Logo v detailu Automaticky generovaný popis PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU A JEJÍ CÍLE Shrnutí (z konference 2016) Doc. Michal Kaplánek, Th.D. Pedagogika volného času – reflexe i činnost pedagogů ◦Můžeme vnímat rozpor mezi názvoslovím vědecké pedagogiky a používáním názvosloví v praxi. ◦To se týká především oborů: -Sociální pedagogika -Speciální pedagogika -Pedagogika volného času 8.3.2025 PVČ – česká a německá tradice ◦Česká republika ◦ ◦Východisko: zájmové vzdělávání ◦ ◦Prostředí: školská zařízení ◦ ◦Cíl: pedagogická a organizační kvalita volnočasových nabídek (zejména) pro děti, dnes ale i pro další cílové skupiny, např. seniory ◦Německo ◦ ◦Východisko: sociologie – význam volného času ◦Prostředí: otevřené kluby pro mládež ◦ ◦Cíl: volnočasová kompetence 8.3.2025 Předmět a cíl pedagogiky volného času Předpoklad: umět zacházet s časem svého života (časová kompetence) 8.3.2025 Časová a volnočasová kompetence 8.3.2025 Předpoklady časové kompetence 8.3.2025 Vzájemný vztah vědeckých disciplín, které se dotýkají volného času dětí a mládeže Rekreologie PVČ Sociální pedagogika Sociální práce Nauka (věda) o volném čase Pedagogika volného času doc. Michal Kaplánek, Th. D. 1. Svátek a volný čas v minulosti a v současnosti Náboženské slavnosti a svátky ◦„vybočení“ z všednosti ◦zážitek krásy a smyslu ◦výměna rolí (např. karneval) ◦odpočinek ◦ ◦jako připomínka dějinné události nebo skutečnosti víry (neslavilo se bez příčiny) ◦platnost pro všechny společenské vrstvy ◦povinnost slavení ◦společenská ◦náboženská Chápání volného času v současnosti ◦Volný čas jako čas k načerpání sil pro další práci (negativní vymezení volného času – volno jako sociální „výdobytek“) ◦ ◦Volný čas jako doba, kdy „skutečně žiji“ (kompenzační pojetí volného času - Habermas) ◦ ◦Volný čas jako doba, kdy mohu rozvíjet svoji osobnost, která se realizuje jak v práci, tak ve volnu (integrační pojetí volného času – Opaschowski) „Mám volno, abych mohl zase pracovat“ ◦Nutnost odpočinku a rekreace ◦ ◦Výsledek boje za sociální spravedlnost ◦ ◦Generační problém ◦pozitivní a negativní stránky vývoje ◦ ◦Specifikum postkomunistických zemí (Česká republika, východní Německo): ◦Práce chápána jako jediný smysl a náplň žití ◦Podcenění duchovní a intelektuální dimenze ◦ „Mám volno, abych si mohl užít“ ◦Odlidštění práce (pásová výroba) - popsal Habermas (1958) ◦Volný čas jako „výsostný“ prostor seberealizace ◦Problém: extrémní polarizace ◦Důsledky: ◦Privatizace volného času ◦Hédonismus a negativní vztah k práci ◦Zábavní průmysl (komerční nabídky zábavy) „Mám volno, abych se mohl vzdělávat a dělat, co mě baví“ ◦Opaschowski chápe pedagogiku volného času jako prostředek k překonání propasti mezi prací a volným časem ◦ ◦Cílem je pomoci člověku, aby uměl zacházet se svým časem – (volno)časová kompetence ◦ ◦Člověk volnočasově kompetentní se realizuje jak v práci, tak ve volném čase OSOBNOST A VZDĚLÁNÍ PEDAGOGA VOLNÉHO ČASU Profil pedagoga volného času ◦Kdo je „pedagog volného času“? ◦ ◦ Pedagog volného času je pedagogický pracovník, který pomáhá dětem, mládeži i dospělým k tomu, aby mohli využít potenciál svého volného času k rozvoji své osobnosti, k vytváření a prohlubování sociálních vazeb i k dobru celé společnosti. Specifické kompetence pedagoga volného času ◦Jako aktuální se jeví zejména: ◦a) aplikace sociální psychologie v práci se skupinou, ◦b) aplikace alternativních pedagogických metod, zejména pedagogiky zážitku, ◦c) schopnost organizace a řízení volnočasových aktivit. Pedagog a „svět mládeže“ ◦Nedostatečné varianty: ◦Indiferentní postoj ◦vyznačuje se nezájmem dospělých o mladé