Přehled finanční gramotnosti
FC8011
Finanční gramotnost 2
1
•Povědomí•Kompetence
• Vzdělávání•Gramotnost
Finanční Ekonomická/é
FinančníEkonomická/é
Co je finanční gramotnost
2
▪ Finanční gramotnost je specializovanou
součástí širší ekonomické gramotnosti,
která navíc zahrnuje např. schopnost zajistit
si příjem, zvažovat důsledky osobních
rozhodnutí na současný a budoucí příjem,
orientaci na trhu pracovních příležitostí,
schopnost rozhodovat a výdajích apod.
▪ Nedílnou součástí finanční gramotnosti jsou
také nezbytné makroekonomické aspekty
a oblast daňová, a to zejména vzhledem k
tomu, že se významně podílí na finančních
zdrojích jednotlivců i domácností a má tedy
významný vliv na peněžní toky v soukromých
financích.
▪ Finanční gramotnost jako součást
ekonomické gramotnost formuje znalosti,
dovednosti a hodnotové postoje, které by měl
občan mít, aby se dokázal uplatnit v
současné společnosti.
▪Finanční gramotnost je soubor znalostí,
dovedností a hodnotových postojů občana
nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil
sebe a svou rodinu v současné společnosti a
aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a
služeb.
▪Finančně gramotný občan se orientuje v
problematice peněz a cen a je schopen
odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet,
včetně správy finančních aktiv a finančních
závazků s ohledem na měnící se životní situace.
Co je finanční gramotnost
Definice finanční gramotnosti dle OECD – využito pro PISA 2021
Finanční gramotnost je znalost a porozumění finančním konceptům a
rizikům, a dovednosti, motivace a sebedůvěra aplikovat tyto znalosti a
porozumění za účelem činit efektivní rozhodnutí v celé řadě finančních
konceptů, zlepšit finanční blaho jednotlivců a společnosti, a umožnit
jednotlivcům účast v hospodářském životě.
3
Financial literacy is knowledge and understanding of financial concepts and
risk, and the skills, motivation, and confidence to apply such knowledge and
understanding in order to make effective decisions across a range of financial
concepts, to improve the financial well-being of individuals and society, and to
enable participants in economic life.
Co je finanční gramotnost
Definice finanční gramotnosti dle
Národní strategie finančního vzdělávání
4
2010:
Finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů
občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v
současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a
služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a
je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy
finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace.
2020:
Finanční gramotnost je souhrn znalostí, dovedností a postojů, nezbytných k
dosažení finanční prosperity prostřednictvím zodpovědného finančního
rozhodování.
Co je finanční gramotnost
Definice finanční gramotnosti dle přístupů učitelů
(Tematická zpráva - Česká školní inspekce)
Učitelé přistupuji k finanční gramotnosti jako k souboru znalostí, dovedností a
postojů:
▪ které člověku umožňují porozumět financím a správně s nimi zacházet v
různých životních situacích;
▪ které člověku umožňují porozumět významu a hodnotě peněz a racionálně s
penězi nakládat;
▪ nezbytných k dosažení finanční prosperity prostřednictvím zodpovědného
finančního rozhodování.
5
Přístup k definici finanční gramotnosti pak ovlivňuje i samotný průběh
finančního vzdělávání, jelikož učitele dle přístupu k definici finanční
gramotnosti volí i organizační formy a metody výuky finanční gramotnosti.
6
Co je finanční gramotnost
Primární složky finanční gramotnosti
▪ Finanční gramotnost jako správa osobních/rodinných financí zahrnuje
tři složky:
✓ Peněžní gramotnost
představuje kompetence nezbytné pro správu hotovostních a
bezhotovostních peněz a transakcí s nimi a dále správu nástrojů k tomu
určených (např.. běžný účet, platební nástroje…)
✓ Cenovou gramotnost
představují kompetence nezbytné pro porozumění cenovým
mechanismům a inflaci.
✓ Rozpočtovou gramotnost
představují kompetence nezbytné pro správu osobního/rodinného
rozpočtu (např. schopnost vést rozpočet, stanovit finanční cíle a
rozhodovat o alokaci finančních zdrojů) a zahrnuje i schopnost zvládat
různé životní situace z finančních hlediska.
