Globální problémy lidstva
1. Země jako jedinečné prostředí pro existenci člověka
2. Vliv Země na další rozvoj lidské společnosti
3. Základní tendence vývoje lidské populace na Zemi
4. Hrozí přelidnění?
5. Udržitelnost konzumní společnosti v populačním i spotřebním růstu
6. Charakteristika globálních problémů v horizontální i vertikální propojenosti
7. Projevy klimatických změn ve společnosti 21. století
8. Zdroje energie pro další rozvoj lidstva
9. Nedostatek potravy a jeho vliv na lidskou společnost
10. Vliv nemocí na změny v lidské společnosti
11. Ohrožení člověka přírodními katastrofami
12. Globální migrace lidstva – příčiny a projevy ve společnosti
- FROUZ, Jan a Bedřich MOLDAN, ed. Příležitosti a výzvy
environmentálního výzkumu. V Praze: Univerzita Karlova,
nakladatelství Karolinum, 2015. ISBN 978-80-246-2667-3.
- Dlouhá J., Dlouhý J., Mezřický V.: Globalizace a globální
problémy 2005 -2007. UK, Praha 2006. ISBN: 80-87076-01-X
- Jan Nijman, Peter O. Muller, Harm J. de Blij. Geography: realms,
regions, and concepts. 17th ed. New York : John Wiley & Sons,
2016. 544 s. ISBN 978-1-119-30189-9.
- Libor Stejskal. Změna klimatu a její dopady: hlavní hrozba 21.
století in: Trendy, rizika a scénáře bezpečnostního vývoje ve
světě, Evropě a ČR – dopady na bezpečnostní politiku a
bezpečnostní systém ČR, SBP MV ČR, 34 s.
- Václav Kopecký, J. Eberle. Jak učit o změně klimatu? AMO
2011, 104 s. ISBN 978-80-87092-16-3
Globální problémy lidstva
1. Země jako jedinečné prostředí
pro existenci člověka
• Země je jediným místem ve známém vesmíru, kde je zcela nepochybná
existence života
• Ideální vzdálenost Země a Slunce (8,31 světelné minuty), velikost i
hmotnost (gravitace)
• Atmosféra vhodná pro vznik a existenci života:
- umožňuje přítomnost vody ve všech skupenstvích,
- udržuje přijatelnou teplotu na zemském povrchu,
- chrání zemský povrch před dopadem kosmického materiálu.
Slunce –zdroj energie pro Zemi
• Slunce je hvězdou průměrné velikosti a ani jeho poloha v naší
Galaxii není nijak výjimečná. Leží asi 30 000 světelných let od jejího
středu.
• Energie vyzařovaná Sluncem vzniká při termonukleárních reakcích v
jeho jádru. Každou sekundu se přibližně 700 milionů tun vodíku
přemění na 695 milionů tun hélia a zbylých 5 milionů tun hmotnosti se
přemění na energii (96% elektromagnetické záření, 4% odnášejí
elektronová neutrina).
• U Země je tok sluneční energie 1,4 kW/m2
Země jako jedinečné prostředí pro existenci člověka
Naše Slunce
Člověk jako součást krajinné sféry
• V historii života na Zemi se podmínky měnily, ale vždy
umožnily přežití živých organismů.
• Pravěk – člověk součástí ekosystémů, nízký počet
jedinců.
• Starověk – prudký rozvoj zemědělství, pastevectví,
budování větších sídel, těžba surovin, odlesňování.
• Středověk – pokračuje odlesňování a rozvoj zemědělství a
těžby, vznikají nová sídla.
• Novověk –průmyslová revoluce, těžba dřeva a surovin,
prudký rozvoj zemědělství, rychlá urbanizace, početní růst
obyvatelstva
Země jako jedinečné prostředí pro existenci člověka
• Postupné vytváření představ o světě – nejbližší okolí, světadíly, celá
Země a vesmír
•Poznávání spojeno s rozvojem vědy a jako reakce na praktické potřeby
společnosti
•Geocentrický systém – Ptolemaios (2. st. n.l.)
•Heliocentrický systém – Aristarchos (3. st. př. p.l.), Koperník (1543)
•Vývoj byl ve středověku ovlivněn střetem vědeckého pozorování a
náboženského dogmatizmu
Země jako jedinečné prostředí pro existenci člověka
•Nejstarší představy - Země jako plochá deska
•Poměrně brzy důkazy o kulatosti Země – Aristoteles (4. st. př.n.l.)
