Durynský a Petr Žitavský 

Dvě nejstarší písně: 

Hospodine, pomiluj ny (10./11. stol.)

  • Chorál
  • Nejstarší známá česká duchovní píseň
  • Autorství připisováno svatému Vojtěchu
  • V textu této skladby je výrazný vliv staroslověnštiny

Svatý Václave (12. stol.) 

  • Svatováclavský chorál 
  • Církevní hymnus 
  • Původní verze má 3 pětiřádkové strofy s nápěvem „Kyrie eleison“ 

Rozvoj česky psané literatury

Alexandreis/Alexandreida (13./14. stol.)

  • Každý národ měl svou verzi
  • Česká epická skladba 
  • Popisuje život Alexandra Velikého

Dalimilova kronika (poč. 14. stol.) 

  • Anonymní označení z pozdějších dob
  • Nejstarší česky psaná veršovaná kronika

Píseň Ostrovská

Předchozí
Následující
Operace
Prohlédnout vše