7
Primární složky finanční gramotnosti
▪ Rozpočtová gramotnost zahrnuje vedle výše popsané obecné složky
také dvě složky specializované:
✓ správu finančních aktiv
(např. vkladů, investic, pojištění…)
✓ správu finančních závazků
(např. úvěrů, leasingů, půjček…)
▪ To předpokládá v obou případech orientaci na trhu různě
komplikovaných finančních produktů a služeb, schopnost mezi sebou
jednotlivé produkty či služby porovnávat a volit ty nejvhodnější s
ohledem na konkrétní životní situaci.
8
Primární složky finanční gramotnosti
Primární složky finanční gramotnosti:
▪ jsou spojeny s rozvojem kompetencí, které jsou přímo využitelné v
praktickém hospodářském životě každého jednotlivce.
▪ umožňují orientaci v oblasti širokého spektra různých aktiv, mezi které
lze zařadit i peníze nebo jakoukoliv jinou formu majetku různého
spektra ekonomických subjektů
▪ umožňují orientaci v oblasti finančního zabezpečení získaných a v
budoucnu získávaných aktiv širokým spektrem dostupných finančních
produktů, a to i ve spojitosti s jejich charakteristikami (podmínkami pro
získání a udržení)
▪ jsou spojeny s pochopení ekonomických procesů při ohodnocování
jednotlivých aktiv a v širším hledisku i všech ekonomických aktivit
9
Sekundární složky finanční gramotnosti
▪ S finanční gramotnosti se dále pojí zvláště:
✓ gramotnost numerická
(z hlediska gramotnosti finanční se to týká především využití
matematického aparátu k řešení numerických úloh se vztahem k
financím)
✓ gramotnost informační
(jako schopnost vyhledat, použít a vyhodnotit relevantní informace v
kontextu)
✓ a gramotnost právní
(jako orientace v právním systému, přehled o právech a povinnostech a
také možnostech, kam se obrátit o pomoc).
▪ Rozvoj těchto gramotností je současně prostředkem k vytváření a
posilování ekonomického, právního a politického myšlení občanů.
10
Sekundární složky finanční gramotnosti
Sekundární složky finanční gramotnosti:
▪ nejsou složkami přímo rozvíjejícími finanční gramotnost
(jsou spíš podmínkou nutno, ale ne postačující…)
▪ umožňují rychlejší a kvalitnější využívání primárních složek finanční
gramotnosti, jejich efektivnější využívání
▪ umocňují a umožňují mezipředmětové vazby při rozvoji finanční
gramotnosti
▪ souvisí s vývojem společnosti, prostředí a technologií
11
Peněžní gramotnost
FC8010
Finanční gramotnost 1
12
Peníze
Funkce peněz:
▪ prostředek směny (vzácné, dělitelné, odolné)
▪ uchovatel hodnot (stejně jak u jiných aktiv, ale jsou vysoko likvidní)
▪ zúčtovací jednotka (určuje cenu ostatních statků)
Hlavní přínos peněz:
Osvobození od barteru a nutnosti hledání oboustranné shody potřeb.
Formy peněz:
▪ oběživo = mince a papírové peníze (bankovky nebo státovky)
▪ bankovní (depozitní) peníze = vklady bez výpovědní lhůty a šeky
▪ kvasipeníze = termínované vklady a likvidní cenné papíry (statní obligace)
13
Peníze
Měna:
▪ Měna = národní forma peněz
▪ znaky měny: název; základní hotovostní druhy; nominální strukturu;
výlučnost jako zákonného platidla; pravidla emise…
Poptávka po penězích (Proč chceme peníze?)
≠ snaha být co nejvíce bohatý
= snaha držet peníze namísto jiných aktiv
Poptávku determinuje volba jednotlivce o struktuře jeho bohatství.
Peníze jsou aktivem:
▪ s nejvyšší likviditou
▪ s nízkým rizikem
▪ s nulovým výnosem
14
Peníze
Transakční motiv
▪ držba peněz za účelem provedení běžných transakcí
▪ způsoben časovým nesouladem mezi peněžními příjmy a výdaji;
▪ porovnávání (likvidita vs. výnos)
Opatrnostní motiv
▪ držba peněz z důvodu jejich nízkého rizika
▪ porovnávání (riziko vs. výnos)
Spekulativní motiv
▪ držba peněz jako jedné z forem aktiv
▪ porovnávání (riziko vs. výnos)
15
Peníze a jejich nabídka (banky a ti ostatní)
Centrální banka
▪ veřejná instituce s monopolem na emisi peněz.