•Prakticky prokázáno plavbami do domnělé Indie a kolem Země.
•První vědecké měření Země – Eratosthenes (3. st. př.n.l.)
Země jako jedinečné prostředí pro existenci člověka
2. Vliv Země na další rozvoj lidské společnosti
• Rozloha, rozmístění a členitost souše má zásadní vliv na
využívání přírodních zdrojů Země.
• Způsoby antropogenního využití Země
- potravinové zdroje
- energetické zdroje
- surovinové zdroje
Členění podmínek pro existenci člověka - krajinná sféra
◆ Fyzickogeografická sféra (přírodní podmínky)
- Litosféra
- Atmosféra
- Hydrosféra
- Biosféra
- Pedosféra
◆ Socioekonomická sféra (společenské podmínky)
- Obyvatelstvo
- Sídla
- Výrobní a nevýrobní infrastruktura
Vliv Země na další rozvoj lidské společnosti
LITOSFÉRA
◆ Horizontální a vertikální členitost
◆ Čím větší nadmořská výška, tím chladněji (ovlivňujícím
faktorem je zeměpisná šířka – v tropech může být až na
horách přijatelné prostředí). Vliv na zemědělství (co lze
pěstovat). V ČR – čím vyšší nadmořská výška, tím horší
podmínky. Ovlivňuje způsob života: nížiny x vysočiny
◆ katastrofické projevy:
- vulkanizmus
- zemětřesení
- sesuvy
Vliv Země na další rozvoj lidské společnosti
Atmosféra
◆ Ochranný obal Země
- mechanický štít
- tepelná izolace
- vhodné chemické složení
◆ Klimatické oblasti Země
- tropická
- mírné
- chladné
Vliv Země na další rozvoj lidské společnosti
Distribuce solární energie v zemské atmosféře
Hydrosféra
Vliv Země na další rozvoj lidské společnosti
- základní životní potřeba
- je vody dostatek?
- rozložení vody na Zemi
- formy výskytu vody
- obyčejná i jedinečná látka
- největší koncentrace obyvatelstva jsou spojeny s vodou
3. Základní tendence vývoje lidské populace na Zemi
Základní tendence vývoje lidské populace na Zemi
- Růst počtu obyvatel – do 18. stol. n. l. stoupal počet obyvatel zvolna
(vysoká úmrtnost – války, hladomory, epidemie) od počátku našeho
letopočtu do 19. stol. vzrostla světová populace z 250 mil. na 1 mld.
- Následný hospodářský a sociální rozvoj, plánování počtu dětí, lepší
úroveň zdravotní péče vede k demografická revoluci ve 20. st.
- Rozvinuté státy - snížení přirozeného přírůstku, prodloužení střední
délky života na rozdíl od rozvojových zemích kde vysoký přirozený
přírůstek pokračuje
- Populační opatření: Čína „politika jednoho dítěte“ – snížení rychlosti
početního růstu obyvatelstva, ale také jeho stárnutí
Země podle porodnosti v letech 2000-2005
Hustota zalidnění
4. Hrozí přelidnění?
◆ 1950 – 2,5mld, 1998 – 6mld, dnes – 6,7 mld, odhad 2050
9,4mld
◆ Obyvatelstvo je nerovnoměrně rozmístěno - tlak na půdu,
nedostatek potravin, koncentrace odpadu, chudoba, kriminalita,
občanské nepokoje
◆ V současnosti Zemi jako celku nehrozí přelidnění, největší
přírůstky jsou ale v nejchudších zemích, kde růst počtu
obyvatel není spojen s ekonomickým rozvojem
◆ Nepodaří-li se zvládnout situaci v těchto zemích, to znamená
udržet přírůstky populace na nynějších hodnotách, vzroste
počet lidí Země na 14 miliard.
>80
75,5-79
74-78
72,5-75
70-72,5
67,5-70
65-67,5
60-65
55-60
50-55
45-50
40-45
<40
Naděje na dožití
Naděje na dožití v České
republice
Hrozí přelidnění?