lidi, ignorováním výchovné zodpovědnosti ◦Mládežnický postoj ◦umožňuje mládeži, aby se sama metodou „pokus-omyl“ učila žít svůj život, a to bez jakéhokoliv korektivu ze strany dospělých ◦Normativní postoj ◦očekává totální přizpůsobení mladých lidí hdonotám a životnímu stylu dospělých „Dospělý“ přístup pedagoga ◦Bezpodmínečné přijetí ◦Důvěra ◦Otevřenost ◦Předpokladem je ◦ „dospělé přijetí světa mládeže“ ◦tj. kritické přijetí hodnot mladých lidí – základem je pozitivní postoj ke všemu, co je pro mladé lidi cenné, spojený se schopností sdělit vlastní hodnocení, popřípadě výchovně korigovat 1 Mladý člověk v síti vztahů CÍL VÝCHOVNÉ PROSTŘEDÍ SKUPINY DUCHOVNÍ PSYCHICKÁ SOCIÁLNÍ TĚLESNÁ CÍL VÝCHOVY: ZRALÁ OSOBNOST DIMENZE VÝCHOVY ZÁJMOVÉ ČINNOSTI VE STŘEDISCÍCH VOLNÉHO ČASU Subjekty nabízející zájmovou činnost dětí a mládeže (ČR) ◦střediska pro volný čas dětí a mládeže, ◦školní kluby ◦školní družiny ◦školy ◦občanské iniciativy ◦církevní instituce ◦Komerční zařízení Střediska volného času —Pokud středisko nabízí celé spektrum volnočasových aktivit, nazývá se dům dětí a mládeže, pokud se specializuje na konkrétní oblast zájmového vzdělávání, nazývá se stanice zájmových činností. —Středisko může poskytovat metodickou, odbornou, popřípadě materiální pomoc účastníkům zájmového vzdělávání, případně školám a školským zařízením. —Středisko zpravidla vykonává činnost po celý školní rok, a to i ve dnech, kdy neprobíhá školní vyučování. —Středisko je určeno pro děti, žáky, studenty, pedagogické pracovníky, popřípadě další osoby. —Pro pravidelnou účast nebo pro aktivitu mimo středisko se vyžaduje písemná přihláška. —Nabídku střediska si účastníci zčásti platí. Školní kluby ◦Školní kluby ◦pro jednu nebo i pro více škol, ◦musí fungovat ve dnech školního vyučování, ale mohou fungovat i ve dnech volna, ◦činnost se odehrává převážně na místě (v klubu), ◦klub je určen především pro žáky 2. stupně základní školy (starší školní věk), ◦pro pravidelnou účast nebo pro aktivitu mimo klub se vyžaduje písemná přihláška (§ 6-7). Školní družiny ◦Školní družina je přednostně určena pro žáky 1. stupně základní školy. ◦Činnost je podobná jako ve školním klubu parametry jako školní klub. ◦Družina navíc umožňuje dětem odpočinkové činnosti a přípravu na vyučování. ◦K pravidelné účasti se vyžaduje písemná přihláška, která obsahuje sdělení rodičů (zákonných zástupců) o rozsahu docházky a způsobu odchodu dítěte z družiny domů. ◦Družina se dělí na oddělení o nejvýše 30 žácích (§ 8-10). Zájmová činnost ◦Pávková (2002): ◦Zájmová činnost je cílevědomá aktivita zaměřená na uspokojování a rozvíjení individuálních potřeb, zájmů a schopností. ◦ ◦Pöggeler (1970): ◦Koníček je činnost člověka, kterou upřednostňuje, která není jeho zaměstnáním, baví ho a je realizována ve volném čase. ◦ Specifika zájmového vzdělávání (na rozdíl od školního vyučování) ◦podle Pávkové: ◦Dobrovolnost a samostatné rozhodování ◦Program závislý spíše na úrovni zájmů ◦Větší prostor pro individuální přístup ◦Relativní časová neohraničenost ◦Možnost realizace v motivujícím prostředí Motivace zájmového vzdělávání ◦Chci se naučit ◦co se mi hodí ◦co mi jde a co mi přinese ocenění ◦co se líbí vedoucímu a ostatním ◦co mě zajímá ◦co mě baví ◦ (volně podle Petty, G. Moderní vyučování, Praha 1996) Motivace zájmového vzdělávání ◦Zájem je trvalejší, emocemi doprovázené zaměření na určitý objekt nebo činnost. ◦Zájem o určitou činnost vychází a)z potřeby naučit se zvládat situace, b)z touhy po příjemné činnosti, ◦Je podporován ◦schopnostmi a úspěšností ◦okolím (rodiče, kamarádi, vedoucí) Motivace zájmového vzdělávání Motivační úloha vedoucího ◦Poskytnout příležitost k realizaci zájmu ◦Ukázat užitečnost zájmu ◦Nehodnotit předčasně schopnosti a kompetenci účastníků ◦Ukázat vlastní nadšení a zaujetí ◦Projevit zralé přijetí situace účastníků ◦(nedivit se, že nemohou mít k aktivitě stejný vztah jako já) Rozdělení zájmové činnosti – dle obsahu ◦Zájmové činnosti společenskovědní ◦Zájmové činnosti pracovně-technické ◦Zájmové činnosti přírodovědné ◦Zájmové činnosti esteticko-výchovné ◦Zájmové činnosti sportovní a turistické Rozdělení zájmové činnosti – podle formy aktivity a)Pravidelná je činnost zájmových útvarů, které mají stálou členskou základnu a pravidelně se scházejí ke své činnosti b)Příležitostná je akce pořádaná jednorázově nebo cyklicky (besedy, přednášky, exkurze, kulturní a sportovní akce atd.) c)práce s talentovanými dětmi („individuální činnost“) je systematická práce s nadanými dětmi a mládeží, např. vytváření speciálních zájmových útvarů pro talentované jedince) d)pořádání soutěží — Rozdělení zájmových činností podle organizační formy ◦Kroužek je menší zájmový útvar, jehož činnost směřuje zpravidla na vnitřní obohacení členů, zaměřuje se na vnitřní život útvaru ◦Soubor označuje zájmový útvar, jehož činnost směřuje zpravidla k veřejné produkci výsledků činnosti (pěvecký, taneční, divadelní apod.). ◦Klub je zájmový útvar s volnější organizační strukturou. ◦Oddíl – tento pojem se někdy užívá u tělovýchovných nebo turistických útvarů. ◦Kurz je útvar s vymezenou délkou trvání a jeho činnost směřuje k osvojení určitého množství vědomostí či dovedností. Dokumentace zájmového útvaru ◦Roční plán ◦Deník zájmového útvaru (s uvedením činnosti a prezence) ◦Osvědčení o absolvování ◦Další dokumentace v rámci dokumentace celého zařízení PŘÍPRAVA PRÁCE V ZÁJMOVÉM ÚTVARU Východiska přípravy ◦Účastníci zájmového útvaru ◦Obecné cíle práce ◦Roční plán ◦Možnosti materiální (prostředí, finance) ◦Možnosti časové ◦Možnosti personální ◦možnosti vedoucího ◦možnosti účastníků Postup přípravy ◦Cíle schůzky (Čeho chci dosáhnout?) ◦Vzdělávací cíl ◦Výchovný cíl ◦Volba činnosti (Co budeme dělat?) ◦Metoda činnosti (Jak to budeme dělat?) ◦Pomůcky (Co k tomu potřebujeme?) ◦Průběh (Čím začneme, co bude následovat, čím skončíme?) ◦ Vzdělávací a výchovný cíl ◦U zájmového kroužku se při stanovení vzdělávacích cílů řídíme podle osnov (ročního plánu činnosti) ◦Výchovný cíl závisí na: ◦výchovném plánu ◦úrovni vztahů ◦situaci účastníků ◦Vztah mezi vzdělávacími a výchovnými cíli se řídí charakterem zařízení (organizace) Volba činnosti ◦Volba činnosti závisí na: ◦charakteru volnočasové aktivity (otevřená práce, zájmový kroužek, příležitostná činnost) ◦počtu a schopnosti účastníků ◦vnějších podmínkách (prostorové zázemí, materiální a personální zabezpečení, počasí atp.) ◦ Metoda činnosti ◦Metody, které používáme při jednotlivých aktivitách, jsou stanoveny odbornými metodikami (u kroužků odbornou didaktikou jednotlivých oborů) ◦Dále uvažujeme o metodách, které pomáhají při vytváření vztahů mezi účastníky a při motivaci ◦Máme na paměti princip participace Co potřebujeme k realizaci? ◦Místo ◦Čas ◦Vybavení ◦Drobné pomůcky (spotřební zboží) ◦Personální zabezpečení (kolik lidí, kdo?) ◦Další zajištění (např. doprava, pojištění…) Průběh ◦Zahájení – osobní přivítání (prezence) ◦Vytvoření atmosféry (rozhovor, hra) ◦Motivace činnosti ◦Vlastní činnost (koordinace, podněcování, korigování…) ◦Zhodnocení ◦Závěr – rozloučení, motivace na příště 8.3.2025 Děkuji za pozornost! ◦"K čemu je cesta,která nevede ke kostelu?" ◦(Tengiz Abuladze: Pokání – film, 1984) Aktuální obrázek z rusko-ukrajinské války: tělo vojáka a v pozadí zničený kostel