▪ jejím hlavním deklarovaným cílem je stabilita měny.
Komerční banky
▪ soukromé subjekty zabývající se finančním zprostředkováním.
Nebankové subjekty
▪ soukromé subjekty disponující přebytečnými penězi
16
Banky a bankovní systém
Banka
▪ finanční instituce, která přijímá vklady a poskytuje úvěry
Bankovní systém
▪ souhrn všech bankovních institucí v dané zemi a uspořádání vztahů
mezi nimi
Jednostupňový bankovní systém
▪ jediná banka plní funkci centrální banky, komerční banky a investiční
banky a prakticky řídí činnost ostatních bank
Dvoustupňový bankovní systém
▪ centrální banka je oddělena od obchodních bank
17
Peníze - nabídka
Tvorba peněz
▪ centrální banka ovlivňuje nabídku peněz pomocí:
a) operací na volném trhu
✓ nákupy a prodeji cenných papíru ovlivňuje množství peněz (M1) v oběhu
b) povinných minimálních rezerv
✓ jejich změnou centrální banka mění schopnost komerčních bank poskytovat
nové úvěry a měnit tak množství peněz (M1)
✓ peněžní multiplikátor = změna množství peněz při změně výše rezerv
18
Cenová gramotnost
FC8010
Finanční gramotnost 1
19
Trh statků (zboží a služeb)
20
Výrobce
Výrobce je producentem statků, k produkcí kterých využívá kombinace
výrobních faktorů – ekonomické členění:
▪ práce mzda
▪ půda náklady renta
▪ kapitál úrok
Motivaci výrobce je dosahování zisku, jako rozdílu mezi výnosy a náklady.
Vztahy mezi výnosy, náklady a ziskem:
zisk = výnosy – náklad
výnosy = množství * cena
náklady = fixní + variabilní = průměrné * množství
mezní náklady = přírůstek nákladů při změně produkce o jednotku
21
Variabilní náklady & Fixní náklady
Členění nákladu v závislosti od jejich reakce na změnu objemu produkce
▪ Variabilní náklady
✓ Náklady, jejichž výše se mění v závislosti od změny objemu produkce
✓ typicky: materiálové náklady
▪ Fixní náklady
✓ Náklady, jejichž výše se nemění z důvodu změny objemu produkce
✓ typicky: odpisy nebo nájem prostor
??? Mzdové náklady, marketingové náklady… ???
22
Výrobce
TR = Total Revenues = celkové výnosy
TC = Total Costs = celkové náklady
FC = Fixed Costs = fixní náklady (nemění se při změně objemu produkce)
VC = Variable Costs = variabilní náklady (mění se při změně objemu produkce)
AC = Average Costs = průměrné náklady
Q = Quantum = množství
P = Price = cena
AC = TC / Q
AVC = VC / Q
AFC = FC / Q
qu … ukončení činnosti q* … TR = TC
Výnosy, náklady a zisk graficky
23
TR = P * Q
TC = FC + VC
Výrobce
Pro výrobce jsou stěžejní mezní náklady.
Mezní náklady (MC) vyjadřují přírůstek nákladů
spojený s produkcí poslední jednotky statku při
daném množství produkce.
Pro mezní náklady platí, že v krátkém období
nejprve klesají (dochází k efektivnějšímu
využívání výrobních faktorů) a následně od
určitého množství produkce přecházejí do
narůstajícího průběhu v důsledku nemožnosti
neomezeného navyšování výrobních faktorů a
následného přetěžování zapojovaných
výrobních faktorů nad míru jejich efektivního
využívání.
Průměrné variabilní náklady (AVC) klesají až
do objemu produkce, kdy další produkovaná
jednotka je spojená s vyššími náklady (MC), než
jsou průměrné náklady při daném množství
(AVC). Logicky pak rostoucí mezní náklady
zvyšují i průměrné variabilní náklady.
Odvození individuální nabídkové křivky
24
Výrobce
Výrobce je ochoten na trh nabízet určité
množství produkce při ceně, která pokrývá
náklady na produkci poslední jednotky
daného množství produkce (MC). Jinak by se
výrobci nevyplatilo poslední jednotku daného
množství produkovat (pokud by ji nemohl
nabízet za alespoň za výrobní náklady).
Proto individuální nabídkovou křivku tvoří
jenom část křivky mezních nákladů.