Podíl kontinentů na celosvětové populaci
➢ V průběhu 19. a počátkem 20. stol. se na růstu počtu
světového obyvatelstva výrazně podílela Evropa a Severní
Amerika
➢ od poloviny 20. stol. počet obyvatel Evropy a Severní Ameriky
stagnuje a podíl na světové populaci klesá (Evropa 1950 – 20,4
%, 2000 – 12,4 %; Severní Amerika 1950 – 6,8 %, 2000 – 4,6 %)
➢ rychle roste počet obyvatel Asie, Afriky a Latinské Ameriky,
jejich podíl se značně zvýšil (zejména u Afriky z 8,8 % v roce
1950 na 14,5 % v roce 2000
Hrozí přelidnění?
Počet obyvatel Země
Rok Svět Afrika Asie Evropa Stř. a J.
Amerika
Severní
Amerika
Oceánie
1970 3 685 777 366 792 2 125 393 656 197 286 472 231 284 19 639
1980 4 437 609 482 236 2 622 565 693 113 362 655 254 097 22 943
1990 5 290 452 638 729 3 178 810 720 989 442 310 282 688 26 926
1995 5 713 073 726 285 3 448 034 727 361 482 265 300 073 29 054
2000 6 115 367 819 462 3 698 296 726 568 521 228 318 654 31 160
2005 6 512 276 921 073 3 936 536 729 421 556 512 335 175 33 559
Hrozí přelidnění?
Prognóza vývoje počtu obyvatel
Rok Svět Afrika Asie Evropa Stř. a J.
Amerika
Severní
Amerika
Oceánie
2010 6 908 688 1 033 043 4 166 741 732 759 588 649 351 659 35 838
2020 7 674 833 1 276 369 4 596 256 732 952 645 543 383 384 40 329
2030 8 308 895 1 524 187 4 916 701 723 373 689 859 410 204 44 572
2040 8 801 196 1 769 615 5 125 3326 708 489 718 034 431 490 48 242
2050 9 149 984 1 998 466 5 231 485 691 048 729 184 448 464 51 338
5. Udržitelnost současné konzumní společnosti
v populačním i spotřebním růstu
◆ Obrovský rozvoj trhu v polovině minulého století vedl
ve většině vyspělého světa ke změnám ve směru
vývoje společnosti – postupně se vyvinula společnost,
kterou dnes můžeme označit jako konzumní.
◆ Jejími hlavními, avšak do značné míry těžko
rozeznatelnými znaky jsou nestřídmost,
nesoběstačnost a neustále rostoucí spotřeba.
◆ Tento stav se však týká jen asi 1/5 světové populace,
zatímco zbytek populace řeší problémy zcela
opačného charakteru.
Udržitelnost současné konzumní společnosti v populačním i spotřebním růstu
- Konzumní styl života způsobuje dysfunkce ve společnosti,
dopady působení takové společnosti na prostředí v němž žije a
dopady na ekonomiku jednotlivých zemí i na ekonomiku
globální.
- Výrazně a živelně se zvyšuje spotřeba všeho. Spotřeba energií,
surovin a produktů. Automobilismus, masivní letecká a námořní
doprava…..
- Neustále přibývá odpadů, protože přibývá i jejich zdrojů
Prodávat pitnou vodu v plastových lahvích je fakt, který se kdysi
publikoval v literatuře sci-fi, líčící Zemi po globální katastrofě.
- Řešení – střídmost, zvyšování technologické úrovně,
zodpovědnost za budoucnost …..
5. Udržitelnost současné konzumní společnosti
v populačním i spotřebním růstu (2019)
Zdroj: Wikipedie, aktuální údaje na:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_zem%C3%AD_podle_zahrani%C4%8Dn%C3%ADho_dluhu
6. Charakteristika globálních problémů lidstva
v horizontální i vertikální propojenosti
Hlavní ekologické problémy vymezila Konference OSN ve Stockholmu v roce 1972:
(ENVIWIKI „Globální environmentální problémy“)
•nebezpečné odpady plynné (emise), tekuté (odpadní vody) a tuhé (toxické, radioaktivní a
jiné odpady) přesahující únosnou míru;
•narušení životodárných planetárních systémů, jako např. hydrologického cyklu,
stratosférické ozónové vrstvy, klimatického systému atmosféry a oceánu;
•globální problémy spojené s atmosférou:
o skleníkový efekt,
o narušení ozonové vrstvy,
o znečištění ovzduší;
•nadměrné čerpání neobnovitelných zdrojů (nerostné suroviny) i obnovitelných (živé
organismy, voda, půda);
•poškození půdy, jako např. eroze půdy, vysoušení povrchové vrstvy, v některých oblastech až
postupná přeměna na poušť, přemírou zavlažování dochází k zasolování půdy,
rozmělňování humusové složky – špatné hospodaření může mít katastrofické následky pro
produkci potravin; získávání půdy např. kácením deštných pralesů vede ke vzniku další
ekologické katastrofy.
