Jak správně jednat? Jaká je demokritovská, sokratovská a kynická etika? V jaké situaci by jsme je
mohli uplatnit? Fungují/nefungují tyto myšlenky?


1.     Démokritos: O dobré mysli: člověk, který chce být dobré mysli, nesmí dělat hodně, a to ani v
soukromí ani na veřejnosti, a v tom, co dělá, si nesmí vybírat nic, co přesahuje jeho schopnost a
jeho přirozenost. Musí si dávat velký pozor na to, aby se neujímal něčeho, co přesahuje jeho síly,
a to ani tehdy, když mu přeje štěstěna a nabádá ho k něčemu většímu. Neboť lehké břemeno je
bezpečnější než břemeno příliš velké.

2.    Démokritos: Své myšlení máme udržovat při tom, co je v naší moci, a máme být spokojeni s tím,
co je přítomné, a nevěnovat pozornost tomu, co je předmětem závisti a obdivu, a čelit při tom ani v
myšlenkách. Máme naopak pozorovat životy lidí, kteří se trápí, a uvažovat o tom, jak velké je
jejich utrpení. Věci přítomné a hotové se nám pak budou jevit jako velké a záviděníhodné a duše,
která už nebude toužit po něčem víc, se nebude trápit.

3.    Sokrates: Kdo pozná dobro, jedná ctnostně.

4.    Sokratovské školy: Když byl ve filozofické rozepře s Hipparchií Theodoros v nouzi, nadzvedl
její šaty a odhalil ji, ona ovšem zůstala klidná, jelikož pro kyniky byla nahota přirozená (často
byli nazí i na veřejnosti, veřejně i masturbovali a souložili – za ctnost totiž považovali tzv.
bezostyšnost – za nic přirozené se nemusíme stydět).  Theodoros poukázal na to, že ženy mezi
filozofy nepatří: „Zda je tohle ta, která člunky opustila u stavu?“ Načež mu odpověděla: „Ano
Theodóre, já to jsem. Ale snad si nemyslíš, že jsem si špatně poradila, použila-li sem vzdělání
času, který jsem měla věnovat stavům?”^^[1]

5.    Kynická škola: Hipparchie byla dle Diogena Laertského do Kratetových myšlenek a způsobu
života zamilovaná natolik, až překročila tradici (to muži přece ženám dvořili, uháněli je, žádali o
sňatek). Odmítla všechny zájemce a rodičům vyhrožovala sebevraždou, když se nebude moci vdát za
Krateta (uplatnila tedy vlastní výběr – aktivitu místo tradiční „ženské pasivity“). Rodiče požádali
Krateta o pomoc, ten se před Hyparchií svlékl a řekl: „Tohle je tvůj ženich a takový má majetek.
Podle toho se rozhoduj. Ale uvědom si, že mou společnicí se staneš jen tehdy, budeš-li vést stejný
život jako já.“^^[2]  Hipparchii nahota nevystrašila, výzvu přijala, oblékla stejný šat a životní
program – muže všude doprovázela.[3]



________________________________

[1] DIOGENES LAERTIOS. Životy, názory a výroky proslulých filosofů, 1995, s. 254. Člunky byly
pravděpodobně součást stavů – kterými pracující provlíkal mezi nitěmi…

[2] DIOGENES LAERTIOS, 1995, s. 254.

[3] LESŇÁK, S.: Bylo/nebylo. Brno: MUNI, 2025.