Současně je tvořená tou částí křivky mezních
nákladů, která je výše než křivka průměrných
variabilních nákladů, což odpovídá poznatku
z grafického znázornění vztahů výnosů a
nákladů (viz qu - ukončení činnosti).
Odvození individuální nabídkové křivky
25
Spotřebitel
Pokud se mění ceny jednoho statku, za
podmínky ceteris paribus, mění se linie
rozpočtu a taky množství daného statku,
které spotřebitel preferuje.
Z toho lze odvodit, že:
▪ při poklesu ceny daného statku jeho
spotřebovávané množství stoupá
▪ při nárůstu ceny daného statku jeho
spotřebovávané množství klesá
Daný vztah se označuje jako zákon
klesající poptávky.
26
Odvození individuální poptávkové křivky
Trh a tržní mechanizmus
Nabídka (S - supply) a poptávka (D - demand) se potkávají na trhu a jejich
vzájemným působením prostřednictvím tržního mechanizmu se dosahuje
rovnovážní ceny (p*) a rovnovážného množství (q*).
Trh dosahuje rovnováhy, tedy stavu, kdy je dosaženo
rovnovážní ceny (p*) a rovnovážného množství (q*),
prostřednictvím tržního mechanizmu.
Ten funguje v několika krocích jako interakce mezi výrobci
a spotřebiteli. Jak ilustruje obrázek, pokud je cena vyšší
než rovnovážná cena, vzniká přebytek. Současně výrobci
nejsou schopni dané množství produkce realizovat za
danou cenu, ale jenom při nižší ceně (při které existuje
poptávka po daném množství). Táto cena ale motivuje
výrobce k omezení výroby, což vede k nedostatku. Nižší
objem produkce ale lze realizovat tentokrát za vyšší cenu.
Ta ale vede k přebytku…
Rovnováha se ustálí, když je nabízeno právě takové
množství produkce, které je současně i poptáváno.
27
Trh a tržní struktury
Na trhu působí subjekty (spotřebitelé a výrobci) a dle množství těchto
subjektů a podmínek jejich působení na trhu lze trhy rozdělit do struktur.
Konkurence = mezi subjekty (nabídka a poptávka) a mezi výrobci
▪ Dokonalá konkurence
✓ mnoho výrobců, identický produkt, bez barier vstupu a výstupu
▪ Monopolistická konkurence
✓ mnoho výrobců, diferencovaný produkt, malé bariery vstupu a výstupu
▪ Oligopol
✓ málo výrobců, diferencovaný produkt, značné bariery vstupu a výstupu
▪ Monopol
✓ jeden výrobce, specifický produkt, specifické podmínky působení na trhu
28
▪ Agregátní nabídková křivka
(AS) je vertikální – nabídka je v
daném modelu konstantní a
nezávislá od ceny produkce.
▪ Producenti totiž využívají plně
svých produkčních kapacit a
tudíž nemají možnost měnit
výšku své produkce.
▪ Změna agregátní poptávky
(AD1→AD2) tudíž vyvolá jenom
změnu cenové hladiny v
ekonomice, bez dopadu na
produkt dané ekonomiky.
29
Ekonomický cyklus
Klasický model
▪ Agregátní nabídka (AS) má tvar
zalomené křivky, a tedy v modelu
dochází ke změně cenové
hladiny i objemu výstupu
ekonomiky.
▪ Producenti totiž nevyužívají
výrobních kapacit v plné výši a
tudíž jsou schopni operativně
reagovat změnou výše produkce
– výstupu ekonomiky.
▪ Změna agregátní poptávky
(AD1→AD2) tedy vyvolá změnu
výstupu ekonomiky, a také
změnu cenové hladiny.
Ekonomický cyklus
Keynesiánský model
30
= nabídkový šok
▪ Amerika v 70 letech
▪ V důsledku ropných šoků –
náhlému snížení objemu
produkce ropy zeměmi OPEC
a tím zvýšením její ceny
▪ S poklesem výstupu
ekonomiky je spojen nárůst
cenové hladiny (inflace)
Ekonomický cyklus
Slumpflace
31
Rozpočtová gramotnost
FC8010
Finanční gramotnost 1
32
Rozpočtová gramotnost
… představují kompetence nezbytné pro správu osobního/rodinného
rozpočtu (např. schopnost vést rozpočet, stanovit finanční cíle a
rozhodovat o alokaci finančních zdrojů) a zahrnuje i schopnost zvládat
různé životní situace z finančních hlediska.