•globální ohrožení biodiverzity - genetické základny jednotlivých druhů rostlin a živočichů, počtu
druhů i rozmanitosti ekosystémů.
6. Charakteristika globálních problémů lidstva
v horizontální i vertikální propojenosti
Intersociální problémy
jsou spojeny se zásadním střetem zájmů různých
společenských a ekonomických skupin a systémů:
problém války a míru (včetně možných jaderných,
chemických a biologických konfliktů a katastrof),
problém překonání sociálně ekonomické zaostalosti
měně rozvinutých (rozvojových) zemí,
problém mezinárodní zadluženosti, problém změn
mezinárodních ekonomických vztahů
6. Charakteristika globálních problémů lidstva
v horizontální i vertikální propojenosti
Intersociální problémy
jsou spojeny se zásadním střetem zájmů různých
společenských a ekonomických skupin a systémů:
problém války a míru (včetně možných jaderných,
chemických a biologických konfliktů a katastrof),
problém překonání sociálně ekonomické zaostalosti
měně rozvinutých (rozvojových) zemí,
problém mezinárodní zadluženosti, problém změn
mezinárodních ekonomických vztahů
Charakteristika globálních problémů lidstva v horizontální i vertikální
propojenosti
Ekosociální problémy
pramení z porušených vazeb mezi přírodou a lidskou společností
(relace člověk - příroda):
- populační problém,
- potravinový (nutriční) problém,
- surovinový a energetický problém,
- ekologický problém
Charakteristika globálních problémů lidstva v horizontální i vertikální
propojenosti
Antroposociální problémy,
týkají se budoucnosti člověka, většinou zahrnují kategorie problémů
označované jako:
všelidské problémy sociální, humanitární a kulturní:
- problém absolutní chudoby,
- problém šíření epidemií a drogových závislostí,
- problém nekontrolované mezinárodní migrace,
- problém terorismu.
7. Projevy klimatických změn ve společnosti 21.
století
◆ Zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) v roce 2007
varovala, že v budoucnosti v důsledku zvyšování hladin moří
mnohým ostrovním státům hrozí zánik a desítkám milionů lidí exil.
Princip předběžné opatrnosti - s preventivní akcí nelze čekat až na výsledek
definitivní vědecké analýzy rizik.
Princip mezigenerační odpovědnosti (základní podmínka tzv. trvale udržitelného
rozvoje), současný ekonomický rozvoj neohrozí potřeby příštích generací.
Princip společné, avšak diferencované odpovědnosti, „rozvinuté země“ nesou
hlavní odpovědnost za rostoucí koncentrace skleníkových plynů v atmosféře.
Projevy klimatických změn ve společnosti 21. století
◆ Výskyt extrémních situací – sucha, atmosférických srážek,
rychlosti větru
◆ Rychlé střídání povětrnostních situací
◆ Výskyt silných bouří – tropické cyklóny, tornáda, intenzivní
atmosférické fronty
◆ Změna podmínek zemědělské výroby - neúroda
◆ Tání ledovců a zvyšování hladiny oceánů
◆ Změna klimatických podmínek přinese nové choroby
◆ Nedostatek potravy, nemoci a celkově horší podmínky života
vyvolají rozsáhlé migrace obyvatelstva
◆ To vše vyvolá adekvátní reakce dotčených zemí a regionů
Projevy klimatických změn ve společnosti 21. století
◆ 1988 – Založení Mezivládního panelu pro klimatickou
změnu
◆ 1992 – Schválení Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu
(UNFCCC)
◆ 1997 – Kjótský protokol
◆ 2015 – Konference v Paříži (COP21)
◆ 2021 - Konference OSN o změně klimatu 2021 v Glasgow
(COP26) – zavazuje ke snížení využívání uhlí a vybízí k
omezování produkce CO2.
Mezinárodní klimatická jednání
8. Zdroje energie pro další rozvoj lidstva
◆ Spotřeba energie stále roste – vyšší životní standard,
vyšší aktivita průmyslu, zvyšující se doprava, vyšší
hygienické a zdravotní standardy ....