Rozpočtová gramotnost zahrnuje vedle výše popsané obecné složky také
dvě složky specializované:
✓ správu finančních aktiv (např. vkladů, investic, pojištění…)
✓ správu finančních závazků (např. úvěrů, leasingů, půjček…)
To předpokládá v obou případech orientaci na trhu různě komplikovaných
finančních produktů a služeb, schopnost mezi sebou jednotlivé produkty či
služby porovnávat a volit ty nejvhodnější s ohledem na konkrétní životní
situaci.
33
Rozpočet
Představuje přehled zahrnující příjmy a výdaje určitého subjektu.
Je to plán, který se stavuje na určité období, a který se může, ale nemusí v
realitě naplnit. Pak lze rozlišit:
✓ Vyrovnaný rozpočet
✓ Přebytkový rozpočet
✓ Deficitní rozpočet
Nejdůležitější části rozpočtu domácností:
✓ Stále příjmy
✓ Nahodilé příjmy
✓ Stále výdaje
✓ Nahodilé výdaje
✓ Rezerva
34
Rozpočet – příjmy (domácnost)
Měsíční příjmy domácnosti
Druh příjmu Položka
Pravidelný Čistá mzda 1
Pravidelný Čistá mzda 2
Celkem z Pravidelný
Nepravidelný Brigáda
Nepravidelný Odměny, výhra, dědictví,..
Celkem z Nepravidelný
35
Rozpočet – výdaje (domácnost)
Měsíční výdaje domácnosti
Druh
výdaje položka
Bydlení Nájemné
Bydlení Hypotéka
Bydlení Fond oprav, údržby
Bydlení Telefon
Bydlení Mobilní telefon
Bydlení Elektřina
Bydlení Vytápění - dřevo
Bydlení Vodné a stočné
Bydlení Kabelová televize
Bydlení Poplatek za televizi
Bydlení Poplatek za rozhlas
Bydlení Likvidace odpadu
Bydlení Jiné
Celkem z Bydlení
Doprava Jízdné
Doprava Povinné ručení
Doprava Pojištění automobilu
Doprava Údržba automobilu
Doprava Jiné
Celkem z Doprava
Pojištění Nemovitosti
Pojištění Úrazové pojištění
Pojištění Životní pojištění
Pojištění Jiné
Celkem z Pojištění
Jídlo Nákup potravin
Jídlo Jídlo v restauracích
Jídlo Závodní stravování
Jídlo Jiné
Celkem z Jídlo
Děti Oblečení
Děti Hračky a hry
Děti Školné
Děti Školní potřeby
Děti Peníze na obědy
Děti
Poplatky za zájmové
org.
Děti Hlídání
Děti Jiné
Celkem z Děti
Domácí zvířata Krmení
Domácí zvířata Lékařská péče
Domácí zvířata Jiné
Celkem z
Domácí zvířata
Dospělí Oblečení
Dospělí
Poplatky za osobní
zájmy
Dospělí Jiné
Celkem z Dospělí
Zábava Jiné
Celkem z Zábava
Půjčky Osobní půjčky
Půjčky Studentské půjčky
Půjčky Kreditní karta
Půjčky Jiné
Celkem z Půjčky
Úspory, investice
Penzijní
připojištění
Úspory, investice Stavební spoření
Úspory, investice
Spoření na
vzdělání
Úspory, investice Jiné
Celkem z Úspory, investice
Další výdaje Dovolená
Další výdaje Auto - leasing
Další výdaje
Další výdaje
Celkem z Další výdaje
CELKOVÉ VÝDAJE
36
Sekundární složky finanční gramotnosti
FC8010
Finanční gramotnost 1
37
Numerická gramotnost
… z hlediska gramotnosti finanční se to týká především využití
matematického aparátu k řešení numerických úloh se vztahem k financím.