◆ 19. století – uhlí, 20. století – ropa, 21. století ?????
◆ Nutné úspory, upřednostnit ekologické postupy,
alternativní zdroje energie.
◆ Vodní elektrárny, geotermální energie, výroba energie
z biomasy, solární a větrné elektrárny, energie příboje a
přílivu oceánu. (solární panely na MU)
Zdroje energie pro další rozvoj lidstva
Výroba elektrické energie v Německu podle druhu energetických zdrojů
Instalovaný výkon výroby elektřiny z větrné a sluneční energie v SRN
Zdroj | Fraunhofer Institute, Energy Charts
Výroba elektřiny z větrné a sluneční energie v ČR v GWh/rok
Zdroj | ERÚ
Zdroje energie pro další rozvoj lidstva
◆ Uhlí je palivo, které vzniklo fosilizací prvohorních a druhohorních
rostlin, současné největší zásoby leží v severní Americe a ve východní
Asii. Evropa většinu svých zásob již vytěžila, i když uhlí je stále palivo,
kterého má Evropa nejvíce.
- Je to palivo, které zatím ve světě nedochází, je dobře skladovatelné a
je technologicky dobře zvládnuté. V rozvojovém světě je to dost
často jediné dostupné palivo.
◆ Ropě se někdy také říká černé zlato. V současnosti je nedůležitějším
palivem, které lidstvo používá. Ropné trhy určují akce vlád a spory o
ropu přerůstají v mezinárodní konflikty.
- Největší zásoby leží na středním východě a v jižní Americe. Evropa,
USA a Čína prakticky žádné zásoby nemají. Ovšem tyto tři
regiony spotřebovávají většinu světové produkce.
Zásoby energie pro další rozvoj lidstva
◆ Zemní plyn je nejekologičtější z fosilních paliv, protože se jedná o plyn
neobsahují spaliny žádné prachové emise a spalováním zemního plynu
prakticky nevznikají oxidy síry. Problém vzniká při jeho těžbě –
uvolňování dalšího skleníkového plynu metanu.
◆ Jaderná energetika je vnímána nejednoznačně. Velmi často je kritizována
z pozice bezpečnosti. Havárie jsou sice jen výjimečné, ale zato mají
dlouhodobé následky. Výhrady jsou i k vyhořelému palivu. Pokud se
nepodaří technologicky zvládnout jeho další využití, je odpadem, který
bude nebezpečný po tisíce let. Na druhou stranu je tato technologie
prostá dopadů na klimatický systém – neprodukuje žádné skleníkové
plyny a tohoto paliva jsou zatím nepoměrně větší zásoby než fosilních
paliv.
9. Problém nedostatku potravy a jeho vliv na
lidskou společnost
◆ "Z více než 7,6 miliard lidí na Zemi má zhruba 1 miliarda lidí
méně potravin, než je nezbytné biologické minimum.
◆ Chronickým hladem trpí zhruba 500 milionů až 1 miliarda lidí.
◆ Každoročně se narodí 24 milionů dětí s podváhou.
◆ Okolo 13 milionů lidí ročně umírá z příčin spojených s hladem.
V přepočtu to znamená, že každý den zemře hladem 35000
lidí. Většinu z nich tvoří děti."
Problém nedostatku potravy a jeho vliv na lidskou společnost
- Potrava – základní předpoklad přežití
- USA a Evropa – vysoko nad limit denního přijmu kalorií,
Afrika, JV Asie, části Jižní Ameriky nedostatek
- Příčiny: nevhodné podmínky pro zemědělství, ekonomická
zaostalost, přelidnění
- Projevy: nemoci, vysoká úmrtnost, hladomory, války projevy
nepokojů a násilí, stěhování lidí za lepšími
podmínkami – migrace (uprchlíci)
- Asi 700 mil. Obyvatel Země trpí akutním hladem. Poptávka
po základních potravinách – nejen v rozvojových
zemích (energetická náročnost dovozu a průmyslového
zpracování potravin)
10. Vliv nemocí na změny v lidské
společnosti
◆ Civilizační choroby - hlavními příčinami vzniku jsou - znečištěné
prostředí, životní styl, nadměrná konzumace jídla, alkoholu, cigaret,
ale také zvyšující se průměrný věk.
◆ AIDS, cévní onemocnění, hypertenze, obezita, nádory, syndrom
vyhoření, předčasné porody a potraty, deprese, chronický únavový
syndrom ……
◆ Úroveň zdravotní péče se v různých částech Země liší.
Nedostatečná či chybějící zdravotní péče má zásadní vliv na dětskou
úmrtnost a tím nepřímo i na vyšší porodnost a na nižší očekávanou
délku života.
◆ Epidemie, pandemie, alkoholismus, toxikománie ….
Vliv nemocí na změny v lidské společnosti
◆ Střední délka života, někde i pod 40 let.
◆ TBC zlikvidována, ale přesto kvůli přesunům obyvatelstva se do
Česka opět dostává
◆ Chřipky zabily v historii více lidí, než kolik jich zahynulo ve
světových válkách
◆ Klesá ostražitost před infekčními nemocemi - AIDS přes 5 mil.
nakažených v JAR, jinde řády desítek procent. Léky na mírnění
následků jsou pro většinu chudého světa nedostupné,
◆ Nedostatečná či chybějící zdravotní péče a osvěta.
◆ Vztah církve k ochraně přede početím a tím i ke snižování počtu
nakažených
◆ Masivní přesuny obyvatel – cestovní ruch, turismus, imigrace
11. Ohrožení člověka přírodními katastrofami
◆ Ztráty na životech, materiální škody
◆ Dnes lepší vědecké a technické vybavení, stále nelze vše
s dostatečným předstihem předpovědět
◆ Zemětřesení, výbuch sopky, povodně, atmosférické bouře,
tsunami
◆ Kolem roku 1800 existovalo pouze jediné město, které mělo
více než milión obyvatel - Peking. V současnosti na 400
městských oblastí s alespoň jedním miliónem obyvatel.
◆ Mnohem rozsáhlejší a nákladnější infrastruktura – komunikace
silniční, železniční, potrubní, energovody, letiště, přístavy ….
◆ Celkově je člověk a jeho výtvory mnohem zranitelnější
12. Globální migrace lidstva – příčiny a projevy
ve společnosti
◆ Na začátku 21. století je na světě každý 35. člověk běžencem.
Pokud by všichni tito lidé žili na jednom místě, vytvořili by pátý
nejlidnatější stát světa.
◆ Migrace se dotýká každé země – buď jsou zeměmi původu,
přestupními anebo cílovými.
◆ V roce 2050 dosáhne počet obyvatel Země zhruba 9 miliard.
Jejich rozložení bude ovlivněno především obyvatelným
prostředím - klimatické změny by mohly rozšířit oblasti úrodné
půdy a zároveň ohrozit dosavadní populační centra
◆ Potřebujeme změnu pohledu na člověka, průmysl, energie i pojetí
kultury. Další desetiletí budou jedním z nejdynamičtějších období
lidské historie a lehce se mohou stát jedním z nejtragičtějších.
Globální migrace - příčiny a projevy ve společnosti
◆ Migrace se dotýká každé země – buď jsou zeměmi původními,
přestupními anebo cílovými.
◆ Zatímco většina lidí odchází z rozvojových zemí, ne všechny
hostitelské země jsou vyspělé. Odhaduje se, že v roce 2000
západní vyspělé země přijaly kolem 40 procent běženců.