Nejčastější a nejvýznamnější využití numerické gramotnosti:
▪ Budoucí a současná hodnota
▪ Jednoduché a složené úročení
38
Současná a budoucí hodnota
▪ Budoucí hodnota: (Web - kalkulačka budoucí hodnoty)
Říká, kolik budeme mít v budoucnu peněz při odložení určité částky v současnosti
✓ BH = budoucí hodnota
✓ SH = současná hodnota
✓ i = úroková míra (v desetinném čísle)
✓ t = čas (úrokové období)
▪ Současná hodnota: (Web - kalkulačka současné hodnoty)
Budoucí hodnota je diskontována na hodnotu současnou
✓ BH = budoucí hodnota
✓ SH = současná hodnota
✓ i = úroková míra (v desetinném čísle)
✓ t = čas (úrokové období)
t
i
BH
SH
)1( +
=
( )t
iSHBH += 1
39
Typy úročení
▪ Způsoby úročení:
✓ Jednoduché – vyplácené úroky se k původní uložené peněžní
částce nepřičítají a dále se neúročí
✓ Složené – úroky se připisují k uložené peněžní částce a spolu s ní
se dále úročí
▪ Dle připisování úroků:
✓ Polhůtní – úroky se platí (připisují) na konci úrokového období
✓ Předlhůtní – úroky se platí na začátku úrokového období
▪ Základní pojmy můžete nalézt na webu např. zde:
http://www.financni-matematika.cz/uroceni/
40
Jednoduché a složené úročení
Splatná
částka
Základ
1
složené úročení
jednoduché úročení
Čas (roky)
41
Jednoduché úročení
▪ Úročí se stále pouze základní kapitál, vyplácené úroky se nepřičítají a
nevzniká tedy úrok z úroků
✓ Kt = výše kapitálu(peněz) na konci roku
✓ K0 = počáteční výše kapitálu (vložené částky)
✓ i = roční úroková sazba vyjádřená jako desetinné číslo
✓ t = doba splatnosti kapitálu v letech
𝐾𝑡 = 𝐾0 ⋅ (1 + 𝑖 ∙ 𝑡)
42
Složené úročení
▪ K počátečnímu kapitálu se přičítají úroky, které se dále úročí.
▪ Úročení již zúročeného kapitálu, který roste exponenciálně.
▪ Pro dobu splatnosti vyjádřenou v celých číslech:
✓ Kt = výše kapitálu(peněz) na konci roku
✓ K0 = počáteční výše kapitálu (vložené částky)
✓ i = roční úroková sazba vyjádřená jako desetinné číslo
✓ t = doba splatnosti kapitálu v letech
43
𝐾𝑡 = 𝐾0 ⋅ 1 + 𝑖 𝑡
Složené úročení – úročení m-krát za rok
▪ K počátečnímu kapitálu se přičítají úroky, které se dále úročí.
▪ V případě, že se kapitál bude úročit m-krát za rok za t-let:
✓ Kt = výše kapitálu(peněz) na konci roku
✓ K0 = počáteční výše kapitálu (vložené částky)
✓ i = roční úroková sazba vyjádřená jako desetinné číslo
✓ m = frekvence úročení
✓ t = počet let úročení
𝐾𝑡 = 𝐾0 ⋅ 1 +
i
𝑚
𝑚 ∙ 𝑡
44
Frekvence úročení
▪ Je důležité si dát pozor na frekvenci úročení uváděnou u
jednotlivých typů úroků!
✓ je zřejmé, že pro věřitele je nejvýhodnější co nejvyšší úrok s
největší frekvencí úročení, zatímco pro dlužníka naopak
✓ p.a. = roční (per annum) = 1x
✓ p.s. = pololetní (per semestre) = 2x
✓ p.q. = čtvrtletní (per quartale) = 4x
✓ p.m. = měsíční (per mensem) = 12x
✓ p.sept. = týdně (per septimanam) = 52x
✓ p.d. = denně (per diem) = 365x
45
Právní gramotnost
… jako orientace v právním systému, přehled o právech a povinnostech a
také možnostech, kam se obrátit o pomoc.
Ústavní právo
Občanské právo
Obchodní právo
Pracovněprávní právo
Mezinárodní právo
46
Právní gramotnost
▪ Společnost je velmi složitý mechanismus, v němž je chování lidí
upraveno celou řadou sociálních norem a pravidel. Mezi tyto základní
normy a pravidla patři systém práva. Právo je souhrn platných právních
norem, kterými se řídí lidské spolužití a které jsou uznávané nebo přímo
stanovené státem.
▪ Soubor právních norem tvoří právní systém státu. Tyto normy však
upravují široký okruh společenských vztahů, které jsou svou povahou
různorodé. Proto dá se rozlišovat systém práva mezinárodního,
evropského a vnitrostátního.
▪ Základní práva a svobody občanů jsou práva, která principiálně
charakterizují postavení občana a dalších fyzických osob ČR ve
společnosti a vytvářejí tak základní právní rámec jeho práva svobod.
▪ Rodinné právo je samostatné odvětví právního řádu ČR, je tvořeno
normami, které upravují otázky manželství, vztahy mezi rodiči a dětmi a
vztahy vznikající při náhradní rodinné péči.
47
Právní gramotnost
▪ Pracovní právo je souhrnem právních norem upravujících
pracovněprávní vztahy a vztahy s výkonem práce související. Jde tedy
především o vztahy z pracovního poměru, a taky o práva a povinnosti
zaměstnanců a zaměstnavatelů.
▪ Podnikání je činnost, kterou vykonává podnikatel soustavně,
samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem
dosažení zisku.
▪ Obchodní smlouva představuje nejčastější důvod vzniku obchodních
závazkových vztahů. Svou podstatou je smlouva shodným projevem
vůle osob, které ji uzavírají. Jejím předmětem je určitý, ve smlouvě
vymezený.
48
Právní gramotnost
▪ Spotřebitelem je každá fyzická osoba, která nejedná v rámci své
podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého
povolání (pokud takovou činnost vykonává). Ochrana spotřebitele
vychází ze zákona o ochraně spotřebitele. Při ochraně spotřebitele je
důraz kladen na nerušené a soustavné uspokojování jeho potřeb, tedy
zejména na poctivost prodeje, zákaz nekalých obchodních praktik a
informační povinnost.
▪ Prodávající je povinný řádně informovat spotřebitele o vlastnostech
prodávaných výrobků nebo charakteru poskytovaných služeb.
Spotřebitel má být informován i o způsobu použití a údržby výrobku, o
nebezpečí, které vyplývá z jeho nesprávného použití nebo údržby i o
riziku souvisejícím s poskytovanou službou.
▪ Nekalé obchodní praktiky se rozlišují na klamavé, agresivní a
diskriminaci spotřebitele.
49
Právní gramotnost
Mezi klamavé obchodní praktiky patří to, když podnikatel:
▪ prohlašuje, že se zavázal dodržovat určitá pravidla chování, ačkoliv tomu tak není
▪ uvádí jako přednost nabídky práva, která vyplývají přímo ze zákona
▪ propaguje výrobky či služby způsobem, ze kterého není patrné, že se jedná o placenou
reklamu
▪ uvádí slova „gratis“, „zdarma“, „bezplatně“ apod. a spotřebitel musí vynaložit náklady…
▪ přiloží k propagačnímu materiálu výzvu k provedení platby a vytváří tak pro spotřebitele
dojem, že si výrobek nebo službu objednal…
▪ vyvolává dojem nebo nepravdivě uvádí, že nejedná v rámci své podnikatelské činnosti
nebo se prezentuje jako spotřebitel
50
Právní gramotnost
Mezi agresivní obchodní praktiky patří to, když podnikatel:
• vytváří dojem, že spotřebitel nemůže opustit provozovnu nebo místo, kde jsou nabízeny
výrobky či služby, bez uzavření smlouvy
• osobně navštíví spotřebitele v jeho bydlišti, ačkoliv ho spotřebitel vyzval, aby jeho bydliště
opustil a nevracel se
• opakovaně činí spotřebiteli nevyžádané nabídky
• požaduje na spotřebiteli, aby při uplatňování práva z pojistné smlouvy předložil doklady,
které nelze pokládat za důvodné…
• prostřednictvím reklamy nabádá děti, aby si výrobky či služby koupily, resp. přesvědčily
dospělou osobu…
• požaduje po spotřebiteli okamžitou nebo odloženou platbu za výrobky či služby, které si
spotřebitel neobjednal…
• prohlašuje, že pokud si spotřebitel výrobek nebo službu nekoupí, ohrozí tím jeho
podnikání, pracovní místo nebo existenci
• vytváří dojem, že spotřebitel vyhrál nebo vyhraje, pokud bude jednat určitým způsobem,
ačkoli taková výhoda bez vynaložení finančních prostředků ze strany spotřebitele
neexistuje…51
Právní gramotnost
Pro ochranu spotřebitele je zřízeno mnoho státních i nestátních institucí:
▪ Česká obchodní inspekce provádí komplexně dozor nad ochranou spotřebitele s výjimkou dozoru na úseku
nezávadnosti krmiv, veterinárních léčiv a prodeje živých zvířat.