◆ Důvodem proč lidé opouštějí své země, nebo o tom uvažují, je
touha po lepších příležitostech. Miliony lidí jsou ale k emigraci
donuceni strachem z pronásledování. Na konci roku 2002 mělo
podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR)
status uprchlíka
◆ Hrozí konflikty kultur a náboženství, xenofobie, ……
Globální migrace - příčiny a projevy ve společnosti
Cizinci podle místa
narození v zemích EU
(leden 2014)
Celkem
Narození v členském státu
EU
Narození mimo státy EU
(tisíce) (% populace) (tisíce) (% populace) (tisíce) (% populace)
Belgie 1 773,1 15,8 835,5 7,5 937,7 8,4
Bulharsko 109,2 1,5 40,5 0,6 68,7 0,9
Česká rep. 396,2 3,8 155,1 1,5 241,1 2,3
Dánsko 569,6 10,1 191,6 3,4 378,0 6,7
Německo 9 818,0 12,2 3 838,5 4,8 5 979,5 7,4
Estonsko 196,6 14,9 13,1 1,0 183,4 13,9
Irsko 741,3 16,1 471,5 10,2 269,8 5,9
Řecko 1 246,5 11,4 334,3 3,1 912,2 8,4
Španělsko 5 958,3 12,8 2 027,5 4,4 3 930,8 8,5
Francie 7 661,7 11,6 2 167,1 3,3 5 494,6 8,3
Chorvatsko 568,7 13,4 70,5 1,7 498,2 11,7
Itálie 5 737,2 9,4 1 815,4 3,0 3 921,8 6,5
Kypr 191,6 22,3 111,3 13,0 80,3 9,4
Lotyšsko 271,1 13,5 27,9 1,4 243,2 12,2
Litva 137,4 4,7 17,6 0,6 119,8 4,1
Lucembursko 237,8 43,3 177,6 32,3 60,3 11,0
Maďarsko 447,0 4,5 300,1 3,0 146,9 1,5
Malta 40,2 9,4 18,9 4,4 21,2 5,0
Nizozemsko 1 953,4 11,6 508,4 3,0 1 445,0 8,6
Rakousko 1 410,9 16,6 639,4 7,5 771,5 9,1
Polsko 620,3 1,6 222,0 0,6 398,3 1,0
Portugalsko 859,1 8,2 221,6 2,1 637,5 6,1
Rumunsko 211,2 1,1 81,5 0,4 129,7 0,7
Slovinsko 235,3 11,4 68,8 3,3 166,5 8,1
Slovensko 174,9 3,2 146,3 2,7 28,6 0,5
Finsko 297,8 5,5 109,0 2,0 188,9 3,5
Švédsko 1 532,6 15,9 509,6 5,3 1 023,0 10,6
Spojené král. 8 035,6 12,5 2 806,3 4,4 5 229,3 8,1
Celkem 51 432,5 17 926,9 33 505,6
Cizinci podle místa narození v zemích EU (leden 2014) (%)
Cizinci v ČR podle státního občanství k 31.12.2014
Cizinci
z toho
ženy
ze zemí
EU
Sloven
sko
Polsko
mimo
zemí EU
Ukrajina Vietnam
Ruská
fed.
Hlavní město Praha 166 332 76 040 53 384 26 281 2 854 112 948 45 533 11 277 21 098
Středočeský kraj 59 860 25 459 26 869 17 411 2 692 32 991 15 826 5 403 4 486
Jihočeský kraj 15 366 6 693 6 615 3 275 335 8 751 3 755 2 597 500
Plzeňský kraj 25 958 11 177 12 758 6 576 821 13 200 5 606 5 275 368
Karlovarský kraj 18 873 8 255 5 688 1 889 219 13 185 2 343 6 799 2 443
Ústecký kraj 31 878 11 496 14 756 4 169 1 102 17 122 4 448 8 042 1 528
Liberecký kraj 17 048 7 993 7 428 4 087 1 405 9 620 4 847 2 011 539
Královéhradecký kraj 13 266 5 946 6 088 2 671 1 798 7 178 3 643 1 585 288
Pardubický kraj 11 559 5 204 6 054 3 333 1 169 5 505 2 729 1 278 199
Kraj Vysočina 7 806 3 468 3 125 2 078 210 4 681 2 058 1 186 145
Jihomoravský kraj 38 588 16 299 16 226 9 821 793 22 362 9 334 4 499 1 813
Olomoucký kraj 10 110 4 436 4 991 3 074 563 5 119 1 758 1 452 280
Zlínský kraj 8 106 3 492 5 027 3 723 320 3 079 903 766 241
Moravskoslezský kraj 23 924 9 128 15 243 7 703 5 325 8 681 1 200 4 385 449
Česká republika 449 367 195 345 184 511 96 222 19 626 264 856 104 156 56 609 34 416
Globální migrace - příčiny a projevy ve společnosti
◆ Migrace – mechanický pohyb obyvatelstva, trvalé
přemístění obyvatel, jednotlivců a skupiny, které je spojené
se změnou trvalého bydliště.
◆ Stěhování (migrace) – migrace trvalá ( s konečnou změnou
trvalého pobytu), migrace dočasná (přesídlení na omezenou
dobu), migrace sezónní ( přemísťování během určitých
období roku) a migrace denní (pravidelné dojíždějí za prací
a do škol).
◆ Migrace vnější (za hranice státu, mezistátní). K vnější
migraci patří emigrace (vystěhování) a imigrace
(přistěhování).