▪ Státní zemědělská a potravinářská inspekce provádí též dozor nad dodržováním povinností, stanovených zákonem
na úseku zemědělských, potravinářských, kosmetických, mydlářských, saponátových a tabákových výrobků
▪ Orgány ochrany veřejného zdraví (dříve orgány hygienické služby) provádějí dozor nad dodržování povinností,
stanovených zákonem na úseku ochrany zdraví lidí, zejména z hlediska zdravotní nezávadnosti výrobků a
poskytovaných služeb
▪ Orgány veterinární správy provádějí dozor na úseku veterinární péče nad dodržování zákonem stanovených
povinností
▪ Živnostenské úřady provádějí dozor nad dodržováním povinností, stanovených zákonem v oblasti obchodu a služeb
podle umístění podnikání
▪ Celní úřady provádějí také dozor nad dodržováním povinností vč. ukládání ochranných opatření (klamavé obchodní
praktiky, zákaz nabízení výrobků pro humanitární účely, povinnosti provozovatele tržnice)
▪ Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva provádí dozor nad dodržováním povinností na úseku střelných zbraní,
střeliva a pyrotechnických výrobků
▪ Státní zemědělská a potravinářská inspekce
▪ Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
▪ Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví
52
Informační gramotnost
…jako schopnost vyhledat, použít a vyhodnotit relevantní informace v
kontextu.
…je znalost a uvědomění si, kdy a proč potřebujeme informace, kde je
najít a jak je hodnotit, použít a jak je sdělovat etickým způsobem.
Informační gramotnost však nesmíme zaměňovat s počítačovou
gramotností. Informační gramotnost je širší pojem.
K prvkům informační gramotnosti patří schopnosti vyhledávat potřebnou
informace, znalosti základů práci s počítačem a znalosti základů
autorského práva.
53
Informační gramotnost
Při vyhledávání nejdříve si musíme ujasnit, co hledáme, a k jakému
účelu. Taky musíme se řídit tím, jaký typ informace hledáme.
Důležitá je otázka času vyhledávání: pokud chceme okamžitou informaci,
budete potřebovat plné texty; když potřebujete rozsáhlejší informace,
můžete vyhledat bibliografické záznamy nebo články.
Když si podle oboru a typu informací vybereme zdroje, ve kterých budeme
hledat, musíme najít správná klíčová slova pro tvorbu dotazu:
▪ vyhýbáme se obecným slovům a termínům, která se užívají v různých
oborech, nebo která nemají jednoznačný význam.
▪ vybíráme konkrétní popisná slova.
▪ nenalezneme-li potřebné informace, zkusíme dotaz přeformulovat.
▪ v elektronických informačních zdrojích (databázích) máme možnost
zaměřit dotaz na určitou část dokumentu.
54
Informační gramotnost
Počítačová gramotnost
▪ soubor znalostí, schopností a dovedností zaměřených na ovládání a
využívání počítače v životě.
▪ počítačově gramotný člověk umí ovládat osobní počítač s běžným
programovým vybavením včetně jeho periferií a využívat počítačové
sítě (především Intenet).
Bezpečnost na internetu
▪ souboru opatření, jež mají za cíl znemožnit, nebo maximálně
znesnadnit útočníkovi získání soukromých či neveřejných dat,
obsahu komunikace, zamezit převzetí vlády nad počítačem, případně
celou sítí, nebo útoku s pokusem vyřadit server z činnosti.
▪ na bezpečnosti na internetu mají svůj zájem také státy, případně
mezinárodní organizace.
55
Informační gramotnost
Autorské právo
▪ je odvětví práva, které se zabývá právními vztahy uživatelů a tvůrců tzv.
„autorských děl“ k příslušným dílům.
▪ Prostřednictvím autorského práva stát poskytuje autorům po jistou
omezenou dobu určitá výlučná práva k jejich dílu.
▪ Plagiátorství je představení duševního díla jiného autora půjčeného
nebo napodobeného v celku nebo z části, jako svého vlastního.
▪ Správné citování upravuje mezinárodní normy ISO 690 a ISO 690-2.
56
… kdo se ptá, ten se hodně doví :)
V případě dotazů
se neváhejte zeptat…
57